Array ( [0] => 15480767 [id] => 15480767 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Debian [uri] => Debian [3] => Debian Etch-ja.png [img] => Debian Etch-ja.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Debian** Debian je operační systém, který je oblíbený pro svou stabilitu a flexibilitu. Představuje základní platformu pro mnoho uživatelů, vývojářů a organizací po celém světě. Jeho vývoj je řízen komunitou, která se skládá z nadšených jednotlivců, kteří se snaží zpřístupnit kvalitní software pro všechny. Debian je známý svou filozofií otevřeného zdroje a důrazem na svobodu uživatelů. Umožňuje uživatelům poznat a učit se o technologiích, kterými se obklopují. Díky podpoře různých architektur a široké paletě balíků umožňuje Debian uživatelům přizpůsobit si systém podle svých potřeb a preferencí. Debian také klade velký důraz na bezpečnost a pravidelně vyvíjí aktualizace, které zajišťují, že systém zůstává chráněný proti novým hrozbám. Komunita se aktivně podílí na testování a ověřování těchto aktualizací, což zvyšuje důvěru uživatelů ve stabilitu a spolehlivost systému. Dalším velmi pozitivním aspektem Debiana je jeho nepřetržitý rozvoj. Vývojáři pracují na nové verzi tohoto operačního systému, což přináší inovace a zlepšení, které jsou odrazem aktuálních technologií a potřeb moderních uživatelů. Debian se snaží být přístupný jak pro začátečníky, tak pro pokročilé uživatele, což přispívá k jeho široké popularitě. Tyto pozitivní charakteristiky činí z Debiana excelentní volbu pro jednotlivce i organizace, které hledají spolehlivý a efektivní operační systém. Debian ukazuje, jak může spolupráce a otevřený dialog vést k vytvoření něčeho užitečného pro širokou veřejnost, a je inspirací pro budoucí projekty v oblasti softwarového inženýrství. [oai_cs_optimisticky] => **Debian** Debian je operační systém, který je oblíbený pro svou stabilitu a flexibilitu. Představuje základní platformu pro mnoho uživatelů, vývojářů a organizací po celém světě. Jeho vývoj je řízen komunitou, která se skládá z nadšených jednotlivců, kteří se snaží zpřístupnit kvalitní software pro všechny. Debian je známý svou filozofií otevřeného zdroje a důrazem na svobodu uživatelů. Umožňuje uživatelům poznat a učit se o technologiích, kterými se obklopují. Díky podpoře různých architektur a široké paletě balíků umožňuje Debian uživatelům přizpůsobit si systém podle svých potřeb a preferencí. Debian také klade velký důraz na bezpečnost a pravidelně vyvíjí aktualizace, které zajišťují, že systém zůstává chráněný proti novým hrozbám. Komunita se aktivně podílí na testování a ověřování těchto aktualizací, což zvyšuje důvěru uživatelů ve stabilitu a spolehlivost systému. Dalším velmi pozitivním aspektem Debiana je jeho nepřetržitý rozvoj. Vývojáři pracují na nové verzi tohoto operačního systému, což přináší inovace a zlepšení, které jsou odrazem aktuálních technologií a potřeb moderních uživatelů. Debian se snaží být přístupný jak pro začátečníky, tak pro pokročilé uživatele, což přispívá k jeho široké popularitě. Tyto pozitivní charakteristiky činí z Debiana excelentní volbu pro jednotlivce i organizace, které hledají spolehlivý a efektivní operační systém. Debian ukazuje, jak může spolupráce a otevřený dialog vést k vytvoření něčeho užitečného pro širokou veřejnost, a je inspirací pro budoucí projekty v oblasti softwarového inženýrství. ) Array ( [0] => {{Infobox - operační systém [1] => | jméno = Debian [2] => | logo = Debian-OpenLogo.svg [3] => | velikost loga = 50px [4] => | obrázek = Debian 12 (Bookworm) - GNOME desktop.png [5] => | popisek = Debian 12 (Bookworm) s prostředím [[GNOME]] [6] => | vyvíjí = [[Debian Project]] [7] => | rodina = [[GNU]]/[[Linux]] [8] => | druh = [[Otevřený software]] [9] => | první zveřejnění = [[září]] [[1993]] [10] => | aktuální verze = 12.5 (Bookworm) [11] => | datum vydání = [[10. únor|10. února]] [[2024]]{{Citace elektronického periodika [12] => | příjmení = Ultra [13] => | titul = Debian 12.5 má rozbité ovladače karet nVidia [14] => | periodikum = Root.cz [15] => | url = https://www.root.cz/zpravicky/debian-12-5-ma-rozbite-ovladace-karet-nvidia/ [16] => | jazyk = cs [17] => | datum přístupu = 2024-02-14 [18] => }}{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = Nové verzie Debianu 11.9 a 12.5 - Linux E X P R E S [20] => | periodikum = www.linuxexpres.cz [21] => | url = https://www.linuxexpres.cz/aktuality/nove-verzie-debianu-11-9-a-12-5 [22] => | datum přístupu = 2024-02-13 [23] => }}{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = Debian 12.5 Released To Provide The Latest Security & Bug Fixes [25] => | periodikum = www.phoronix.com [26] => | url = https://www.phoronix.com/news/Debian-12.5-Released [27] => | jazyk = en [28] => | datum přístupu = 2024-02-11 [29] => }}{{Citace elektronického periodika [30] => | titul = Updated Debian 12: 12.5 released [31] => | periodikum = Debian.org [32] => | vydavatel = Debian.org [33] => | url = https://www.debian.org/News/2024/20240210 [34] => | datum vydání = 2024-02-10 [35] => | datum přístupu = 2024-02-11 [36] => }} [37] => | způsob aktualizace = [[Advanced Packaging Tool|APT]] [38] => | správce balíčků = [[dpkg]], [[Advanced Packaging Tool|APT]], [[aptitude]], [[Synaptic]] [39] => | podporované platformy = [[x86-64|AMD64]], [[IA-32|i386]], [[ARM|ARM64]], armel, armhf, mipsel, mips64el, ppc64el, s390x[https://www.debian.org/releases/bookworm/ Debian “bookworm” Release Information], [[RISC-V]]{{Citace elektronického periodika [40] => | titul = DSL.sk - Ďalší Debian bude aj pre RISC-V, stala sa oficiálnou architektúrou [41] => | periodikum = DSL.sk [42] => | url = http://www.dsl.sk/article.php?article=27458 [43] => | datum přístupu = 2023-07-26 [44] => }} (ve vývoji){{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení = Zatloukal [46] => | jméno = Filip [47] => | titul = Debian vyjde pro RISC-V, Ubuntu 23.10 na­bídne jádro 6.5 [48] => | periodikum = Root.cz [49] => | url = https://www.root.cz/clanky/debian-vyjde-pro-risc-v-ubuntu-23-10-nabidne-jadro-6-5/ [50] => | jazyk = cs [51] => | datum přístupu = 2023-07-31 [52] => }} [53] => | typ kernelu = [[Monolitické jádro|Monolitické]]
([[Linux (jádro)|Linux]], [[Debian GNU/kFreeBSD|kFreeBSD]])
[[Mikrojádro]]
([[Debian GNU/Hurd|Hurd]] [neoficiální]) [54] => | uživatelské rozhraní = [[GNOME]] / volitelné textové nebo grafické
