Array ( [0] => 15482676 [id] => 15482676 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Curych [uri] => Curych [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Curych [2] => | originální jméno = Zürich, Zurich, Zurigo, Turitg, Züri, Tigurium [3] => | znak = Wappen Zürich matt.svg [4] => | vlajka = Flag of Canton of Zürich.svg [5] => | obrázek = Utliberg Zurich.jpg [6] => | popisek = Celkový pohled z Uetlibergu [7] => | zeměpisná šířka = 47.366667 [8] => | zeměpisná délka = 8.55 [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kantony ve Švýcarsku|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Curych (kanton)|Curych]] [12] => | nadmořská výška = 408 [13] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Curych |position=bottom |width=250 |lat=47.37 |long=8.55 |float=center |caption=}} [14] => | psč = 8000–8099 [15] => | titul představitele = Primátor [16] => | představitel = Corine Mauch (SP) [17] => | web = http://www.stadt-zuerich.ch [18] => }} [19] => '''Curych''' ({{Vjazyce2|de|''Zürich''}}) je největší město [[Švýcarsko|Švýcarska]] a hlavní město [[Curych (kanton)|stejnojmenného kantonu]]. Leží v předhůří [[Alpy|Alp]] u severního konce [[Curyšské jezero|Curyšského jezera]], na obou březích řeky [[Limmat]], která zde z jezera vytéká a řeky [[Sihl]], která se v centru města do Limmatu vlévá. Je obklopeno lesnatými kopci, nejvyšší z nich Uetliberg dosahuje výšky 869 m n. m. Město se dělí na 12 obvodů (Kreis). Žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel, v celé aglomeraci přes 1,1 milionu obyvatel. V roce 2017 žilo v Curychu 32,5 % cizinců (pro srovnání v [[Ženeva|Ženevě]] 47,9 %).[http://www.media-stat.admin.ch/maps/profile/profile.html?226.0261.en.geoRefStandard] [20] => [21] => Místo bylo osídleno už v [[neolit]]u, město ''Turicum'' založili Římané. Ve středověku bylo ''Tigurium'' svobodným říšským městem, od roku 1351 členem Švýcarské konfederace. Roku 1519 zde vznikla švýcarská reformace [[Ulrich Zwingli|Ulricha Zwingliho]]. [22] => [23] => Curych je bankovní středisko světového významu a jedno z nejbohatších měst na světě. Je to dopravní uzel celoevropského významu v letecké, železniční i dálniční dopravě. Patří k hospodářským a kulturním centrům země a podle různých průzkumů mezi nejdražší města,[http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2012/02/daily-chart-7 Daily chart: ZuRich – The Economist] ale také s nejvyšší kvalitou života na světě. [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Murerplan Zuerich.jpg|náhled|upright=1.4|Curych v roce 1576]] [27] => V úrodném místě hustého neolitického osídlení se usadili keltští Helvétové. Kamenné město založili Římané roku 15 př. n. l., měli zda celní stanici a město nazvali ''Turicum''. V 5. století je osídlili germánští [[Alamani]], ze severovýchodu sem pronikali křesťanští misionáři. Roku [[835]] se poprvé připomíná hrad, založený na místě římské pevnosti císařem [[Ludvík II. Němec|Ludvíkem Němcem]], který zde roku 853 založil první ženský benediktinský klášter, později nazývaný ''Fraumünster''. [28] => [29] => Od roku [[1218]] byl Curych císařským městem pod vládou [[abatyše]] zmíněného kláštera. Brzy nato si město o rozloze 38 hektarů vybudovalo hradby, z nichž se dochovaly dvě brány. Počátkem 14. století zde vznikl [[Codex Manesse]], jeden z nejkrásnějších iluminovaných rukopisů kurtoazní kultury a hlavní pramen středověké německé poezie a heraldiky. [30] => [31] => Feudální vládu abatyše nahradila roku [[1336]] [[cech]]ovní samospráva (''Zunftordnung'') a roku [[1351]] se měšťané přísahou připojili jako pátý člen [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarské konfederace]] (''Confederatio