Array ( [0] => 14669140 [id] => 14669140 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chetité [uri] => Chetité [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Chetitská říše [2] => | originální název = 𒄩𒀜𒌅𒊭
Ḫa-at-tu-ša [3] => | rok vzniku = cca 1650 [4] => | rok zániku = 1178 př. n. l. [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Kaneš [7] => | před 1 vlajka = No flag.svg [8] => | před 2 = Ebla [9] => | před 2 vlajka = No flag.svg [10] => | před info = [11] => | více po = ne [12] => | po 1 = Syro-chetitské městské státy [13] => | po 1 vlajka = No flag.svg [14] => | po 2 = [15] => | po 2 vlajka = [16] => | šířka 1. sloupce = [17] => | vlajka = [18] => | článek o vlajce = [19] => | velikost vlajky = [20] => | znak = [21] => | článek o znaku = [22] => | velikost znaku = [23] => | rámeček znaku = [24] => | hymna = [25] => | článek o hymně = [26] => | motto = [27] => | článek o mottu = [28] => | mapa = Starověký-Blízký-východ.png [29] => | velikost mapy = 292px [30] => | mapa poznámka = [[Starověk]]ý [[Blízký východ|Blízký Východ]] v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l., říše Chetitů v modré [31] => | hlavní město = [[Chattušaš]] [32] => | rozloha = [33] => | rozloha poznámka = [34] => | nejvyšší bod = [35] => | nejvyšší bod poznámka = [36] => | nejdelší řeka = [37] => | nejdelší řeka poznámka = [38] => | počet obyvatel = [39] => | počet obyvatel poznámka = [40] => | jazyky = [[chetitština]], [[chattijština]], [[luvijština]], [[akkadština]] [41] => | národnostní složení = Chetité, [[Luvijci]], [[Chattijci]] [42] => | náboženství = [[Chetitské náboženství|chetitské]] [43] => | státní zřízení = [[absolutní monarchie]] (Starochetitská říše)
[[konstituční monarchie]] (Novochetitská říše) [44] => | mateřská země = [45] => | podřízené celky = [46] => | měna = [47] => | vznik = [48] => | zánik = [49] => }} [50] => '''Chetité''' (někdy také Hetejci) byli [[Indoevropané|indoevropský]] [[národ]], který vytvořil říši, zahrnující dnešní [[Malá Asie|Malou Asii]], [[Sýrie|Sýrii]], [[Libanon]] a část [[Palestina|Palestiny]]. Chetité byli velicí válečníci, kteří se v bitvách spoléhali na své smrtonosné válečné vozy, a byli to také oni, kteří jako první začali používat [[železo|železné]] zbraně. Při svých výbojích se střetli se [[starověký Egypt|starověkým Egyptem]] a tito dva rivalové spolu svedli mnoho bitev (např. [[bitva u Kadeše]], patrně [[1274 př. n. l.]]). Velice unikátní bylo chetitské státní zřízení, protože chetitští králové byli jediní panovníci starověkého orientu, kteří nebyli absolutními panovníky. Jako většina států té doby, i chetitská říše byla závislá na [[zemědělství]]. [51] => [52] => Chetité byli mistry v odlévání kovů, přičemž tuto schopnost využívali v umění (kovové sošky, nádoby atd.). Chetitské náboženství bylo polyteistické, přičemž ještě dnes nejsou všichni chetitští bohové známi. Ve společenském zřízení spoléhali Chetité na otroky, kteří pracovali v zemědělství, [[Těžba|hornictví]] a v dalších pracovních odvětvích. Během své existence nebyla Chetitská říše nikdy považována za bezvýznamný stát a vždy měla určitý respekt. Konec chetitské říše přišel nečekaně – kolem roku [[1200 př. n. l.]] byli Chetité smeteni invazí tzv. [[Mořské národy|mořských národů]] a říše se rozpadla. Chetitská kultura ještě nějaký čas přežívala v opevněných městech, ale když byla roku [[719–710 př. n. l.