Array ( [0] => 15593164 [id] => 15593164 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => DEZA [uri] => DEZA [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - firma [1] => | jméno = DEZA, a.s. [2] => | logo = [3] => | obrázek = Valašské Meziříčí, DEZA (01).jpg [4] => | popisek = Areál společnosti DEZA ve Valašském Meziříčí [5] => | typ = [[akciová společnost]] [6] => | IČO = 00011835 [7] => | datum založení = 1960 (1990) [8] => | osud = [9] => | sídlo město = {{Flagicon|Česko}} [[Valašské Meziříčí]] [10] => | sídlo stát = [[Česko]] [11] => | rozsah působení = [12] => | klíčoví lidé = Ing. Zbyněk Průša [13] => | oblast činnosti = [[chemický průmysl]] [14] => | produkty = [[benzen]], [[naftalen]] a další [15] => | web = [http://www.deza.cz www.deza.cz] [16] => | poznámky = [17] => }} [18] => '''DEZA, a.s.'''{{Citace elektronické monografie [19] => | titul = Úplný výpis z obchodního rejstříku DEZA, a.s., B 120 vedená u Krajského soudu v Ostravě [20] => | url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=703562&typ=UPLNY [21] => | datum aktualizace = 2015-01-28 [22] => | datum přístupu = 2015-01-28 [23] => }} se sídlem ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]] je společnost zabývající se zpracováním [[Uhelný dehet|černouhelného dehtu]] a surového [[benzol]]u.{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Co děláme [25] => | url = http://www.deza.cz/co-delame [26] => | datum přístupu = 2015-01-28 [27] => | vydavatel = DEZA [28] => | místo = Valašské Meziříčí [29] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150203202550/http://www.deza.cz/co-delame [30] => | datum archivace = 2015-02-03 [31] => | nedostupné = ano [32] => }} Společnost patří do holdingu [[Agrofert]]. [33] => [34] => == Historie == [35] => [36] => === Závod Julius Rütgers v Ostravě === [37] => Počátky činnosti firmy spadají až do 12. června 1892, kdy [[Julius Rütgers]] zahájil v [[Zábřeh (Ostrava)|Zábřehu]] u [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]] výstavbu závodu na [[destilace|destilaci]] [[dehet|dehtu]]. Provoz prvních dvou destilačních jednotek byly spuštěn 10. ledna 1893, v následujícím roce byl zahájen provoz dalších dvou zařízení. V rámci destilace byla získávána směs olejů s nižší teplotou varu, která byla přepravována k dalšímu zpracování do závodu v rakouském [[Angern]]u. Dalšími produkty byl impregnační olej a smola, které se používaly jako dehtové nátěry pro [[impregnace|impregnaci]] [[střecha|střech]]. Postupně byly budovány další výrobní jednotky: v roce 1894 krystalizační zpracování [[antracen]]ových olejů, v roce 1896 destilace olejů. Tehdy závod zpracovával asi 20 tisíc tun dehtu ročně.{{Citace periodika [38] => | příjmení = Kallerová [39] => | jméno = Miriam [40] => | titul = Sto dvacet let historie společnosti Deza [41] => | periodikum = Valašský chemik [42] => | rok = 2012 [43] => | měsíc = listopad [44] => | ročník = XLV [45] => | url = http://www.deza.cz/editor/filestore/File/novinyVCH/r2012/VCH_12_11.pdf [46] => }} {{Wayback|url=http://www.deza.cz/editor/filestore/File/novinyVCH/r2012/VCH_12_11.pdf |date=20160306234842 }} Jako v prvním závodě na českém území zde byla v roce 1899 zahájena výroba čistého [[toluen]]u, čistého [[benzen]]u a rozpouštěcího [[benzol]]u, o rok později také [[antracen]]u.