helvetica'', {{Vjazyce|de}} ''Eidgenossenschaft''), jímž Curych zůstal až do roku 1798. Roku 1520 se stal hlavním kazatelem v kostele sv. Petra [[Ulrich Zwingli]], který zahájil švýcarskou reformaci a roku 1531 zde vyšel jeho překlad Bible (''Zürcher Bibel''). Z konfliktů se sousedními katolickými kantony vznikly [[Kappelské války]]. [32] => [33] => Roku [[1624]] si Curych vybudoval nákladné opevnění a vymáhání daní vyvolalo selské vzpoury, které město tvrdě potlačilo. Roku 1648 se město prohlásilo patricijskou republikou. [[Helvetská revoluce]] roku [[1798]] pozvala do země francouzské republikánské vojsko, které zemi bez boje obsadilo. Republika pod francouzskou patronací sice brzy padla, zrušila však feudální vládu města nad kantonem a připravila půdu pro moderní uspořádání. Curyšská smlouva [[1859]] ukončila spor mezi Francií, Rakouskem a Itálií a uznala samostatnost Švýcarska. [34] => [35] => [[Soubor:Zentralbibliothek Zürich - Vue générale de Zurich prise de la Weid - 000009549.jpg|náhled|upright=1.3|Curych 1884, pohled od severu]] [36] => Roku [[1847]] byla otevřena první švýcarská železnice Curych – [[Baden (Švýcarsko)|Baden]]. Roku 1867 byla založena hlavní třída současného města ''Bahnhofstrasse'', vedoucí od [[Curych hlavní nádraží|Hlavního nádraží]] k jezeru. Roku 1871 byla otevřena budova Hlavního nádraží a roku 1877 curyšská burza. V letech 1848 a 1874 přijal Curych švýcarskou ústavu, postupně zbořil hradby a stal se cílem velké imigrace z okolí. Přistěhovalci se však obtížně domáhali občanských práv a teprve od roku [[1875]] začalo platit, že po deseti letech pobytu se člověk stává občanem. Roku 1893 byly k městu přičleněny okolní obce, kde vznikal průmysl. [37] => [38] => == Samospráva == [39] => [[Soubor:Karte Gemeinde Zürich.png|náhled|vlevo|Curych a jeho okresy]] [40] => Výkonnou moc drží devítičlenná městská rada (''Stadtrat''), zákonodárnou moc 125členný parlament (''Gemeinderat''), obojí přímo volené na čtyři roky. Městskou radu tvoří profesionální politici, každý z nich vede jeden odbor radnice a představený výkonného odboru působí jako primátor. Současnou koalici sociálních demokratů, liberálů a zelených vede Corine Mauch (SD). Parlament se schází jednou týdně a členové jsou placeni za účast na zasedáních. Městskou radnici užívají i volené orgány kantonu. [41] => [42] => == Doprava == [43] => [[Soubor:CobraTramZürich.JPG|náhled|Tramvaj Cobra]] [44] => [[Soubor:Zuerich Hauptbahnhof-2.jpg|náhled|upright=1.0|Hlavní nádraží]] [45] => Veřejná městská doprava je v Curychu velmi populární a převažuje nad automobilovou. Tvoří ji jednotná síť předměstských železnic (''S-Bahn''). 13 linek tramvají, 18 autobusů a 6 trolejbusů. Frekvence spojů na některých linkách dosahuje až 10 spojů za hodinu. Od roku 2008 spojuje tramvaj letiště s městem. Síť doplňují lodní spoje po jezeře i řece a několik lanovek do okolních kopců. [46] => [47] => [[Letiště Zürich]] v obci Kloten, asi 13 km severně od města, je s více než 24 miliony cestujících za rok na 15. místě v Evropě a má přímé spojení se všemi kontinenty. Letiště intenzivně využívají společnosti [[Swiss International Air Lines|Swiss]] (''Swiss International Air Lines'' a ''Swiss European Air Lines''), [[Alitalia]] a [[Lufthansa]] (nazývá ho ''třetím hubem'') a letiště je domovským letištěm společností [[Belair]], Edelweiss Air a Helvetic Airways i základnou záchranné letecké služby. [48] => [49] => [[Curych hlavní nádraží|Hlavní nádraží]] s více než 2900 vlakových pohybů a 350-500 tisíci pasažéry denně patří mezi nejrušnější na světě a město má dalších 16 nádraží a 10 zastávek. Železnici provozují Švýcarské železnice (SBB), hlavní nádraží má však i přímé dálkové spojení vlaky [[TGV]] do Francie a [[ICE]] do Německa. Spojení s Českou republikou je udržováno prostřednictvím nočního spojení {{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Vlakem do Švýcarska {{!