Array ( [0] => 15499859 [id] => 15499859 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dárfúr [uri] => Dárfúr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Map of Darfur 2011.png|vpravo|náhled|Administrativní rozdělení Dárfúru na 3 části]] [1] => '''Dárfúr''' ([[arabština|arabsky]] {{cj|ar|دار فور}}) (v překladu domov Fúrů) je oblast na západě [[Súdán]]u hraničící na jihozápadě se [[Středoafrická republika|Středoafrickou republikou]], na jihu s [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem]], na severu s [[Libye|Libyí]] a na západě s [[Čad]]em. Rozloha činí 493 180 km² a počet obyvatel je 6–6,5 mil. ([[2006]]). Území Dárfúru se dělí na tři administrativní části: Severní Dárfúr (s centrem [[El Geneina]]), Jižní Dárfúr (s centrem [[Nyala]]) a Západní Dárfúr (s centrem [[El Fasher]]). [2] => [3] => == Geografie == [4] => [[Soubor:Sudan Jebel Marra Deriba Lakes.jpg|vpravo|náhled|Jezero v kráteru sopky Jebel Marra.]] [5] => Dárfúr zaujímá plochu o rozloze 493 180 km². Je ohraničen na severu [[Libyjská poušť|Libyjskou pouští]], na jihu řekou [[Bahr el-Ghazal (řeka)|Bahr-el-Ghazal]], na západě [[Čad]]em a [[Středoafrická republika|Středoafrickou republikou]] a na východě pohořím [[Kordofán]]. Většina území se nalézá ve výšce 700–1000 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je vrchol pohoří masivu sopky [[Jebel Marra]], které leží v nadmořské výšce 3042 m n. m. Jižně od pohoří [[Jebel Marra]] leží roviny Dar Dima a Dar Uma. [6] => Z fyzickogeografického pohledu je území tvořeno třemi až čtyřmi odlišnými oblastmi. Severní oblast je tvořena polopouštním prostředím, které je součástí [[Sahara|Sahary]] a je nejméně obydlenou oblastí Dárfúru. Typická jsou vyschlá řečiště – tzv. [[vádí]]. V době dešťů se plní vodou a jsou využívána k přechodnému zemědělství, avšak kvalita okolní půdy je nízká. Velký význam pro přežití obyvatel mají podzemní vody. Obyvateli severní oblasti bývají často skupiny jak afrických černošských [[Zaghawů]] a [[Meidopů]], tak také arabských kmenů [[Rizeigatů]] a [[Zayadiyů]], živících se zde pastevectvím s velbloudy a taktéž pěstováním prosa na písčitých půdách zvaných [[Goz]]. Východní část je tvořena rovinami a nízkými kopci. V centrální oblasti se nalézá úrodný pás, obsahující stálé vodní toky vhodné pro zemědělství. Taktéž zahrnuje sopečné pohoří s nejvyšším vrcholem [[Džabal Marra|Jebel Marra]] (3042 m n. m.) V kráteru sopky se nalézá jezero a kráter se nazývá [[Deriba]]. Centrální oblast je nejvíce obydlenou v provincii a žijí zde převážně skupiny [[Fúrů]] a [[Masalitů]] živících se jako zemědělci. V této oblasti jsou relativně časté srážky. Jižní oblast je oblast s největším úhrnem srážek a je obývána převážně arabskými obyvateli (je domovem společenství více kmenů zahrnující se do jednoho názvu - [[Baggarové]]). [7] => Podzemní průzkum prokázal existenci obrovského jezera na tomto území. Jeho rozloha mohla být až 49 500 km² a předpokládá se že vyschl před tisíci lety. [8] => Celkové klima je až na jih území (popř. okolí pohoří Marra),které je bohaté na srážky, velmi suché. Období dešťů trvá zhruba 3 měsíce a to od poloviny června do poloviny září. [9] => [10] => == Obyvatelstvo == [11] => [[Soubor:Darfur IDPs children sitting.jpg|vpravo|náhled|Černošské obyvatelstvo Dárfúru.]] [12] => Obyvatelstvo Dárfúru je velice pestré a heterogenní. V regionu se nachází až 80 etnicky odlišných kmenů (počet kmenů se různí – v jiných dostupných materiálech se udává číslo kolem 30 kmenů) a obyvatelstvo se dělí na 2 základní významné etnické skupiny. Prvním je původní černošské negroidní obyvatelstvo, kterého je zhruba jedna polovina z