{{Citace elektronické monografie [47] => | titul = Komanditní společnost Julius Rütgers, Moravská Ostrava - Theerproduktenfabrik Julius Rütgers [48] => | url = http://www.hornictvi.info/techpam/rutgers/rutgers.htm [49] => | datum přístupu = 2015-01-29 [50] => | vydavatel = hornictvi.info [51] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305011359/http://www.hornictvi.info/techpam/rutgers/rutgers.htm [52] => | datum archivace = 2016-03-05 [53] => | nedostupné = ano [54] => }} Do roku 1905 taky byl vybudován podnik na komplexní zpracování benzolu a dehtu z koksoven na území [[Ostravsko-karvinský revír|Ostravsko-karvinského revíru]]. [55] => [56] => V letech mezi světovými válkami docházelo k postupné modernizaci výroby, zvyšování kapacity a rozšiřování výrobního programu např. o silniční dehty, smolné produkty či dehtové nátěry. Zpracovatelská kapacita vzrostla po výstavbě dvou kontinuálních destilačních jednotek (dány do provozu v letech 1933 a 1935) na 80 000 tun dehtu za rok, v roce 1944 byla dostavěna třetí jednotka, takže kapacita dosáhla hodnoty až 180 000 tun za rok. V roce 1921 došlo k transformaci závodu na [[komanditní společnost]] Julius Rütgers, která byla v roce 1945 [[znárodnění|znárodněna]]. Znárodněný podnik se stal v roce 1946 součástí národního podniku Ostravské chemické závody,{{Citace elektronické monografie [57] => | titul = Historie společnosti [58] => | url = http://www.deza.cz/historie-spolecnosti [59] => | datum přístupu = 2015-01-28 [60] => | vydavatel = DEZA [61] => | místo = Valašské Meziříčí [62] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150203200133/http://www.deza.cz/historie-spolecnosti [63] => | datum archivace = 2015-02-03 [64] => | nedostupné = ano [65] => }} kam patřily i další ostravské chemičky (např. dnešní [[BorsodChem MCHZ]]). V roce 1950 se však jednotlivé závody osamostatnily{{Citace monografie [66] => | příjmení = Lubojacký [67] => | jméno = Jaromír [68] => | titul = Strukturální změny MCHZ Ostrava (studie) [69] => | url = http://old.vscht.cz/document.php?docId=11217 [70] => | vydavatel = Vysoká škola chemicko-technologická, Ixa Consulting [71] => | místo = Jistebník [72] => | rok = 2011 [73] => }}{{Nedostupný zdroj}} a někdejší továrna Julia Rütgerse se tak stala samostatným podnikem s názvem Urxovy závody. [74] => [75] => === Urxovy závody === [76] => V tomto období již bylo zřejmé, že ostravský podnik nebude schopen plnit dlouhodobě rostoucí výrobní požadavky (mezi lety 1947 a 1960 vzrostla zpracovatelská kapacita z 131 na 342 tisíc tun dehtu za rok), proto bylo 21. ledna 1960 rozhodnuto vládou [[Československá republika (1948-1960)|Československé republiky]] o výstavbě nového závodu ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]]. Již 16. listopadu téhož roku pak byla výstavba zahájena. Jako první byla v roce 1963 spuštěna [[hydrogenace|hydrogenační]] [[rafinace]] koksárenského [[benzol]]u. Další fázi rozvoje valašskomeziříčského závodu bylo zahájení provozu primární destilace dehtu v roce 1968, čímž bylo ukončeno zpracování dehtu v Ostravě. Následovala výstavba dalších provozů, které umožnily zpracování dehtových látek přímo v areálu továrny. Šlo především o tři linky, které zpracovávaly těžké dehtové oleje na olejové retortové saze (zprovozněny postupně v letech 1970, 1971 a 1981). V roce 1970 byla spuštěna výroba antracenového oleje (z [[antracen]]u), v roce 1971 pak [[ftalanhydrid]] (z [[naftalen]]u), který se dále používal pro výrobu [[ftaláty|ftalátových]] [[změkčovadlo|změkčovadel]]. V Ostravě tak zůstala jen výroba [[fenol]]u a úplné ukončení provozu ostravského závodu nastalo v roce 