Array ( [0] => 15489686 [id] => 15489686 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chanuka [uri] => Chanuka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - svátek [1] => | název svátku = Chanuka [2] => | druh = židovský [3] => | typ = judaismus [4] => | obrázek = Januquia.png [5] => | popisek = Zapálená [[chanukija]] v 7. den svátku. [6] => | oficiální název = [[Hebrejština|hebrejsky]]: {{Cizojazyčně|he|חֲנֻכָּה}} [7] => | jiný název = Svátek světel [8] => | slavený = v [[judaismus|judaismu]], [[Židé|židy]] [9] => | významnost = Makabejští úspěšně povstali proti [[Antiochos IV. Epifanés|Antiochovi IV. Epifanovi]]. Chrám byl znovu vysvěcen a [[menora]] zázračně hořela po osm dní. [10] => | začátek = 25. den měsíce [[kislev]] [11] => | konec = 2. nebo 3. den měsíce [[tevet]] [12] => | rok2008 = západ slunce [[21. prosinec|21. prosince]] – západ slunce [[29. prosinec|29. prosince]] (První den chanuky je 22. 12.) [13] => | rok2009 = západ slunce [[11. prosinec|11. prosince]] – západ slunce [[19. prosinec|19. prosince]] [14] => | rok2010 = západ slunce [[1. prosinec|1. prosince]] – západ slunce [[9. prosinec|9. prosince]] [15] => | rok2013 = západ slunce [[27. listopad]]u – západ slunce [[5. prosinec|5. prosince]] [16] => | rok2017 = západ slunce [[12. prosinec|12. prosince]] – západ slunce [[20. prosinec|20. prosince]] [17] => | rok2018 = západ slunce [[2. prosinec|2. prosince]] – západ slunce [[10. prosinec|10. prosince]] [18] => | rok2020 = západ slunce [[10. prosinec|10. prosince]] – západ slunce [[18. prosinec|18. prosince]] [19] => | rok2021 = západ slunce [[28. listopad]]u – západ slunce [[6. prosinec|6. prosince]] [20] => | rok2022 = západ slunce [[18. prosinec|18. prosince]] – západ slunce [[26. prosinec|26. prosince]] [21] => | rok2023 = západ slunce [[7. prosinec|7. prosince]] – západ slunce [[15. prosinec|15. prosince]] [22] => | rok2024 = západ slunce [[25. prosinec|25. prosince]] – západ slunce [[2. leden|2. ledna]] 2025 [23] => | rok2025 = západ slunce [[14. prosinec|14. prosince]] – západ slunce [[22. prosinec|22. prosince]] [24] => | oslavy = [25] => | zvyky = [26] => * rozsvěcování [[chanukija|chanukije]] [27] => * chanukové písně ([[Ma'oz cur]]) [28] => * recitování [[halel]]u [29] => * sváteční jídla a jídla smažená na oleji, ([[bramborák]]y ([[latkes]]), [[kobliha|koblihy]]) [30] => * hra s [[drejdl]]em [31] => * chanukové dárky [32] => | souvisí s = [[Purim]], jakožto svátek vyhlášený rabíny [33] => }} [34] => '''Chanuka''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: {{Cizojazyčně|he|חֲנֻכָּה}}, doslova „zasvěcení“), známá také jako '''Svátek světel''', je osmidenní [[židovské svátky|židovský svátek]], připomínající zázrak při opětovném vysvěcení [[Druhý chrám|druhého Chrámu]] v roce [[165 př. n. l.]] po [[Makabejské povstání|povstání Makabejských]] v [[2. století př. n. l.|2. století př. n. l.]]{{Citace monografie [35] => | příjmení = Stern [36] => | jméno = Marc [37] => | rok = 2001 [38] => | titul = Svátky v životě Židů [39] => | vydavatel = Vyšehrad [40] => | místo = Praha [41] => | isbn = 80-7021-551-8 [42] => | strany = 129 [43] => }} [Dále jen: ''Svátky v životě Židů.''] Chanuka se slaví po osm dní, počínaje podle [[židovský kalendář|židovského kalendáře]] 25. dnem měsíce [[kislev]], což podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] připadá na období od konce [[listopad]]u do konce [[prosinec|prosince]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Newman [45] => | jméno = Ja'akov [46] => | příjmení2 = Sivan [47] => | jméno2 = Gavri'el [48] => | rok = 1992 [49] => | titul = Judaismus od A do Z [50] => | vydavatel = Sefer [51] => | místo = Praha [52] => | isbn = 80-900895-3-4 [53] => | strany = 51–52 [54] => }} [Dále jen: ''Judaismus od A do Z.''] [55] => [56] => == Původ svátku == [57] => Chanuka, z hebrejského slova „vysvěcení“ nebo „zasvěcení“ připomíná opětovné vysvěcení druhého Chrámu poté, co byl znesvěcen vojsky [[Antiochos IV. Epifanés|Antiocha IV.]] Chanuka rovněž připomíná „zázrak oleje". Podle [[Talmud]]u našli [[Židé]] po příchodu do Chrámu pouze jednu nádobu s čistým olivovým olejem, která stačila pro chrámovou [[menora|menoru]] na jeden den. Zázrakem však olej hořel po osm dní, což stačilo, aby byl vylisován, připraven a posvěcen nový olej. Na paměť tohoto zázraku se zapalují svíce