|717 př. n. l.]] dobyta poslední velká chetitská pevnost [[Karchemiš]], všechny stopy chetitské kultury zmizely a tím skončila i chetitská civilizace. [53] => [54] => == Historie == [55] => [56] => === Původ Chetitů === [57] => [[Soubor:Hattusa.rampart.jpg|náhled|vpravo|upright=0.6|Výstup v [[Chattušaš]]i, hlavním městě Chetitské říše]] [58] => Už kolem roku [[1900 př. n. l.]] se dostali Chetité v první vlně stěhování indoevropských [[národ]]ů do východní [[Malá Asie|Anatolie]]: jsou spolu s [[Churrité|Churrity]] údajně nejstarším [[Indoevropané|indoevropským]] [[národ]]em, který se dostal na [[Blízký východ|Přední východ]], kde se asimiloval a pokusil se zakládat mocné říše.{{Citace monografie | jméno=Ervín | příjmení=Hrych | titul= Velká kniha vládců starověku|vydavatel=Regia | místo= Praha | rok=2002 | poznámky = [dále jen Hrych] |strany=95 }} Původně se prý Chetité dělili na tři různé jazykové skupiny, potažmo i na tři politické okruhy, jež se pak spojily do jednotného [[stát]]u. Zcela nesprávnými se ukázaly být teorie vycházející z [[Bible]], že Chetité byli původním obyvatelstvem dnešního [[Turecko|Turecka]] a [[Sýrie]].{{Citace monografie | jméno=Vojtěch | příjmení=Zamarovský | titul= Za tajemstvím říše Chetitů|vydavatel=Perfekt | místo= Praha | rok=2006 | poznámky = [dále jen Zamarovský] |strany=132 }} Chybný je názor některých tureckých historiků, že Turci jsou přímými potomky Chetitů a že se turečtina vyvinula z [[Chetitština|chetitštiny]]. Někteří vědci zastávali názor, že se jejich pravlast nacházela u [[Kaspické moře|Kaspického moře]], jejíž obyvatelé se v několika vlnách dostali do [[Malá Asie|Malé Asie]]. Jiní historici zastávají názor, že Chetité přišli z [[Balkán]]u. [59] => [60] => === Starochetitská říše === [61] => [[Soubor:Lion Gate, Hattusa 01.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Lví brána, která se nachází na místě [[Chattušaš]]i]] [62] => Starochetitská říše vznikla kolem roku [[1800 př. n. l.]] jako první její král a zakladatel se uvádí [[Anittaš]] (současník [[Chammurapi]]ho), jehož otcem byl jakýsi [[Pitchánaš]], zastávající v Kuššaru úřad s titulem velmož žebříku.Zamarovský, str. 134. Sjednotil chetitské [[kmen (sociologie)|kmeny]] a založil stát a svou [[dynastie|dynastii]]. Po roce 1800 vytáhl proti [[Chattušaš]]i, dobyl ji na [[Chattijci|Chattijcích]] a srovnal se zemí. Po porážce vládce v Néšaši se na čas stalo jeho hlavním městem město [[Néšaš]], podle níž Chetité nazývali svou řeč. Kolem roku [[1740 př. n. l.]] došlo k upevnění chetitské moci v Malé Asii za krále Tutchalijaše I., kolem roku [[1710 př. n. l.]] se stal králem Pašururumaša, po něm jeho bratr [[Tabarnaš I.|Tabarnaš]], za nějž v letech [[1670 př. n. l.