Array ( [0] => 15484065 [id] => 15484065 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Súdán [uri] => Súdán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento= republice Súdán}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Súdánu [3] => | úřední název = {{Cizojazyčně|ar|جمهورية السودان}}
(Džumhúríjat as-Súdán) [4] => | úřední název česky = Súdánská republika [5] => | vlajka = Flag of Sudan.svg [6] => | článek o vlajce = Súdánská vlajka [7] => | znak = Emblem of Sudan.svg [8] => | mapa umístění = Sudan (orthographic projection) highlighted.svg [9] => | rozloha = {{formatnum:1886068}} [10] => | rozlmisto = 15 [11] => | procent vody = [12] => | počet obyvatel = {{formatnum:44909353}} [13] => | obyvmisto = 37 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2021]] [15] => | hustota = 21,3 [16] => | hustmisto = [17] => | HDI = 0,510 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = střední [20] => | HDI aktuální k = 2019 [21] => | HDImísto = 170 [22] => | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[nubijština]], domorodé jazyky, [[angličtina]] [23] => | náboženství = [[islám]] (70 %), domorodá náboženství (25 %), [[křesťanství]] (5 %) [24] => | nejvyšší hora = [[Deriba]] (pohoří [[Džabal Marra]]) [25] => | výška nejvyšší hory = 3042 [26] => | státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Chartúm]] ({{Cizojazyčně|ar|الخرطوم}}) [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Abdal Fattáh Burhán]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Osman Hussein]] [32] => | článek o hymně = Súdánská hymna [33] => | hymna = Nahnu džund Alláh džund al-watan [34] => | datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1956]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]] a [[Egypt]]ě [36] => | měna = [[súdánská libra]] [37] => | kód měny = SDG [38] => | HDP/ob. = 4 232 [39] => | HDP/ob.misto = 136 [40] => | HDP aktuální k = 2018 [41] => | ison = 729 [42] => | iso3 = SDN [43] => | iso2 = SD [44] => | mpz = SUD [45] => | doména = sd [46] => | předvolba = +249 [47] => | čas = +2 [48] => | commonscat = Sudan [49] => }} [50] => '''Súdán''', plným názvem '''Súdánská republika''' ({{Vjazyce2|ar|جمهورية السودان|Džumhúríjat as-Súdan}}), je stát na severovýchodě [[Afrika|Afriky]], nacházející se na jih od [[Sahara|Sahary]] částečně v oblasti [[Sahel]]u. Hraničí s [[Egypt]]em na severu; s [[Libye|Libyí]], [[Čad]]em a [[Středoafrická republika|Středoafrickou republikou]] na západě; [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem]] na jihu a s [[Etiopie|Etiopií]], [[Eritrea|Eritreou]] a [[Rudé moře|Rudým mořem]] na východě. [51] => [52] => V Súdánu žije 45 milionů lidí (k roku 2021) a zaujímá celkovou rozlohu 1 886 068 kilometrů čtverečních. Do 9. července 2011, kdy se osamostatnil [[Jižní Súdán]], byl největším státem kontinentu, nyní je třetí za [[Alžírsko|Alžírskem]] a [[Konžská demokratická republika|Demokratickou republikou Kongo]]. [53] => [54] => Převládající náboženství je [[islám]]. Úředními jazyky jsou [[arabština]] a [[angličtina]]. Hlavním městem je [[Chartúm]], který se nachází na soutoku [[Modrý Nil|Modrého]] a [[Bílý Nil|Bílého Nilu]]. Druhým největším městem je [[Omdurmán]]. [55] => [56] => V Evropě se o území na jih od Egypta hovořilo jako o [[Núbie|Núbii]]. Za první státní útvar můžeme považovat již království [[Kerma]], jež vzniklo kolem roku 2500 př. n. l. a existovalo takřka tisíc let. Dalším významným státem bylo království Kuš (785 př. n. l. – 350). Následovala království [[Nobatie]], [[Makúrie]] a [[Alodie]], přičemž všechna byla [[Křesťanství|křesťanská]]. Mezi 14. a 15. stoletím byla velká část Súdánu osídlena arabskými [[Kočovnictví|kočovníky]], od 16. století pak začalo docházet k masivní [[Arabové|arabizaci]] a [[Islamizace|islamizaci]]. V 19. století byl Súdán ovládnut Egyptem, roku 1898 získali vliv v oblasti [[Britské impérium|Britové]]. V roce 1953 poskytli Súdánu samosprávu, nezávislost byla vyhlášena 1. ledna 1956. Pod vládou [[Džafar Nimeiry|Džafara Nimeiryho]] zavedl Súdán v roce 1983 [[Šaría|islámské právo šaría]]. To vyhrotilo rozpory mezi islámským severem a křesťansko-[[Animismus|animistickým]] jihem a vedlo k občanské válce, jež vyvrcholila odtržením [[Jižní Súdán|Jižního Súdánu]] v roce 2011. V letech 1989 až 2019 zažil Súdán vojenskou diktaturu vedenou [[Umar al-Bašír|Umarem al-Bašírem]], počet jejíchž obětí se odhaduje na 400 tisíc, i kvůli etnické čistce v oblasti [[Dárfúr|Dárfúru]]. Porušování lidských práv, pronásledování neislámských náboženství a obvinění, že Súdán je bezpečným útočištěm pro islámské teroristy, izolovala zemi od většiny mezinárodního společenství. Protesty proti diktatuře vypukly koncem roku 2018 a donutily Bašíra k rezignaci. V roce 2020 bylo zrušeno právo šaría a Súdán se stal [[Sekulární stát|sekulárním státem]]. [57] => [58] => Mezinárodní izolace zemi ekonomicky ruinovala, nicméně má dobrou perspektivu díky značným zásobám [[Ropa|ropy]]. Podle odhadu [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] z roku 2021 je súdánská ekonomika z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] sedmdesátá největší na planetě, zhruba o velikosti ekonomiky [[Bulharsko|bulharské]] či [[Slovensko|slovenské]]. [59] => [60] => Súdán je členem [[Liga arabských států|Ligy arabských států]], [[Africká unie|Africké unie]], [[Hnutí nezúčastněných zemí]], [[Společný trh pro Východní a Jižní Afriku|Společného trhu pro Východní a Jižní Afriku]] či [[Organizace islámské spolupráce]]. [61] => [62] => == Historie == [63] => {{Podrobně|Dějiny Súdánu}}[[Neolit]] začal na území Súdánu v 8. tisíciletí před naším letopočtem, kdy místní lidé přešli na usedlý způsob života v opevněných vesnicích z cihel. Během 5. tisíciletí př. n. l. vysychající krajina (rodící se [[Sahara]]) přivedla velké skupiny lidí do údolí [[Nil|Nilu]]. První kulturou byla kermská kultura, jejíž kořeny sahají k období 2500 př. n. l.{{Citace elektronického periodika [64] => | titul = Kerma Culture {{!}} The Oriental Institute of the University of Chicago [65] => | periodikum = oi.uchicago.edu [66] => | url = https://oi.uchicago.edu/museum-exhibits/nubia/kerma-culture [67] => | datum přístupu = 2021-08-27 [68] => }} [69] => [70] => === Kuš === [71] => [[Soubor:Sudan Meroe Pyramids 2001.JPG|vlevo|náhled|Pyramidy v [[Meroe]]]] [72] => Sociální hierarchizace vyvrcholila založením státu kolem roku 1700 př. n. l., který je nazýván království Kuš.{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = The Kingdom of Kush [74] => | periodikum = World History Encyclopedia [75] => | url = https://www.worldhistory.org/Kush/ [76] => | jazyk = en [77] => | datum přístupu = 2021-08-26 [78] => }} Stát ležel na soutoku [[Modrý Nil|Modrého]] a [[Bílý Nil|Bílého Nilu]], někdy je též nazýván [[Núbie|Starou Núbií]]. Byl silně provázán se [[Starověký Egypt|starověký Egyptem]], antropologické a archeologické výzkumy jasně ukázaly, že etnicky ani kulturně nebyl mezi populacemi Egypta a Kuše žádný rozdíl. Založení Kuše přímo souviselo s rozpadem egyptské [[Nová říše|Nové říše]], jak je nazýváno poslední velké období starého Egypta.{{Citace periodika [79] => | příjmení = Dixon [80] => | jméno = D. M. [81] => | titul = The Origin of the Kingdom of Kush (Napata-Meroë) [82] => | periodikum = The Journal of Egyptian Archaeology [83] => | datum vydání = 1964 [84] => | ročník = 50 [85] => | strany = 121–132 [86] => | issn = 0307-5133 [87] => | doi = 10.2307/3855745 [88] => | url = https://www.jstor.org/stable/3855745 [89] => | datum přístupu = 2021-08-26 [90] => }} [91] => [92] => Zpočátku se Kuš Egyptem inspiroval, časem ale vojensky, politicky i kulturně kdysi mocný Egypt přerostl a v 8. století před naším letopočtem král Kašta vtrhl do Egypta a ovládl ho.{{Citace periodika [93] => | příjmení = Redford [94] => | jméno = Donald B. [95] => | titul = Sais and the Kushite Invasions of the Eighth Century B.C. [96] => | periodikum = Journal of the American Research Center in Egypt [97] => | datum vydání = 1985 [98] => | ročník = 22 [99] => | strany = 5–15 [100] => | issn = 0065-9991 [101] => | doi = 10.2307/40000387 [102] => | url = https://www.jstor.org/stable/40000387 [103] => | datum přístupu = 2021-08-26 [104] => }} Jeho potomci, tzv. Kušité, po staletí pak vládli jako egyptští [[Faraon|faraoni]] ([[25. dynastie]]), než byli poraženi a vyhnáni [[Asyřané|Asyřany]].