Array ( [0] => 15486007 [id] => 15486007 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Démon [uri] => Démon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{přesnost}} [1] => {{Různé významy|tento=mytologických bytostech|druhý=druhu [[Počítačový program|počítačových programů]]|stránka=Démon (software)}} [2] => [[Soubor:Schongauer St. Antonius.jpeg|vpravo|náhled|[[Antonín Veliký|Svatý Antonín Veliký]] zápasící s démony]] [3] => '''Démon''' je nadpřirozená bytost, typicky spojená s zlem, v náboženství, mytologii, mystice a kultuře. [4] => [5] => Ve starověkých blízkovýchodních náboženstvích a v abrahámovských tradicích včetně starověké a středověké křesťanské démonologie, je démon považován za škodlivou duchovní entitu, která může způsobit posedlost. Velké části židovské démonologie, klíčový vliv na křesťanství a islám, pocházely z pozdější formy zoroastrianismu a byly přeneseny do judaismu během perské éry.Boyce, 1987; Black a Rowley, 1987; Duchesne-Guillemin, 1988. Systematické zaznamenávání démonů se v křesťanské tradici nazývá [[démonologie]]. [6] => [7] => V západním okultismu a renesanční magii, která vyrostla ze sloučení řecko-římské magie, židovské Aggady a křesťanské démonologie,See, for example, the course synopsis and bibliography for [http://medievalstudies.ceu.hu/courses/20102011/magic-science-religion-the-development-of-the-western-esoteric-traditions "Magic, Science, Religion: The Development of the Western Esoteric Traditions"] {{Wayback|url=http://medievalstudies.ceu.hu/courses/20102011/magic-science-religion-the-development-of-the-western-esoteric-traditions |date=20141129000000 }}, at Central European University, Budapest. se věří, že démon je duchovní entita, kterou lze vyčarovat a ovládat. Předpokládaná existence démonů zůstává důležitým pojmem v mnoha moderních náboženstvích a okultistických tradicích. Démoni jsou stále obávaní z velké části kvůli jejich údajné moci posednout živé tvory. [8] => [9] => Původní řecké slovo daimon neneslo negativní konotace.{{cite book |chapter-url=https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0057%3Aentry%3Ddaimo%2Fnion |chapter=δαιμόνιον |last1=Liddell |first1= Henry George |author-link1=Henry Liddell |last2=Scott |first2=Robert |author-link2=Robert Scott (philologist) |title=[[A Greek–English Lexicon]] |publisher=Perseus}} starořečtina slovo δαίμων daimon značí duch nebo boží síla.{{cite web |title=Demon |url=http://www.merriam-webster.com/dictionary/demon |work=Merriam-Webster Dictionary |publisher=Encyclopædia Britannica |access-date=12 April 2012}} Řecké pojetí daimóna se objevuje zejména v dílech Platóna , kde popisuje božskou inspiraci Sokrata. V křesťanství byli morálně ambivalentní daimons nahrazeni démony, silami zla pouze usilujícími o zkaženost.Valery Rees From Gabriel to Lucifer: A Cultural History of Angels Bloomsbury Publishing, 04.12.2012 ISBN 978-0-857-72162-4 p. 81 Takovými démony nejsou řečtí zprostředkující duchové, ale nepřátelské entity, již známé v íránské víře.Peter Brown: ''Sorcery, Demons, and the Rise of Christianity from Late Antiquity into the Middle Ages'', Book ''Witchcraft Confessions and Accusations'' Edition First Published 1970 ImprintRoutledge p. 28 eBook ISBN 9780203708545 [10] => [11] => == Náboženství == [12] => === Judaismus === [13] => [[Tanach|Židovská biblická tradice]] se od křesťanské liší tím, že nezná postavu protivníka [[Jahve|Boha]]. Starozákonní [[Satan]], doslova „odpůrce“, se svojí mocí nemůže Bohu rovnat a vystupuje spíše jako „[[ďáblův advokát]]“ či žalobce, než jako nepřítel Boha. [14] => [15] => V Tanachu, židovském kánonu Starého zákona se dvakrát objevují שֵׁדִים – ''[[šedim]]''. Jsou tak nazýváni falešní bohové, kterým odpadlí [[Izraelci]] obětují zvířata a děti.