Array ( [0] => 15496614 [id] => 15496614 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chřiby [uri] => Chřiby [3] => Chřiby - pohled od Tučap.jpg [img] => Chřiby - pohled od Tučap.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Chřiby jsou překrásným pohořím ve střední části Moravy, které se vyznačuje bohatou přírodou, malebnými výhledy a kulturními památkami. Toto pohoří, které se rozprostírá mezi městy Zlínem a Uherským Hradištěm, je oblíbeným cílem pro turisty i místní obyvatele hledající přírodu a klid. Chřiby se pyšní rozmanitostí lesů, polí a luk, které nabízejí útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů. Tato oblast je oblíbená pro cyklistiku, turistiku a další volnočasové aktivity, které umožňují lidem spojit se s okolní přírodou a užít si zdravý pohyb na čerstvém vzduchu. Nedotčené přírodní prostředí a značené turistické stezky vybízejí k objevování krás, které Chřiby nabízejí. Kromě přírodního bohatství se Chřiby mohou pochlubit také hlubokou historií. V oblasti najdeme řadu historických a kulturních památek, jako jsou hrady, zámky a kostely, které vypovídají o místní tradici a historii. Tyto památky jsou nejen atraktivní pro turisty, ale také pro místní obyvatele, kteří se těší na zachování svých kulturních kořenů. Pozitivní pohled na Chřiby je podtržen i jejich rolí v životě místních komunit. Oblast je známa silným spojením mezi lidmi a přírodou, což vede k mnoha komunitním iniciativám na ochranu životního prostředí a udržitelného rozvoje. Místní obyvatelé se aktivně podílejí na ochraně přírodního dědictví a vytvářejí prostor pro ekologické vzdělávání a zodpovědnost. Chřiby tak představují harmonické spojení přírodních krás a kulturního dědictví, což z nich činí ideální místo k návštěvě a objevování. Tato oblast je skvělým příkladem toho, jak můžeme žít v souladu s přírodou a zároveň si vážit naší historie a tradic. [oai_cs_optimisticky] => Chřiby jsou překrásným pohořím ve střední části Moravy, které se vyznačuje bohatou přírodou, malebnými výhledy a kulturními památkami. Toto pohoří, které se rozprostírá mezi městy Zlínem a Uherským Hradištěm, je oblíbeným cílem pro turisty i místní obyvatele hledající přírodu a klid. Chřiby se pyšní rozmanitostí lesů, polí a luk, které nabízejí útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů. Tato oblast je oblíbená pro cyklistiku, turistiku a další volnočasové aktivity, které umožňují lidem spojit se s okolní přírodou a užít si zdravý pohyb na čerstvém vzduchu. Nedotčené přírodní prostředí a značené turistické stezky vybízejí k objevování krás, které Chřiby nabízejí. Kromě přírodního bohatství se Chřiby mohou pochlubit také hlubokou historií. V oblasti najdeme řadu historických a kulturních památek, jako jsou hrady, zámky a kostely, které vypovídají o místní tradici a historii. Tyto památky jsou nejen atraktivní pro turisty, ale také pro místní obyvatele, kteří se těší na zachování svých kulturních kořenů. Pozitivní pohled na Chřiby je podtržen i jejich rolí v životě místních komunit. Oblast je známa silným spojením mezi lidmi a přírodou, což vede k mnoha komunitním iniciativám na ochranu životního prostředí a udržitelného rozvoje. Místní obyvatelé se aktivně podílejí na ochraně přírodního dědictví a vytvářejí prostor pro ekologické vzdělávání a zodpovědnost. Chřiby tak představují harmonické spojení přírodních krás a kulturního dědictví, což z nich činí ideální místo k návštěvě a objevování. Tato oblast je skvělým příkladem toho, jak můžeme žít v souladu s přírodou a zároveň si vážit naší historie a tradic. ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - reliéf [2] => | název = Chřiby [3] => | obrázek = Boršice - pohled na Chřiby (2).jpg [4] => | popisek = Chřiby – vrchy [[Buchlov (Chřiby)|Buchlov]] a [[Modla (Chřiby)|Modla]] (z [[Boršice|Boršic]], [[2010]]) [5] => | nejvyšší bod = [[Brdo (Chřiby)|Brdo]]{{Citace elektronické monografie [6] => | příjmení = Balaj [7] => | jméno = Kamil [8] => | titul = Chřiby [9] => | vydavatel = Karpaty.net [10] => | datum_vydání = 2001-03-10 [11] => | datum_přístupu = 2014-03-13 [12] => | url = http://www.karpaty.net/morava/chriby.htm [13] => | jazyk = česky [14] => }} [15] => | maximální výška = 587,4 [16] => | střední výška = 342,6 [17] => | délka = 35 [18] => | šířka = 10 [19] => | rozloha = 335 [20] => | nadřazená jednotka = [[Středomoravské Karpaty]] [21] => | podřazené jednotky = [[Halenkovická vrchovina]], [[Stupavská vrchovina]] [22] => | sousední jednotky = [[Kyjovská pahorkatina]], [[Ždánický les]], [[Litenčická pahorkatina]], [[Hornomoravský úval]], [[Vizovická vrchovina]], [[Dolnomoravský úval]] [23] => | světadíl = [[Evropa]] [24] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [25] => | mapa = Vnější Západní Karpaty, b3.svg [26] => | popisek mapy = Chřiby v rámci [[Vnější Západní Karpaty|Vnějších Západních
Karpat]], vyznačeny červeně [27] => | loc-map = {{LocMap | Česko | relief = 1 | mark = Fire.svg | label = Chřiby | position = bottom | lat = 49.15 | long = 17.34 | float = center | caption =}} [28] => | hornina = [[flyš]] [29] => | povodí = [[Morava (řeka)|Morava]], [[Dyje]] [30] => | poznámka = [31] => }} [32] => '''Chřiby''' (někdy též neoficiálně '''Buchlovské hory nebo Buchlovské kopce, lidově Buchláky''') jsou [[vrchovina]] a [[geomorfologický celek]] na středovýchodní [[Morava|Moravě]], ležící mezi městem [[Kyjov]]em v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském]] kraji a obcí [[Kvasice]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]]. Jejich průběh je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km². Nejvyšší vrchol – [[Brdo (Chřiby)|Brdo]] má výšku 587 m n. m. Typickým pro Chřiby je [[trojvrší]] [[Buchlov (Chřiby)|Buchlov]], [[Modla (Chřiby)|Modla]] („Barborka“) a [[Holý kopec (Chřiby)|Holý kopec]]. [33] => [34] => Chřiby jsou součástí [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Středomoravské Karpaty]] a [[geomorfologická subprovincie|subprovincie]] [[Vnější Západní Karpaty]]. Svou polohou od sebe oddělují [[národopis|národopisné oblasti]] [[Haná|Hanou]] na severu a [[Slovácko]] na jihu. Na severu s Chřiby sousedí [[Litenčická pahorkatina]], na západě [[Ždánický les]], na jihu [[Kyjovská pahorkatina]] a na východě [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravský]] a [[Hornomoravský úval]] táhnoucí se podél řeky [[Morava (řeka)|Moravy]]. [35] => [36] => == Název == [37] => Název ''Chřiby'' je sice starobylého původu, ale v tomto znění je doložen poměrně pozdě. Jako nejstarší (14. století) je zapsáno jméno ''Greczen'', tj. česky ''Křečín'', starší než jméno Chřiby jsou i jména ''Hříběcí'' nebo ''Hříběcí hory'', ''Hřebice'' (množ. č.), ''Hřebeč'', která se začínají vyskytovat počínaje r. 1414. Vedle těchto názvů se od poloviny 18. stol. objevuje jméno ''Maršovy hory'' (r. 1786 ''Marschowahora''), něm. ''Marsgebirg(e)'' „pohoří Mars“ nebo „Marsovo pohoří“ (poprvé německy na [[Bayerova mapa Moravy a Slezska|Bayerově mapě Moravy a Slezska]] z r. 1817–1819). Jméno ''Maršovy hory'' původně patřilo jen části Chřibů a bylo teprve Bayerem vztaženo na celé pohoří. Ještě [[Šemberova mapa Moravy]] z r. 1863 rozeznává ''Hříběcí'' a ''Maršovy hory'', což jsou názvy dvou hlavních hřbetů Chřibů. [38] => [39] => Jméno ''Chřiby'' se vykládá dvojím způsobem: [40] => 1) Z domácího slova ''chřib'' „pahorek“, které je známo ze staré češtiny (''chřib-'' „kopec, vrch“) a také ze staroslověnštiny (''chrib?-'' „pahorek“) a které je u nás doloženo v pomístních jménech Chřiby, Chřibí, Chřibina a Křib, Křibí, Křiby, Křibina apod. Původem souvisí se staročeským ''chřbet'' „hřbet“. Na Slovensku je prostor se jmény od ''chríb'' „vyvýšenina“ rozložen na západě (zde především) a na severu. Jméno Chřibů by pak do tohoto širšího areálu patřilo jako jeho západní okraj. [41] => 2) V několika jiných evropských jazycích se vyskytují jména vyvýšenin, hřbetů a horských útvarů, která byla odvozena od stejného základu, jenž zněl ''grib-'', ''hrib-'' „skála, pahorek“ a je praevropský. Tento základ je s naším ''hřbet'' (staročesky ''chřbet'') prapříbuzný, nikoli však shodný. Z ''grib-'' se vlastně dobře mohlo vyvinout staročeské ''Hříb-'', ''Hříběcí hory'', což se však počalo pokládat jako odvozeniny od ''hřebec'', a proto vznikla i varianta ''Hřebeč''. Ta byla převedena do němčiny jako ''Marsberg'', protože staroněmecké ''mar'' znamenalo „hřebec“. A zpětným počeštěním vzniklo ''Marsovy hory'', které bylo dodatečně spojováno se jménem bohyně [[Morana|Morany]] (neboli Mary, či Mořeny), postavou lidových pověstí. [42] => [43] => == Dělení == [44] => Chřiby se dělí na dva [[geomorfologie|geomorfologické]] podcelky: [45] => * [[Halenkovická vrchovina]] [46] => * [[Stupavská vrchovina]] [47] => [48] => == Geologie == [49] => Chřiby jsou tvořeny zvrásněnými [[paleogén|paleogenními]] [[pískovec|pískovci]], [[Jílovec|jílovci]] a [[slepenec|slepenci]] magurského [[flyš]]e, jen tu a tam vystupujícími v podobě osamělých skalních útvarů na [[Budačina|Budačině]], [[Komínky|Komínkách]], [[Holý kopec|Holém kopci]] či [[Buchlovský kámen|Buchlovském kameni]]. [50] => Na nerostné suroviny jsou Chřiby chudé, kromě pískovce z několika kamenolomů se u [[Kostelany|Kostelan]] v menší míře těží [[ropa]] a [[zemní plyn]]. [51] => [52] => == Vodstvo == [53] => Na území Chřibů pramení velké množství vodních toků, jako je [[Kyjovka]] (v Chřibech nazývaná ''Stupava''), [[Litava (přítok Svratky)|Litava]], [[Kotojedka]], Dlouhá řeka. Všechny toky se vlévají do řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] (kromě Kyjovky, která ústí do [[Dyje]] jen několik kilometrů před jejím vyústěním do Moravy, a kromě Litavy, která je přítokem Svratky). Na Kyjovce byla v Chřibech vybudována [[vodní nádrž Koryčany]]. Další menší nádrž ''Březina'' leží na toku Hruškovice u [[Osvětimany|Osvětiman]] a vodní nádrž ''Nad Sovínem'' leží na Dlouhé řece u [[Smraďavka|Smraďavky]] (Leopoldova) asi 2 km jižně od [[Buchlovice|Buchlovic]]. [54] => Na [[Smraďavka|Smraďavce]] (Leopoldově) také pramení [[Sirný pramen|sirovodíkový pramen]], který byl jako lázně využíván již v [[16. století|16. století]]. [55] => [56] => == Flóra == [57] => V rámci České republiky lze toto