{{Citace elektronického periodika [105] => | titul = 25th Dynasty (Nubians) - Livius [106] => | periodikum = www.livius.org [107] => | url = https://www.livius.org/articles/dynasty/25-dynasty-nubians/ [108] => | datum přístupu = 2021-08-26 [109] => }} Na vrcholu své slávy dobyli Kušité četná území od Jižní [[Kordofán|Kordofánu]] až po [[Sinajský poloostrov|Sinaj]]. [110] => [111] => Faraon [[Pianchi]] se pokusil rozšířit říši na [[Blízký východ]], ale v tom mu zabránil asyrský král [[Sargon II.]] Asyřané pak získali zálusk i na Egypt a zatlačili kušitské vládce hluboko na jih. Roku 590 př. n. l. byli donuceni opustit Napatu a přesídlili do [[Meroe]].{{Citace periodika [112] => | příjmení = Wainwright [113] => | jméno = G. A. [114] => | titul = The Date of the Rise of Meroë [115] => | periodikum = The Journal of Egyptian Archaeology [116] => | datum vydání = 1952 [117] => | ročník = 38 [118] => | strany = 75–77 [119] => | issn = 0307-5133 [120] => | doi = 10.2307/3855497 [121] => | url = https://www.jstor.org/stable/3855497 [122] => | datum přístupu = 2021-08-26 [123] => }} Archeologické práce, které zde začaly roku 1902, odhalily budovy a ulice, chrám zasvěcený bohu [[Amon|Amonovi]], paláce a přístavní hráz. Ve třech [[Nekropole|nekropolích]] 4 km východně od města bylo nalezeno asi 200 menších pyramid.{{Citace elektronického periodika [124] => | příjmení = Taylor [125] => | jméno = Alan [126] => | titul = The Forgotten Pyramids of Meroë - The Atlantic [127] => | periodikum = www.theatlantic.com [128] => | url = https://www.theatlantic.com/photo/2015/05/the-forgotten-pyramids-of-meroe/392312/ [129] => | jazyk = en [130] => | datum přístupu = 2021-08-26 [131] => }} Toto království nazývali staří Řekové Etiopie. Bylo mezi prvními civilizačními centry světa, kde se užívala technologie tavení [[Železo|železa]].{{Citace periodika [132] => | příjmení = Humphris [133] => | jméno = Jane [134] => | příjmení2 = Charlton [135] => | jméno2 = Michael F. [136] => | příjmení3 = Keen [137] => | jméno3 = Jake [138] => | titul = Iron Smelting in Sudan: Experimental Archaeology at The Royal City of Meroe [139] => | periodikum = Journal of Field Archaeology [140] => | datum vydání = 2018-07-04 [141] => | ročník = 43 [142] => | číslo = 5 [143] => | strany = 399–416 [144] => | issn = 0093-4690 [145] => | doi = 10.1080/00934690.2018.1479085 [146] => | url = https://doi.org/10.1080/00934690.2018.1479085 [147] => | datum přístupu = 2021-08-26 [148] => }}{{Citace periodika [149] => | příjmení = Trigger [150] => | jméno = Bruce G. [151] => | titul = The Myth of Meroe and the African Iron Age [152] => | periodikum = African Historical Studies [153] => | datum vydání = 1969 [154] => | ročník = 2 [155] => | číslo = 1 [156] => | strany = 23–50 [157] => | issn = 0001-9992 [158] => | doi = 10.2307/216325 [159] => | url = https://www.jstor.org/stable/216325 [160] => | datum přístupu = 2021-08-26 [161] => }} Přetrvalo až do poloviny 4. století, rok 350 je většinou uváděn jako rok jeho pádu. [162] => [163] => === Křesťanská Núbie === [164] => [[Soubor:Abdallah Nirqi paining, Nubia.jpg|vlevo|náhled|Makúrské nástěnné malby]] [165] => V [[6. století]] povstala tři [[Křesťanství|křesťanská]] núbijská království: [[Nobatie]] na severu, která měla hlavní město v Pachoras ([[Faras]]), centrální království [[Makúrie]] s centrem v Tungulu (stará [[Dongola]]) a [[Alódie]] na jihu, ležící v srdci starého kušitského království.{{Citace monografie [166] => | příjmení = Welsby [167] => | jméno = Derek A. [168] => | titul = The Medieval Kingdoms of Nubia: Pagans, Christians and Muslims Along the Middle Nile [169] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Medieval_Kingdoms_of_Nubia.html?id=mXIPAQAAMAAJ&redir_esc=y [170] => | vydavatel = British Museum Press [171] => | počet stran = 310 [172] => | isbn = 978-0-7141-1947-2 [173] => | poznámka = Google-Books-ID: mXIPAQAAMAAJ [174] => | jazyk = en [175] => }} Ta měla hlavní město v Sobě (nyní předměstí [[Chartúm|Chartúmu]]). V 7. století, pravděpodobně někdy v letech 628 až 642, byla Nobatie začleněna do Makúrie. Makúrie udržovala také úzké dynastické styky s Alódií, což pravděpodobně mělo za následek dočasné sjednocení obou království do jednoho státu. [176] => [177] => Mezi roky 639 a 641 [[Islám|muslimští]] [[Arabové]] ([[Rášidský chalífát|rášídský chalífát]]) dobyli Egypt na úkor [[Byzantská říše|Byzance]]. V roce 641 nebo 642 a znovu v roce 652 napadli i Núbii, ale byli odraženi. Núbijci se tak stali jedněmi z mála, kterým se během islámské expanze podařilo Araby porazit. Poté se makúrský král a Arabové dohodli na paktu o neútočení (tzv. ''[[baqt]]''), který zahrnoval také každoroční výměnu darů, čímž byla uznána nezávislost Makúrie.{{Citace periodika [178] => | příjmení = Spaulding [179] => | jméno = Jay [180] => | titul = Medieval Christian Nubia and the Islamic World: A Reconsideration of the Baqt Treaty [181] => | periodikum = The International Journal of African Historical Studies [182] => | datum vydání = 1995 [183] => | ročník = 28 [184] => | číslo = 3 [185] => | strany = 577–594 [186] => | issn = 0361-7882 [187] => | doi = 10.2307/221175 [188] => | url = https://www.jstor.org/stable/221175 [189] => | datum přístupu = 2021-08-26 [190] => }} [191] => [192] => Od poloviny 8. do poloviny 11. století vrcholila politická moc a kulturní rozvoj křesťanské Núbie. V roce 747 Makúrie vtrhla do Egypta, který v té době patřil upadajícím [[Umajjovci|Umajjovcům]], a učinila tak znovu na počátku 60. let, kdy se její vojska natlačila až na sever. [193] => [194] => Kultura středověkých Núbijců bývá popisována jako „afro-byzantská“, ale byla také stále více ovlivňována arabskou kulturou. Státní organizace byla extrémně centralizovaná, napodobovala byzantskou [[Byrokracie|byrokracii]] 6. a 7. století. Umění vzkvétalo v podobě [[hrnčířství]] a zejména [[Nástěnná malba|nástěnných maleb]]. Obyvatelé mluvili [[Staronúbijština|staronúbijštinou]] a vyvinuli pro ni vlastní abecedu, již postavili na bázi [[Koptské písmo|abecedy koptské]].{{Citace periodika [195] => | příjmení = Khalil [196] => | jméno = Mokhtar [197] => | příjmení2 = Miller [198] => | jméno2 = Catherine [199] => | titul = Old Nubian and Language Uses in Nubia [200] => | periodikum = Égypte/Monde arabe [201] => | datum vydání = 1996-12-31 [202] => | číslo = 27–28 [203] => | strany = 67–76 [204] => | issn = 1110-5097 [205] => | doi = 10.4000/ema.1032 [206] => | jazyk = fr [207] => | url = http://journals.openedition.org/ema/1032 [208] => | datum přístupu = 2021-08-26 [209] => }} Současně používali [[Řečtina|řečtinu]]{{Citace periodika [210] => | příjmení = Burstein [211] => | jméno = Stanley M. [212] => | titul = When Greek Was an African Language: The Role of Greek Culture in Ancient and Medieval Nubia [213] => | periodikum = Journal of World History [214] => | datum vydání = 2008 [215] => | ročník = 19 [216] => | číslo = 1 [217] => | strany = 41–61 [218] => | issn = 1045-6007 [219] => | url = https://www.jstor.org/stable/20079460 [220] => | datum přístupu = 2021-08-26 [221] => }}, [[Koptština|koptštinu]] a [[Arabština|arabštinu]]. Ženy se těšily vysokému sociálnímu postavení, měly přístup ke vzdělání, mohly vlastnit, kupovat a prodávat půdu. Je doloženo, že často obdarovávaly kostely. I královská posloupnost byla [[Matrilinearita|matrilineální]], právoplatným dědicem byl syn královy sestry. [222] => [223] => Od konce 11. století bylo hlavní město Makúrie Dongola na ústupu a hlavní město Alódie upadlo ve 12. století. Ve 14. a 15. století obsadily většinu Súdánu [[Beduíni|beduínské]] kmeny. To byl začátek definitivního pádu křesťanské Núbie. V roce 1365 občanská válka donutila makúrijský dvůr uprchnout do Dolní Núbie, zatímco Dongola byla zničena a zachvácena Araby. Poté Makúrie existovala již jen jako malé království. Po smrti posledního velkého krále Joela v roce 1484 definitivně zkolabovala. Pobřežní oblasti od jihu až po přístavní město [[Suakin]] pak byly ovládnuty [[Adalský sultanát|Adalským sultanátem]]. Také na jihu připadlo království Alódia buď Arabům, nebo Fundžům (kteří se časem s Araby smísili). Spekuluje se o tom, že část alodiánské kultury přežila v podobě [[království Fazughli]], které padlo roku 1685. [224] => [225] => === Sennar === [226] => [[Soubor:Le roi de Sennâr donnant audience à ses ministres.jpg|náhled|Sennarský sultán na kresbě z 19. století]] [227] => Fundžové založili [[Sennarský sultanát]], který si nakonec podrobil i arabská území.