Array ( [0] => 14767176 [id] => 14767176 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chlamydie [uri] => Chlamydie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Chlamydie jsou skupina intracelulárních bakterií, které patří do kmene Chlamydiae. Tato skupina bakterií je rozdělena do několika druhů, které mohou způsobovat různá onemocnění u člověka a zvířat. Chlamydie se množí pouze uvnitř hostitelských buněk a vylézají z nich ve formě elementárních tělísek. Tyto bakterie jsou neobvyklé v tom, že mají extrémně redukovaný genom a závisí na hostitelské buňce pro svou replikaci a zisk živin. Nejznámějšími druhy chlamydií jsou Chlamydia trachomatis, která způsobuje zápal spojivek a sexuálně přenosná onemocnění, a Chlamydophila pneumoniae, která je spojována s respiračními infekcemi. Průběh infekce chlamydiovými bakteriemi může být asymptomatický nebo se projevuje různými příznaky, v závislosti na druhu a místu infekce. Diagnóza a léčba infekce chlamydiemi je založena na různých laboratorních testech a používání antibiotik. Je důležité včasné odhalení infekce a její léčba, aby se předešlo komplikacím a šíření infekce na další osoby. [oai] => Chlamydie jsou skupina intracelulárních bakterií, které patří do kmene Chlamydiae. Tato skupina bakterií je rozdělena do několika druhů, které mohou způsobovat různá onemocnění u člověka a zvířat. Chlamydie se množí pouze uvnitř hostitelských buněk a vylézají z nich ve formě elementárních tělísek. Tyto bakterie jsou neobvyklé v tom, že mají extrémně redukovaný genom a závisí na hostitelské buňce pro svou replikaci a zisk živin. Nejznámějšími druhy chlamydií jsou Chlamydia trachomatis, která způsobuje zápal spojivek a sexuálně přenosná onemocnění, a Chlamydophila pneumoniae, která je spojována s respiračními infekcemi. Průběh infekce chlamydiovými bakteriemi může být asymptomatický nebo se projevuje různými příznaky, v závislosti na druhu a místu infekce. Diagnóza a léčba infekce chlamydiemi je založena na různých laboratorních testech a používání antibiotik. Je důležité včasné odhalení infekce a její léčba, aby se předešlo komplikacím a šíření infekce na další osoby. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Chlamydie [2] => | obrázek = ChlamydiaTrachomatisEinschlusskörperchen.jpg [3] => | popisek = ''[[Chlamydia trachomatis]]'' jako drobná hnědá tělíska v buněčné kultuře [4] => | velikost obrázku = 270px [5] => | doména = [[bakterie]] (Bacteria) [6] => | kmen = '''Chlamydiae''' [7] => | třída = '''Chlamydiae''' [8] => | řád = '''Chlamydiales''' [9] => | druhotné dělení = Čeledi [10] => | podřazené taxony = [11] => [[Chlamydiaceae]]
[12] => [[Parachlamydiaceae]]
[13] => [[Simkaniaceae]]
[14] => [[Waddliaceae]]
[15] => [[Rhabdochlamydiaceae]] [16] => }} [17] => '''Chlamydie''' (''Chlamydiae'', podle nového názvosloví ''Chlamydiota''{{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení1 = Oren [19] => | jméno1 = Aharon [20] => | příjmení2 = Garrity [21] => | jméno2 = George M. [22] => | titul = Valid publication of the names of forty-two phyla of prokaryotes [23] => | periodikum = International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [24] => | ročník = 71 [25] => | číslo = 10 [26] => | datum_vydání = 2021-10-20 [27] => | datum_přístupu = 2024-03-25 [28] => | jazyk = anglicky [29] => | doi = 10.1099/ijsem.0.005056 [30] => | pmid = 