Array ( [0] => 14696760 [id] => 14696760 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Deflace [uri] => Deflace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:World Inflation Rate 2019.png|náhled|400px|Míra inflace ve světě (2019)]] [2] => '''Deflace''' je absolutní meziroční pokles [[Cenová hladina|cenové hladiny]] v [[ekonomika|ekonomice]]. Obvykle se měří [[Index spotřebitelských cen|indexem spotřebitelských cen]]. Opakem deflace je [[inflace]]. [3] => [4] => == Příklady z historie == [5] => Deflace byla jedním z charakteristických rysů [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] 30. let 20. století. [[Irving Fisher]] (1933) na základě této negativní zkušenosti popsal fenomén dluhové deflace, kdy pokles cenové hladiny zvyšuje reálnou hodnotu dluhů, což dále podrývá [[Poptávka|poptávku]] v ekonomice a vede k dalšímu snižování [[Cena|cen]] a zvýšení reálné dluhové zátěže. Prostřednictvím tohoto mechanismu může tedy deflace velmi negativně ovlivnit nejen [[Makroekonomický ukazatel|makroekonomický vývoj]], ale i [[Finanční stabilita|finanční stabilitu]]. Za velmi negativní zkušenost s deflací jsou považovány i tzv. dvě ztracené dekády v Japonsku (původně se pojem „[[Ztracená dekáda (Japonsko)|ztracená dekáda]]“ vztahoval na období od roku 1991 do roku 2001{{Citace elektronické monografie [6] => | příjmení = Hayashi [7] => | jméno = Fumio [8] => | odkaz na autora = Fumio Hayashi [9] => | příjmení2 = Prescott [10] => | jméno2 = Edward C. [11] => | odkaz na autora2 = Edward C. Prescott [12] => | titul = The 1990s in Japan: A Lost Decade [13] => | url = http://fhayashi.fc2web.com/Prescott1/Postscript_2003/hayashi-prescott.pdf [14] => | vydavatel = [[Tokijská univerzita|University of Tokyo]]. [[Arizona State University]]. [[Federal Reserve Bank of Minneapolis]] [15] => | datum vydání = 2001-10 [16] => | datum přístupu = 2023-05-02 [17] => }} nicméně někteří analytici se snažili zahrnout také dekádu od roku 2001 do roku 2011 a dokonce i dekádu od roku 2011 do roku 2021 pod označením „20 ztracených let“ a „30 ztracených let“, respektive „dvě ztracené dekády“ a „tři ztracené dekády“{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = 円は一段と上昇か、日本は次の失われた10年に直面－ムーディーズ [19] => | periodikum = Bloomberg.com [20] => | url = https://www.bloomberg.co.jp/news/articles/2016-06-17/O8WH6G6TTDS401 [21] => | jazyk = ja [22] => | datum přístupu = 2023-05-02 [23] => }}{{Citace elektronického periodika [24] => | titul = 「失われた30年」に向かう日本 [25] => | periodikum = Newsweek日本版 [26] => | url = http://www.newsweekjapan.jp/column/ikeda/2010/12/20-3.php [27] => | datum vydání = 2010-12-23 [28] => | jazyk = ja [29] => | datum přístupu = 2023-05-02 [30] => }}{{Citace elektronického periodika [31] => | titul = RIETI - The Structural Causes of Japan's "Two Lost Decades" [32] => | periodikum = www.rieti.go.jp [33] => | url = https://www.rieti.go.jp/en/publications/rd/003.html [34] => | datum vydání = 2008 [35] => | datum přístupu = 2023-05-02 [36] => }}{{Citace periodika [37] => | titul = Japan could face a third "lost" decade - Moody's [38] => | periodikum = Reuters [39] => | datum vydání = 2011-06-27 [40] => | jazyk = en [41] => | url = https://www.reuters.com/article/idINIndia-57937920110627 [42] => | datum přístupu = 2023-05-02 [43] => }}{{Citace elektronického periodika [44] => | příjmení = Daniella [45] => | titul = The End of the Abe