Array ( [0] => 15490261 [id] => 15490261 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Curium [uri] => Curium [3] => Glenn Seaborg - 1964.jpg [img] => Glenn Seaborg - 1964.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Curium** Curium je chemický prvek se značkou Cm a atomovým číslem 96. Byl objeven v roce 1944 americkými vědci Albertem Ghiorso, Glennem T. Seaborgem a Emilio G. Seaborgem při experimentování s uranem a plutoniem. Název prvku je odvozen od jména revolucionářů v oblasti vědy - Marie a Pierra Curieových, kteří významným způsobem přispěli k průzkumu radioaktivity. Curium je aktinid a nachází se v přírodě v malých množstvích, často jako produkt rozkladu uranu. Jeho význam spočívá v širokém spektru praktických aplikací, zahrnujících využití v jaderné energetice a medicíně. Curium je cenný prvek pro vývoj radioizotopových termoelektrických generátorů, které napájí kosmické sondy a jiné zařízení, čímž přispívá k objevování nových možností ve vesmíru. Díky svým velmi specifickým vlastnostem se curium také zkoumá pro jeho potenciál v expertizách a technologiích týkajících se odpadového hospodářství jaderných materiálů a může tak hrát důležitou roli v budoucím udržitelném rozvoji energetiky. Ačkoliv je curium radioaktivní, jeho správné využití a manipulace mohou minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy, což vévodí etickým standardům výzkumu a průmyslu. Curium představuje klasický příklad toho, jak pokroky v oblasti chemie a fyziky mohou vést k novým možnostem pro lidstvo. Vědci pracují s curiem, aby lépe pochopili jeho vlastnosti a aplikovali je pro dobro společnosti. Důležitost tohoto prvku v moderním světě dokazuje, že i u zdánlivě nebezpečných materiálů může být rozvoj výzkumu veden k inovativním a povzbudivým cílům. [oai_cs_optimisticky] => **Curium** Curium je chemický prvek se značkou Cm a atomovým číslem 96. Byl objeven v roce 1944 americkými vědci Albertem Ghiorso, Glennem T. Seaborgem a Emilio G. Seaborgem při experimentování s uranem a plutoniem. Název prvku je odvozen od jména revolucionářů v oblasti vědy - Marie a Pierra Curieových, kteří významným způsobem přispěli k průzkumu radioaktivity. Curium je aktinid a nachází se v přírodě v malých množstvích, často jako produkt rozkladu uranu. Jeho význam spočívá v širokém spektru praktických aplikací, zahrnujících využití v jaderné energetice a medicíně. Curium je cenný prvek pro vývoj radioizotopových termoelektrických generátorů, které napájí kosmické sondy a jiné zařízení, čímž přispívá k objevování nových možností ve vesmíru. Díky svým velmi specifickým vlastnostem se curium také zkoumá pro jeho potenciál v expertizách a technologiích týkajících se odpadového hospodářství jaderných materiálů a může tak hrát důležitou roli v budoucím udržitelném rozvoji energetiky. Ačkoliv je curium radioaktivní, jeho správné využití a manipulace mohou minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy, což vévodí etickým standardům výzkumu a průmyslu. Curium představuje klasický příklad toho, jak pokroky v oblasti chemie a fyziky mohou vést k novým možnostem pro lidstvo. Vědci pracují s curiem, aby lépe pochopili jeho vlastnosti a aplikovali je pro dobro společnosti. Důležitost tohoto prvku v moderním světě dokazuje, že i u zdánlivě nebezpečných materiálů může být rozvoj výzkumu veden k inovativním a povzbudivým cílům. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => | název = Curium [2] => | nukleonové číslo = 247 [3] => | protonové číslo = 96 [4] => | značka = Cm [5] => | elektronová konfigurace = [[Radon|[Rn]]] 5f7 6d1 7s2 [6] => | dolní tabulka = ano [7] => | obrázek = Electron shell 096 Curium - no label.svg [8] => | latinsky = Curium [9] => | skupina = [10] => | perioda = 7 [11] => | blok = f [12] => | chemická skupina = Aktinoidy [13] => | emisní spektrum = Curium spectrum visible.png [14] => | vzhled = stříbřitý [15] => | číslo CAS = 7440-51-9 [16] => | relativní atomová hmotnost = 247,070 [17] => | atomový poloměr = 174 pm [18] => | kovalentní poloměr = (169 ± 3) pm [19] => | iontový poloměr = Cm2+: 119 pm
Cm3+: 100 pm
Cm4+: 90 pm [20] => | oxidační čísla = II, '''III''', IV [21] => | elektronegativita = 1,3 [22] => | ionizační energie = 6,1 [[Elektronvolt|eV]] [23] => | ionizační energie2 = 11,9 eV [24] => | ionizační energie3 = 21,0 eV [25] => | krystalografická soustava = nejtěsnější hexagonální [26] => | molární objem = 18,05×10−3 dm3/mol [27] => | hustota = 0 °C 13,68 g/cm3
20 °C: 13,55 g/cm3 [28] => | skupenství = [[Pevná látka|pevné]] [29] => | tlak syté páry = 1 515 °C: 1 Pa
