Array ( [0] => 14830855 [id] => 14830855 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dageš [uri] => Dageš [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Dageš je starověký sumerský božský mesopotamský bůh. Byl považován za světelného boha, který vládl přes den, a také představoval nebeské světlo. Jeho jméno se často překládá jako „den“ nebo „svit“, což reflektuje jeho spojení s denním světlem a září. Dageš byl často zobrazován jako muž s plešatou hlavou, obklopený slunečními paprsky a držící dvojici klíčů. Tyto klíče symbolizovaly jeho moc otevírat a zavírat brány nebe. V sumerské mytologii byl považován za jednoho z nejvyšších bohů a měl posvátný chrám v městě Uru. Božstvo Dageš mělo velký vliv na další kultury ve starověkém Blízkém východě, zejména v babylónské a asyrské kultuře. Bůh byl často zmiňován v různých sumerských a akkadských textech, a jeho kult se rozšířil i mezi jiné blízkovýchodní národy. Dnes je Dageš stále uctíván některými moderními pohanskými skupinami a jeho jméno je známo i mimo oblasti, kde byl původně uctíván. Jeho význam v sumerské a mezopotamské kultuře však přetrvává jako jedno z nejdůležitějších božstev té doby. [oai] => Dageš je starověký sumerský božský mesopotamský bůh. Byl považován za světelného boha, který vládl přes den, a také představoval nebeské světlo. Jeho jméno se často překládá jako „den“ nebo „svit“, což reflektuje jeho spojení s denním světlem a září. Dageš byl často zobrazován jako muž s plešatou hlavou, obklopený slunečními paprsky a držící dvojici klíčů. Tyto klíče symbolizovaly jeho moc otevírat a zavírat brány nebe. V sumerské mytologii byl považován za jednoho z nejvyšších bohů a měl posvátný chrám v městě Uru. Božstvo Dageš mělo velký vliv na další kultury ve starověkém Blízkém východě, zejména v babylónské a asyrské kultuře. Bůh byl často zmiňován v různých sumerských a akkadských textech, a jeho kult se rozšířil i mezi jiné blízkovýchodní národy. Dnes je Dageš stále uctíván některými moderními pohanskými skupinami a jeho jméno je známo i mimo oblasti, kde byl původně uctíván. Jeho význam v sumerské a mezopotamské kultuře však přetrvává jako jedno z nejdůležitějších božstev té doby. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Charmap|tableClass=infobox bordered [1] => | 05bc [2] => | image1 = [[Soubor:Nikud dagesh modified.svg]] [3] => | name1 = Hebrew point dagesh or mapiq [4] => | csname1 = Hebrejská punktace dageš nebo mapik [5] => | info1 = true [6] => | windows1255char1 = cc [7] => }} [8] => [[Soubor:Dagesh.jpg|náhled|Umístění dageše uvnitř písmene bet]] [9] => '''Dageš''' ({{Vjazyce2|he|דָּגֵשׁ}} „zostřující“) je [[diakritické znaménko]] v podobě tečky uvnitř písmene, jež bylo zavedeno spolu s [[nikud|vokalizací hebrejštiny]] a které mění výslovnost [[Souhláska|souhlásek]]. [10] => [11] => '''Dageš lene''' (slabé) označuje u skupiny písmen „begadkefat“: ת פ כ ד ג ב [[plozivní souhláska|explozivní]] (závěrovou) výslovnost místo výslovnosti [[Frikativní souhláska|frikativní]] (třené). V moderní hebrejštině se týká jen písmen [[bet]], [[Kaf (písmeno)|kaf]] a [[Pe (písmeno)|pe]], u kterých označuje čtení [b], [k] a [p] místo [v], [ch] a [f]. [12] => [13] => '''Dageš forte''' (silné) označuje [[Geminace|geminaci]] (zdvojování), prodloužení či důraznou výslovnost souhlásky. V moderní hebrejštině se neuplatňuje. [14] => [15] => == Dageš forte == [16] => ''Dageš forte'' („silné dageš“, {{Vjazyce2|he|דָּגֵשׁ חָזָק}} ''dageš chazak'' nebo {{Cizojazyčně|he|דָּגֵשׁ כָּבֵד}} ''dageš kaved'') se může vyskytovat v každém konsonantu kromě [[laryngála|laryngál]] (ע ח ה א) a ר, a to pouze v tom případě, že mu předchází [[samohláska|vokál]] (pokud mu předchází [[šva (hebrejština)|šva]], jedná se o ''dageš lene'') a že se nejedná o poslední konsonant ve slově.{{Citace monografie|příjmení=Blau|jméno=Joshua|odkaz na autora=Joshua Blau|titul=A Grammar of Biblical Hebrew|vydání=2|místo=Wiesbaden|vydavatel=Harrassowitz Verlag|rok=1993|isbn=3-447-03362-2|poznámka=Dále jen Blau (1993)|strany=16|jazyk=anglicky}} ''Dageš forte'' se dělí na tyto typy:{{Citace monografie|příjmení=Meyer|jméno=Rudolf|odkaz na autora=Rudolf Meyer|titul=Hebräische Grammatik|vydání=|místo=Berlin, New York|vydavatel=Walter de Gruyter|rok=1992|isbn=3-11-013694-5|poznámka=Dále jen Meyer (1992)|strany=67n|jazyk=německy}} [17] => * ''Dageš forte necessarium'' („nezbytné silné dageš“), jež je nutné z gramatických důvodů a vzniká stažením dvou stejných [[souhláska|konsonantů]], pokud po prvním konsonantu nenásleduje znělý