}} České dráhy [51] => | periodikum = www.cd.cz [52] => | url = https://www.cd.cz/typy-jizdenek/vlakem-do-evropy/-27010/ [53] => | datum přístupu = 2017-08-26 [54] => }}. V těsném okolí města jsou dálnice A 1 ([[Bern]], [[Ženeva]] a [[St. Gallen]]), A 3 ([[Basilej]] a [[Sargans]]) a A 4 ([[Schaffhausen]]). Dálnice v okolí města jsou ovšem přeplněné a pozvolna se buduje obchvat kolem Curychu. [55] => [56] => == Pamětihodnosti == [57] => [[Soubor:Zurich-stadt.jpg|náhled|upright=1.0|Historické město, pravý břeh Limmatu]] [58] => Řeka [[Limmat]] protéká starým centrem a dělí je na dvě části. Jsou zde pozůstatky bývalého opevnění a vodní příkop ''Schanzengraben''. Na západním okraji centra teče řeka [[Sihl]]. Na pravém břehu Limmatu leží [[Niederdorf]], živější část města s mnoha restauracemi, kiny a hudebními kluby. Živá je také 4. čtvrť kolem ''Langstrasse'', s různými národnostmi a jejich kulturami, včetně prostituce. Modní a dynamicky se rozvíjející čtvrtí je Zürich-West, bývalá tovární a dělnická čtvrť{{Citace periodika [59] => | příjmení = Strouhalová [60] => | jméno = Štěpánka [61] => | titul = Dobrý řivot v Curychu [62] => | periodikum = Země světa [63] => | datum vydání = 4.3.2021 [64] => | ročník = 20 [65] => | číslo = 3 [66] => | strany = 4-11 [67] => | url = https://zemesveta.cz/dobry-zivot-v-curychu/ [68] => }}. [69] => [70] => === Staré město, City === [71] => ''Altstadt'' (Staré město) s [[cech]]ovními domy leží po obou stranách Limmatu. Na návrší ''Lindenhof'' je nejstarší doloženě osídlení nad Limmatem, od 18. století s parkovou úpravou na zbytcích románského hradu s památníkem, připomínajícím obranu Curychu ženami. Západně od ''Lindenhofu'' probíhá luxusní ''Bahnhofstrasse'', sídlo bank a obchodní třída, vedoucí od hlavního nádraží k jezeru. [72] => [73] => === Kostely === [74] => Většina kostelů je [[Protestantismus|protestantská]]. [75] => * ''Grossmünster'' je trojlodní románská bazilika z let 1100 až 1220, založená na raně křesťanských základech s relikviemi svatých Felixe a Reguly. Původně to byl klášterní kostel řádu augustiniánů -kanovníků. Vyniká dvěma pozdně gotickými věžemi v západním průčelí, kupole byla přistavěna roku 1787. Ve výklenku na fasádě 2. patra je umístěna kopie sochy trůnícího císaře Karla Velikého, který měl podle legendy chrám založit, když sem při lovu pronásledoval jelena a padl zde jeho kůň. Při vyhlášení reformace roku 1519 si [[Ulrich Zwingli|Uldrich Zwingli]] tento kostel vybral za své sídlo, dal odstranit hlavní oltář i s obrazem. Až do své smrti bydlel v přilehlém domě v Kirchenstrasse 13. Ze 14. století se v chóru dochovaly gotické nástěnné malby popravených svatých Felixe a Reguly, držících své uťaté hlavy v rukou, další fragmenty maleb zdobí stěny halové krypty. Rokem 1586 je datována křtitelnice. Románská křížová chodba byla roku 1851 zásadně dostavěna. [76] => * ''Fraumünster'', trojlodní gotická bazilika s jednou věží v západním průčelí, původně klášterní kostel benediktinek, písemně doložený roku 853 jako fundace císaře Ludvíka Němce. Prvními abatyšemi byly jeho dcery Hildegarda (do roku 856) a Bertha (do roku 877). Klášter měl různá privilegia a do 13. století mj. mincovní právo. Na jižní straně od kostela se dochovaly zbytky gotické křížové chodby. Významné jsou varhany na empoře, s 5793 píšťalami jsou největší v celém kantonu. Od roku 1970 zdobí závěr kostela barevná okna: tři podle návrhu [[Marc Chagall|Marca Chagalla]] a dvě podle [[Alberto