Array ( [0] => 15239775 [id] => 15239775 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Džamšíd [uri] => Džamšíd [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Jamshid Halved.jpg|náhled|Džamšíd rozpůlen Spitjurem]] [1] => [2] => '''Džamšíd''', též '''Džam''', [[Avestánština|avestánsky]] '''Jima''', je mytický perský král známý především z eposu [[Šáhnáme]] z [[11. století]]. Jeho etymologickým protějškem je [[Védské náboženství|védský]] bůh smrti [[Jama (hinduismus)|Jama]]. [3] => [4] => == Avesta == [5] => [6] => Jima se poprvé objevuje v avestánském jasnu 19, v kterém se [[Zarathuštra]] ptá [[Haoma|Haomy]], kdo poprvé lisoval [[Sóma (nápoj)|haomu]] – posvátný opojný nápoj, který reprezentuje, a ten odpovídá: [7] => [8] => {{Citát|Vívahvant, jemuž byl dopřán syn Jima Chšaéta „Zářící“, jenž má krásná stáda, nejvznešenější ze zrozených lidí, s pohledem jako slunce, jenž ve své říši učinil nesmrtelným obé: totiž dobytek a lidi, vody učinil neusychajícími, rostliny neubývající potravou k jídlu. Za vlády statečného Jimy nebylo zimy ani horka, nebylo stáří ani smrti, nebylo daévy stvořené závisti.{{Citace monografie [9] => | příjmení = Puhvel [10] => | jméno = Jaan [11] => | odkaz na autora = Jaan Puhvel [12] => | titul = Srovnávací mytologie [13] => | vydavatel = Lidové noviny [14] => | místo = Praha [15] => | rok = 1997 [16] => | strany = 131–134 [17] => | isbn = 80-7106-177-8 [18] => }}}} [19] => [20] => {{Citát - rámeček|Ale když začal pomyšlet na to, že se oddá lživé, nepravdivé řeči, odešla od něj [[chvarena]] ve viditelné podobě ptáka. Když zářící pán krásných stád Jima viděl unikat chvarenu, počal se v zarmoucení potulovat a vystaven nepřátelství, musil se držet ve skrytu mimo zemi.|Jašt 19, 34, překlad Otakar Klíma{{Citace monografie [21] => | příjmení = Curtisová [22] => | jméno = Vesta Sarkosh [23] => | titul = Perské mýty [24] => | vydavatel = Levné knihy [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 2006 [27] => | strany = 12–13, 25–26 [28] => | isbn = 80-7309-415-0 [29] => }}}} [30] => [31] => Podle z jednoho z podání, které se objevuje v jaštu 19, ale také v perském folklóru a v Šáhnáme, Jima nakonec zhřešil a jeho [[Chvarena|chvarenu]], královskou a posvátnou moc a slávu, si rozdělil [[Mithra]], Keresáspa a [[Ferídún|Thraetóna]]. Poté jej rozřízl vedví jeho bratr Spitjura. Podle [[Jaan Puhvel|Jaana Puhvela]] odpovídá tento mýtus védskému příběhu o [[Indra|Indrově]] postupné ztrátě jeho majestátu v důsledku třech hříchů, a postavy rozdělující si chvarenu třem společenským stavům – kněžím, válečníkům a zemědělcům. [32] => [33] => Podle druhého podání, objevujícího se například ve [[Vidévdát]]u nebo [[Bundahišn]]u, staví Jima na příkaz Ahura Mazdy podzemní skrýš zvanou Vara, „ohrada“, tvořenou vodními a travnatými plochami, kde ukryje vybrané lidi a zvířata před blížící se kosmickou zimou a koncem světa. Zatímco kosmická zima je analogická [[Severská mytologie|severskému]] [[Fimbulvetr]]u, který předchází [[Ragnarök]], tak vlahé louky Vara odpovídají indoevropské představě podsvětí jako pastviny vyjádřené řeckým [[Elysium|Élysionem]] nebo slovanským [[Veles]]em – bohem stád a