1 709 °C: 10 Pa [30] => | teplota tání = 1 340 [31] => | teplota varu = 3 110 [32] => | specifické teplo tání = 1 508 J/K [33] => | měrný elektrický odpor = 1,25 μΩm [34] => | standardní elektrodový potenciál = Cm3+ + 3 e → Cm: −2,06 V [35] => | magnetické chování = [[Antiferomagnetismus|antiferomagnetický]] → [[Paramagnetismus|paramagnetický]] (přechod při 52 K) [36] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [37] => | nad = [[Gadolinium|Gd]] [38] => | vlevo = [[Americium]] [39] => | vpravo = [[Berkelium]] [40] => | pod = [41] => }} [42] => '''Curium''' (chemická značka '''Cm''') je osmý člen z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], čtvrtý transuran, silně [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[Kovy|kovový]] [[Chemický prvek|prvek]], připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z [[plutonium|plutonia]]. [43] => [44] => Curium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů. [45] => [46] => == Fyzikálně-chemické vlastnosti == [47] => Curium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé barvy, která se působením vzdušného [[kyslík]]u mění na šedavou. Vyzařuje ''α a γ záření'' a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s [[radioaktivita|radioaktivními]] materiály. [48] => [49] => Ve sloučeninách se vyskytuje prakticky pouze v mocenství Cm3+.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://radchem.nevada.edu/classes/rdch710/files/curium.pdf |datum přístupu=2016-01-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100717154205/http://radchem.nevada.edu/classes/rdch710/files/curium.pdf |datum archivace=2010-07-17 }} [50] => [51] => == Historie == [52] => Curium bylo poprvé připraveno roku [[1944]] bombardováním 239Pu částicemi α v [[cyklotron]]u jaderné laboratoře kalifornské univerzity v [[Berkeley]]. Za jeho objevitele jsou označováni [[Glenn Seaborg|Glenn T. Seaborg]], [[Ralph A. James]] a [[Albert Ghiorso]], kteří jej pojmenovali po objevitelích [[radium|radia]], manželích [[Marie Curie-Skłodowská|Marií]] a [[Pierre Curie|Pierru]] Curieových. [53] => [54] => :{{su|p=239|b=94|a=r}}Pu + {{su|p=4|b=2}}He → {{su|p=242|b=96|a=r}}Cm + {{su|p=1|b=0}}n [55] => [56] => Chemická identifikace nového prvku (izotopu 242Cm) byla provedena metalurgickou laboratoří Argonne [[Chicago|chicagské]] university. Ve formě elementárního kovu bylo curium poprvé připraveno v roce [[1951]]. [57] => [58] => == Izotopy == [59] => Je známo 20 [[Izotopy curia|izotopů curia]], z nichž jsou nejstabilnější 247Cm s [[poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 15,6 milionů let a 248Cm s poločasem rozpadu 348 tisíc let. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 9 000 let a většina z nich dokonce méně než 33 dní. [60] => [61] => Všechny izotopy curia jsou radioaktivní. Z biologického hlediska představuje největší riziko schopnost curia akumulovat se v kostní tkáni, kde jeho radioaktivita působí poruchy krvetvorby – brání vytváření [[Červená krvinka|červených krvinek]]. [62] => [63] => == Využití == [64] => [[teplo|Tepelná energie]] uvolňovaná samovolným rozpadem jader 242Cm může dosahovat až 120 W/g a činí tak z tohoto izotopu potenciální energetický zdroj v radioizotopovém termoelektrickém generátoru. Tento izotop má poločas rozpadu pouze 160 dní, což znemožňuje jeho dlouhodobější využití. Izotop 243Cm vykazuje poločas rozpadu 30 let, 244Cm přibližně 18 let a jejich energetický výkon se pohybuje pouze kolem 1–3 W/g. Navíc jsou všechny uvedené izotopy silným [[Záření gama|γ-zářiči]] s vysokým zdravotním rizikem, a proto se jejich praktické uplatnění prakticky neprosadilo. [65] => [66] => == Galerie == [67] => [68] => Soubor:Marie Curie (Nobel-Chem).jpg|[[Marie Curie-Skłodowská|Marie Curie]], 1911 [69] => Soubor:PierreCurie.jpg|[[Pierre Curie]] [70] => [71] => [72] => == Odkazy == [73] => [74] => === Reference === [75] => [76] => [77] => === Literatura === [78] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [79] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [80] => * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} [81] => [82] => === Související články === [83] => * [[Aktinoidy]] [84] => * [[Jaderná fyzika]] [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=curium}} [89] => [90] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [91] => {{Autoritní data}} [92] => {{Portály|Chemie}} [93] => [94] => [[Kategorie:Curium| ]] [95] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [96] => [[Kategorie:Kovy]] [97] => [[Kategorie:Aktinoidy]] [98] => [[Kategorie:Transurany]] [99] => [[Kategorie:Objeveno 1944]] [] => )
good wiki