vokál. Toto dageš má gramatický význam, případně chrání výslovnost předchozího vokálu. Vyslovuje se nikoli jako zdvojení, nýbrž jako prodloužení konsonantu. [18] => * ''Dageš forte euphonicum'' („libozvučné silné dageš“), jež slouží v správnému [[liturgie|liturgickému]] přednesu svatých textů. Realizuje se v jednom z několika podtypů: [19] => ** ''dageš forte coniunctivum'' se nachází v prvním konsonantu slova, pokud je tento konsonant přízvučný a pokud následuje těsně s předcházejícím slovem končícím na nepřízvučné ''a'' nebo ''e'' ({{Cizojazyčně|he|נַעֲשֶׂה לָּנוּ}} ''na'ase lanu'' „učiňme si“); [20] => ** ''dageš forte dirimens'' slouží ke zdůraznění [[šva mobile|znělosti šva]] (např. {{Cizojazyčně|he|עִנְּבֵי}} ''inəve'' „hrozny“); [21] => ** ''dageš forte affectuosum'' zesiluje dlouhý vokál, jenž se prodlužuje na základě [[přízvuk v hebrejštině|větného přízvuku]]. [22] => [23] => Konsonanty s dageš forte, po nichž následuje [[šva (hebrejština)|šva]] mohou dageš ztratit, a to zejména v případě konsonantů ק נ מ ל י ו.‎Meyer (1992). s. 68. [24] => [25] => == Dageš lene == [26] => ''Dageš lene'' („lehké dageš“, {{Vjazyce2|he|דָּגֵשׁ קַל}} ''dageš kal'') označuje [[plozivní souhláska|explozivní]] výslovnost [[souhláska|konsonantů]] ze skupiny „begadkefat“: (ת פ כ ד ג ב) v následujících případech:Meyer (1992). s. 69n. [27] => * na začátku věty; [28] => * na začátku slova, pokud předcházející slovo končí na konsonant bez vokálu; [29] => * v posledním konsonantu ({{Cizojazyčně|he|זָכַרְתְּ}} ''zachart''); [30] => * vždy v [[prefix]]ech בְּ־ a כְּ־. [31] => [32] => == Typografie dageše == [33] => Ačkoli je uvedené rozlišování jednotlivých typů dageše relevantní z hlediska funkce i výslovnosti, v písmu se zpravidla nerozlišuje; rozpoznání správného typu (a tím i správné výslovnosti) pak často vyžaduje u čtenáře navzdory plně vokalizaci textu znalost příslušného slova a jeho výslovnosti, popřípadě příslušného gramatického jevu. Výjimkou jsou některá vydání modlitebních knih a jiných náboženských textů, kde může dageš forte a dageš lene být rozlišen např. tučnější sazbou nebo zvláštní značkou připojenou k písmenu. Ustálený typografický postup však pro takové případy neexistuje. [34] => [35] => U textů vokalizovaných pouze částečně (ne zcela důsledně) se dageš forte často vypouští; někdy se vypouští i dageš lene u písmen ג, ד, ת, u nichž moderní hebrejština rozdíl mezi plozivní a frikativní výslovností stírá. Naopak se dageš lene většinou ponechává u písmen ב, כ, פ, kde se dvojí výslovnost stále rozlišuje. [36] => [37] => Absence dageše u písmene může být označena nebo zvýrazněna značkou ''[[rafe]]'' (U+05BF). [38] => [39] => Unicode má kromě kombinačního znaku pro dageš i kódy pro jednotlivá písmena s dagešem v oblasti U+FB30 až U+FB4A. [40] => [41] => == Mapik a šuruk == [42] => [[Soubor:Mapik.jpg|náhled|Mapik uvnitř písmene he]] [43] => Mapik a šuruk jsou znaménka graficky identické s dagešem, ale mají jinou funkci a nemají ani přidělenu samostatnou pozici v Unicodu. [44] => [45] => Některé gramatiky hovoří o ''dageš mapik'',Blau (1993). s. 17. jiné jen o ''[[mapik]]'' „pocházejícím z dageš“.Meyer (1992). s. 66. Vkládá se do písmene [[He (písmeno)|he]] ה, které se čte jako souhláska [h]. Užívá se v případech, kdy by písmeno bylo považováno za ''mater lectionis'', kdy se souhláska nečte a slouží jen k naznačení samohlásky. Například he na konci slova zpravidla označuje samohlásku [a] (např. שרה [[Sára]]), ale s mapikem se čte [-h], např. {{Cizojazyčně|he|אַרְצָהּ}} ''arcah'' „její země“.Meyer (1992). s. 68n. [46] => [47] => [[Soubor:Shuruk.jpg|náhled|Šuruk uvnitř písmene vav]] [48] => Graficky shodným znakem s dagešem je i [[šuruk]]. Písmeno [[vav]] s šurukem וּ se vyslovuje jako samohláska (v moderní hebrejštině jako [u], v některých aškenázských dialektech ale jako [ɪ]). [49] => [50] => == Odkazy == [51] => === Reference === [52] => [53] => [54] => === Související články === [55] => * [[Fonologie hebrejštiny]] [56] => * [[Hebrejské písmo]] [57] => [58] => {{Hebrejské písmo}} [59] => {{Portály|Hebraistika}} [60] => [61] => [[Kategorie:Fonologie hebrejštiny]] [62] => [[Kategorie:Hebrejské písmo]] [] => )
good wiki

Dageš

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'šva (hebrejština)','plozivní souhláska','souhláska','prefix','Kategorie:Hebrejské písmo','Soubor:Dagesh.jpg','Hebrejské písmo','Kaf (písmeno)','vav','nikud','Soubor:Shuruk.jpg','Souhláska'

Nikud

Souhláska

Vav

Vav (také nazývaný Ve) je šestnácté písmeno hebrejské abecedy.