Array ( [0] => 15489544 [id] => 15489544 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chrastava [uri] => Chrastava [3] => Chrastava02.jpg [img] => Chrastava02.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Chrastava je město, které se nachází v Libereckém kraji na severu České republiky. Leží ve Frýdlantské pahorkatině na řece Smědé, nedaleko hranice s Polskem. Město má bohatou historii, která sahá až do 13. století. V Chrastavě se nachází několik historických památek, jako například kostel svatého Jakuba Staršího, který pochází z 14. století. Další zajímavou budovou je radnice z 16. století, která je příkladem renesanční architektury. Město je také známé pro svou přírodní krásu. V okolí Chrastavy se nachází řada malebných lesů, luk a rybníků, které přímo vybízejí k turistickým výletům a k relaxaci v přírodě. V současnosti má Chrastava přibližně 5 000 obyvatel a je významným střediskem turistického ruchu. Město nabízí různé aktivity pro turisty, jako je cykloturistika, pěší turistika, rybaření nebo jízda na koni. Chrastava je také významným centrem obchodu a služeb pro okolní obce a obyvatele. V městě se nachází několik obchodních center, restaurací, kaváren a dalších zařízení. Celkově lze říci, že Chrastava je atraktivní místo pro návštěvu, ať už z důvodu historie, přírody nebo nabízených aktivit. [oai] => Chrastava je město, které se nachází v Libereckém kraji na severu České republiky. Leží ve Frýdlantské pahorkatině na řece Smědé, nedaleko hranice s Polskem. Město má bohatou historii, která sahá až do 13. století. V Chrastavě se nachází několik historických památek, jako například kostel svatého Jakuba Staršího, který pochází z 14. století. Další zajímavou budovou je radnice z 16. století, která je příkladem renesanční architektury. Město je také známé pro svou přírodní krásu. V okolí Chrastavy se nachází řada malebných lesů, luk a rybníků, které přímo vybízejí k turistickým výletům a k relaxaci v přírodě. V současnosti má Chrastava přibližně 5 000 obyvatel a je významným střediskem turistického ruchu. Město nabízí různé aktivity pro turisty, jako je cykloturistika, pěší turistika, rybaření nebo jízda na koni. Chrastava je také významným centrem obchodu a služeb pro okolní obce a obyvatele. V městě se nachází několik obchodních center, restaurací, kaváren a dalších zařízení. Celkově lze říci, že Chrastava je atraktivní místo pro návštěvu, ať už z důvodu historie, přírody nebo nabízených aktivit. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=městě na Liberecku|druhý=části obce Štětkovice|rozlišovač=Štětkovice}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Chrastava [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [5] => | NUTS3 = CZ051 [6] => | okres = Liberec [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Liberec]] [8] => | pověřená obec = Chrastava [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 463 31 [11] => | počet ZSJ = 17 [12] => | počet částí obce = 8 [13] => | počet katastrálních území = 7 [14] => | adresa = Nám. 1. máje 1
