Array ( [0] => 15533997 [id] => 15533997 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Cædwalla [uri] => Cædwalla [3] => Cædwalla in Barnard Chichester mural (full body).jpg [img] => Cædwalla in Barnard Chichester mural (full body).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | jméno = Cædwalla [2] => | titul = král [[Wessex]]u [3] => | obrázek = Cædwalla in Barnard Chichester mural (full body).jpg [4] => | popisek = [5] => | vláda = [[685]]/[[686]] – [[688]] [6] => | celé jméno = Cædwalla z Wessexu [7] => | předchůdce = [[Centwine]] [8] => | následník = [[Ine]] [9] => | choť = [10] => | potomstvo = [11] => | rod = [[Cerdikovci]] [12] => | otec = nedoloženo [13] => | matka = nedoloženo [14] => | datum narození = asi [[659]] [15] => | místo narození = Wessex [16] => | datum úmrtí = [[20. duben]] [[689]] [17] => }} [18] => '''Cædwalla''' (výslovnost ''ˈkædˌwɔːlə''; narozen asi [[659]], zemřel [[20. duben|20. dubna]] [[689]]) byl [[Anglosasové|anglosaským]] králem [[Wessex]]u z rodu [[Cerdikovci|Cerdikovců]] přibližně od roku [[685]] do doby, než v roce [[688]] abdikoval. Jeho jméno je odvozeno od [[Velšané|velšského]] jména [[Cadwallon]]. Jako mladík byl vyhoštěn z Wessexu a během tohoto období vytvořil svou vojenskou družinu a zaútočil na království [[Sussex (království)|Sussex]] (kryje se zhruba se současným [[Anglická tradiční hrabství|hrabstvím]] [[Sussex]]) a zabil jeho krále [[Æthelwealh]]a. Cædwalla však nedokázal území Sussexu udržet a byl vyhnán Æthelwealhovými vévody. V roce 685 nebo [[686]] se stal králem Wessexu. Možná ho v této době zaměstnávalo potlačování konkurenčních dynastií, protože jeden raný zdroj zaznamenává, že Wessex byl ovládán „podkráli“ (''subreguli'') až do vlády krále Cædwally. [19] => [20] => Po svém nástupu na trůn se Cædwalla vrátil do Sussexu a znovu ho dobyl. Dobyl také ostrov [[Wight]], dopustil se [[Genocida|genocidy]], vyhladil zdejší vládnoucí dynastii a přinutil obyvatelstvo ostrova mečem, aby se vzdalo své [[Pohanství|pohanské víry]] a přijalo [[křesťanství]].{{Harvnb|Bloxham|2010|pp=267–268}}. Získal kontrolu nad oblastí současného hrabství [[Surrey]] a nad královstvím [[Kent (království)|Kent]]. V roce 686 instaloval svého bratra [[Mul (král Kentu)|Mula]] coby krále Kentu. Mul o rok později uhořel při vzpouře svých poddaných a Cædwalla se vrátil a možná vládl Kentu po nějakou dobu osobně. [21] => [22] => Cædwalla byl zraněn během dobývání ostrova Wight a možná z tohoto důvodu v roce 688 abdikoval, aby se nechal v [[Řím]]ě pokřtít. Do Říma dorazil v dubnu 689 a byl [[Křest|pokřtěn]] [[Papež|papežem]] [[Sergius I.|Sergiem I.]] v sobotu před [[Velikonoce]]mi. Zemřel o deset dní později 20. dubna 689. Jeho nástupcem na trůnu Wessexu se stal král [[Ine]].Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále [[Ecgberht|Ecgberhta]] jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky. [23] => [24] => == Historické prameny == [25] => Hlavním zdrojem pro události v království Západních Sasů je ''[[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]]'' (Církevní dějiny národa Anglů), kterou napsal asi roku [[731]] [[Northumbrie|northumbrijský]] [[mnich]] a [[Kronika|kronikář]] [[Beda Ctihodný]]. Beda získal spoustu informací o Cædwallovi od [[winchester]]ského [[biskup]]a [[Daniel (winchesterský biskup)|Daniela]]. Bedův zájem spočíval primárně v [[Christianizace|christianizaci]] Západních Sasů, ale když vypráví historii [[Katolická církev|církve]], zabývá se významně i historií Západních Sasů a Cædwallou.{{Harvnb|Yorke|1990|pp=128–130}}.V článku používané termíny ''západosaský'' a ''wessexský'' jsou [[synonymum|synonyma]]. Soudobý hagiografický text ''[[Život sv. Wilfrida]]'' sepsaný blíže téměř neznámým [[Štěpán z Riponu|Štěpánem z Riponu]] také zmiňuje Cædwallu."Stephen of Ripon" in ''Encyclopaedia of Anglo-Saxon England''. Dalším užitečným zdrojem je ''[[Anglosaská kronika]]'', soubor [[Letopisy|análů]] shromážděných ve Wessexu na konci 9. století pravděpodobně na příkaz krále [[Alfréd Veliký|Alfreda Velikého]]. K ''Anglosaské kronice'' je připojen seznam králů a dob jejich vlády, známý jako ''Západosaský genealogický královský seznam''. Existuje také šest dochovaných listin, i když některé mají pochybnou pravost. Tyto listiny byly dokumenty vypracovanými, když králové věnovali půdu svým přívržencům nebo církvi. Představují jedny z nejstarších listinných pramenů v [[Anglie|Anglii]].{{cite web | url = http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=seek&query=C%E6dwalla#charters | title = Anglo-Saxons.net | accessdate=4 July 2007 }} [26] => [27] => == Západosaské teritorium v 90. letech 7. století == [28] => [[Soubor:British seventh century kingdoms.svg|náhled|327x327pixelů|Britská království v 7. století]] [29] => Ke konci 7. století ovládali Západní Sasové západní část jižní Anglie, ačkoli přesné hranice jejich území jsou těžko definovatelné.Blíže k diskuzi o západosaské expanzi v 7. století viz {{Harvnb|Yorke|1990|pp=135–138}}. Na západ od nich rozkládalo domorodé [[Keltové|keltské]] království [[Dumnonie]] (na území současných hrabství [[Devon (hrabství)|Devon]] a [[Cornwall]]). Na sever od nich byla [[Mercie]], jejíž král [[Wulfhere]] během své vlády v jižní Anglii dominoval. V roce [[674]] po něm nastoupil jeho bratr [[Æthelred (král Mercie)|Æthelred]], který byl podél hranice s Wessexem méně vojensky aktivní než Wulfhere. Přesto Západní Sasové nezískali zpět územní zisky, kterých dosáhl Wulfhere.{{Harvnb|Kirby|1992|pp=115–116}}. Na jihovýchodě bylo království Sussex (nynější hrabství Sussex) a na východě byli [[Essex (království)|Východní Sasové]], kteří ovládali [[Londýn]].Obecná topografie jednotlivých království v 7. století je uvedena ve formě mapy v {{Harvnb|Hunter Blair|1966|p=209}}. [30] => [31] => Ne všechna místa zmiňovaná v ''Anglosaské kronice'' lze identifikovat, ale je zřejmé, že Západní Sasové bojovali na severu současného hrabství [[Somerset]], na jihu současného hrabství [[Gloucestershire]] a na severu současného hrabství [[Wiltshire]], a to jak proti britským Keltům, tak i proti mercijským protivníkům. Směrem na západ a na jih je důkazem rozsahu západosaského vlivu skutečnost, že král [[Cenwalh]], který vládl v letech [[642]]–[[673]], je zmíněn jako první saský patron [[opatství]] v [[Sherborne]] (hrabství [[Dorset]], viz mapka); podobně je král [[Centwine]] ([[676]]–685) prvním saským patronem opatství v [[Glastonbury]] (hrabství Somerset, viz mapka). Nepochybně se tyto [[klášter]]y v té době nacházely na území Wessexu. Na západě v Devonu bylo město [[Exeter]] pod západosaskou kontrolou od roku [[680]], protože pozdější [[Diecéze mohučská|mohučský]] [[arcibiskup]] [[Svatý Bonifác|Bonifác]] se tam vzdělával zhruba v té době. [32] => [33] => == Cædwallův původ == [34] => Beda Ctihodný tvrdí, že Cædwalla byl „''odvážný mladý muž z královského rodu Gewissæ''“, a udává jeho věk asi třicet let v době jeho smrti v roce 689. Z toho se odvozuje rok Cædwallova narození: asi rok 659.Bede, ''Ecclesiastical History'', Book V, Ch. 7, from Sherley-Price's translation, p. 275. Jméno kmene „[[Gewisové]]“ používá Beda Ctihodný jako ekvivalent k termínu „Západní Sasové“: genealogie Západních Sasů sledují jejich předky zpátky až k údajnému eponymnímu praotci jménem „Gewis“.{{Harvnb|Kirby|1992|pp=48, 223}}. Podle ''Anglosaské kroniky'' měl být Cædwalla synem [[Coenberht]]a („krále na území Západních Sasů“), a byl tedy jako potomek krále [[Ceawlin]]a i potomkem krále [[Cerdic|Cerdika]], jenž měl jako první Gewis přistát v Anglii.{{Harvnb|Swanton|1996|p=38}}.{{Harvnb|Yorke|1990|p=133}}. Zdá se však, že mnoho problémů a rozporů v ''Západosaském genealogickém královském seznamu'' je částečně způsobeno snahou pozdějších jeho opisovačů prokázat, že každý král na seznamu byl potomkem krále Cerdika a s Cædwallovým rodokmenem je tedy potřeba zacházet opatrně.{{Harvnb|Yorke|1990|pp=130–131}}. Jeho jméno je anglicizovaná forma keltobritského jména „Cadwallon“, což může naznačovat jeho keltské (''brythonské'') předky.{{Harvnb|Yorke|1990|pp=138–139}}. [35] => [36] => == První tažení do Sussexu == [37] => První zmínka o Cædwallovi je v ''Životě sv. Wilfrida'', ve kterém je popsán jako šlechtic žijící ve vyhnanství v lesích [[Chiltern]] (na severozápad od Londýna, viz mapka) a [[Weald|Andred]] (v [[Jihovýchodní Anglie|jihovýchodní Anglii]] zhruba na pomezí Sussexu a Kentu, viz mapka).{{Harvnb|Kirby|1992|p=119}}. V 7. století nebylo neobvyklé, že budoucí král strávil část života v exilu, než získal trůn. Dalším prominentním příkladem je třeba [[Northumbrie|northumbrijský]] král [[Oswald (Northumbie)|Oswald]].{{Harvnb|Campbell|John|Wormald|1991|p=56}}. Podle ''Anglosaské kroniky'' v roce 685 Cædwalla „''začal bojovat o království''“. Vzdor svému vyhnanství byl schopný shromáždit dost vojenské síly, aby porazil a zabil sussexského krále Æthelwealha. Brzy byl však vyhnán Æthelwealhovými vévody [[Berthun]]em a [[Andhun]]em, „''kteří od té doby spravovali zemi''“, možná jako králové.Bede, ''Ecclesiastical History'', Book IV, Ch. 15, from Sherley-Price's translation, p. 230. [38] => [39] => Dle ''Anglosaské kroniky'' předal mercijský král Wulfhere ostrov Wight a údolí řeky [[Meon]] ve východní části současného hrabství [[Hampshire]] pod Æthelwealhovu kontrolu{{Harvnb|Kirby|1992|p=120}}. v