Array ( [0] => 15485010 [id] => 15485010 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chléb [uri] => Chléb [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => {{Infobox - jídlo}} [2] => [[Soubor:Sour dough loaves02.jpg|náhled|Bochníky chleba v obchodě]] [3] => [[Soubor:Slab stele from tomb of Itjer at Giza 4th Dynasty c 2500 BC.jpg|náhled|[[Egypt]]ská stéla z let přibližně 2543–2435 před n. l. znázorňující chléb.]] [4] => [5] => '''Chléb''', či '''chleba''', patří k základním [[potravina|potravinám]] připravovaným [[pečení]]m [[těsto|těsta]] sestávajícího minimálně z [[mouka|mouky]] a [[voda|vody]]. Ve většině případů se přidává [[chlorid sodný|jedlá sůl]] a tradičně [[Kvas (pekařský)|kvas]],http://www.nasehobby.cz/chleb-nas-vezdejsi-2-tajemstvi-je-v-kvasku {{cs}} který je však často nahrazen či doplněn pro rychlejší růst [[kvasnice]]mi (droždím). Některé druhy chleba též obsahují [[Chlebové koření|koření]] (např. [[Kmín kořenný|kmín]]), případně různá semena ([[sezam]], [[slunečnice]], [[dýně]], [[mák setý|mák]] a další); semena se též používají k dekoračním účelům. [6] => [7] => == Historie == [8] => Chléb, nebo spíš chlebové placky, pekli již i [[lovci a sběrači]] minimálně před 14 tisíci lety.{{Citace elektronického periodika [9] => | titul = Archaeologists discover bread that predates agriculture by 4,000 years [10] => | periodikum = phys.org [11] => | datum vydání = 2018-07-16 [12] => | url = http://phys.org/news/2018-07-archaeologists-bread-predates-agriculture-years.html [13] => | datum přístupu = 2021-09-15 [14] => | jazyk = en [15] => }} [16] => [17] => == Etymologie == [18] => České slovo ''chléb'' je obdobné ve všech slovanských jazycích, praslovanské slovo ''chlěbъ'' bylo převzato z germánského slova ''hlaiba'', které dalo základ i dalším jazykům. [[Gótština]] používala ''hlaifs'', stará horní němčina ''hleib'' a moderní [[němčina]] slovo ''Laib''. [[Finština]] používá slovo ''leipä'', [[estonština]] ''leib'', a [[ruština]] či [[polština]] ''chleb'', což jsou podobná slova, odvozená ze starých germánských slov. [19] => [20] => Slovo ''bread'' ze staré angličtiny je společné v různých formách pro mnoho [[germánské jazyky|germánských jazyků]]; např. [[němčina|německy]] ''Brot'', [[nizozemština|nizozemsky]] ''brood'', [[švédština|švédsky]] ''bröd'', a [[dánština|dánsky]] ''brod''; bylo odvozeno z kořene slova ''brew ([[várka]])'', ale pravděpodobněji je spojeno s kořenem slova ''break'' (lámat), protože jeho první použití souvisí s ''broken pieces'' (ulomenými kousky), nebo ''bits'' (kousky) chleba, [[latina|latinsky]] ''crustum'', a trvalo až do [[12. století]], než se používalo – jako obecné jméno pro chléb – ze slova ''hlaf'' (v moderní angličtině ''loaf'' – ''bochník'', ''pecen'', ''šiška''). [21] => [22] => == Pojmy při krájení bochníku nebo pecnu chleba == [23] => Vnější propečená část na povrchu chleba se nazývá ''kůrka'', vnitřní pórovitá část ''střídka''. Ukrojený plátek chleba se nazývá ''krajíc'' nebo ''skýva''. Našikmo ukrojený plátek na jedné straně zakrojený do střídky je '''sirotek''' (''nespis.'' '''škramfulec'''). První a poslední odkrojek chleba se nazývá ''patka'' či ''skrojek''. Druhému a předposlednímu krajíci se říká ''zápatčí''. [24] => [25] => == Receptura a druhy == [26] => Chléb je populární potravina v západní společnosti. Často se vyrábí z [[Těsto|těsta]] z [[pšenice|pšeničné]] mouky, které je kultivováno droždím, umožňujícím jeho kynutí, a