Array ( [0] => 15491578 [id] => 15491578 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dažbog [uri] => Dažbog [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Dazhbog by Andrey Shishkin.jpg|náhled|upright=0.9|''Dažbog'' od Andreje Šiškina]] [1] => [2] => '''Dažbog''' (též '''Dažboh''', ''Dajbog'', ''Dabog'' atp.) je [[Slované|slovanský]] bůh slunce. Bývá ztotožňován se [[Svarožic]]em a [[Chors]]em. Martin Golema jej považuje za analogii indického [[Bhaga|Bhagy]], boha rozdělujícího bohatství a majetek.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Téra [4] => | jméno = Michal [5] => | odkaz na autora = Michal Téra [6] => | titul = Perun - bůh hromovládce : sonda do slovanského archaického náboženství [7] => | vydavatel = Pavel Mervart [8] => | místo = Červený Kostelec [9] => | rok = 2009 [10] => | edice = Russia Altera [11] => | svazek edice = 8 [12] => | isbn = 978-80-86818-82-5 [13] => | počet stran = 380 [14] => | strany = [15] => }}{{rp|132}} Písemné doklady o jeho kultu pochází pouze z [[Východní Slované|východoslovanského]] prostředí, ale existují další doklady, které naznačují že mohl být ctěn i u [[Západní Slované|západních]] a [[Jižní Slované|jižních Slovanů]].{{Citace monografie [16] => | příjmení = Niederle [17] => | jméno = Lubor [18] => | titul = Slovanské starožitnosti [19] => | vydavatel = Bursík & Kohout [20] => | místo = Praha [21] => | rok = 1916 [22] => | strany = [23] => | poznámka= Díl II., svazek I. [24] => }}{{rp|110}} Jako hlavní božstvo dnes ctí [[Rodnověří|rodnověrská]] organizace Rodná ukrajinská národní víra.{{Citace elektronické monografie [25] => | příjmení = Atweri [26] => | jméno = Jiří [27] => | titul = Slovanské pohanství dnes [28] => | url = http://is.muni.cz/th/74206/ff_m/Magisterska_diplomova_prace.pdf [29] => | datum vydání = 2007 [30] => | datum přístupu = 2013-2-12 [31] => | vydavatel = Masarykova univerzita v Brně [32] => | strany = 138 [33] => }} [34] => [35] => == Etymologie == [36] => [37] => Jméno Dažboga je spojováno se [[Staroslověnština|staroslověnským]] ''dažd'' „dáti“ a [[Praslovanština|praslovanským]] ''bogъ'' „bůh“, vykládá se tedy jako „bůh dárce“.{{rp|123}} Jméno lze také vykládat z [[Indoevropština|indoevropského]] kořene *dʰegʷʰ „hořet“.{{rp|124}} To jej spojuje se [[Vikingové|severským]] bohem dne [[Dagr]]em a [[Irové|irským]] [[Dagda (keltský bůh)|Dagdou]], kterým byl též chápán jako „bůh dárce“. Dříve byl také spojován s výrazy jako je [[Čeština|české]] ''déšť'' a [[Ruština|ruské]] ''дождь'', tedy jako božstvo deště, tento výklad byl však opuštěn.{{rp|111}} [38] => [39] => Naproti tomu Viktor Martynov spojuje jméno Dažbog s [[Avestánština|avestánského]] ''dušbaγa''/''dužbaγa'', „zlý bůh“ a jako opozici k němu chápe [[Stribog]]a, jehož jméno vykládá z taktéž z avestánského ''śríbaγa'' „dobrý bůh“.{{rp|124}} Poukazuje také na níže zmíněnou postavu Daboga. Tento [[Dualismus (náboženství)|dualismus]] připisuje Martynov vlivu [[Zoroastrismus|zoroastrismu]], [[Manicheismus|manicheismu]] či [[bogomilství]]. Tato teorie však odporuje zmínkám o jeho solární funkci a celkovému rázu [[Slovanské pohanství|slovanského archaického náboženství]].{{rp|124}} [40] => [41] => == Písemné prameny == [42] => [43] => V [[Ipatěvský spis|Ipatěvském spisu]] z počátku [[15. století]] lze nalézt poznámky k překladu kroniky [[Jan Malalas|Jana Malaly]], kde jsou nahrazena řecká jména bohů jmény slovanskými. Tyto poznámky mohly vzniknout v [[Bulharsko|Bulharsku]], pravděpodobnější však je že pochází z [[rus]]kého prostředí.http://rodnavira.cz/svaroh/{{Nedostupný zdroj}} Text zní: [44] => [45] => {{Citát|...Po smrti [[Héfaistos|Hefaista]], kterého nazývají též [[Svarog]]em, panoval nad [[Egypťané|Egypťany]] jeho syn jménem Slunce ([[Hélios]]), kterého nazývají Dažbog. Panovník Slunce, syn Svaroga, Dažbog byl silný muž..."{{rp|123}}}} [46] => [47] => [[Soubor:Дажбог.1998г.смеш.