Array ( [0] => 14688244 [id] => 14688244 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dírkonošci [uri] => Dírkonošci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Dírkonošci [2] => | obrázek = Ammonia tepida.jpg [3] => | popisek = Dírkonošec ''[[Ammonia tepida]]'' s panožkami [4] => | velikost obrázku = 260px [5] => | doména = [[Eukaryota]] [6] => | říše = [[Chromalveolata]] [7] => | infraříše = [[Rhizaria]] [8] => | nadkmen = [[Retaria]] [9] => | kmen = '''dírkonošci''' (Foraminifera) [10] => | kmen popsal = d'Orbigny, 1826 [11] => }} [12] => [[Soubor:Benthic foraminifera.jpg|náhled|Schránky dírkonošců]] [13] => [[Soubor:QuinqueloculinaDonegalBay.jpg|náhled|''Quinqueloculina'']] [14] => '''Dírkonošci''' (''Foraminifera'', tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští [[prvoci]] z říše [[Rhizaria]]. Vytvářejí vápnité, často velmi zdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky, z nichž vychází [[panožka (améba)|panožky]]. Jednobuněčnou nebo vícebuněčnou schránku vyplňuje [[protoplazma]], která z něj částečně vystupuje ústím nebo drobnými póry. Dírkovci se vyskytují od [[Paleozoikum|prvohor]] dodnes. Mnohé rody se v určitých obdobích mimořádně rozšířily, jejich schránky měly podíl na tvorbě hornin (rod Fusulina v [[karbon]]u, Discocyclina a numulity v [[paleogén]]u). Na některých skupinách dírkovců je založená jemná [[stratigrafie]] [[Mezozoikum|druhohor]] (např. rody Globotruncana, Orbitoides) a [[Terciér|třetihor]] ([[numulity]], Miogypsina, Globorotalia), některé rody žijí v dnešních mořích (rod Globigerina). [15] => [16] => Dírkonošci jsou blízkými příbuznými kmenu [[mřížovci]] (''Radiozoa'') a kmenu [[Cercozoa]]. [17] => [18] => == Klasifikace == [19] => Klasifikace dírkonošců je v současné době velice problematická. Existují systémy založené na vzhledu schránek, ale ty se neshodují s molekulárně biologickými daty.{{citace periodika | autor = Sina M. Adl, et al. | titul = The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists | periodikum = Journal of Eukaryotic Microbiology | rok = 2005 | ročník = 52 | číslo = 5 | strany = 399–451 | url = http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1550-7408.2005.00053.x Abstract | příjmení = | jméno = | datum přístupu = 2009-10-30 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170914143519/http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1550-7408.2005.00053.x | datum archivace = 2017-09-14 | nedostupné = ano }} {{Wayback|url=http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1550-7408.2005.00053.x |date=20170914143519 }} Podle fylogenetických výzkumů se zdá, že se dírkonošci dělí na dvě fundamentální linie, jedna zahrnuje zástupce bez schránky a druhá zahrnuje druhy se schránkou. Druhy se schránku s více komůrkami zřejmě vznikly v evoluční historii vícekrát.Pawlowski, J., Holzmann, M., Fahrni, J. & Richardson, S. L. 2003a. Small subunit ribosomal DNA suggests that the Xenophorean Syringammina corbicula is a foraminiferan. J. Eukaryot. Microbiol., 50:483–487.Pawlowski, J., Holzmann, M., Berney, C., Fahrni, J., Cedhagen, T., Habura,A. & Bowser, S. S. 2002. Phylogeny of allogromiid Foraminifera inferred from SSU rRNA gene sequences. J. Foram. Res., 32:334–343.Pawlowski, J., Holzmann, M., Berney, C., Fahrni, J., Gooday, A. J.,Cedhagen, T., Habura, A. & Bowser, S. S. 2003b. The evolution of early Foraminifera. Proc. Natl. Acad. Sci. (USA), 100:11494–11498. Existují různé klasifikační systémy, například tento dělí dírkonošce do 16 řádů:Barun K. Sen Gupta: ''Systematics of modern Foraminifera'' In: Modern Foraminifera. Springer Netherlands (Kluwer Academic), 2002, {{ISBN|978-1-4020-0598-5}}, S. 3-6. [20] => * [[Allogromiida]] [21] => * [[Astrorhizida]] [22] => * [[Lituolida]] [23] => * [[Trochamminida]] [24] => * [[Textulariida]] [25] => * [[Fusulinida]] † [26] => * [[Miliolida]] [27] => * [[Carterinida]] [28] => * [[Spirillinida]] [29] => * [[Lagenida]] [30] => * [[Buliminida]] [31] => * [[Rotaliida]] [32] => * [[Globigerinida]] [33] => * [[Involutinida]] [34] => * [[Robertinida]] [35] => * [[Silicoloculinida]] [36] => [37] => Mimo