{{Citace periodika [228] => | příjmení = Spaulding [229] => | jméno = Jay [230] => | titul = The Government of Sinnar [231] => | periodikum = The International Journal of African Historical Studies [232] => | datum vydání = 1973 [233] => | ročník = 6 [234] => | číslo = 1 [235] => | strany = 19–35 [236] => | issn = 0361-7882 [237] => | doi = 10.2307/216971 [238] => | url = https://www.jstor.org/stable/216971 [239] => | datum přístupu = 2021-08-27 [240] => }} Přestože Fundžové státu dominovali a nebyli původně muslimové, islamizaci nezastavili, byť byla zřejmě postupná. V roce 1523 navštívil Súdán [[Židé|židovský]] cestovatel [[David Reubeni]] a s překvapením konstatoval, že král Amara Dunqas, dříve snad [[Pohanství|pohan]], je již muslimem. Fundžové však zachovaly i neislámské zvyky, jako je zbožnění panovníka nebo konzumace [[Alkoholický nápoj|alkoholu]], a to až do 18. století. Súdánský lidový islám si až do nedávné minulosti uchoval mnoho rituálů vycházejících z křesťanských tradic. Velkou roli sehrála též islámská [[mystika]], tedy [[súfismus]], podobně jako v Egyptě.{{Citace monografie [241] => | příjmení = Karrar [242] => | jméno = Ali Salih [243] => | příjmení2 = Karrār [244] => | jméno2 = ʻAlī Ṣāliḥ [245] => | titul = The Sufi Brotherhoods in the Sudan [246] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Sufi_Brotherhoods_in_the_Sudan.html?id=hT3YAAAAMAAJ&redir_esc=y [247] => | vydavatel = C. Hurst & Company [248] => | počet stran = 260 [249] => | isbn = 978-1-85065-111-6 [250] => | poznámka = Google-Books-ID: hT3YAAAAMAAJ [251] => | jazyk = en [252] => }} [253] => [254] => Fundžové se brzy dostali do konfliktu s [[Osmanská říše|Osmany]], kteří okupovali Suakin kolem roku 1526. Následný osmanský pokus o obsazení hlavního sennarského města Dongoly byl však odražen v roce 1585.{{Citace periodika [255] => | příjmení = Peacock [256] => | jméno = A.C.S. [257] => | titul = The Ottomans and the Funj sultanate in the sixteenth and seventeenth centuries [258] => | periodikum = Bulletin of the School of Oriental and African Studies, University of London [259] => | datum vydání = 2012 [260] => | ročník = 75 [261] => | číslo = 1 [262] => | strany = 87–111 [263] => | issn = 0041-977X [264] => | url = https://www.jstor.org/stable/23258896 [265] => | datum přístupu = 2021-08-26 [266] => }} V průběhu 17. století dosáhl Sennarský sultanát největšího územního rozmachu. V následujícím století však začal upadat. Převrat v roce 1718 přinesl dynastickou změnu. Nová dynastie nastoupila politiku ortodoxnějšího islámu. Fundžové tak chtěli legitimizovat svou vládu nad arabskými poddanými, důsledky však byli zcela opačné: arabizace státu.{{Citace periodika [267] => | příjmení = 'Abdin [268] => | jméno = 'Abd al-Magid [269] => | příjmení2 = Gadallah [270] => | jméno2 = Fawzi F. [271] => | příjmení3 = Sanderson [272] => | jméno3 = G. N. [273] => | titul = Some General Aspects of the Arabisation of the Sudan [274] => | periodikum = Sudan Notes and Records [275] => | datum vydání = 1959 [276] => | ročník = 40 [277] => | strany = 48–74 [278] => | issn = 0375-2984 [279] => | url = https://www.jstor.org/stable/41719579 [280] => | datum přístupu = 2021-08-26 [281] => }} Arabštině se rychle podařilo stát se dominantním jazykem centrálního říčního Súdánu a většiny Kordofánu. Další převrat v letech 1761–1762 vyústil v nadvládu Hamajů (lidu z etiopského pohraničí).{{Citace monografie [282] => | příjmení = Holt [283] => | jméno = P. M. [284] => | příjmení2 = Daly [285] => | jméno2 = M. W. [286] => | titul = A History of the Sudan: From the Coming of Islam to the Present Day [287] => | url = https://books.google.cz/books?id=BXB_BAAAQBAJ&pg=PA30&lpg=PA30&dq=hamaj+regency&source=bl&ots=scS8gJbj97&sig=ACfU3U2Li2UPNVnK4Z05XfAtSKQnE-VpZw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiavs3pj8_yAhXPOewKHSgOBf0Q6AF6BAgrEAM#v=onepage&q=hamaj%20regency&f=false [288] => | vydavatel = Routledge [289] => | počet stran = 212 [290] => | isbn = 978-1-317-86366-3 [291] => | poznámka = Google-Books-ID: BXB_BAAAQBAJ [292] => | jazyk = en [293] => }} Fundžští sultáni se stali pouhými loutkami hamajských regentů. Krátce poté se sultanát začal fragmentovat. Na počátku 19. století se moc panovníka v podstatě omezovala jen na Geziru. [294] => [295] => Západně od Nilu, v [[Dárfúr|Dárfúru]], existoval po boku Sennarského sultanátu ještě jeden stát. Původně byl nazýván Tunjur, později [[Wadajská říše|Wadaj]].{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = Wadai {{!}} historical kingdom, Africa [297] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [298] => | url = https://www.britannica.com/place/Wadai [299] => | jazyk = en [300] => | datum přístupu = 2021-08-26 [301] => }} Tunjurové byli pravděpodobně arabizovaní [[Berbeři]]. Jejich stát byl islamizován kolem roku 1660. Na počátku 18. století, v době uvadání Sennaru, se rozšířil a v roce 1785 dobyl Kordofán. Na ovládnutí celého Súdánu však neměl síly. Tím se toto území stalo připravené na ovládnutí z vnějšku, k němuž záhy též došlo. [302] => [303] => === Alíovci, mahdisté a Britové === [304] => [[Soubor:21lancers.JPG|náhled|[[Bitva u Omdurmánu]]]] [305] => Situace využil vládce Egypta [[Muhammad Alí Paša|Muhammad Alí]] (formálně podrobený Osmanům, ale stále více spíše nezávislý vůdce). V roce 1821 napadl a dobyl severní Súdán.{{Citace periodika [306] => | příjmení = Robinson [307] => | jméno = Arthur E. [308] => | titul = The Conquest of the Sudan by the Wali of Egypt, Muhammad Ali Pasha, 1820-1824 [309] => | periodikum = Journal of the Royal African Society [310] => | datum vydání = 1925 [311] => | ročník = 25 [312] => | číslo = 97 [313] => | strany = 47–58 [314] => | issn = 0368-4016 [315] => | url = https://www.jstor.org/stable/717067 [316] => | datum přístupu = 2021-08-26 [317] => }} Setkal se s minimálním odporem, s výjimkou Kordofánu. Dobývání bylo zintenzivněno synem [[Ibráhím paša|Ibráhíma pašy]], Isma'ilem, za jehož vlády byla pro Egypt získána většina současného Súdánu. [318] => [319] => Egyptské úřady významně zlepšily súdánskou infrastrukturu (hlavně na severu), zejména pokud jde o zavlažování a produkci [[Bavlna|bavlny]]. Egyptští vládci zvaní [[Chediv|chedivové]] však čelili stále větším problémům a vzpourám v Egyptě. [[Britské impérium|Britům]], kteří již dlouho zesilovali v Egyptě svůj vliv, nezbylo než Egypt v roce 1882 obsadit. Súdán byl ovšem ponechán v rukou chedivů, což mu neprospělo. Jejich špatné řízení a [[korupce]] jejich úředníků vedly k zaostávání. Většina zemědělců tehdy opustila své farmy. Ránu súdánské ekonomice zasadil i konec [[Otroctví|obchodu s otroky]], vynucený Evropany. [320] => [321] => Výsledkem hospodářské krize byl vzestup [[Mahdího povstání|mahdistických]] sil, které by v dnešní terminologii šlo označit za [[Islámský fundamentalismus|islámské fundamentalisty]].{{Citace periodika [322] => | příjmení = Warburg [323] => | jméno = Gabriel [324] => | titul = Mahdism and Islamism in Sudan [325] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [326] => | datum vydání = 1995 [327] => | ročník = 27 [328] => | číslo = 2 [329] => | strany = 219–236 [330] => | issn = 0020-7438 [331] => | url = https://www.jstor.org/stable/176093 [332] => | datum přístupu = 2021-08-26 [333] => }} Jejich vůdce [[Al-Mahdí|Muhammad Ahmad ibn Abd Alláh]] od roku 1881 až do pádu Chartúmu v lednu 1885 vedl úspěšné vojenské tažení proti osmansko-egyptské vládě. Nakonec zavedl v celém Súdánu islámské právo [[šaría]]. Jeho nástupci pak [[chalífát]]. Brzy již jejich agresivita ohrožovala i sousední [[Etiopie|Etiopii]] a Egypt. Egypt však uhájili Britové a z Etiopie byli mahdisté vyhnáni Italy a Belgičany. [334] => [335] => V 90. letech 19. století se Britové rozhodli Súdán dobýt (jen čistě formálně pro egyptské chedivy). Chtěli tím vyřešit jak problém tamní fundamentalistické agresivní vlády, tak stále větší chuti Belgičanů a Francouzů na toto území. Kromě toho chtěla Británie získat kontrolu nad dolním Nilem, kvůli plánované přehradě v [[Asuán|Asuánu]]. [[Horatio Kitchener]] vedl v letech 1896 až 1898 proti mahdistům vojenské tažení. To úspěšně vyvrcholilo rozhodujícím vítězstvím v [[Bitva u Omdurmánu|bitvě u Omdurmánu]] 2. září 1898.{{Citace periodika [336] => | příjmení = Murad [337] => | jméno = Hasan Qasim [338] => | titul = British Involvement in the Sudan [339] => | periodikum = Pakistan Horizon [340] => | datum vydání = 1978 [341] => | ročník = 31 [342] => | číslo = 4 [343] => | strany = 60–81 [344] => | issn = 0030-980X [345] => | url = https://www.jstor.org/stable/41394694 [346] => | datum přístupu = 2021-08-26 [347] => }} Súdán se stal na půl století britskou kolonií. [348] => [349] => Britové spravovali zemi v jednom celku s Egyptem, ale otázka nezávislosti Súdánu na Egyptu se stále znovu vynořovala. Vzpoura z roku 1924 ukázala zrod súdánského nacionalismu a neochotu Súdánců být vnímáni jako jeden celek s Egyptem.