Array ( [0] => 14663766 [id] => 14663766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chromozom [uri] => Chromozom [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Chromozom je stavební jednotkou dědičnosti živých organismů a nachází se v buněčném jádře. Jedná se o lineární vlákno DNA, které obsahuje geny a další regulátorové sekvence. Geny obsažené na chromozomech určují vlastnosti a charakteristiky jedince. Chromozomy jsou obvykle párové a většina organismů má v každé buňce dva sady chromozomů, známé jako diploidní. Lidé mají například 23 párů chromozomů. Pohlaví člověka je určeno chromozomy - muži mají chromozomy XY a ženy chromozomy XX. Chromozom obsahuje centromer, který slouží k připojení chromozomu k vláknům dělícího aparátu při buněčné dělení. Na jednom chromozomu může být několik genů, které jsou po sobě uspořádány v určité posloupnosti. Studium chromozomů a jejich struktury je důležité pro pochopení dědičnosti a genetiky. Poruchy chromozomů mohou vést k genetickým chorobám a poruchám vývoje. Výzkum chromozomů byl započat na přelomu 19. a 20. století a přinesl důležité poznatky o struktuře a funkci chromozomů. Díky novým metodám je dnes možné studovat chromozomy s vysokou přesností a detailností. [oai] => Chromozom je stavební jednotkou dědičnosti živých organismů a nachází se v buněčném jádře. Jedná se o lineární vlákno DNA, které obsahuje geny a další regulátorové sekvence. Geny obsažené na chromozomech určují vlastnosti a charakteristiky jedince. Chromozomy jsou obvykle párové a většina organismů má v každé buňce dva sady chromozomů, známé jako diploidní. Lidé mají například 23 párů chromozomů. Pohlaví člověka je určeno chromozomy - muži mají chromozomy XY a ženy chromozomy XX. Chromozom obsahuje centromer, který slouží k připojení chromozomu k vláknům dělícího aparátu při buněčné dělení. Na jednom chromozomu může být několik genů, které jsou po sobě uspořádány v určité posloupnosti. Studium chromozomů a jejich struktury je důležité pro pochopení dědičnosti a genetiky. Poruchy chromozomů mohou vést k genetickým chorobám a poruchám vývoje. Výzkum chromozomů byl započat na přelomu 19. a 20. století a přinesl důležité poznatky o struktuře a funkci chromozomů. Díky novým metodám je dnes možné studovat chromozomy s vysokou přesností a detailností. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[nukleoid]], čili „prokaryotický chromozom“}} [1] => '''Chromozom''' (z [[Starořečtina|řec.]] {{Cizojazyčně|el|χρῶμα}} ''chroma'' – barva a {{Cizojazyčně|el|σῶμα}} ''soma'' – tělo) je specifická barvitelná buněčná struktura [[eukaryota|eukaryot]] přítomná v [[buněčné jádro|jádře]]. Skládá se z [[DNA]] a [[histon]]ů. Účelem jeho existence je usnadnit rovnoměrné rozdělení [[genetická informace|genetické informace]] do dceřiných [[buňka|buněk]]. Soubor všech chromozomů v jádře se nazývá [[karyotyp]]. Chromozomy jsou pozorovatelné [[světelný mikroskop|světelným mikroskopem]] především při [[buněčné dělení|buněčném dělení]]. [2] => [3] => Podle některých výzkumů sestávají chromozomy v buňkách plazů, ptáků a savců z tzv. mikrochromozomů.{{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení1 = Waters [5] => | jméno1 = Paul D. [6] => | příjmení2 = Patel [7] => | jméno2 = Hardip R. [8] => | příjmení3 = Ruiz-Herrera [9] => | jméno3 = Aurora [10] => | příjmení4 = Álvarez-González [11] => | jméno4 = Lucía [12] => | příjmení5 = Lister [13] => | jméno5 = Nicholas C. [14] => | příjmení6 = Simakov [15] => | jméno6 = Oleg [16] => | příjmení7 = Ezaz [17] => | jméno7 = Tariq [18] => | příjmení8 = Kaur [19] => | jméno8 = Parwinder [20] => | příjmení9 = Frere [21] => | jméno9 = Celine [22] => | příjmení10 = Grützner [23] => | jméno10 = Frank [24] => | příjmení11 = Georges [25] => | jméno11 = Arthur [26] => | příjmení12 = Graves [27] => | jméno12 = Jennifer A. Marshall [28] => | titul = Microchromosomes are building blocks of bird, reptile, and mammal chromosomes [29] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences [30] => | ročník = 118 [31] => | číslo = 45 [32] => | datum_vydání = 2021-11-09 [33] => | strany = e2112494118 [34] => | url = https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.2112494118 [35] => | jazyk = anglicky [36] => | doi = 10.1073/pnas.2112494118 [37] => }} [38] => [39] => == Historie výzkumu == [40] => Chromozomy poprvé pozoroval a popsal v roce [[1842]] [[Švýcarsko|švýcarský]] [[biolog]] [[Karl Wilhelm von Nägeli|Karl Wilhelm von Nägeli]]. První detailní popis chování chromozomů při [[jaderné dělení|jaderném]] a [[buněčné dělení|buněčném dělení]] pochází od [[Německo|německého]] [[lékař]]e [[Walther Flemming|Walthera Flemminga]] ([[1882]]). Že chromozomy nesou genetickou informaci, dokázal svými pokusy souvisejícími s vazbou genů u [[octomilka|octomilky]] [[spojené státy americké|americký]] [[genetik]] [[Thomas Morgan]] ([[1910]]). [41] => [42] => == Chemické složení == [43] => [[Soubor:Chromatin Structures cs.png|náhled|upright=1.5|Stavba chromozomu na několika úrovních]] [44] => Chromozom sestává z histonových [[bílkovina|bílkovin]], které tvoří jakousi kostru, na níž se namotává [[molekula]] DNA (1,6–8,2 cm), a zároveň se podílí na různých dalších úkolech ([[replikace DNA]], ochrana DNA, regulace [[replikace DNA|replikace]] atd.). Tento komplex DNA a bílkovin se nazývá [[chromatin]]. V oblastech chromozomu se strukturní funkcí se ještě může vyskytovat [[RNA]]. [45] => [46] => Struktura chromatinu má několik úrovní. Základní jednotkou je [[nukleozom]], struktura tvořená [[histon]]ovými molekulami omotanými vláknem DNA (asi 80 [[pár bází|párů bází]]). Vyšší strukturou je [[solenoid]], spiralizované uspořádání nukleozomů (1 závit tvoří asi 6 nukleozomů a nese 1 200 párů bází). Solenoidy se uspořádávají do smyček, z nichž každá obsahuje okolo 50 otoček solenoidu a nese stovky tisíc párů bází. 18 smyček pravidelně uspořádaných okolo základní proteinové matrice vytváří základní [[segment chromozomu]]. [47] => [48] => Celkový tvar chromozomu v buňkách je ale složitější a liší se i pro stejné buňky.{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Chromosomes look different than you think [50] => | periodikum = phys.org [51] => | datum_vydání = 2020-11-18 [52] => | url = https://phys.org/news/2020-11-chromosomes.html [53] => | datum_přístupu = 2022-08-19 [54] => | jazyk = anglicky [55] => }} [56] => [57] => == Stavba chromozomu == [58] => [[Soubor:chromosome.png|náhled|'''Submetacentrický chromozom''': ''1. chromatida, 2. centromera,
3. krátké rameno chromatidy,
4. dlouhé rameno chromatidy'']] [59] => Morfologie (tvarové uspořádání) těla řádně spiralizovaného chromozomu je nejlépe pozorovatelná ve stadiu [[metafáze]] nebo rané [[anafáze]], v jiných fázích jaderného dělení je již zkreslován despiralizací (jinak též dekondezací) chromozomu. [60] => [61] => Chromozom je tedy pentlicovitý útvar tvořený zpravidla dvěma podélně orientovanými [[chromatida]]mi (výjimkou jsou tzv. [[polyténní chromozom]]y), které jsou propojeny [[centromera|centromerou]] v oblasti tzv. [[primární konstrikce]]. Primární konstrikce rozděluje chromatidy na dvě ramena. U některých druhů chromozomů se vyskytuje ještě tzv. [[sekundární konstrikce]], která odděluje z jedněch ramen tzv. [[chromozomální satelit|satelit]]. Vnější koncové oblasti ramen chromatid (ty odvrácené od centromery) se nazývají [[telomera|telomery]] a u živočichů hrají důležitou úlohu v procesu [[stárnutí]]. Telomery, centromera a oblasti konstrikce mají strukturní funkci a neobsahují [[genetická informace|genetickou informaci]]. [62] => [63] => === Poloha centromery === [64] => Na základě umístění centromery rozlišujeme základní morfologické typy chromozomů: [65] => [66] => * Metacentrický chromozom – [[centromera]] je umístěna zhruba uprostřed chromozomu a dělí chromatidy na dvě zhruba stejně dlouhá ramena. Chromozom má po [[replikace DNA|replikaci DNA]] tvar blížící se písmenu '''X'''. [67] => * Submetacentrický chromozom – centromera je výrazněji posunuta směrem ke konci jednoho z ramen. [68] => * Akrocentrický chromozom – centromera dělí chromatidy na jedno rameno velké a jedno malé uzlovité. [69] => * Telocentrický chromozom – centromera je umístěna u oblasti telomer a chromozom se tak i v [[G2 fáze|G2 fázi]] opticky jeví jako jednoramenný a připomíná písmeno '''V'''. Tento typ chromozomu se v karyotypu člověka na rozdíl od ostatních nevyskytuje. [70] => [71] => U chromozomů s různě dlouhými rameny se kratší rameno označuje '''p''' (původně z francouzského ''petit'') a delší '''q''' (písmeno následující v abecedě po '''p'''). Ramena se dělí na oblasti a pruhy. Pro určení konkrétního místa v karyotypu se používá čtyřmístný kód, v němž první znak určuje chromozom, druhý rameno, třetí oblast (číslují se