Array ( [0] => 15481310 [id] => 15481310 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Církev [uri] => Církev [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Ježíš Kristus.jpg|náhled|Ježíš Kristus ]] [1] => V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním. Tento článek pojednává o církvi z pohledu křesťanství{{Citace monografie [2] => | titul = Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost [3] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/314945848 [4] => | vydání = 4. ed., Studentské vyd [5] => | vydavatel = Academia [6] => | místo = Praha [7] => | počet stran = 647 Seiten [8] => | isbn = 80-200-1347-4 [9] => | isbn2 = 978-80-200-1347-7 [10] => | oclc = 314945848 [11] => }}. V tomto smyslu je výraz '''církev''' označením pro společenství [[křesťan]]ů. Používá se jednak ve významu společenství všech ([[ekumena]]) či vybrané skupiny věřících, v užším významu jako název náboženské organizace a jejích [[Svěcení|zasvěcených]] členů ([[duchovní]]ch). [12] => [13] => Pojem církev pochází z řeckého ''Kyriaké'', „Pánova“ (''Kyrios'' – Pán), z označení ''Ekklésia tú Kyriú'', „shromáždění Pánovo“. Výraz [[Ekklésiá|ekklésia]], který přešel do latinského označení církve ''Ecclesia'', je znám z řeckých právních dějin, jako název sněmu všech plnoprávných občanů demokratické polis. [14] => [15] => Církev dle církevního práva je společenství, není to označení pro nějakou vybranou kněžskou [[Kasta|kastu]], ale všech, kdo se ke Kristu jako svému Pánu hlásí.{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Jiří Rajmund|příjmení2=|jméno2=|titul=Církevní právo|vydání=1|vydavatel=Jan Krigl|místo=Nakladatelství Praha 2, Hálkova 2|rok=1993|počet stran=219|strany=17|isbn=}} Členové společenství nesou eschatologický titul „vyvolení“, „svatí“. Tvoří společenství, které smí plným právem převzít velké tituly starozákonního a současně i eschatologického společenství Božího: ''kehal Jahve'', „společenství Boží“.{{Citace monografie [16] => | příjmení = Küng [17] => | jméno = Hans [18] => | titul = Co je církev [19] => | vydání = [20] => | vydavatel = GTB [21] => | místo = Brno [22] => | počet stran = 194 [23] => | strany = 57 [24] => | isbn = 80-85319-92-6 [25] => | rok = 2000 [26] => }} [27] => [28] => == Počátky církve == [29] => Církev prvotně nebyla založena jako organizace, ačkoli ji první [[křesťan]]é chápali velmi konkrétně. [[Ježíš Kristus|Ježíš]], zakladatel církve, ji přirovnává spíše k domu nebo stádu. Tento fakt zcela jasně vyjadřuje, že církev jako dům musí stát na pevném základě a k vedení stáda je nutná autorita pastýře. Sám vyvolil dvanáct [[Apoštol|učedníků]], svěřil jim zvláštní odpovědnost a ustanovil [[Petr (apoštol)|Petra]] za prvního pastýře svého stáda. [[Kristus]] zamýšlel, aby tato jeho církev byla dějinným a viditelným společenstvím. Ježíš své učedníky nejen učil, ale také s nimi žil v úzkém společenství. [[Pavel z Tarsu|Apoštol Pavel]] vidí společenství věřících jako tělo, ve kterém je Kristus hlavou a věřící jednotlivé údy.{{Citace monografie|příjmení=Franzen|jméno=August|příjmení2=Frohlich|jméno2=Roland|příjmení3=Smékal|jméno3=Bedřich|titul=Malé dějiny církve|překladatelé=Marta Rynešová|vydání=3|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2006|počet stran=|strany=18–19|isbn=80-7195-082-3|poznámka=dále také jen "Malé dějiny církve"}} [30] => [31] => Prvotní jeruzalémská církev se od začátku těšila velké vážnosti. Působili v ní první apoštolové, kteří pod Petrovým vedením společně spravovali obec jako Ježíšovi svědkové. Církev se skrze [[Misie|misii]] postupně šířila do okolního známého světa. Velkými centry raného křesťanství se staly [[Antiochie]] a [[Řím]].Malé dějiny církve, s. 24–27. [32] => [33] => Církev byla již od počátku ohrožována zvenčí (pronásledování křesťanů) i vnitřně (vnitřní rozkoly a [[Hereze v křesťanství|hereze]]). Velké pronásledování se odehrávalo v Římské říši. První velké pronásledování [[Nero]]novo v letech 54–58 bylo násilím brutálního tyrana. Od roku 100 do roku 311 bylo křesťanství považováno za zvláštní náboženství, ale