{{Citace monografie [16] => | příjmení1 = Burton [17] => | jméno1 = Dan [18] => | příjmení2 = Grandy [19] => | jméno2 = David [20] => | titul = Magic, Mystery, and Science [21] => | vydavatel = Indiana University Press [22] => | místo = Princeton [23] => | rok = 2003 [24] => | strany = 120 [25] => | isbn = 978-0-253-21656-4 [26] => }} [27] => [28] => V [[Kabala|kabalistické]] knize Zohar čteme „že nešamot svévolníků jsou démoni světa“,{{Citace monografie|jméno=Mirko|příjmení=Beneš|odkaz na autora=Mirko Beneš|titul=Zóhar. Svatá kniha kabaly|místo=místo neuvedeno|rok=2003|vydavatel=Dobra|isbn=80-86459-30-6|stránky=150}} přičemž nešama je jedna z duchovních složek člověka. V případě, že je člověk svévolný, znečišťuje svou nešamu, takže po smrti takového člověka není dovoleno jeho nešamě vrátit se k svatému Bohu, který tuto nešamu do člověka vdechl (viz Bible, 1. Mojžíšova 2:7), a je odsouzena toulat se po zemi. V [[Židé|židovském]] náboženském prostředí se pro označení takového toulajícího se ducha, který nemůže najít klid, ujal výraz [[dybuk]] (דִּיבּוּק, doslova „příchylnost“ či „náklonnost“).{{Citace monografie|jméno=Ja‘akov|příjmení=Newman|odkaz na autora=Ja‘akov Newman|titul=Judaismus od A do Z|místo=Praha|rok=1998|vydavatel=Sefer|isbn=80-900895-3-4|stránky=34}} Podle lidových vyprávění a literatury luriánské kabaly tito zlí duchové mohou vniknout do těla živé osoby a způsobit její posedlost. [29] => [30] => Poněkud jiné vysvětlení ohledně původu démonů podává kniha Jubileí, původně hebrejsky psaný spis, jehož zlomky byly nalezeny v Kumránu. V řecké verzi tohoto spisu se píše, že otcové těchto démonů jsou „andělé-Strážci“, kteří přestali poslouchat Boha a začali smilnit s lidskými dcerami. S těmito lidskými dcerami zmínění andělé-Strážci „zplodili děti – Nefíly“, kteří se vyznačovali nesvorností a požírali se navzájem. Těla všech Nefílů sice byla nakonec zahubena v potopě, ale z jejich duchů se stali démoni.{{Citace monografie|jméno=Zdeněk|příjmení=Soušek|odkaz na autora=Zdeněk Soušek|titul=Knihy tajemství a moudrosti II (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy)|místo=Praha|rok=1998|vydavatel=Vyšehrad|isbn=80-7021-244-6|stránky=41-49}} [31] => [32] => === Křesťanství === [33] => {{Podrobně|Démonologie}} [34] => V křesťanské tradici jsou démoni či ďáblové [[Padlý anděl|padlí andělé]] sloužící [[Satan]]ovi-[[Ďábel|Ďáblu]] kteří obývají [[peklo]] a vydávají se na svět škodit lidem a svádět je k [[hřích]]u. Také mohou člověka [[nadpřirozená posedlost|posednout]], k jejich vyhnání poté slouží [[exorcismus]]. Ač se má jednat o duchovní netělesné bytosti jsou často zobrazováni jako hrozivá stvoření či karikatury cizích božstev. Obývají též [[Idolatrie|idoly]] uctívané pohany.https://www.britannica.com/topic/angel-religion [35] => [36] => Křesťanská víra v démony vychází z odlišného pohledu na Satana než ve starozákonním judaismu. Ten postupně zaujal místo nepřítele Boha a byl ztotožněn s [[Lucifer]]em, andělem který byl svržen z nebes po své vzpouře proti Bohu.https://www.britannica.com/topic/Satan V Novém zákoně je jméno Satan také překládáno řeckým διάβολος ''diábolos'' „pomlouvač, žalobce“ , z kterého vychází české Ďábel. V tomto duchu byli démoni zmiňovaní v Novém zákoně ztotožněni s padlými anděly a nazýváni také ďábly. [37] => [38] => V Novém zákoně jsou démoni zpravidla nazýváni řeckým slovem