a jí se jídla připravená na oleji. [58] => [59] => Chanuka je také zmíněna v [[deuterokanonický spis|deuterokanonických knihách]] [[1. kniha Makabejská|1. Makabejských]] a [[2. kniha Makabejská|2. Makabejských]]: {{Citát|''Pak vzali neotesané kameny podle Zákona a postavili nový zápalný oltář podle dřívějšího. Znovu zbudovali svatyni i vnitřní zařízení a vysvětili nádvoří, zhotovili nové posvátné nádoby a do svatyně vnesli svícen, kadidlový oltář a stůl. Na oltáři zapálili kadidlo a zažehli světla na svícnu. Dvacátého pátého dne devátého měsíce roku čtyřicátého osmého vstali časně ráno a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona. Bylo to právě ve výroční den, kdy svatyni znesvětili pohané… Osm dní slavili posvěcení oltáře...Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele se usnesli, že každoročně od dvacátého pátého dne měsíce kislev budou osmidenním veselím a díkůvzdáním slavit posvěcení oltáře.''| [[1. kniha Makabejská]] 5|200}} [60] => [61] => S Chanukou bývá spojen také příběh umučení Hany a jejích sedmi synů.''Svátky v životě Židů.'' S. 140-141 Podle talmudického příběhuTalmud, Gitin 57b vypráví příběh ženy a jejích sedmi synů zabitých „Caesarem“. Jméno Hana není doslovně zmíněno. a 2. knihy Makabejských byla židovská žena Hana a jejích sedm synů mučeno a popraveno Antiochem IV., protože se odmítli poklonit [[Zeus|Diově]] soše. [62] => [63] => === Název === [64] => Původ názvu Chanuka se vykládá různými způsoby.{{Citace elektronické monografie [65] => | příjmení = Scherman [66] => | jméno = Nosson [67] => | vydavatel = InnerNet [68] => | titul = Chanukah: History, observance and significance [69] => | url = http://innernet.org.il/article.php?aid=11 [70] => | datum přístupu = 2008-12-21 [71] => | jazyk = anglicky [72] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110721143220/http://innernet.org.il/article.php?aid=11 [73] => | datum archivace = 2011-07-21 [74] => | nedostupné = ano [75] => }} [76] => * Jedna z možností je, že slovo chanuka je odvozeno od hebrejského [[sloveso|slovesa]] {{Cizojazyčně|he|חנך}}, které znamená zasvětit. [77] => * Další z možností je rozložení názvu chanuka na חנו (''chanú'', doslova „utábořit se k boji“) a כה (''ka'', hebrejská číslovka 25, či 25. dne).''Svátky v životě Židů.'' S. 131-132 [78] => * Chanuka je také hebrejský [[akronym]] pro „{{Cizojazyčně|he|ח׳ נרות והלכה כבית הלל}}“ což v překladu znamená „osm svící, jak určila Hilelova škola.“ Jedná se o narážku na spor mezi dvěma rabínskými školami ([[Hilel]]ovou a [[Šamaj]]ovou) v otázce jak zapalovat chanukové svíce. Šamajova škola tvrdila, že by mělo být zapáleno v první den svátku osm světel a během dalších dnů by pokaždé o jedno míň, zatímco Hilelova škola zastávala názor, že na začátku svátku by mělo být zapáleno jedno světlo a každý následující večer by se mělo jedno přidávat. Nakonec zvítězil názor školy Hilelovy, protože „svatost zvětšujeme, ale nezmenšujeme“ (hebrejsky: ''ma'alin be-kodeš ve-ejn moridin''[[Babylónský talmud|TB]] [[Šabat (traktát)|Šabat]] 21b).{{Citace elektronické monografie [79] => | příjmení = Mayer [80] => | jméno = Daniel [81] => | vydavatel = [[Britské listy]] [82] => | titul = Skrytý smysl svátku Chanuka [83] => | url = http://www.blisty.cz/art/26282.html [84] => | datum vydání = 2005-12-25 [85] => | datum přístupu = 2008-12-21 [86] => }} [87] => [88] => == Příběh == [89] => [[Soubor:Hanukkah2.jpg|náhled|130px|vlevo|Chanuková lampa nalezená poblíž [[Jeruzalém]]a, cca [[1900]].]] [90] => Kolem roku [[200 př. n. l.|200 př. n. l.]] žili Židé v autonomní oblasti [[Judsko]], která v té době byla pod [[seleukovci|seleukovskou]] nadvládou.{{Citace monografie [91] => | příjmení = Barnavi [92] => | jméno = Eli a kolektiv [93] => | titul = Atlas univerzálních dějin židovského národa [94] => | vydavatel = Victoria Publishing [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 1995 [97] => | isbn = 80-7187-013-7 [98] => | strany = 40 [99] => }} [Dále jen: ''Atlas univerzálních dějin židovského národa.''] Sýrii Židé odváděli [[daň|daně]] a uznali její právní autoritu, za což mohli svobodně vyznávat svoji [[víra|víru]], zastávat své pozice a zabývat se obchodem. Roku [[175 př. n. l.|175 př. n. l.]] usedl na seleukovský trůn Antiochus IV. Epifanés.''Svátky v životě Židů.'' S. 130-131 Za jeho vlády došlo k vyrabování jeruzalémského Chrámu, masakrování Židů, a [[judaismus]] byl postaven mimo zákon. Roku [[167 př. n. l.