nakonec upečeno v [[pec]]i. [27] => Nejčastějším zrnem používaným na přípravu chleba bývá pro svůj vysoký obsah [[lepek|lepku]] (který dává těstu pórovitost a elasticitu) zrno [[pšenice|pšeničné]], ale chléb se též peče z mouky [[žito|žitné]], [[ječmen]]né, [[kukuřice setá|kukuřičné]] či [[oves]]né, obvykle ale ne vždy v kombinaci s pšeničnou moukou. [28] => [29] => === Typy chleba === [30] => [[Soubor:Essene Bread Spelt Sproud cut.JPG|náhled|vlevo|100px|Tmavý žitný chléb]] [31] => ==== Tmavý žitný ==== [32] => český, slovenský a polský tradiční tmavý žitný chléb, [33] => * [[bochník]]y získávají tvar podle [[ošatka|ošatek]] [34] => * krajíce z kulatých, později šišatých bochníků [35] => [36] => '''Receptura:''' [37] => * voda [38] => * žitná mouka [39] => * žitný kvas [40] => [41] => {{clear}} [42] => [[Soubor:Mischbrot-1.jpg|náhled|vlevo|100px|Žitno-pšeničný chléb]] [43] => ==== Žitno-pšeničný ==== [44] => český tradiční světlý žitno-pšeničný chléb obsahuje žitnou i pšeničnou mouku [45] => * je označovaný jako šumava, konzumní nebo kmínový [46] => {{clear}} [47] => [[Soubor:Frenchbread3000ppx.jpg|náhled|vlevo|100px|Francouzský pšeničný chléb]] [48] => ==== Francouzský ==== [49] => francouzský bílý pšeničný chléb [50] => * bageta k lámání [51] => * bývá křupavý [52] => * mívá velké nadýchané bubliny [53] => {{clear}} [54] => [[Soubor:Breadindia.jpg|náhled|vlevo|100px|Anglický bílý a tmavý pšeničný]] [55] => ==== Anglický ==== [56] => anglický pšeničný chléb [57] => * cihla, sendvičové plátky [58] => * měkký [59] => * jemné bublinky [60] => moučný [61] => {{clear}} [62] => [[Soubor:Butyrka's Bread.jpg|náhled|vlevo|100px|Ruský bílý pšeničný chléb]] [63] => ==== Ruský ==== [64] => ruský bílý pšeničný chléb [65] => * stejná cihla jako u anglického [66] => * křupavé plátky [67] => {{clear}} [68] => [[Soubor:Pita Bread.jpg|náhled|vlevo|100px|Arabský chléb)]] [69] => ==== Arabský ==== [70] => v řadě zemí označován termínem ''pita'' odvozeným z řečtiny, arabské slovo ''chubz'' خبز znamená "chléb" [71] => * nekvašené placky [72] => * k lámání [73] => {{clear}} [74] => [75] => === Kvašení === [76] => Kvašení je proces vhodný jednak pro přidávání plynu do těsta před pečením, čímž je dosaženo lehčího, lépe žvýkatelného chleba, a jednak pro získání lepší a bohatší chuti a vůně. [77] => [78] => Většina chleba konzumovaného na Západě je z kvašeného těsta. Existuje však také chléb nekvašený, který navíc může mít důležité [[symbol]]ické použití v různých [[náboženství]]ch, jako je například Judaismus.http://clanky.vareni.cz/maces-nekvaseny-chleb {{cs}} [79] => [80] => Kvalita výsledného chleba závisí na mnoha faktorech, klíčový je však kypřicí prostředek — [[Kvas (pekařský)|kvas]] nebo droždí. Droždí lze zadělávat jen vodou, mlékem i zkyslým mlékem. Tradiční pekařský kvas je vyráběn pouze z mouky a vody. Než zadělávat kvas úplně znovu, je vhodnější jeho část uschovat pro další várku. Tímto způsobem může vzniknout i dlouhodobá tradice individuální kultury kvasinek a bakterií, kterou podle chuti dokáží stálí spotřebitelé rozeznat a ocenit. [81] => [82] => ==== Nekvašený ==== [83] => {{Podrobně|Nekvašený chléb}} [84] => Chlebové placky (bez plynů z kvašení chléb nezíská objem) lze upéci jen v ohni, jak se to dělá už po tisíciletí, například kočovní Arabové v oázách severní Afriky jej takto pečou; Židé mají tradiční sváteční [[maces]]. [85] => [86] => ==== Kypření pekařským kvasem ==== [87] => Pečení chleba