δαιμόνιον ''daimónion'', což je [[deminutivum]] od slovo ''daimón''. Kromě nich jsou zmiňováni také ''pneuma ákátharton'' „nečistí duchové“ a to v souvislosti s posednutím člověka. Motiv posedlosti se objevuje také v souvislosti s démony, v [[Evangelium|Evangeliích]] je [[Ježíš]] vyhání například z [[Marie Magdalská|Marie Magdalské]] a muže z města [[Kafarnaum]]. Společně s nimi je zmiňován také [[Belzebul]] jako kníže démonů. Na jiných místech Nového zákona jsou jako démoni označována cizí božstva. Mimo tyto dvě kategorie lze zařadit zmínku ze [[Zjevení Janovo|Zjevení Janova]]: [39] => [40] => {{Citát|Padl, padl veliký [[Babylón]] a stal se doupětem démonů, skrýší všech nečistých duchů a každého zlověstného a nenáviděného ptáka; neboť vínem Božího hněvu pro smilství té nevěstky byly opojeny všecky národy, králové světa s ní smilnili a bohatí kupci země bohatli z její rozmařilosti a přepychu.}}[[Zjevení Janovo]] 18, 2-3 [41] => [42] => V řeckých křesťanských překladech Starého zákona jsou jako démoni označováni [[šedim]], tedy cizí bohové. V [[Deuterokanonický spis|deuterokanonické]] knize [[Kniha Tóbijáš|Tobijáš]] je také zmiňován démon jménem [[Asmodaj]]. [43] => [44] => Od středověku bylo uctívání démonů spojováno s [[čarodějnictví]]m a [[Černá magie|černou magií]]. Víra v démony se také přetvořila v [[Lidová kultura|lidové kultuře]], což vedlo například k představě [[čert]]a, [[krampus]]e nebo [[imp]]a. [45] => [46] => === Zarathuštrismus === [47] => [48] => V [[Zarathuštrismus|zarathuštrismu]] jsou známi [[daéva|daévové]], služebníci [[Angra Mainju]]a, protivníka dobrého boha [[Ahura Mazda|Ahura Mazdy]]. Toto pojetí mělo velký vliv na představu Ďábla a démonů v judaismu, křesťanství a [[islám]]u.https://www.britannica.com/topic/angel-religion/Varieties-of-angels-and-demons-in-the-religions-of-the-world [49] => [50] => === Hermetismus === [51] => Démoni jsou zde entity obývající [[astrál]] a reprezentující určité vlastnosti a síly přírody či psychiky člověka. Démona je možné vyvolat ([[evokace]]) např. rituální magií a přimět ho k zodpovězení otázky nebo k vykonání nějakého úkolu, který spadá pod jeho schopnost a pravomoc. Démoni nejsou na rozdíl od [[anděl]]ů součástí organizované struktury vytvářející a udržující vesmír, a proto je možné je pověřit i úkoly, které jsou v rozporu s vesmírným božským plánem (dle tradiční západní [[magie]]). S démonem se může rovněž uzavřít tzv. pakt. Mág či [[čaroděj]] s démonem uzavře dohodu, podle níž mágovi po určitý čas bude sloužit a poskytovat mu v životě rozličné výhody. Oplátkou však démonovi, po uplynutí stanovené lhůty, odevzdá svou duši. Známým příkladem je např. Faust. [52] => Různé magické školy a systémy používají své hierarchie a skupiny démonů. Jiné démony zná tradiční západní magická tradice, která své démony čerpá především z křesťanství, kabaly, sumerských, asyrských, babylónských a egyptských náboženství a magií a jiné démony používá [[voodoo]], magie čínská, tibetská, různé šamanské cesty atd. [53] => Démoni jsou v současném hermetismu chápáni buď jako samostatné bytosti, které skutečně existují, jako určité formy duchů (démonologický magický koncept) nebo bývají mnohými okultisty chápáni jako zástupci kolektivního nevědomí, [[archetyp]]y a podvědomé [[komplex (psychologie)|komplexy]], zosobnění temné a pudové části osobnosti (psychologický magický koncept vycházející především z poznatků [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]] a [[Carl Gustav Jung|Carla Gustava Junga]]), či jako zosobněné energie. Zastánci skeptické [[Chaos magie]] se