|167 př. n. l.]] nařídil Antiochus postavit v Chrámu Diovu sochu. [100] => [101] => Antiochova opatření vyprovokovala povstání velkých rozměrů. Matatijáš, židovský kněz z hasmonejské rodiny a jeho synové Jochanan, Šimeon, Eleazar, Jonatan a [[Juda Makabejský|Juda]] vedli povstání proti Antiochovi. Juda se stal známý pod jménem ''Jehuda ha-Makabi'' (Juda „Kladivo“). Poté, co roku [[166 př. n. l.|166 př. n. l.]] Matatijáš zemřel, Juda zaujal jeho místo a stal se vůdcem povstání.''Atlas univerzálních dějin židovského národa.'' S. 44-45 Roku [[165 př. n. l.|165 př. n. l.]] byla židovská vzpoura proti seleukovskému království úspěšná. Chrám byl osvobozen a znovuzasvěcen. Svátek Chanuka byl zaveden Judou Makabejským a jeho bratry jako oslava této události.1.kniha Makabejských 4:59 Poté, co byl získán zpět Jeruzalém a Chrám, nařídil Juda vyčistit Chrám a postavit na místě znesvěceného oltáře nový. Podle [[Talmud]]u ([[Gemara]], traktát Šabat 21) byl potřeba olivový olej pro chrámovou [[menora|menoru]], která se měla zažehnout, aby hořela po celou noc každý den. Židé však nalezli pouze jedinou konvičku s posvátným olejem, v níž bylo právě tolik oleje, že by vystačil na jediný den. Avšak stal se zázrak a menora hořela po osm dní, což byla doba, během níž mohl být připraven nový olej. Jako připomínka tohoto zázraku byl židovskými mudrci ustanoven tento osmidenní svátek. [102] => [103] => == Rituály Chanuky == [104] => [[Soubor:Chanukkah2007 pic (1)c.JPG|náhled|Chanukové svícny a drejdly.]] [105] => Chanuka se slaví řadou obřadů a zvyků, které se vykonávají každý den osmidenního svátku. Některé jsou [[rodina|rodinného]] rázu, jiné jsou společné. V průběhu svátku se ke [[Seznam židovských modliteb a požehnání|každodenním modlitbám]] přidávají zvláštní dodatky a části modliteb se přidávají i k modlitbám po jídle. O Chanuce neplatí žádný zákaz práce či činnosti jako při jiných židovských svátcích. Lidé chodí do zaměstnání jako obvykle, ale mohou je opouštět dříve, aby stihli zapálit světla při soumraku. V [[Izrael]]i jsou během chanuky zavřené školy, přestože k tomu není žádný náboženský důvod.{{Citace elektronické monografie [106] => | příjmení = Kotrba [107] => | jméno = Štěpán [108] => | vydavatel = [[Britské listy]] [109] => | titul = Chanuka: Stal se velký zázrak [110] => | url = http://blisty.cz/2007/12/5/art12196.html [111] => | datum vydání = 2002-11-29 [112] => | datum přístupu = 2008-12-21 [113] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081012092023/http://www.blisty.cz/2007/12/5/art12196.html [114] => | datum archivace = 2008-10-12 [115] => | nedostupné = ano [116] => }} [117] => [118] => === Změny v liturgii a v požehnáních během Chanuky === [119] => Během Chanuky se do osmnáctého požehnání [[Amida|Amidy]] přidává odstavec zvaný ''Al ha-nisim'' (hebrejsky: „za zázraky“), připomínající vítězný boj hasmonejce [[Matatijáš]]e a jeho synů se Syřany. Stejný odstavec se přidává i do [[Birkat ha-mazon|požehnání po jídle]]. K [[Šacharit|ranní modlitbě]] se po všech osm dní připojuje [[Halel]] a vypouštějí se kajícné modlitby [[Tachanun]]. V synagogách se každý den [[Čtení z Tóry|předčítá]] z knihy [[Numeri]] krátký úsek z oddílu popisujícího oběti, které přinášeli knížata izraelských kmenů při prvním zasvěcení chrámu (stánku){{Citace bible|Nu|6|22|8|4}}). Čtení pro [[šabat]] připadající do chanuky odpovídá pořadí v ročním cyklu; vždy se jedná o jeden z oddílů popisujících příběh patriarchy [[Josef (patriarcha)|Josefa]]. Také o [[roš chodeš|novoluní]] měsíce [[tevet]], které vždy připadne na chanuku, se čte obvyklá pasáž o obětech pro novoluní. „Chanukové“ čtení se ve všech případech připojuje jako poslední. Jako [[haftara]] se čte proroctví o svícnu a olivové ratolesti{{Citace bible|Za|2|14|4|7}}); je-li během chanuky i druhý šabat, čte se haftara popisující vybavení Šalomounova chrámu{{Citace bible|1Kr|7|40||50}}. Každý den se zapaluje v synagoze [[chanukija]], výjimkou je šabat, kdy se zapaluje před jeho začátkem v páteční předvečer a po jeho ukončení před závěrečnými modlitbami a [[Havdala|havdalou]]. [120] => [121] => === Rozsvěcení chanukových světel === [122] => {{Podrobně|Chanukija}} [123] => Hlavní chanukovou tradicí je rozsvěcování světel na zvláštním osmiramenném svícnu nazývaném [[chanukija]], kdy je každý večer postupně zapáleno o jednu svíci víc, až poslední večer svátku hoří všech osm.''