{{Citace periodika [350] => | příjmení = El-Amin [351] => | jméno = Mohammed Nuri [352] => | titul = Britain, The 1924 Sudanese Uprising, and the Impact of Egypt on the Sudan [353] => | periodikum = The International Journal of African Historical Studies [354] => | datum vydání = 1986 [355] => | ročník = 19 [356] => | číslo = 2 [357] => | strany = 235–260 [358] => | issn = 0361-7882 [359] => | doi = 10.2307/219427 [360] => | url = https://www.jstor.org/stable/219427 [361] => | datum přístupu = 2021-08-26 [362] => }} I egyptští nacionalisté, kteří se ujali v Egyptě moci po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], se však nakonec usnesli, že zbídačený Súdán byl pro nový stát jen koulí na noze, což otevřelo cestu súdánské nezávislosti. Tu si Súdánci odhlasovali ve dvou referendech, která se konala zvlášť na arabském severu i černošském jihu. [363] => [364] => === Nezávislý Súdán === [365] => [[Soubor:Sudan independence 2.png|náhled|vlevo|upright=1.2|Vyhlášení nezávislosti 1. ledna 1956]]Prakticky hned po získání nezávislosti v roce [[1956]] začaly spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem, které vedly k 17 let trvající [[První súdánská občanská válka|občanské válce]]. Ta skončila v roce [[1972]] dohodou z [[Addis Abeba|Addis Abeby]], která jižním oblastem poskytovala větší míru [[autonomie]]. Pro nedodržování smlouvy a násilné vyvlastňování půdy na jihu země se ovšem boje rozhořely znovu v roce [[1983]]. Klíčovou roli v této [[Druhá súdánská občanská válka|druhé fázi]] sehrála [[Súdánská lidově osvobozenecká armáda]]. V roce [[1989]] se moci chopil generál [[Umar al-Bašír]] a vládl až do své rezignace v roce 2019. [366] => [367] => V roce [[1991]] se do země přesunul [[Usáma bin Ládin]] se svou organizací [[Al-Káida|al-Kajdá]] a začal podporovat penězi i mocí vládnoucí garnituru. Ze země byl vypovězen v roce 1996 a vrátil se do své domovské základny v Afghánistánu.{{Citace elektronického periodika | titul = Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 4. Usáma bin Ládin | periodikum = Valka.cz | url = https://www.valka.cz/14318-Role-vudcovstvi-v-mezinarodnich-vztazich-4-Usama-bin-Ladin}} [368] => [369] => V roce 1993 se Súdán přeměnil na islámský [[Totalitarismus|totalitní stát]], ve kterém al-Bašír zrušil Revoluční velitelskou radu a vytvořil Národní islámskou frontu (NIF) s vládou složenou výhradně ze členy NIF. [370] => [371] => V roce [[1998]] letadla americké armády zaútočila na [[Al-Shifa|farmaceutickou továrnu v Chartúmu]], kde se údajně vláda pokoušela vyrábět chemické zbraně. [372] => [373] => Občanská válka s jihem skončila po v lednu [[2005]] podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající [[Druhá súdánská občanská válka|občanská válka]] má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik [[hladomor]]ů. [374] => [375] => V roce [[2003]] začalo povstání na západě v oblasti [[Dárfúr]], které trvalo až do roku 2020 (viz [[konflikt v Dárfúru]]). Konflikt si vyžádal kolem 300 tisíc mrtvých a 3 milionů vysídlených osob. [376] => [377] => V lednu 2011 se v [[Jižní Súdán|Jižním Súdánu]] konalo [[Referendum o samostatnosti Jižního Súdánu|referendum o nezávislosti]] tohoto území. V důsledku referenda se Jižní Súdán stal 9. července 2011 samostatným státem."[http://www.stoplusjednicka.cz/jizni-sudan-nejmladsi-africky-stat Jižní Súdán: Nejmladší africký stát]". 100+1 zahraniční zajímavost. 11. května 2013. [378] => [379] => V prosinci vypukla [[súdánská revoluce]]. V dubnu 2019 byl po měsících protestů prezident [[Umar al-Bašír]] sesazen armádou a vládu převzala přechodná vojenská vláda. Opozice však nesouhlasila s prozatímní vojenskou vládou, která měla být ustanovena na dva roky do svobodných voleb."[https://www.haaretz.com/middle-east-news/sudan-s-al-bashir-reportedly-stepping-down-after-30-years-in-power-1.7109430 Sudan's al-Bashir Ousted After Four Months of Protests]". haaretz.com Armáda proti protestujícím civilistům tvrdě zasáhla (viz [[masakr v Chartúmu]]),{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = Mrtvoly v Nilu a chaos. V Súdánu dál zuří nepokoje, lidé se děsí obávaných milic [381] => | periodikum = Aktuálně.cz [382] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [383] => | vydavatel = Economia [384] => | odkaz na vydavatele = Economia [385] => | datum_vydání = 6. června 2019 [386] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-sudanu-i-po-padu-diktatora-basira-zuri-nepokoje/r~4f0e32b0885611e9a049ac1f6b220ee8/ [387] => }} ale po trvajících protestech přistoupili na sdílení moci s opozicí.{{Citace periodika [388] => | příjmení = Reuters [389] => | titul = Sudan opposition and military sign final power-sharing accord [390] => | periodikum = The Guardian [391] => | datum vydání = 2019-08-17 [392] => | issn = 0261-3077 [393] => | jazyk = en-GB [394] => | url = https://www.theguardian.com/world/2019/aug/17/sudan-opposition-group-and-military-sign-power-sharing-accord [395] => | datum přístupu = 2020-01-07 [396] => }} V říjnu 2021 se vojenským převratem chopila k moci súdánská armáda pod velením generála [[Abd al-Fattáh al-Burhán|Abd al-Fattáha al-Burhána]].{{Citace elektronického periodika [397] => | titul = Vojenský převrat v Súdánu. Armáda rozpustila přechodnou vládu a vyhlásila výjimečný stav [398] => | periodikum = iROZHLAS [399] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/sudan-vojensky-prevrat-vyjimecny-stav_2110251408_pj [400] => | datum vydání = 2021-10-25 [401] => | jazyk = cs [402] => | datum přístupu = 2024-01-06 [403] => }} [404] => [405] => Dne 15. dubna 2023 vypukl v Súdánu [[Súdánská válka|další konflikt]], když se protivládní povstalci z [[Jednotky rychlé podpory|Jednotek rychlé podpory]] pokusili převzít moc v zemi. Proti převratu se ale postavila dosavadní vláda, a v Súdánu tak prakticky vypukla občanská válka.{{Citace elektronického periodika [406] => | titul = Poslední dva Češi opustili Súdán. S jejich evakuací pomohlo Turecko [407] => | periodikum = Novinky.cz [408] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [409] => | vydavatel = Borgis [410] => | datum vydání = 2023-06-04 [411] => | datum přístupu = 2023-06-04 [412] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-posledni-dva-cesi-opustili-sudan-s-jejich-evakuaci-pomohlo-turecko-40433605 [413] => | jazyk = cs [414] => }} Jádro konfliktu sahá do vlády Umara Bašíra, který účelově dělil ozbrojené složky v zemi, aby rozdělil jejich vliv a vyhnul se tak případnému svržení, což se ale nakonec stejně nepovedlo. Pod tímto cílem tak fungovala armáda země a vedle ní vznikla polovojenská skupina Jednotky rychlé podpory, která měla potírat povstání. Členové se verbovali z milic zvaných [[Džandžavíd]], které se v konfliktu v Dárfúru dopouštěly válečných zločinů. Občanskou válku tedy spustil boj o moc dvou hlav těchto ozbrojených složek: generála armády [[Abd al-Fattáh al-Burhán|Abd al-Fattáha al-Burhána]] a velitele Jednotek rychlé podpory generála [[Muhammad Hamdan Dagalo|Muhammada Hamdana Dagala]] (který je znám pod jménem Hamedti).{{Citace elektronické monografie [415] => | příjmení = Singer [416] => | jméno = Prokop [417] => | titul = Drama v Súdánu: Na krvavý souboj o moc mezi dvěma generály nejvíce doplácejí obyčejní lidé [418] => | url = https://www.voxpot.cz/drama-v-sudanu-na-krvavy-souboj-o-moc-mezi-dvema-generaly-nejvice-doplaceji-obycejni-lide/ [419] => | datum vydání = 2023-04-18 [420] => | datum přístupu = 2023-12-03 [421] => | jazyk = cs-CZ [422] => }} Jednotky rychlé podpory jsou materiálně podporovány [[Spojené arabské emiráty|Spojenými arabskými emiráty]] a [[Wagnerova skupina|Wagnerovou skupinou]], která v Súdánu operuje od roku 2017. Konflikt způsobil destrukci hlavního města Chartúmu a rozsáhlou humanitární krizi. Válka vyhnala z domovů několik milionů lidí a Ze strany Jednotek rychlé podpory také dochází k vyvražďování etnika [[Masalité|Masalitů]].