roce [[661]]. Ale podle Bedy Ctihodného k tomu došlo „''krátce před''“ misí sv. Wilfrida k Jižním Sasům v 80. letech 7. století, což znamená poněkud pozdější datum. Wulfherův útok na pahorkatinu [[Ashdown]] (v jižní Anglii na území současných hrabství [[Berkshire]] a [[Oxfordshire]], viz mapka), ''Anglosaskou kronikou'' také datovaný do roku 661, se tak rovněž mohl uskutečnit později. Pokud by k těmto událostem došlo na počátku 80. let nebo krátce předtím, lze Cædwallovo napadení krále Ælthelwealha vysvětlit jako reakci na tlak Mercie. [40] => [41] => Dalším náznakem existující politické a vojenské situace může být rozdělení západosaské [[diecéze]] se sídlem ve vesničce [[Dorchester-on-Thames]] (viz mapka) v 60. letech. Sídlem nové diecéze se stal [[Winchester]] ležící velmi blízko k hranici Sussexu. Beda Ctihodný vysvětluje rozdělení diecéze tím, že král Cenwalh byl unavený z [[Frankové|franckých]] [[kázání]] biskupa v Dorchesteru.Bede, ''Ecclesiastical History'', Book III, Ch. 7, from Sherley-Price's translation, pp. 153–155. Pravděpodobnější ale je, že to byla reakce na tlak Mercie, který si vynutil západosaskou expanzi, jako jsou kupříkladu Cædwallovy vojenské aktivity, směrem na západ, jih a východ, spíše než na sever. Cædwallovy vojenské úspěchy mohou být příčinou toho, že v této době se termín „Západní Sasko“ začíná v soudobých zdrojích používat místo termínu „Gewisové“. Od této doby začali Západní Sasové vládnout jiným anglosaským národům. [42] => [43] => == Nástup na trůn a vláda == [44] => [[Soubor:Map Caedwalla-fr.svg|lang=cs|náhled|600x600pixelů|Mapka Wessexu a sousedních království v době krále Cædwally s místy zmíněnými v článku|alt=|odkaz=Soubor:Map_Caedwalla-fr.svg%3Flang=cs]] [45] => V roce 685 nebo 686 se Cædwalla stal králem Západních Sasů poté, co jeho předchůdce král Centwine odešel do ústraní [[klášter]]a. Není známo, zda Centwinova [[abdikace]] byla vynucena jeho nástupcem Cædwallou nebo byla dobrovolná.Barbara Yorke: ''[http://www.oxforddnb.com/index/101004995/Centwine Centwine]'' (kostenpflichtige Registrierung erforderlich). In: ''[[Oxford Dictionary of National Biography]]'', Oxford University Press, 2004. abgerufen am 13. November 2011 Když Cædwalla převzal kontrolu nad královstvím, jeho blízký příbuzný [[Cenred (Wessex)|Cenred]] (asi [[670]]/[[676]]–[[705]]/[[717]]) si dokázal udržet svou pozici „podkrále“ (''subregulus'').Patrick Wormald: ''[http://www.oxforddnb.com/view/article/14380 Ine]'' (kostenpflichtige Registrierung erforderlich). In: ''[[Oxford Dictionary of National Biography]]'', Oxford University Press, 2004. abgerufen am 13. November 2011 Ve starší verzi ''Historia Ecclesie Abbendonensis'' je Caedwalla popisován jako nástupce [[Cissa (Wessex)|Cissy]] (?–[[699]]?), což naznačuje, že byl Cissa coby ''regulus'' (malý král) sesazen kolem roku 685.John Hudson (Hrsg.): ''Historia Ecclesie Abbendonensis. The History of the Church of Abingdon, Volume I'', Oxford University Press, 2007, {{ISBN|978-0-19-929937-9}}, S. CIX Cædwallova listina z roku 688 nese Cissův podpis, aniž by ale udávala jeho titul.