kypřeného a okyseleného kvasem je tradiční a původní evropský způsob. Tato metoda produkuje velmi chutné [[pšenice|pšeničné]] a [[žito|žitné]] chleby. Tyto chleby dlouho vydrží a mají dobrou strukturu. Mnoho, zejména menších, pekáren v [[Evropa|Evropě]] stále peče chleby z těsta s kvasem, i když kontinuita tradičního předávání této znalosti je v domácnostech už zpřetrhána. V USA takové pekárny leckde znovu vznikají a stejně jako amatéři pekoucí doma opět objevují polozapomenuté umění pečení těchto chlebů. [88] => [89] => ==== Kypření droždím ==== [90] => Mnoho dnešních chlebů je kypřeno pekařským droždím. [[Fermentace|Fermentací]] [[sacharidy|sacharidů]] v mouce a případně [[Sacharóza|cukru]], kterou [[kvasinky]] provádějí, vzniká [[oxid uhličitý]]. Většina, zejména malých, [[pekárna|pekáren]] v České republice kypří těsta pekárenským droždím. Rovněž průmyslové pekárny přidávají droždí k tradičnímu kvasu. Tato těsta kynou rychleji a spolehlivěji (vždycky stejně) než těsta kypřená pouze kvasem, chleby mají obvykle větší objem. Chleby čistě kvasové mají ovšem výraznější chuť, navíc obvykle vydrží déle a mají lepší strukturu. [91] => [92] => ==== Chemické kypření ==== [93] => Jednoduchá technika pro kypření chleba je použití chemikálií produkujících plyn. Existuje dvojice obvyklých metod: První je použití [[kypřící prášek do pečiva|kypřícího prášku do pečiva]] nebo [[samokynoucí mouka|samokynoucí mouky]], která ho již obsahuje. Druhá metoda je použít kyselou přísadu jako [[podmáslí]] a přidat [[hydrogenuhličitan sodný|jedlou sodu]]; reakce kyseliny se sodou produkuje plyn. [94] => [95] => Chemicky kypřené chleby se nazývají ''rychlé chleby'' a ''sodové chleby''. Tato technika je obvykle používána k produkci výrobků jako jsou ''čajové pečivo'' či sladké chleby (např. ''banánový chléb''). [96] => [97] => == Chléb v Česku == [98] => === Typy českého chleba === [99] => * ''žitno-pšeničný chléb'', obsahuje nejméně 50 % žitné mouky a nejméně 10 % pšeničné mouky [100] => * ''pšenično-žitný chléb'', obsahuje nejméně 50 % pšeničné mouky a nejméně 10 % žitné mouky, tradiční chléb Šumava obsahuje 45 % žitné mouky a 55 % pšeničné mouky [101] => * ''tmavý žitný chléb'', je vyroben nejméně z 90 % z žitné mouky [102] => * ''celozrnný chléb'', je vyroben nejméně z 80 % z celozrnných mouk [103] => * ''vícezrnný chléb'', obsahuje kromě pšenice a žita také jiné obiloviny, luštěniny nebo olejniny [104] => * ''světlý pšeničný chléb'', je vyroben hlavně z pšeničné mouky [105] => * ''speciální chléb'', obsahuje různé další přísady, např. brambory, chléb může být označen jako bramborový, pohankový nebo podobně, pokud obsahuje alespoň 10 % jmenované suroviny [106] => [107] => === Kvalita chleba === [108] => V předchozích desetiletích se zvyšoval podíl chleba vyráběného bez tradičního kvasu. Živý kvas byl nahrazován kvasnicemi a okyselován přídavkem tzv. stabilizovaného kvasu, ve kterém však chybí aromatické látky typické pro živý kvas.{{Citace elektronického periodika [109] => | příjmení1 = Krbcová [110] => | jméno1 = Lenka [111] => | titul = Jak to doopravdy bylo s kvasem a droždím v chlebu [112] => | periodikum = Vitalia.cz [113] => | vydavatel = Internet Info [114] => | datum_vydání = 21. 9. 