celkového počtu (3,1 mil.). Tato etnická skupina je reprezentována černošskými Afričany, z nichž nejvýznamnější jsou kmeny [[Fúrů]], [[Massalitů]] a [[Zaghawů]]. Kmen [[Fúrů]] je vůbec největším etnikem v této oblasti a zaujímá třetinu veškerých obyvatel Dárfúru. Dalšími černošskými etniky jsou kmeny: [[Meidob]], [[Dajo]], [[Berti]], [[Kanein]], [[Mima]], [[Bargo]], [[Barno]], [[Gimir]], [[Tama]], [[Mararit]], [[Fellata]], [[Jebel]], [[Sambat]] a [[Tunjur]]. Druhá etnická skupina je tvořena arabskými kmeny, převážně kmeny [[Habania]], [[Beni Hussein]], [[Zeiyadiya]], [[Beni Helba]],[[Ateefat]], [[Humur]], [[Khuzam]], [[Khawabeer]], [[Beni Jarrar]], [[Mahameed]], [[Djawama]], [[Rezeigat]], a [[Ma’aliyah]] (převážná skupina těchto kmenů je nazývána jako Baggarové). Arabské obyvatelstvo si podmanilo černošské obyvatelstvo v Dárfúru a díky tomu také dokázalo prosadit drtivě nejvýznamnější náboženství v této oblasti, což je [[islám]] (sunnitský), které vyznávají jak černošské obyvatelstvo, tak obyvatelstvo arabské. Dalšími významnějšími náboženstvími jsou [[animismus]] a [[křesťanství]]. Nejčastější obživou obyvatel je zemědělství (70–80 %). Zatímco africké kmeny žijí více usazeně, arabské nomádské kmeny jsou typické svým pastevectvím a kočovným životem. Celkově je toto území velice diversifikováno jak množstvím jazyků, tak také rozdílnou kulturou jednotlivých společenství zde žijících. [13] => Počet obyvatelstva je velmi značně ovlivněn právě situací v jaké se daný region nachází. Zatímco v roce 1874 se předpokládá, že měl Dárfúr již 3,5 milionu obyvatel, dnes má 6,5 milionu, avšak až na 2,5 milionu obyvatel byli nuceni emigrovat díky konfliktu do sousedních zemí (převážně [[Čad]]u). Velkým problémem je také vysoká míra zastoupení ženského pohlaví a vysoká úmrtnost. Díky tomu, že Dárfúr patří mezi nejchudší země světa se předpokládá prudký nárůst obyvatel v dalších letech. Úředním jazykem na celém území je [[arabština]], avšak díky kolonizaci Brity se zde místy domluvíte i anglicky. [14] => [15] => == Historie == [16] => {{Upravit část}} [17] => [18] => === Království v Dárfúru a období dynastie Daju === [19] => Mezi 9. a 12. stoletím vznikala v regionu četná království. K největšímu rozvoji v počátcích historie Dárfúru docházelo v nejpříznivěji položené oblasti okolo sopečného pohoří [[Džabal Marra]]. Postupně docházelo k expanzi na celé dnešní území. V této době byli dominující skupinou obyvatel příslušníci kmene [[Daju]], žijící v oblasti zmíněného pohoří. Ve 14. století jejich kulturu nahradila kultura arabská, spojená s islamizací. [20] => [21] => === Tunjur === [22] => Islám se zde začíná v největší míře šířit ve 13. a 14. století za vlády dynastie [[Tunjur]] a dochází k velmi rychlé islamizaci území (islám se však dostává na africký kontinent již od 7. století). Prvním králem této dynastie na tomto území byl [[Ahmed el-Makur]], který si vzal dceru posledního dajuského monarchy. Významnou osobnosti v historii Dárfúru je vnuk prvního tunjurského krále, sultán [[Dali]]. Dokázal vytvořit společnou unii mezi arabským a černošským africkým obyvatelstvem, rozdělil zemi do více provincií a stanovil trestní zákoník, který je zčásti dodržován dodnes. Významnou osobností se stal i jeho vnuk [[Soleiman|Suleiman Solon]] (také znám jako Solon), který vládl mezi lety 1596–1637 a byl významným bojovníkem a oddaným mohamedánem. Díky jeho vnukovi [[Ahmed Bahr|Ahmedu Bahrovi]] došlo k další značné islamizaci a islám se stal dominantním a oficiálním náboženstvím, ať už pro arabské obyvatelstvo nebo nearabské. Ahmed Bahr se taktéž zasloužil o růst prosperity díky podpoře imigrace s [[Bornu]] a [[Baguirmi]]. Poté následovalo velké množství válečných konfliktů s říšemi [[Sennarský sultanát|Sennar]] a [[Wadajská říše|Wadai]] a země ztrácí na významu. Velice dlouhou dobu (po stovky let) byla země ovládána také říší [[Kanem]], a to až do 17. století. [23] => [24] => === Vláda dynastie Keira === [25] => Po ní se moci chopila místní dynastie [[Keira]], která vyhlásila roku 1640 na tomto území nezávislý sultanát. Za vlády této dynastie došlo ke stabilizaci situace na tomto území a taktéž se nacházel Dárfúr na vrcholu prosperity. V roce 1787 jeho osmý nástupce sultán [[Abdarahmán ar-Rašíd]] (1787–1801) rozšířil území sultanátu až k Nilu, když dobyl [[Kordofán]]. [26] => [27] => === 1874–1883: turecko-egyptská nadvláda === [28] => V roce 1874 se dostala země do značné krize a jako značně oslabená byla obklíčena a částečně zničena egyptským vládcem (za velké pomoci Zubajra Rahmy) a nastolil vládu v [[Chartúm]]u. Mnoho obyvatel Dárfúru bylo z této oblasti vysídleno. V souvislosti na rostoucí nespokojenosti s egyptskou okupací a vysokými daněmi se rozrůstá počátkem 80. let 19. století revoluční vření, které vyvrcholilo vzpourami arabským kočovných kmenů oblasti celého Dárfúru. Toto rozhořčení vyvrcholilo všelidovým povstáním. Dynastie [[Keira]], která si udržovala svrchovanost v zemi až do roku 1874, kdy byla svržena [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] (s turecko-egyptskou vládou). Turecko-egyptská nadvláda zde zůstala až do roku 1883, kdy byla svrhnuta mahdýským vojskem. Krátké období turecko-egyptské vlády bylo způsobeno vzpourami kmenů [[Fúrové|Fúrů]] a společenstvím [[Baggárové|Baggarů]] na jihu, pro které sliboval příchod a povstání mahdistů zničení tehdejšího nenáviděného režimu. Darfúr byl v tomto období střediskem [[otrokářství|obchodu s otroky]]; zotročení obyvatelé zajatí ve střední Africe a jiných částech Súdánu odtud byli dále posíláni do dalších částí arabského světa. [29] => [30] => === 1883–1898: vláda Mahdistů === [31] => [[Soubor:Muhammad Ahmad al-Mahdi.jpg|náhled|upright|Muhammad Ahmad al-Mahdi – nejznámější osobnost z mahdiské vlády v Dárfúru]] [32] => V roce 1883 [[Muhammad Ahmad|Al-Mahdí]] prohlásil sebe jako tzv. [[Mahdí]], což znamená „Bohem správně vedeného“ a čekalo se od něj nastolení víry a spravedlnosti v zemi. Jeho následovník, známý jako [[Ankar]], sjednotil veškeré věřící islámu nejen v Dárfúru, ale napříč celým [[Súdán]]em. Po řadě neúspěšných pokusů z řad těchto mahdistů se jim v roce 1885 podařilo obsadit město [[Chartúm]] a svrhnout turecko-egyptskou vládu i s režimem. [[Chalífa]] Abdullahi ze Ta'aisha Dárfúru byl další úspěšný Mahdí, i když neměl podporu všech obyvatel. Mezi lety 1885–1888 docházelo ke vzpourám právě proti Mahdistům, zejména ze strany kmenů [[Rizeigatové|Rizeigatů]] a [[Fúrové|Fúrů]]. Chalífa se tak potýkal s narůstajícími sváry v zemi, kterým napomohla i vedená politika nucených migrací Baggarů z Dárfúru do [[Omdurman]]u. Vedená politika udělala také z kočovných kmenů armády. Navíc v letech 1889–1890 propukl v zemi hladomor spolu s epidemií. Baggarové, kteří nereagovali na chalífovy výzvy, se snažili bránit jeho armádě, avšak pod hrozbou naprostého zničení a vyhlazení byly donuceni od roku 1888 emigrovat ze svých domovů. Toto relativně krátké období turecko-egyptské vlády a vlády Mahdistů je nazýváno jako Umm kwakiyya – léta bídy, pálení. [33] => [34] => === 1898–1916: nezávislost Dárfúru díky Ali Dinarovi === [35] => Dárfúr byl první oblastí, která byla osvobozena od mahdistů, a to [[Ali Dinar]]em v roce 1898, který sloužil [[chalífovi]] sídlícím v [[Chartúm]]u. Vrátil se poté zpět do Dárfúru, kde se prohlásil