Array ( [0] => 15074569 [id] => 15074569 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cizosprašnost [uri] => Cizosprašnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Cizosprašnost je jev, při kterém dojde k vniknutí nečistot, prachu, aerosolů nebo jiných cizích látek do prostředí, kde jsou tyto látky nežádoucí. Cizosprašnost může být důsledkem lidské činnosti, jako je průmysl, doprava nebo zemědělství, nebo přirozenými jevy, jako jsou sopečné erupce nebo lesní požáry. Tato látky mohou mít negativní vliv na životní prostředí i lidské zdraví. Proto je důležité přijímat opatření pro snížení cizosprašnosti, jako je používání filtrů, čištění ovzduší nebo zlepšení technologií. Cizosprašnost je také studována v různých vědeckých disciplínách, například ve fyzice, chemii, biologii nebo epidemiologii. [oai] => Cizosprašnost je jev, při kterém dojde k vniknutí nečistot, prachu, aerosolů nebo jiných cizích látek do prostředí, kde jsou tyto látky nežádoucí. Cizosprašnost může být důsledkem lidské činnosti, jako je průmysl, doprava nebo zemědělství, nebo přirozenými jevy, jako jsou sopečné erupce nebo lesní požáry. Tato látky mohou mít negativní vliv na životní prostředí i lidské zdraví. Proto je důležité přijímat opatření pro snížení cizosprašnosti, jako je používání filtrů, čištění ovzduší nebo zlepšení technologií. Cizosprašnost je také studována v různých vědeckých disciplínách, například ve fyzice, chemii, biologii nebo epidemiologii. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Cizosprašnost''' (alogamie) je děj, při němž dochází k opylení pylem z jiné rostliny, jedná se tedy o rozmnožování pohlavní. Cizosprašnost je u rostlin mnohem častější než [[samosprašnost]] (autogamie). Cizosprašné rostliny mívají výraznější tvary, barvy a vůně květů. Cizosprašnost se vyvinula současně s evolucí opylovačů, zejména hmyzu, který opyluje asi 80 % květů. Mezi nejvýznamnější opylovače patří blanokřídlí.{{Citace monografie [1] => | příjmení = Talián [2] => | jméno = František [3] => | příjmení2 = [4] => | jméno2 = [5] => | titul = Biologie rostlin [6] => | vydání = 4. přepracované [7] => | vydavatel = Fortuna [8] => | místo = Sezemice [9] => | rok = 2008 [10] => | počet stran = 304 [11] => | strany = 180, 181 [12] => | isbn = 80-7168-947-5 [13] => }} [14] => [15] => == Zabránění samoopylení == [16] => [[samosprašnost|Samoopylení]] je u cizosprašných rostlin zabráněno různými mechanismy. Některé jsou fyziologické či genetické, jako je [[autoinkompatibilita]] (neschopnost spojení [[pohlavní buňka|gamet]] pocházejících ze stejného jedince), jiné jsou morfologické ([[dichogamie]], [[různočnělečnost]]). [17] => [18] => === Autoinkompatibilita === [19] => Autoinkompatibilita je geneticky podmíněná [[fyziologie rostlin|fyziologická]] reakce, zabraňující oplození [[pyl]]em z geneticky shodné rostliny. Může se jednat o pyl z téže rostliny nebo o pyl z jiné rostliny se stejným [[genom]]em, získané některým způsobem [[vegetativní rozmnožování|vegetativního rozmnožování]]. U většiny rostlin je tento proces regulován jediným genem v jediném tzv. S lokusu. Varianty v tomto lokusu jsou známy jako [[haplotyp]]y, variace v samotném genomu jsou označovány jako [[alela|alely]]. Pouze u některých rostlin je lokusů více (např. u některých [[lipnicovité|trav]] nebo [[pryskyřník prudký|pryskyřníku prudkého]]. [20] => Při [[sporofyt]]ickém typu se nesnášenlivost projevuje již na povrchu blizny, např. vzájemnou interakcí [[enzym]]ů z pylového zrna s [[bílkovina]]mi blizny. Pokud je S alela pylu shodná s S alelou blizny, pylová láčka v takovém případě vůbec nevyklíčí. Tento typ se vyskytuje zejména u rostlin se suchými bliznami (např. [[hvězdnicovité]]) a s trojbuněčnými pylovými zrny. Při [[gametofyt]]ickém typu se nesnášenlivost projeví až při prorůstání [[pylová láčka|pylové láčky]] [[čnělka|čnělkou]] nebo až v [[zárodečný vak|zárodečném vaku]], a projevuje se postupným zastavením růstu pylové láčky. Tento typ se vyskytuje u rostlin s vlhkými bliznami a dvoubuněčnými pylovými zrny (např. [[lilkovité]]).