[http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=get&type=charter&id=231 Charta S231] [46] => [47] => Beda Ctihodný zmiňuje Cædwallovu dvouletou vláduBede, ''Ecclesiastical History'', Book V, Ch. 7, from Sherley-Price's translation, pp. 275–276. končící rokem 688. Ale pokud jeho panování bylo kratší než tři roky, pak by mohl nastoupit na trůn v roce 685. ''Západosaský genealogický královský seznam'' zmiňuje jeho panování v délce tří let, s jednou variantou zmiňující dva roky. [48] => [49] => Podle Bedy Ctihodného byl Wessex před Cædwallovou vládou byl ovládán „podkráli“, jejichž území byla podmaněna a oni sami odstraněni, když se Cædwalla stal králem.Bede, ''Ecclesiastical History'', Book IV, Ch. 12, from Sherley-Price's translation, p. 224. Tento údaj se vykládal tak, že Cædwalla sám ukončil vládu „podkrálů“, ale Beda Ctihodný to přímo neříká. Beda Ctihodný pokládá smrt krále Cenwalha za začátek desetiletého období, ve kterém Západním Sasům tito „podkrálové“ vládli. V současnosti se klade Cenwalhova smrt do období kolem roku 673, což je však poněkud neslučitelné s Cædwallovými daty. Je možné, že Cædwallův předchůdce coby král Západních Sasů Centwine započal svou vládu jako spoluvládce, ale v době, kdy se Cædwalla stal králem, byl již uznávaný jako král jediný.{{Harvnb|Yorke|1990|pp=145–146}}.{{Harvnb|Kirby|1992|pp=51–52}}. Mohlo to být i tak, že „podkrálové“ byli další dynastickou větví západosaské královské linie, která soupeřila o moc s Centwinem a Cædwallou. Jejich vykreslení jako „podkrálů“ může být způsobeno nikoliv nestranným vylíčením situace, které Bedovi Ctihodnému poskytl winchesterský biskup Daniel, hlavní informátor o západosaských událostech.{{Harvnb|Kirby|1992|p=53}}. Je také možné, že ne všichni „podkrálové“ byli sesazeni. Král Bealdred, který vládl v oblasti současného hrabství Somerset a západního Wiltshiru, je zmíněn ve dvou darovacích listinách, jedné datované rokem 681 a další rokem 688. Nicméně oba dokumenty jsou některými historiky považovány za podvrhy.{{cite web | url = http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=seek&query=S+236 | title = Anglo-Saxons.net S 236 | accessdate=4 July 2007 }}{{cite web | url = http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=seek&query=S+1170 | title = Anglo-Saxons.net S 1170 | accessdate=4 July 2007 }} Situaci ještě více mate další darovací listina, tentokrát považovaná za pravou,{{cite web | url = http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=seek&query=S+45 | title = Anglo-Saxons.net S 45 | accessdate=4 July 2007 }} prokazující, že Ineův otec král Cenred stále vládne ve Wessexu i po nástupu Inea na trůn. [50] => [51] => Jakmile se Cædwalla stal králem, znovu zaútočil na Sussex, tentokrát zabil Berthuna a „''statut provincie byl snížen na horší stav podřízenosti''“. Rovněž dobyl ostrov Wight, který byl stále nezávislým [[Jutové|jutským]] pohanským královstvím, dal zabít všechny obyvatele na ostrově a znovu ho osídlil svými vlastními lidmi. Dosavadní král ostrova [[Arwald]] zanechal jako své dědice své dva mladé bratry. Ti z ostrova