Giacometti|Alberta Giacomettiho]]. Klášterní budovy byly strženy v 19. století, na náměstí ''Münsterplatz'' u kostela je v chodníku zasazena pamětní deska, kterou uprchlíci (exulanti) z Československa děkují za nový domov po sovětské okupaci 21. srpna 1968. [77] => * Kostel sv. Petra (''Peterskirche''), první farní kostel města, založený za vlády císaře Karla Velikého kolem roku 800, písemně zmiňovaný k roku 857, gotický chór se dochoval z gotické etapy stavby ze 13. století, kostel byl radikálně přestavěn v letech 1705 - 1709. Na věži jsou renesanční hodiny se strojem z roku 1598 a s největším ciferníkem v Evropě (o průměru 8,7 metru). [78] => * ''Wasserkirche'', pozdně gotický kostel původně na samostatném ostrově, místo popravy sv. Felixe a Reguly; od roku 1634 slouží jako městská knihovna. [79] => * ''Predigerkirche'', bývalý kostel dominikánů, dnes součást knihovny. [80] => [81] => === Muzea === [82] => * Švýcarské zemské muzeum (''Schweizerisches Landesmuseum''), romantická stavba s věží skrývá jednu z nejbohatších sbírek v zemi. Patří ke skupině [[Musée Suisse]]. Stojí v parku ''Platzspitz'' naproti Hlavnímu nádraží. Vystavuje umělecké a historické předměty ze švýcarské historie, zbraně, stříbrné liturgické a votivní nádobí, šperky (velká sbírka prstenů), mince, keramiku (sbírka kamnových kachlů gotických a renesančních), nábytek, hodiny či hodinky, sochy (zejména gotické dřevořezby), gotickou deskovou malbu a grafiku. Rozsáhlá je sbírka oděvů a obuvi, také paramenta a gobelíny. [83] => * [[Dům umění Curych]] (''Kunsthaus'') na ''Pfauenplatz'' vyniká bohatou sbírkou malby a plastiky od konce středověku po současnost, od 15. do 20. století, mj. reprezentativní sbírka švýcarského malíře [[Ferdinand Hodler|Ferdinanda Hodlera]] a kolekce moderního francouzského malířství (Cézanne, Toulouse-Lautrec, Renoir, Degas, Legér, Picasso, aj.); výstavní síň pro moderní umění. [84] => * Muzeum designu (''Museum für Gestaltung'') je v několika budovách poblíž Hlavního nádraží. Vystavuje plakáty, design a užité umění a stejně jako ostatní muzea [[Curyšská univerzita|Curyšské univerzity]] (muzea pro dějiny lékařství, zoologii a paleontologii aj.) má volný vstup. [85] => * Muzeum hodin - ''Uhrenmuseum Beyer'', v ''Bahnhofstrasse'' 31; jedna z největších soukromých sbírek hodin. [86] => * ''Centre Le Corbusier'' u jezera připomíná dílo slavného architekta v jednom z posledních domů, které postavil. [87] => * ''Bollingen Tor'' - rodinný dům s knihovnou [[Carl Gustav Jung|Carla Gustava Junga]] u jezera v Küsnachtu, nyní muzeumhttps://www.cgjunghaus.ch/de/museum/ [88] => * Rietbergovo muzeum v ''Gablerstrasse'' 15, klasicistní stavba původně předměstské vily Wessendock, situovaná v historickém parku; vystavuje sbírky mimoevropského umění, základem je sbírka barona von der Heydta; pořádá výstavy. [89] => * ''Stiftung Sammlung Emil Georg Bührle'' - soukromá sbírka umění 19. a 20. století, kterou založil zdejší průmyslník [90] => * Muzeum FIFA, zaměřené na historii fotbalu a mistrovství světa v kopané. [91] => Přehled muzeí je [https://www.museen-zuerich.ch/ zde]. [92] => [93] => V Curychu je také zoologická zahrada, stará a nová botanická zahrada a řada dalších parků. [94] => [95] => === Divadla === [96] => * Městské divadlo (''Schauspielhaus'') v centru s novou scénou (''Schiffbauhalle'') v Zürich-West, [97] => * Operní divadlo (''Opernhaus'') u jezera, impozantní stavba ve stylu historismu z roku 1891, pro nás památná vystoupeními [[Ema Destinnová|Emy Destinnové]] a [[Gabriela Beňačková|Gabriely Beňačkové]]. [98] => * Koncertní sál (''Tonhalle''), [99] => * malé scény, hudební scény, kina. [100] => [101] => == Sport == [102] => V