|1670]]–[[1650 př. n. l.]] došlo k rozmachu chetitské moci, kdy Chetité pronikli k jižním maloasijským břehům [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Dalším velkým vládcem byl [[Muršiliš I.]], který pokračoval v dobyvatelské politice, obsadil severní Sýrii, v severní [[Mezopotámie|Mezopotámii]] porazil [[Churrité|Churrity]], získal je za spojence a po tisícikilometrovém pochodu se dostal k [[Babylón|babylonským]] branám. Díky páté koloně ve městě se mu podařilo Babylon dobýt ([[1594 př. n. l.]]).Zamarovský, str. 142.Hrych, str. 100. Po návratu byl zavražděn. Další panovníci této dynastie byli slabí, až Tutchalijaš II. založil dynastii novou.Hrych, str. 101. [63] => [64] => === Novochetitská říše === [65] => [[Soubor:Ramses IIs seger över Chetafolket och stormningen av Dapur, Nordisk familjebok.png|náhled|Egyptský faraon [[Ramesse II.]] při obléhání chetitské pevnosti Dapur roku 1269 př. n. l.]] [66] => Novochetitskou říši založil [[Tutchalijaš II.]] v roce [[1460 př. n. l.]] Bojoval v Sýrii a Mezopotámii a snažil se marně zastavit [[Starověký Egypt|egyptské]] pronikání do [[Sýrie]]: Egypťané se zmocnili pevností [[Megido|Megida]], [[Kadeš]]e, Chalpy, a chetitští, [[Babylón|babylonští]] a [[Asýrie|asyrští]] panovníci museli zřejmě platit egyptskému [[Faraon|faraonovi]] peníze. Následuje období slabých králů, až se roku [[1375 př. n. l.]] stál králem [[Šuppiluliumaš I.]]. Ten se projevil jako rozený [[vojevůdce]], [[diplomat]] a státník.Hrych, str. 102. Vyhnal všechny cizince z Chetitské říše a ovládl celou Malou Asii. Po dobytí hlavního města [[Mitanni|Mitannské říše]] [[Vaššukkani]] uzavřel s [[Churrité|Churrity]] mírovou smlouvu, podle které se další vládcové Mitanni stali jeho vazaly. Po jednoroční vládě Arnuvandaše III. se ujal vlády Muršiliš II., který sváděl časté boje s Egypťany, mimo jiné také svedl slavnou [[bitva u Kadeše|bitvu u Kadeše]], největší bitvu své doby. Nakonec jeho nástupce Chattušiliš III. s Egypťany uzavřel mírovou smlouvu, která vymezovala sféry vlivu obou států v Sýrii.Hrych, str. 105. Obě strany se také zavázaly, že proti sobě nebudou útočit (tato smlouva nebyla nikdy porušena). Poté začalo v Chetitské říši docházet k nepokojům a říši ohrožují Asyřané. Sotva však kolem roku [[1200 př. n. l.]] nastupuje na trůn [[Šuppiluliumaš II.]], dochází k velké pohromě: ze západu se přivalila vlna nových divokých kmenů, kterým Egypťané říkali [[mořské národy]]. Egypt jejich náporu odolal, Chetité však ne a celá jejich říše byla zničena.Hrych, str. 109. Chetité se ještě nějaký čas udržovali v městských střediscích, ale jejich veleříše už nikdy nebyla obnovena. Konec jejich politické existence se spojuje s dobytím jejich poslední velké pevnosti - [[Karchemiš]]e roku 717 př. n. l..Hrych, str. 111. [67] => [68] => {| [69] => | [[1930 př. n. l.|1930]]–[[1460 př. n. l.]] || slavná doba staré říše chetitské [70] => |- [71] => | [[1580 př. n. l.|1580]]–[[1550 př. n. l.]] || doba zmatků [72] => |- [73] => | [[1450 př. n. l.|1450]]–[[1200 př. n. l.]] || nová říše Chetitů [74] => |- [75] => | [[1150 př. n. l.|1150]]–[[709–700 př. n. l.|700 př. n. l.]]|| říše hieroglyfických Chetitů [76] => |} [77] => [78] => == Různé oblasti chetitského života == [79] => [80] => === Státní zřízení === [81] => [[Soubor:Hattusa,_capital_of_the_Hittite_Empire_38.jpg|náhled|upright=0.8|vpravo|Král Tudhalija IV.]] [82] => {{viz též|Seznam chetitských králů}} [83] => Chetitská říše nebyla dědičnou [[monarchie|monarchií]] a chetitští [[král]]ové byli jediní panovníci Východu, kteří nebyli absolutními monarchy: velké slovo tu měla rada velmožů, případně rady dvě – v tom se názory historiků liší.Zamarovský, str. 135.Hrych, str. 98. Chetité sami nám o tom nezanechali jednoznačné doklady, reformní nařízení krále Telipinuše je z pozdější doby (z let [[1520 př. n. l.