Array ( [0] => 15484003 [id] => 15484003 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chirurgie [uri] => Chirurgie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Michael DeBakey.jpg|náhled|Chirurg a průkopník kardiochirurgie Michael E. DeBakey]] [1] => [[Soubor:Blinddarm-01.jpg|náhled]] [2] => '''Chirurgie''' je pojem pocházející ze [[starořečtina|starořeckého]] termínu ''cheirourgia'', vzniklého kombinací slov ''cheir'' (ruka) a ''ergein'' (pracovat) (doslova tedy „ruční práce“). Je to lékařský obor, který léčí [[nemoc]]i a úrazy operativně manuálním a instrumentálním ošetřením. Profesionálové chirurgie se nazývají ''chirurgové''. [3] => [4] => Chirurgie také označuje místo, kde se konají chirurgické úkony, nebo jednoduše pracovna lékaře – chirurga, [[Stomatologie|zubního lékaře]], nebo [[veterinář]]e, zpravidla se takto označuje chirurgické pracoviště jako celek. [5] => [6] => == Historie chirurgie == [7] => Nejstarším prováděným chirurgickým výkonem je patrně [[trepanace]]. Nejstarší známý nález trepanované [[lebka|lebky]] z oblasti [[Kyjev]]a na [[Ukrajina|Ukrajině]] je datován do období 7300–6220 př. n. l. V pravém slova smyslu se však chirurgie rozvinula poprvé patrně ve starém [[Egypt]]ě. Nález [[lidská dolní čelist|dolní čelisti]] se dvěma otvory pod kořeny první [[stolička (zub)|stoličky]], datované přibližně do roku [[2750 př. n. l.]], ukazuje na cílenou [[drenáž]] [[absces|abscedovaného]] [[zub]]u. Tzv. [[papyrus Edwina Smithe]], datovaný kolem roku [[1600 př. n. l.]], je nejstarším známým chirurgickým textem. Obsahuje také informace datovatelné zpět až do r. [[3000 př. n. l.]] Jde o staroegyptskou učebnici chirurgie popisující do detailu diagnostiku, léčbu a prognózu u řady onemocnění. [8] => [9] => '''Susrutha''' (kolem 400 př. n. l.), také přepisován jako ''Susruta'' nebo ''Sushrutha'', představuje významnou postavu v dějinách chirurgie. Žil, vyučoval a praktikoval chirurgii na březích Gangy v místech dnešního Benaresu v severozápadní [[Indie|Indii]]. Pro své četné a zásadní příspěvky k chirurgické vědě bývá také označován za ''otce chirurgie''. Poznatky o tomto chirurgovi jsou založeny především na jeho pracích, obsažených ve svazcích zvaných souhrnně ''Susrutha Samhita''. [10] => [11] => I když jsou chirurgové nyní považováni za [[lékař]]e – specialisty, profese chirurga a lékaře má různé historické kořeny. Klíč k tomuto dočasnému oddělení chirurgie od ostatní medicíny je třeba hledat již ve [[starověk]]u v starořecké a římské medicíně. Např. [[Hippokratova přísaha]] varuje lékaře před praktikováním chirurgie (zvlášť chirurgie na odlehčení od [[ledvinový kámen|ledvinových kamenů]]), což měli dělat specializovaní řemeslníci. V období středověku byla praktická (tj. manuální, instrumentální) medicína provozována především [[lazebník]]y [12] => (lázeňskými, holiči) a ranhojiči, tedy profesemi řemeslnými, a to i v době, kdy lékaři již získávali univerzitní vzdělání. Tito lékaři však byli zaměřeni pouze na snahu o diagnostikování chorob podle tehdejšího stupně poznání a předpis příslušných léků, praktickou chirurgii považovali tehdejší lékaři za práci podřadnou. [13] => [14] => Prvními opravdovými chirurgy se stávali ranhojiči z četných válek, které se odehrávaly v tehdejší Evropě. Mezi nimi vyčnívá jméno [[Ambrois Paré|Ambroise Parého]] ([[1510]]–[[1590]]), muže který se stal jakýmsi znovuobnovitelem slávy chirurgie z dob [[starověk]]u. Tento ranhojič, který se stal posléze královským ranhojičem francouzských králů [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]] a [[Jindřich III. Francouzský|Jindřicha III.]], si získal proslulost především znovuobjevením staroegyptské metody podvazování krvácejících cév u amputovaných končetin, kterou nahradil nesmírně bolestivé vypalování rány žhavým olejem či plamenem, způsobujícího často větší bolest a šok u poraněných, než vlastní zranění. Paré rozpracoval také léčbu řady dalších poranění, o svých zkušenostech napsal několik svazků, které ve své době vzbudily pohoršení mezi lékaři, dotčených odvahou tohoto ranhojiče prezentovat své zkušenosti vědeckou metodou i v oblastech, kterou tehdejší lékaři považovali za své výsostné území. [15] => [[Soubor:Operating theatre.jpg|náhled|Operační sál]] [16] => [17] => Určitý rozvoj válečné chirurgie znamenaly bezesporu [[napoleonské války]], jakkoliv i v této době platilo, že hlavní metodou válečné chirurgie zůstávala [[amputace]] postižené končetiny. Určitým dokladem této fáze vývoje chirurgie z období před zavedením [[anestezie]] a [[asepse|aseptické]] chirurgie je tzv. [[Muzeum Starého operačního sálu]] v [[Londýn]]ě v [[Southwark]]u v podkroví kostela svatého Tomáše, kde probíhaly operace od