sultánem (uznala ho i anglo-egyptská vláda) a hodlal obnovit opět [[Fúrský sultanát]] v Dárfúru. V roce 1916 se Dárfúr potýkal s velkým hladomorem, který zapříčinil masivní demografický pokles obyvatelstva, a stal se místem občanských nepokojů. Hospodářství oblasti se v této době nacházelo v troskách. [36] => [37] => === 1899–1955: anglo-egyptská nadvláda === [38] => I když již v roce 1898 si anglo-egyptská armáda pod vedením [[Horatio Kitchener|Horatia Kitchenera]] podmanila [[Chartúm]], Dárfúr se stal její součástí až v roce 1916, kdy byl jimi zabit [[Ali Dinar]] a Dárfúr byl násilně připojen. Dárfúr se tak stal okrajovou oblastí, která sloužila jen pro zájmy britských kolonizátorů a ne pro rozvoj oblasti. Nezávislým sultanátem byl Dárfúr právě až do roku 1916 (podle jiných zdrojů 1915), kdy došlo k připojení [[Súdán]]u, který byl tehdejší britskou kolonii pod anglo-egyptskou nadvládou s převážným vlivem právě Britů. [39] => [40] => === V rámci nezávislého Súdánu a další vývoj === [41] => [[Soubor:Darfur refugee camp in Chad.jpg|náhled|Záchranný tábor uprchlíků z Dárfúru v Čadu při konfliktu v roce 2003]] [42] => Obrat nastal v roce 1956, kdy Súdán získává nezávislost. Od této doby se v zemi střídá velké množství vojenských a sporných demokratických režimů a v oblasti začíná narůstat vliv dvou politických stran hlásících se k islámu – Ummy (UP), která se hlásí k mahdistické historii a usilovala o dospění k nezávislosti ve spolupráci s Británií, a Národní unionistické strany (NUP), považující se za následovníky [[Khatmiyové|Khatmiyů]] s odkazem na egyptskou nadvládu. Nestabilita režimů byla také způsobena válkami mezi [[Súdán]]em, [[Libye|Libyí]] a [[Čad]]em. Narůstá také význam ideologie nadřazenosti arabského obyvatelstva nad původním africkým v této zemi, propagované libyjským vůdcem Muammarem al-Kaddáfím. Dárfúr po dlouhou dobu zůstával celistvou provincií, přesněji až do roku 1994, kdy byl rozdělen na Severní ([[Shamal Dárfúr]]), Jižní ([[Janub Dárfúr]]) a Západní Dárfúr ([[Gharb Dárfúr]]) a v každém z těchto regionů je od této doby dosazen guvernér, který je jmenován súdánskou vládou a taktéž se jí zodpovídá. [43] => [44] => Další hladomor v roce 1980 narušil mnoho společenských struktur a vedl k jedné z prvních rozepří mezi obyvateli Dárfúru. Právě zde se již začal rýsovat konflikt, který probíhal dalších 15 let a vyvrcholil v roce 2003. Tento konflikt je považován za jednu z největších humanitárních katastrof na světě, která zapříčinila úmrtí více než 400 000 obyvatel Dárfúru a dalších minimálně 2,3 milionu obyvatel bylo nuceno území opustit. [45] => [46] => === Válka v Dárfúru === [47] => {{aktualizovat}} [48] => [[Soubor:Villages destroyed in the Darfur Sudan 2AUG2004.jpg|náhled|Vesnice vypálené v Dárfúru v roce 2004]] [49] => {{Podrobně|Konflikt v Dárfúru}} [50] => V roce [[2003]] v oblasti propuklo povstání proti súdánské vládě ovládané Araby. Vzpouru vedla dvě hlavní povstalecká uskupení - [[Hnutí pro spravedlnost a rovnost]] a [[Súdánská osvobozenecká armáda]]. Povstalci upozorňovali na útlak nearabského obyvatelstva vládou v [[Chartúm]]u. Vláda na povstání reagovala nálety a podporou pozemních útoků arabských milic [[Džandžavíd]]. Ty jsou spojovány s masivním porušováním [[Lidská práva|lidských práv]] zahrnujícím hromadné vraždy, rabování, znásilňování atd. Válka si již vyžádala několik desítek tisíc životů. [[Světová zdravotnická organizace]] mluví o 50 000 obětech, odhady některých [[NNO|nevládních organizací]] se pohybují kolem 400 000. Například americká vláda tento konflikt označuje za [[genocida|genocidu]]. [[18. září]] [[2004]] vydala [[Rada bezpečnosti