463 31 Chrastava [15] => | web = http://www.chrastava.cz [16] => | e-mail = podatelna@chrastava.cz [17] => | starosta = Ing.{{nowrap|[[Michael Canov]] ([[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]])}} [18] => | starosta aktuální k = 2024 [19] => }} [20] => '''Chrastava''' ({{vjazyce|de}} ''Kratzau'') je [[město]] v severních [[Čechy|Čechách]], v [[okres Liberec|okrese Liberec]], v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Leží asi 8 km severozápadně od [[Liberec|Liberce]] v nadmořské výšce 295 m a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město v [[Žitavská pánev|Žitavské pánvi]] je obklopeno několika pohořími – na jihozápadě leží [[Ještědsko-kozákovský hřbet]], dále na západ jsou [[Lužické hory]] a na východě [[Jizerské hory]]. Chrastavou protéká říčka [[Jeřice (řeka)|Jeřice]], která se za městem vlévá do [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]]. [21] => [22] => Ve městě jsou 4 [[mateřská škola|mateřské]] a 2 [[základní škola|základní školy]], je zde také [[výchovný ústav]]. Od roku 2012 nad městem stojí [[Termální lázně Chrastava|termální lázně]]. [23] => [24] => Chrastava je též název centrální místní částí města Chrastava. Ta je tvořena jednak katastrálním územím ''Chrastava I'', zahrnujícím centrum města, a též katastrálním územím ''Chrastava II'', které je od centrální části odděleno pásem místní části [[Dolní Chrastava]] a tedy tvoří [[exkláva|exklávu]] místní části Chrastava. [25] => [26] => == Historie == [27] => [[Soubor:Buch-kaiser-sigismund-L09740-26-lr-8.png|náhled|vlevo|upright|Lužické vojsko pod vedením [[Jan z Polence|Jana z Polence]] poráží u Chrastavy husity v čele s [[Prokop Malý|Prokopem Malým]], [[Václav Koudelník|Václavem Koudelníkem]] a [[Jan Královec|Janem Královcem]] (listopad 1428)]] [28] => [29] => === Vznik a středověk === [30] => Nejstarší osídlení bylo založeno již v 10. století [[Slované|slovanským]] kmenem [[Milčané|Milčanů]], ke kolonizaci vesnice na město došlo až během druhé poloviny 13. století, kdy král [[Přemysl Otakar II.]] do českého pohraničí pozval osadníky z německy mluvících oblastí, aby tento tehdy pustý kraj dosídlili a zúrodnili. Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku [[1352]], kde již měla farní kostel jméno ''Craczauia.'' Město osídlili [[Havíř|horníci]] ze [[Sasko|saského]] města [[Pirna]], kteří v okolí Chrastavy začali těžit [[měď]], [[cín]], [[olovo]], [[stříbro]] a [[železo]]. [31] => [32] => [[Soubor:Chrastava_1750.jpg|náhled|vlevo|Chrastava kolem roku 1750]] [33] => [34] => Během doby [[husitství|husitské]] stál nad městem nevelký dřevěný [[hrad]], ze kterého Mikuláš z Kajšperka podnikal loupežné nájezdy do oblasti [[Lužice]]. Hrad byl i s přilehlým městem zničen vojsky [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]] roku 1433. To samozřejmě vyústilo v pokles počtu obyvatel s následnou stagnací. Někdy bylo místo dokonce popisováno jako pusté. [35] => [36] => === Novověk === [37] => K částečné obnově města došlo již v druhé polovině 15. století, ovšem zásadní roli v dalším rozvoji města měl majitel [[grabštejn]]ského panství [[Mikuláš II. z Donína|Mikuláš II.]] z [[Páni z Donína|Donína]], který v letech 1512–1539 obnovil Chrastavě městská práva, udělil městu řadu privilegií, včetně práva na vaření piva či hrdelního práva. V roce 1581, kdy byl majitelem zdejšího panství [[Jiří Mehl ze Střelic]] – vicekancléř českého království za vlády [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], získala Chrastava svůj městský znak. Těžba rud v okolí města skončila v 16. a 17. století. Obyvatelé města byli nuceni změnit způsob obživy a ve městě začaly vznikat [[manufaktura|manufaktury]] – a to především textilní. Když se Chrastava stala roku 1855 okresním městem a roku 1859 byla městem vedena železniční trať z [[Liberec|Liberce]] do [[Žitava|Žitavy]], vedlo to k prudkému rozvoji průmyslu i kulturního života. [38] => [39] => === 20. století === [40] => [[Soubor:Chrastava náměstí 