to byla popsána neobvyklá skupina [[Xenophyophorea]], řazená rovněž do dírkonošců. [38] => [39] => == Zástupci == [40] => Mezi dírkonošce řadíme jednoho z největších, dnes již vyhynulých prvoků, který se jmenuje penízek (''Nummulites''). Jeho spirálovité mnohokomůrkové schránky dosahují v průměru až 10 cm. Dnes tvoří mohutné vrstvy [[nummulit]]ových vápenců. Další zástupce, [[kulovinka]] (''Globigerina''), se vyskytuje v mořích dodnes. Její schránky se usazují v podobě [[globigerinové bahno|globigerinového bahna]], které tuhne ve [[vápenec|vápencové]] nebo [[křída (hornina)|křídové]] vrstvy.{{citace elektronické monografie | titul=Obecná charakteristika: Říše Protozoa – prvoci | vydavatel=Katedra biologie FPE ZČU v Plzni | url=http://www.kbi.zcu.cz/veda/paleontologie/zoopaleontologie/prvoci/index.php | datum přístupu=2009-10-30 | url archivu=https://web.archive.org/web/20080102093140/http://www.kbi.zcu.cz/veda/paleontologie/zoopaleontologie/prvoci/index.php | datum archivace=2008-01-02 | nedostupné=ano }} [41] => [42] => == Historie zkoumání == [43] => První zmínky jsou z 5. století před naším letopočtem. [[Hérodotos]] si všiml, že ve vápenci [[Egyptské pyramidy|egyptských pyramid]] se nacházejí čočkovité útvary. Údajné „čočky“ nebyly nic jiného, než velké bentické foraminifery – [[numulité]]. V [[17. století]] dírkovce zkoumali [[Robert Hooke]] a [[Anthony van Leeuwenhoek]], kteří pořídili spousty nákresů. V průběhu [[18. století]] popsal [[Carl Linné]] první organismy s pevnou schránkou, zařadil je ovšem mezi [[Loděnka|loděnky]]. V této době se uvažovalo o foraminiferách spíše jako o živočiších, než je v roce [[1835]] Dujarin zařadil do [[Prvoci|Protozoí]]. Krátce na to [[Alcide d'Orbigny]] vytvořil první klasifikaci. Dírkonošci byli hojně zakreslování, ovšem často bez jakékoli vědecké přesnosti, se zaměřením spíše na estetiku. Zlom nastal po expedici [[loď Challenger|Challenger]], která započala v roce [[1872]], a přinesla mnoho poznatků o organismech mořského dna, včetně obrovského množství detailních nákresů. Zkoumání foraminifer pokračuje i dnes (např. mechanismy vzniku aglutinované schránky).{{Citace elektronické monografie| titul= What are foraminifera? | url = http://www.marinespecies.org/foraminifera/ [44] => }} [45] => [46] => == Ekologie == [47] => Dírkonošci jsou [[Heterotrofie|heterotrofní]] organismy živící se substrátem, fytoplanktonem a zooplanktonem. Některé druhy mají symbiotické řasy [[Zooxantella|Zooxantelly]]. Jedná se o mořské, převážně [[Bentos|bentické]] organismy ([[infauna]]), které se vyskytují na písčitém i bahnitém substrátu. Existuje cca 4000 recentních druhů, z toho asi 40 je planktonních. Jsou [[stenohalinní]] (snášejí [[Salinita|salinitu]] do 38 ‰) a pokrývají všechny mořské hloubkové zóny. Snášejí i [[Brakická voda|brakickou vodu]]. Vyskytují se ve všech zeměpisných šířkách a jsou vhodnými [[indikátor znečištění|indikátory znečištění]]. Obsah kyslíku je pro ně limitující. Ekologická flexibilita je velmi vysoká – díky tomu byli schopni přežít vymírání, které bylo pro jiné druhy fatální. [48] => {{Citace monografie [49] => | příjmení = Pokorný [50] => | jméno = Vladimír [51] => | vydavatel = Univerzita Karlova [52] => | místo = Praha [53] => | rok = 1992 [54] => | počet_stran = 296 [55] => | kapitola = 7.5.1.6. Horninotvorné organismy [56] => | strany = 170,172 [57] => | isbn = 80-7066-585-8 [58] => | jazyk = český [59] => }} [60] => [61] => === Bentické foraminifery === [62] => Formy [[bentos|bentické]] (žijí na dně nebo pevném podkladu) jsou známy od kambria do recentu z mořských i brakických prostředí. Mají bohatě diverzifikované schránky (tvar, velikost i látkové složení). Schránka je tvořena jednou nebo více komůrkami, které jsou