Curychu sídlí [[FIFA]] (''Fédération Internationale de Football Associations''){{Citace elektronické monografie|url=http://www.fifa.com/clubworldcup/news/y=2016/m=9/news=official-draw-for-the-fifa-club-world-cup-japan-2016-2833741.html|titul=Official Draw for the FIFA Club World Cup Japan 2016|vydavatel=FIFA.com|datum vydání=15 September 2016|datum přístupu=2016-12-09|url archivu=https://web.archive.org/web/20161028115103/http://www.fifa.com/clubworldcup/news/y=2016/m=9/news=official-draw-for-the-fifa-club-world-cup-japan-2016-2833741.html|datum archivace=2016-10-28|nedostupné=ano}} a [[Mezinárodní federace ledního hokeje|IIHF]] (''International Ice Hockey Federation''). Každoročně se zde pořádá tradiční velký atletický mítink [[Weltklasse Zürich|Weltklasse]], který je v současné době součástí [[Diamantová liga|Diamantové ligy]]. V roce 2014 hostil Curych [[Mistrovství Evropy v atletice 2014|mistrovství Evropy v atletice]]. [103] => [104] => Nejznámější fotbalové stadiony jsou ''Hardturm'' a ''Letzigrund'' odvěkých rivalů FCZ a GCZ. Roku 2007 byl otevřen ''Nový Letzigrund'' na místě starého, kdežto starý ''Hardturm'' byl roku 2008 zbořen a plánovanou novostavbu zhatilo záporné referendum. V Curychu jsou také hokejové stadiony, sportovní haly mj. klubu [[ZSC Lions]]. [105] => [106] => == Vzdělávání == [107] => Nejznámější vysoká škola v Curychu je polytechnika [[Spolková vysoká technická škola v Curychu|ETH]], špičková technická univerzita, k jejím budovám na svahu nad městem vede lanovka podobná petřínské. V jedenáctém poschodí jedné z budov ETH je upravena vyhlídková plošina s krásným pohledem na celé staré město až k jezeru. [108] => [109] => Sídlí zde i „[[Curyšská univerzita|Uni]]“ (Univerzita Curych) a její výzkumné ústavy, kde působili a působí mnozí nositelé Nobelovy ceny. 4. července 1915 tam přednášel i [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. [110] => [111] => == Slavní rodáci == [112] => * [[Salomon Gessner]] (1730–1788), [[malíř]] a [[Němčina|německojazyčný]] básník [113] => * [[Henry Fuseli]] (1741–1825), malíř a kritik umění [114] => * [[Gottfried Keller]] (1819–1890), prozaik a lyrický básník [115] => * [[Albert Heim]] (1849–1937), geolog a [[vysokoškolský učitel]] [116] => * [[Hermann Rorschach]] (1884–1922), [[psycholog]] a [[psychiatr]] [117] => * [[Victor Goldschmidt]] (1888–1947), [[švýcarsko]]-[[Norsko|norský]] [[mineralog]], zakladatel moderní [[geochemie]] a chemické [[krystalografie]] [118] => * [[Pančo Vladigerov]] (1899–1978), [[Bulharsko|bulharský]] [[hudební skladatel]] a [[klavírista]] [119] => * [[Felix Bloch]] (1905–1983), jaderný fyzik, nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] za rok 1952 [120] => * [[Max Frisch]] (1911–1991), [[prozaik]], [[dramatik]] a [[esejista]] [121] => * [[Hugo Koblet]] (1925–1964), profesionální cyklista, vítěz [[Tour de France]] 1951 [122] => * [[René Burri]] (1933–2014), fotograf a fotoreportér [123] => * [[Bruno Ganz]] (1941–2019), herec [124] => * [[Dieter Meier]] (* 1945), zpěvák [[Elektronická hudba|elektronické]] hudební skupiny [[Yello]] [125] => * [[Hans Adam II.]] (* 1945), od roku 1989 vládnoucí [[Seznam lichtenštejnských knížat|lichtenštejnský kníže]] [126] => * [[Denise Biellmannová]] (* 1962), bývalá profesionální krasobruslařka [127] => * [[Alois z Lichtenštejna]] (* 1968), dědičný lichtenštejnský princ a regent [128] => * [[Alain de Botton]] (* 1969), spisovatel, [[Filosofie|filozof]], televizní producent a [[podnikatel]] [129] => * [[Severin Blindenbacher]] (* 1983), bývalý profesionální [[Lední hokej|lední hokejista]] [130] => * [[Tobias Stephan]] (* 1984), profesionální [[Lední hokej|hokejový]] [[Brankář (lední