12.jpg|náhled|Náměstí 1. máje]] [41] => [42] => Po podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] se celý okolní kraj stal částí německé [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. V souvislosti s tím navštívil krátce dne 6. října 1938 Chrastavu [[Adolf Hitler]]. Během války se v místním závodě Spreewerk vyráběly [[granát (zbraň)|granáty]]. V této továrně pracovali [[válečný zajatec|zajatci]], [[Totální nasazení|totálně nasazení]] a ženy z nedalekého [[Koncentrační tábor Chrastava|koncentračního tábora]]. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla většina zdejších [[Čeští Němci|německých obyvatel ]] [[Vysídlení Němců z Československa|nuceně vysídlena]]. V letech 1945–1948 poklesl počet obyvatel z 8000 na pouhé 3000. [43] => [44] => {{Citát v rámečku|'''Správní komise v Chrastavě přísahala republice.''' Dne 3. září se konala v zasedací síni místní správní komise v Chrastavě slavnostní přísaha všech jejích členů a náhradníků do rukou člena okresní správní komise Dr. Maye. Slavnostního aktu se zúčastnili zástupci úřadu okresní správní komise, četnictva, učitelstva, místní vojenské posádky [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]], finanční stráže a ostatních korporací a podniků v místě. Slavnost byla zahájena proslovem Dr. Maye, po kterém byly kromě jiných probrány otázky zásobování a odsunu Němců. Výsledkem této porady bylo zjištění, že počínání místní správní komise bylo v naprostém souladu s programovým zaměřením [[Národní fronta Čechů a Slováků|vlády Národní fronty]]. Poté složili členové místní správní komise jednotlivě slavnostní slib.|Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 14.09.1945, 1(92), s. 4.Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí, 14.09.1945}} [45] => [46] => Po roce 1948 bylo ve městě v provozu několik textilních továren ([[Feigl & Widrich]], Textilana, Bytex, Kolora) a několik strojírenských podniků (Elitex, STS, LVZ). V roce 1956 přijelo na základě dohody [[Severní Vietnam|komunistického Vietnamu]] a [[Komunistický režim v Československu|Československa]] do Chrastavy 100 [[Vietnamci|vietnamských]] dětí (tzv. [[Chrastavské děti]]), sirotků po [[Indočínská válka|válce v Indočíně]], na několikaletý pobyt. Děti byly ubytovány v budově pozdějšího výchovného ústavu a chodily do základní školy spolu s místními dětmi. Jednalo se o vůbec největší oficiální pobyt [[Vietnamská menšina v Česku|osob vietnamské národnosti]] na československém území. Jejich pobyt měl především svou symbolickou podstatu a režimy obou států byl [[Propaganda|propagandisticky]] využit, včetně návštěvy samotného prezidenta Vietnamu [[Ho Či Min|Ho Či Mina]] v Chrastavě při jeho oficiální návštěvě ČSR v červenci 1957.{{Citace elektronického periodika [47] => | příjmení = Hamr [48] => | jméno = David [49] => | titul = Příběhy z kalendáře - Ho Či Min v Chrastavě [50] => | periodikum = Rozhlas.cz [51] => | url = http://www.rozhlas.cz/sever/pribehyzkalendare/_zprava/pribehy-z-kalendare-ho-ci-min-v-chrastave--923611 [52] => | datum_vydání = 2011-07-20 [53] => | datum_přístupu = 2017-02-04 [54] => }}{{Citace elektronického periodika [55] => | příjmení = Prokopová [56] => | jméno = Milada [57] => | titul = Chrastava připomene pomníkem návštěvu „strýčka Ho“ a vietnamské děti [58] => | periodikum = iDNES.cz [59] => | url = http://liberec.idnes.cz/v-chrastave-vyroste-pomnik-pripominajici-pobyt-stovky-vietnamskych-deti-pred-70-lety-a-navstevu-ho-c-i5u-/liberec-zpravy.aspx?c=A150721_092135_liberec-zpravy_tml [60] => | datum_vydání = 2015-07-21 [61] => | datum_přístupu = 2017-02-04 [62] => }} [63] => [64] => Padesátá a šedesátá léta 20. století byla poměrně bohatá na společenský a kulturní život ve městě, ovšem v době [[normalizace]] došlo k výraznému útlumu většiny těchto aktivit. Tento nepříznivý stav byl ještě více prohlouben uzavřením a demolicemi prostorů určených pro kulturu a zábavu jako např. taneční sály v Hotelu Praha, či v restauraci Střelnice nebo Koruna. Výstavba nového kulturního domu v Chrastavě byla sice započata v druhé polovině 80. let, objekt však nikdy nebyl dokončen a v současné době je již zdemolován. [65] => [66] => Dne 28. září 2012 při otvírání nového mostu se zde odehrál tzv. [[Útok na Václava Klause v Chrastavě|chrastavský incident]], útok na Václava Klause. [67] => [68] => === Povodeň 7. srpna 2010 === [69] => [[Soubor:Most_Chrastava.JPG|náhled|Zničený secesní most po povodni 7. srpna 2010]] [70] => [[Soubor:Chrastava most 3.jpg|náhled|Obnovený most, léto 2017]] [71] => [72] => Po vydatném nočním dešti stoupla v dopoledních hodinách hladina říčky [[Jeřice (řeka)|Jeřice]] natolik, že se během několika málo minut vylila ze svého koryta a zaplavila prakticky celé město. K vodě z Jeřice se přidaly proudy vody z okolních polí, takže se město stalo pastí, ze které nebylo úniku. Řadu lidí musel ze střech domů zachraňovat vrtulník, evakuována byla většina obyvatel z centra i dalších částí města podél řeky. [73] => [74] => Voda napáchala škody na veřejném i soukromém majetku, většina ulic města byla více či méně poškozená. Voda strhala všechny lávky přes Jeřici, ostatní mosty byly buď zničené anebo poškozené. Symbolem zkázy ve městě se stal krásný železný [[Secese|secesní]] most, který patřil mezi památky chráněné státem, a který se během povodně zřítil do rozbouřené Jeřice. [75] => [76] => Škody způsobené povodní se jen v Chrastavě vyšplhaly až na 1 mld. korun. Do této sumy jsou započítány škody na obecním majetku (místní komunikace, mosty a lávky, poničená infrastruktura), ale i škody na soukromém a krajském majetku (především krajské silnice). [77] => [78] => == Obecní správa == [79] => === Části města === [80] => Vlastní město Chrastava je tvořeno katastrálními územími Chrastava I, Chrastava II a původně samostatnými obcemi [[Dolní Chrastava]] a [[Horní Chrastava]]. Katastrální území Chrastava I a Chrastava II, ač spolu nesousedí, tvoří společně místní část Chrastava. Katastrální území Dolní Chrastava v západní části města je zároveň místní částí, jeho jižní výběžek odděluje Chrastavu II od centra města. V Dolní Chrastavě se nachází železniční nádraží i větší část chrastavské západní průmyslové zóny (její zbytek patří do Chrastavy II). Katastrální území Horní Chrastava leží ve východní části města a člení se na tří místní části: Horní Chrastava, severně od ní [[Vysoká (Chrastava)|Vysoká]], dnes rekreační osada, a v jižní části [[Víska (Chrastava)|Víska]]. Víska byla založena panským výnosem před rokem 1713, její obyvatelé se věnovali hlavně zemědělství a lesním pracím, dnes má převážně rekreační charakter. [81] => [82] => [[Andělská Hora (Chrastava)|Andělská Hora]] je katastrální území a místní část v jihozápadní části města, při [[Lužická Nisa|Lužické Nise]]. Byla původně samostatnou hornickou osadou založenou ve 13. století. V obci se těžilo stříbro a měď. Částí Chrastavy se stala roku 1960. [83] => [84] => [[Soubor:Chrastava náměstí sloup.jpg|náhled|upright|Mariánský sloup na náměstí]] [85] => [86] => [[Dolní