{{Citace elektronické monografie [423] => | příjmení = Brychta [424] => | jméno = Filip [425] => | titul = Nejhorší humanitární noční můra dnešní doby. V přehlíženém Súdánu panuje peklo [426] => | url = https://www.voxpot.cz/nejhorsi-humanitarni-nocni-mura-dnesni-doby-v-prehlizenem-sudanu-panuje-peklo/ [427] => | datum vydání = 2023-11-28 [428] => | datum přístupu = 2023-12-03 [429] => | jazyk = cs-CZ [430] => }}{{Citace elektronické monografie [431] => | příjmení = Brychta [432] => | jméno = Filip [433] => | titul = V Chartúmu se hromadí těla. Násilí v Súdánu nepolevuje, spíše se rozrůstá [434] => | url = https://www.voxpot.cz/v-chartumu-se-hromadi-tela-nasili-v-sudanu-nepolevuje-spise-se-rozrusta/ [435] => | datum vydání = 2023-07-05 [436] => | datum přístupu = 2023-12-03 [437] => | jazyk = cs-CZ [438] => }} [439] => [440] => == Státní symboly == [441] => === Vlajka === [442] => [443] => {{Podrobně|Súdánská vlajka}} [444] => [445] => Súdánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy, červeným, bílým a černým, a zeleným žerďovým klínem, sahajícím do 1/3 délky vlajky. [446] => [447] => === Hymna === [448] => [449] => {{Podrobně|Súdánská hymna}} [450] => [451] => Súdánská hymna je píseň ''My jsme armáda boha a naší země''. Píseň byla původně hymnou súdánských ozbrojených sil. Hudbu složil Ahmad Murjan a text napsal Ahmad Muhammad Salih. [452] => [453] => == Geografie == [454] => {{Podrobně|Geografie Súdánu}} [455] => [[Soubor:Sudan desert of east sudan 01.jpg|náhled|vlevo|Poušť na východě Súdánu]] [456] => Značnou část súdánského povrchu zaujímá rozsáhlá [[rovina]], která je dnem velké pánve Nilu. Na [[západ]]ě, [[východ]]ě a [[jih]]u je obklopena náhorními plošinami o průměrné nadmořské výšce 500 až 1 000 m n. m. Na severovýchodě státu se rozkládá písčitokamenitá [[Núbijská poušť]], která leží v nadmořské výšce 1 000 až 1 500 m n. m. Podél pobřeží Rudého moře se táhne pás [[Rudomořské hory|Rudomořských hor]], na území Súdánu se nachází i jejich nejvyšší hora – [[Džabal Oda]] (2.260m). Na jihovýchodě a východě zasahují na území Súdánu výběžky [[Etiopská vysočina|Etiopské vysočiny]]. Na severozápadě se rozkládá písčitá [[Libyjská poušť]]. Směrem k jihu přechází Libyjská poušť do vysočiny [[Dárfúr]]u. V této oblasti se nachází vulkanické pohoří [[Džabal Marra]] s nejvyšším vrcholem země, který představuje [[kaldera]] [[Deriba]] (3.042m). [457] => [458] => === Vodstvo === [459] => Všechny stálé řeky náleží povodí [[Nil]]u, který protéká Súdánem svým horním a středním tokem. Nil vzniká soutokem [[Bílý Nil|Bílého]] a [[Modrý Nil|Modrého Nilu]] u [[Chartúm]]u. Níže na svém toku přijímá řeku [[Atbara (řeka)|Atbaru]]. Bílý Nil se rozlévá v období dešťů a vytváří rozsáhlé mělké [[jezero]]. [460] => [461] => === Podnebí === [462] => Sever země má tropické pouštní podnebí, kdy červencová teplota se pohybuje okolo 35 [[Stupeň Celsia|°C]] (s maximy až kolem 50) a lednová okolo 24 °C. V jižní polovině země se projevuje rovníkové [[monzun]]ové [[podnebí]], má vlhké letní a suché zimní období. Množství srážek se zvyšuje od [[sever]]u, kde je do 25 [[Milimetr (srážková míra)|mm]] srážek, k jihu, kde je mezi 500 a 1 500 mm.[[Soubor:Bazaro en Omdurman 001.jpg|náhled|Trh v Umm Durmánu]] [463] => [464] => === Významná města === [465] => [466] => * [[Chartúm]] – hlavní město [467] => * [[Myala]] [468] => * [[Šarg]] [469] => * [[Port Sudan|Búr Súdán]] (přístav) [470] => * [[Kassala]] [471] => * [[Omdurman|Umm Durmán]] [472] => * [[Abú Hamíd]] [473] => * [[Dongola]] [474] => * [[Vau Zair]] [475] => * [[Fášir]] [476] => * [[Njala]] [477] => * [[Atbara (město)|Atbara]] [478] => * [[Suakin]] [479] => [480] => == Politika == [481] => [[Soubor:Political Regions of Sudan, July 2010.svg|náhled|upright 1.3|Politické regiony Súdánu. {{legenda|#8cc63f|[[Dárfúr]]}} [482] => {{legenda|#fb6282|[[Jižní Kordofán]] a [[Modrý Nil]]}} [483] => {{legenda|#f7931d|Severní Súdán}} [484] => {{legenda|#800080|Východní fronta, oblasti operací k červenci 2006}} [485] => {{legenda|#FFFF00|Oblast [[Abyei]], vytyčená [[Stálý rozhodčí soud|Stálým rozhodčím soudem]]}}]] [486] => V zemi vládne autoritářský režim generála [[Umar al-Bašír|Umara al-Bašíra]]. V roce [[2005]] byla v [[Nairobi]] podepsaná mírová smlouva s [[Jižní Súdán|jihem]], která obsahuje tyto hlavní body: [487] => [488] => * [[autonomie]] pro [[Jižní Súdán]] [489] => * stažení vojáků [[Súdánská lidově osvobozenecká armáda|SPLA]] ze severu a vládních vojáků z jihu [490] => * příjmy z vývozu ropy se rozdělí půl na půl mezi sever a jih [491] => * jih získá 30% podíl moci na centrální úrovní, 45% na jihu [492] => * o pokračovaní či nepokračování [[jurisdikce]] [[šaría|islámského práva]] na jihu rozhodne zvolený parlament [493] => [494] => Smlouva z Nairobi slibovala možnost vyhlášení referenda o plné nezávislosti Jižního Súdánu. K němu došlo v roce 2011. Pro nezávislost v referendu hlasovalo 98,83 % jižních Súdánců. Jižní Súdán se 9. 7. 2011 stal 54. africkým státem. Nevyřešené zůstávají otázky sdílení ropných výnosů a status na ropu bohaté oblasti Abyei. Súdán každopádně přišel rozdělením země o čtvrtinu obyvatelstva, třetinu území a  70–80 % zásob ropy. To Bašírovou mocí přesto neotřáslo a v dubnu 2015 byl opětovně zvolen prezidentem. [495] => [496] => Na západě země stále pokračuje [[konflikt v Dárfúru]], který si vyžádal přes 300 000 obětí."[http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/352691-v-sudanskem-darfuru-pry-masove-znasilnili-200-zen.html V súdánském Dárfúru prý masově znásilnili 200 žen]". Novinky. 5. listopadu 2014 Světové pohoršení vzbuzují kruté činy arabských milicí (džandžavíd) vůči civilistům. Toto řádění není pod kontrolou centrální vlády, ta však také neusiluje o uklidnění situace. Mezinárodní trestní tribunál v Haagu vydal kvůli podezření ze spáchání zločinu [[Genocida|genocidy]] v Dárfúru zatykač na prezidenta Bašíra. 12. července 2010 byl vydán zatykač druhý, stále aktuální. Zatykač byl vydán i na súdánského ministra obrany.{{Citace elektronického periodika [497] => | příjmení = [498] => | jméno = [499] => | titul = Súdán: Základní charakteristika teritoria [500] => | periodikum = www.businessinfo.cz [501] => | vydavatel = [502] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/sudan-zakladni-charakteristika-teritoria-18043.html [503] => | datum vydání = [504] => | url archivu = [505] => | datum přístupu = 2018-12-12 [506] => }} [507] => [508] => === Zahraniční vztahy === [509] => Súdán má s většinou sousedů problematické vztahy. V 90. letech 20. století vytvořily [[Uganda]], [[Keňa]] a [[Etiopie]] protisúdánskou koalici, která měla zamezit šíření vlivu Národní islámské fronty a radikálního islámu vůbec. Súdánská vláda naopak podporovala protivládní povstalecké skupiny v těchto zemích, jako byla např. [[Boží armáda odporu]] v Ugandě.{{Citace elektronického periodika [510] => | příjmení = Norman [511] => | jméno = Joshua [512] => | příjmení2 = [513] => | příjmení3 = [514] => | jméno3 = [515] => | titul = The world's enduring dictators [516] => | periodikum = CBS News [517] => | vydavatel = [518] => | url = https://www.cbsnews.com/news/the-worlds-enduring-dictators/ [519] => | datum vydání = [520] => | jazyk = en [521] => | url archivu = [522] => | datum přístupu = 2018-12-12 [523] => }} Súdán má také územní spor s [[Egypt]]em o Halaibský trojúhelník. [524] => [525] => [[Spojené státy americké]] nakonec protisúdánskou koalici podpořily a napsaly Súdán na svůj seznam sponzorů terorismu. V reakci na to si Súdán vytvořil silné vazby na [[Saddám Husajn|husajnovský]] [[Irák]] a [[Írán]]. Súdán má také rozsáhlé politicko-hospodářské vztahy s [[Čína|Čínou]], která těží deset procent súdánské ropy. Podle bývalého súdánského ministra je Čína rovněž největším dodavatelem zbraní do Súdánu.{{Citace elektronického periodika [526] => | příjmení = Goodman [527] => | jméno = Peter S. [528] => | titul = China Invests Heavily In Sudan's Oil Industry [529] => | periodikum = Washington Post [530] => | vydavatel = [531] => | url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/articles/A21143-2004Dec22.html [532] => | datum vydání = [533] => | url archivu = [534] => | datum přístupu = [535] => }} [536] => [537] => V prosinci 2005 se Súdán stal jedním z mála států, které uznaly [[Maroko|marockou]] nadvládu nad [[Západní Sahara|Západní Saharou]].{{Citace elektronického periodika [538] => | titul = Sahara issue : Sudan supports Moroccan sovereignty over Southern Provinces :: moroccoTimes.com [539] => | periodikum = web.archive.org [540] => | url = http://www.moroccotimes.com/paper/article.asp?idr=2&id=11765 [541] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060226210429/http://www.moroccotimes.com/paper/article.asp?idr=2&id=11765 [542] => | datum vydání = 2006-02-26 [543] => | datum přístupu = 2018-12-12 [544] => }} V roce 2015 se Súdán podílel na intervenci vedené [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábií]] v [[Jemen]]u proti silám loajálním k bývalému prezidentovi [[Alí Abdalláh Sálih|Ali Abdalláhovi Sálihovi]].