Administration—The End of Abenomics? Books on Past and Present in the Japanese Political Economy [46] => | periodikum = Mises Institute [47] => | url = https://mises.org/library/end-abe-administration-end-abenomics-books-past-and-present-japanese-political-economy [48] => | datum vydání = 2021-09-10 [49] => | jazyk = en [50] => | datum přístupu = 2023-05-02 [51] => }}). [52] => [53] => === Deflace v Československu === [54] => Na rozdíl od Velké hospodářské krize, která deflaci vyvolala jako důsledek, v meziválečném Československu byla už dříve záměrem měnové politiky. První ministr financí [[Alois Rašín]] úspěšně oddělil československou měnu, aby ji uchránil před poválečnou inflací, a stáhl značné množství oběživa. Jako žák [[Albín Bráf|Albína Bráfa]] a přívrženec [[Rakouská škola|rakouské školy]] byl přesvědčen, že základem prosperity je pevná měna a zavedl důslednou deflační politiku. Trval na [[Zlatý standard|zlatém standardu]] a přes varování [[Karel Engliš|Karla Engliše]] se snažil zpevnit kurs koruny k zahraničním měnám právě deflací, a to s úspěchem. Mezi roky 1921 a 1923 se cenová hladina v ČSR snížila o 43 %, jenže export klesl o 53 % a nezaměstnanost vzrostla ze 72 na 207 tisíc osob. Deflační politiku sice parlament už roku 1925 odvolal, vedení Národní banky na ní však dále trvalo, i když za hospodářské krize cena zlata prudce vzrostla a s ní i kurz koruny. Mezi roky 1930 a 1933 se domácí cenová hladina sice snížila o dalších 19 %, export však klesl o 64 % a nezaměstnanost vzrostla ze 105 na 736 tisíc osob. Teprve roku 1934 mohl Engliš prosadit devalvaci koruny o 16 %, což však bylo málo.Koderová et al., ''Teorie peněz'', str. 260n. [55] => [56] => == Současná situace == [57] => Na rozdíl od inflace k deflaci dochází v současnosti poměrně zřídka, protože se proti jejímu vzniku centrální banky obvykle snaží preventivně bojovatTomáš Holub, Petr Král: [http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_131203_holub_kral_ln.html Deflace byla hrozbou] {{Wayback|url=http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2013/cl_13_131203_holub_kral_ln.html |date=20140220090730 }}, Lidové noviny 3.12.2013 strana 9, rubrika: Názory.; většinou se vyskytla ve velmi vyspělých zemích{{Doplňte zdroj}} a v některých případech pouze v krátkých časových obdobích{{Doplňte zdroj}}. Krátkodobá deflace nemusí v ekonomice působit nepříznivě. Během deflace spotřebitelé za zboží a služby platí méně, avšak pro [[výroba|výrobce]] a prodejce se jedná o nevýhodnou pozici, protože podstatně méně inkasují za poskytované [[výrobek|výrobky]] a služby. [58] => [59] => Pro otevřenou ekonomiku s velkým podílem zahraničního obchodu může být deflace nebezpečná, protože zlevní i zahraniční měny a tedy dovozové zboží, kdežto vývozní zboží se naopak zdraží. V důsledku toho klesne zahraniční poptávka a vývoz, výrobu pro zahraniční trhy převezme konkurence a ve vlastní zemi vzroste nezaměstnanost. To se ukázalo například při Rašínově deflační politice (viz předchozí odstavec), které bohatší lidé tleskali, protože se zlevnilo cestování, kdežto zejména v pohraničí prudce vzrostla nezaměstnanost a důsledky velké krize 30. let se prohloubily a trvaly déle. Proto dnes centrální banky udržují kurzy cizích měn spíš vysoké, jako to přechodně udělala ČNB a dlouhodobě dělala čínská vláda na podporu exportu. [60] => [61] => Pokud deflace trvá příliš dlouho, může se rozvinout až v deflační spirálu či deflační past. Průběh je pak následující: pokles cen vede ke snížení tržeb a případně zisků podnikatelské sféry, která tak musí snižovat náklady. Ovšem snížení nákladů vede k růstu [[nezaměstnanost]]i (propouštění pracovníků) nebo ke snížení mzdy zaměstnanců. Oba tyto faktory – růst nezaměstnanosti i pokles mzdy pak sníží poptávku domácnosti po zboží a službách, což tlačí na trhu opět ke snižování cen atd. ve spirále ve stále rychlejším tempu.