([[KDE]], [[LXDE]], [[LXQt]], [[Xfce]], [[Cinnamon]], [[MATE]]) [55] => | licence = [[Svobodný software]], převážně [[GNU General Public License|GNU GPL]] [56] => | stav = aktivní [57] => | web = [https://www.debian.org/ debian.org] [58] => }} [59] => '''Debian GNU/Linux''' ([[Angličtina#V.C3.BDslovnost|anglická výslovnost]] {{IPA2|ˈdɛbien}} či {{IPA2|ˈdeɪbien}}, [[Čeština#P.C3.ADsmo a v.C3.BDslovnost|česká]] [debijan]) je jednou z nejstarších doposud vyvíjených [[linuxová distribuce|distribucí]] [[GNU]]/[[Linux (jádro)|Linuxu]], kterou nevyvíjí komerční subjekt, ale je připravována velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Je známa především svou konzervativností. Přesto je to jedna z nejrozšířenějších linuxových distribucí na světě. [60] => [61] => Debian je pro svou stabilitu a jednoduchou údržbu velmi oblíbený zejména pro [[server]]ové instalace, naopak jeho podíl na [[desktop]]ech v posledních letech{{kdy?}} poněkud poklesl, zejména po příchodu distribuce [[Ubuntu]]; ta je ovšem na Debianu založena. [62] => [63] => == Historie projektu == [64] => První zmínka o distribuci Debian pochází z 16. srpna roku 1993. Zakladatelem byl [[Kostnice (město)|kostnický]] rodák [[Ian Murdock]], který v té době studoval na [[Purdueova univerzita|Purdueově univerzitě]]. [65] => [66] => Murdock sám svůj Debian nazýval „Debian Linux Release“. V eseji [[Debian manifesto]] (viz také: [[GNU Manifest]]) nabádal k vytvoření distribuce v duchu [[GNU]] a [[Linux]]u, tedy v duchu svobody, nikoli pouze něčeho zadarmo („free as in freedom, not as in free beer“). Prakticky je to realizováno tak, že celý projekt je řízen vývojáři, kteří si ze svého středu volí jednoho, jenž bude stát po dobu jednoho roku jako ''Project Leader'' v čele celého úsilí. [67] => [68] => V období listopad 1994 – listopad 1995 byl Debian sponzorován nadací [[Free Software Foundation]] (FSF), hned nato byla založena [[nezisková organizace]] [[Software in the Public Interest]] (SPI) ({{Vjazyce2|cs|''software ve veřejném zájmu''}}), která pokrývá náklady tohoto i několika dalších projektů. [69] => [70] => Jméno Debian je [[složenina|kompozitum]] jména Murdockovy přítelkyně a nynější exmanželky Debry a jeho křestního jména Ian. V českojazyčném prostředí je možno se setkat s používáním jak původní, tak české výslovnosti. [71] => [72] => Debian se pomalu utvářel mezi lety 1994–1995, v roce 1995 začaly probíhat první práce na [[portace softwaru|portování]] na jiné [[Hardware|hardwarové]] architektury a v roce 1996 vyšla první stabilní verze. V tomtéž roce nahradil [[Bruce Perens]] ve vedení projektu Murdocka. Kromě toho došlo k významné události: dlouholetý vývojář Ean Schuessler navrhl, aby Debian uzavřel společenskou smlouvu mezi uživateli, vývojáři a projektem. Po bouřlivých diskuzích na mailing listech byla odsouhlasena finální podoba Debian Social Contract ([[Společenská smlouva Debianu|Společenské smlouvy Debianu]]), Debian Constitution (Debianí ústava) a Debian Free Software Guidelines (Debianí vymezení svobodného softwaru). První dokument stanovuje, že projekt bude navždy svobodný ve smyslu svobody určování směru vývoje. Druhý mj. určuje postavení a pravomoci voleného ''Project Leadera''. Třetí pak definuje, jaký software je svobodný a ustanovuje, že nesvobodný software nepatří do Debianu (avšak stále je možnost si takovýto software doinstalovat, což je ponecháno na rozhodnutí uživatele). [73] => [74] => == Verze Debianu == [75] => === Větve === [76] => Debian má tři hlavní větve ({{Vjazyce2|en|''branches''}}){{#tag:ref|jinak též ''releases'', ''distributions'' či ''suites''|group="pozn."