uprchli, byli ale dopadeni v [[Stoneham]]u (viz mapka) v současném hrabství Hampshire a zabiti na příkaz Cædwally, ačkoli ho kněz přesvědčil, aby je nechal před popravou pokřtít. Beda Ctihodný také zmiňuje, že Cædwalla byl zraněn. Zotavoval se ze svých zranění, když ho kněz vyhledal, aby požádal o povolení pokřtít oba prince.Bede, ''Ecclesiastical History'', Book IV, Ch. 16, from Sherley-Price's translation, pp. 230–232. [52] => [53] => V darovací listině z roku 688 Cædwalla uděluje pozemky ve [[Farnham]]u (viz mapka) pro tamní [[Velechrám|klášterní kostel]],{{cite web | url = http://www.anglo-saxons.net/hwaet/?do=seek&query=S+235 | title = Anglo-Saxons.net S 235| accessdate=4 July 2007 }} takže je evidentní, že Cædwalla ovládal území současného hrabství Surrey. V roce 686 také napadl Kent a zřejmě založil klášter v Hoo (severovýchodně od [[Rochester]]u, mezi řekami [[Medway]] a [[Temže]], viz mapka). Místo krále [[Eadric|Eadrika]] instaloval jako krále Kentu svého bratra Mula. Podle ''Anglosaské kroniky'' byl Mul během následné kentské vzpoury „''spálen''“ spolu s dvanácti dalšími. Cædwalla odpověděl obnoveným tažením proti Kentu, proměnil ho v pustinu a zanechal ho ve stavu chaosu. Po této druhé invazi mohl vládnout Kentu přímo.{{Harvnb|Kirby|1992|p=121}}. [54] => [55] => == Cædwalla a křesťanství == [56] => [[Soubor:StWilfrid.jpg|alt=Ikona zobrazující vousatého mnicha držícího knihu|náhled|[[sv. Wilfrid]], Cædwallův duchovní otec]] [57] => Když Cædwalla nastoupil na trůn Wessexu, nebyl pokřtěný a nepokřtěný zůstal po celou dobu své vlády. Ale ačkoli je často označován jako pohan, není to nutně nejvýstižnější charakteristika. Mohl být již křesťanem ve svém nitru, ale oddálil svůj křest na dobu podle svého výběru.Tento výklad je uveden v {{Harvnb|Stenton|1971|p=70 poznámka}}. Příklad moderního historika hovořícího o Cædwallovi jednoznačně jako o pohanovi, viz {{Harvnb|Kirby|1992|p=118}}. Církev respektoval a listinné důkazy prokazují vícenásobné donace kostelům a náboženským stavbám. Když Cædwalla poprvé zaútočil na Sussex, byl Wilfrid u dvora krále Æthelwealha a po Æthelwealhově smrti se připojil ke Cædwallovi. ''Život sv. Wilfrida'' zaznamenává, že Cædwalla hledal u Wilfrida duchovní útěchu. [58] => [59] => Beda Ctihodný prohlašuje, že Cædwalla se zavázal věnovat církvi čtvrtinu ostrova Wight, pokud ostrov dobude, a že Wilfrid byl beneficientem, když byl slib splněn. Beda Ctihodný také říká, že Cædwalla souhlasil s tím, že se dědici krále ostrova Wight Arwalda nechají pokřtít dříve, než budou popraveni. Dvě z Cædwallových listin byly dary pozemků Wilfridovi a existují i další důkazy o spolupráci Cædwally s Wilfridem a biskupem Východních Sasů [[Earconwald|Eorcenwaldem]] na vytvoření církevní infrastruktury pro Sussex.{{Harvnb|Yorke|1990|p=56}}.] Neexistuje však žádný důkaz, že by Wilfrid měl jakýkoli vliv na Cædwallovu sekulární činnost nebo na jeho vojenská tažení.