Vítkov]] a [[Horní Vítkov]] jsou katastrální území a místní části připojené k městu ze severu. Tvoří souvislý pás zástavby v údolí Vítkovského potoka. Vítkov vznikl ve 14. století, na Horní a Dolní byl rozdělen roku 1615, opět spojeny do jedné obce byly roku 1945. Udržel si zemědělský charakter. [[Kostel Navštívení Panny Marie (Horní Vítkov)|Kostel Navštívení Panny Marie]] v Horním Vítkově je z roku 1350. [87] => [88] => === Místní část Chrastava === [89] => Katastrální území '''Chrastava I''' zaujímá centrální část města Chrastavy. Vlastní jádro města tvoří základní sídelní jednotku Chrastava-střed. Území severně od Kostelní ulice je základní sídelní jednotkou Vítkovská-východ. Do ní patří už i chrastavský [[Kostel svatého Vavřince (Chrastava)|kostel svatého Vavřince]], dále například škola, výchovný ústav, koupaliště a několik továren (průmyslová zóna však přesahuje i do Horní Chrastavy). Jižně od centra města se nacházejí základní sídelní jednotky U hřbitova, Liberecká, Sídliště Střelecký vrch, Střelecký vrch a Na kopci. [90] => [91] => Katastrální území '''Chrastava II''' (a zároveň základní sídelní jednotka Na hůrce) je [[exkláva|exklávou]] místní části Chrastava, oddělenou od centrální části pásem místní části Dolní Chrastava. Zahrnuje oblast od Nádražní ulice na jih až k Ovčí hoře, kolem Andělohorské, Tovární a Ještědské ulice. [92] => [93] => === Zastupitelstvo a starosta === [94] => Od roku 2002 stojí v čele obce starosta [[Michael Canov]] ([[Starostové pro Liberecký kraj|SLK]]). [http://chrastava.cz/2014/zastupitele.htm Zastupitelé města Chrastavy] Do funkce byl zvolen 3. listopadu 2014 {{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Krátké zprávy z Liberecka: Chrastavě vládne zase Canov [96] => | periodikum = Liberecký deník [97] => | odkaz na periodikum = [98] => | datum vydání = 2014-11-05 [99] => | datum přístupu = 2014-11-05 [100] => | url = http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/kratke-zpravy-z-liberecka-20141105.html [101] => }} a znovu 17. října 2022. [102] => [103] => == Geografické okolí == [104] => {{Geografické okolí [105] => |Střed = Chrastava [106] => |Sever = [[Dolní Vítkov]], [[Horní Vítkov]], [[Bogatynia]] [107] => |Severovýchod = [[Frýdlant]], [[Hejnice]], [[Lázně Libverda]] [108] => |Východ = [[Nová Ves (okres Liberec)|Nová Ves]], [[Mníšek]], [[Oldřichov v Hájích]], [[Fojtka]] [109] => |Jihovýchod = [[Machnín]], [[Liberec]], [[Jablonec nad Nisou]] [110] => |Jih = [[Andělská Hora (Chrastava)|Andělská Hora]], [[Kryštofovo Údolí]] [111] => |Jihozápad = [[Přírodní park Ještěd]] [112] => |Západ = [[Bílý Kostel nad Nisou]], [[Rynoltice]], [[Jablonné v Podještědí]] [113] => |Severozápad = [[Chotyně]], [[Hrádek nad Nisou]], [[Žitava]] [114] => }} [115] => [116] => == Hospodářství == [117] => Chrastava bývala střediskem [[Textilní průmysl|textilního]] a [[strojírenství|strojírenského]] průmyslu. Byly zde pobočky textilních továren [[Textilana]], [[Bytex]] a Mykana, z podniků strojírenských zde byl [[Elitex]], LVZ (Liberecké vzduchotechnické závody) a STS (Strojní a traktorová stanice). Dnes ve městě působí následující průmyslové podniky: [118] => * [[Grupo Antolin]] [119] => * [[Benteler]] [120] => * [[Vzduchotechnik]] [121] => [122] => == Doprava == [123] => V Chrastavě se nachází stanice na [[Železniční trať Liberec–Zittau|železniční trati 089]] z [[Liberec|Liberce]] přes [[Hrádek nad Nisou]] a [[německo]]u [[Žitava|Žitavu]] do [[Rybniště]], kde zastavují osobní vlaky dopravce [[Die