}}, do kterých se software člení podle úrovně otestování a míry funkčnosti: [77] => [78] => * ''stable'' – stabilní, pečlivě otestovaný a chyb zbavený software, připravený pro nasazení i v kritických aplikacích, avšak již poněkud zastaralý. Pro tuto větev jsou však pravidelně vydávány záplaty, řešící kritické chyby a bezpečnostní problémy. Díky zastaralosti softwaru se příliš nehodí pro desktopové nasazení. [79] => * ''testing'' – testovací, novější software, použitelný pro desktop, avšak s možným výskytem chyb. [80] => * ''unstable'' – „nestabilní“, vývojářská větev, používaná převážně vývojáři, nadšenci a lidmi, kteří chtějí žít na ostří nože („bleeding edge“). Nejedná se ovšem přímo o nestabilní vydání, obsahuje pouze novější software, který nebývá důkladně odladěn, hodí se tedy i pro běžné použití mírně pokročilými uživateli. [81] => [82] => Kromě toho existují ještě čtyři další větve: [83] => * ''oldstable'' – zastaralý software, který byl předtím ve větvi ''stable''. [84] => * ''oldoldstable'' – zastaralý software, který byl předtím ve větvi ''oldstable''. [85] => * ''experimental'' – experimentální větev, používání se nedoporučuje ani vývojářům, používá se skutečně k pokusům, obvykle je zde software ve stejné verzi jako v ''unstable'' větvi. [86] => * ''unreleased'' – větev, kam mohou vývojáři nahrávat balíčky (zdrojové kódy) s vylepšeními pro konkrétní architektury, než je správce přijme do ''unstable'' větve. [87] => [88] => === Vydání === [89] => Vydání Debianu se označují kódovými jmény podle postaviček z filmové série [[Toy Story: Příběh hraček|Toy Story]]. Větev ''unstable'' nese ustálené označení Sid (podle zlého chlapce-souseda, který ve filmu ničil hračky).
[90] => LTS verze (Long Term Support) je podporována dobrovolníky, kteří přebírají podporu od oficiálního security teamu Debian a vydávají bezpečnostní aktualizace místo něj. Cílem je prodloužit životnost LTS verzí na alespoň 5 let (tj. 3 roky samotný Debian + 2 roky LTS team). [91] => LTS verze nepodporuje všechny balíky z původní distribuce. Pro kontrolu je potřeba nainstalovat balíček debian-security-support a spustit příkaz check-support-status.
[92] => Po skončení podpory LTS verze je možné si ještě zaplatit podporu ELTS (Extended LTS), které prodlouží životnost vydání verze Debianu na celkem 10 let. Takto jsou však podporovány jen vybrané architektury a balíky. Služba funguje od verze 8 "Jessie". [93] => [94] => V následující tabulce jsou seřazeny vydané verze od nejstarší po nejnovější: [95] => [96] => {| class="wikitable sortable" [97] => ! Verze !! Kódové
označení !! Datum vydání !! Ukončení podpory !! Počet
balíků !! Novinky [98] => |- [99] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''1.1''' [100] => || Buzz [101] => | align="center" | [[17. červen]] [[1996]] [102] => | align="center" | [103] => | align="right" | 474 [104] => || [[Executable and Linkable Format|ELF]], Linux 2.0 [105] => |- [106] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''1.2''' [107] => || Rex [108] => | align="center" | [[12. prosinec]] [[1996]] [109] => | align="center" | [110] => | align="right" | 848 [111] => || [112] => |- [113] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''1.3''' [114] => || Bo [115] => | align="center" | [[5. červen]] [[1997]] [116] => | align="center" | [[14. květen|14. května]] [[1998]] [117] => | align="right" | 974 [118] => || [119] => |- [120] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''2.0''' [121] => || Hamm [122] => | align="center" | [[24. červenec]] [[1998]] [123] => | align="center" | [[15. únor]]a [[1999]] [124] => | align="right" | ≈ 1 500 [125] => || [[GNU C Library|glibc]] [126] => |- [127] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''2.1''' [128] => || Slink [129] => | align="center" | [[9. březen]] [[1999]] [130] => | align="center" | [[30. září]] [[2000]] [131] => | align="right" | ≈ 2 250 [132] => || [[Advanced Packaging Tool|APT]] [133] => |- [134] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''2.2''' [135] => || Potato [136] => | align="center" | [[15. srpen]] [[2000]] [137] => | align="center" | [[30. červen|30. června]] [[2003]] [138] => | align="right" | ≈ 3 900 [139] => || [140] => |- [141] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''3.0''' [142] => || Woody [143] => | align="center" | [[19. červenec]] [[2002]] [144] => | align="center" | [[30. červen|30. června]] [[2006]] [145] => | align="right" | ≈ 8 500 [146] => || [147] => |- [148] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''3.1''' [149] => || Sarge [150] => | align="center" | [[6. červen]] [[2005]] [151] => | align="center" | [[31. březen|31. března]] [[2008]] [152] => | align="right" | ≈ 15 400 [153] => || Modulární instalátor [154] => |- [155] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''4.0''' [156] => || Etch [157] => | align="center" | [[8. duben]] [[2007]] [158] => | align="center" | [[15. únor]]a [[2010]] [159] => | align="right" | ≈ 18 000 [160] => || Grafický instalátor [161] => |- [162] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''5.0''' [163] => || Lenny [164] => | align="center" | [[14. únor]] [[2009]] [165] => | align="center" | [[6. únor]]a [[2012]] [166] => | align="right" | ≈ 23 000 [167] => || [[NTFS-3G]] [168] => |- [169] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''6.0''' [170] => || Squeeze [171] => | align="center" | [[6. únor]] [[2011]] [172] => | align="center" | [[31. květen|31. května]] [[2014]]
(LTS verze: 29. února 2016) [173] => | align="right" | ≈ 29 000 [174] => || Závislostně založené bootování, free firmware [175] => |- [176] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''7''' [177] => || Wheezy [178] => | align="center" | [[4. květen]] [[2013]] [179] => | align="center" | [[25. duben|25. dubna]] [[2016]]
(LTS verze: 31. května 2018) [180] => | align="right" | ≈ 36 000 [181] => || Multiarch [182] => |- [183] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''8''' [184] => || Jessie [185] => | align="center" | [[25. duben]] [[2015]] [186] => | align="center" | [[17. červen|17. června]] [[2018]]
(LTS verze: 30. června 2020) [187] => | align="right" | ≈ 43 000 [188] => || [[systemd]] jako výchozí spouštěcí systém [189] => |- [190] => | align="center" bgcolor="ffabab" | '''9''' [191] => || Stretch [192] => | align="center" | [[17. červen]] [[2017]] [193] => | align="center" | [[18. červenec|18. července]] [[2020]]
(LTS verze: 30. června 2022) [194] => | align="right" | ≈ 51 000 [195] => || [196] => |- [197] => | align="center" bgcolor="ffffab" | '''10''' [198] => || Buster [199] => | align="center" | [[6. červenec]] [[2019]] [200] => | align="center" | [[10. září|10. září]] [[2022]]
(LTS verze: 30. června 2024) [201] => | align="right" | ≈ 59 000 [202] => || zapnutý [[AppArmor]], [[nftables]] jako výchozí,
podpora [[Unified Extensible Firmware Interface#Secure boot|Secure Boot]], [[Wayland (protokol)|Wayland]] pod GNOME jako výchozí [203] => |- [204] => | align="center" bgcolor="ffffab" | '''11''' [205] => || Bullseye [206] => | align="center" | [[14. srpen]] [[2021]] [207] => | align="center" | [[červenec]] [[2024]]