2017 [115] => | url = https://www.vitalia.cz/clanky/jak-to-doopravdy-bylo-s-kvasem-a-drozdim-v-chlebu/ [116] => | datum_přístupu = 2023-10-18 [117] => }} Chléb je někdy připravován z pytlovaných směsí, které obsahují [[enzym]]y a [[Potravinářská přídatná látka|přídatné látky]] („éčka“).http://hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba {{cs}}http://jidlo.ihned.cz/c1-43473750-enzymy-ecka-a-rychla-zkaza-co-mozna-nevite-o-chlebu-ktery-jste-si-koupili {{cs}} U některých chlebů je snižován podíl dražší [[žito|žitné]] mouky z 45 až na 20 %. Jsou zaváděny technologie na rozemílání starého chleba a pečiva, tato směs je pak přidávána do nového chleba. Dochází i ke změně technologie výroby kvasu, která výrazně zkracuje dobu kvašení.{{Citace elektronického periodika [118] => | příjmení1 = Klímová [119] => | jméno1 = Jana [120] => | příjmení2 = Rokošová [121] => | jméno2 = Lucie [122] => | příjmení3 = Sůra [123] => | jméno3 = Jan [124] => | titul = Za dražší chleba nemohou pekaři, ale obchody [125] => | periodikum = iDNES.cz [126] => | datum vydání = 2008-02-08 [127] => | url = http://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/za-drazsi-chleba-nemohou-pekari-ale-obchody.A080207_204846_ekonomika_mia [128] => | datum přístupu = 2021-09-15 [129] => | jazyk = cs [130] => }} Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se však starý (neprodaný) chleba, tj. ztvrdlý avšak čistý a bez stop plísní, přidával do těsta odedávna. Nejde o žádnou novou nekalou praktiku.{{Citace elektronického periodika [131] => | příjmení1 = Pokora [132] => | jméno1 = Jindřich [133] => | titul = Jak je to se „starým“ chlebem? Prý se z něj peče chleba nový [134] => | vydavatel = Státní zemědělská a potravinářská inspekce [135] => | datum_vydání = 6. 5. 2013 [136] => | url = https://www.szpi.gov.cz/clanek/hoaxy-jak-je-to-se-starym-chlebem-pry-se-z-nej-pece-chleba-novy.aspx [137] => | datum_přístupu = 2023-10-18 [138] => }} Alternativními technologiemi vyrábějí chleba především malé pekárny, pro které chleba představuje pouze malou část sortimentu, vedení kvasu se jim proto nevyplatí. Naopak pro velkopekárny i malé pekárny specializované na výrobu chleba je levnější připravovat kvas, protože mouka, ze které je kvas vyráběn je vždy levnější než jakákoli pytlovaná směs. Někdy se ke kvasu přidávají kvasnice pro rychlejší kynutí. [139] => [140] => Vzhledem k vydání [[nařízení Evropské komise o regulaci karcinogenního akrylamidu]] nechala [[Potravinářská komora]] zpracovat testy na přítomnost [[akrylamid]]u v chlebu a pečivu.{{Citace elektronického periodika [141] => | příjmení1 = Řezníčková [142] => | jméno1 = Aneta [143] => | titul = Brusel chtěl regulovat výrobu českého chleba. Ten však v testech prošel [144] => | periodikum = iDNES.cz [145] => | datum vydání = 2018-05-11 [146] => | url = http://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/karcinogenni-akrylamid-v-chlebu-a-pecivu.A180511_133418_ekonomika_are [147] => | datum přístupu = 2021-09-15 [148] => | jazyk = cs [149] => }} Podle výsledků testů je v naprosté většině případů hladina akrylamidu výrazně nižší, než porovnávací hodnota. Vyšší obsah látky může mít připálené pečivo. [150] => [151] => === Cena chleba === [152] => Cena chleba v Česku je závislá jednak na kvalitě, jednak na obchodní politice řetězců, které mnohdy chléb a [[rohlík]]y dotují, aby přilákaly zákazníky kvůli koupi jiného zboží.