území označit jako jedno z [[ekologická stabilita|ekologicky nejstabilnějších]], vyznačující se nadprůměrnou lesnatostí s převahou lesů přírodní dřevinné skladby (bukové a dubo-habrové lesy asociací ''Carici pilosae-Fagetum'' a ''Carici pilosae-Carpinetum''). Antropogenní vlivy zasáhly především na úpatí pohoří přeměnou listnatých porostů na jehličnaté, většinou [[smrk ztepilý|smrkové]] porosty. [58] => V podrostu z běžných rostlin roste např. [[samorostlík klasnatý]] ''(Actaea spicata)'', [[Svízel vonný|mařinka vonná]] ''(Asperula odorata)'', [[kyčelnice cibulkonosná]] ''(Dentaria bulbifera)'', [[ostřice chlupatá]] ''(Carex pilosa)''. Ze vzácnějších rostlin lze nalézt např. [[sněženka podsněžník|sněženku podsněžník]] ''(Galanthus nivalis)'', [[Árón východní]] ''(Arum cylindraceum)'', [[okrotice bílá|okrotici bílou]] ''(Cephalanthera damasonium)'', [[kruštík modrofialový]] ''(Epipactis purpurata)'', [[kruštík širolistý]] ''(Epipactis helleborine)'', [[bradáček vejčitý]] ''(Listera ovata)'', [[vemeník dvoulistý]] ''(Platanthera bifolia)'', [[vstavač bledý]] ''(Orchis palens)'', [[prstnatec májový|vstavač májový]] ''(Dactylorhiza majalis)'', [[střevíčník pantoflíček]] ''(Cypripedium calceolus)'', [[hlístník hnízdák]] ''(Neotia nidus-avis)'', [[Lilie zlatohlavá|lilii zlatohlávek]] ''(Lilium martagon)'', aj. Z ovocných dřevin se zde pěstuje [[jeřáb oskeruše]] ''(Sorbus domestica)''. [59] => [60] => == Fauna == [61] => Chřiby jsou územím s relativně vyváženými ekologickými podmínkami, což se přímo projevuje v druhové pestrostí fauny s velkým podílem zvláště chráněných druhů (např. [[čáp černý]] ''(Ciconia nigra)'', [[včelojed lesní]] ''(Pervis apivorus)'', [[bramborníček černohlavý]] ''(Saxicola torquata)'', [[krutihlav obecný]] ''(Jynx torquilla)'', [[lelek lesní]] ''(Caprimulgus europaeus)'', [[výr velký]] ''(Bubo bubo)'', [[krkavec velký]] ''(Corvus corax)'', [[holub doupňák]] ''(Columba oenas)'', [[datel černý]] ''(Dryocopus martius)'', [[strakapoud bělohřbetý]] ''(Dendrocopos leucotos)'', některé druhy netopýrů, z [[bezobratlí|bezobratlých]] stojí za zmínku nález [[kudlanka nábožná|kudlanky nábožné]] ''(Mantis religiosa)''). V posledních letech se zde šíří i [[bobr evropský]] ''(Castor fiber)'' (vodní nádrž Koryčany). Z obojživelníků zde žijí např. [[mlok skvrnitý]] ''(Salamandra salamandra)'', [[čolek obecný]] ''(Lissotriton vulgaris)'', [[rosnička zelená]] ''(Hyla arborea)'', [[ropucha obecná]] ''(Bufo bufo)'', [[skokan hnědý]] ''(Rana temporaria)'' a [[blatnice skvrnitá]] ''(Pelobates fuscus)''. Z plazů v Chřibech žijí [[ještěrka obecná]] ''(Lacerta agilis)'' a [[slepýš křehký]] ''(Anguis fragilis)''. [62] => [63] => == Ochrana přírody == [64] => Na území Chřibů je na rozloze 19226,4512 ha stejnojmenná [[evropsky významná lokalita]] (kód lokality: CZ0724091).Příloha č. 979 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Je zde řada [[Chráněné území|chráněných území]]. Za zmínku stojí výslunné travnaté stráně s teplomilnou květenou s řadou chráněných druhů z čeledi [[vstavačovité|vstavačovitých]] nebo skalní útvary na hřebenech Chřibů. [65] => [66] => [[Přírodní park]]y: [67] => * [[Přírodní park Chřiby|Chřiby]] [68] => [69] => Zrušený přírodní park: [70] => * [[Stříbrnické paseky]] [71] => [72] => [[Maloplošná zvláště chráněná území]]: [73] => (stav k 1. 8. 