{{Citace elektronického periodika [545] => | příjmení = Botelho [546] => | jméno = Greg [547] => | příjmení2 = Ahmed [548] => | jméno2 = Saeed [549] => | titul = Saudi-led coalition strikes rebels in Yemen, inflaming tensions in region [550] => | periodikum = CNN [551] => | vydavatel = [552] => | url = https://edition.cnn.com/2015/03/26/middleeast/yemen-saudi-arabia-airstrikes/ [553] => | datum vydání = 27. 3. 2015 [554] => | url archivu = [555] => | datum přístupu = [556] => }} [557] => [558] => === Lidská práva === [559] => Od roku 1983 zahubila občanská válka a hladomor v Súdánu téměř 2 milionů lidí.{{Citace elektronického periodika [560] => | titul = U.S. Committee for Refugees: Crisis in Sudan [561] => | periodikum = web.archive.org [562] => | url = http://www.refugees.org/news/crisis/sudan.htm [563] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20041210024759/http://www.refugees.org/news/crisis/sudan.htm [564] => | datum vydání = 2004-12-10 [565] => | datum přístupu = 2018-12-12 [566] => }} Odhaduje se, že během druhé súdánské občanské války bylo až 200 000 lidí [[Otrokářství|zotročeno]].{{Citace elektronického periodika [567] => | titul = CSI highlights “slavery and manifestations of racism” [568] => | periodikum = IRIN [569] => | url = http://www.irinnews.org/report/25987/sudan-csi-highlights-%E2%80%9Cslavery-and-manifestations-racism%E2%80%9D [570] => | datum vydání = 2001-09-07 [571] => | jazyk = en [572] => | datum přístupu = 2018-12-12 [573] => }} [574] => [575] => Súdán má podle organizace [[Reportéři bez hranic]] 172. nejméně svobodná média na světě (ze 180 zemí). [576] => [577] => Muslimové (a to i ti, kteří museli islám přijmout pod hrozbou násilí), kteří konvertují ke křesťanství, mohou čelit trestu smrti za zločin [[apostáze]]. V roce 2014 byla [[Meriam Ishagová|Meriam Ibrahim]] odsouzena pro svou křesťanskou víru na smrt.http://beheardproject.com/meriam Po nátlaku mezinárodního společenství a organizací zabývajících se lidskými právy, byla Meriam propuštěna, bylo jí dovoleno opustit zemi a v USA, kde byla přijata, začala nový život s manželem a dcerou, která se jí narodila právě ve vězení. [578] => [579] => Podle zprávy [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]] z roku 2013 bylo 88 % žen v Súdánu podrobeno zmrzačení ženských pohlavních orgánů zvanému [[ženská obřízka]].{{Citace elektronického periodika [580] => | titul = Female Genital Mutilation/Cutting: A statistical overview and exploration of the dynamics of change [581] => | periodikum = UNICEF DATA [582] => | url = https://data.unicef.org/resources/female-genital-mutilationcutting-statistical-overview-exploration-dynamics-change/ [583] => | datum vydání = 2013-07-22 [584] => | jazyk = en-US [585] => | datum přístupu = 2018-12-12 [586] => }} Súdánský zákon o manželství byl mezinárodními organizacemi kritizován za to, že umožňuje sňatky s dětmi (od 10 let).{{Citace elektronického periodika [587] => | příjmení = [588] => | jméno = [589] => | titul = Sudan worst in Africa with legal marriage at age 10 [590] => | periodikum = news.trust.org [591] => | vydavatel = Thomson Reuters [592] => | url = http://news.trust.org/item/20131118080551-ikgwx/ [593] => | datum vydání = [594] => | url archivu = [595] => | datum přístupu = 2018-12-12 [596] => }} [[Homosexualita]] je v Súdánu nezákonná a trestaná smrtí.{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = The 74 countries where it's illegal to be gay [598] => | periodikum = The Independent [599] => | url = http://www.independent.co.uk/news/world/gay-lesbian-bisexual-relationships-illegal-in-74-countries-a7033666.html [600] => | datum vydání = 2016-05-17 [601] => | jazyk = en [602] => | datum přístupu = 2018-12-12 [603] => }} [604] => [605] => == Ekonomika == [606] => {{Podrobně|Ekonomika Súdánu}} [607] => [[Soubor:Sudan Map Oelgas.png|náhled|upright|[[Ropa|Ropné]] a [[Zemní plyn|plynové]] koncese v Súdánu – 2004]] [608] => Súdán je méně rozvinutý zemědělský stát, patřící k nejchudším státům světa. Súdán má ohromné zdroje nerostného bohatství, nejdůležitější je [[ropa]]. Ta se těží převážně na [[Jižní Súdán|jihu]] země a ropovodem transportuje do přístavu [[Port Sudan|Búr Súdán]]. Díky penězům z ropy lze očekávat postupné zvyšovaní nyní velice nízké životní úrovně obyvatel. [609] => [610] => === Těžba === [611] => Z nerostných surovin se těží [[Chrom|chróm]], [[zlato]] a [[Halit|sůl]]. Na výrobě elektrické [[energie]] se z více než dvou třetin podílejí vodní elektrárny. [612] => [613] => === Zemědělství === [614] => Zemědělství zaměstnává 80 % obyvatel, tvoří však jen 40 % HDP. Ze zemědělských plodin se pěstují [[cukrová třtina]], [[čirok]], [[bavlna]], [[pšenice]], [[proso]], [[podzemnice olejná]], [[sezam]], [[rýže]], [[jam (hlíza)|jamy]], [[ovoce]], [[datle]] a [[zelenina]]. Pro živočišnou výrobu jsou důležité [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[Koza|kozy]], [[velbloud]]i, [[Osel|osli]], [[Domácí drůbež|drůbež]] a [[rybolov]]. Významná je těžba dřeva a produkce [[Arabská guma|arabské gumy]], ve které je největším světovým producentem. Kromě silniční a železniční dopravy se využívá splavných řek, především [[Nil]]u. [615] => [616] => == Obyvatelstvo == [617] => {{Bar box [618] => |title=Náboženství v Súdánu{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html?countryName=Sudan&countryCode=SU®ionCode=af#SU|title=The World Factbook|work=cia.gov|access-date=2019-06-15|archive-url=https://web.archive.org/web/20170817082142/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html?countryName=Sudan&countryCode=SU%C2%AEionCode=af&#SU|archive-date=2017-08-17|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-12-30|url archivu=https://web.archive.org/web/20170817082142/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2122.html?countryName=Sudan&countryCode=SU%C2%AEionCode=af&#SU|datum archivace=2017-08-17}} [619] => |titlebar=#ddd [620] => |left1=víra [621] => |right1=procent [622] => |float=right [623] => |bars= [624] => {{Bar percent|Islám|Green|97}} [625] => {{Bar percent|Africká tradiční náboženství|Brown|1.5}} [626] => {{Bar percent|Křesťanství|Blue|1.5}} [627] => }} [628] => Arabové tvoří 70 % obyvatel, zbytek pak hlavně černoši (Furové, Bejaové, kmeny Nuba, Fallata ad.). Většina obyvatel (97 %) vyznává [[Sunnitský islám|sunnitský]] [[islám]], zbytek tvoří malé komunity křesťanů a animistů. Islám je základem zákonodárství a státním [[náboženství]]m. Křesťané jsou pronásledováni. Také černoši jsou vystaveni ze strany Arabů mnoha protivenstvím: během občanské války bylo mnoho černošských obyvatel jihu uneseno do [[Otrokářství|otroctví]]."[http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2007/10/otroctvi-ve-stinu-obcanske-valky/ Otroctví ve stínu občanské války]". Dějiny a současnost. [629] => [630] => Pouštní oblasti Súdánu jsou velmi řídce osídleny, proto průměrná hodnota osídlení dosahuje 15 osob na km². [631] => [632] => Počet obyvatel byl v roce 2018 odhadnut na 41,3 milionu. Populační přírůstek je velmi vysoký: 2,41 % ročně. Počet obyvatel je však proměnlivý v důsledku občanské války, hladomorů a emigrace do Čadu a Ugandy na straně jedné a přílivu muslimských migrantů z Etiopie a Eritreje na straně druhé. Navíc, mnoho venkovanů žije stále kočovným způsobem života, okolo 2 milionů. V pohybu je také každým rokem asi {{formatnum:500000}} sezónních dělníků. V zemědělství pracuje 80 % obyvatel, v průmyslu 7 %, ve službách 13 %. [633] => [634] => === Náboženství === [635] => Po rozdělení Súdánu v roce 2011 se 97 % obyvatel hlásí k [[Sunnitský islám|sunnitskému]] [[Islám|islámu]] a většinově následují Málikovskou právní školu (tzv. [[Málikovský mazhab]]).{{Citace elektronického periodika [636] => | titul = UNDP Sudan {{!}} Sudan Overview [637] => | periodikum = web.archive.org [638] => | url = http://www.sd.undp.org/sudan%20overview.htm [639] => | datum vydání = 2012-06-05 [640] => | datum přístupu = 2022-10-19 [641] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120605132439/http://www.sd.undp.org/sudan%20overview.htm [642] => | datum archivace = 2012-06-05 [643] => }} Jiná [[statistika]] uvádí: [[islám]] 90,7 %, [[křesťanství]] 5,4 %, [[Tradiční africká náboženství|tradiční náboženství]] 2,8 %, ostatní 1,1 %.{{Citace elektronického periodika [644] => | titul = Religions in Sudan {{!