{{Harvnb|Kirby|1992|p=117}}. [60] => [61] => Wilfridovo spojení s Cædwallou mohlo být pro něj přínosem jiným způsobem: ''Život sv. Wilfrida'' tvrdí, že [[Arcibiskup canterburský|arcibiskup z Canterbury]] [[Theodore z Tarsu|Theodore]] vyjádřil přání, aby se po něm Wilfrid stal arcibiskupem, a pokud je to pravda, může to být výrazem Wilfridova spojení s Cædwallovou nadvládou v jižní Anglii. [62] => [63] => == Abdikace, křest a smrt == [64] => V roce 688 král Cædwalla abdikoval a vydal se na [[pouť]] do Říma, pravděpodobně protože umíral na zranění, která utrpěl během bojů na ostrově Wight. Cædwalla nebyl křtěný a Beda Ctihodný tvrdí, že si král přál „''získat zvláštní privilegium očištění křestem ve svatostánku požehnaných apoštolů''“. Zastavil se ve [[Franská říše|francké říši]] v městečku Samer poblíž [[Calais]], kde věnoval peníze na založení kostela. Rovněž je také zaznamenáno jeho přijetí u dvora krále [[Langobardi|Langobardů]] [[Cunipert]]a v [[Langobardské království|severní Itálii]].{{Harvnb|Stenton|1971|pp=2–7}}. V Římě ho pokřtil papež Sergius I. v sobotu před [[Velikonoce]]mi (podle Bedy Ctihodného). Cædwalla obdržel křestní jméno [[Petr (apoštol)|Petr]] a krátce nato zemřel „''stále ve svém bílém oděvu''“. Pohřben byl ve [[Bazilika svatého Petra|svatopeterské bazilice]]. Bedova ''Historia ecclesiastica gentis Anglorum'' a ''Anglosaská kronika'' se shodují v tom, že Cædwalla zemřel 20. dubna. ''Anglosaská kronika'' ale říká, že zemřel sedm dní po svém křtu, i když sobota před Velikonocemi byla toho roku 10. dubna. Epitaf na jeho hrobce ho nazýval „Králem Sasů“.{{Harvnb|Swanton|1996|pp=40–41}}. [65] => [66] => Zdá se, že Cædwallův odjezd v roce 688 vedla k nestabilitě na jihu Anglie. Jeho nástupce král Ine abdikoval v roce [[726]], přičemž ''Západosaský genealogický královský seznam'' tvrdí, že vládl třicet sedm let. Z toho vyplývá, že jeho vláda začala v roce 689 místo roku 688. To by mohlo znamenat nestabilní období mezi abdikací krále Cædwally a nástupem krále Inea na trůn. Královský úřad se v roce 688 změnil také v Kentu, kde trůn převzal zřejmě mercijský [[Vazal|klient]] [[Oswine]]. Existují důkazy o vlivu Essexu v Kentu v letech bezprostředně následujících po Cædwallově abdikaci.{{Harvnb|Kirby|1992|p=122}}. [67] => [68] => V roce [[694]] král Ine získal od Kentu náhradu 30 000 [[Pence|pencí]] za Mulovu smrt. Tento obnos představoval hodnotu života „[[Korunní princ|korunního prince]]“ (''æthelinga'') v saském systému [[Wergeld|Weregild]]. Zdá se, že král Ine si udržel kontrolu nad současným hrabstvím Surrey, ale neobnovil vládu nad Kentem.{{Harvnb|Kirby|1992|p=124}}. Moc žádného krále Wessexu nesahala potom tak daleko na východ až do vlády krále [[Ecgberht|Ecgberhta]] o sto let později.{{Harvnb|Kirby|1992|p=192}}. [69] => [70] => == Galerie == [71] => [72] => Soubor:Barnard Chichester mural.png|[[Nástěnná malba]] od [[Renesance|renesančního]] malíře [[Lambert Barnard|Lamberta Barnarda]] z počátku 16. století, znázorňující krále Cædwallu, potvrzujícího Wilfridovi donaci zabitého krále Æthelwealha [73] => Soubor:Nuremberg Chronicle Venerable Bede.jpg|Zobrazení Bedy Ctihodného v [[Hartmann Schedel|Norimberské kronice]] z roku 1493 [74] => Soubor:Peterborough.Chronicle.firstpagetrimmed.jpg|První strana opisu ''Anglosaské