34694987 [31] => }}LPSN. Domain ''Bacteria''. [https://lpsn.dsmz.de/domain Dostupné online] (anglicky)) je kmen nepohyblivých [[bakterie|bakterií]], které parazitují uvnitř [[eukaryota|eukaryotických buněk]]. Někdy žijí ve svých [[hostitel]]ích, aniž by způsobily potíže – proto se předpokládá, že jejich hostitelé jsou v podstatě přirozenými rezervoáry. Patří však také mezi původce onemocnění lidí i zvířat – [[chlamydióza|chlamydiózy]]. [32] => [33] => První zprávy o chlamydiovém onemocnění spojeném s infekcí ''Chlamydia trachomatis'' jsou o trachomu. Toto onemocnění bylo popsáno v Číně a v Egyptě před několika tisíci lety a stále zůstává hlavní příčinou preventabilní slepoty na světě. Chlamydie jsou obligátní intracelulární baktérie rozmnožující se v eukaryotických buňkách a způsobující u lidí široké spektrum onemocnění. Jednotlivé druhy byly vyčleněny podle svých biologických a biochemických vlastností a více než 95 % homologie jejich 16S ribosomální RNA sekvence. Molekulární analýzy počátkem 90. let 20. století vedly k reklasifikaci některých linií ''Ch. psittaci'' a vyčlenění druhů ''Ch. pneumoniae'' a ''Ch. pecorum''.[http://cs.medixa.org/nemoci/chlamydie Chlamydie - článek] [34] => [35] => Chlamydie mohou být stejně velké či menší než [[virus|viry]], a tak s nimi byly dříve i zaměňovány. Mají kulovitý tvar a v závislosti na stadiu [[životní cyklus|vývojového cyklu]] dosahují velikosti 0,2 – 1,5 μm.{{Citace monografie [36] => | příjmení = Rosypal [37] => | jméno = Stanislav [38] => | spoluautoři = a kol. [39] => | rok = 2006 [40] => | titul = Obecná bakteriologie [41] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [42] => | místo = Praha [43] => | kapitola = Abecední seznam bakteriálních rodů a jejich stručná charakteristika [44] => | stránky = 649 [45] => }} Nemohou být kultivovány v bakteriálním [[živná půda|živném médiu]], pouze na [[buněčná kultura|buněčné kultuře]]. [46] => [47] => == Klasifikace == [48] => === Taxonomické zařazení === [49] => Názvosloví i [[Taxonomie (biologie)|taxonomické]] zařazení [[mikroorganismus|mikroorganismů]], které dnes označujeme jako chlamydie, prošlo od počátku tohoto století řadou proměn. V roce 1907 [[vizualizace|vizualizovali]] poprvé ''C. trachomatis'' [[Halberstaedter]] a [[Prowazek]] v konjunktiválním stěru od [[orangutan]]a naočkovaného materiálem z lidského [[trachom]]u. Rozpoznali intracytoplasmatické [[buněčná inkluze|inkluze]], u nichž zpočátku předpokládali [[protozoa|protozoární]] původ. Od počátku 30. let byly chlamydie pro svoji velikost a [[vnitrobuněčný parazit]]ismus považovány za [[virus|viry]]. Kromě názvu „velké viry“ se pro ně používala nejrůznější pojmenování, jako neorickettsie, pararickettsie, bedsonie, chlamydozoa, myiagawanely, rakeie, halprowie, psittacosis-lymphogranuloma virus, psittacosis-LGV-trachoma agens nebo TRIC skupina (trachom-inkluzní konjunktivitida) aj. Teprve vymezení pojmu ''virus'' Lwoffem v 50. letech a nové poznatky o základních biologických vlastnostech chlamydií vedly Nouldera (1966) k závěru, že tyto mikroorganismy nemají s viry mimo nitrobuněčného [[parazitismus|parazitismu]] nic společného, a že jde o skupinu unikátních [[bakterie|bakterií]]. Page (1966) doporučil používat pro tyto různě pojmenovávané mikroorganismy název chlamydie.Page, L.A. (1966). Int. J. syst. Bacteriol. 