Array ( [0] => 15535333 [id] => 15535333 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cement [uri] => Cement [3] => USMC-110806-M-IX060-148.jpg [img] => USMC-110806-M-IX060-148.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Cement je důležitý stavební materiál, který hraje klíčovou roli v rozvoji moderní infrastruktury a architektury. Vyrábí se z vápence a jílových minerálů, které se při vysoké teplotě kalcinují a vytvářejí sloučeniny, jež mají unikátní vlastnosti. Cement se vyznačuje svou schopností spojovat různé materiály, což z něj činí nezbytnou součást betonu. Betón, složený z cementu, písku, štěrku a vody, je jedním z nejrozšířenějších stavebních materiálů na světě. Díky své pevnosti a dlouhé životnosti se využívá v širokém spektru aplikací – od obytných domů po velké veřejné stavby, jako jsou mosty a dálnice. S vývojem nových technologií se cementářský průmysl stále více zaměřuje na ekologičtější metody výroby a použití recyklovaných materiálů. Tyto snahy vedou ke snižování uhlíkové stopy cementu, což přispívá k ochraně životního prostředí a udržitelnosti stavebnictví. Konstrukce z cementu tedy mohou být nejen pevné a spolehlivé, ale také šetrné k naší planetě. Cement také podporuje moderní architekturu a umožňuje vznik inovativních designů, které obohacují náš každodenní život a přinášejí estetické i funkční výhody. Od příjemných obytných prostor po impozantní veřejné budovy, cement umožňuje architektům realizovat jejich vize s ohledem na kvalitu a trvanlivost. V průběhu času se cement stal synonymem pro stabilitu a pokrok, což je důvod, proč je tak ceněn nejen v oblasti stavebnictví, ale i v kontextu celkového rozvoje společnosti. Optimistický pohled na tento materiál ukazuje, že s jeho využitím lze vytvářet krásné, funkční a udržitelné prostředí pro současné i budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => Cement je důležitý stavební materiál, který hraje klíčovou roli v rozvoji moderní infrastruktury a architektury. Vyrábí se z vápence a jílových minerálů, které se při vysoké teplotě kalcinují a vytvářejí sloučeniny, jež mají unikátní vlastnosti. Cement se vyznačuje svou schopností spojovat různé materiály, což z něj činí nezbytnou součást betonu. Betón, složený z cementu, písku, štěrku a vody, je jedním z nejrozšířenějších stavebních materiálů na světě. Díky své pevnosti a dlouhé životnosti se využívá v širokém spektru aplikací – od obytných domů po velké veřejné stavby, jako jsou mosty a dálnice. S vývojem nových technologií se cementářský průmysl stále více zaměřuje na ekologičtější metody výroby a použití recyklovaných materiálů. Tyto snahy vedou ke snižování uhlíkové stopy cementu, což přispívá k ochraně životního prostředí a udržitelnosti stavebnictví. Konstrukce z cementu tedy mohou být nejen pevné a spolehlivé, ale také šetrné k naší planetě. Cement také podporuje moderní architekturu a umožňuje vznik inovativních designů, které obohacují náš každodenní život a přinášejí estetické i funkční výhody. Od příjemných obytných prostor po impozantní veřejné budovy, cement umožňuje architektům realizovat jejich vize s ohledem na kvalitu a trvanlivost. V průběhu času se cement stal synonymem pro stabilitu a pokrok, což je důvod, proč je tak ceněn nejen v oblasti stavebnictví, ale i v kontextu celkového rozvoje společnosti. Optimistický pohled na tento materiál ukazuje, že s jeho využitím lze vytvářet krásné, funkční a udržitelné prostředí pro současné i budoucí generace. ) Array ( [0] => [[Soubor:Ash Grove Cement factory 02.jpg|náhled|[[Cementárna]]; Seattle, Washington]] [1] => '''Cement''' je obecně [[pojivo]], látka, skládající se z anorganických surovinLuboš Svoboda, ''Stavební hmoty'', s. 23, která má schopnost tuhnout a vázat další materiály dohromady. Nejobvyklejší [[portlandský cement]] obsahuje zejména [[oxid vápenatý]] a [[Oxid křemičitý|křemičitý]], výrobní proces zahrnuje pálení [[Vápenec|vápence]] s [[jíl]]em či [[Písek (materiál)|pískem]] a případnými příměsemi. Je součástí [[beton]]u či [[Malta (materiál)|malty]]. [2] => [3] => == Význam slova == [4] => Kořeny slova ''cement'' sahají k starověkým [[Starověký Řím|Římanům]], kteří výraz „opus caementicium“ používali pro zdivo podobné betonu, vyrobené ze směsi obsahující jako pojivo pálené vápno. Sopečný popel [[pucolán]] ve směsi s páleným vápnem vytvářel hydraulické pojivo nazývané Římany ''cementum'', ''cimentum'', ''cäment'' a nakonec ''cement''. [5] => [6] => Dnes slovo cement označuje práškové pojivo, jehož schopnosti pojit jiné sypké látky v pevnou hmotu se využívá ve stavebnictví při výrobě betonových nebo maltových směsí. Dělí se na hydraulický, který po smíchání s vodou tuhne a tvrdne (např. portlandský) a vzdušný, který pro tvrdnutí vyžaduje přítomnost [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (nelze použít pod vodou). [7] => [8] => == Historie == [9] => [10] => === Starověk a středověk === [11] => [[Soubor:Coplay Cement Company Kilns in Saylor Park.jpg|náhled|Vertikální pece na portlandský cement z konce 19. stol. v Coplay, [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]]]] [12] => První použití pojiv na bázi přírodního nebo vyráběného cementu se datuje do republikánského období [[Starověký Řím|starověkého Říma]] (okolo roku 200 př. n. l.),{{Citace monografie [13] => | příjmení = Kindersley [14] => | jméno = Dorling [15] => | odkaz na autora = Dorling Kindersley [16] => | titul = 1001 otázka a odpověď [17] => | vydání = 1 [18] => | vydavatel = TIMY spol. s.r.o. [19] => | místo = Bratislava [20] => | rok = 1996 [21] => | strany = 32 a 60 [22] => | isbn = 80-88799-24-4 [23] => }} kdy se jako materiál na výrobu pojiva začal používat sopečný produkt [[pucolán]] – přírodní hydraulický cement s vynikajícími vlastnostmi. Tento druh pojiv umožnil vybudování významných inženýrských staveb, přístavních hrází, akvaduktů a mostů v celé oblasti Středomoří.Oleson J. P., Brandon C., Cramer S. M., Cucitore R., Gotti E., Hohlfelder R. L. The ROMACONS Project: a Contribution to the Historical and Engineering Analysis of Hydraulic Concrete in Roman Maritime Structures. The International Journal of Nautical Archaeology 33 (2): 199-229, 2004 Mnoho vynikajících příkladů těchto staveb ještě stojí. Technologickým zázrakem je například obrovská kupole [[Pantheon]]u v [[Řím]]ě: má průměr 43,22 m (až do 20. století největší kupole světa) a byla vytvořena za sedm let (118–125) postupným odléváním betonových, na sebe vrstvených řad [[Kazeta (architektura)|kazet]], přičemž do betonu byly pro odlehčení zality duté [[Amfora|amfory]] a kusy [[Pemza|pemzy]]. Kupole srovnatelné velikosti byly ještě o jeden a půl tisíce let později stavěny technologií kamenné či cihlové klenby, přičemž taková stavba trvala po desítky let.Česká rozvojová agentura o.p.s. ''CLAY Polymers'' [online]. 