Array ( [0] => 15528471 [id] => 15528471 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Constans [uri] => Constans [3] => Musée du Louvre - L'empereur Constant (Ma 1021).jpg [img] => Musée du Louvre - L'empereur Constant (Ma 1021).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Constans byl římský císař, který vládl v letech 337 až 350. Narodil se v roce 323, byl jedním ze tří synů císaře Konstantina Velikého, který založil Konstantinopol a přetvořil římskou říši. Constans, jakožto správce říše, měl před sebou mnoho výzev, ale také příležitostí, jak posílit a stabilizovat území Říma. Během svého panování se Constans snažil udržovat mír v říši a prosazoval křesťanství, jež se stalo důležitou součástí identit římského společenství. Jeho rozhodnost a schopnost čelit výzvám, jako byly povstání a vnější hrozby, ukazovaly na jeho odhodlání chránit jednotu a prosperitu říše. Constans také podporoval rozvoj měst a infrastruktury, což mělo dlouhodobý pozitivní dopad na životní úroveň obyvatel. Ačkoli jeho vláda byla občas poznamenána konflikty, jeho úsilí o konsolidaci moci a snahy o prosazení spravedlnosti byly kroky směrem k lepšímu zítřku pro říši. I když byl nakonec zavražděn, jeho odkaz žil dál v duchu reformních snah, které podnítil ve službě římskému lidu. Constans tedy zůstává postavou, jež reprezentuje naději a vytrvalost v turbulentních časech a ukazuje, jak může vůdce inspirovat pozitivní změnu i v těžkých obdobích. [oai_cs_optimisticky] => Constans byl římský císař, který vládl v letech 337 až 350. Narodil se v roce 323, byl jedním ze tří synů císaře Konstantina Velikého, který založil Konstantinopol a přetvořil římskou říši. Constans, jakožto správce říše, měl před sebou mnoho výzev, ale také příležitostí, jak posílit a stabilizovat území Říma. Během svého panování se Constans snažil udržovat mír v říši a prosazoval křesťanství, jež se stalo důležitou součástí identit římského společenství. Jeho rozhodnost a schopnost čelit výzvám, jako byly povstání a vnější hrozby, ukazovaly na jeho odhodlání chránit jednotu a prosperitu říše. Constans také podporoval rozvoj měst a infrastruktury, což mělo dlouhodobý pozitivní dopad na životní úroveň obyvatel. Ačkoli jeho vláda byla občas poznamenána konflikty, jeho úsilí o konsolidaci moci a snahy o prosazení spravedlnosti byly kroky směrem k lepšímu zítřku pro říši. I když byl nakonec zavražděn, jeho odkaz žil dál v duchu reformních snah, které podnítil ve službě římskému lidu. Constans tedy zůstává postavou, jež reprezentuje naději a vytrvalost v turbulentních časech a ukazuje, jak může vůdce inspirovat pozitivní změnu i v těžkých obdobích. ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Flavius Julius Constans''' (mezi [[320]] a [[323]]Podle [[Epitome de Caesaribus]] 41, 23 bylo Constantovi v době smrti ([[350]]) dvacet sedm let; [[Eutropius]] X 9 tvrdí, že zemřel třicetiletý. – únor [[350]] u [[Elne]] v jižní [[Galie|Galii]]) byl [[Starověký Řím|římský]] [[císař]] panující v letech [[337]]–[[350]]. Byl třetím a zároveň nejmladším synem [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] a [[Fausta|Fausty]], dcery [[Maximianus|Maximiana Herculia]]. V letech [[333]]–[[337]] užíval titulu ''[[caesar]]a'', tj. Konstantinova spoluvladaře, podobně jako jeho starší bratři (ti titul obdrželi již dříve). [2] => [3] => == Původ a kariéra == [4] => Přesné datum a místo Constantova narození nejsou vinou torzovitosti [[Historický pramen|pramenů]] známy. Po otci byl princ vnukem [[Diocletianus|Diocletianova]] ''caesara'' [[Constantius I. Chlorus|Constantia Chlora]], po matce pocházel z rodu Maximiana Herculia. Rodiče v tuto dobu již vychovávali syny [[Konstantin II.|Konstantina]] a [[Constantius II.