}} PEW-GRF [645] => | periodikum = www.globalreligiousfutures.org [646] => | url = http://www.globalreligiousfutures.org/countries/sudan#/?affiliations_religion_id=0&affiliations_year=2050®ion_name=All%20Countries&restrictions_year=2016 [647] => | datum přístupu = 2022-10-19 [648] => }} Před rozdělením Súdánů v roce 2011 do statistiky výrazněji zasahovalo [[křesťanství]] a [[Tradiční africká náboženství|tradiční náboženství]] v jihovýchodním a jižním regionu. [[Muslim|Muslimové]] jsou v Súdánu rozděleni mezi [[Súfismus|súfisty]] (řády [[Ansar]] a [[Khatmia]]) a [[Salafíja|salafisty]]. V zemi dosud působí tradiční muslimští [[Derviš|dervišové]], kteří pořádají velké náboženské festivaly. [[Koptská pravoslavná církev]] a [[Řecká pravoslavná církev]] působí v [[Chartúm|Chartúmu]] a několika severních městech. V Chartúmu a východním Súdánu působí též [[Etiopská pravoslavná církev]] a [[Eritrejská pravoslavná církev]]. Nepočetné zastoupení má také [[Arménská apoštolská církev]] a [[Súdánská evangelická presbyteriánská církev]].{{Citace monografie [649] => | příjmení = Sheen [650] => | jméno = J. [651] => | titul = Freedom of Religion and Belief: A World Report [652] => | url = https://archive.org/details/freedomofreligio00kevi [653] => | vydání = 1 [654] => | vydavatel = Routledge [655] => | místo = London [656] => | rok vydání = 1997 [657] => | strany = [https://archive.org/details/freedomofreligio00kevi/page/75 75]–89 [658] => }} V Chartúmu působí i [[katolická církev]].{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = Khartoum (Archdiocese) [Catholic-Hierarchy] [660] => | periodikum = www.catholic-hierarchy.org [661] => | url = http://www.catholic-hierarchy.org/diocese/dkhar.html [662] => | datum přístupu = 2022-10-19 [663] => }} V září 2020 se Súdán stal [[Ústava|ústavně]] [[Sekulární stát|sekulárním]] státem poté, co súdánská vláda odsouhlasila oddělení [[náboženství]] od státu, čímž skončilo 30 let islámské vlády státu.{{Citace elektronického periodika [664] => | titul = Sudan ends 30 years of Islamic law by separating religion, state [665] => | periodikum = gulfnews.com [666] => | url = https://gulfnews.com/world/africa/sudan-ends-30-years-of-islamic-law-by-separating-religion-state-1.1599359147751 [667] => | jazyk = en [668] => | datum přístupu = 2022-10-19 [669] => }}{{Citace elektronické monografie [670] => | titul = Sudan separates religion from state ending 30 years of Islamic rule [671] => | url = https://www.middleeastmonitor.com/20200907-sudan-separates-religion-from-state-ending-30-years-of-islamic-rule/ [672] => | datum vydání = 2020-09-07 [673] => | datum přístupu = 2022-10-19 [674] => | jazyk = en-GB [675] => }} Vedle [[Málikovský mazhab|Málikovského mazhabu]] je v menšině přítomen také [[Šáfiovský mazhab|Šáfiovský]] a [[Hanífovský mazhab]]. [[Ší'itský islám|Šíitský islám]] je menšinový, ale počet následovníků stoupá.{{Citace monografie [676] => | příjmení = Nakhleh [677] => | jméno = Emile [678] => | titul = A Necessary Engagement: Reinventing America's Relations with the Muslim World [679] => | url = https://books.google.cz/books?id=TktxvDN2QX4C&pg=PA28&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [680] => | vydavatel = Princeton University Press [681] => | počet stran = 185 [682] => | isbn = 978-1-4008-2998-9 [683] => | poznámka = Google-Books-ID: TktxvDN2QX4C [684] => | jazyk = en [685] => }} Podle [[Afrikanistika|afrikanisty]] [[Ondřej Havelka (cestovatel)|O. Havelky]] mnoho súdánských muslimů zároveň ctí některé z [[Tradiční africká náboženství|tradičních náboženství]] ([[vícečetná náboženská identita]]), případně praktikují [[synkretismus]] islámu a tradičního náboženství. Známé je například tradiční náboženství súdánských a jihosúdánských [[Dinkové|Dinků]].{{Citace elektronické monografie [686] => | příjmení = Havelka [687] => | jméno = Ondřej [688] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [689] => | titul = Méně známá africká náboženství 2/4: střední Afrika [690] => | url = https://info.dingir.cz/2022/06/mene-znama-africka-nabozenstvi-2-4-stredni-afrika/ [691] => | vydavatel = Dingir [692] => | datum přístupu = 2022-10-19 [693] => | jazyk = cs [694] => }} Nejvyšší z [[Bůh|bohů]] v pantheonu Dinků je nazýván [[Nhialic]], který měl nařídit lidem, aby se množili a po lidské neposlušnosti učinil člověka smrtelným. Není jasné, jak moc je tento příběh ovlivněn [[Křesťanství|křesťanstvím]], na každý pád platí, že většina původních afrických náboženství se v současnosti nějak vztahuje ke křesťanství nebo islámu.{{Citace monografie [695] => | příjmení = Havelka [696] => | jméno = Ondřej [697] => | titul = Súdán. In: Východní Afrikou [698] => | vydání = 1 [699] => | vydavatel = Akbar [700] => | místo = Praha [701] => | rok vydání = 2016 [702] => | strany = 291–308 [703] => }} Mezi další známé bohy mezi jižními etniky patří [[Dengdit]], bůh deště a plodnosti, nebo také bůh [[Garang]]. Modlitby jsou nejčastěji směřovány přímo k nejvyššímu Bohu Nhialicovi, jemu se také obětuje býk. Had je pro Dinky posvátným zvířetem, které se nesmí zabíjet.{{Citace monografie [704] => | příjmení = Madut-Kuendit [705] => | jméno = Lewis Anei [706] => | titul = The Dinka Religion [707] => | vydání = 1 [708] => | vydavatel = Universal Printers Company [709] => | místo = Juba [710] => | rok vydání = 2013 [711] => | strany = 105 [712] => }} [713] => [714] => == Kultura == [715] => [[Soubor:Pyramid at Jebel Barkal.jpg|náhled|Gebel Barkal]] [716] => Nejvýznamnějším súdánským spisovatelem je [[Tayeb Salih]]. Z autorek je to [[Leila Aboulela]], píšící anglicky. Herec [[Alexander Siddig]] se proslavil zejména v americkém televizním seriálu [[Star Trek (seriál)|Star Trek]]. [717] => [718] => Súdán se od roku [[Letní olympijské hry 1960|1960]] zúčastňuje olympijských her. K roku 2021 získal jedinou medaili, a to díky běžci [[Ismail Ahmed Ismail|Ismailu Ahmedu Ismailovi]], který na [[Atletika na Letních olympijských hrách 2008|olympijských hrách v Pekingu roku 2008]] získal stříbro v běžeckém [[Běh na 800 metrů|závodě na 800 metrů]]. Na stejné trati bral stříbro [[Abubaker Kaki]] na mistrovství světa (2011), navíc se stal dvakrát mistrem světa v hale (2008, 2010). Úspěšným běžcem je i [[Rabah Yousif]], který však nyní reprezentuje Británii. [[Súdánská fotbalová reprezentace]] vyhrála v roce 1970 mistrovství Afriky ([[Africký pohár národů 1970|Africký pohár národů]]). V roce 1956 Súdán vůbec první Africký pohár národů pořádal. Basketbalista [[Manute Bol]] se prosadil v americké lize [[National Basketball Association|NBA]] a se svými 231 centimetry je dosud nejvyšším hráčem, který v ní nastupoval. [719] => [720] => Některá súdánská archeologická naleziště byla zapsána na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]]: Především jsou to [[Meroe|vykopávky na ostrově Meroe]]. Meroe bylo hlavní město starověkého [[Núbie|núbijského]] království [[Kuš (říše)|Kuš]]. Archeologické práce, které zde začaly roku 1902, odhalily budovy a ulice, chrám zasvěcený bohu [[Amon]]ovi, paláce a přístavní hráz. Ve třech [[Nekropole|nekropolích]] 4 km východně od města je asi 200 pyramid. Druhou lokalitou na seznamu jsou vykopávky v Gebel Barkal a v Napatanu. Pět lokalit leží v délce přes 60 km v údolí Nilu. Jsou svědkem napatanské kultury (900–270 př. n. l.) a meroitické kultury (270 př. n. l. – 350). I zde byly nalezeny hrobky s pyramidami, chrámy a paláce.