[[Šulchan aruch]]'', ''[[Orach chajim]]'' 671:2 Na svícnu je tradičně ještě devátá svíce zvaná {{Cizojazyčně|he|''šamaš''}} (hebrejsky: „sluha“), která je rovněž každý večer zapalována, ale je umístěna na zvláštním místě. Obvykle slouží k zapalování ostatních svící a přidává „nezasvěcené“ světlo ke světlu chanukových svící, které je zakázáno využívat pro jiné účely než je oslavování a předávání příběhu Chanuky. [124] => [125] => [[Soubor:Chanukka Karlsruhe 3.jpg|náhled|250px|vlevo|Velký chanukový svícen před zámkem [[Karlsruhe]].]] [126] => Chanuková světla mohou být buď svíčky nebo olejové lampičky.''[[Šulchan aruch]]'', ''[[Orach chajim]]'' 673:1 Většina židovských rodin má speciální [[svícen]] nebo stojan na olejové lampičky pro Chanuku, který umožňuje uchytit osm svíček (či nádobek na olej) plus dodatečný úchyt pro šamaš. Takovýto svícen se označuje jako [[chanukija]]. [127] => [128] => První noc Chanuky se podle aškenázské tradice rozsvítí jedna svíčka na pravé straně chanukije. Následující noc se umístí další svíčka nalevo od ní, ale jako první se zapaluje svíčka nejvíc vlevo. Tak se postupuje i následující noci. [129] => [130] => Význam chanukových světel není pro „osvětlení uvnitř domu,“ ale spíše pro „osvětlení mimo dům,“ aby kolemjdoucí mohli vidět chanuková světla, a připomněli si tak zázrak tohoto svátku. Z toho důvodu se chanukije umísťují na dobře viditelné místo, zpravidla k hlavnímu oknu nebo poblíž dveří vedoucích do ulice. Mezi Aškenázy je v závislosti na rodinné tradici běžné mít pro každého člena rodiny jeden chanukový svícen, kdežto většina Sefardů má jeden pro celou rodinu. Chanukové svícny nebyly dávány do oken tam, kde hrozilo nebezpečí [[antisemitismus|antisemitské perzekuce]]. Podle jejich zvyklostí jsou chanukije umisťovány na opačné straně než [[mezuza]], protože když člověk projde dveřmi je obklopen svatostí micvot. [131] => [132] => === Kdy rozsvěcovat svíce === [133] => Chanuková světla se zapalují až po západu slunce, nanejvýš však hodinu po setmění.''Svátky v životě Židů.'' S. 136 Zvyk [[Ga'on z Vilna|Ga'ona z Vilna]] dodržovaný mnoha obyvateli [[Jeruzalém]]a je rozsvěcet světla se západem slunce, ačkoliv většina [[chasidismus|chasidů]] rozsvěcí později, dokonce i v Jeruzalémě. Malé levné voskové chanukové svíčky hoří přibližně půl hodiny, takže po většinu dnů se požadavek rozsvícení světla splní tím, že se svíčky zapálí, když je venku tma. Páteční večer však přináší problém. Svíčky musí být zapáleny před začátkem [[šabat]]u a levné chanukové svíčky nehoří dostatečně dlouho, aby byl požadavek splněn. Jednoduchým řešením je použití delší svíčky nebo použití tradičních olejových lampiček. [134] => [135] => === Požehnání nad svíčkami === [136] => [[Soubor:Lech Kaczynski Chanuka 10 12 2007 (04).jpg|náhled|Zapalování chanukových svící]] [137] => Během osmidenního svátku se před zapálením svíček pronášejí příslušná požehnání (hebrejsky: ''brachot'', sing. ''bracha''). První noc Chanuky se pronášejí tři požehnání, po zbylé noci pouze první dvě:''[[Šulchan aruch]]'', ''[[Orach chajim]]'' 676:1-2''Svátky v životě Židů.'' S. 142 [138] => {{Citace monografie [139] => | příjmení = Kučera [140] => | jméno = Tomáš [141] => | příjmení2 = Reitschläger [142] => | jméno2 = Jan David [143] => | rok = 2008 [144] => | titul = Sidur: Uspořádání modliteb progresivního směru pro šabat, svátky a všední dny [145] => | vydavatel = Bejt Simcha [146] => | místo = Praha [147] => | isbn = 978-80-254-2103-1 [148] => | strany = 99 [149] => }} [150] => [151] => ;První požehnání: pronášeno během všech osmi nocí před zapálením svíček: [152] => :Transkripce: ''Baruch ata Adonaj, Elohejnu melech ha-olam, ašer kidšanu be-micvotav ve-civanu lehadlik ner šel-la-Chanuka.'' [153] => :Překlad: Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nás posvětil příkazy Svými a nám nařídil rozsvěcovati světlo chanukové. [154] => ;Druhé požehnání: pronášeno během všech osmi nocí před zapálením svíček: [155] => :Transkripce: ''Baruch ata Adonaj, Elohejnu melech ha-olam, še-asa nisim la-avotejnu ba-jamim ha-hem ba-zman ha-ze. '' [156] => : Překlad: Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž konal divy za otce naše za oněch dnů v