přiklánějí spíše k informačnímu magickému modelu, který považuje démony za subjekty na stejné bázi jako programy a magie je pak práce s daty. [54] => [55] => === Buddhismus === [56] => V [[Buddhismus|buddhismu]] jsou démoni služebníky [[Mára|Máry]], boha smrti, zmaru a zla, který ovládá koloběh utrpení - [[Samsára|samsáru]]. Mezi démony patří i hladoví duchové, nešťastné bytosti, které žijí v pustinách a jsou stále trápeny hladem. Mezi hladovými duchy se podle buddhistické eschatologie znovuzrodí tvorové, kteří sice nebyli tak zlí, aby si zasloužili peklo, ale byli příliš hříšní na to, než aby se mohli narodit jako zvířata. [57] => [58] => === Hinduismus === [59] => Hinduismus zná mnoho rozdílných druhů démonů. Někteří z démonů jsou vyložené zlí, jiní nikoli. Zatímco ''[[Asura|Asurové]]'' jsou především protivníci bohů, s nimiž zápasí o vládu nad světem, ''[[Rákšasa|Rákšásové]]'' škodí spíše lidem, které mohou i požírat. Asurové i Rákšásové jsou popisováni jako obři, mající často více hlav, rukou nebo zvířecí znaky (rohy, hadí ocas, drápy, tesáky aj.). Další druhy démonů se zdržují především na pohřebištích a jiných děsivých místech. Patří k nim ''Bhútové'', což jsou přízraky sebevrahů, zločinců a vůbec lidí, zabitých násilným způsobem, dále skřeti ''Pišáčové'', kteří ožírají včas nespálené mrtvoly a ''[[Vétála|Vétálové]]'', schopní posednout živého člověka nebo mrtvé tělo. Vétálové nejsou zcela zlí. Podle staroindických příběhů je člověk může "ochočit" a získat si tak výkonného nemrtvého služebníka. Takto je Vétála zobrazen například v [[sanskrt]]ském díle ''Pětadvacet démonových povídek''. [60] => [61] => == Jména známých démonů == [62] => === V západní tradici === [63] => Abbadon, Ariel, Astaroth, Ašmodaj, [[Azazel]], Bael, Belfegor, Belial, [[Belzebub]], [[Choronzon]], Legion, [[Lilith]], [[Lucifer]], Lucifug, Patricius (Feliciophel), Mefistofeles ([[Mephistophiel]]), [[Satan]], [[Moloch (bůh)|Moloch]], Sorat, Taftartarat, Zazel, Samael [64] => [65] => === V indické tradici === [66] => Kabandha, Kansa, Kétu, Mahiša, Mára, Maríča, Pútana, Ráhu, [[Rávana]], Šúrpanaka, Taráka, [[Vrtra]]. [67] => [68] => Odkazy na literaturu: [69] => * Theurgie magické evokace, Jan Kefer, nakl. Trigon 1991 [70] => * Lexikon magie, Milan Nakonečný, nakl. Ivo Železný [71] => * Magie, Josef Veselý, nakl. Vodnář, 2001 [72] => * Magie pro pokročilé, Josef Veselý, nakl. Vodnář 2004 [73] => * Zóny stínu, Jozef Karika, nakl. Vodnář, 2005 [74] => * Labyrintem míst klatých, Martin Stejskal, Eminent, 2011 [75] => * Tajemství Andělů a démonů, Dan Burstein, Alman 2005 [76] => [77] => == V literatuře == [78] => V [[horor]]ech se téměř výlučně vyskytují démoni zlí. Na druhou stranu, v hororech bývají zlí všichni včetně [[anděl]]ů (např. ve filmu [[Constantine (film)|Constantin]]). Může se jednat o démony nehmotné, kteří posednou člověka a nutí ho konat zlo, nebo o bytosti různých, často proměnných, tvarů. Mohou mít řadu společných rysů s [[upír (nemrtvý)|upíry]], především jejich silnější variantou. [79] => [80] => Ve [[fantasy]] jsou démoni obvykle rasou stejně dobrou jako lidé, existují tedy jedinci dobří i zlí, nejčastěji ale něco mezi. Jsou to silné magické bytosti a často bydlí nebo pocházejí z jiného světa – může jím být [[peklo]] nebo tak může alespoň vypadat. Mohou mít tělo (vlastní nebo „vypůjčené“), ale jeho zničení (bez ohledu na způsob) pro ně neznamená smrt – může je to dočasně vyřadit nebo poslat zpátky odkud přišli. Jejich tělo může stárnout, sami jsou ovšem proti stáří imunní. [81] => [82] => Typickými tvary těla