OSN]] rezoluci 1564, která požaduje ustavení vyšetřovací komise pro Dárfúr. Ve zprávě z 31. ledna 2005 ovšem OSN odmítá situaci označit za genocidu. Přes hromadné vraždy a znásilňování se totiž nepodařilo prokázat genocidní záměr. V červenci 2021 bylo potvrzeno obvinění bývalého velitele súdánské milice v Dárfúru Abd al-Rahmana, který stane před Mezinárodním trestním soudem. Je obviněný z 31 bodů válečných zločinů a [[Zločin proti lidskosti|zločinů proti lidskosti]] (např. záměrné útoky na civilní obyvatelstvo, vraždy, sexuálně motivované útoky, mučení, kruté zacházení a pokusy o vraždu). Jedná se o první trestní řízení na půdě Mezinárodního trestního soudu týkající se zločinů spáchaných v Dárfúru v letech 2003 a 2004. Zatykač je ale uvalen také na Abdela Raheema Husseina, Ahmada Haruna a Abdallaha Bandu. V roce 2009 byl také vydán zatykač na bývalého prezidenta Súdánu Umara al-Bašíra, který se stal prvním podezřelým z genocidy na půdě Mezinárodního trestního soudu.{{Citace elektronického periodika [51] => | příjmení = Dvořáková [52] => | jméno = Alžběta [53] => | titul = Bývalý velitel súdánské milice v Dárfúru zvaný Ali Kushayb stane před Mezinárodním trestním soudem [54] => | periodikum = Bulletin lidských práv [55] => | vydavatel = Centrum pro lidská práva a demokracii [56] => | url = https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/Bulletin%20Letn%C3%AD%202021.pdf [57] => | datum přístupu = 2021-09-03 [58] => }} [59] => [60] => == Hospodářství == [61] => V hospodářství razantně dominuje zemědělská výroba, která zaměstnává 70-80% obyvatel. Nejvýznamnějšími pěstovanými plodinami jsou proso a čirok a chovány jsou nejčastěji ovce, skot, kozy a také velbloudi. Dalšími významnými produkty jsou bavlna a tabák. Významnou surovinou je taktéž voda, která je v celém Súdánu nedostatkovým zbožím a Dárfúr má hlavně v centrální a jižní části vody dostatek. [62] => Dárfúr je vůbec nejchudší zemí na světě, k čemuž dopomohl také násilný konflikt, který zničil veškeré fungující hospodářství v této provincii. [63] => [64] => == Vláda a politická situace == [65] => {{Aktualizovat|část}} [66] => V každém ze tří administrativních regionů Dárfúru je jmenován súdánskou vládou jeden guvernér, který je podřízen vládě Súdánu, která sídlí v [[Chartúm]]u. Dárfúru byla propůjčena přechodná a částečná regionální správa, kterou zabezpečuje přechodný orgán, tzv. TDRA ([[Transitional Darfur Regional Authority]]), jejímž ministrem je [[Minni Minnawi]]. Celkově je Dárfúr vládou Súdánu zanedbáván, což zhoršuje jeho situaci. Typická pro místní politiku je diskriminace černošského nearabského obyvatelstva. V súdánské vládě jsou dvě strany: [[Strana národního kongresu]] a [[SPLM]]. Znakem vlády je také nestabilita a časté změny režimů, převážně vojenských a nedemokratických. S tím souvisí vznik množství ozbrojených povstaleckých skupin mezi lety 2001 a 2002. Největšími jsou SLM/A (Sudan Liberation Movement/Army), Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM – Justice and Equality Movement) a občanské dobrovolnické vojsko známé jako [[Džandžavíd]], spolupracující s vládou Súdánu. Obyvatelé Dárfúru by měli v roce 2011 rozhodovat o sebeurčení, avšak referendum je stále nejisté. Aktuálním prezidentem Súdánu je [[Umar al-Bašír]], který je znám proislámskou politikou. Dne 11.–13. dubna 2010 proběhly volby jak do parlamentu, tak prezidentské, avšak kvůli bojkotu opozičních stran se volby protáhly. Jistým vítězem však je minulý i nynější prezident [[Umar al-Bašír]] i přes to, že je více než rok obviněn [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodním trestním soudem]] za spáchanou genocidu v Dárfúru. [67] => [68] => == Odkazy == [69] => === Reference === [70] => [71] => [72] => === Literatura === [73] => * CAMPBELL, David. Geopolitics and visuality : Sighting the Darfur conflict. Political Geography. 