2020) 6 přírodních rezervací a 23 přírodních památek. [74] => [75] => [[Přírodní rezervace]]: [76] => * [[Holý kopec]] [77] => * [[Moravanské lúky]] [78] => * [[Ocásek (přírodní rezervace)|Ocásek]] [79] => * [[Smutný žleb]] [80] => * [[Stará Hráz]] [81] => * [[Záskalí (přírodní rezervace)|Záskalí]] [82] => [83] => [[Přírodní památka|Přírodní památky]]: [84] => * [[Barborka (přírodní památka)|Barborka]] [85] => * [[Bohuslavické stráně]] [86] => * [[Bralová]] [87] => * [[Břestecká skála]] [88] => * [[Budačina]] [89] => * [[Drážov (přírodní památka)|Drážov]] [90] => * [[Hošťálka]] [91] => * [[Hříštěk]] [92] => * [[Ježovský lom]] [93] => * [[Kamenec (přírodní památka, okres Kroměříž)|Kamenec]] [94] => * [[Kazatelna (přírodní památka, okres Kroměříž)|Kazatelna]] [95] => * [[Komínky]] [96] => * [[Koukolky]] [97] => * [[Kozel (přírodní památka)|Kozel]] [98] => * [[Máchova dolina]] [99] => * [[Makovica]] [100] => * [[Maršava]] [101] => * [[Medlovický lom]] [102] => * [[Nazaret (přírodní památka)|Nazaret]] [103] => * [[Obora (přírodní památka, okres Kroměříž)|Obora]] [104] => * [[Přehon]] [105] => * [[Salašské pěnovce]] [106] => * [[Včelín (přírodní památka)|Včelín]] [107] => [108] => [[Památný strom v Česku|Památné stromy]]: [109] => * [[Ctiborův dub]] – byl 500 let starý [[dub zimní]] ''(Quercus petraea)'' u [[Střílky (hrad)|Stříleckého hradu]] [110] => * [[Sekvojovec v Chabaních]] – asi 140 let starý [[sekvojovec obrovský]] ''(Sequoiadendron giganteum)'', výška 32 m, obvod kmene 612 cm [111] => * [[Dub letní]] ''(Quercus robur)'' – 300 let starý strom jižně od hradu [[Buchlov]]a [112] => * [[Dub letní]] ''(Quercus robur)'' – 200 let starý strom severozápadně od hradu [[Buchlov]]a [113] => * [[Hausnerova oskeruše]] [[jeřáb oskeruše]] ''(Sorbus domestica)'' u Bohuslavic u Kyjova [114] => [115] => == Člověk == [116] => Oblast Chřibů byla osídlena již od počátku [[Neolit|mladší doby kamenné]] ([[mladý paleolit|mladého paleolitu]]), jak o tom svědčí bohaté nálezy kamenných nástrojů a pohřebišť lidu [[aurignacien|aurignacienské kultury]] v severovýchodní části Chřibů ([[Kvasice]], [[Karolín]], [[Lhotka (Kostelany)|Lhotka]], [[Žlutava]], [[Nová Dědina (okres Kroměříž)|Nová Dědina]]) staré 20 000 až 40 000 let. Nejstarším dokladem o pobytu člověka je nalezený pěstní klín, který byl nalezen u vsi Karolín.{{Citace monografie [117] => | příjmení = Hrabec [118] => | jméno = Jaroslav [119] => | příjmení2 = Mikula [120] => | jméno2 = František [121] => | příjmení3 = Stratil [122] => | jméno3 = Karel [123] => | titul = Chřiby – Turistický průvodce [124] => | vydání = 1 [125] => | vydavatel = Tiskárna LVPrint [126] => | místo = Uherské Hradiště [127] => | rok vydání = 1998 [128] => | počet stran = 232 [129] => | isbn = 80-238-8473-5 [130] => }} [131] => [132] => Další soustavnější osídlení oblasti Chřibů bylo v pozdní [[doba bronzová|době bronzové]] ([[eneolit]]u) asi před 3 000 až 2 700 lety lidem kultury [[Lužická kultura|lužických popelnicových polí]], jak o tom svědčí nálezy [[hradiště|hradišť]] na [[Brdo (Chřiby)|Brdě]], [[Holý kopec|Holém kopci]] a u [[Roštín]]a. [133] => [134] => V 6. století se zde začínají usazovat [[Slované]]. V [[9. století|9. století]] se oblast Chřibů ocitla v těsné blízkosti jednoho z [[Velkomoravská říše|velkomoravských]] center ve [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starém Městě]]. Z této doby pocházejí nálezy 60 [[mohyla|mohyl]] na [[Tabarky|Tabarkách]], hradiště v [[Kyjov]]ě, na [[Sklepisko|Sklepisku]] a [[Hradisko svatého Klimenta|Svatém Klimentovi]] a nález základů kostela v [[Modrá (okres Uherské Hradiště)|Modré]]. [135] => [136] => Nejpozději ze 13.