této době. [157] => ;Třetí požehnání:[[Šehechejanu]], pronášeno pouze první noc před zapálením svíček: [158] => :Transkripce: ''Baruch ata Adonaj, Elohejnu melech ha-olam, šehechejanu ve-kijmanu ve-higijanu la-zman ha-ze.'' [159] => : Překlad: Pochválen budiž, Hospodine, Bože náš, králi světa, Jenž nám popřál dožíti se a dočkati se a dosáhnouti doby této. [160] => [161] => ==== ''Ha-nerot halalu'' ==== [162] => Po zapálení chanukových svící se pronáší modlitba po zapálení svíček ''Ha-nerot halalu''. Existuje několik různých verzí a tato je recitovaná v mnohých aškenázských komunitách:''[[Šulchan aruch]]'', ''[[Orach chajim]]'' 676:4 [163] => [164] => {| class="wikitable" [165] => |- [166] => ! colspan=2 | [[Aškenázové|Aškenázská]] verze: [167] => |- [168] => ! transkripce [169] => ! překlad [170] => |- [171] => | ''Ha-nerot halalu anu madlikin al ha-nisim ve-al ha-nifla'ot ve-al ha-tšu'ot ve-al ha-milchamot še-asita la-avotejnu ba-jamim ha-hem ba-zman ha-ze al jedej kohanecha ha-kedošim. Ve-chol šmonat jemej chanuka ha-nerot halalu kodeš hem ve-ejn lanu rešut lehištameš ba-hem ela lir'otam bilvad kedej lehodot u-lehalel le-šimcha ha-gadol al nisecha ve-al nifle'otecha ve-al ješu'atecha.'' [172] => | Tato světla zapalujeme na paměť zázraků, divů, spásy a bitev, jež jsi učinil našim otcům v oněch dnech v tomto čase skrze Své svaté kněze. Během všech osmi dnů Chanuky jsou tato světla posvěcena a není nám dovoleno užívat je k účelům světským, ale pouze dívat se na ně jako vyjádření díků a chvály Tvému velkému Jménu za Tvé zázraky, Tvé divy a Tvé spásné činy. [173] => |- [174] => |} [175] => [176] => ==== ''Ma'oz cur'' ==== [177] => {{Viz též|Ma'oz cur}} [178] => Každou noc se po zapálení svíček zpívá píseň ''[[Ma'oz cur]]'' („Ó mocná skálo“). Aškenázové (a v posledních desetiletích i někteří [[Sefardští Židé|Sefardi]] a [[Mizrachim]] v západních zemích) ji obvykle zpívají na melodii která pochází ze [[středověk]]ého [[Německo|Německa]].''Judaismus od A do Z.'' S. 107 Píseň má šest [[strofa|strof]] (slok). První strofa vyjadřuje židovskou naději na obnovu Chrámu, další čtyři vděčnost Hospodinu za záchranu před úklady, kterým Židé čelili v egyptském, babylonském, perském a řeckém područí. Poslední sloka představuje v návaznosti na to prosbu o vysvobození ze současného vyhnanství. Při chanukové oslavě se často text zkracuje a zpívá se jen první nebo pátá sloka – ta zmiňuje mj. chanukový zázrak. [179] => [180] => === Další zvyky === [181] => Na Chanuku je zvykem dávat nejenom dětem, ale i chudým peníze (hebrejsky: ''dmej chanuka'', jidiš: ''chanuka gelt''). Dětem se také někdy dávají dárky. Po zapálení svíček a zpívání ''Ma'oz cur'' se v závislosti na tradici příslušné kongregace či domácnosti čtou další modlitby a zpívají rozličné chanukové písně, kterých je velké množství. Mnoho chasidských a sefardských tradic přidává na konec nebo začátek zapalování chanukových svící žalmy [[Žalm 30|30]], [[Žalm 67|67]], [[Žalm 91|91]] a [[Žalm 133|133]]. Rozšířeným chasidským zvykem je recitace žalmu 91 sedmkrát po sobě po zapálení svící. [182] => [183] => == Judit a Holofernes == [184] => [[Soubor:Judit con la cabeza de Holofernes, por Cristofano Allori.jpg|náhled|''Judit s hlavou Holoferna.'' [[Cristofan Allori]] (1580)]] [185] => Pojídání mléčných výrobků, zejména [[sýr]]a, je menší zvyk, jenž má kořeny v příběhu Judit, který vypráví [[kniha Júdit]]. Asyrský generál [[Holofernes]] obklíčil během bojů o Judeu město Betúlii ([[Bét-el]]?, viz Júdit 7,1n). Po intenzivních bojích bylo město odříznuto od vodních zdrojů a situace začala být zoufalá. Zachránila jej až zbožná vdova Judit, která řekla představitelům města, že má plán, jak je zachránit. Judit se vydala do asyrských táborů a nechala se zajmout nepřítelem. Tam potkala Holoferna, který byl omráčen její krásou. Vešla s ním do jeho stanu, kde jej hostila sýrem a vínem. Když v podnapilém stavu usnul, Judit mu usekla hlavu a spolu s ní utekla z tábora zpět do Jeruzaléma. Když Holofernovi vojáci objevili jeho tělo, zmocnil se jich strach. Židé se naopak tímto činem cítili povzbuzeni a podnikli protiútok. Jeruzalém byl zachráněn a Asyřané poraženi. [186] => [187] => Podle tradic byla Judit dcerou nejvyššího hasmonejského kněze Matiáše a sestrou Judy Makabejského. [188] => [189] => == Vzájemné působení s moderností a ostatními tradicemi == [190] => Klasičtí [[rabín]]i se ve velké míře snažili zlehčit vojenský a nacionální rozměr svátku, a někteří dokonce interpretovali jeho příběh jako odvrácení se od boje s říšemi, které vedlo ke zničení Jeruzaléma [[Starověký Řím|Římany]].