|1520]]–[[1515 př. n. l.]]). Nejspíše byla jedním z těchto orgánů rada nazývaná tulie, skládající se z králových synů a jiných jeho příbuzných a švagrů, z příslušníků nejvyšší kmenové a dvorní šlechty a náčelníka královy osobní stráže. Omezovala právo krále ukládat nejvyšší tresty příbuzným. V zásadních věcech státní politiky pak byla jeho poradním sborem. [84] => [85] => Pankuš, druhé shromáždění, se vyvinulo z původního všelidového shromáždění, pak bylo shromážděním všech [[voják]]ů a později, po Telipinušových reformách, jen jejich privilegované části: to byla tělesná stráž, vyšší velitelé a šlechtičtí důstojníci, kteří se nazývali královými osobními přáteli.Hrych, str. 99. Pankuš měl v době míru právo jednat o králových zločinech. Chetitská říše byla do jisté míry také jakousi [[federace|federací]] [[autonomie|autonomních]] útvarů spravovaných dědičnými kmenovými náčelníky nebo královými [[bratr]]y a [[syn]]y. V době války však měl král i jeho syn neomezenou pravomoc. [86] => [87] => === Jazyk === [88] => [[Soubor:Hatti - xttA.png|náhled|vlevo|upright=0.4|Jméno Chattušaš v egyptských hieroglyfech]] [89] => [[Soubor:Sphinx Gate, Hattusa 01.jpg|náhled|vpravo|upright=0.8|Brána sfing v [[Chattušaš]]i]] [90] => [[Chetitština]] je vymřelý jazyk z [[Anatolské jazyky|anatolské]] skupiny [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]], nejstarší zaznamenaný indoevropský jazyk vůbec. V letech [[1916]]–[[1917]] byl tento jazyk rozluštěn českým badatelem [[Bedřich Hrozný|Bedřichem Hrozným]]. [91] => [92] => === Společenské zřízení === [93] => Společenské zřízení Chetitů bylo [[Otroctví|otrokářské]], lidé se dělili na svobodné a otroky, kteří se rekrutovali ve starších dobách hlavně z podrobených Chattijců, později z válečných zajatců i odvlečeného obyvatelstva dobytých [[Země (územní jednotka)|zemí]]. Někdy byli zajatci zařazováni do chetitského vojska a dostávali za odměnu pozemky. Otroci pracovali v [[zemědělství]], hornictví a řemeslech, z menší části sloužili i v domácnostech. Není však jisté, zda tvořili většinu pracujících. Existoval i velký počet svobodných občiníků, rolníků, pastevců a řemeslníků. [94] => [95] => '''Platidlem''' bylo [[stříbro]], 160krát cennější než [[měď]].Hrych, str. 97. [96] => [97] => === Vojenství === [98] => [[Soubor:Museum of Anatolian Civilizations025 kopie.jpg|náhled|upright=0.7|vpravo|Chetitská bronzová zástava, nyní uložená v [[Ankara|ankarském]] Muzeu anatolských civilizací]] [99] => V chetitském vojenství hrály rozhodující roli válečné vozy, a to již od přelomu [[18. století př. n. l.|18.]] a [[17. století př. n. l.]], kdy údajně připadalo 40 válečných vozů na každých 1400 [[Pěchota|pěšáků]].Hrych, str. 96. [[Voják]]em na voze mohl být každý svobodný Chetita, což umožňovalo masové nasazení této zbraně. Za tím účelem bylo ze sousední země [[Mitanni]], proslulé chovem koní, dováženo obrovské množství cvičených koní: Mitannec jménem Kikkuliš napsal učebnici o výcviku koní, trvajícím 200 dní a nocí: byli krmeni [[ječmen]]em a senem nebo ječnou kaší míchanou s řezankou. [100] => [101] => Posádky několika