|Constantia]], přičemž Konstantin Veliký měl ze vztahu s Minervinou ještě syna [[Crispus|Crispa]]. V dětském věku ztratil Constans matku, kterou dal Konstantin za nejasných okolností roku [[326]] popravit. Jeho výchova probíhala v [[Křesťanství|křesťanském]] rámci a velký důraz se kladl zvláště na [[Rétorika|rétoriku]] (řečník [[Aemilius Magnus Arborius]]). [5] => [6] => Asi v roce [[335]] odešel Constans jako ''caesar'' do [[Dějiny Itálie|Itálie]], aby zde převzal řízení státních záležitostí (jurisdikce se vztahovala i na [[Ilýrie|Illyricum]] a severní [[Afrika (provincie)|Afriku]]). Jeho poručníkem byl patrně už tehdy starší bratr Konstantin, který pobýval v Galii. Constantovy zásnuby s Olympiadou, dcerou [[Pretoriánský prefekt|prefekta pretoriánů]] [[Flavius Ablabius|Flavia Ablabia]], vyzněly z neznámých důvodů do prázdna – ze sňatku sešlo. [7] => [8] => == Vláda == [9] => Po smrti Konstantina Velikého [[22. květen|22. května]] [[337]] vyvraždila armáda téměř všechny členy [[Konstantinovská dynastie|konstantinovské dynastie]] kromě Konstantina (II.), Constantia a Constanta a jejich dvou bratranců. Důvodem byla patrně snaha odstranit potenciální rivaly císařových synů a zabezpečit jejich bezproblémové následnictví v říši. Role tří princů v této vlně čistek je nejasná, v případě sotva zletilého Constanta je však vina spíše nepravděpodobná. Některé prameny pokládají za původce vražd prostředního z bratrů Constantia (II.),[[Atanáš|Athanasius]], ''Contra Arianos'' 69, 1; [[Julianus|Iulianus]], ''Epistula ad SPQ Atheniarum'' 270c–d; 281b; [[Libanios]], ''Oratio'' 18, 10; 31; [[Ammianus Marcellinus]] 21, 16, 8; 25, 3, 23. jiné naznačují, že akce byla spontánní.[[Eusebios z Kaisareie]], ''Vita Constantini'' 4, 68, 1–3; [[Řehoř z Nazianzu]], ''Oratio'' 4, 22. [10] => [[Soubor:Impero_Romano_da_maggio_a_settembre_337.png|náhled|220px|Rozdělení říše mezi syny Konstantina Velikého. Bílé državy původně náležely ''caesaru'' Dalmatiovi – rozdělili si je mezi sebe Constans a Constantius II.]] [11] => Dne [[9. září]] [[337]] přijali Konstantin II., Constantius II. a Constans titul ''[[Augustus (titul)|augustus]]'' a o několik měsíců později si na konferenci ve [[Viminacium|Viminaciu]] rozdělili říši na tři části. Constans obdržel podle očekávání Itálii, Afriku a na [[Balkán]]ě část držav [[Dalmatius|Flavia Dalmatia]], jednoho ze zabitých členů konstantinovské dynastie. Konstantin II. dostal do správy Galii, [[Británie (provincie)|Británii]] a Hispánii, zatímco Constantius II. měl vládnout na východě. [12] => [13] => Mezi Konstantinem a Constantem došlo brzy nato ke konfliktu, jehož příčinou byly legislativní otázky – Konstantin vydával zákony i jménem Constanta a vzhledem k bratrovu mládí se choval dál jako jeho poručník. Constans se dožadoval změny a vzmáhající se napětí uvrhlo impérium na pokraj [[Občanská válka|občanské války]]. Aby si kryl záda, odstoupil Constans druhému bratru Constantiovi roku [[339]] [[Thrákie|Thrákii]] i s [[Konstantinopol]]í. Konstantinův pokus rozhodnout spor vojensky byl u [[Aquileia|Aquileie]] v prvních měsících roku [[340]] odražen.[[Svatý Jeroným|Hieronymus]], ''Chronicon'' 235a; [[Chronica minora]] 1, 236; Epitome de Caesaribus 41, 21; [[Sokrates Scholastikos]], ''Historia ecclesiastica'' 2, 5; [[Zonaras]] 13, 5. Jeho území se zmocnil Constans, sám Konstantin II. zahynul. [14] => [15] => V letech [[341]]–[[342]] bojoval Constans úspěšně proti [[Frankové|Frankům]]Libanios, ''Oratio'' 59, 127–136; Hieronymus, ''Chronicon'' 235e; Chronica minora 1, 236; Sokrates Scholastikos, ''Historia ecclesiastica'' 2, 13, 4 a počátkem roku [[343]] navštívil Británii. Spisovatel [[Julius Firmicus Maternus|Iulius Firmicus Maternus]] neuvádí důvod pobytu, patrně však císař zasahoval proti [[Piktové|Piktům]] a [[Skotové|Skotům]], neboť cestu přes [[Lamanšský průliv]] vykonal v nebezpečných zimních měsících.