(LTS verze: červen 2026) [208] => | align="right" | 59 551 [209] => || tisk a scan bez ovladačů (IPP-USB), nativní podpora [[exFAT]] [210] => |- [211] => | align="center" bgcolor="abffab" | '''12''' [212] => || Bookworm [213] => | align="center" | [[10. červen]] [[2023]] [214] => | align="center" | [[červen]] [[2026]]
(LTS verze: červen 2028) [215] => | align="right" | 64 419 [216] => || nesvobodný [[firmware]] součástí instalátoru [217] => |- [218] => | align="center" bgcolor="acd5ff" | '''13''' [219] => || Trixie [220] => | align="center" | (2025) [221] => | align="center" | [222] => | align="right" | [223] => || [224] => očekává se podpora architektury [[RISC-V]] [225] => |- [226] => | align="center" bgcolor="acd5ff" | '''14''' [227] => || Forky [228] => | align="center" | [229] => | align="center" | [230] => | align="right" | [231] => || [232] => |- [233] => |} [234] => [235] => {| class="wikitable" [236] => |- [237] => | bgcolor="ffabab" | || Stará verze [238] => | bgcolor="ffffab" | || Starší, stále podporovaná verze [239] => | bgcolor="abffab" | || Aktuální stabilní verze [240] => | bgcolor="acd5ff" | || Budoucí verze [241] => |- [242] => |} [243] => [244] => == Správa softwaru == [245] => Oproti klasickým „komerčním distribucím“, jako jsou [[Red Hat]], [[Mandriva Linux|Mandriva]] nebo [[SUSE]], nepoužívá [[balíčkovací systém]] postavený na [[RPM Package Manager|RPM]] (RPM Package Manager, dříve Red Hat Package Manager), ale má vlastní balíčkovací systém tzv. deb-balíčků, který je velmi propracovaný a umožňuje velmi jednoduše provádět správu balíčků z různých zdrojů. Nazývá se [[Advanced Packaging Tool]] (APT). [246] => [247] => == Porty na jiná jádra == [248] => Přestože je dnes Debian znám především jako distribuce GNU/Linuxu, je vyvíjeno také několik variant Debianu s jádry jinými než Linux. Tyto variace si ovšem zachovávají uživatelské prostředí z projektu GNU a umožňují instalaci dalšího svobodného softwaru pomocí balíčkovacího systému. [249] => [250] => Vydané porty, označené jako stabilní: [251] => * Debian GNU/Linux – první oficiální Debian, používající jádro [[Linux (jádro)|Linux]] [252] => * [[Debian GNU/kFreeBSD]] – port na jádro [[FreeBSD]] [253] => [254] => Vydané porty jako uživatelské testovací verze, ve vývoji: [255] => * [[Debian GNU/Hurd]] – port na jádro [[GNU Hurd]] [256] => [257] => Dosud nevydané nebo ukončené: [258] => * [[Debian GNU/NetBSD]] – port na jádro [[NetBSD]] [259] => * [[Debian GNU/OpenBSD]] – port na jádro [[OpenBSD]] [260] => * [[Debian GNU/w32]] (nebo také [[Debian GNU/Win32]]) – port do [[POSIX]] prostředí [[Cygwin]] pro [[Microsoft Windows]] [261] => * [[Debian GNU/w32#Dodatek k portům Debian GNU/MinGW a Debian GNU/POSIX-2|Debian GNU/MinGW]] – port s využitím vývojového prostředí [[MinGW]] (Minimalist GNU for Windows) pro [[Microsoft Windows]] [262] => * [[Debian GNU/w32#Dodatek k portům Debian GNU/MinGW a Debian GNU/POSIX-2|Debian GNU/POSIX-2]] – port s využitím vývojového prostředí [[POSIX/2]] pro [[IBM OS/2]] [263] => * [[Debian GNU/FreeDOS]] (nebo také [[Debian GNU/DJGPP]]) – port na jádro [[FreeDOS]] [264] => * [[Debian GNU/Plan9]] (nebo také [[Debian GNU/9front]]) – port na jádro [[Plan 9 from Bell Labs|Plan9]] [265] => * Debian GNU/Beowulf – [[Beowulf cluster]] je obecný název pro systém propojování levných počítačů (jako jsou například PC) za účelem vytvoření nákladově efektivního paralelního „superpočítače“. Mnoho uživatelů používalo operační systém Debian v