{{Citace elektronického periodika [153] => | příjmení1 = Čepelíková [154] => | jméno1 = Kateřina [155] => | titul = Kdo si mastí kapsu na chlebu? Pekaři to nejsou [156] => | periodikum = Vitalia.cz [157] => | datum vydání = 2012-10-30 [158] => | url = http://www.vitalia.cz/clanky/kdo-si-masti-kapsu-na-chlebu-pekari-to-nejsou/ [159] => | datum přístupu = 2021-09-15 [160] => | jazyk = cs [161] => }} Ceny jsou též různé z důvodu rozdílné hmotnosti chleba u jednotlivých výrobců. V roce 1989 byla cena jednoho kilogramu chleba 2,80 Kčs, klasický 1,5kilogramový bochník stál 4,20 Kčs. V roce 2000 byla průměrná cena 1 kg chleba 14,80 Kč, roku 2010 19,85 Kč.[http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0304.pdf Vývoj spotřebitelských cen – Český statistický úřad] {{cs}} [162] => [163] => === Spotřeba === [164] => V roce 2021 bylo v České republice okolo 700 pekáren, které ročně napekly 260 000 tun chleba, tj. téměř milion bochníků denně. Průměrný Čech spotřebuje ročně 40 kg chleba, což je o 10 kg méně, než před rokem 1989. Z celkového množství se 63 % chleba prodá v supermarketech. Nejprodávanější chleby na trhu jsou šumavský (56 %) a žitný (16 %).{{Citace elektronického periodika [165] => | titul = Pečivo na podzim zdraží i o 15 procent. Může za to vyšší cena mouky a energií [166] => | periodikum = ČT24 [167] => | vydavatel = Česká televize [168] => | datum vydání = 2021-09-15 [169] => | url = http://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3370500-pecivo-na-podzim-zdrazi-i-o-15-procent-muze-za-vyssi-cena-mouky-a-energii [170] => | datum přístupu = 2021-09-15 [171] => | jazyk = cs [172] => }} [173] => [174] => == Konzumace == [175] => [[Soubor:Pain 000.JPG|náhled|Různé druhy francouzského chleba]] [176] => Chléb bývá většinou konzumován nakrájený na krajíce o tloušťce zhruba 6–10 mm, aby se snadno konzumoval a přitom se nedrobil. Na krajíc se obvykle roztírá [[máslo]] (čímž vzniká tradiční [[chléb s máslem]]), [[tavený sýr]], [[pomazánka]] apod.; může se obkládat nakrájenou [[zelenina|zeleninou]] či plátky [[salám]]u a sýra a nebo se připraví jako [[topinka]]. Další způsobem konzumace může být přikusování k [[polévka|polévkám]], [[guláš]]ům, [[omáčka|omáčkám]], různě upraveným [[maso|masům]], [[špíz]]ům a jiným [[pokrm]]ům. Dva namazané nebo obložené krajíce chleba se dají přiložit k sobě a zabalit do balicího papíru, jsou pak připravené pro pozdější konzumaci jako rychlá svačina. [177] => [178] => === Topinky === [179] => [[Smažení|Smažený]] nebo pražený chléb je znám jako [[topinka]]; dají se připravovat na vícero různých způsobů. [180] => [181] => == Svátek == [182] => Mezinárodní den chleba připadá každoročně na 16. říjen; svátek navazuje na [[Den výživy]], vyhlášený organizací [[Organizace spojených národů|OSN]] pro výživu a zemědělství [[FAO]] roku 1947; v [[Česko|Česku]] se slaví počínaje rokem 2009. [183] => [184] => == Postup výroby == [185] => [186] => Soubor:Výroba chleba (8).JPG|1: Příprava těsta, krátce po míchání [187] => Soubor:Výroba chleba (17).JPG|2: Porcování těsta [188] => Soubor:Výroba chleba (11).JPG|3: Prázdné ošatky [189] => Soubor:Výroba chleba (12).JPG|4: Vysypávání ošatek moukou [190] => Soubor:Výroba chleba (24).JPG|5: Těsto v ošatkách [191] => Soubor:Výroba chleba (25).JPG|6: Kynutí chleba v teplé místnosti [192] => Soubor:Výroba chleba (29).JPG|7: Štrejchování chleba pro získání tvaru [193] => Soubor:Výroba chleba (31).JPG|8: Chléb po štrejchování [194] => Soubor:Výroba chleba (35).JPG|9: Vyklápění bochníků před pečením [195] => Soubor:Výroba chleba (34).JPG|10: Sázení do pece [196] => Soubor:Výroba chleba (38).JPG|11: Vyjímání chleba [197] => Soubor:Výroba chleba (44).JPG|12: Stydnutí hotových pecnů [198] => [199] => [200] => == Odkazy == [201] => [202] => === Reference === [203] => [204] => {{Citace periodika | autor = cie | titul = Také chleba slaví svůj den | další = Praha – Střední Čechy | periodikum = [[Právo (deník)|Právo]] | vydavatel = Borgis | rok = 2021 | měsíc vydání = říjen | den vydání = 16 | datum přístupu = 2021-10-16 | ročník = 31 | strany = 13 | číslo = 240 | issn = 1211-2119 | jazyk = cs}} [205] => [206] => [207] => === Literatura === [208] => * ARMBRUST, Bernd. ''Chléb''. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2014. 166 s. {{ISBN|978-80-249-2383-3}}. {{cs}} [209] => * ŠEDIVÝ, Petr a ALBRECHT, Jaroslav. ''Pekařská technologie. II., Výroba chleba''. Praha: Odborné nakladatelství a vydavatelství Pekař a cukrář, 2014. 222 stran. (Knižnice Pekaře a cukráře). {{ISBN|978-80-905481-0-7}} {{cs}} [210] => * HANÁKOVÁ, Petra a HRABINA, Petr. ''Příběh chleba: tradiční hospodaření a příprava chleba''. 1. vydání. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 2015. 16 stran. {{ISBN|978-80-87130-33-9}} {{cs}} [211] => * {{Citace monografie [212] => | příjmení = Robertson [213] => | jméno = Chad [214] => | titul = Tartine Bread [215] => | url = http://www.tartinebread.com [216] => | vydavatel = Chronicle Books [217] => | místo = USA [218] => | rok = 2010 [219] => | počet stran = 304 [220] => | isbn = 9780811870412 [221] => | jazyk = en [222] => }} {{Wayback|url=http://www.tartinebread.com/ |date=20180311195059 }} [223] => * {{Citace monografie [224] => | příjmení = Forkish [225] => | jméno = Ken [226] => | titul = Flour Water Salt Yeast: The Fundamentals of Artisan Bread and Pizza [227] => | url =https://archive.org/details/flourwatersaltye0000fork [228] => | vydavatel = Ten Speed Press [229] => | místo = USA [230] => | rok = 2012 [231] => | počet stran = 265 [232] => | isbn = 9781607742739 [233] => | jazyk = en [234] => }} [235] => [236] => === Související články === [237] => * [[Pečivo]] [238] => * [[Bagel]] [239] => * [[Pita]] [240] => [241] => === Externí odkazy === [242] => * {{commonscat}} [243] => * {{commons}} [244] => * {{Otto|heslo=Chléb}} [245] => * {{wikislovník|heslo=chleba}} [246] => * {{wikislovník|heslo=chléb}} [247] => * {{wikicitáty|téma=Chléb}} [248] => * [https://web.archive.org/web/20090131092115/http://www.stream.cz/video/45/1874-jak-se-co-dela-chleba Jak se co dělá: Chleba] [249] => * [https://www.zitnecentrum.cz/2019/01/25/kvasy-v-pekarenske-technologii-soucasne-pohledy/ Žitné centrum: Kvasy v pekárenské technologii – současné pohledy (Potravinářská revue 4, 2018)] [250] => * [https://www.vitalia.cz/clanky/jak-to-doopravdy-bylo-s-kvasem-a-drozdim-v-chlebu/ Vitalia.cz: Jak to doopravdy bylo s kvasem a droždím v chlebu (2017)] [251] => [252] => {{Autoritní data}} [253] => {{Portály|Gastronomie}} [254] => [255] => [[Kategorie:Pečivo]] [] => )
good wiki

Chléb

Bochníky chleba v obchodě Egyptská stéla z let přibližně 2543-2435 před n. l.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pšenice','žito','Kvas (pekařský)','topinka','němčina','Evropa','Potravinářská přídatná látka','chlorid sodný','kvasinky','potravina','Soubor:Pain 000.JPG','Soubor:Frenchbread3000ppx.jpg'

Evropa

Kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy z říše hub, které se vyznačují svou schopností kvasit.

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Potravina

Potravina je obecný termín označující látku sloužící k živobytí organismu.

Pšenice

Topinka

Žito