tisíc válečných vozů byly cvičeny pro boj ve velkých formacích: jejich specialitou byl rychlý útok, napadení křídel a týlu protivníka, i přechod do protiútoku. Bosá [[pěchota]], většinou složena z cizích [[žoldnéř]]ů, byla považována za druhořadou složku vojska. Byla vybavena jen dřevěnými [[štít]]y a [[kopí]]mi, případně už železnými [[meč]]i. [102] => [103] => Lépe byla vybavena pěší garda králova. Vojáci byli zavázáni slavnostní přísahou, probíhající za zvuku píšťal a rachotu bubnů: skládali ji velitelé a kněží. [104] => [105] => === Náboženství === [106] => {{Podrobně|Chetitské náboženství}}[[Soubor:Yazilikaya_B_12erGruppe.jpg|náhled|upright=0.8|vlevo|Dvanáct chetitských bohů]] [107] => [[Soubor:HittiteGoddessAndChildAnatolia15th-13thCenturyBCE.jpg|náhled|upright=0.6|Chetitská bohyně [[Arinnitti]]]] [108] => Mezi hlavní chetitské bohy, kterých bylo napočítáno zatím na 640, ale měli jich prý na tisíc, patřil král bohů Kumarbi, [[bůh]] bouře Taru, jeho dcera, krásná bohyně Inara, jeho žena Cheap, bůh ohně Agniš, bohyně lovu Rutaš podobná Artemidě – a mnoho a mnoho dalších. Žádného ze svých bohů prý nepokládali Chetité za vševědoucího a k některým měli vztah vyloženě kritický, což se prý projevovalo v zajímavých modlitbách králů, zároveň velekněžích Chetitů. Z chetitské mytologie také čerpala [[řecká mytologie]]. [109] => [110] => Z pradávných mýtů byl znám [[mýtus]] ''Illujankaš'', ještě snad z předchetitské doby, přednášený při oslavách Nového [[rok]]u, v němž se bůh bouře Taru utkává s hrozným drakem Illujankašem a za pomoci bohyně Inary a hrdiny Chupašiji jej překoná; mýtus ''Měsíční bůh Kašku'' vypráví, proč [[měsíc]] vychází a zapadá; mýtus ''Ullikumi'' zase vypráví o boji Tarua s nepřemožitelným mořským obrem toho jména, i prastarý mýtus ''Mizející bůh Telepinu'', v tomto mýtu se bůh [[plodnost]]i vytratí kamsi do [[Asie|asijských]] [[step]]í a vezme s sebou celou plodivou sílu světa, až ho najde včela a probudí ho bodnutím.Hrych, str. 108. [111] => [112] => === Móda a architektura === [113] => [[Soubor:20141231_155331Ancient_Jewelry-Turkey.jpg|náhled|vpravo|upright=0.6|Chetitské šperky vystavené v muzeu v [[Ankara|Ankaře]]]] [114] => [[Soubor:AlacaStandarte_Hirsch&Stiere.jpg|náhled|upright|vlevo|Bronzové figury zvířat]] [115] => Oděv vznešených Chetitů se skládal z přepásaných [[Ovčí vlna|vlněných]] rouch s třepením, vojáci neodkládali ani v boji dlouhé pláště, později nosili suknice nad kolena. Podobný byl i pracovní [[oděv]] rolníků a řemeslníků.Zamarovský, str. 140. Na nohou se nosily [[sandály]], na hlavě čepičky nebo zašpičatělé klobouky, ženy nosily na hlavě šátky, které splývaly s volným rouchem. [116] => [117] => Domy se stavěly na kamenných základech z omítnutých cihel, nosníky byly ze dřeva a střecha byla rovná. Úzká okna hleděla do dvora. [118] => [119] => === Umění === [120] => [[Soubor:Museum_of_Anatolian_Civilizations052_kopie1.