{{Fakt/dne|20181202082901|}} S příchodem [[sionismus|sionismu]] a [[Izrael|Státu Izrael]] však byly tyto teze přehodnoceny. V současném Izraeli byla Chanuka přeměněna v oslavu vojenské síly a odhodlání jako jakési protiváhy představy o bezmocné [[Židovská diaspora|židovské diaspoře]], kterou podle sionistů potřebovali Židé v Izraeli překonat. [191] => [192] => Zejména v [[severní Amerika|Severní Americe]] došlo k nárůstu významu svátku v mnoha židovských rodinách v druhé polovině [[20. století|20. století]], včetně rodin sekulárních Židů, kteří chtějí židovskou alternativu k oslavám [[Vánoce|Vánoc]], které se s Chanukou často překrývají.{{Citace elektronické monografie [193] => | příjmení = Žonca [194] => | jméno = Milan [195] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [196] => | titul = Židovský svátek chanuka [197] => | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/209231 [198] => | datum vydání = 2005-12-24 [199] => | datum přístupu = 2008-12-21 [200] => }} Přestože bylo během Chanuky tradičním zvykem dávat chanukové peníze (''chanuka gelt'') nebo mince, v mnoha rodinách se tento zvyk přeměnil na obdarování dárky, aby se židovské děti necítily odstrčeny oproti kamarádům, kteří slaví Vánoce. [201] => [202] => Přestože je Chanuka tradičně označována jako menší židovský historický svátek a s výjimkou požehnání při zapalování svící není svázána s žádnými zákazy a omezeními, stala se symbolem židovské identity srovnatelným se svátkem [[Pesach]]. Izraelská i severoamerická verze svátku zdůrazňuje vzdor, zaměřující se na kombinaci národního osvobození a náboženské svobody. [203] => [204] => == Chanuková jídla == [205] => [[Soubor:LatkeFry.JPG|náhled|Bramboráky (latke)]] [206] => Na Chanuku je zvykem jíst jídla připravovaná na [[olej]]i (zejména olivovém), čímž se připomíná zázrak s olejem v Chrámu.''Svátky v životě Židů.'' S. 133 Tradičními jídly jsou bramborové placky či [[bramborák]]y ([[jidiš]]: ''latkes'', hebrejsky: ''levivot''). Mnoho [[Sefardové|sefardských]] rodin stejně jako [[Židé v Polsku|polští]] aškenázové a Izraelci mají ve zvyku jíst [[kobliha|koblihy]] (hebrejsky: ''sufganijot'') plněné různými náplněmi. Jako připomínka příběhů z [[Kniha Júdit|knihy Júdit]] se také jedí mléčné pokrmy. [207] => [208] => == Chanukové hry == [209] => [[Soubor:Dreidel 001.jpg|náhled|vlevo|Drejdl]] [210] => [211] => === Drejdl === [212] => {{Podrobně|Drejdl}} [213] => Drejdl, nebo hebrejsky ''sevivon'', je čtyřstranná [[káča (hračka)|káča]], se kterou si děti hrají o Chanuce.''Svátky v životě Židů.'' S. 139 Na každé straně má natištěné [[hebrejské písmo|hebrejské písmeno]]. Tato písmena jsou počátečními písmeny slov hebrejské věty {{cizojazyčně|he|נס גדול היה שם}}, (''Nes Gadol Haja Šam''), což v překladu znamená „stal se tam velký zázrak“, což opět odkazuje k zázraku s olejem. V Izraeli se však na většině drejdlů místo posledního písmene Šin nachází písmeno Pe, což mění větu na {{cizojazyčně|he|נס גדול היה פה}} (''Nes Gadol Haja Po'', „stal se tu velký zázrak“). [214] => [215] => === Chanuka ''gelt'' === [216] => Chanuka gelt, neboli v jidiš chanukové peníze, dostávají vítězové hry s drejdlem, ale také děti, aby měly ze svátku větší radost. Obvykle se dává pár drobných mincí, ačkoliv prarodiče nebo jiní příbuzní mohou dát více peněz jako chanukový dárek. V Izraeli jsou chanukové peníze známé jako {{Cizojazyčně|he|''dmej Chanuka''}}. Vyrábí se tam také čokoládové mince ve zlatém nebo stříbrném pozlátku, které mohou být použity při hře s drejdlem. Chasidé dávají často mince těm, kteří je během svátku navštíví. [217] => [218] => == Povstání Makabejských == [219] => {{Viz též|Makabejské povstání}} [220] => Povstání Makabejských bylo reakcí na vzrůstající vlnu [[helenizace]], kterou započal [[Antiochos IV. Epifanés]] a která ještě zesílila po povstání proti helenizujícím Židům v [[Jeruzalém]]ě. Zakladatelem odboje byl Matiáš Makabejský, jehož pozici později převzal jeho syn [[Juda Makabejský|Juda]]. Ten se se seleukovskými vojsky utkal v mnoha bitvách a dosáhl očištění [[Druhý chrám|Chrámu]] v Jeruzalémě. Po Judově