Array ( [0] => 14690724 [id] => 14690724 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Džoser [uri] => Džoser [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - faraon [1] => | jméno = Džoser [2] => | alternativní jména = Necerichet (Horovo jméno), Tosorthros (řecky) [3] => | obrázek = Djoser_a.gif [4] => | velikost obrázku = 150px [5] => | popisek = Džoser 
hlava sochy v [[Egyptské muzeum v Káhiře|Egyptském muzeu]] v [[Káhira|Káhiře]] [6] => | doba vlády = 2592–2566 př. n. l.{{Citace elektronické monografie [7] => | příjmení = Hornug [8] => | jméno = Erik [9] => | odkaz na autora = [10] => | titul = Ancient Egyptian Chronology [11] => | url = https://archive.org/details/AncientEgyptianChronology [12] => | datum vydání =2006 [13] => | strany = 491 [14] => | datum aktualizace = [15] => | datum přístupu = [16] => | vydavatel = Briil [17] => | isbn = 978-90-04-11385-5 [18] => | místo = Leiden, Boston:Brill [19] => | jazyk =en [20] => }},{{Citace monografie [21] => | příjmení =Verner [22] => | jméno = Miroslav [23] => | rok = 2017 [24] => | titul = Abúsír. V srdci pyramidových polí [25] => | vydavatel = Nakladatelství Academia [26] => | místo = Praha [27] => | strany = 65–73 [28] => | isbn = 978-80-200-2700-9 [29] => }} [30] => [31] => '''20 let''' (Beckerath) [32] => [33] => ''19 let'' ([[Turínský královský papyrus]]),{{Citace monografie [34] => | příjmení = Verner [35] => | jméno = Miroslav [36] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [37] => | příjmení2 = Bareš [38] => | jméno2 = Ladislav [39] => | autor2 = [40] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [41] => | příjmení3 = Vachala [42] => | jméno3 = Břetislav [43] => | autor3 = [44] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [45] => | rok = 2007 [46] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [47] => | vydavatel = Libri [48] => | místo = Praha [49] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [50] => | počet stran = 528 [51] => | strany = 517 [52] => }} asi i [53] => [54] => ''29 let'' ([[Manehto]]) [55] => | rodné jméno = <--D45:r-Y1:S12-->
[56] => Džoser nebu [57] => | trůnní jméno = [58] => | Horovo jméno = -R8-D21:F32- [59] => | jméno obou paní = -G16-R8-D21:F32:S14A [60] => | Zlatý Hor = -G8-N33:S12- [61] => | manželky = [[Hetephernebtej]]{{Citace monografie [62] => | příjmení = Tyldesley [63] => | jméno = Joyce [64] => | odkaz na autora = Joyce Tyldesley [65] => | titul = Kronika egyptských královen [66] => | vydavatel = Mladá fronta [67] => | místo = ? [68] => | rok = ? [69] => | isbn = 978-80-204-1642-1 [70] => | kapitola = Královny věku pyramid [71] => | počet stran = 224 [72] => | strany = 36 [73] => | jazyk = [74] => }} [75] => | potomci = [[Imhotep]] (?),{{Citace monografie [76] => | příjmení = Verner [77] => | jméno = Miroslav [78] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [79] => | příjmení2 = Bareš [80] => | jméno2 = Ladislav [81] => | autor2 = [82] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [83] => | příjmení3 = Vachala [84] => | jméno3 = Břetislav [85] => | autor3 = [86] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [87] => | rok = 2007 [88] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [89] => | vydavatel = Libri [90] => | místo = Praha [91] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [92] => | počet stran = 528 [93] => | strany = 232 [94] => }} [95] => Intkaes (dcera){{Citace elektronické monografie [96] => | příjmení = Rice [97] => | jméno = Michael [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Who's Who in Ancient Egypt [100] => | url = https://books.google.cz/books?id=nfiFAgAAQBAJ&pg=PA68&lpg=PA68&dq=Intkaes&source=bl&ots=AG5Mny65Hu&sig=ACfU3U2UI0jM7h9NSwTZte0r10TI_Q_M3w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwijrNznhtbmAhXQIVAKHS_iCjYQ6AEwEnoECAoQAQ#v=onepage&q=Intkaes&f=false [101] => | datum vydání =1999 [102] => | datum aktualizace = [103] => | datum přístupu = [104] => | strany = 68 [105] => | vydavatel = Routledge [106] => | místo = New York [107] => | jazyk =en [108] => }} [109] => | otec = [[Chasechemuej]] [110] => | matka = [[Nimaathap]] (Nimaat Hapi){{Citace elektronické monografie [111] => | příjmení = Clayton [112] => | jméno = Peter [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [115] => | url = https://archive.org/details/ChronicleOfThePharaohsBySamySalah/page/n173 [116] => | datum vydání =2006 [117] => | datum aktualizace = [118] => | datum přístupu = [119] => | strany = 171–173 [120] => | vydavatel = Thames & Hudson [121] => | místo = [122] => | jazyk =en [123] => |isbn = [124] => }} [125] => | datum úmrtí = 2566 př. n. l. [126] => | hrobka = stupňovitá pyramida v [[Sakkára|Sakkáře]] [127] => }} [128] => '''Džoser''' ''(„Posvátný“ nebo „Nádherný“)'' byl zakladatel a první{{Citace monografie [129] => | příjmení = Verner [130] => | jméno = Miroslav [131] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [132] => | rok = 2008 [133] => | titul = Pyramidy [134] => | vydavatel = Academia [135] => | místo = Praha [136] => | isbn = 978-80-200-1617-1 [137] => | počet stran = 408 [138] => | strany = 81 [139] => }} [[faraon|panovník]] [[3. dynastie]]{{Citace monografie [140] => | příjmení = Zamarovský [141] => | jméno = Vojtěch [142] => | odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský [143] => | titul = Bohové a králové starého Egypta [144] => | vydavatel = [[Mladá fronta]] [145] => | místo = Praha [146] => | rok = 1979 [147] => | isbn = [148] => | kapitola = [149] => | počet stran = 408 [150] => | strany = 88 [151] => | jazyk = [152] => }} ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] na počátku [[Stará říše|Staré říše]]. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (jméno Džoser je doloženo až ve [[Střední říše|Střední říši]]), [[Řečtina|řecky]] Tosorthros. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l. [153] => [154] => == Vláda == [155] => [[Soubor:Saqqara BW 5.jpg|náhled|vlevo|220px|Džoserova pyramida]] [156] => [[Soubor:Ägyptisches Museum Kairo 2016-03-29 Hesire 01.jpg|náhled|220px|vlevo|Dřevěná deska z hrobky Hesirea]] [157] => Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období [[Stará říše|Staré říše]], někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat víme, že vyslal expedici na [[Sinajský poloostrov|Sinaj]] (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně [[Měď|měděné]] a [[tyrkys]]ové doly ve Vádí Maghara{{Citace elektronické monografie [158] => | titul = Wadi-Maghara [159] => | url = https://egyptsites.wordpress.com/2009/03/15/wadi-maghara/ [160] => | jazyk= de [161] => | datum vydání = [162] => | místo = [163] => }} [164] => ). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního [[nil]]ského kataraktu za [[Asuán]]em. Patrně přesunul královskou rezidenci z [[Cenej]]e (Thinis) do [[Mennofer]]u, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta. Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny. [165] => Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z [[Hladová stéla|Hladové stély]], jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh [[Chnum]], že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly. [166] => [167] => == Významní hodnostáři faraona Džosera == [168] => [[Soubor:Ägyptisches Museum Kairo 2016-03-29 Djoser 03.jpg|náhled|260px|upright|Titulatura faraona na podstavci jeho sochy; Egyptské muzeum Káhira]] [169] => [170] => * [[Imhotep]], [[catej|vezír]] [171] => * [[Hesire]], vrchní architekt, písař a lékař{{Citace monografie [172] => | příjmení = Verner [173] => | jméno = Miroslav [174] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [175] => | příjmení2 = Bareš [176] => | jméno2 = Ladislav [177] => | autor2 = [178] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [179] => | příjmení3 = Vachala [180] => | jméno3 = Břetislav [181] => | autor3 = [182] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [183] => | rok = 2007 [184] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [185] => | vydavatel = [[Libri]] [186] => | místo = Praha [187] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [188] => | počet stran = 528 [189] => | strany = 206 [190] => }}{{Citace elektronické monografie [191] => | titul =Hesire [192] => | url = https://wikisofia.cz/wiki/Hesire [193] => | jazyk= cs [194] => | datum vydání = [195] => | místo = Praha [196] => | strany = [197] => }} [198] => [199] => == Džoserova pyramida == [200] => {{Viz též|Džoserova pyramida}} [201] => [202] => Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v [[Abydos (starověký Egypt)|Abydu]] (Ebozev).{{Citace monografie [203] => | příjmení = Zamarovský [204] => | jméno = Vojtěch [205] => | odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský [206] => | titul = Bohové a králové starého Egypta [207] => | vydavatel = [[Mladá fronta]] [208] => | místo = Praha [209] => | rok = 1979 [210] => | isbn = [211] => | kapitola = [212] => | počet stran = 408 [213] => | strany = 89 [214] => | jazyk = [215] => }} Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel. Jeho skutečná hrobka je v [[Sakkára|Sakkáře]] (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha). Stavitelem této první egyptské [[Pyramida (Egypt)|pyramidy]] byl [[Imhotep]].{{Citace monografie [216] => | příjmení = Zamarovský [217] => | jméno = Vojtěch [218] => | odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský [219] => | titul = Bohové a králové starého Egypta [220] => | vydavatel = [[Mladá fronta]] [221] => | místo = Praha [222] => | rok = 1979 [223] => | isbn = [224] => | kapitola = [225] => | počet stran = 408 [226] => | strany = 91 [227] => | jazyk = [228] => }} [229] => [230] => Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo [[Žula|žulou]]. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v [[Gízská nekropole|Gíze]] vzdálena asi 14 km. Byla původně jen [[Mastaba|mastabou]], která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci [[Sanacht]]ovi (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Zamarovský [232] => | jméno = Vojtěch [233] => | odkaz na autora = Vojtěch Zamarovský [234] => | titul = Bohové a králové starého Egypta [235] => | vydavatel = [[Mladá fronta]] [236] => | místo = Praha [237] => | rok = 1979 [238] => | isbn = [239] => | kapitola = [240] => | počet stran = 408 [241] => | strany = 89–90 [242] => | jazyk = [243] => }} [244] => [245] => == Odkazy == [246] => === Reference === [247] => [248] => [249] => === Související články === [250] => * [[Džoserova pyramida]] [251] => * [[Imhotep]] [252] => [253] => === Externí odkazy === [254] => * {{Commonscat|Djoser|Džoser}} [255] => * [http://www.ancient-egypt.org/index.html Džoser (anglicky)] [256] => [257] => {{Egyptský král| titul =Egyptský král| předchůdce =[[Sanacht]]| nástupce =[[Sechemchet]]|kdy=2592–2566 př. n. l.}} [258] => [259] => {{faraoni staré říše}} [260] => [261] => {{Autoritní data}} [262] => {{Portály|Starověký Egypt|Lidé}} [263] => [264] => [[Kategorie:Faraoni 3. dynastie|Džoser]] [265] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Džoser

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první panovník 3. dynastie ve starověkém Egyptě na počátku Staré říše.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Imhotep','Sakkára','Sanacht','Stará říše','Egyptské muzeum v Káhiře','nil','Hesire','Řečtina','Střední říše','starověký Egypt','3. dynastie','Káhira'

Hesire

Imhotep

Káhira

Nil

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Sakkára

Sanacht