r. [[1822]]. [18] => [19] => Od poloviny [[19. století]] dochází v chirurgii k zásadním změnám. Především je to zavedení [[anestezie]] do klinické praxe, k němuž docházelo postupně kolem roku [[1846]] s využitím prchavých chemických látek s tlumivým účinkem na [[centrální nervová soustava|centrální nervovou soustavu]] jako [[oxid dusný]], [[Ethery|éter]] a [[chloroform]]. To umožnilo provádění i rozsáhlejších operačních výkonů, trvajících delší dobu, které byly do té doby jen stěží proveditelné pro bolest nemocného při výkonu. Dalším pokrokem, který umožnil vznik chirurgie tak jak ji známe dnes, bylo zavedení opatření, zabraňujícím vzniku pooperační infekce, které dnes shrnujeme pod pojmy [[asepse]] a [[antisepse]], spojené se jmény [[Ignác Fülöp Semmelweis]], resp. [[Louis Pasteur]] a [[Joseph Lister]]. [20] => [21] => Posledním zásadním objevem, na němž dnešní chirurgie stojí, byl objev [[antibiotikum|antibiotika]] [[penicilin]]u [[Alexander Fleming|Alexandrem Flemingem]] v roce [[1928]]. Zavedení antibiotik do klinické praxe umožnilo konečně do značné míry zamezit či léčit obávané infekční komplikace operačních výkonů s relativně minimálními [[Vedlejší účinky|vedlejšími účinky]]. [22] => [23] => == Vývoj moderní chirurgie == [24] => [[Soubor:Skalpell.JPG|náhled|Skalpel]] [25] => [[Soubor:Acquapendente - Operationes chirurgicae, 1685 - 2984755.tif|náhled|[[Hieronymus Fabricius]], ''Operationes chirurgicae'', 1685]] [26] => Ve Velké Británii a některých jiných místech, [[chirurg]]ové – muži jsou odlišeni od lékařů oslovením [[Mister]] (pan). Tato tradice má svůj původ v 18. století, kdy chirurgové byli i [[holič]]i a neměli akademický titul (nebo skutečnou formální kvalifikaci), na rozdíl od [[lékař]]ů, kteří měli univerzitní titul doktora. Začátkem 19. století chirurgové získali vysoké postavení, a v roce 1800 [[Královská akademie chirurgů]] (Royal College of Surgeons – RCS) v Londýně začala nabízet chirurgům formální status přes členství v akademii. Titul ''Mister'' se stal znakem hodnosti a dnes jen chirurgové, kteří mají členství v jedné z královských akademií chirurgie, mohou se nechat titulovat [[Mister]], [[Miss]], [[Mrs]] nebo [[Ms.|Ms]]. [27] => [28] => Na rozdíl od Británie lékaři a chirurgové v Americe jsou vždy titulováni „Doctor.“ [29] => [30] => === Infekce a antisepse === [31] => Zavedení [[anestetikum|anestetik]] zvýšilo počet chirurgických operací, avšak současně způsobilo víc pooperativních infekcí. Koncept [[Infekční onemocnění|infekce]] byl v té době neznámý. Do průlomové práce britského chirurga [[Joseph Lister|Josepha Listera]] v 60. letech 19. století si většina mediků myslela, že infekce způsobuje "špatný vzduch" (''bad air'') a možnost mytí rukou nebo ran pacienta nebyla dostupná.{{cite book | url=https://books.google.com/books?id=WKkCwqDEI9QC&q=%22good+old+surgical+stink%22&pg=PA420 | title=The Story of Medicine | publisher=Kessinger Publishing | author=Robinson, Victor | page=420| isbn=978-1-4191-5431-7 |year=2005 }} [32] => [33] => Lister znal práci francouzského [[chemie|chemika]] [[Louis Pasteur|Louise Pasteura]], který dokázal, že kvašení probíhá i bez přístupu kyslíku, pokud jsou přítomné mikroorganismy. Navrhl tři metody na eliminaci patogenů způsobujících [[gangréna|gangrénu]]: [34] => * filtraci [35] => * vystavení vysoké teplotě (provaření) [36] => * použití (antiseptických) chemických roztoků.''The Lancet'', "On a new method of treating compound fracture, abscess, etc.: with observation on the conditions of suppuration".
Five articles running from:
Volume 89, Issue 2272, 16 March 1867, pp. 326–29 (Originally published as Volume 1, Issue 2272)
to:
Volume 90, Issue 2291, 27 July 1867, pp. 95–96 Originally published as Volume 2, Issue 2291 [37] => [38] => == Reference == [39] => [40] => [41] => == Externí odkazy == [42] => * {{Commonscat}} [43] => * {{Wikislovník|heslo=chirurgie}} [44] => [45] => {{Autoritní data}} [46] => {{Portály|Medicína}} [47] => [48] => [[Kategorie:Chirurgie| ]] [49] => [[Kategorie:Lékařské obory]] [] => )
good wiki

Chirurgie

Chirurg a průkopník kardiochirurgie Michael E. DeBakey náhled Chirurgie je pojem pocházející ze starořeckého termínu cheirourgia, vzniklého kombinací slov cheir (ruka) a ergein (pracovat) (doslova tedy „ruční práce“).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'starověk','asepse','Joseph Lister','Louis Pasteur','Mister','lékař','anestezie','papyrus Edwina Smithe','Ethery','napoleonské války','Soubor:Skalpell.JPG','absces'

Absces

Absces je ohraničená infekční dutina, která se vytváří v těle jako reakce na bakteriální infekci.

Anestezie

Asepse

Ethery

Lékař

Soubor:Skalpell.JPG

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.