hokej)|brankář]] [131] => * [[Viktorija Golubicová]] (* 1992), [[Švýcaři|švýcarská]] profesionální [[Tenis|tenistka]] srbsko-chorvatského původu [132] => * [[Celeste Buckingham]] (* 1995), slovenská zpěvačka americko-švýcarského původu [133] => * [[Nico Elvedi]] (* 1996), profesionální [[Fotbal|fotbalista]] [134] => [135] => == Galerie == [136] => Soubor: Zürich - Grossmünster IMG 0237.jpg|Grossmünster [137] => Soubor: Stadthaus Zürich - Fraumünster - Zunfthaus zur Meisen - St. Peter - Quaibrücke 2010-09-10 17-25-14.JPG|''Stadthaus'', ''Fraumünster'', ''St. Peter'' [138] => Soubor: Wasserkirche - Grossmünster - Limmat - Stadthausquai 2012-09-2012-09-26 16-05-50 ShiftN.jpg|''Wasserkirche'', v pozadí ''Grossmünster'' [139] => Soubor: Zürich - Schanzengraben IMG 0658 ShiftN.jpg|''Schanzengraben'' [140] => [141] => [142] => == Partnerská města == [143] => * {{flagicon|the People's Republic of China}} [[Kchun-ming]], [[Čína]] [144] => * {{flagicon|the United States}} [[San Francisco]], [[Spojené státy americké|USA]] [145] => [146] => == Odkazy == [147] => [148] => === Reference === [149] => [150] => [151] => === Literatura === [152] => * ''Michelin Reiseführer Schweiz''. Clermont-Ferrand 2005 (5.vydání) [153] => * Gerberding Eva, Karasek Daniel, ''Curych''. Praha: Jan Vašut 2002 [154] => * Früeler, Niklaus, ''Kulturführer Schweiz in Farbe''. Ex libris Verlag Zürich 1982, s. 423-432. [155] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Curych. Sv. 2, str. 983 [156] => [157] => === Související články === [158] => * [[Curych (kanton)]] [159] => * [[Ulrich Zwingli]] [160] => [161] => === Externí odkazy === [162] => * {{Commonscat|Zürich}} [163] => * {{Wikislovník|heslo=Curych}} [164] => [165] => Weby města a kantonu s dalšími odkazy (německy): [166] => * [https://web.archive.org/web/20051029094217/http://www3.stzh.ch/internet/stzh/home.html město Curych] [167] => * [http://www.zh.ch kanton Curych] [168] => * {{en}}[http://www.economist.com/cities/citiesmain.cfm?city_id=ZUR Přehled informací o městě] [169] => [170] => Interaktivní mapy Švýcarska (včetně Curychu): [171] => * [http://map.search.ch map.search.ch] [172] => * [https://web.archive.org/web/20061010070805/http://www.swissgeo.ch/ swissgeo.ch] [173] => * [http://www.zvv.ch ZVV – městská doprava] [174] => ** [https://web.archive.org/web/20050117020321/http://www.zvv.ch/fahrplan_liniennetzplan.asp Plán sítě veřejné dopravy] [175] => * [http://www.rightplacerighttime.cz/journal/curych.html Článek o turistických pamětihodnostech města Curych] [176] => * [https://web.archive.org/web/20180911125011/https://www.museen-zuerich.ch/ Přehled o muzeích v Curychu]. [177] => [178] => Webkamery: [179] => * https://www.flughafen-zuerich.ch/en/passengers/experience/experiences/webcams/dock-e-midfield-cam-1 [180] => [181] => {{Švýcarsko}} [182] => {{Města ve Švýcarsku}} [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Švýcarsko}} [185] => [186] => [[Kategorie:Curych| ]] [187] => [[Kategorie:Svobodná říšská města]] [188] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [189] => [[Kategorie:Města ve Švýcarsku]] [190] => [[Kategorie:Obce v kantonu Curych]] [] => )
good wiki

Curych

Curych je největší město Švýcarska a hlavní město stejnojmenného kantonu. Leží v předhůří Alp u severního konce Curyšského jezera, na obou březích řeky Limmat, která zde z jezera vytéká a řeky Sihl, která se v centru města do Limmatu vlévá.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ulrich Zwingli','Curych (kanton)','Ženeva','Limmat','Curyšská univerzita','cech','Sihl','Lední hokej','Curych hlavní nádraží','Soubor:Zurich-stadt.jpg','Salomon Gessner','Codex Manesse'

Čech

Limmat

Ženeva