1996 poté, co byla v roce 1994 zahájena výroba fenolů ve Valašském Meziříčí. Samotné vedení Urxových závodů, které byly od roku 1965 součástí koncernu Unichem Pardubice, přesídlilo do Valašského Meziříčí v roce 1967. [77] => [78] => === Organik Otrokovice === [79] => Od roku 1963 je byl součástí Urxových závodů také provoz Organik [[Otrokovice]]. Jednalo se o původní Závod na výrobu chemikálií, který byl založen v rámci [[Baťa|Baťových závodů]] ve 30. letech 20. století a jeho úkolem bylo zásobování obuvnických a gumárenských podniků [[chemikálie]]mi. Po znárodnění firmy Baťa v roce 1945 byly její provozy začleněny do národního podniku Svit, z něhož byly v roce 1953 vyčleněny závody, jejichž produkce přímo nesouvisela s obuvnickou výrobou. Byl tak vytvořen národní podnik Organik, který se zabýval výrobou [[chloropren]]ového [[kaučuk]]u, [[Karbid vápenatý|karbidu vápníku]], [[Ethyn|acetylen]]u a [[dibutylftalát]]u, později také [[chlorkaučuk]]u, anilinformaldehydové [[pryskyřice]], [[kyselina aminokapronová|kyseliny aminokapronové]], ochronalů, dalších typů [[estery|esterů]] a [[antrachinon]]u. V roce 1958 podnik o svou samostatnost přišel, neboť byl včleněn do koncernu Rudý říjen [[Gottwaldow]], v roce 1963 se pak stal jedním ze závodů Urxových závodů, tedy dnešní Dezy, jejíž součástí je dosud. Otrokovická pobočka Dezy si ponechala název Organik a v současnosti se zabývá výrobou [[změkčovadlo|změkčovadel]] a [[antrachinon]]u. [80] => [81] => === Současná DEZA === [82] => [[Soubor:Valašské Meziříčí, DEZA (02).jpg|thumb|Hlavní vrátnice a správní budova]] [83] => 28. června 1989 se Urxovy závody osamostatnily jako [[státní podnik]] se sídlem ve Valašském Meziříčí. Na základě rozhodnutí ministra průmyslu České republiky byl tento státní podnik zrušen bez likvidace a vložen do společnosti ''DEZA, akciová společnost'',{{Citace elektronické monografie [84] => | titul = Úplný výpis z obchodního rejstříku Urxovy závody, státní podnik, AXIV 138 vedená u Krajského soudu v Ostravě [85] => | url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=214872&typ=UPLNY [86] => | datum aktualizace = 2015-01-29 [87] => | datum přístupu = 2015-01-29 [88] => }} ([[akronym]] ''DEhtové ZÁvody'') založené 29. prosince 1990. Od 6. srpna 2001 pak společnost nese současný zkrácený název ''DEZA, a.s.'' Podnik byl privatizován a jeho vlastníky se staly [[Investiční fond|investiční fondy]] IKS Komerční banky a Spořitelní investiční společnost. O tom, že tyto fondy hledají nového vlastníka Dezy se spekulovalo již v roce 1997, nakonec byla jako potenciální investor vybrána firma [[Agrofert]] [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]]. Ta však do určeného data 21. srpna 1998 nezaplatila požadovanou kupní cenu, přesto Babiš potvrdil, že má o Dezu zájem, ale požaduje snížení ceny.{{Citace elektronického periodika [89] => | autor = lup [90] => | autor2 = tok [91] => | titul = Agrofert chce bojovat za koupi Dezy [92] => | periodikum = Hospodářské noviny [93] => | odkaz na periodikum = Hospodářské noviny [94] => | datum vydání = 1998-11-11 [95] => | datum aktualizace = 2001-06-13 [96] => | datum přístupu = 2015-01-30 [97] => | url = http://archiv.ihned.cz/c1-964817-agrofert-chce-bojovat-za-koupi-dezy [98] => }} Analytikové Patria Finance a Živnobanky již na konci roku 1998 shodně konstatovali, že Agrofert nemá dostatečný vlastní kapitál k uskutečnění tohoto obchodu a musel by transakci financovat z úvěru.