2008 [cit. 2010-05-05]. Dostupné z WWW: . [24] => [25] => Podle všeobecně přijímaného názoru byla znalost používání hydraulických pojiv ztracena se zánikem Římské říše a znovuobjevena až v souvislosti s novověkými pokusy [[John Smeaton|Johna Smeatona]].Charola A. E., Henriques M. A.: Hydraulicity in lirne rnortars revisited. International RlLEM workshop on histroic mortars: characteristics and tests. Paisley, Scotland, 12-14 May, 1999, s. 95–104., 2000 V této souvislosti jsou proto překvapivé analýzy původního zdiva [[Karlův most|Karlova mostu]] z roku 2008, které prokázaly unikátní příklad pokračování antické tradice použitím vysoce kvalitních malt/betonů s hydraulickým pojivem na této středověké stavbě.Přikryl R., Novotná M., Weishauptová Z., Šťastná A., Materiály původního zdiva Karlova mostu a jejich skladba, Průzkumy památek XVI, 1/2009, [http://www.vscht.cz/document.php?docId=4340 dostupné online] [26] => [27] => === Novodobá historie výroby === [28] => [[Soubor:Drehrohrofen Rohrdorf.JPG|náhled|Rotační pec na portlandský cement o průměru 4m dlouhá 84m v Rohrdorfu, [[Bavorsko]]]] [29] => V roce [[1824]] obdržel patent na výrobu cementu [[Joseph Aspdin]]. Měl minimální vědecké znalosti, proto s ním spolupracoval jeho syn William Aspdin, jenž založil tradici průmyslové výroby cementu v [[North West Kent]] v [[Anglie|Anglii]]. [30] => [31] => V roce [[1840]] byla založena ve [[Francie|Francii]] u [[Boulogne sur Mer]] průmyslová výrobna cementu. [32] => [33] => Od roku [[1850]] vyráběla firma [[Brunkhorst & Westfalen]] v [[Buxtehude]] u [[Hamburk]]u první [[portlandský cement]] v [[Německo|Německu]]. [34] => [35] => V roce [[1860]] několik německých šlechticů v [[Čechy|Čechách]] založilo výrobu cementu v [[Bohosudov]]ě u [[Teplice|Teplic]]. V roce [[1870]] z českého kapitálu založil [[Ferdinand Barta]] ([[1838]]–[[1892]]) [[cementárna|cementárnu]] v [[Radotín]]ě a za dva roky cementárnu v [[Podolí (Praha)|Podolí]]. [36] => [37] => Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] začala výroba portlandského cementu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let [[19. století]]. [38] => [39] => V roce [[1889]] byla zahájena výroba cementu v [[Kanada|Kanadě]]. [40] => [41] => == Složení cementu == [42] => Cement se skládá z tzv. [[slínkové minerály|slínkových minerálů]], jedná se o [[Komplexní sloučenina|komplexy]] skládající se z různých [[oxidy|oxidů]] a existuje jich celkem asi 20.{{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Luboš | spoluautoři = a kol. | titul = Stavební hmoty | vydání = 3 | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 950 | kapitola = Složení slínku | strany = 375–378 | isbn = 978-80-2604-972-2 | url = http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf | datum přístupu = 2020-04-24 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612070032/http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf | datum archivace = 2020-06-12 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf |date=20200612070032 }} Mezi nejběžnější patří však patří následující čtyři: [43] => [44] => {| class="wikitable" [45] => ! systematický název !! triviální název !! zjednodušený vzorec !! chemický vzorec [46] => |- [47] => | trikalciumsilikát || [[alit]] || C3S || 3CaO · SiO2 [48] => |- [49] => | dikalciumsilikát || [[belit]] || C2S || 2CaO · SiO2 [50] => |- [51] => | tetrakalciumaluminiumferit || [[celit]] || C4AF || 4CaO · Al2O3 · Fe2O3 [52] => |- [53] => | trikalciumaluminát || — || C3A || 3CaO · Al2O3 [54] => |} [55] => [56] => Pro zápis se používá zjednodušení: [[oxid vápenatý|CaO]] je označován jako C, [[oxid křemičitý|SiO2]] jako S, [[oxid hlinitý|Al2O3]] jako A, [[oxid železitý|Fe2O3]] jako F a [[oxid sírový|SO3]] jako S či Š. [57] => [58] => == Typy cementu == [59] => Cementy se ve světě třídí buď podle evropské normy [[EN 197-1]] (v Česku ČSN EN 197-1) či podle amerických norem ASTM C150 ([[portlandský cement]]) ASTM C595 (směsné cementy). [60] => [61] => Norma EN 197-1 cementy dělí