16: 223-252 [50] => [51] => Chlamydie jsou [[obligátní parazit|obligátními]] intracelulárními [[parazitismus|parazity]] [[eukaryota|eukaryotických]] [[buňka|buněk]] s typickým uspořádáním buněčných struktur, unikátním vývojovým cyklem a limitovanými projevy [[metabolismus|metabolické]] aktivity. Některými svými vlastnostmi připomínají viry, jinými naopak bakterie. Obsahují [[DNA]] i [[RNA]] a jsou více či méně citlivé na inhibiční účinek specifických [[antibiotikum|antibiotik]] a [[sulfonamid]]ů. Od [[rickettsia|rickettsií]] se liší nepřítomností [[cytochrom]]ů, anaerobním metabolismem a také tím, že neexistuje žádný [[hmyz]]í [[přenašeč|vektor]], ve kterém by se pomnožovaly. [52] => [53] => Dlouhá léta reprezentovaly řád ''Chlamydiales'' (ř. ''chlamys'' – plášť) pouze dva [[druh]]y – ''Chlamydia psittaci'' a ''C. trachomatis''. V současné době díky analýze [[genom]]u chlamydií tvoří [[řád (biologie)|řád]] ''Chlamydiales'' 4 [[čeleď|čeledě]], z nichž čeleď ''Chlamydiaceae'' zahrnuje dva [[rod (biologie)|rody]] – ''Chlamydia'' a ''Chlamydophila'', celkem s 9 druhy chlamydií.Everett, K. D. E. et al. (1999). Int. J. syst. Bacteriol. 49: 415-440 Jednotlivé druhy se liší složením [[nukleová báze|bází]] jejich DNA, citlivostí k sulfonamidům, charakterem inkluzí a obsahem [[glykogen]]u v nich, spektrem hostitelů a buněk, které napadají, a konečně způsobem přenosu [[infekční onemocnění|nákazy]]. Každý z těchto druhů má více kmenů s různými [[sérologie|sérologickými]] a [[biologie|biologickými]] vlastnostmi. [54] => [55] => Kmeny ''C. psittaci'' jsou rezistentní na sulfonamidy, jejich inkluze neobsahují glykogen a jsou difúznější a brzy praskají, takže elementární tělíska jsou často uložena volně v [[cytoplazma|cytoplasmě]]. Izoláty ''C. psittaci'' se liší [[virulence|virulencí]], u ptáků mohou způsobovat střevní, respirační a systémové infekce. Celkem se rozlišuje 8 [[sérovar]]ů ''C. psittaci''. [56] => [57] => === Klasifikace kmenů === [58] => ''C. psittaci'' představuje mnoho kmenů (poddruhů), které mohou infikovat široký okruh ptačích i [[savci|savčích]] hostitelů. Klasifikace poddruhů je možná podle [[morfologie]] inkluzí, plakové [[neutralizace]], mikro[[imunofluorescence]], analýzy chlamydiové [[chromozom]]ální [[DNA]] restrikčními [[endonukleáza]]mi, přítomnosti a vlastností extrachromozomálních agens a pomocí [[monoklonální protilátka|monoklonálních protilátek]]. [59] => [60] => Dobrým [[marker]]em ptačích izolátů ''C. psittaci'' je [[plazmid]] 7,5 Kb, který byl zjištěn u všech zatím vyšetřovaných ptačích izolátů a který je identický bez ohledu na ptačího hostitele. [61] => [62] => == Morfologie a chemické vlastnosti == [63] => Základní infekční jednotkou chlamydií jsou nepohyblivá (nemají [[bičík]]y ani [[pilus|pili]]) sférická elementární tělíska (ET) o průměrné velikosti 200-400 nm, která jsou [[metabolismus|metabolicky]] neaktivní a [[replikace]] neschopná. Obsahují [[ribozom]]y a difuzní [[buněčné jádro|jádro]]. ET s rigidní, třívrstevnou, buněčnou stěnou jsou odolná na vlivy vnějšího prostředí a představují vývojové stadium přizpůsobené na extracelulární přežívání. [64] => [65] => Retikulární tělíska jsou metabolicky aktivní nitrobuněčná stadia vývojového cyklu chlamydií, která nejsou schopna přežívat extracelulárně. Dosahují velikosti asi 0,6-1,5 µm a jsou tenkostěnná, [[osmóza|osmoticky]] křehká. [66] => [67] => Chlamydie obsahují