Array ( [0] => 14829941 [id] => 14829941 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Džajsalmér [uri] => Džajsalmér [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Džajsalmér [2] => | originální jméno = जैसलमेर [3] => | obrázek = Jaisalmer-1.jpg [4] => | popisek = Brána k jezeru Gadsisar [5] => | vlajka = [6] => | znak = [7] => | zeměpisná šířka = 26.915823 [8] => | zeměpisná délka = 70.908249 [9] => | nadmořská výška = 225 [10] => | stát = Indie [11] => | pojem vyššího celku = [[Indické státy a teritoria|svazový stát]] [12] => | název vyššího celku = [[Rádžasthán]] [13] => | pojem nižšího celku = [[distrikt]] [14] => | název nižšího celku = '''Džajsalmér''' [15] => | administrativní dělení = [16] => | mapa = [17] => | velikost mapy = [18] => | rozloha = 5,1 [19] => | počet obyvatel = 58286 [20] => | obyvatelé aktuální k = 2001 [21] => | etnické složení = [22] => | náboženské složení = [23] => | starosta = Sang Singh Bhati [24] => | web = [25] => | telefonní předvolba = +079 [26] => | psč = 34500x [27] => }} [28] => '''Džajsalmér'''{{Citace monografie [29] => | příjmení1 = Beránek [30] => | jméno1 = Tomáš [31] => | spoluautoři = et al. [32] => | titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants [33] => | místo = Praha [34] => | počet stran = 133 [35] => | strany = 28, 122 [36] => | isbn = 978-80-86918-64-8 [37] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [38] => | odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální [39] => | vydání = 2., rozš. a aktualiz [40] => | rok = 2011 [41] => | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR [42] => | poznámka = standardizované jméno: Džajsalmér [43] => }} ({{audio|Jaisalmer.ogg|výslovnost}} [[Hindština|hindsky]] जैसलमेर, [[Angličtina|anglicky]] Jaisalmer) označovaný také jako „zlaté město“ se nachází v [[Indie|indickém]] státu [[Rádžasthán]]. Staré město je vlastně [[pevnost (stavba)|pevnost]] s mohutnými [[hradba]]mi stojící na vyvýšenině ze žlutého [[Pískovec|pískovce]]. Uvnitř je [[palác]], bohatě zdobené [[Vila|vily]] obchodníků a také několik [[Džinismus|džinistických]] chrámů. Město leží v samém srdci [[Thárská poušť|Thárské poušti]], žije v něm necelých 70 000 obyvatel a je administrativním centrem distriktu Džajsalmér. [44] => [45] => Město získalo své jméno po zakladateli Rao Džaisovi, „Džajsalmér“ znamená „pevnost na vrchu Džajsalu“. Přezdívka „zlaté město“ neodkazuje na naleziště [[Zlato|zlata]] (která v oblasti nejsou), ale na [[Písek (sediment)|písek]], který svou žlutozlatou barvou ve spojení se žhnoucím sluncem dává městu i okolí zlatou barvu. [46] => [47] => == Historie == [48] => Část obyvatel Džajsalméru patří k slavnému [[rádžpúti|rádžputskému]] klanu Bhatí, který původně pobýval v [[Paňdžáb]]u. Později ale byli nuceni přesunout se na jih, kde nalezli útočiště v [[Poušť|poušti]], která se stala jejich domovem. Toto území bylo do 11. století součástí Gurdžar – Pratiharské říše. Deorádž, slavný princ z rodu Bhatí, je považován za zakladatele džajsalmérské dynastie, a také je s ním spojen začátek používání titulu Raval. [49] => [50] => [[Soubor:Jaisalmer-5.jpg|upright=1|náhled|vlevo|Pevnost v Džajsalméru]] [51] => [52] => Roku 1156 Raval Džaisal (Deorádžův šestý následovník) založil pevnost a město Džajsalmér. Ihned z něj učinil své sídlo a především [[hlavní město]], které tedy přesunul z Lodhruvy vzdálené 15 km severozápadně od Džajsalméru. Džajsalmér těžil ze své strategické polohy na obchodní stezce, po které procházely [[Karavana|karavany]] indických i dalších asijských obchodníků do [[Írán|Persie]], a odtud pak do [[Egypt]]a, [[Arabský svět|Arábie]] a [[Evropa|Evropy]]. Roku [[1293]] se Bhatíové dostali do prudkého sporu se sousedním