Länderbahn|Vogtlandbahn]] ''Liberec – Seifhennersdorf'' a také spěšné vlaky ''Liberec – Drážďany''. Další zastávka stojí v místní části [[Andělská Hora (Chrastava)|Andělská Hora]]. [124] => [125] => Obcí prochází silnice první třídy [[Silnice I/13|I/13]] a také silnice druhé třídy [[Silnice II/592|II/592]]. Autobusovou dopravu zde zajišťují dopravci [[ČSAD Liberec]], [[BusLine]] a [[ČSAD Česká Lípa]]. [126] => [127] => Přes [[Lužická Nisa|Lužickou Nisu]] je mezi chrastavskou částí [[Andělská Hora (Chrastava)|Andělská Hora]] a libereckou částí [[Machnín]] místo mostu, zničeného při [[Povodeň na Lužické Nise 2010|povodni v roce 2010]], zprovozněn unikátní [[Transbordér pod Hamrštejnem|transbordér]]. [128] => [129] => == Pamětihodnosti == [130] => [[Soubor:Chrastava radnice.JPG|náhled|Radnice]] [131] => [[Soubor:Chrastava3.JPG|náhled|upright|Kostel svatého Vavřince]] [132] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Chrastavě}} [133] => [134] => * [[Kostel svatého Vavřince (Chrastava)|Kostel sv. Vavřince]] je dominantou města; halový novogotický kostel na nevysokém návrší byl do současné podoby přestavěn v letech 1866–1868, podle návrhu architekta Franze Thila z Liberce. [135] => * '''Radnice''': kamenná stavba na jižní straně náměstí  roku 1646 nahradila dřevěnou vyhořelou; korouhvička věže r. 1683 opatřena Gallasovským erbem, křížkem a delfínem, r. 1812 prohlouben sklep, při kopání nalezen poklad mincí.KÜHN, 1934, s. 149 [136] => * Barokní [[morový sloup]] Zvěstování Panny Marie z roku 1732, na vrcholu socha P. Marie mezi čtyřmi anděly držícími její atributy: závoj, modlitební knížka, roh hojnosti a šíp; NA středním stupni stojí sochy sv. Jana Nepomuckého, Víta, Václava, Josefa s Ježíškem, Antonína Paduánského, Vavřince, Floriána a Šebestiána [137] => * Železný secesní most přes říčku Jeřici byl památkou chráněnou státem. Dne 7. srpna 2010 se během ničivých záplav zřítil do koryta řeky. [138] => * '''Městské muzeum'''', založeno roku 1905; sídlí v někdejším [[Nosticové|nosticovském]] panském domě z 16. století, později přestavěném na zájezdní hostinec a později na hotel „Černý kůň“. [139] => * Rodný dům malíře [[Josef Führich|Josefa Führicha]] čp. 95, hrázděná patrová stavba, uvnitř náýstěnné malby; nyní pobočka městského muzea. [140] => * Muzeum hasičské techniky bylo otevřeno roku 1997. [141] => * ''[[Curia Vitkov|Curia Vítkov]]'' je replika velmožského dvorce z 12. století.http://curiavitkov.cz/ [142] => * [[Lípa Skautů]] u autobusového nádraží [143] => * [[Meteorologický sloup]], funkcionalistický objekt z roku 1932.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Tydlidát [145] => | jméno = René [146] => | příjmení2 = Trejbal [147] => | jméno2 = Jan [148] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [149] => | vydání = 1 [150] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [151] => | místo = Praha [152] => | rok vydání = 2019 [153] => | počet stran = 276 [154] => | strany = 182–183 [155] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [156] => }} [157] => [158] => == Osobnosti == [159] => Chrastava je rodištěm deseti akademických malířů. Nejvýznamnějšími z nich jsou J. Führich, V. Kandler a G. Kratzmann. [160] => * [[Josef Führich]] (1800–1876), český akademický malíř; působil jako profesor na vídeňské umělecké akademii a roku 1861 byl povýšen do šlechtického stavu [161] => * [[Vilém Kandler]] (1816–1896), český akademický malíř [162] => * [[Gustav Kratzmann]] (1812–1902), český malíř, grafik a restaurátor [163] => * [[Richard