[[Julius Firmicus Maternus|Firmicus Maternus]], ''De errore profanarum religionum'' 28, 6; Libanios, ''Oratio'' 59, 137–140; Ammianus Marcellinus 20, 1, 1 Do konce čtyřicátých let již k větším tažením za hranice nedošlo – [[Germáni]], Piktové i [[Sarmati]] se drželi od říše v uctivé vzdálenosti.Constantovu úlohu při obraně hranic oceňuje např. Ammianus Marcellinus 30, 7, 5. [16] => [17] => === Náboženská politika === [18] => Na rozdíl od svého bratra Constantia, s nímž v letech [[340]]–[[350]] společně vládl římské říši, nebyl Constans příznivec [[Ariánství|arianismu]], nýbrž [[Křesťanství|křesťanské]] [[Katolictví|ortodoxie]]. V letech [[342]]–[[345]] se celkem třikrát sešel s [[Alexandrie|alexandrijským]] [[biskup]]em [[Atanáš|Athanasiem]],Athanasius, ''Apologia ad Constantium'' 4, 3–5. hlavním odpůrcem ariánů. Vztahy s Constantiem II., který řadu východních biskupů poslal za jejich názory do vyhnanství, klesly na bod mrazu. Podle svých [[Apologie|apologetů]] císař štědře obdarovával kostelyAthanasius, ''Apologia ad Constantium'' 7. a v Africe se pokoušel dosáhnout jednoty mezi katolíky a [[Donatisté|donatisty]] (asi v letech [[347]]/[[348]]). Vůči [[Judaismus|judaismu]] se choval snášenlivě, naproti tomu podnikl určité kroky proti pohanským kultům. Na sklonku své vlády též přikročil k perzekuci donatistů. Vztahy s bratrem se po roce [[346]] normalizovaly. [19] => [20] => === Smrt === [21] => Antičtí autoři přinášejí mnoho důkazů, že Constantova vláda byla poměrně neoblíbená. Vysoké [[Daň|daně]], postup proti ariánům, donatistům i pohanům a tvrdé vymáhání disciplíny v armádě popudily různé společenské vrstvy v římské říši. Bylo jen otázkou času, kdy se nahromaděná nespokojenost projeví. Dne [[18. leden|18. ledna]] [[350]] vypukla v [[Autun]]u vzpoura vedená vojevůdcem [[Magnentius|Magnentiem]] a prakticky celé vojsko ji hned s nadšením přijalo. [22] => [23] => Constans, který kromě nejbližšího okolí nenašel nikde podporu, musel uprchnout, svým pronásledovatelům však neunikl. Vojevůdce [[Gaiso]] ho dopadl s [[Jezdectvo|jezdeckým]] oddílem v kastelu Helena ([[Elne]]) u [[Pyreneje|Pyrenejí]] a zabil ho.Eutropius, X 9, 4; Hieronymus, ''Chronicon'' 237c; Chronica minora 1, 237; Epitome de Caesaribus 41, 23; Zosimos 2, 42, 5 Magnentius nato ovládl celý západ impéria. [24] => [25] => == Poznámky a reference == [26] => [27] => [28] => == Literatura == [29] => * {{Citace periodika | příjmení = Bleckmann | jméno = Bruno | titul = Der Bürgerkrieg zwischen Constantin II. und Constans (340 v. Chr.) | periodikum = Historia | odkaz na periodikum =| rok = 2003 | měsíc = | ročník = 52 | číslo = | strany = 225–230 | url = | issn = | jazyk = německy}} [30] => * {{Citace monografie | příjmení = Češka | jméno = Josef | titul = Zánik antického světa | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 280 | isbn =80-7021-386-8 | jazyk = česky}} [31] => * {{Citace monografie | příjmení = Grant | jméno = Michael | titul = Římští císařové | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 387 | isbn =80-7257-731-X | jazyk = česky}} [32] => [33] => == Externí odkazy == [34] => * {{commonscat}} [35] => * {{Commons|Constans}} [36] => * {{cs}} [http://rim.me.cz/cisarove/constans/constans.php Constans (Římské císařství)] [37] => * {{cs}} [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1608 Constantinovi synové (337–361), stránky Antika] {{Wayback|url=http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1608 |date=20091026104801 }} [38] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/consi.htm Constantova biografie od M. DiMaia] [39] => [40] => {{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Konstantin I. Veliký|Konstantin I.]]| nástupce =[[Constantius II.]]|kdy=[[337]]–[[350]]
''spoluvláda s [[Constantius II.|Constantiem II.]]''}} [41] => {{Autoritní data}} [42] => [43] => [[Kategorie:Konstantinovská dynastie]] [44] => [[Kategorie:Narození ve 4. století]] [45] => [[Kategorie:Zavraždění panovníci]] [46] => [[Kategorie:Úmrtí ve 4. století]] [47] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Constans