panovníkem Ala-ud-din Khildžim, jehož armáda dobyla a zpustošila město a pevnost tak drtivě, že obě dvě obydlí byla následně dlouhou dobu opuštěná. Rodiny bojovníků se před neodvratným dobytím města uchýlily k tzv. [[džauhar]]u. Někteří Bhatíové uprchli do Talwandi (nynější [[Nankana Sahib]], [[Paňdžáb]] v [[Pákistán]]u), jiní přesídlili do [[Larkána|Larkany]] ([[Sindh]], Pákistán). Džajsalmér byl poté ještě několikrát obležen dalšími [[muslim]]skými vládci. [[Sabala Simha]] dostal Džajsalmér v [[léno]] od [[Mughalská říše|mughalského]] vládce Šáh Džahána. Moc džajsalmérkých králů byla omezena a moc státu výrazně klesla a většina provincií byla ztracena až do nástupu [[Raval Mulrádž]]e ([[1762]]). Roku [[1818]] navázal Mulrádž politické styky s [[Britové|Brity]] a stejným směrem pokračoval jeho nástupce [[Maháraval Salivahan]] (začal vládnout roku [[1891]]). Džajsalmér byl jedním z posledních indických států, které podepsali dohodu s [[Spojené království|Velkou Británií]] a připojili se k tzv. [[Britské Indie|Britské Indii]]. Současným přímým následovníkem tehdejších panovníků je [[Bridžrádž Singh]]. Ačkoli je nyní město pod správou indické vlády, většina tamního majetku je stále ve vlastnictví jeho rodiny. [53] => [54] => == Doprava == [55] => Džajsalmér je konečnou stanicí širokorozchodné železnice s nejbližším napojením do národní [[Železnice|železniční sítě]] v [[Džódhpur]]u. [[Železniční stanice]] není napojena na národní počítačový systém a jízdenky tedy není možné zakoupit s předstihem z jiného města. Rezervace do [[Džódhpur]]u bývají často i na týden dopředu vyprodané. Z Džajsalméru do Džódhpuru je možné dojet i autobusem (tzv. sleeper bus), kde je třeba při cestě do jiných měst vždy přestoupit. [56] => [57] => == Cestovní ruch == [58] => [[Soubor:Jaisalmer-6.jpg|upright=1.2|náhled|Hrobky v Thárské poušti nedaleko Džajsalméru]] [59] => Džajsalmér vždy byl a stále je poněkud odříznuté město, navzdory tomu je v současné době populární turistickou destinací. Ve městě i v přilehlém okolí je k vidění několik zajímavých historických památek, přímo ve městě pak velká pevnost. Hlavním zdrojem turistického ruchu však nejsou architektonické památky, ale poušť samotná. Pro mnoho turistů je několik dnů strávených v [[Thárská poušť|Thárské poušti]], obvykle spojených s výletem na [[velbloud]]ech, příjemnou změnou a oddychem od hektického života v indických velkoměstech. [60] => [61] => Ubytování je dostupné i přímo uvnitř pevnosti, která ovšem náporem turistů značně trpí. Její zastaralý odpadní systém není koncipován na množství lidí, kteří do Džajsalméru každodenně přijíždějí. Následkem toho se již 3 z 99 strážních věží zřítily, neboť odpadní voda vzniklá turistickým ruchem podemlela jejich základy. Doporučuje se tedy vyhledat ubytování vně pevnosti. [62] => [63] => == Reference == [64] => [65] => [66] => == Externí odkazy == [67] => * {{Commonscat}} [68] => [69] => {{Autoritní data}} [70] => [[Kategorie:Města v Rádžasthánu]] [] => )
good wiki

Džajsalmér

Džajsalmér ( hindsky जैसलमेर, anglicky Jaisalmer) označovaný také jako „zlaté město“ se nachází v indickém státu Rádžasthán. Staré město je vlastně pevnost s mohutnými hradbami stojící na vyvýšenině ze žlutého pískovce.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Paňdžáb','Thárská poušť','Rádžasthán','Džódhpur','Kategorie:Města v Rádžasthánu','Soubor:Jaisalmer-6.jpg','1818','Karavana','Egypt','Indie','Soubor:Jaisalmer-5.jpg','hradba'

1818

Džódhpur

Jodhpur je město v indickém státě Rádžasthán, známé svými modrými domy a impozantním pevnostním komplexem Mehrangarh.

Egypt

Hradba

Indie

Karavana

Paňdžáb

Rádžasthán

Rádžasthán je indický svazový stát, který se nachází v severozápadní části země.