–14. století pocházejí zmínky o všech dnešních vesnicích a osadách na úpatí Chřibů. Teprve mnohem později, až ve druhé pol. 17. stol. jsou osídlovány i centrální části ([[Jankovice (okres Uherské Hradiště)|Jankovice]] – po r. 1648, [[Salaš (okres Uherské Hradiště)|Salaš]] – 2. polovině 17. století, [[Kostelany]] – 1667, [[Stupava]] – 1690, [[Staré Hutě]] – 1701), které ale i tak zůstaly ve velké míře zalesněné a řídce obydlené. [137] => [138] => Ve [[středověk]]u byly v Chřibech postaveny tři [[hrad]]y, jejichž úkolem bylo dohlížet na bezpečí obchodních cest. Z doby kolem poloviny 13. stol. pochází hrad [[Buchlov]], který nebyl nikdy dobyt; z roku 1261 je první zmínka o [[Střílky (hrad)|Stříleckém hradu]], jenž je od poloviny 16. stol. pustý a v roce 1330 byl [[Bernard z Cimburka|Bernardem z Cimburka]] vystavěn hrad [[Cimburk (hrad u Koryčan)|Cimburk]], který je od roku 1709 uváděn jako pustý. [139] => [140] => Roku 1205 byl na [[Velehrad]]ě založen [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]] v pozdně [[románský sloh|románském]] a raně [[gotika|gotickém slohu]], zničen [[husité|husity]] roku 1421. Po částečné obnově opět zničen roku 1681. Dnešní podobu získal po [[baroko|barokní]] obnově skončené roku 1735. Za reforem [[Josef II.|Josefa II.]] v roce 1784 zrušen, ale roku 1890 obnoven [[Tovaryšstvo Ježíšovo|řádem Tovaryšstva Ježíšova]]. [141] => [142] => Ve 14. stol. byl na Svatém Klimentovi [[Augustiniánský řád|augustiniánský]] [[klášter]] a [[proboštství]], který byl zničen za [[Husitství|husitských válek]]. [143] => [144] => Postupně se sídla [[šlechta|šlechty]] přesouvala z hradů a [[tvrz]]í na [[Zámek (stavba)|zámky]]. Tak vznikly [[Renesance|renesanční]] zámky se zahradami v [[Kyjov]]ě, v [[Kvasice|Kvasicích]] a ve [[Střílky|Střílkách]], ve 2. pol. 17. stol. [[baroko|barokní]] zámky v [[Koryčany|Koryčanech]] a ve [[Zdounky|Zdounkách]], v r. 1701 v [[Buchlovice|Buchlovicích]] a v pol. 18. stol. [[rokoko]] – [[klasicismus|klasicistní]] zámeček v [[Cetechovice|Cetechovicích]]. [145] => [146] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] měl v Chřibech své působiště [[partyzánský oddíl Olga]], svou základnu měli v hájovně u obce [[Salaš (okres Uherské Hradiště)|Salaš]]. [147] => [148] => == Fotogalerie == [149] => Soubor:Kamenná rozhledna Brdo, květen 2008, pohled z jihu 1.JPG|Rozhledna na [[Brdo (Chřiby)|Brdu]] [150] => Soubor:Koryčanská kaple.jpg|Koryčanská kaple [151] => Soubor:Sequoiadendron giganteus-Chabane.jpg|[[Sekvojovec v Chabaních|Sekvojovec obrovský v Chabaních]] u [[Břestek|Břestku]] [152] => Soubor:Buchlov castle 15.jpg|Hrad [[Buchlov]] [153] => Soubor:Cimburk Koryčany - 1.jpg|Zřícenina hradu [[Cimburk (hrad u Koryčan)|Cimburk]] [154] => Soubor:Ctiborův dub.JPG|[[Ctiborův dub]] [155] => Soubor:Klimentek 1.jpg|[[Hradisko svatého Klimenta]] [156] => Soubor:Prehrada korycany.jpg|[[Vodní nádrž Koryčany]] [157] => Soubor:Moravanské_lúky,_2009_(2).JPG|[[Moravanské lúky]] [158] => Soubor:Kalíšek - Chřiby.jpg|Skalisko Kalíšek [159] => Soubor:Kozel - Chřiby.jpg|Skalisko [[Kozel (přírodní památka)|Kozel]] [160] => Soubor:Kazatelna - Chřiby.jpg|Skalisko [[Kazatelna (přírodní památka, okres