{{Citace monografie [21] => | příjmení = Slavíková [22] => | jméno = Zdeňka [23] => | odkaz na autora = [24] => | titul = Morfologie rostlin [25] => | vydavatel = Karolinum [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 2002 [28] => | isbn = [29] => | kapitola = [30] => | strany = [31] => | jazyk = cs [32] => }}{{Citace monografie [33] => | příjmení = Opik [34] => | jméno = Helgi [35] => | příjmení2 = Rolfe [36] => | jméno2 = Stephen [37] => | titul = The physiology of flowering plants [38] => | vydavatel = Cambridge University Press [39] => | místo = Cambridge [40] => | rok = 2005 [41] => | isbn = 978-0-521-66251-2 [42] => | jazyk = en [43] => }} [44] => [45] => Autoinkompatibilita je vyvinuta u přibližně 50 % [[krytosemenné|krytosemenných rostlin]]. [46] => [47] => === Různočnělečnost === [48] => Samoopylení je u některých rostlin zabráněno rozdílnou stavbou květů, označovanou jako [[různočnělečnost|heterostylie]] (různočnělečnost). Vyskytuje se např. u [[prvosenka|prvosenek]]. U některých jedinců jsou květy dlouhočnělečné ([[čnělka]] je dlouhá a [[prašník]]y jsou umístěny pod ní v korunní trubce), jiné krátkočnělečné (čnělka je krátká a prašníky jsou nad ní, na dlouhých nitkách). Mimo to se tyto květy liší i velikostí [[pyl|pylových zrn]] a stavbou [[blizna|bliznových]] papil. U některých rostlin, např. u [[kyprej]]e, existují dokonce tři typy květů (tzv. tristylie). [49] => [50] => === Dichogamie === [51] => U některých rostlin blizny a prašníky nedozrávají v rámci jednoho květu ve stejný čas. Tento jev, nazývaný [[dichogamie]], znesnadňuje samoopylení. Pokud jako první dozrávají prašníky, je to tzv. proterandrie (prvoprašnost). Vyskytuje se např. u [[hvězdnicovité|hvězdnicovitých]]. Pokud jako první dozrává blizna a až po ní prašníky, jedná se o proterogynii (prvobliznost). Je zastoupena např. u [[plamének|plaménku]] či [[podražec|podražce]]. [52] => [53] => == Cizosprašnost v ovocnářství == [54] => V [[ovocnářství]] je za cizosprašný považován jedinec (např. strom) nebo celý [[kultivar]] ([[odrůda]]), pokud k opylení potřebuje jiný kultivar, přičemž nezáleží na tom, zda jiný kultivar roste na druhém stromu, nebo je [[roubování|přiroubován]] na strom, o jehož opylení se jedná (např. [[hrušeň|hrušně]], [[jabloň|jabloně]], [[Třešeň ptačí|třešně]]).
[55] => Za samosprašný je považován jedinec (např. strom) nebo celý kultivar (odrůda), pokud se opylí pylem z libovolně umístěného květu stejného kultivaru (např. některé [[Broskvoň obecná|broskvoně]], [[Meruňka obecná|meruňky]], [[Višeň obecná|višně]]).ŠROT, Jaroslav. ''1000 dobrých rad zahrádkářům''. Praha: Brázda, 1996. {{ISBN|80-209-0257-0}}. [56] => [57] => == Reference == [58] => [59] => {{Autoritní data}} [60] => [61] => {{Portály|Rostliny}} [62] => [63] => [[Kategorie:Botanika]] [] => )
good wiki

Cizosprašnost

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'samosprašnost','hvězdnicovité','různočnělečnost','pyl','dichogamie','čnělka','pohlavní buňka','kyprej','prašník','krytosemenné','ovocnářství','alela'

Alela

Čnělka

Dichogamie

Hvězdnicovité

Krytosemenné

Kyprej

Ovocnářství

Prašník

Pyl

Různočnělečnost

Samosprašnost