Placht]] (1880–1962), česko-rakouský sochař a medailér, vytvořil přes 300 plaket, medailí a mincí; působil v Hlavním mincovním úřadě ve Vídni [164] => * [[Willi Sitte]] (1921–2013), německý akademický malíř, dlouholetý předseda Spolku výtvarných umělců [[Německá demokratická republika|NDR]] [165] => * [[František Turpiš]] (1898–1918), účastník protihabsburského odboje, italský legionář, padl do zajetí a byl popraven{{Legionář|117581|František Turpiš}}{{Citace elektronické monografie | autor = Dan Vrba ml. | spoluautoři=Arno Glaser | titul = Pamětní deska František Turpiš | url = https://www.vets.cz/vpm/1577-pametni-deska-frantisek-turpis/#1577-pametni-deska-frantisek-turpis | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa | odkaz na vydavatele = Spolek pro vojenská pietní místa | datum_přístupu = 2020-09-14}} [166] => * [[Eduard Kratzmann]] (1810–1865), český lékař, zakladatel první dětské nemocnice v Českých zemích [167] => * [[Rudolf Loudát]] (1898–1944), účastník protinacistického odboje, za svou odbojovou činnost byl popravený v Drážďanech{{Citace elektronické monografie | autor = Dan Vrba ml. | titul = Pamětní deska Rudolf Loudát | url = https://www.vets.cz/vpm/1578-pametni-deska-rudolf-loudat/#1578-pametni-deska-rudolf-loudat | vydavatel = Spolek pro vojenská pietní místa | datum_přístupu = 2020-09-14}} [168] => * [[Rudolf Fuksa]] (1930–1952), účastník protikomunistického odboje, jako agent chodec popravený v Praze na Pankráci [169] => [170] => == Partnerská města == [171] => * {{Flagicon|GER}} [[Eichstätt]], Německo [172] => * {{Flagicon|POL}} [[Lwówek Śląski]], Polsko [173] => [174] => == Odkazy == [175] => [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Literatura === [180] => * {{Citace monografie | příjmení = Vydra | jméno = František | spoluautoři = a kol| titul = Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích = Alte Ansichtskarten aus dem Gebiet von Grottau und Kratzau | vydavatel = Baron | místo = Hostivice | rok = 2005 | isbn = 80-86914-04-6}} [181] => * [https://www.academia.edu/3745257 KÜHN, Karl Friedrich:''Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Brünn-Prag-Leipzig-Wien 1934, s. 130-144] [182] => [183] => === Související články === [184] => * [[Transbordér pod Hamrštejnem]] [185] => * [[Seznam kulturních památek v Chrastavě]] [186] => [187] => === Externí odkazy === [188] => * {{Commonscat}} [189] => * {{Oficiální web}} [190] => * {{RÚIAN}} [191] => * [http://www.virtualczech.cz/kraj-liberecky/1113-chrastava Virtuální prohlídka náměstí] [192] => [193] => {{Město Chrastava}} [194] => [195] => {{Okres Liberec}} [196] => {{Autoritní data}} [197] => {{Portály|Česko|Geografie}} [198] => [[Kategorie:Chrastava| ]] [199] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [200] => [[Kategorie:Obce v okrese Liberec]] [201] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [202] => [[Kategorie:Sídla v Žitavské pánvi]] [203] => [[Kategorie:Hrádecko – Chrastavsko]] [204] => [[Kategorie:Města v okrese Liberec]] [205] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [206] => [[Kategorie:Sídla na Lužické Nise]] [] => )
good wiki

Chrastava

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Liberec','Andělská Hora (Chrastava)','Lužická Nisa','Žitava','Starostové pro Liberecký kraj','Dolní Chrastava','Transbordér pod Hamrštejnem','Čechy','Jeřice (řeka)','Machnín','exkláva','Liberecký kraj'

Čechy

Exkláva

Exkláva je sídlo města Holysov ve Středočeském kraji v Česku.

Liberec

Machnín

Žitava