vzestupně směrem od centromery k telomerám) a čtvrtý pruh (čísluje se stejně jako oblast). Příklad: kód '''4q12''' – označuje místo na dlouhém rameni čtvrtého chromozomu, oblast 1, pruh 2. [72] => [73] => == Počet chromozomů == [74] => [[Soubor:HumanChromosomesChromomycinA3.jpg|náhled|Lidský karyotyp, [[metafáze]] buněčného dělení]] [75] => {{podrobně|karyotyp}} [76] => Počet chromozomů v jedné buňce se označuje jako [[karyotyp]]. U konkrétního [[Druh|druhu]] je počet, ale i velikosti i tvaru chromozomů v [[buněčné jádro|buněčných jádrech]] konstantní a proto se karyotyp používá jako jeden z [[druhový znak|druhových znaků]]. Odchylky se označují jako [[aneuploidie]] a zpravidla jsou [[patologie|patologické]]. Účelné využití aneuploidie bylo popsáno pouze u [[kvasinky|kvasinek]] ''[[Saccharomyces cerevisiae]]'', které dokážou šest ze svých 16 chromozomů jednotlivě nezávisle a vratně zmnožit a využít toho ke změně podoby a flexibilnější adaptaci na okolní podmínky.{{Citace elektronického periodika [77] => | příjmení = Tan [78] => | jméno = Zhihao [79] => | spoluautoři = ''et al.'' [80] => | titul = Aneuploidy underlies a multicellular phenotypic switch [81] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS) [82] => | rok vydání = 2013 [83] => | měsíc vydání = červen [84] => | den vydání = 28 [85] => | ročník = 110 [86] => | typ ročníku = svazek [87] => | číslo = 30 [88] => | strany = 12367–12372 [89] => | url = http://www.pnas.org/content/110/30/12367 [90] => | dostupnost2 = [91] => | url2 = [92] => | issn = 1091-6490 [93] => | doi = 10.1073/pnas.1301047110 [94] => | pmid = [95] => | jazyk = anglicky [96] => }}{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Flexible throughout life by varying numbers of chromosome copies [98] => | periodikum = phys.org [99] => | datum_vydání = 2013-08-14 [100] => | url = https://phys.org/news/2013-08-flexible-life-varying-chromosome.html [101] => | datum_přístupu = 2022-08-19 [102] => | jazyk = anglicky [103] => }} [104] => [105] => === Chromozomové páry === [106] => {{viz též|ploidie}} [107] => Všechny běžné [[buňka|buňky]] v běžném [[organismus|organismu]] jsou [[diploidie|diploidní]] (tzv. [[n|2n]]). To znamená, že všechny chromozomy jsou v párech, každý chromozom se v buňce vyskytuje dvakrát. Jedná-li se o [[autozóm]]y, mají oba chromozómy v páru [[alela|alely]] stejných [[gen]]ů ve stejných [[Lokus (genetika)|lokusech]], tyto alely ovšem mohou být různé (každá alela může být [[dominantní]] nebo [[recesivní]]). Jedná-li se o [[heterozom]]y (pohlavní chromozomy, u organismů typu [[Drosophila]] [[chromozom X|X]] a [[chromozom Y|Y]]), platí totéž pouze pro jejich homonymní část, zatímco heteronymní části heterozomů jsou zcela různé (jak morfologií, tak geny, jejichž alely obsahují) – v této části jsou zakódovány [[Dědičnost znaků a pohlaví#Znaky vázané na pohlaví|znaky vázané na pohlaví]]. [108] => [109] => Kromě diploidních buněk existují běžně i buňky [[Ploidie|haploidní]] ([[n]], každý chromozom jen jednou), zejména během [[dělení buněk]] nebo jako výsledek [[redukční dělení|redukčního dělení]]. [110] => Umělou manipulací s genetickou informací mohou vznikat i buňky či celé organismy, které jsou [[Ploidie|polyploidní]] (tedy více než diploidní). Běžně se vysazuje například [[Ploidie|tetraploidní]] (4[[n|x]]) [[kukuřice setá|kukuřice]]. [111] => [112] => Z hlediska genů chromozomy studuje [[genetika]], manipulací s nimi se zabývá [[genetické inženýrství]]. [113] => [114] => == Odkazy == [115] => [116] => === Reference === [117] => [118] => [119] => === Související články === [120] => * [[Autozom]] [121] => * [[Chromozomová mutace]] [122] => * [[Genomová mutace]] [123] => * [[Genová vazebná skupina]] [124] => * [[Genom]] [125] => * [[Lidský genom]] [126] => * [[Polyténní chromozom]] [127] => * [[Centromera]] [128] => * [[Telomera]] [129] => * [[Karyotyp]] [130] => [131] => === Externí odkazy === [132] => * {{Commonscat}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => [[Kategorie:Chromozomy| ]] [136] => [[Kategorie:Cytogenetika]] [137] => [[Kategorie:Buněčné jádro]] [] => )
good wiki

Chromozom

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'replikace DNA','Ploidie','n','centromera','buněčné dělení','buňka','histon','karyotyp','genetická informace','buněčné jádro','heterozom','chromozom Y'

Buňka

Centromera

Histon

Karyotyp

N

Ploidie