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|Sochy býků]] [121] => [[Soubor:Ankara_Muzeum_B19-45.jpg|náhled|vpravo|upright=0.6|Kamenný monument, replika, muzeum v Ankaře]] [122] => Kolem roku [[1600 př. n. l.]] dochází v Chetitské říši k velkému kulturnímu a civilizačnímu rozvoji, vytváří se osobitý chetitský umělecký styl.Hrych, str. 106. [[Keramika|Keramické práce]] charakterizují především zobákovité konvice, nádoby na úlitby bohům ve tvaru zvířat a hliněné formy na odlévání [[Kovy|kovů]], v čemž patřili Chetité mezi [[mistr]]y. Figurky, především bronzové sošky, zobrazují božstva i lidi v anatolských oděvech s typickou špičatou pokrývkou hlavy. Keramické vázy z té doby jsou zdobeny reliéfními pásy, zobrazující kultovní úkony při různých náboženských obřadech a svátcích, kdy se tyto vázy používaly především. Charakteristické je provedení lidských postav: ženy jsou zobrazovány zásadně z profilu, u [[muž]]ů bývá z profilu hlava a nohy, trup a paže bývají zpodobovány v pohledu čelním.Hrych, str. 107. [123] => [124] => === Zemědělství === [125] => [[Zemědělství]] bylo nejdůležitější částí společenské dělby práce, kterou lze sledovat na dobových dokumentech od [[17. století př. n. l.]]. Převládal chov dobytka, vyspělé bylo i polní hospodářství: pěstoval se [[ječmen]], [[pšenice]], [[víno]], z ječmene se vyráběl [[slad]], ze kterého se vařilo [[pivo]].Zamarovský, str. 137. Pivo bylo pravděpodobně velmi husté, pilo se proto z veliké nádoby stéblem slámy nebo zvláštní rourou. [126] => [127] => === Základní strava a životní styl === [128] => Základní stravou prostého Chetita byl [[chléb]], [[med]], [[mléko]], [[sýr]], [[pivo]], [[ovoce]] a [[zelenina]], občas skopové a vepřové, ryby byly pochoutkou. V podstatě žili Chetité dosti spartánsky, ve volném čase se věnovali [[lov]]u, závodům ve střelbě [[luk]]em, v jízdě na koni, ženy předení. Potrpěli si na čistotu: když [[král]] za své návštěvy v jednom městě našel v nádobě na mytí vlas, byl její majitel potrestán smrtí. [129] => [130] => == Odkazy == [131] => [132] => === Reference === [133] => [134] => [135] => === Literatura === [136] => * {{Citace monografie|jméno=Šárka|příjmení=Velhartická|odkaz na autora=Šárka Velhartická|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Chetitské písemnictví''|typ kapitoly=XII. kapitola:|stránky=418-480}} [137] => [138] => === Související články === [139] => * [[Chetitologie]] [140] => * [[Chattušaš]] [141] => * [[Yazılıkaya]] [142] => * [[Ugarit]] [143] => * [[Nová říše]] [144] => * [[Mitanni]] [145] => * [[Asýrie]] [146] => * [[Mykénská civilizace]] [147] => *[[Chetitské náboženství]] [148] => [149] => === Externí odkazy === [150] => * {{Commonscat}} [151] => * {{Wikislovník|heslo=Chetit}} [152] => [153] => {{Autoritní data}} [154] => {{Portály|Starověk}} [155] => [156] => [[Kategorie:Chetité| ]] [157] => [[Kategorie:Civilizace]] [158] => [[Kategorie:Vymřelé etnické skupiny]] [159] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [] => )
good wiki

Chetité

Chetité (někdy také Hetejci) byli indoevropský národ, který vytvořil říši, zahrnující dnešní Malou Asii, Sýrii, Libanon a část Palestiny. Chetité byli velicí válečníci, kteří se v bitvách spoléhali na své smrtonosné válečné vozy, a byli to také oni, kteří jako první začali používat železné zbraně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'národ','Mitanni','Sýrie','1200 př. n. l.','Chattušaš','Malá Asie','Churrité','pivo','král','Blízký východ','bitva u Kadeše','1460 př. n. l.'

Chattušaš

Churrité

Král

Mitanni

Národ

Pivo

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.