podle složení na:{{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Luboš | spoluautoři = a kol. | titul = Stavební hmoty | vydání = 3 | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 950 | kapitola = Cementy pro obecné použití | strany = 383–384 | isbn = 978-80-2604-972-2 | url = http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf | datum přístupu = 2020-04-24 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612070032/http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf | datum archivace = 2020-06-12 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf |date=20200612070032 }} [62] => {|class="wikitable" [63] => ! Druh cementu !! Označení !! Popis !! Vlastnosti [64] => |- [65] => | I || Portlandský cement || Obsahuje portlandský cement a nejvýše 5 % dalších příměsí || Rychlý nárůst pevnosti, vysoké [[hydratační teplo]] [66] => |- [67] => | II || Portlandský směsný cement || Portlandský cement a nejvýše 35 % dalších jednoduchých příměsí || ''Vlastnosti závisí na příměsi'' [68] => |- [69] => | III || Vysokopecní cement || Portlandský cement a větší množství [[vysokopecní struska|vysokopecní strusky]] || Pomalý nárůst pevnosti, nízké [[hydratační teplo]], vysoká odolnost v agresivním prostředí [70] => |- [71] => | IV || Pucolánový cement || Obsahuje portlandský cement a větší množství [[pucolán]]u || Pomalý nárůst pevnosti, odolnost v mokrém prostředí, odolnost vůči [[mořská voda|mořské vodě]] [72] => |- [73] => | V || Směsný cement || Obsahuje portlandský cement a větší množství vysokopecní strusky a pucolánu nebo popílku || Nízká pevnost, hodí se nenáročné a podkladové konstrukce [74] => |} [75] => [76] => Americká norma C150 uvádí také rozdělení cementů do pěti tříd značených I–V, ale toto značení nemá s evropským označením nic společného. [77] => [78] => Cementy se dále rozdělují do pevnostních tříd: v EN 197-1 jsou normalizované pevnostní třídy 32,5; 42,5 a 52,5 – dříve používaná třída 22,5 je zrušena. Třída udává pevnost zkušebního trámečku v MPa po 28 dnech – zkouška je definována podle EN 196-1. Dále se uvádí písmenné označení – ''N'' pro normální náběh pevnosti, ''R'' pro rychlý nárůst. [79] => [80] => == Vlastnosti z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí == [81] => [[Soubor:Čížkovice cementárna.jpg|náhled|[[Čížkovice|Čížkovická]] cementárna]] [82] => Cement může působit na zdraví nepříznivě těmito účinky:Portland Cement Dust – Hazard assessment document EH75/7, UK Health and Safety Executive, 2006. [http://www.hse.gov.uk/pubns/web/portlandcement.pdf Dostupné on-line] [83] => * mechanickým drážděním pokožky (iritační [[dermatitida]]) [84] => * vlivem přítomných sloučenin šestimocného [[chrom]]u na pokožku (alergická dermatitida – citlivost byla zjištěna u 5–10 % stavebních dělníků) [85] => * popálením – směs cementu s vodou je silně [[Zásady (chemie)|zásaditá]] – zejména je nutno zabránit vniknutí do očí [86] => * vdechnutím prachu [87] => [88] => K omezení účinků šestimocného chromu se cement v baleních, u kterých se předpokládá ruční zpracování (pytlovaný), mísí se specifickými redukčními činidly.např. Technický list: Portlandský cement CEM I 52,5 R, Lafarge Cement a. s. [http://www.lafarge.cz/TL%20CEM%20I%2052_5%20R.pdf Dostupný on-line] {{Wayback|url=http://www.lafarge.cz/TL%20CEM%20I%2052_5%20R.pdf |date=20140911220840 }} Volně ložený cement (vagónový, z automobilových přepravníků) určený pro uzavřené procesy, kde nepřijde do styku s pokožkou, limity obsahu chromu nemusí splňovatNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 [http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:396:0001:0851:CS:PDF