rámci instalace [[Beowulf cluster]] z důvodu kvalitně zpracovaných nástrojů pro správu systému a dostupnosti potřebných balíčků. Port Debian GNU/Beowulf byl oficiálně ze stránek portů Debianu vyřazen počátkem roku 2020. [266] => [267] => Nepodporované přímo projektem Debian: [268] => * [[Nexenta OS]] (Debian GNU/OpenSolaris) – poslední verze je z roku 2012; jde sice o systém založený na Debianu, ale jeho vývoj nebyl řízen Debianem (jakožto projektem samotným). [269] => [270] => == Systémy založené na Debianu == [271] => * [[Ubuntu]] (a jeho deriváty: [[Kubuntu]], [[Lubuntu]], [[Xubuntu]], [[Edubuntu]], [[Linux Mint]] a další) [272] => * [[Knoppix]] [273] => * [[Danix]] [274] => * [[Kanotix]] [275] => * [[Sidux]] [276] => * [[gNewSense]] [277] => * [[Linux Mint#Verze zalo.C5.BEen.C3.A9 na Debianu|Linux Mint Debian Edition]] [278] => * [[Raspbian]] [279] => * [[Kali Linux]] [280] => * [[Armbian]] (pro počítače založené na procesorech [[ARM]]) [281] => [282] => == Odkazy == [283] => === Poznámky === [284] => [285] => [286] => === Reference === [287] => [288] => {{Citace elektronické monografie | titul = armbian – linux for ARM development boards | url = http://www.armbian.com/ | datum_vydání = 2016-06-02 | datum_přístupu = 2019-12-02 | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20160602192422/http://www.armbian.com/ | datum archivace = 2016-06-02 | nedostupné = }} [289] => {{Citace elektronické monografie | korporace = Debian | url = http://www.debian.org/doc/manuals/debian-faq/ch-basic_defs.en.html#s-whatisdebian | titul = The Debian GNU/Linux FAQ | kapitola = 1 – Definitions and overview | vydavatel = Software in the Public Interest | datum vydání = 2016-08-28 | datum přístupu = 2018-07-19 | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20190402174759/http://www.debian.org/doc/manuals/debian-faq/ch-basic_defs.en.html#s-whatisdebian | datum archivace = 2019-04-02 | nedostupné = ano }} [290] => {{Citace elektronické monografie | korporace = Debian | titul = Debian -- About | url = https://www.debian.org/intro/about | vydavatel = Software in the Public Interest | datum aktualizace = 2018-06-01 | datum přístupu = 2017-07-19 | jazyk = en}} [291] => {{Citace elektronické monografie | url = http://www.debian.org/doc/manuals/project-history/ch-detailed.en.html | titul = A Brief History of Debian – A Detailed History | vydavatel = Software in the Public Interest | datum aktualizace = 2018-07-17 | datum přístupu = 2018-07-19 | jazyk = en | url archivu = https://www.webcitation.org/69LfEYDhG?url=http://www.debian.org/doc/manuals/project-history/ch-detailed.en.html | datum archivace = 2012-07-22 | nedostupné = ano }} [292] => {{Citace elektronické monografie | titul = Debian Long Term Support | korporace = Debian Wiki | datum aktualizace = 2018-07-03 | datum přístupu = 2018-07-19 | url = https://wiki.debian.org/LTS | jazyk = en}} [293] => {{Citace elektronické monografie | korporace = Debian Wiki | titul = LTS Using | datum aktualizace = 2018-06-01 | datum přístupu = 2018-06-25 | url = https://wiki.debian.org/LTS/Using | jazyk = en}} [294] => {{Citace elektronické monografie | titul = Debian Extended LTS by Freexian | korporace = Freexian | datum aktualizace = 2022-10-28 | datum přístupu = 2022-10-28 | url = https://www.freexian.com/lts/extended/ | jazyk = en}} [295] => [296] => [297] => === Související články === [298] => * [[Seznam distribucí Linuxu]] [299] => [300] => === Externí