kroniky'', uchovaného v [[Peterborough]] [75] => [76] => [77] => == Poznámky == [78] => [79] => [80] => == Reference == [81] => {{Překlad|en|Cædwalla of Wessex|929511176|de|Caedwalla|185504748}} [82] => [83] => [84] => == Externí odkazy == [85] => * {{Commonscat}} [86] => [87] => == Primární prameny == [88] => * [[Beda Ctihodný|Bede]], ''[[Historia ecclesiastica gentis Anglorum|Ecclesiastical History of the English People]].'' Translated by Leo Sherley-Price, revised R. E. Latham, ed. D.H. Farmer. London: Penguin, 1990. {{ISBN|0-14-044565-X}} [89] => * ''Swanton, Michael (1996), [[Anglosaská kronika|The Anglo-Saxon Chronicle]], New York: Routledge, {{ISBN|0-415-92129-5}}'' [90] => [91] => == Použitá literatura == [92] => * {{citation |last=Bloxham |first=Donald |title=The Oxford Handbook of Genocide Studies |year=2010 |location=London |publisher=Oxford University Press |isbn=0-19-923211-3 }} [93] => * {{citation |last=Campbell |first=James |last2=John |first2=Eric |last3=Wormald |first3=Patrick |lastauthoramp=yes |title=The Anglo-Saxons |year=1991 |location=London |publisher=Penguin |isbn=0-14-014395-5 }} [94] => * {{citation |last=Hunter Blair |first=Peter |title=Roman Britain and Early England: 55 B.C. – A.D. 871 |year=1966 |location=New York |publisher=Norton|isbn=0-393-00361-2 }} [95] => * {{citation |last=Kirby |first=D. P. |title=The Earliest English Kings |year=1992 |location=London |publisher=Routledge |isbn=0-415-09086-5 }} [96] => * {{citation |last=Lapidge |first=Michael |title=The Blackwell Encyclopedia of Anglo-Saxon England |year=1999 |location=Oxford |publisher=Blackwell |isbn=0-631-22492-0 }} [97] => * {{citation |last=Stenton |first=Frank M. |authorlink=Frank Stenton |title=Anglo-Saxon England |year=1971 |location=Oxford |publisher=Clarendon Press |isbn=0-19-821716-1 }} [98] => * {{citation |last=Yorke |first=Barbara |title=Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England |year=1990 |location=London |publisher=Seaby |isbn=1-85264-027-8 }} [99] => [100] => {{posloupnost|co=[[Wessex|Král Wessexu]]|kdy=[[685]]/[[686]]–[[688]]| předchůdce =[[Centwine]]| nástupce =[[Ine]]}} [101] => [102] => {{Králové Wessexu}} [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => [[Kategorie:Panovníci Wessexu]] [106] => [[Kategorie:Wessexové]] [107] => [[Kategorie:Narození v 7. století]] [108] => [[Kategorie:Úmrtí 20. dubna]] [109] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 689]] [110] => [[Kategorie:Muži]] [111] => [[Kategorie:Pohřbení v bazilice sv. Petra]] [112] => [[Kategorie:Úmrtí v Římě]] [] => )
good wiki

Cædwalla

Cædwalla (výslovnost ˈkædˌwɔːlə; narozen asi 659, zemřel 20. dubna 689) byl anglosaským králem Wessexu z rodu Cerdikovců přibližně od roku 685 do doby, než v roce 688 abdikoval.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Wessex','685','Ine','Centwine','686','688','Northumbrie','Anglosaská kronika','Beda Ctihodný','Velikonoce','klášter','689'

685

686

688

689

Centwine

Ine

Klášter

Northumbrie

Northumbrie je britská experimentální hudební skupina založená roku 2009.

Velikonoce

Wessex