oba typy [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]] (DNA i RNA), jejichž vzájemný poměr závisí od vývojového stadia (množství RNA je vyšší v RT). Chlamydie mají vlastní [[metabolismus]] (syntetizují [[bílkovina|bílkoviny]], nukleové kyseliny, [[lipidy]] a [[glykogen]]), i když v porovnání s ostatními [[bakterie]]mi poněkud omezený; například nemohou kompletizovat [[pentózofosfátový cyklus|pentózový cyklus]] a neutilizují [[pyruvát]] přes [[citrátový cyklus|cyklus trikarboxylových kyselin]]. Mimo hostitelskou buňku jsou chlamydie schopny produkovat [[oxid uhličitý|CO2]] z [[glukóza-6-fosfát]]u. Dále katabolizují [[kyselina pyrohroznová|kyselinu pyrohroznovou]], [[kyselina asparagová|asparagovou]] a [[kyselina glutamová|glutamovou]] za tvorby CO2 a dvou- a čtyřuhlíkatých produktů. Neobsahují [[cytochrom]] a [[flavin]]y. [68] => [69] => Chemické složení buněčné stěny ET je podobné jako u G-bakterií ([[Escherichia coli|E. coli]]) – asi 64-70 % [[Bílkovina|proteinu]], 15 % nukleových kyselin, 5-20 % [[lipidy|lipidů]] a malé množství [[sacharidy|sacharidů]].Manire, G. P. a A. Tamura (1967). J. Bacteriol. 94: 1178-1183 [70] => [71] => Chlamydie jsou citlivé na působení inhibitorů [[proteosyntéza|proteosyntézy]] v časných stadiích svého vývojového cyklu. Protože nemají vlastní energetický metabolismus, využívají ve svůj prospěch [[adenosintrifosfát|ATP]] hostitelské buňky. Jsou proto považovány za „energetické parazity“ buněk. Jsou citlivé na působení [[antibiotikum|antibiotik]], především takových, která inhibují proteosyntézu ([[chloramfenikol]], [[tetracykliny]]). Méně již na antibiotika, která inhibují syntézu buněčné stěny ([[penicilin]] a jeho deriváty). [72] => [73] => [[Genom]] chlamydií tvoří uzavřená cirkulární dvouvláknová molekula DNA s [[molární hmotnost|molekulovou hmotností]] 6,6×108. Molekula této velikosti může poskytovat informace přibližně pro 600 různých proteinů, z nichž asi čtvrtina je shodná s proteiny genomu E. coli. Všechny kmeny ''C. trachomatis'' a některé kmeny ''C. psittaci'' mají [[plazmid]]y, ale jejich funkce není zatím známa. [74] => [75] => == Vývojový cyklus == [76] => Chlamydie jsou nitrobuněčnými parazity [[koky|kokoidního]] tvaru s unikátním vývojovým cyklem. Na rozdíl od ostatních bakterií se chlamydie nerozmnožují přímo příčným dělením, ale replikují se v cytoplasmě infikovaných buněk přeměnou infekčních elementárních tělísek (ET) na retikulární tělíska (RT). Tato tělíska jsou neinfekční, ale metabolicky velmi aktivní a mohou se příčně dělit; tím vznikají "dceřiná" elementární tělíska, která po uvolnění z buňky infikují další buňky. Cytoplasmatické inkluze představují dělící se retikulární tělíska hustě vyplněná dceřinými ET. Takovéto střídání dvou vývojových stadií adaptovaných na nitrobuněčné anebo mimobuněčné prostředí nemá v mikrobiální říši obdoby. [77] => [78] => Pouze ET jsou schopna infikovat hostitelskou buňku indukováním [[fagocytóza|fagocytózy]], která umožňuje chlamydiím dostat se do buňky rychleji než jiným inertním částicím nebo bakteriím. Po 1-2 hodinové absorpci pronikají ET během 2-5 hodin různě hluboko do cytoplasmy. [[Absorpce]] chlamydií na buňku závisí na teplotě a [[pH]] (optimum 6-8). [79] => [80] => Infekční proces začíná [[Fixace (populační genetika)|fixací]] ET na [[mikrovili]] buněčné stěny vnímavé hostitelské [[epitelová