smrti přešlo velení postupně na jeho bratry a právě jeho bratru Šimeónovi se podařilo uskutečnit Judův sen o nezávislosti [[Judsko|Judska]]. [221] => [222] => == Kdy začíná Chanuka == [223] => {{Podrobně|Židovské svátky 2000-2050}} [224] => Začátek svátku se odvíjí od [[židovský kalendář|židovského kalendáře]]. Chanuka začíná 25. den měsíce [[kislev]] a končí 2. nebo 3. dnem měsíce [[tevet]] (měsíc kislev může mít 29 nebo 30 dní). Židovský den začíná se západem slunce, zatímco podle [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] začíná den půlnocí. Takže první den Chanuky ve skutečnosti začíná západem slunce předcházejícího dne, než je datum uvedené v gregoriánském kalendáři. [225] => [226] => === Chanuka podle gregoriánského kalendáře === [227] => Chanuka začíná západem slunce předešlého dne. [228] => {{Sloupce|3| [229] => * [[22. prosinec|22. prosince]] [[2008]] [230] => * [[12. prosinec|12. prosince]] [[2009]] [231] => * [[2. prosinec|2. prosince]] [[2010]] [232] => * [[21. prosinec|21. prosince]] [[2011]] [233] => * [[9. prosinec|9. prosince]] [[2012]] [234] => * [[28. listopad]]u [[2013]] [235] => * [[17. prosinec|17. prosince]] [[2014]] [236] => * [[7. prosinec|7. prosince]] [[2015]] [237] => * [[25. prosinec|25. prosince]] [[2016]] [238] => * [[13. prosinec|13. prosince]] [[2017]] [239] => * [[3. prosinec|3. prosince]] [[2018]] [240] => * [[23. prosinec|23. prosince]] [[2019]] [241] => * [[11. prosinec|11. prosince]] [[2020]] [242] => * [[29. listopad]]u [[2021]] [243] => * [[19. prosinec|19. prosince]] [[2022]] [244] => * [[8. prosinec|8. prosince]] [[2023]] [245] => * [[26. prosinec|26. prosince]] [[2024]] [246] => * [[15. prosinec|15. prosince]] [[2025]] [247] => * [[5. prosinec|5. prosince]] [[2026]] [248] => * [[25. prosinec|25. prosince]] [[2027]] [249] => * [[13. prosinec|13. prosince]] [[2028]] [250] => }} [251] => [252] => == V literatuře == [253] => Některé rysy chanuky (termín slavení, rozsvěcení světel, oslava mírumilovnosti, dětské hry) jsou až nápadné podobné tzv. ''Večeru světel'', který slavili románoví [[Vontové]] ve [[Stínadla|stínadelských]] románech spisovatele [[Jaroslav Foglar|Jaroslava Foglara]].{{Citace monografie [254] => | příjmení = Dvorský [255] => | jméno = Miloš [256] => | odkaz na autora = [257] => | titul = Mýtus zvaný Stínadla [258] => | url = [259] => | vydavatel = NZB [260] => | místo = Praha [261] => | rok = 2018 [262] => | počet stran = 376 [263] => | kapitola = [264] => | strany = 207–209 [265] => | isbn = 978-80-906755-1-3 [266] => | jazyk = [267] => }} [268] => [269] => == Odkazy == [270] => [271] => === Reference === [272] => {{Překlad|en|Hanukkah|259304116}} [273] => [274] => {{Citace monografie [275] => | příjmení = Kaempf [276] => | jméno = Saul Isaac [277] => | odkaz na autora = Saul Jicchak Kaempf [278] => | titul = Sichat Jicchak: modlitby pro všecky dny všední, sabaty a svátky, jakož i Jom Kipur Kátan [279] => | překladatelé = Moric Kraus [280] => | místo = Praha [281] => | vydavatel = Samuel W. Pascheles [282] => | rok = 1903 [283] => | strany = 383 [284] => }} [[s:Sichat Jicchak/Modlitby při rozsvěcování světel chanukových|Dostupné online]] [285] => [286] => {{Citace monografie [287] => | příjmení = Blažek [288] => | jméno = Jiří [289] => | příjmení2 = Holubová [290] => | jméno2 = Markéta [291] => | rok = 2008 [292] => | titul = Sidur Adir ba-marom - modlitební kniha pro všední dny, šabat a svátky [293] => | vydavatel = Bergman [294] => | místo = Praha [295] => | isbn = 978-80-904207-1-7 [296] => | strany = 197–198 [297] => }} [298] => Judaismu od A do Z, s. 113 [299] => [300] => [301] => === Literatura === [302] => * {{Citace monografie [303] => | autor = Maharal Rabi Löw [304] => | odkaz na autora = Jehuda ben Becalel [305] => | překladatelé = Divecký, Jan [306] => | rok = 2006 [307] => | titul = Ner micva – o svátku Chanuka [308] => | vydavatel = P3K [309] => | místo = Praha [310] => | isbn = 80-903587-5-6 [311] => | edice = Sifrei Maharal [312] => | svazek edice = 1 [313] => | počet stran = 133 [314] => }} [315] => * MAXA, David; Šik, Pavel. Chanuka. Praha: Garamond, 2014. 