odkazy === [301] => * {{commonscat}} [302] => * {{Wikiverzita|kurs=Debian}} [303] => * {{Wikislovník|heslo=Debian}} [304] => * {{cs}} [https://www.debian.org/ debian.org] – oficiální stránka [305] => * {{cs}} [http://www.debian.cz/ debian.cz] – česká stránka [306] => * {{cs}} [https://www.debian-linux.cz/ debian-linux.cz] – denní české zpravodajství o dění v distribuci [307] => * {{cs}} [https://forum.debian-linux.cz/ debian fórum] – oficiální česko-slovenské fórum Debianu [308] => * {{en}} [https://wiki.debian.org wiki.debian.org] – Debian Wiki [309] => * {{en}} [https://distrowatch.com/table.php?distribution=debian Debian GNU/Linux] na [[DistroWatch]] [310] => * {{cs}} [https://www.root.cz/n/debian root.cz/n/debian] – stránka Debianu na [[Root.cz]] [311] => * {{cs}} [https://www.root.cz/clanky/projekt-debian-porty Projekt Debian: porty] (starší, historie) [312] => * {{cs}} [https://www.root.cz/serialy/balickovaci-system-distribuce-debian-gnulinux Balíčkovací systém distribuce Debian GNU/Linux] – seriál na Root.cz [313] => * {{sk}} [http://www.dsl.sk/article.php?article=27458 Ďalší Debian bude aj pre RISC-V, stala sa oficiálnou architektúrou] [314] => [315] => {{Operační systémy}} [316] => [317] => {{Autoritní data}} [318] => {{Portály|Linux|Svobodný software}} [319] => [320] => [[Kategorie:Debian| ]] [321] => [[Kategorie:Linuxové distribuce]] [] => )
good wiki

Debian

Debian GNU/Linux (anglická výslovnost či , česká [debijan]) je jednou z nejstarších doposud vyvíjených distribucí GNU/Linuxu, kterou nevyvíjí komerční subjekt, ale je připravována velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Je známa především svou konzervativností.

More about us

About

Představuje základní platformu pro mnoho uživatelů, vývojářů a organizací po celém světě. Jeho vývoj je řízen komunitou, která se skládá z nadšených jednotlivců, kteří se snaží zpřístupnit kvalitní software pro všechny. Debian je známý svou filozofií otevřeného zdroje a důrazem na svobodu uživatelů. Umožňuje uživatelům poznat a učit se o technologiích, kterými se obklopují. Díky podpoře různých architektur a široké paletě balíků umožňuje Debian uživatelům přizpůsobit si systém podle svých potřeb a preferencí. Debian také klade velký důraz na bezpečnost a pravidelně vyvíjí aktualizace, které zajišťují, že systém zůstává chráněný proti novým hrozbám. Komunita se aktivně podílí na testování a ověřování těchto aktualizací, což zvyšuje důvěru uživatelů ve stabilitu a spolehlivost systému. Dalším velmi pozitivním aspektem Debiana je jeho nepřetržitý rozvoj. Vývojáři pracují na nové verzi tohoto operačního systému, což přináší inovace a zlepšení, které jsou odrazem aktuálních technologií a potřeb moderních uživatelů. Debian se snaží být přístupný jak pro začátečníky, tak pro pokročilé uživatele, což přispívá k jeho široké popularitě. Tyto pozitivní charakteristiky činí z Debiana excelentní volbu pro jednotlivce i organizace, které hledají spolehlivý a efektivní operační systém. Debian ukazuje, jak může spolupráce a otevřený dialog vést k vytvoření něčeho užitečného pro širokou veřejnost, a je inspirací pro budoucí projekty v oblasti softwarového inženýrství.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Advanced Packaging Tool','Linux (jádro)','17. červen','GNU','GNOME','25. duben','RISC-V','Debian GNU/Hurd','ARM','Debian GNU/kFreeBSD','Microsoft Windows','Linux'

ARM

GNOME

Gnu

Linux

RISC-V