démonů jsou křídla (netopýřího typu), ocas, rohy a různé ostny, při boji někdy doplněné chapadly, ale vzhledem k tomu, že většina démonů může libovolně měnit svojí podobu, jedná se spíše o módu. Démoni bývají mistři [[magie]] (především temné a destruktivní – a to se týká i těch dobrých) a jsou označováni jako tvorové [[Chaos (mytologie)|chaosu]]. I ve fantasy mohou být [[upír (nemrtvý)|upíři]] druh démonů, typickým příkladem je svět [[Andrzej Sapkowski|A. Sapkowského]]. V něm se vyskytují tvorové chaosu, kteří v našem světě uvízli po katastrofě zvané [[Konjunkce sfér]] (a nemohou se vrátit). [83] => [84] => Častým konceptem je, že démoni – všichni nebo některé druhy – se živí emocemi ostatních (tedy hlavně smrtelníků). Nejčastějším příkladem jsou sukuby a inkubové, živící se vášní sexuálního styku. Jak ovšem někteří autoři poznamenávají, o takových sukubách se učencům zvlášť dobře píše, zatímco jiné druhy démonů (nebo i jiné druhy sukub podle některých zdrojů) živící se radostí, kterou si obstarávají třeba tak, že v masce klauna navštěvují dětská oddělení nemocnic, málokoho zaujmou. [85] => [86] => === Příklady použití představ o démonech === [87] => * [[Michail Jurjevič Lermontov]]: [[Démon (Lermontov)|báseň ''Démon'']] – zlý démon se zamiluje do smrtelnice Tamary [88] => * [[Terry Pratchett]]: Dobrá znamení (Good Omens) – démoni jsou zde protivníci [[anděl]]ů, ale vlastně se moc neliší [89] => * [[Andrzej Sapkowski]]: Sága o Zaklínači [90] => * [[John Ronald Reuel Tolkien|JRR Tolkien]]: [[Silmarillion]] – [[Maiar]] sloužící Melkorovi jsou v podstatě démoni{{Fakt/dne|20130127085052}} (například [[Balrog]]ové) [91] => * [[Roger Zelazny]]: [[Amber (Roger Zelazny)|Amber]] – obyvatelé chaosu [92] => * [[Roger Zelazny]]: Přines mi hlavu čarovného prince (Bring Me the Head of Prince Charming) – démoni jsou zde opakem andělů [93] => * [[Raymond Elias Feist]]: Hadí sága – Zde démoni hrají hlavní roli ve všech intrikách, a tak jsou vlastně vystavováni jako velice inteligentní tvorové, pokud mají dostatek potravy. [94] => * [[Oren Peli]]: ''[[Paranormal Activity]]'' – Zde démon už jako malé dítě od 8 let straší v noci malé děvče. [95] => [96] => == Odkazy == [97] => === Reference === [98] => [99] => [100] => === Literatura === [101] => * Lester Sumrall: ''Démoni – kniha odpovědí'', Dynamis, Praha 1994, {{ISBN|80-901231-9-8}} [102] => * Alex Konya: ''Démoni – teologická perspektiva'', Občanské sdružení Didasko, Kroměříž 2012, {{ISBN|978-80-87587-03-4}} [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{commonscat}} [106] => * {{Wikicitáty|téma=Démon}} [107] => * {{Wikislovník|heslo=démon}} [108] => * {{Otto|heslo=Daemon}} [109] => * [http://www.psychoterapeut.net/downloads/benda2010a.pdf Krocení démonů - Jak se smířit s démony v nás] [110] => [111] => {{Démoni v náboženství}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => [114] => [[Kategorie:Mytičtí tvorové a rasy]] [115] => [[Kategorie:Démoni]] [] => )
good wiki

Démon

Svatý Antonín Veliký zápasící s démony Démon je nadpřirozená bytost, typicky spojená s zlem, v náboženství, mytologii, mystice a kultuře. Ve starověkých blízkovýchodních náboženstvích a v abrahámovských tradicích včetně starověké a středověké křesťanské démonologie, je démon považován za škodlivou duchovní entitu, která může způsobit posedlost.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'anděl','Satan','Zjevení Janovo','peklo','šedim','A Greek–English Lexicon','magie','Lucifer','Roger Zelazny','Andrzej Sapkowski','upír (nemrtvý)','astrál'

Anděl

Lucifer

Magie

Peklo

Satan