Array ( [0] => 14666125 [id] => 14666125 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dýchání [uri] => Dýchání [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|tento=výměně plynů|jiné=[[buněčné dýchání]], navazující metabolické pochody související s výrobou energie}} [1] => '''Dýchání''' ('''respirace''' /ve fyziologii ventilace/) je proces výměny [[plyn]]ů, zejména [[kyslík]]u a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] mezi [[organismus|organizmem]] a jeho externím prostředím. Projevem tohoto procesu je '''dech'''. Dýchání představuje kaskádu [[chemická reakce|chemických reakcí]] v [[buňka|buňkách]], které se označují jako [[buněčné dýchání]], tedy užití kyslíku k [[Redoxní reakce|oxidaci]] [[organická látka|organických molekul]] a k výrobě [[adenosintrifosfát|ATP]]. Dýchání je proces typický pro [[aerobní]] organizmy. [[Anaerobní]] oxidace je pak [[kvašení]], jež je méně efektivní.http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/uz-vime-proc-kvasinky-a-plisne-fermentuji/ - Už víme, proč kvasinky a plísně fermentují [2] => [3] => Zdrojem kyslíku je vnější prostředí, rovněž zvané ''respirační médium''. Respiračním médiem může být [[vzduch]] ( u suchozemských [[Živočichové|živočichů]], většiny [[rostliny|rostlin]] a [[houby|hub]]) nebo [[voda]] (u vodních živočichů). [4] => [5] => Pojem dýchání by neměl být zaměňován s buněčným dýcháním (cell respiration), při kterém za účelem získání energie dochází k biochemickým reakcím za vstupu glukózy. [6] => [7] => == Dýchací soustava == [8] => [[Soubor:Respiratory system complete cs.svg|náhled|vpravo|Lidská [[dýchací soustava]]]] [9] => {{viz též|dýchací soustava}} [10] => Místem, kde probíhá výměna plynů, je tzv. ''respirační povrch''. Mechanizmem přenosu plynů je vždy [[difuze]], jejíž rychlost je přímo úměrná povrchu, jímž výměna probíhá a nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti přes niž difuze probíhá.{{Citace monografie [11] => | příjmení = Campbell [12] => | jméno = Neil A. [13] => | příjmení2 = Reece [14] => | jméno2 = Jane B. [15] => | titul = Biologie [16] => | vydavatel = Computer press [17] => | místo = Praha [18] => | rok = 2006 [19] => | isbn = [20] => | strany = 1332 [21] => }} U [[prvok]]ů a dalších [[jednobuněčný organismus|jednobuněčných organizmů]] probíhá dýchání na celém povrchu těla (buňky). Také u [[žahavci|žahavců]] a [[ploštěnci|ploštěnců]] nejsou vyvinuty specializované dýchací mechanizmy a dýchání probíhá celým povrchem těla (stejně tak u [[žížala|žížaly]]). [22] => [23] => U jiných [[mnohobuněčný organismus|mnohobuněčných]] živočichů jsou vyvinuty specializované [[orgán]]y, které mají zpravidla velký povrch. Třemi nejběžnějšími dýchacími orgány jsou [[plíce]], [[žábry]] a [[vzdušnice]]. Tyto orgány vytváří specifickou orgánovou soustavu, zvanou [[dýchací soustava]]. Rozlišujeme různé dýchací soustavy, které jsou specializované na různé životní podmínky. Zatímco [[žábry]] se vyskytují především u vodních organizmů, [[plíce]] se vyvinuly u organizmů suchozemských. Přesto je mechanizmus funkce u všech dýchacích soustav podobný. [24] => [25] => == Proces dýchání == [26] => [27] => Při dýchání dochází k tzv. ventilaci, díky níž je čerstvý vzduch stále v kontaktu s povrchem dýchacího orgánu. V praxi to u suchozemských [[obratlovci|obratlovců]] znamená, že '''nádechem (inspirium)''' se dostane nový vzduch do [[plíce|plic]] a '''výdechem (expirium)''' se použitý vzduch odstraní. U různých skupin organizmů se však vyvinuly rozdílné