2007, č. 4. [74] => * O'FAHEY, Rex S. The Darfur Sultanate. Columbia university : Columbia university, 2008. 357 s. [75] => * [[Jitka Pantůčková|PANTŮČKOVÁ, Jitka]], et al. Súdán. Praha : ČTK – Pressfoto, 1981. 159 s. [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Commonscat}} [79] => [80] => === Externí (internetové) zdroje === [81] => * [[Amnesty International]]. Eyes on Darfur [online]. c2007 [cit. 2010-04-25]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20080610104922/http://www.eyesondarfur.org/. [82] => * BĚLONOŽNÍKOVÁ, Jana . Reakce na ozbrojený konflikt v Darfúru. Brno, 2008. 69 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/107773/pravf_m/DP_Jana_Belonoznikova.pdf>. [83] => * BOČEK, Miroslav. [[Konflikt v Dárfúru]] [online]. Masarykova univerzita : Masarykova univerzita, 2008. 17 s. Seminární práce. Masarykova univerzita Brno. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1431/jaro2008/Z5100/ode/5159450/5159451/DARFUR-seminarni_prace.pdf. [84] => * Classic Encyclopedia [online]. 2007 [cit. 2010-04-23]. Darfur. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20091002063627/http://www.1911encyclopedia.org/Darfur. [85] => * Darfur Australia Network. Darfur Australia Network [online]. 2009 [cit. 2010-04-25]. Dostupné z: http://www.darfuraustralia.org {{Wayback|url=http://www.darfuraustralia.org/ |date=20100326000701 }}. [86] => * Darfurinformation.com [online]. [cit. 2010-04-23]. Dostupné z: http://darfurinformation.com/about.asp {{Wayback|url=http://darfurinformation.com/about.asp |date=20090228133022 }}. [87] => * Darfur's Tribes. Justice African Sudan [online]. 2009, [cit. 2010-04-27]. Dostupný z: http://www.justiceafricasudan.net/site2/index.php?option=com_docman&task=doc_download&gid=6&Itemid=94&lang=en{{Nedostupný zdroj}}. [88] => * HOŘÍNEK, Oldřich . Analýza konfliktu v Súdánu [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 58 s. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita Brno. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/143788/fss_b/FSS.Bakalarska_prace.Ol.Horinek.pdf. [89] => * Parlament České republiky. Súdán/Dárfůr. Parlamentní institut. 2007, s. 1–11. Dostupný také z: https://web.archive.org/web/20080920203528/http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-3-066.pdf. [90] => * The History And Origins Of The Current Conflict In Darfur. Unsudanig. s. 1-35. Dostupný také z: http://darfurjam.unsudanig.org/trackII/data/background/History%20and%20origin%20of%20Darfur%20crisis%20(Darfur%20Livelihoods%20Unde.doc{{Nedostupný zdroj}}. [91] => * UnSudanIG [online]. [cit. 2010-3-11]. Dostupné z: http://www.unsudanig.org. [92] => * Worldstatesmen [online]. 2000 [cit. 2010-04-23]. Sudan. Dostupné z: http://www.worldstatesmen.org/Sudan.html. [93] => [94] => {{Souřadnice|13|25|zobrazení=top}} [95] => {{Autoritní data}} [96] => [97] => [[Kategorie:Geografie Súdánu]] [] => )
good wiki

Dárfúr

Administrativní rozdělení Dárfúru na 3 části Dárfúr (arabsky ) (v překladu domov Fúrů) je oblast na západě Súdánu hraničící na jihozápadě se Středoafrickou republikou, na jihu s Jižním Súdánem, na severu s Libyí a na západě s Čadem. Rozloha činí 493 180 km² a počet obyvatel je 6-6,5 mil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chartúm','Súdán','Čad','Fúrů','Umar al-Bašír','Středoafrická republika','Džabal Marra','Džandžavíd','Tunjur','Zaghawů','Jebel Marra','Ali Dinar'

Čad

Chartúm

Džandžavíd

Súdán