Flavius Julius Constans (mezi 320 a 323 - únor 350 u Elne v jižní Galii) byl římský císař panující v letech 337-350. Byl třetím a zároveň nejmladším synem Konstantina Velikého a Fausty, dcery Maximiana Herculia.

More about us

About

Narodil se v roce 323, byl jedním ze tří synů císaře Konstantina Velikého, který založil Konstantinopol a přetvořil římskou říši. Constans, jakožto správce říše, měl před sebou mnoho výzev, ale také příležitostí, jak posílit a stabilizovat území Říma. Během svého panování se Constans snažil udržovat mír v říši a prosazoval křesťanství, jež se stalo důležitou součástí identit římského společenství. Jeho rozhodnost a schopnost čelit výzvám, jako byly povstání a vnější hrozby, ukazovaly na jeho odhodlání chránit jednotu a prosperitu říše. Constans také podporoval rozvoj měst a infrastruktury, což mělo dlouhodobý pozitivní dopad na životní úroveň obyvatel. Ačkoli jeho vláda byla občas poznamenána konflikty, jeho úsilí o konsolidaci moci a snahy o prosazení spravedlnosti byly kroky směrem k lepšímu zítřku pro říši. I když byl nakonec zavražděn, jeho odkaz žil dál v duchu reformních snah, které podnítil ve službě římskému lidu. Constans tedy zůstává postavou, jež reprezentuje naději a vytrvalost v turbulentních časech a ukazuje, jak může vůdce inspirovat pozitivní změnu i v těžkých obdobích.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'337','350','Constantius II.','Křesťanství','Konstantin I. Veliký','342','340','Elne','348','Autun','323','Dalmatius'

323

Stránka 323 na české Wikipedii je seznamem různých článků, které mají tento číselný kód jako součást svého názvu.

337

340

342

348

350

Autun

Elne

Křesťanství