тех.,_бум.40,5х28.jpg|náhled|upright=0.8|''Dažbog'' od M. Prěsňakova ([[1998]])]] [48] => Na základě této pasáže je Dažbog jako syn Svaroga někdy chápán jako totožný se Svarožicem, známým z prostředí [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] jako hlavní božstvo kmene [[Rataři|Ratarů]] a ve východoslovanském prostředí jako zbožštělý oheň. Tento výklad, objevující se například u [[Lubor Niederle|Lubora Niederleho]] a [[Stanisław Urbańczyk|Stanisława Urbańczyka]], chápe [[theonymum]] Svarožic jako [[Patronymum]], znamenalo by tedy "syn Svaroga".{{Citace monografie [49] => | příjmení = Pitro [50] => | jméno = Martin [51] => | titul = Bohové dávných Slovanů [52] => | vydavatel = ISV [53] => | místo = Praha [54] => | rok = 2002 [55] => | strany = [56] => | isbn = 80-85866-91-9 [57] => | příjmení2=Vokáč [58] => | jméno2=Petr [59] => }}{{rp|21}} Jiní badatelé, například [[Aleksander Brückner]] a [[Henryk Łowmiański]], však považují toto jméno za [[deminutivum]] jména Svarog, Svarožic by byl tedy malým, nedospělým Svarogem, zatímco Dažboga pokládají za lokální formu Svaroga, jako nejvyššího slovanského boha.{{rp|22}} [60] => [61] => [[Pověst dávných let]] uvádí Dažboga mezi božstvo jejichž modly vztyčil v [[Kyjev]]ě kníže [[Vladimír I.|Vladimír]]: [62] => [63] => {{Citát|A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: [[Perun]]ovi ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata; také [[Chors]]ovi Dažbogovi, [[Stribog]]ovi, [[Simargl]]ovi a [[Mokoš]]i.{{rp|122}}}} [64] => [65] => Uvedený překlad je založen na chybějící tečce a [[Spojka (slovní druh)|spojce]] mezi jmény Chors a Dažbog v nejstarším přepisu textu. Tato skutečnost vede k názoru že se jedná o božstvo jménem Chors Dažbog. Chors byl nejspíše [[Alani|alanským]] bohem slunce, později Slovany ztotožněný s jejich solárním božstvem.{{rp|126}} [66] => [67] => Ruská verze [[Liturgie svatého Jana Zlatoústého]] ze [[14. století]] jej zmiňuje společně s Pereplutem a Stribogem.{{Citace monografie [68] => | příjmení = Váňa [69] => | jméno = Zdeněk [70] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [71] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [72] => | vydavatel = Panorama [73] => | místo = Praha [74] => | rok = 1990 [75] => | strany = 69 [76] => | isbn = 80-7038-187-6 [77] => }} [[Slovo o pluku Igorově]] označuje [[Rusové|Rusy]] v následujícím verši za vnuky Dažboga: [78] => [79] => {{Citát|Oleg Gorislavič zasel sémě hněvu, [80] => kraj byl zpustošen a zpleněn různicemi,
'' [81] => Dažbogovi vnuci houfně umírali,
'' [82] => oráčí jen zřídka halekali v poli,
'' [83] => krákot havranů se nesl ruskou zemí,
'' [84] => kavky slétali se s křikem na mrtvoly."{{rp|25}}}} [85] => [86] => == Folklór a jména == [87] => [[Soubor:Szczodre Gody MIR 1.jpg|náhled|upright=0.9|[[Novopohanství|Moderní pohanský]] oltář s podobiznou Dažboga]] [88] => V [[Srbové|srbském]] [[folklór]]u je známa bytost jménem Dabog, chápaný jako pozemský protivník křesťanského [[Bůh|Boha]] - ''„Dabog car na nebi a Pán Bůh na nebesích“.''{{rp|27}} Jedná se nejspíše o degradaci slovanského božstva pod vlivem křesťanství, snad s přičiněním dualistického bogomilství. V Srbsku je znám také démon Daba a pohoří Dajbog.{{rp|27}} [89] => [90] => V Polsku jsou od [[14. století]] doložena osobní jména Dadzibog, Dadzbog, Daczbog a Dasbogowicz.{{rp|132}} [91] => [92] => == Odkazy == [93] => === Reference === [94] => [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => * {{Wikislovník|heslo=Dažbog}} [99] => [100] => {{Slovanská mytologie}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => {{Portály|Pohanství}} [103] => [104] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [105] => [[Kategorie:Sluneční božstva]] [] => )
good wiki

Dažbog

Dažbog od Andreje Šiškina Dažbog (též Dažboh, Dajbog, Dabog atp. ) je slovanský bůh slunce.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'14. století','Rodnověří','Chors','Čeština','Východní Slované','Západní Slované','Bhaga','Rataři','Patronymum','Stanisław Urbańczyk','Henryk Łowmiański','Bulharsko'

Bhaga

Bulharsko

Čeština

Chors

Patronymum

Rodnověří

Rodnověří je termín používaný pro označení předkřesťanských náboženských tradic a zvyklostí starých Slovanů a dalších indoevropských národů, včetně Čechů.