tkáň|epiteliální]] buňky, postupuje k plasmatické membráně a dochází k jeho invaginaci ([[endocytóza]]). Po vniknutí do buňky brání chlamydie fúzi [[potravní vakuola|fagozomů]] s [[lyzozom|lysozomy]] a celý jejich vývojový cyklus se odehrává uvnitř fagozomu. K tvorbě fagolysozomů dochází až po uvolnění dceřiných ET z infikované buňky. Chlamydie jsou po celou dobu svého intracelulárního vývoje chráněny endozomovou membránou intracytoplasmatických vezikulů. Při infekci ''C. psittaci'' stěna brzy praská a ET se rozptylují po celé cytoplasmě. Chlamydiové infekce inhibují makromolekulární syntézu v hostitelské buňce, ale indukují tvorbu interferonu. Pravděpodobně po vyčerpání výživných látek v buňce RT maturují, binárně se dělí a vznikají ET. [81] => [82] => Chlamydie mají také neobvyklé povrchové projekce, které pronikají přes [[endozom]]ovou membránu a uskutečňují převod živin z cytoplasmy do inkluzního tělíska. ''C. trachomatis'' produkuje kyselinu listovou. [83] => [84] => Celý vývojový cyklus, během kterého si chlamydie na rozdíl od [[virus|virů]] zachovávají svoji [[integrita|integritu]], proběhne během 48 hodin. Je ukončen uvolněním nových ET, která jsou schopna extracelulárně přežívat a infikovat další hostitelské buňky. [85] => [86] => Vzniklé mikrokolonie (inkluze) obsahují podle druhu chlamydie 100-500 částic potomstva v různých vývojových stadiích růstu. Při mikroskopickém vyšetření nativních nebo barvených preparátů infikovaných buněk lze pozorovat v cytoplasmě různě velké shluky organismů. U ''C. psittaci'' jsou četné inkluze, kdežto u ''C. trachomatis'' obvykle jen jedna. ''C. psittaci'' přežívá a roste v makrofázích. Poškození buněk infikovaných chlamydiemi závisí na multiplicitě infekce – jestliže je vysoká (>100), dochází k toxickému poškození buněk bez replikace chlamydií, je-li střední (10-50), dochází k poškození buněk v důsledku replikace chlamydií a je-li nízká (<1), replikace chlamydií nemusí bránit ani dělení buněk a infekce se může přenést do dceřiných hostitelských buněk. [87] => [88] => == Vlastnosti == [89] => === Odolnost v prostředí === [90] => Buněčná stěna chlamydií obsahuje velké množství [[Lipidy|lipidů]], které je činí vnímavými na lipidová rozpouštědla a [[detergent]]y. Méně vnímavé jsou chlamydie na ředěné roztoky látek denaturujících bílkoviny ([[methanol]], [[amonium]], [[síran zinečnatý]] nebo [[fenol]]). Jsou rychle ničeny při teplotě ≥ 56 °C v závislosti na množství přítomného protektivního buněčného materiálu. [91] => [92] => Zatímco při běžném laboratorním uchovávání a zpracovávání, případně i při [[transport]]u, jsou chlamydie poměrně nestabilní a snadno se inaktivují teplem, v přirozených podmínkách (suchý [[trus]], [[peří]] infikovaných ptáků) si infekčnost zachovávají až 6 měsíců. [93] => [94] => === Antigenní struktura a toxin === [95] => Chlamydie mají komplexní antigenní strukturu. Kromě skupinově specifického antigenu, který je společný, ale ne kompletně identický, mají chlamydie druhově specifické antigeny proteinové povahy (''C. psittaci'' zatím 15 známých antigenů). Mimo to v rámci obou druhů chlamydií existuje ještě mnoho sérovarů, lišících se typově specifickými antigeny, kterými jsou nízkomolekulární proteiny. [96] => [97] => Chlamydie působí také toxicky, což se projevuje u myší po intravenózním podání vysokých dávek živých chlamydií propagovaných ve