římský stát jej pronásledoval jako ''religio illicita'' (nepřátelské k státu i k lidem). Obrat nastal až za císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina]], který přijal křesťanství a od roku 312 se k němu důsledně hlásil.Malé dějiny církve, s. 49–55. [34] => [35] => Dalším momentem, který je považován za faktický vznik církve je zkušenost [[Letnice|letnic]]: církev se zde po silném zážitků naplnění [[Duch svatý|Duchem svatým]] ujímá ústy [[Petr (apoštol)|Petra]] nového hlásání Ježíšova poselství a zároveň dochází k jejímu podstatnému růstu: „Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.“{{Citace monografie [36] => | příjmení = Martínek [37] => | jméno = Michael [38] => | titul = Přehled křesťanských církví a jejich aktivit v ČR [39] => | vydání = první [40] => | vydavatel = Portál, s.r.o., [41] => | místo = Praha 8 [42] => | rok = 2016 [43] => | počet stran = 320 [44] => | strany = 205–212 [45] => | isbn = 978-80-262-1116-7 [46] => }} [47] => [48] => Některé skupiny nepovažuje většina křesťanů za součást křesťanství, ačkoliv oni sami se za křesťanské církve či společnosti považují. Mezi ně patří např. [49] => * [[Svědkové Jehovovi]] (odmítají nauku o Boží trojici) [50] => * [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů – mormoni]] (vedle Bible považují za další Bohem zjevené dílo [[Kniha Mormonova|knihu Mormonovu]]) [51] => * [[Kristadelfiáni]] [52] => * [[Unitářství|unitáři]] (odmítají nauku o [[Nejsvětější Trojice|Boží trojici]], nemají vlastní věroučný systém) [53] => * Novoapoštolská církev (za přímé slovo Boží na stejné úrovni jako Bible kladou každé kázání pronesené od oltáře) [54] => * [[Obec křesťanů]] (nemají vlastní věroučný systém) [55] => [56] => == Financování církve == [57] => Církve financují veškerou svou činnost z několika zdrojů. Na financování se podílejí zdroje veřejné – veřejné [[instituce]] či zdroje vnitřní – samofinancování. Systém financování církví a náboženské společnosti vychází z historických tradic. Na území českých zemí církve financovaly svou činnost:{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství|odkaz na vydavatele=Karmelitánské nakladatelství|místo=Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=120|isbn=80-7192-707-4}} [58] => * z výnosu vlastního církevního majetku [59] => * z náhrady za sekularizovaný církevní majetek [60] => * z výnosu náboženských fondů (matic) [61] => * ze státních a obecních dotací a subvencí [62] => * z příspěvků a darů členů a příznivců církví [63] => '''Výnosy vlastního církevního majetku''' – toto financování vycházelo především z kapitálového vkladu předků, jednalo se o zajištění činnosti především církve římskokatolické. Toto financování vycházelo z poctivě nabytého majetku církevních právnických osob, kterým byl tento majetek převeden darováním nebo odkázáním členů církví. Jednalo se o [[měšťanstvo]], [[Šlechta|šlechtu]] či zámožné věřící. [[Evangelická církev|Evangelické církve]] si financování tvořily z nemovitého majetku. Již v 19. století si farní sbory pořizovaly činžovní domy a z výnosu nájemného byly částečně hrazeny náklady na kostely, modlitebny, sborové domy. Současný vlastní majetek církví slouží jako dodatkový zdroj financování církevní činnosti jen v nepatrné míře.{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=120–121|isbn=80-7192-707-4}} [64] => [65] => '''Náhrada za sekularizovaný církevní majetek''' – jednalo se o náhradu ze strany státu za odcizený církevní majetek. Za nejstarší formu je považována ''[[Solní pokladna|cassa salis]]'' (tj. poskytování cla z dovážené soli českým [[Diecéze|diecézím]] na základě [[konkordát]]u mezi Apoštolským stolcem a Českým královstvím v roce 1630).