Curium

Curium (chemická značka Cm) je osmý člen z řady aktinoidů, čtvrtý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia. Curium se v přírodě nevyskytuje.

More about us

About

Byl objeven v roce 1944 americkými vědci Albertem Ghiorso, Glennem T. Seaborgem a Emilio G. Seaborgem při experimentování s uranem a plutoniem. Název prvku je odvozen od jména revolucionářů v oblasti vědy - Marie a Pierra Curieových, kteří významným způsobem přispěli k průzkumu radioaktivity. Curium je aktinid a nachází se v přírodě v malých množstvích, často jako produkt rozkladu uranu. Jeho význam spočívá v širokém spektru praktických aplikací, zahrnujících využití v jaderné energetice a medicíně. Curium je cenný prvek pro vývoj radioizotopových termoelektrických generátorů, které napájí kosmické sondy a jiné zařízení, čímž přispívá k objevování nových možností ve vesmíru. Díky svým velmi specifickým vlastnostem se curium také zkoumá pro jeho potenciál v expertizách a technologiích týkajících se odpadového hospodářství jaderných materiálů a může tak hrát důležitou roli v budoucím udržitelném rozvoji energetiky. Ačkoliv je curium radioaktivní, jeho správné využití a manipulace mohou minimalizovat rizika a maximalizovat přínosy, což vévodí etickým standardům výzkumu a průmyslu. Curium představuje klasický příklad toho, jak pokroky v oblasti chemie a fyziky mohou vést k novým možnostem pro lidstvo. Vědci pracují s curiem, aby lépe pochopili jeho vlastnosti a aplikovali je pro dobro společnosti. Důležitost tohoto prvku v moderním světě dokazuje, že i u zdánlivě nebezpečných materiálů může být rozvoj výzkumu veden k inovativním a povzbudivým cílům.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Marie Curie-Skłodowská','Pierre Curie','Aktinoidy','Kategorie:Chemické prvky','Paramagnetismus','Pevná látka','Chemický prvek','Kategorie:Objeveno 1944','plutonium','Kategorie:Aktinoidy','Kovy','Americium'