{{Citace elektronického periodika [99] => | titul = Deza konečně spěje k prodeji [100] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [101] => | url = https://hn.cz/c1-801808-deza-konecne-speje-k-prodeji [102] => | datum vydání = 1999-05-20 [103] => | jazyk = cs [104] => | datum přístupu = 2023-12-05 [105] => }} Nakonec se Agrofert holding stal v květnu 1999 majoritním vlastníkem společnosti s podílem 59,6 %, za který zaplatil 528 milionů korun. Obratem však Agrofert prodal část akcií finančnímu investorovi tak, aby se podíl Agrofertu v Deze snížil na 49,95 % a nemuseli být vyplaceni minoritní akcionáři.{{Citace periodika [106] => | příjmení = Klein [107] => | jméno = Karel [108] => | titul = Agrofert nemá na výkupy [109] => | periodikum = Euro [110] => | odkaz na periodikum = Euro (týdeník) [111] => | ročník = 1999 [112] => | číslo = 29 [113] => }} Podle [[obchodní rejstřík|obchodního rejstříku]] byla v roce 2005 hlavním akcionářem Dezy (s podílem hlasovacích práv 99,10 %) společnost Precheza, kde držel majoritu Agrofert Holding.{{Citace elektronické monografie [114] => | titul = Úplný výpis z obchodního rejstříku PRECHEZA a.s., B 153 vedená u Krajského soudu v Ostravě [115] => | url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=59698&typ=UPLNY [116] => | datum aktualizace = 2015-01-30 [117] => | datum přístupu = 2015-01-30 [118] => }} Agrofert Holding (od 1. října 2013 nesoucí název Agrofert){{Citace elektronické monografie [119] => | titul = Úplný výpis z obchodního rejstříku AGROFERT, a.s., B 6626 vedená u Městského soudu v Praze [120] => | url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=525681&typ=UPLNY [121] => | datum aktualizace = 2015-01-30 [122] => | datum přístupu = 2015-01-30 [123] => }} se stal 3. září 2007 jediným akcionářem Dezy. Od 31. října 2017 je Deza majitelem polské společnosti [[Petrochemia-Blachownia]], která má podobný výrobní program jako mateřská společnost.{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = Petrochemia Blachownia sprzedana. Czesi nowymi właścicielami producenta benzenu [125] => | periodikum = KK24.pl [126] => | datum vydání = 2017-10-31 [127] => | datum přístupu = 2018-02-19 [128] => | url = http://kk24.pl/petrochemia-blachownia-sprzedana-czesi-nowymi-wlascicielami-producenta-benzenu/ [129] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180311154701/http://kk24.pl/petrochemia-blachownia-sprzedana-czesi-nowymi-wlascicielami-producenta-benzenu/ [130] => | datum archivace = 2018-03-11 [131] => }} [132] => [133] => == Kontroverze == [134] => [[Soubor:Valašské Meziříčí, DEZA (03).jpg|thumb|180px|Komín teplárenského komplexu DEZA]] [135] => === Únik naftalenu === [136] => V listopadu 2008 přinesla média informace o tom, že na konci října došlo v areálu chemičky DEZA k úniku přibližně dvaceti tun [[naftalen]]u. Na samotný únik naftalenu se však přišlo až po 11 dnech, kdy na silný zápach v ovzduší upozorňovali obyvatelé Valašského Meziříčí, do té doby chemička o problémech neinformovala. Podle představitelů společnosti DEZA došlo k úniku naftalenu do kanálu, který pracovníci následně nahřívali párou a tím došlo k šíření silného zápachu. [137] => {{Citace elektronické monografie [138] => | vydavatel = [[Česká televize]] [139] => | titul = Valašskomeziříčská chemička Deza tajila únik naftalenu [140] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/35188-valasskomeziricska-chemicka-deza-tajila-unik-naftalenu/ [141] => | datum vydání = 2008-11-08 [142] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [143] => [144] => {{Citace elektronické monografie [145] => | příjmení = Mikulenka [146] => | jméno = Michal [147] => | vydavatel = Valašský deník [148] => | titul = Chemička Deza tajila únik naftalenu [149] => | url = http://valassky.denik.cz/zpravy_region/chemicka-deza-tajila-unik-naftalenu20081108.html?reakce=link&id=164360 [150] => | datum vydání = 2008-11-08 [151] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [152] => [153] => {{Citace elektronické monografie [154] => | autor = ČTK [155] => | vydavatel = TÝDEN.cz [156] => | titul = Chemičce uniklo 20 tun naftalenu, přesto mlčela [157] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/krimi/chemicce-uniklo-20-tun-naftalenu-presto-mlcela_89452.html?showTab=nejctenejsi-24#.VMqwZsnJMdU [158] => | datum vydání = 2008-11-08 [159] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [160] => [161] => [162] => === Vypouštění kyanidů === [163] => {{Viz též|Únik kyanidu do Bečvy}} [164] => Při zpracování dehtu vstupní surovina obsahuje 3 až 5 % vody a v této vodě je stopově obsažené nebezpečné [[kyanidy]]. Následně je voda čištěna, ale i vyčištěná odpadní voda obsahuje stopové množství kyanidu. Podle [[Arnika (spolek)|sdružení Arnika]] vypouští DEZA do řeky [[Bečva|Bečvy]] stovky kilogramů kyanidů ročně. V letech 2006 a 2007 vypouštěla chemička ročně až 600 kg kyanidu, roku 2016 to bylo 200 kg a zatím nejmenší množství roku 2018 činilo celkem 60 kg.{{Citace elektronického periodika [165] => | příjmení1 = Závada [166] => | jméno1 = Michal [167] => | titul = Babišova DEZA vypouští kyanid do vody pravidelně, dokazuje to registr znečišťování [168] => | periodikum = [[Forum24]] [169] => | datum_vydání = 2020-09-26 [170] => | url = https://www.forum24.cz/babisova-deza-vypousti-kyanid-do-vody-pravidelne-dokazuje-to-registr-znecistovani/ [171] => | datum_přístupu = 2020-11-05 [172] => }} [173] => [174] => K hospodaření firmy DEZA s nebezpečnými odpady vzniklo několik [[Diplomová práce|diplomových prací]]. Z nich mimo jiné vyplývá, že DEZA ročně produkuje v surových odpadních vodách řádově tuny kyanidů. K snížení obsahu kyanidů v odpadních vodách byla roku 2007 zřízena [[ozonizační jednotka]], která však neplnila očekávanou funkci a produkovala další kyanidy z odpadních [[Thiokyanáty|thiokyanátů]]. Proto byl později instalován „obtok“ systému [[ozonizace]] a není zřejmé, zda se ozonizace nadále používá ani jak je tento chybějící stupeň [[detoxikace]] odpadů kompenzován. DEZA měla roku 2020 spustit novou biologickou [[Čistírna odpadních vod|čističku odpadních vod]], ale získala dočasné povolení k přepojení odtoku z terciárního dočištění obtokem laguny přímo před odtokový objekt za lagunou prostřednictvím nově vybudované kanalizace do odtokového koryta a následně do vodního toku řeky [[Bečva]]. Povolení platilo pouze po dobu zkušebního provozu do 20. června 2020. V jedné ze studií je uvedeno, že při výskytu většího množství odpadních vod nebo díky většímu srážkovému úhrnu, ozonizace nedokáže všechny vody zpracovat a jsou obtokem vypouštěny přímo do chemické kanalizace.