{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=122|isbn=80-7192-707-4}} [66] => [67] => '''Výnos náboženských fondů (matic)''' – jednalo se o zdroj příjmů z majetku. Tento majetek byl kombinací majetku: [68] => [69] => a) církevního – jednalo se o majetek z klášterů zrušených za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]], z interkalárních příjmů z [[obročí]] odváděných církví, tzn. z výnosu obročí získaných po dobu jejich uprázdnění a z dalších odvodů církevních subjektů. [70] => [71] => b) odvodů ze [[Solní pokladna|solní pokladny]], tzn. clo jako náhrada za nerestituovaný majetek. [72] => [73] => '''Státní a obecních dotací a subvencí''' – v roce 1885–1949 byl poskytován příspěvek na vyplácení doplatků k platům [[Kněz|kněží]] pracující v duchovní sféře, tento příspěvek byl nazýván [[kongrua]]. V těchto letech měl již charakter nevratné půjčky. Kongruovými zákony se stát zavazoval doplňovat příjmy [[Kněz|kněží]] v katolické duchovní správě.{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=123|isbn=80-7192-707-4}} [74] => [75] => '''Příspěvky a dary členů a příznivců církve''' – zdrojem příjmů všech církví byly a stále jsou [[Sbírka|sbírky]] a drobné dary poskytované církvím jejich členy. Sbírky jsou osvobozeny od daně z příjmů. [[Dárce]] však na jejich základě žádné zvýhodnění nezíská. Běžným typem sbírek je sbírka konaná během [[Bohoslužba|bohoslužeb]]. V případě darů, poskytovaných jednotlivým církevním právnickým osobám, mohou dárci využívat výhody, které jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Do tohoto systému financování církví patří i roční příspěvky a [[Desátek|desátky]], dary spojené s daňovými úlevami.{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=127–129|isbn=80-7192-707-4}} [76] => [77] => V dobách komunistické diktatury bylo financování z vlastního majetku církví, z příspěvků a sbírek členů zlikvidováno. Hospodářský majetek církví byl vyvlastněn. V roce 1989 usilují církve i [[stát]] o zajištění nových forem financování. Hospodářský majetek nebyl církvím z větší části vrácen, proto stát tuto situaci řeší pokračováním dotačního systému. Politická ani církevní [[reprezentace]] nepodporuje, aby byl tento systém zachován. Od roku 1990 dochází k přímému jednání mezi církvemi a zástupci státu.{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund Jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=134|isbn=80-7192-707-4}} [78] => [79] => K 1. 1. 2013 vstoupil v účinnost zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, kterým byl dosavadní model financování církví a náboženských společností ukončen. Počínaje rokem 2013 je dotčeným církvím a náboženským společnostem, které uzavřou se státem smlouvu o vypořádání, ze státního rozpočtu vyplácena finanční náhrada (dle § 15 zákona č. 428/2012 Sb.){{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Předpis č. 428/2012 Sb.Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)|vydavatel=Hlava III, § 17|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}} Po dobu 17 let od nabytí účinnosti zákona (tzv. přechodné období) mají dotčené církve a náboženské společnosti nárok na příspěvek na podporu [[činnost]]i (dle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.). V prvních třech letech přechodného období je [[Příspěvek na podporované zdroje|příspěvek]] vyplácen v plné výši, od čtvrtého roku se jeho výše každoročně snižuje o 5% výchozí částky.{{Citace monografie|příjmení=Předpis č. 428/2012 Sb.|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)|vydání=Hlava III, § 17|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}} [80] => [81] => == Registrace církve == [82] => Státní uznání církví a náboženských společností je právní [[Institut pro testování a certifikaci|institut]] uplatňovaný již půl druhého století. V době [[monarchie]] a za první republiky československé nebylo pro církve nutností, aby se k naplnění své činnosti ucházely o státní uznání v podobě církve či náboženské společnosti. Měly možnost organizovat se ve formě [[Spolky c. k. vojenských vysloužilců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku|spolku]] nebo občanských sdružení, [[stát]]em uznávaných podle spolkového zákona. Od roku 1874 přestalo být uznání církví aktem [[Milost (právo)|milosti]] státu. Uznání společností náboženských bylo v [[Česko|českých zemích]] zakotveno v zákoně č. 68/1874 ř. z., který platil až do roku 1949. V komunistickém režimu došlo ke zrušení obecné [[Derogace|derogační klauzule]] a také byly zrušeny všechny dosavadní předpisy týkající se církví a v téže době došlo k vytvoření legislativního vakua ve věci uznání církví. Nové podmínky pro registraci církví a náboženské společnosti byly zakotveny v zákoně č. 308/1991 Sb. Minimální početní [[census]] byl stanoven na 10.000 zletilých obyvatel s trvalým pobytem v ČR.