mrtvých. [34] => [35] => == Šáhnáme == [36] => [37] => Podle Šáhnáme byl Džamšíd čtvrtým králem mytické první dynastie íránských králů [[Pišdadovci|Pišdadovců]]. Za jeho vlády vznikla třída kněží, válečníků, zemědělců a řemeslníků, poprvé se objevila chvarena a na oslavu jejího zjevení byl ustanoven [[Nourúz|Nó rúz]] - Nový rok. Po třech staletích vlády naplněnéné mírem a prosperitou se však Džamšíd počal považovat za nejvyššího vládce světa načež přišel o chvarenu, opustili jej kněží a vojsko. V nastalém zmatku je za nového krále prohlášen [[Zóhak]], zaprodaný [[Angra Mainju|Ahrimanovi]], který si bere Džamšídovy dcery Šahrnáz a Arnavaz (avestánskou Sahnavak a Arenavak). [38] => [39] => == Džamšídův pohár == [40] => [41] => Džamšíd také vlastnil zvláštní pohár či kouli ([[perština|persky]] ''džám-e Džam'' „Džamšídův pohár“ či „Džamšídova koule“) sloužící k věštění, jehož vytvoření bylo z jedním velkých vynálezů tohoto krále. Jednalo se pohár naplněný tekutinou, [[Křišťálová koule|křišťálovou kouli]] či zrcadlo a byl také nazýván ''džam-e Džahán Nama'' „pohár/koule ukazující celý svět“ a ''džam-e Giti Nama'' „pohár/koule ukazující celý vesmír“.{{Citace elektronického periodika [42] => | příjmení = Jafarzadehpur [43] => | jméno = Ebrahim [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Legendary in Visual Optics [46] => | periodikum = Hindsight: Journal of Optometry History [47] => | odkaz na periodikum = [48] => | vydavatel = [49] => | odkaz na vydavatele = [50] => | datum vydání = 2017 [51] => | datum přístupu = [52] => | url = [53] => | issn = [54] => }} Ebrahim Jafarzadehpur tento motiv spojuje s nálezy malých kulatých krystalů které byly nalezeny při archeologických vykopávkách v [[Írán]]u. Marie-Lan Nguyen namísto toho pohár spojuje s Džamšídovou dlouhověkostí a přirovnává jej k [[svatý grál|svatému grálu]], přičemž považuje za možné že motiv tohoto poháru ovlivnil křesťanský koncept. Na rozdíl od grálu však nemá Džamšídův pohár tak výrazný náboženský význam.{{Citace elektronické monografie [55] => | příjmení = Ngueyn [56] => | jméno = Maria-Lan [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = The Cup of Jamshid [59] => | url = https://scalar.usc.edu/works/eng-283e-our-premodern-epics/the-cup-of-jamshid [60] => | datum vydání = [61] => | datum aktualizace = [62] => | datum přístupu = 8.12.2021 [63] => | vydavatel = Our Premodern Epics and Their Modern Interpretations [64] => | jazyk = en [65] => }} [66] => [67] => == Reference == [68] => [69] => [70] => == Externí odkazy == [71] => * {{commonscat}} [72] => * [http://www.iranicaonline.org/articles/jamsid Encyclopædia Iranica - Jamsid] [73] => {{Autoritní data}} [74] => [75] => [[Kategorie:Perská mytologie]] [76] => [[Kategorie:Perští mytičtí panovníci]] [] => )
good wiki

Džamšíd

Džamšíd rozpůlen Spitjurem Džamšíd, též Džam, avestánsky Jima, je mytický perský král známý především z eposu Šáhnáme z 11. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Jamshid Halved.jpg','Sóma (nápoj)','Kategorie:Perská mytologie','Írán','perština','Zóhak','Pišdadovci','Elysium','Fimbulvetr','Bundahišn','Vidévdát','Indra'

Bundahišn

Indra

Írán

Perština

Pišdadovci