mechanizmy ventilace dýchacího orgánu. [28] => [29] => Po těle se rozvádí kyslík buď systémech "trubek" (vzdušnice hmyzu), nebo častěji rozpuštěn v krvi. V krvi jsou přítomné [[dýchací pigmenty]], jako je [[hemocyanin]] (někteří [[členovci]], [[měkkýši]]), nebo [[hemoglobin]] ([[obratlovci]]). [30] => [31] => == Mechanizmus dýchání u suchozemských obratlovců == [32] => [33] => === Vdech a výdech === [34] => [35] => Dýchací pohyby obratlovců zabezpečuje [[dýchací svalstvo]] a některé další orgány. Čerstvý vzduch do [[plíce|plic]] se přitom může dostávat více způsoby. Například [[žáby]] dýchají při pozitivním tlaku. To znamená, že před vdechem sníží dno [[dutina ústní|dutiny ústní]], natáhnou vzduch do [[nozdry|nozder]], stlačí ústní dutinu a tím vzduch vtlačují do [[průdušnice]]. U [[člověk]]a a jiných [[savci|savců]] se vyvinulo dýchání při negativním tlaku. To znamená, že nitrohrudní tlak je při vdechu i výdechu negativní vůči [[atmosférický tlak|atmosférickému tlaku]] (při výdechu proti odporu může být pozitivní). Konkrétní hodnoty u člověka jsou přibližně -0,8 kPa při vdechu a -0,33 kPa při výdechu. Vzduch je tak do plic člověka tažen, nikoliv tlačen. Rozdíl mezi max. nádechovou kapacitou a max. výdechovou kapacitou se nazývá vitální kapacita. [36] => [37] => === Dýchací svaly savců === [38] => Dýchací svaly mění [[objem]] [[hrudní koš|hrudního koše]], načež se roztahují plíce. Plyn se vždy přesouvá z místa vyššího tlaku do nižšího tlaku, čímž je vzduch nasáván do plic. Naopak při výdechu se objem plic zmenší a vzduch je vytlačen ven. Dýchací svaly se rozdělují na inspirační (vdechové) a na expirační (výdechové). Tyto se ještě dělí na základní a na pomocné. [39] => [40] => === Dýchací stereotyp člověka === [41] => Mezi '''vdechové''' svaly člověka patří zejména [[bránice]], která svým kupolovitým tvarem odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní. Při vdechu se kupolovitost bránice napíná doplocha, čímž okraje bránice zvedají hrudní koš vzhůru a střed bránice se opírá o obsah dutiny břišní pod ní. Tím dochází k pístovému pohybu bránice, který napomáhá vdechu do plic podtlakem v dutině hrudní a naopak střevní peristaltice tlakem v dutině břišní. Tento správný stereotyp dechu (břišní dýchání) je důležitý i z hlediska postury.VÉLE, František. Kineziologie pro klinickou praxi (1997) Napřimuje trup člověka dechovou vlnou odspodu, aniž by člověk přetěžoval krční svalstvo zdvihem ramen, zároveň ulevuje i bederním obratlům. Pokud tento typ dýchání není přítomen, rezultuje v přetěžování [[krční páteř]]e, příp. v bolestech hlavy, [[Tinnitus|tinnitu]] aj.LEWIT, Karel. Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990) [42] => [43] => Bránice je inervována [[Brániční nerv|bráničním nervem]]. Do určité míry se při nádechu uplatňují i [[zevní mezižeberní svaly]] (zdvihají žebra) a na krku [[Šikmé svaly|svaly kloněné]] (''mm. scaleni'') - zejména při zvýšené intenzitě dýchání. Také [[zdvihač hlavy]] (''m. sternocleidomastoideus'') zvedá částečně [[hrudní koš]]. [44] => [45] => Při klidovém dýchání je základním mechanismem '''výdechu''' pasivní [[retrakce]] plic a hrudníku vlastní tíhou, případně elastickou silou hrudníku a plic. Proto se v klidu neúčastní výdechu žádné svaly. Až při forsírovaném výdechu se uplatňují svaly tzv. [[Břišní lis|břišního lisu]], které ze stran stlačují břišní dutinu a vrací bránici kupolovité vyklenutí. Břišní lis tvoří přímý sval břišní, vnější a vnitřní šikmý sval a příčný sval břišní. Dále se při výdechu uplatňují [[vnitřní mezižeberní svaly]], které táhnou žebra dolů. [46] => [47] => === Přenos krví === [48] => [49] => V [[plicní sklípek|plicních sklípcích]] kyslík [[difuze|difunduje]] do krve, a to na základě pravidla, že kyslík má v odkysličené krvi nižší [[parciální tlak]]. V rámci toho přechází přes tenký vlhký [[epitelová tkáň|epitel]] plicních sklípků (tzv. [[Alveolokapilární membrána|alveokapilární membránu]]). Naopak oxid uhličitý má v krvi vyšší parciální tlak, a proto v plicích uniká přes epitel ven z [[kapiláry|kapilár]]. K přenosu krví využívají suchozemští obratlovci [[dýchací pigmenty|dýchacích pigmentů]]. U téměř všech obratlovců je jím [[hemoglobin]] v [[červené krvinky|červených krvinkách]]. Hemoglobin má čtyři podjednotky, každá má svůj [[kofaktor (biochemie)|kofaktor]] (tzv. [[hemová skupina]]), jenž ve svém centru nese atom [[železo|železa]]. Každá molekula může přenášet čtyři molekuly [[kyslík|O2]]. Z krve se dostává kyslík tenkými [[kapiláry|kapilárami]], v nichž se radikálně zpomaluje rychlost krve a kyslík podle [[gradient]]u svého parciálního tlaku přestupuje z krve do okolních [[tkáň|tkání]]. [50] => [51] => == Řízení dýchání == [52] => [53] => === Dýchací centra === [54] => Dýchací svaly u člověka jsou inervovány [[motoneuron]]y umístěnými v C1-C8 a Th1-Th7 (v 1. až 8. krčním [[mícha|míšním segmentu]] a v 1. až 7. hrudním míšním segmentu). Těmto motoneuronům je nadřazené tzv. '''dýchací centrum''' v [[medulla oblongata|prodloužené míše]]. Toto je tvořeno dvěma skupinami neuronů, jež se navzájem inhibují: jedna skupina, aktivní při vdechu, inhibuje druhou skupinu, aktivní při výdechu a naopak. Dýchací centrum reaguje i zvýšením frekvence dechu při tělesné zátěži. Dýchacímu centru je dále nadřazena [[retikulární formace]] v prodloužené míše, která moduluje činnost dýchacího centra na základě aferentních signálů z periferních receptorů prostřednictvím různých [[zpětná vazba|zpětných vazeb]] a signálů z vyšších etáží [[mozek|mozku]]. Na rozdíl od ovlivnění činnosti srdce je tak možné do dýchání zasahovat i vědomě: je možné zadržet dech, ovlivnit rychlost dýchání apod. [55] => [56] => Dýchání je úzce spjato i s činností [[kardiovaskulární soustava|oběhové soustavy]], dále s [[kašlací reflex|kašlacím]] a [[kýchací reflex|kýchacím reflexem]], polykáním, [[zívání]]m, mluvením, zpíváním a různými emočními a psychickými vlivy. [57] => [58] => === Receptory a reflexy === [59] => [[Glomus caroticum]] a [[glomus aorticum]], '''periferní chemoreceptory''' v oblouku aorty a při [[a.carotis communis]] registrují [[parciální tlak]] [[kyslík]]u (P(O2)) v arteriální krvi. Jsou citlivé na vzestup parciálního tlaku [[oxid uhličitý|CO2]] a snížení [[pH]] krve. Tyto receptory informují výše nadřazená centra zvýšením své frekvence impulzů. To se děje při snížení P(O2) pod 8kPa (normální hodnota je 13,66 kPa).Silbernagl, S. a kol.: Atlas fyziologie člověka, Grada Publishing, 3. české vydání, Praha 2004. s. 108 Signály z glomus caroticum a aorticum cestou [[bloudivý nerv|n.vagus]] a [[nervus glossopharyngeus|n.glossopharyngeus]] zajišťuje zvýšení dýchací frekvence, což zajistí opětovnou normalizaci P(O2). [60] => [61] => '''Centrální chemosenzory''' na přední straně prodloužené míchy reagují na vzestup CO2 a pH v [[likvor]]u. Následuje jimi zprostředkované zvýšení dýchací frekvence, které hladinu CO2 v krvi a v likvoru sníží (pH se zvýší). Tento mechanizmus je velmi efektivní: např. při zvýšení P(CO2) z 5 kPa na 9kPa se minutový dýchací objem zvýší