{{Citace monografie|příjmení=TRETERA|jméno=Rajmund jiří|příjmení2=|jméno2=|titul=Stát a církve v České republice|vydání=1|vydavatel=Karmelitánské nakladatelství s.r.o.|místo=V Kostelní Vydří|rok=2002|počet stran=156|strany=73–74|isbn=80-7192-707-4}} Tento počet byl ale neudržitelný. Nový zákon o církvích č. 3/2002 Sb. snižuje tento početní census na pouhých 300 osob.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Předpis č. 3/2002 Sb.Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)|vydání=HLAVA III, § 10, ods.2.c|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}} [83] => [84] => Návrh na registraci církve a náboženské společnosti podávají nejméně tři fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou svéprávné a jsou občany České republiky. Návrh může podat i cizinec, který musí mít [[trvalý pobyt]] v České republice. Tyto osoby jsou označovány jako „přípravný výbor“. Jeden z těchto členů je zmocněn jednat jménem přípravného výboru. Návrh musí obsahovat základní charakteristiku církve a náboženské společností, jejího učení a poslání, podpisy nejméně 300 členů a základní dokument. Základní [[Dokument (právo)|dokument]] musí obsahovat další náležitosti, jako je název církve či náboženské společnosti, poslání a základní články její víry, sídlo, označení statutárního orgánu církve či náboženské společnosti, osobní údaje členů statutárního orgánu, organizační strukturu církve a náboženské společnosti, způsob ustanovení a odvolávání [[duchovní]]ch, zásady hospodaření církví a náboženských společností zejména způsob získávání finančních prostředků a v neposlední řadě práva a povinnosti osob hlásající se k církvi a náboženské společnosti.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Předpis č. 3/2002 Sb.Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech)|vydání=HLAVA III, § 10, odst. 3|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}} [85] => [86] => == Odluka církve od státu == [87] => [[Odluka církve od státu]] znamená, že se stát nestará o církve více než o ostatní [[spolek|spolky]] a církve nemluví do záležitostí státu. Prototypem tohoto modelu je [[Francie]] (s výjimkou [[Alsasko-Moselsko|Alsaska-Moselska]], kde platí specifické [[droit local|místní právo]]). [88] => [89] => V [[Česko|ČR]] jsou [[duchovní]] některých církví placeni ze státního rozpočtu na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Postupnou odluku má řešit [[Církevní restituce v Česku|zákon o majetkovém vyrovnání církví]]. Tzv. církevní restituce jsou politickým tématem a jsou často kritizovány.[https://zpravy.idnes.cz/zpevak-ledecky-proti-cirkevnim-restitucim-f2w-/domaci.aspx?c=A120831_102257_domaci_hv Vracení majetku církvím dělá z jiných restituentů voly, míní Ledecký]. ''iDNES.cz.'' 31. srpna 2012 [90] => [91] => == Církve v České republice == [92] => {{Podrobně|Seznam církví a náboženských společností v Česku}} [93] => V zásadě můžeme říct, že jsou církevní programy otevřené každému. To znamená, že nemusí být primárně určeny pro členy církví, ale i pro širokou veřejnost. Je třeba vzít v úvahu, že církve nevyvíjejí jakékoli činnosti, ale pouze takové, které jsou v souladu s jejich posláním, s jejich realizačními funkcemi. Většina církví to má zakotveno ve svých vnitřních dokumentech. Např. ''[[Kodex kanonického práva]]'' katolické církve výslovně určuje, že právnické osoby, které církev zřizuje, musejí být zaměřené k cíli „''shodnému s posláním církve, který přesahuje cíl jednotlivce“''. Konkrétně se tím rozumí „''činnost v oblasti [[zbožnost]]i, [[apoštolát]]u nebo dobročinnosti, ať duchovní nebo hmotné“.'' [94] => * Bohoslužebné aktivity – činnosti, jejichž cílem je uctívat Boha ([[Bohoslužba|bohoslužby]], [[křest]], [[biřmování]], [[Svátost smíření|zpověď]], [[pomazání nemocných]] apod.) [95] => * Pastorace mládeže v katolické církvi: [96] => ** Diecézní centra života mládeže – domy založené diecézním biskupem, které jsou stále otevřené mládeži [97] => ** Asociace křesťanských spolků mládeže – dobrovolné seskupení občanských sdružení dětí a mládeže [98] => ** Salesiánské hnutí mládeže – křesťanský spolek dětí a mládeže s celostátní působností [99] => ** Salesiánské kluby mládeže – činnosti s dětmi a mládeží [100] => ** Dům Ignáce Stuchlého – výchovně vzdělávací zařízení pro mládež s ubytovací kapacitou [101] => * Pastorace seniorů – zapojení starších lidí do života a práce církví ve farnostech a sborech [102] => * [[Sociální služby]]: [103] => ** [[Charita Česká republika]] – nezisková humanitární organizace, pomoc potřebným na území České republiky [104] => ** Domov sv. Karla Boromejského – komplexní ošetřovatelská a sociální péče dlouhodobě nemocným a starým lidem [105] => ** [[Diakonie Českobratrské církve evangelické|Diakonie ČCE]] – nezisková organizace poskytující sociální služby [106] => ** [[Armáda spásy]] – pomoc osobám bez přístřeší [107] => ** Naděje, z.s. – křesťanská misijní a charitativní iniciativa [108] => ** [[Teen Challenge]] – křesťanská organizace pomáhající lidem s problémem závislosti na drogách. Sociálních služeb, na kterých se v České republice podílí církev je neskutečně mnoho, toto jsou pouze příklady [109] => * [[zdravotnictví]] [110] => ** církevní nemocnice (př. Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského) [111] => ** hospicové hnutí – s cílem maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit důstojné [[Smrt|umírání]] (Hospic Anežky České, Hospic na Svatém Kopečku, a jiné) [112] => ** Duchovní péče ve zdravotnických institucích (Asociace nemocničních kaplanů, Česká společnost pro klinickou pastorační práci apod.) [113] => [114] => Dalšími aktivitami, do kterých církev v České republice zasahuje je dále [[Armáda České republiky|armáda]], [[vězeňství]] a [[Policie České republiky|policie]] (vojenští kaplani, duchovní služba v armádě, duchovní služba ve věznicích, duchovní služba policie ČR apod.). Dále se církev angažuje ve [[vzdělání]] a ve [[Výchova|výchově]], což znamená že mnoho škol na území ČR je zřizováno církví, jako příklad může být Církevní mateřská škola Srdíčko nebo [[Dívčí katolická střední škola]] a mnoho jiných. Také v [[Kultura|kulturní]] oblasti se církev podílí na aktivitě – [[ochrana památek]], [[architektura]], [[výtvarné umění]], [[hudba]]. Mnoho [[Muzeum|muzeí]] na území českém zaštiťuje církev. Příklad: [[Diecézní muzeum v Brně]], Církevní muzeum v Polné, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze a mnoho dalších. [115] => [116] => == Odkazy == [117] => === Reference === [118] => [119] => [120] => === Související články === [121] => * [[Autokefální církev]] [122] => * [[Církev a náboženská společnost]] [123] => * [[Dějiny křesťanství]] [124] => * [[Evidovaná právnická osoba církve a náboženské společnosti]] [125] => * [[Hierarchie katolické církve]] [126] => * [[Megachurch]] [127] => * [[Náboženská společnost]] [128] => * [[Organizace pravoslavných církví]] [129] => * [[Základní dokument církve nebo náboženské společnosti]] [130] => * [[Konfesní právo]] [131] => [132] => === Externí odkazy === [133] => * {{Wikislovník|heslo=církev}} [134] => * {{Wikicitáty|téma=Církev}} [135] => * [http://www.cirkve.cz České křesťanské církve] [136] => [137] => {{Autoritní data}} [138] => [139] => [[Kategorie:Církev| ]] [140] => [[Kategorie:Formy právnických osob]] [] => )
good wiki

Církev

Ježíš Kristus V nejobecnějším významu je církev náboženskou organizací sjednocenou týmž vyznáním. Tento článek pojednává o církvi z pohledu křesťanství.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'duchovní','křesťan','Solní pokladna','Kněz','Petr (apoštol)','Česko','Bohoslužba','stát','Charita Česká republika','Desátek','Unitářství','spolek'

Bohoslužba

Česko

Desátek

Duchovní

Kněz

Křesťan

Spolek

Stát

Unitářství