Array ( [0] => 15006541 [id] => 15006541 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cerusit [uri] => Cerusit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Cerusit [2] => | obrázek = Cerussite - Nakhlak mine, Anarak, Esfahan, Iran.jpg [3] => | popisek = [4] => | kategorie = minerál [5] => | vzorec = PbCO3 [6] => | barva = bělavá, žlutá, černá [7] => | vzhled = krystaly sloupcovité a pyramidální [8] => | soustava = rombická [9] => | tvrdost = 3-3,5 [10] => | lesk = diamantový až skelný [11] => | štěpnost = prismatická [12] => | vryp = bílý [13] => | hustota = 6,55 [14] => | rozpustnost = rozpustný v kyselinách( šumí ve zředěné kyselině dusičné) [15] => }} [16] => [17] => '''Cerusit''' je kosočtverečný [[minerál]] V. třídy [[uhličitany|(karbonáty)]], z řady [[Aragonit|aragonitu]], s nímž je izotypní,{{Citace monografie [18] => | příjmení = Svoboda [19] => | jméno = Josef a kol. [20] => | příjmení2 = [21] => | jméno2 = [22] => | titul = Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek A-M [23] => | vydání = 1 [24] => | vydavatel = Academia [25] => | místo = Praha [26] => | rok vydání = 1983 [27] => | počet stran = 920 [28] => | strany = 204 [29] => | isbn = [30] => }} chemicky jde o [[uhličitan olovnatý]] (PbCO3), místy hojný. Pojmenoval jej [[François Sulpice Beudant]] (1832) podle latinského slova ''cerussa'', které v roce 1565 použil [[Konrad Gessner]] pro olovnatou bělobu. Vysoký obsah [[olovo|olova]] (téměř 78 %) se projevuje značnou měrnou [[hmotnost]]í. [31] => [32] => == Vznik == [33] => Sekundární nerost, typický produkt oxidace [[galenit]]u a dalších nerostů [[olovo|Pb]] jak na rudních žilách (často společně s nerosty [[měď|Cu]] a [[zinek|Zn]]), tak i ložiskových tělesech ve vápencích.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Bernard [35] => | jméno = Jan Hus [36] => | příjmení2 = Rost [37] => | jméno2 = Rudolf [38] => | titul = Encyklopedický přehled minerálů [39] => | vydání = 1 [40] => | vydavatel = Academia [41] => | místo = Praha [42] => | rok vydání = 1992 [43] => | počet stran = 704 [44] => | strany = 126 [45] => | isbn = 80-200-0360-6 [46] => }} Je nejhojnějším produktem zvětrávání galenitu a obyčejně bývá na něm narostlý.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Slavík [48] => | jméno = František [49] => | příjmení2 = Novák [50] => | jméno2 = Jiří [51] => | příjmení3 = Kokta [52] => | jméno3 = Jaroslav [53] => | titul = Mineralogie [54] => | vydání = 3 [55] => | vydavatel = Academia [56] => | místo = Praha [57] => | rok vydání = 1974 [58] => | počet stran = 488 [59] => | strany = 333 [60] => | isbn = [61] => }} [62] => [63] => == Popis == [64] => Tvoří [[Krystal|krystaly]] rozmanitého habitu, nejčastěji sloupcovité, pyramidální, ale mohou být i tabulkovité nebo jehlicovité, často s typickým rýhováním. Vytváří kontaktní a penetrační dvojčata; cyklická trojčata mají typický pseudohexagonální habitus. Vyskytuje se také v celistvých, snopkovitých, paprsčitých a ledvinitých agregátech; bývá i zemitý nebo práškovitý, vzácně také ve formě [[krápník]]u. Bývá bezbarvý, bělavý, žlutý, zelenavý, modravý až černý, hlavně průsvitný. Lesk má mastný až démantový. Vryp má bílý až šedobílý, lom lasturnatý a je křehký. Někdy také fluoreskuje v ultrafialovém světle. [65] => [66] => == Využití == [67] => V [[Gossan|gossanech]] rudních ložisek se místy vyskytuje vydatně a může být významnou olověnou rudou. Mletý cerusit se v minulosti používal jako běloba pro přípravu barev a kosmetických přípravků; kvůli riziku otravy olovem bylo od tohoto použití ve vyspělejších zemích světa upuštěno. [68] => [69] => == Výskyt == [70] => * [[Tsumeb]], [[Namibie]] (až 20 cm velké krystaly) [71] => * [[Mibladen]], [[Maroko]] [72] => * [[Stříbro (město)|Stříbro]], [[Česko]] [73] => * důl Flux, [[Arizona]], [[Spojené státy americké|USA]] [74] => * [[Johanngeorgenstadt]], Sasko, Německo [75] => * Monteponi, Sardinie, Itálie [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => {{Překlad|en|Cerussite|926810665}} [81] =>
[82] => === Externí odkazy === [83] => * {{commonscat}} [84] => [85] => * {{en}} [http://www.mindat.org/min-934.html Cerusit na webu mindat.org] [86] => * {{en}} [http://webmineral.com/data/Cerussite.shtml Cerusit na webu webmineral.com] [87] => [88] => [[Kategorie:Minerály]] [89] => [[Kategorie:Minerály 5. třídy]] [90] => [[Kategorie:Karbonáty]] [] => )
good wiki

Cerusit

Cerusit je kosočtverečný minerál V. třídy (karbonáty), z řady aragonitu, s nímž je izotypní, chemicky jde o uhličitan olovnatý (PbCO3), místy hojný.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'olovo','hmotnost','Kategorie:Minerály 5. třídy','Johanngeorgenstadt','Arizona','Stříbro (město)','Mibladen','uhličitany','Aragonit','uhličitan olovnatý','François Sulpice Beudant','Konrad Gessner'

Aragonit

Aragonit je minerál, který patří mezi karbonáty vápníku.

Arizona

Hmotnost

Johanngeorgenstadt

Olovo

Uhličitany