desetinásobně. [62] => [63] => '''[[Heringův-Breuerův reflex]]''' (taktéž Breuerův-Heringův reflex) snižuje hloubku dechů při zvýšené ventilaci. Na jeho počátku jsou tahové receptory v plicích, ve stěně [[trachea|trachey]] a [[bronchus|bronchů]]. [64] => [65] => Činnost dýchacích svalů je ovlivňována [[zpětná vazba|zpětnými vazbami]] zprostředkovanými [[svalové vřeténko|svalovými vřeténky]]. Ta míšními reflexy přizpůsobí činnost dýchacích svalů odporům v plicích a v hrudníku. [66] => [67] => === Dechová frekvence === [68] => '''''eupnoe-''''' fyziologické dýchání: 16-20 dechů za minutu [69] => [70] => '''''bradypnoe''-''' zpomalené dýchání: méně než 16 dechů za minutu [71] => [72] => '''''tachypnoe-''''' zrychlené dýchání: více než 20 dechů za minutu [73] => [74] => === Hloubka dechu === [75] => '''''Kussmaulovo:''''' hyperventilující dýchání, způsobuje je acidoza např. u cukrovky [76] => [77] => '''''Cheyneovo–Stokesovo:''''' dechy se postupně prohlubují, poté se stávají mělčími až po apnoickou pauzu, tento fenomén se stále opakuje (při acidoze, intoxikaci salicyáty či metanolem) [78] => [79] => '''''Biotovo:''''' nepravidelné dechy střídané apnoickými pauzami, bývá předzvěstí smrti [80] => [81] => '''''Apnoe neboli bezdeší'':''' trvá buď několik sekund a dýchání se obnoví, nebo je delší a pro obnovení dechu je třeba resuscitace.{{Citace monografie|příjmení=Nejedlá|jméno=Marie|příjmení2=|jméno2=|titul=MUDr.|vydání=první|vydavatel=Informatorium, spol. s.r.o.|místo=M. Pujmanové 1219/8, 140 00 Praha 4|rok=2010|počet stran=|strany=|isbn=}} [82] => [83] => == Poruchy související s dýcháním == [84] => [85] => * [[anafylaktický šok]] – silná [[alergická reakce]] [86] => * [[apnoe]] – zástava dechu [87] => * [[Aspirace (medicína)]] [88] => * [[Astma]] [89] => * [[Dušení (dýchání)|Dušení]] [90] => * [[Dušnost]] (dyspnoe) [91] => * [[hypoxie]] – nedostatečné zásobování tkání kyslíkem [92] => * [[myastenie]] – [[svalová ochablost]] a abnormální [[únava]] [93] => * [[Otrava oxidem uhličitým]] – CO2 [94] => * [[Otrava oxidem uhelnatým]] – CO [95] => * [[Plynová embolie]] - [[embolie]] = náhlé zablokování [[krev]]ní [[cévy]] [96] => * [[Zápal plic|pneumonie]] – zápal plic [97] => * [[Silný akutní respirační syndrom]] [98] => * [[Syndrom náhlého úmrtí kojenců]] [99] => * [[plicní edém]] [100] => * [[utopení]] [101] => * [[Kussmaulovo dýchání]] [102] => * [[Cheyneovo–Stokesovo dýchání]] [103] => * [[Biotovo dýchání]] [104] => [105] => == Odkazy == [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{commonscat}} [108] => * {{Wikicitáty|téma=Dech}} [109] => * {{Wikicitáty|téma=Dýchání}} [110] => * {{Wikislovník|heslo=dýchání}} [111] => [112] => === Reference === [113] => [114] => [115] => === Literatura === [116] => * Silbernagl, S. a kol.: Atlas fyziologie člověka, Grada Publishing, 3.české vydání, Praha 2004. [117] => {{Autoritní data}} [118] => [119] => [[Kategorie:Dýchání| ]] [120] => [[Kategorie:Ekologie]] [121] => [[Kategorie:Buněčné dýchání]] [] => )
good wiki

Dýchání

Dýchání (respirace /ve fyziologii ventilace/) je proces výměny plynů, zejména kyslíku a oxidu uhličitého mezi organizmem a jeho externím prostředím. Projevem tohoto procesu je dech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plíce','kyslík','zpětná vazba','buněčné dýchání','dýchací pigmenty','hrudní koš','hemoglobin','oxid uhličitý','parciální tlak','žábry','obratlovci','kapiláry'

Hemoglobin

Kyslík

Obratlovci

Obratlovci jsou skupinou živočichů, kteří mají v těle páteř.

Plíce

Žábry