žloutkovém vaku kuřecích embryí, které uhynou během 48 hodin v toxickém šoku, aniž by došlo k replikaci chlamydií. Antigenně odlišné toxiny byly prokázány u řady izolátů od různých hostitelů, ale nekorelovaly s hostitelem. Toxicita asi souvisí s antigenními komponentami buněčné stěny chlamydií a je neutralizována specifickým hyperimunním sérem. Byly zjištěny četné křížové reakce mezi toxiny chlamydií od různých ptáků a savců.Grimes, J. E. (1993). Semin. avian exot. Pet Med. 2: 161-166 [98] => [99] => == Přehled chlamydií == [100] => ; Čeleď [[Chlamydiaceae]] [101] => * rod ''[[Chlamydia]]''[[Soubor:Chlamydia world map - DALY - WHO2004.svg|náhled|Rozšíření ''Chlamydia trachomatis'' ve světě]] [102] => ** ''[[Chlamydia trachomatis]]'' – u lidí vyvolává trachom, inkluzní konjunktivitidu, lymphogranuloma venereumVokurka, M. et al. (2003). Velký lékařský slovník, 3. vyd., Maxdorf, Praha, 966 s. {{ISBN|80-85912-97-X}} [103] => ** ''[[Chlamydia suis]]'' –konjunktivitidy, enteritidy a pneumonie u prasat [104] => ** ''[[Chlamydia muridarum]]'' – pneumonie myší [105] => * rod ''[[Chlamydophila]]'' [106] => ** ''[[Chlamydophila abortus]]'' – aborty u ovcí, koz a skotu [107] => ** ''[[Chlamydophila psittaci]]'' – způsobuje onemocnění ptáků i savců, včetně člověka [108] => ** ''[[Chlamydophila caviae]]'' – konjunktivitida morčat [109] => ** ''[[Chlamydophila felis]]'' – konjunktivitidy, rhinitidy a respirační problémy u koček [110] => ** ''[[Chlamydophila pecorum]]'' – vyskytuje se u zvířat [111] => ** ''[[Chlamydophila pneumoniae]]'' – u lidí vyvolává různá onemocnění horních cest dýchacích ([[sinusitida|sinusitidy]], [[bronchitida|bronchitidy]], [[rýma|katary horních cest dýchacích]], [[Zápal plic|pneumonie]], popř. též [[endokarditida|endo-]] či [[myokarditida|myokarditidy]]) [112] => [113] => == Odkazy == [114] => [115] => === Reference === [116] => [117] => [118] => === Související články === [119] => * [[Chlamydióza]] [120] => * [[Chlamydióza ptáků]] [121] => [122] => === Externí odkazy === [123] => * {{commonscat}} [124] => * {{Wikidruhy|taxon=Chlamydiae (Chlamydiae)}} [125] => * [https://web.archive.org/web/20070404143702/http://www.chlamydiae.com/docs/Chlamydiales/taxonomy.asp Taxonomie (en)] [126] => * [http://www.szu.cz/tema/prevence/chlamydiove-infekce-v-kostce Chlamydiové infekce v kostce] {{Wayback|url=http://www.szu.cz/tema/prevence/chlamydiove-infekce-v-kostce |date=20080914032806 }} [127] => * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id223513/ čeleď ''Chlamydiaceae'' na BioLib.cz] [128] => [129] => {{Taxonbar|from=Q875679}} [130] => {{Portály|Biologie}} [131] => [132] => {{Varování - Medicína}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => [[Kategorie:Chlamydie| ]] [] => )
good wiki

Chlamydie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bakterie','metabolismus','virus','plazmid','Chlamydia trachomatis','eukaryota','antibiotikum','lipidy','DNA','Chlamydiaceae','cytochrom','parazitismus'

Antibiotikum

Bakterie

Cytochrom

DNA

Eukaryota

Lipidy

Lipidy jsou organické sloučeniny tvořené estery glycerolu a mastných kyselin.

Metabolismus

Metabolismus je soubor chemických reakcí, které se odehrávají v buňkách živých organismů.

Parazitismus

Plazmid

Plazmid je malá, kruhová a dvojřetězcová molekula DNA, která se nachází v buňkách řady organismů, včetně bakterií a archeí.

Virus