Kroměříž)|Kazatelna]] [161] => [162] => [163] => == Odkazy == [164] => [165] => === Reference === [166] => [167] => [168] => === Literatura === [169] => * {{Citace monografie [170] => | příjmení = Baščan [171] => | jméno = Michal [172] => | odkaz na autora = [173] => | spoluautoři = a kol. [174] => | titul = Chřiby záhadné a mytické [175] => | vydání = 1 [176] => | vydavatel = FUTURO, s.r.o. [177] => | místo = Uherské Hradiště [178] => | rok = 2003 [179] => | isbn = 80-903235-0-2 [180] => }} [181] => [182] => * {{Citace monografie [183] => | příjmení = Baščan [184] => | jméno = Michal [185] => | odkaz na autora = [186] => | spoluautoři = a kol. [187] => | titul = Chřiby záhadné a mytické 3 [188] => | vydání = 1 [189] => | vydavatel = FUTURO, s.r.o. [190] => | místo = Uherské Hradiště [191] => | rok = 2003 [192] => | isbn = 80-903235-4-5 [193] => }} [194] => [195] => * {{Citace monografie [196] => | příjmení = Baščan [197] => | jméno = Michal [198] => | odkaz na autora = [199] => | spoluautoři = a kol. [200] => | titul = Chřiby záhadné a mytické 4 [201] => | vydání = 1 [202] => | vydavatel = FUTURO, s.r.o. [203] => | místo = Uherské Hradiště [204] => | rok = 2004 [205] => | isbn = 80-903235-7-X [206] => }} [207] => [208] => * {{Citace monografie [209] => | příjmení = Baščan [210] => | jméno = Michal [211] => | odkaz na autora = [212] => | příjmení2 = Jilík [213] => | jméno2 = Jiří [214] => | autor2 = [215] => | odkaz na autora2 = Jiří Jilík [216] => | příjmení3 = Žižlavský [217] => | jméno3 = Bořek [218] => | autor3 = [219] => | odkaz na autora3 = [220] => | titul = Chřiby záhadné a mytické 5 [221] => | vydání = 1 [222] => | vydavatel = ALCOR Puzzle spol. s r. o. [223] => | místo = Moravany [224] => | rok = 2005 [225] => | isbn = 80-86923-00-2 [226] => }} [227] => [228] => * {{Citace monografie [229] => | příjmení = David [230] => | jméno = Petr [231] => | odkaz na autora = [232] => | příjmení2 = Dobrovolná [233] => | jméno2 = Věra [234] => | autor2 = [235] => | odkaz na autora2 = [236] => | příjmení3 = Soukup [237] => | jméno3 = Vladimír [238] => | autor3 = [239] => | odkaz na autora3 = [240] => | titul = Chřiby [241] => | vydání = 1 [242] => | vydavatel = Soukup & David [243] => | místo = Praha [244] => | rok = 2005 [245] => | edice = Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku [246] => | isbn = 80-86899-02-0 [247] => }} [248] => [249] => * {{Citace monografie [250] => | příjmení = Hrabec [251] => | jméno = Jaroslav [252] => | odkaz na autora = [253] => | příjmení2 = Mikula [254] => | jméno2 = František [255] => | autor2 = [256] => | odkaz na autora2 = [257] => | příjmení3 = Stratil [258] => | jméno3 = Karel [259] => | autor3 = [260] => | odkaz na autora3 = [261] => | titul = Chřiby – Turistický průvodce [262] => | vydání = 1 [263] => | vydavatel = [264] => | místo = Uherské Hradiště [265] => | rok = 1998 [266] => | edice = [267] => | isbn = 80-238-8473-5 [268] => }} [269] => [270] => * Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993. {{ISBN|80-200-0445-9}}. [271] => * Pravěké dějiny Moravy, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1993. {{ISBN|80-85048-45-0}}. [272] => * Živá příroda, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1997. {{ISBN|80-85048-69-8}}. [273] => * dr. VAHALA Miroslav a kol., ''Chřiby'', Sportovní a turistické nakladatelství, Praha 1965. [274] => [275] => === Související články === [276] => * [[Hradisko svatého Klimenta]] [277] => * [[Seznam geomorfologických celků v Česku|Seznam geomorfologických celků Česka]] [278] => [279] => === Externí odkazy === [280] => * {{Commonscat}} [281] => * {{NK ČR|ge128962|věc=ano}} [282] => * [https://web.archive.org/web/20060501040621/http://www.chriby.cz/index.php Oficiální stránka Chřibů] [283] => * [http://www.uh.cz/chriby/ Průvodce po Chřibech] [284] => * [http://chriby.cz.tl/ Vítejte v Chřibech] [285] => * [https://web.archive.org/web/20161223072935/http://200km.cz/2015/11/05/skryty-poklad-chribske-lesy/ Fotoreportáž z Chřibů] (Zikmudov a okolí) [286] => * {{Citace elektronické monografie [287] => | titul = Chřiby – Toulavá kamera [288] => | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/215562221500006/obsah/379554-chriby [289] => | vydavatel = Česká televize [290] => | datum_vydání = 2015-02-08 [291] => | datum_přístupu = 2019-06-26 [292] => }} [293] => [294] => {{Autoritní data}} [295] => [296] => {{Portály|Morava}} [297] => [[Kategorie:Chřiby| ]] [298] => [[Kategorie:Pohoří v Západních Karpatech]] [299] => [[Kategorie:Středomoravské Karpaty]] [300] => [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]] [301] => [[Kategorie:Pohoří v Česku]] [] => )
good wiki

Chřiby

Chřiby (někdy též neoficiálně Buchlovské hory nebo Buchlovské kopce, lidově Buchláky) jsou vrchovina a geomorfologický celek na středovýchodní Moravě, ležící mezi městem Kyjovem v Jihomoravském kraji a obcí Kvasice ve Zlínském kraji. Jejich průběh je orientován od jihozápadu na severovýchod, délka je asi 35 km a největší šířka činí 10 km, rozloha Chřibů je asi 335 km².

More about us

About

Toto pohoří, které se rozprostírá mezi městy Zlínem a Uherským Hradištěm, je oblíbeným cílem pro turisty i místní obyvatele hledající přírodu a klid. Chřiby se pyšní rozmanitostí lesů, polí a luk, které nabízejí útočiště mnoha druhům rostlin a živočichů. Tato oblast je oblíbená pro cyklistiku, turistiku a další volnočasové aktivity, které umožňují lidem spojit se s okolní přírodou a užít si zdravý pohyb na čerstvém vzduchu. Nedotčené přírodní prostředí a značené turistické stezky vybízejí k objevování krás, které Chřiby nabízejí. Kromě přírodního bohatství se Chřiby mohou pochlubit také hlubokou historií. V oblasti najdeme řadu historických a kulturních památek, jako jsou hrady, zámky a kostely, které vypovídají o místní tradici a historii. Tyto památky jsou nejen atraktivní pro turisty, ale také pro místní obyvatele, kteří se těší na zachování svých kulturních kořenů. Pozitivní pohled na Chřiby je podtržen i jejich rolí v životě místních komunit. Oblast je známa silným spojením mezi lidmi a přírodou, což vede k mnoha komunitním iniciativám na ochranu životního prostředí a udržitelného rozvoje. Místní obyvatelé se aktivně podílejí na ochraně přírodního dědictví a vytvářejí prostor pro ekologické vzdělávání a zodpovědnost. Chřiby tak představují harmonické spojení přírodních krás a kulturního dědictví, což z nich činí ideální místo k návštěvě a objevování. Tato oblast je skvělým příkladem toho, jak můžeme žít v souladu s přírodou a zároveň si vážit naší historie a tradic.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Buchlov','Brdo (Chřiby)','Kyjov','Kvasice','Hradisko svatého Klimenta','Holý kopec','Morava (řeka)','Stupavská vrchovina','Komínky','Buchlov (Chřiby)','Ctiborův dub','Cimburk (hrad u Koryčan)'