Dostupné on-line] a zpracovávat jej ručně je nežádoucí. [89] => [90] => Nebezpečnost hotového cementu pro životní prostředí se neočekává.Bezpečnostní list – Cement podle ČSN EN 197-1, cement pro obecné použití. Lafarge Cement, a. s. [http://www.lafarge.cz/Cement-CZ-revize%202.pdf Dostupné on-line] {{Wayback|url=http://www.lafarge.cz/Cement-CZ-revize%202.pdf |date=20140911213221 }} [91] => [92] => == Odkazy == [93] => [94] => === Reference === [95] => [96] => [97] => === Literatura === [98] => * {{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Luboš | spoluautoři = a kol. | titul = Stavební hmoty | vydání = 3 | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 950 | isbn = 978-80-2604-972-2 | url = http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf | datum přístupu = 2020-04-24 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200612070032/http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf | datum archivace = 2020-06-12 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://people.fsv.cvut.cz/~svobodal/sh/SH3v1.pdf |date=20200612070032 }} [99] => [100] => === Související články === [101] => * [[Portlandský cement]] [102] => [103] => === Externí odkazy === [104] => * {{Commonscat|Cement}} [105] => * {{Wikislovník|heslo=cement}} [106] => [107] => {{Pahýl}} [108] => {{Beton}} [109] => {{Autoritní data}} [110] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Chemie}} [111] => [112] => [[Kategorie:Stavební materiály]] [113] => [[Kategorie:Beton]] [] => )
good wiki

Cement

Cementárna; Seattle, Washington Cement je obecně pojivo, látka, skládající se z anorganických surovin, která má schopnost tuhnout a vázat další materiály dohromady. Nejobvyklejší portlandský cement obsahuje zejména oxid vápenatý a křemičitý, výrobní proces zahrnuje pálení vápence s jílem či pískem a případnými příměsemi.

More about us

About

Vyrábí se z vápence a jílových minerálů, které se při vysoké teplotě kalcinují a vytvářejí sloučeniny, jež mají unikátní vlastnosti. Cement se vyznačuje svou schopností spojovat různé materiály, což z něj činí nezbytnou součást betonu. Betón, složený z cementu, písku, štěrku a vody, je jedním z nejrozšířenějších stavebních materiálů na světě. Díky své pevnosti a dlouhé životnosti se využívá v širokém spektru aplikací – od obytných domů po velké veřejné stavby, jako jsou mosty a dálnice. S vývojem nových technologií se cementářský průmysl stále více zaměřuje na ekologičtější metody výroby a použití recyklovaných materiálů. Tyto snahy vedou ke snižování uhlíkové stopy cementu, což přispívá k ochraně životního prostředí a udržitelnosti stavebnictví. Konstrukce z cementu tedy mohou být nejen pevné a spolehlivé, ale také šetrné k naší planetě. Cement také podporuje moderní architekturu a umožňuje vznik inovativních designů, které obohacují náš každodenní život a přinášejí estetické i funkční výhody. Od příjemných obytných prostor po impozantní veřejné budovy, cement umožňuje architektům realizovat jejich vize s ohledem na kvalitu a trvanlivost. V průběhu času se cement stal synonymem pro stabilitu a pokrok, což je důvod, proč je tak ceněn nejen v oblasti stavebnictví, ale i v kontextu celkového rozvoje společnosti. Optimistický pohled na tento materiál ukazuje, že s jeho využitím lze vytvářet krásné, funkční a udržitelné prostředí pro současné i budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'portlandský cement','pucolán','Starověký Řím','oxid vápenatý','hydratační teplo','oxidy','Kategorie:Stavební materiály','oxid hlinitý','dermatitida','1889','1860','Malta (materiál)'