{{Citace elektronického periodika [175] => | příjmení1 = Petřivalský [176] => | jméno1 = Marek [177] => | titul = Marek Petřivalský: DEZA: O stopových kyanidech a kyanidových stopách (část I.) [178] => | periodikum = [[Ekolist.cz]] [179] => | datum_vydání = 2020-10-13 [180] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/marek-petrivalsky-deza-o-stopovych-kyanidech-a-kyanidovych-stopach-cast-i [181] => | datum_přístupu = 2020-11-05 [182] => }} [183] => [184] => O havárii v odpadovém hospodářství firmy DEZA vypovídá řada nepřímých důkazů, mimo jiné mimořádný odběr vzorků [[Odpadní voda|odpadních vod]] v neděli 20. září 2020 v osm hodin ráno, tedy v době, kdy teoreticky o kyanidové otravě ještě nikdo nevěděl. Vzorky však nebyly předány akreditované laboratoři a zpracovala je laboratoř firmy DEZA; ta má však akreditaci pouze pro analýzu plynných vzorků ovzduší. Původce kyanidové otravy o probíhajícím úniku do řeky Bečvy věděl{{doplnit zdroj}} a snažil se ji zmírnit vypouštěním [[chlor]]u nebo [[Chlornany|chlornanů]] v [[pH|alkalickém prostředí]] (dle výpovědi rybářů v místě prvního úseku úhynu ryb). [[Česká inspekce životního prostředí]], spadající pod ministra životního prostředí [[Richard Brabec|Richarda Brabce]], dostala výsledek analýzy [[Státní veterinární ústav Olomouc|Státního veterinárního ústavu v Olomouci]] s potvrzením příznaků otravy kyanidem již 21. září 2020, ale podle některých zdrojů se snažila informaci zadržet a svalit vinu na firmy z areálu Tesly Rožnov.{{Citace elektronického periodika [185] => | příjmení1 = Petřivalský [186] => | jméno1 = Marek [187] => | titul = Marek Petřivalský: DEZA: O stopových kyanidech a kyanidových stopách (část II.) [188] => | periodikum = [[Ekolist.cz]] [189] => | datum_vydání = 2020-10-15 [190] => | url = https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/marekn-petrivalsky-deza-o-stopovych-kyanidech-a-kyanidovych-stopach-cast-ii [191] => | datum_přístupu = 2020-11-05 [192] => }} [193] => [194] => === Znečištění ovzduší === [195] => DEZA patří dlouhodobě k největším znečišťovatelům ovzduší v Česku. [196] => {{Citace elektronické monografie [197] => | příjmení = Čunková [198] => | jméno = Daniela [199] => | vydavatel = [[iDNES.cz]] [200] => | titul = Deza investovala miliardy, přesto dál chrlí do ovzduší karcinogeny [201] => | url = http://zlin.idnes.cz/deza-investovala-miliardy-presto-dal-chrli-do-ovzdusi-karcinogeny-1d2-/zlin-zpravy.aspx?c=A111010_1665171_zlin-zpravy_sot [202] => | datum vydání = 2011-10-16 [203] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [204] => [205] => {{Citace elektronické monografie [206] => | vydavatel = příroda.cz [207] => | titul = DEZA Valašské Meziříčí vypustila nejvíce karcinogenních a reprotoxických látek ze všech podniků v České republice [208] => | url = http://www.priroda.cz/tiskovky.php?detail=767 [209] => | datum vydání = 2006-11-09 [210] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [211] => [212] => {{Citace elektronické monografie [213] => | příjmení = Topinková [214] => | jméno = Martina [215] => | vydavatel = iDNES.cz [216] => | titul = Středočeské podniky se derou mezi největší znečišťovatele v Česku [217] => | url = http://zpravy.idnes.cz/nejvetsi-znecistovatele-v-cesku-do6-/domaci.aspx?c=A121004_110424_domaci_maq [218] => | datum vydání = 2012-10-04 [219] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [220] => [221] => {{Citace elektronické monografie [222] => | autor = pek [223] => | vydavatel = iHNed.cz [224] => | titul = Kdo nejvíc škodí českému vzduchu? Firmy na severu Moravy, na Ústecku a ty středočeské [225] => | url = http://m.ihned.cz/c1-57759210-kdo-nejvic-skodi-ceskemu-vzduchu-firmy-na-severu-moravy-na-ustecku-a-ty-stredoceske [226] => | datum vydání = 2012-10-04 [227] => | datum aktualizace = 2012-10-05 [228] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [229] => Podle informací spolku [[Arnika (spolek)|Arnika]] zabývajícího se [[Životní prostředí|životním prostředím]] byla v roce 2010 DEZA vůbec největším znečišťovatelem ovzduší v Česku. Z areálu chemičky jsou do ovzduší uvolňovány především karcinogenní emise benzenu. V roce 2010 vypustila DEZA do ovzduší podle informací spolku Arnika 9,2 tun emisí benzenu, o rok dříve to bylo 6,057 tun. [230] => {{Citace elektronické monografie [231] => | příjmení = Burda [232] => | jméno = Michal [233] => | vydavatel = Valašský deník [234] => | titul = Deza kraluje znečišťovatelům [235] => | url = http://valassky.denik.cz/zpravy_region/deza-kraluje-znecistovatelum20111005.html [236] => | datum vydání = 2011-10-06 [237] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [238] => Znečištěním ovzduší a půdy nejvíce trpí vesnice [[Lešná]] a [[Mštěnovice]], kde díky povětrnostním vlivům dopadá nejvíce chemických zplodin. V roce 2012 společnost uvedla do provozu novou jednotku zabraňující úniku emisí naftalenu do ovzduší a podle informací mluvčího společnosti došlo k omezení emisí naftalenu téměř na nulu. [239] => {{Citace elektronické monografie [240] => | příjmení = Burda [241] => | jméno = Michal [242] => | vydavatel = Valašský deník [243] => | titul = Tlak lidí zabral. Deza už naftalen téměř nevypouští [244] => | url = http://valassky.denik.cz/zpravy_region/tlak-lidi-zabral-deza-uz-naftalen-temer-nevypousti-20131113.html [245] => | datum vydání = 2013-10-16 [246] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [247] => DEZA podle vyjádření tiskového mluvčího investovala v letech 1993 až 2012 do [[ekologie]] přibližně 2,6 miliardy korun. [248] => {{Citace elektronické monografie [249] => | příjmení = Burda [250] => | jméno = Michal [251] => | vydavatel = Valašský deník [252] => | titul = Deza za to nemůže. Rožnov znečišťuje doprava a lokální kotelny [253] => | url = http://valassky.denik.cz/zpravy_region/deza-za-to-nemuze-roznov-znecistuje-doprava-a-lokalni-kotelny-20121219.html [254] => | datum vydání = 2012-12-20 [255] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [256] => [257] => {{Citace elektronické monografie [258] => | příjmení = Buršíková [259] => | jméno = Alexandra [260] => | vydavatel = Valašský deník [261] => | titul = Do snižování emisí investovala Deza od roku 1993 2,6 miliardy korun [262] => | url = http://valassky.denik.cz/zpravy_region/do-snizovani-emisi-investovala-deza-od-roku-1993-2-6-miliardy-korun-20130509.html [263] => | datum vydání = 2013-05-11 [264] => | datum přístupu = 2015-01-29}} [265] => [266] => [267] => == Odkazy == [268] => === Reference === [269] => [270] => [271] => === Související články === [272] => * [[Precheza]] [273] => [274] => === Externí odkazy === [275] => * {{Commonscat|DEZA}} [276] => * [http://www.deza.cz Oficiální webové stránky] [277] => [278] => [[Kategorie:České chemické firmy]] [279] => [[Kategorie:Firmy v okrese Vsetín]] [280] => [[Kategorie:Agrofert]] [281] => [[Kategorie:Organizace ve Valašském Meziříčí]] [282] => [[Kategorie:Životní prostředí ve Valašském Meziříčí]] [283] => [[Kategorie:Průmysl ve Zlínském kraji]] [] => )
good wiki

DEZA

DEZA, a. s.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'antracen','naftalen','Valašské Meziříčí','benzol','Arnika (spolek)','benzen','Agrofert','antrachinon','změkčovadlo','Bečva','Andrej Babiš','ozonizační jednotka'

Agrofert

Antracen

Bečva

Benzen

Benzol

Naftalen