36 s. {{ISBN|978-80-7407-234-5}}. [316] => * {{Citace elektronického periodika [317] => | příjmení = Mayer [318] => | jméno = Daniel [319] => | titul = Skrytý smysl svátku Chanuka [320] => | periodikum = Maskil [321] => | ročník = 5 [322] => | číslo = 3 [323] => | rok vydání = 2005 [324] => | měsíc vydání = prosinec [325] => | datum přístupu = 2011-1-17 [326] => | strany = 2 [327] => | url = http://www.maskil.cz/5766/3.pdf [328] => }} [329] => * {{Citace monografie [330] => | příjmení = Newman [331] => | jméno = Ja'akov [332] => | příjmení2 = Sivan [333] => | jméno2 = Gavri'el [334] => | rok = 1992 [335] => | titul = Judaismus od A do Z [336] => | vydavatel = Sefer [337] => | místo = Praha [338] => | isbn = 80-900895-3-4 [339] => | počet stran = 285 [340] => }} [341] => * {{Citace monografie [342] => | příjmení = Pavlát [343] => | jméno = Leo [344] => | odkaz na autora = Leo Pavlát [345] => | příjmení2 = Fiedler [346] => | jméno2 = Jiří [347] => | příjmení3 = Šedinová [348] => | jméno3 = Jiřina [349] => | odkaz na autora3 = Jiřina Šedinová [350] => | titul = Židé – Dějiny a kultura [351] => | vydavatel = Kliment a Mrázek [352] => | místo = Praha [353] => | rok = 1997 [354] => | isbn = 80-85608-17-0 [355] => | počet stran = 144 [356] => }} [357] => * {{Citace monografie [358] => | příjmení = Spiegel [359] => | jméno = Paul [360] => | rok = 2007 [361] => | titul = Kdo jsou Židé? [362] => | vydavatel = Barrister & Principal [363] => | místo = Brno [364] => | isbn = 978-80-87029-07-7 [365] => | počet stran = 228 [366] => }} [367] => * {{Citace monografie [368] => | příjmení = Stern [369] => | jméno = Marc [370] => | odkaz na autora = Marc Stern [371] => | titul = Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění [372] => | vydavatel = Vyšehrad [373] => | místo = Praha [374] => | rok = 2002 [375] => | počet stran = 247 [376] => | isbn = 80-7021-551-8 [377] => }} [378] => * {{Citace monografie [379] => | příjmení = Blažek [380] => | jméno = Jiří [381] => | příjmení2 = Holubová [382] => | jméno2 = Markéta [383] => | titul = Sidur Adir ba-marom - modlitební kniha pro všecní dny, šabat a svátky [384] => | vydavatel = Bergman [385] => | místo = Praha [386] => | rok = 2009 [387] => | počet stran = 774 [388] => | isbn = 978-80-904207-1-7 [389] => }} [390] => [391] => === Související články === [392] => * [[Makabejské povstání]] [393] => * [[Juda Makabejský]] [394] => * [[Šalomounův chrám|Šalamounův chrám]] [395] => * [[Megilat ta'anit]] [396] => [397] => === Externí odkazy === [398] => * {{Commonscat}} [399] => * {{Otto|heslo=Chanukká}} [400] => * {{Wikislovník|heslo=chanuka}} [401] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/beresit/vajesev.pdf Časopis Šavua tov 9/5767, str. 1–4] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/beresit/vajesev.pdf |date=20150924055652 }} [402] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5767/beresit/mikec.pdf, Časopis Šavua tov 10/5767, str. 1–3]{{Nedostupný zdroj}} [403] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bereshit/vajeshev.pdf Časopis Šavua tov 57/5768, str. 1–2] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/bereshit/vajeshev.pdf |date=20131204161134 }} [404] => * {{cs}} [http://www.rozhlas.cz/leonardo/svet/_zprava/528246 Český rozhlas – Chanuka, židovský svátek světel] (2008/12) [405] => [406] => ==== Recepty ==== [407] => * {{cs}} [http://www.vareni.cz/trendy/chanuka/ Vaření.cz – Chanuka] {{Wayback|url=http://www.vareni.cz/trendy/chanuka/ |date=20071214153753 }} [408] => [409] => ==== Videa ==== [410] => * {{en}} [http://www.aish.com/pathways/externallinks/videolink_chanukah.asp Aish.com – Návod, jak zapalovat chanuková světla]{{Nedostupný zdroj}} [411] => * {{he}} [https://web.archive.org/web/20081219195911/http://video.google.com/videoplay?docid=-3174713748168758247&q=satmar Youtube.com – Vrchní satmarský rabín zapaluje chanukový svícen] [412] => [413] => {{Dobrý článek}} [414] => {{židovské svátky}} [415] => {{Chanuka}} [416] => [417] => {{Autoritní data}} [418] => {{Portály|Hebraistika}} [419] => [420] => [[Kategorie:Chanuka| ]] [] => )
good wiki

Chanuka

Chanuka (hebrejsky: , doslova „zasvěcení“), známá také jako Svátek světel, je osmidenní židovský svátek, připomínající zázrak při opětovném vysvěcení druhého Chrámu v roce 165 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chanukija','menora','tevet','25. prosinec','Antiochos IV. Epifanés','kislev','Juda Makabejský','gregoriánský kalendář','kobliha','10. prosinec','Izrael','Druhý chrám'

Chanukija

Izrael

Kislev

Kobliha

Menora

Tevet