uspořádány do spirály, popř. jedné nebo více řad. Stěna může být slepená z různě velkých zrníček např. písku (aglutinovaná), organické hmoty, vzácně může být i křemitá. Karbonátové schránky jsou schopné akumulovat 1–5 % [[Stroncium|stroncia]], což je nejvyšší koncentrace ze všech mořských bezobratlých živočichů. Pod CCD (kompenzační karbonátová hloubka) se zachovávají pouze schránky aglutinované, díky rozpouštění CaCO3 v sedimentech. Rozdělení dírkonošců je umělé – podle rozměrů, dělí se na „velké“ a „malé“, hranice mezi nimi je kolem 5 mm. Horninotvorný význam mají především velké foraminifery, např. mladopaleozoické rody ''Fusulina'' a ''Schwagerina'' (mladší [[Paleozoikum|prvohory]]), rod ''Orbitolina'' ([[křída]]) a ''Nummulites'' ([[paleogén]], schránky až 6 cm v průměru). Některé skupiny se živí [[diatomit]]y. [63] => [64] => === Planktonní foraminifery === [65] => [[Plankton]]ické formy jsou známé už od svrchní [[Jura|jury]]. Vyskytují se v eufotické zóně vodního sloupce, což je zhruba od 50 do 100 m. Na vrcholcích [[Středooceánský hřbet|středooceánských hřbetů]] tvoří „sníh“ na dně oceánu. Schránky obsahují malé množství hořečnatého kalcitu, převažuje vápenec. Komůrky mají spirálovité uspořádání, stěny jsou hodně perforované [[póry]]. Čeleď ''Globigerinida'' se vyznačuje tím, že z povrchu schránek vybíhají dlouhé tenké jehlice, ovšem schránkám tvořícím sediment jehlice chybí. Pozdější ontogenetická stadia přecházejí do větších hloubek, proto se schránka modifikuje pomocí uložení silnější vrstvičky materiálu. Rozmnožování neprobíhá ve vodách s nižší salinitou než 30‰, tzn. nežijí v [[Černé moře|Černém moři]], kde je salinita pouhých 17‰. Planktonní formy jsou hojné v [[hemipelagický sediment|hemipelagických sedimentech]], v případě pelagických sedimentů se tvoří [[sediment]] spolu se zbytky vápnitého nanoplanktonu – tzv. [[foraminiferový kal|foraminiferové kaly]]. Rychlost sedimentace je cca 1–8 cm za 1 000 let. V České republice se nachází v sedimentech [[Česká křídová pánev|České křídové pánve]], a v křídových a třetihorních usazeninách [[Karpatská soustava|Karpatské soustavy]]. [66] => [67] => == Typy schránek == [68] => Existují i druhy bez schránky, ostatní organismy mají tři typy pevných schránek: organickou (tektinovou), aglutinovanou nebo vápnitou. Ve schránce můžeme najít otvory (lat. foramen – otvor) v podobě pórů a ústí, sloužící pro komunikaci jedince s okolním prostředím. Dírkovci mají [[panožky]] (rhizopodia) s granulátovou protoplazmou, různě modifikované pseudopodie, které slouží např. k nálezu a ulovení potravy, pohybu a stavbě schránky. Potrava dírkovců je variabilní. Typ a struktura schránky skvěle vypovídá o charakteru života daného jedince – zda byl epifaunní nebo [[infauna|infaunní]]. [[Epifauna|Epifaunní]] jedinci nemuseli dělat prostorové úspory, proto jsou zaoblení, naproti tomu infaunní jsou zploštělí, kvůli lepší pohyblivosti v substrátu. Lze tedy říci, že zde existuje vztah mezi tvarem a způsobem života. [69] => Schránka může být složena buď z jedné nebo z více komůrek. Jednokomůrková schránka je fylogeneticky starší, uvažuje se, že vznikla sekundárně z mnohakomůrkových. Mnohakomůrkové jsou fylogeneticky mladší a jsou členěné na více částí. První komůrka se nazývá [[proloculum]]. Mezi dalšími komůrkami nacházíme sutury (švy) a septa (přepážky).{{citace elektronické monografie| titul= MIRACLE – Foraminifera | url = http://www.ucl.ac.uk/GeolSci/micropal/foram.html [70] => }}{{Citace elektronické monografie| titul=Foraminirefal Gallery [71] => | url = http://www.foraminifera.eu/ [72] => }}{{Citace elektronické monografie [73] => | titul=Foraminiferal research [74] => | url=http://bprc.osu.edu/foram/whatarefor.htm [75] => | datum přístupu=2013-05-24 [76] => | url archivu=https://web.archive.org/web/20120503204534/http://bprc.osu.edu/foram/whatarefor.htm [77] => | datum archivace=2012-05-03 [78] => | nedostupné=ano [79] => }} [80] => [81] => === Organická === [82] => Nejpůvodnější typ. Je složen z tektinu (polysacharid), mívá lehce nazlátlou barvu. Dnes je spíše na ústupu. [83] => [84] => === Aglutinovaná === [85] => Schránka je složena z mnoha drobných částeček – například zrnka písku, jehlice hub, schránky [[Rozsivky|rozsivek]] a [[Kokolitky|kokolitů]], organický tmel, Ca, Si, a Fe. Dobře zachovatelný v fosilním záznamu. [86] => [87] => === Sekreční === [88] => Sekreční fosilní schránky jsou často kalcitové, v případě hlubokomořských schránek je časté prokřemenění. Člení se dále na 3 podtypy. [89] => [90] => ==== Mikrogranulátní ==== [91] => Tento typ je složen z oválných zrn [[kalcit]]u, které jsou obaleny v kalcitovém tmelu. Vypadá jako posypaný cukrem. [92] => [93] => ==== Porcelánovitá ==== [94] => Jsou zde dvě vrstvy kalcitových krystalů, na světle se nápadně podobají [[porcelán]]u – odtud název. [95] => [96] => ==== Sklovitá ==== [97] => Skládá se z více vrstev kalcitových nebo [[aragonit]]ových [[krystal]]ů uložených kolmo ke stěně schránky. Sklovitý vzhled. [98] => [99] => == Životní cyklus == [100] => Dochází k nepravidelnému střídání [[Pohlavní rozmnožování|pohlavního]] a [[Nepohlavní rozmnožování|nepohlavního rozmnožování]]. Existuje zde pohlavní dimorfismus v podobě [[mikrosférická|mikrosférických]] a [[makrosférická|makrosférických]] schránek. Při nepohlavním rozmnožování [[haploidní]] generace vytvoří velký proloculus (1. komůrka), a vzniká megalosférická schránka. Při pohlavním rozmnožování [[diploidní]] generace má tendenci vytvořit menší proloculus, jemuž se říká mikrosférický. Tyto generace se nepravidelně střídají, většinou ale chybí pohlavní cyklus. [101] => [[Soubor:Nummulitids.jpg|náhled|Mikrosférické a makrosférické schránky (fosilní)]] [102] => [103] => == Stratigrafie == [104] => Podle molekulárních analýz mohou dírkonošci existovat 800 milionů až 1,2 miliardy let. Vyskytují se od [[Kambrium|kambria]] (cca před 550 miliony let) až dodnes. Planktonické formy zažily největší rozvoj v [[Devon (geologie)|devonu]] (cca před 200 miliony lety), a ve spodní [[Jura|juře]] – celosvětově platné zónování [[Křída|křídy]] a [[Terciér na území Česka|terciéru]] podle foraminifer (uváděno s přesností až na 3–4 miliony let). Foraminifery přežily velká vymírání díky své [[adaptabilita|adaptabilitě]] na změnu podmínek pro život. Velké foraminifery jsou známé od [[permokarbon]]u. [105] => [106] => == Využití == [107] => Díky kosmopolitnímu rozšíření jsou dírkonošci skvělými [[biostratigrafie|biostratigrafickými]] [[indikátor]]y pro svrchní devon až recent. Díky nim máme materiál pro [[datování stáří]], korelaci sedimentů, [[geochemický záznam|geochemické záznamy]] o teplotě moří a chemickém složení, salinitě, a mnoho dalšího. Foraminifery hrají zásadní roli v balancování a hospodaření v biosféře. Jsou ideální pro tvorbu [[paleoekologická rekonstrukce|paleoekologických rekonstrukcí]]. Velmi významné využití je rovněž v [[petrochemický průmysl|petrochemickém průmyslu]], kdy na základě analýzy hornin lze najít [[Ložisko (geologie)|ložiska]]. [108] => [109] => == Reference == [110] => [111] => [112] => == Externí odkazy == [113] => * {{Commonscat|Foraminifera}} [114] => * {{Wikislovník|heslo=dírkonošec}} [115] => [116] => {{Pahýl}} [117] => {{Taxonbar|from=Q107027}} [118] => {{Autoritní data}} [119] => [120] => [[Kategorie:Dírkonošci| ]] [121] => [[Kategorie:Rhizaria]] [] => )
good wiki

Dírkonošci

Schránky dírkonošců Quinqueloculina Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria. Vytvářejí vápnité, často velmi zdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky, z nichž vychází panožky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Paleozoikum','Rhizaria','Jura','infauna','paleogén','loď Challenger','Miliolida','Xenophyophorea','18. století','křída','Spirillinida','kulovinka'

Jura

Křída

Paleogén

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Rhizaria