{{Citace elektronického periodika [721] => | titul = Súdán - dědictví UNESCO: Můj průvodce [722] => | periodikum = mujpruvodce.cz [723] => | url = http://mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1667 [724] => | datum přístupu = 2018-12-10 [725] => }}{{Nedostupný zdroj}} [726] => [727] => Zajímavostí je, že Súdán a Egypt jsou pouze dvě země v Africe, kde se můžeme setkat se slovenskou a uherskou hudbou. Například při pohřbu obětí nepokojů v Chartúmu v roce 2019 byl koncert uherské hudby. A to díky [[Magyarabové|Magyarabům]], zde usazených potomků maďarských bojovníků ze šestnáctého století. [728] => [729] => == Odkazy == [730] => === Reference === [731] => [732] => [733] => === Literatura === [734] => * {{Citace monografie | příjmení = Abusharaf | jméno = Rogaia Mustafa | rok = 2009 | titul = Transforming displaced women in Sudan : politics and the body in a squatter settlement | vydavatel = University of Chicago Press | místo = Chicago ; London | isbn = 9780226001999}} [735] => * {{Citace monografie | příjmení = Burr | jméno = J. Millard | příjmení2 = Collins | jméno2 = Robert O | rok = 2003 | titul = Revolutionary Sudan : Hasan al-Turabi and the Islamist state, 1989-2000 | vydavatel = Brill | místo = Leiden ; Boston | isbn = 90-04-13196-5}} [736] => * {{Citace monografie | příjmení = Chiari | jméno = Bernhard | příjmení2 = Kollmer | jméno2 = Dieter H | rok = 2008 | titul = Sudan | vydavatel = Schöningh | místo = Paderborn | isbn = 978-3-506-76396-9}} [737] => * {{Citace monografie | příjmení = Cockett | jméno = Richard | rok = 2010 | titul = Sudan: Darfur and the failure of an african state | url = https://archive.org/details/sudandarfurfailu0000cock | vydavatel = Yale University Press | místo = New Haven and London | isbn = 978-0-300-16273-8 | jazyk = en}} [738] => * {{Citace monografie | příjmení = Collins | jméno = Robert O | rok = 2008 | titul = A history of modern Sudan | vydavatel = Cambridge University Press | místo = Cambridge | isbn = 978-0-521-67495-9}} [739] => * {{Citace periodika | příjmení = Hulme | jméno = Mike | titul = The Changing Rainfall Resources of Sudan | periodikum = Transactions of the Institute of British Geographers, New Series | rok = 1990 | ročník = 15 | číslo = 1 | strany = 21–34 | url = http://www.jstor.org/stable/623090}} [740] => * {{Citace monografie | příjmení = Idris | jméno = Amir | rok = 2005 | titul = Conflict and politics of identity in Sudan | vydavatel = Palgrave Macmillan | místo = Houndmills, Basingstoke, Hampshire; New York | isbn = 1-4039-8107-8}} [741] => * {{Citace monografie | příjmení = James | jméno = Wendy | rok = 2007 | titul = War and survival in Sudan's frontierlands : voices from the Blue Nile | url = https://archive.org/details/warsurvivalinsud0000jame | vydavatel = Oxford University Press | místo = Oxford | isbn = 978-0-19-929867-9}} [742] => * {{Citace monografie | příjmení = Petaluma | jméno = Calif | rok = c1993-2010 [2010] | titul = Sudan: Society and Culture | vydavatel = World Trade Press | isbn = 978-1-60780-433-8}} [743] => * {{Citace monografie | příjmení = Rowe | jméno = Martin Timothy | rok = 2009 | titul = The experience of protest : masculinity and agency among Sudanese refugees in Cairo | vydavatel = American University in Cairo Press | místo = Cairo | isbn = 9781936481095}} [744] => * {{Citace periodika | příjmení = Sharkey | jméno = Heather J | titul = Christians among Muslims: The Church Missionary Society in the Northern Sudan | periodikum = The Journal of African History | rok = 2002 | ročník = 43 | číslo = 1 | strany = 51–75 | url = http://www.jstor.org/stable/4100426}} [745] => * {{Citace periodika | příjmení = Sobieszczyk | jméno = Teresa | příjmení2 = Williams | jméno2 = Lindy | titul = Attitudes Surrounding the Continuation of Female Circumcision in the Sudan: Passing the Tradition to the Next Generation | periodikum = Journal of Marriage and Family | rok = 1997 | měsíc = Nov. | ročník = 59 | číslo = 4 | strany = 966–981 | url = http://www.jstor.org/stable/353796}} [746] => [747] => === Související články === [748] => * [[Konflikt v Dárfúru]] [749] => * [[Jižní Súdán]] [750] => * [[Al-Shifa]] [751] => [752] => === Externí odkazy === [753] => * {{Commonscat}} [754] => * {{Wikislovník|heslo=Súdán}} [755] => * {{Wikizprávy|kategorie=Súdán}} [756] => * {{NK ČR|ge131030|věc=ano}} [757] => * {{Citace elektronické monografie [758] => | titul = Sudan - Amnesty International Report 2011 [759] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/sudan/report-2011 [760] => | datum přístupu = 2011-08-16 [761] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [762] => | jazyk = anglicky [763] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110810205833/http://www.amnesty.org/en/region/sudan/report-2011 [764] => | datum archivace = 2011-08-10 [765] => | nedostupné = ano [766] => }} [767] => * {{Citace elektronické monografie [768] => | titul = Sudan (2011) [769] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8138 [770] => | datum přístupu = 2011-08-16 [771] => | vydavatel = [[Freedom House]] [772] => | jazyk = anglicky [773] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105416/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8138 [774] => | datum archivace = 2011-08-23 [775] => | nedostupné = ano [776] => }} [777] => * {{Citace elektronické monografie [778] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [779] => | titul = BTI 2010 — Sudan Country Report [780] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Sudan.pdf [781] => | datum vydání = 2009 [782] => | datum přístupu = 2011-08-16 [783] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [784] => | místo = Gütersloh [785] => | jazyk = anglicky [786] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521011135/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Sudan.pdf [787] => | datum archivace = 2011-05-21 [788] => | nedostupné = ano [789] => }} [790] => * {{Citace elektronické monografie [791] => | korporace = Bureau of Affrican Affairs [792] => | titul = Background Note: Sudan [793] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5424.htm [794] => | datum vydání = 2011-04-08 [795] => | datum přístupu = 2011-08-16 [796] => | vydavatel = U.S. Department of State [797] => | jazyk = anglicky [798] => }} [799] => * {{Citace elektronické monografie [800] => | korporace = CIA [801] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [802] => | titul = The World Factbook - Sudan [803] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/su.html [804] => | datum aktualizace = 2013-04-16 [805] => | datum přístupu = 2013-04-24 [806] => | jazyk = anglicky [807] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190205154022/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/su.html [808] => | datum archivace = 2019-02-05 [809] => | nedostupné = ano [810] => }} [811] => * {{Citace elektronické monografie [812] => | korporace = Library of Congress [813] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [814] => | titul = Country Profile: Sudan [815] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Sudan.pdf [816] => | datum vydání = 2004-12-17 [817] => | datum přístupu = 2011-08-16 [818] => | jazyk = anglicky [819] => }} [820] => * {{Citace elektronické monografie [821] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Káhiře [822] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Súdán [823] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/sudan-2010-09-28.pdf [824] => | datum vydání = 2010-09-28 [825] => | datum přístupu = 2011-08-16 [826] => | vydavatel = Businessinfo.cz [827] => | jazyk = česky [828] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111101243/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/sudan-2010-09-28.pdf [829] => | datum archivace = 2012-01-11 [830] => | nedostupné = ano [831] => }} [832] => * {{Citace elektronické monografie [833] => | příjmení = Al-Shahi [834] => | jméno = Ahmed S [835] => | spoluautoři = a kol. [836] => | titul = Sudan [837] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/571417/Sudan [838] => | datum přístupu = 2011-08-16 [839] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [840] => | jazyk = anglicky [841] => }} [842] => [843] => {{Navboxes [844] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [845] => | list = {{Afrika}} [846] => {{Státy ležící na břehu Rudého moře}} [847] => }} [848] => {{Navboxes [849] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [850] => | list = {{AU}}{{Organizace islámské spolupráce}} [851] => {{Liga arabských států}} [852] => }} [853] => {{Afrika}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Autoritní data}} [854] => {{Portály|Geografie}} [855] => [856] => [[Kategorie:Súdán| ]] [857] => [[Kategorie:Státy Afriky]] [858] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1956]] [859] => [[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]] [860] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [] => )
good wiki

Súdán

Súdán, plným názvem Súdánská republika , je stát na severovýchodě Afriky, nacházející se na jih od Sahary částečně v oblasti Sahelu. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; Jižním Súdánem na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jižní Súdán','Chartúm','Dárfúr','islám','Umar al-Bašír','Tradiční africká náboženství','křesťanství','Etiopie','Křesťanství','Núbie','Egypt','Nil'

Chartúm

Dárfúr

Egypt

Etiopie

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Křesťanství

Nil

Núbie

Núbie je pojem, který se používá především ve videoherní komunitě pro označení nováčků nebo začátečníků.