{{Citace periodika [62] => | titul = Co je to inflace a deflace – vliv intervence ČNB 2017 [63] => | periodikum = Zprávy E15.cz [64] => | url = http://zpravy.e15.cz/inflace-deflace-intervence-cnb [65] => | datum přístupu = 2017-01-09 [66] => }} [67] => [68] => Deflační past v reálné ekonomice navyšuje nejistotu při ekonomickém rozhodování a přímo ovlivňuje alokaci dalšího [[kapitál]]u (zejména [[investice]]). Postupně dochází k narušení distribučních a [[logistika|logistických]] procesů, ekonomický potenciál je vyšší než využívaná část a řada výrobních kapacit se stává nadbytečnými. V peněžní ekonomice pak klesají ceny aktiv s prudkým dopadem na akciové trhy. Nevytváří se peněžní zásoba a úvěrová emise bank je velmi nízká. [69] => [70] => == Různé pohledy na deflaci == [71] => [[Rakouská škola]] na deflaci hledí odlišným způsobem.[[Pavel Kohout (ekonom)|KOHOUT, Pavel]]: [http://www.penize.cz/kurzy-men/275795-ceska-narodni-banka-a-dusledky-intervence Česká národní banka a důsledky intervence], penize.cz, rubrika: Komentář. 12. 11. 2013. Deflace podle ní nemůže mít zdaleka tak negativní důsledky, jak se dnes běžně tvrdí, protože ještě před počátkem dvacátého století byla zcela běžným jevem. A přesto tehdy západní země zažívaly dlouhé období hospodářského růstu. Důvod, proč tomu tak dnes není, je třeba hledat v odlišných měnových standardech. Jakékoliv komoditní peníze, například [[zlatý standard]], neumožňují prakticky inflační měnovou politiku, protože jediným způsobem, jak zvyšovat množství peněz v oběhu je relativně náročná těžba měnového kovu. Jakmile však byla přetržena vazba mezi komoditou a penězi, když se pouhý papír stal měnou, neexistují už pro monetární expanzi žádná fyzická omezení. Je možné vyrobit přesně tolik peněz, kolik chce [[centrální banka]]. [72] => [73] => Zatímco [[keynesiánství|keynesiánci]] monetární expanzi za jistých podmínek doporučovali (viz [[Phillipsova křivka]]), [[monetarismus|monetaristé]] již byli mnohem opatrnější, hovořili o nízké a stabilní inflaci. V rakouském pojetí je inflace pouhým přerozdělováním a jde o vždy negativní jev, jehož důsledkem je [[hospodářský cyklus]]. [74] => [75] => Kritickou otázkou, kterou každá z těchto škol řeší odlišně, je správné množství peněz: [76] => * [[John Maynard Keynes]] připouštěl monetární expanzi jako prostředek pro podporu agregátní poptávky (ačkoli preferoval expanzi fiskální). (zastánce [[pobídky|pobídek]]) [77] => * [[Milton Friedman]] se klonil k názoru, že [[měnová zásoba|měnovou zásobu]] lze zvyšovat nanejvýše tak rychle, jak roste [[hrubý domácí produkt]]: Tím má být zaručena stabilita [[cenová hladina|cenové hladiny]]. (udržování konstantních cen, tedy [[intervence|intervencí]]) [78] => * [[Ludwig von Mises]] byl zastáncem tvrzení, že každé [[množství peněz]] je stejně dobré jako libovolné jiné, hlavně pokud se příliš nemění ([[tržní ceny]] musí mít možnost se měnit, s [[efektivita výroby|efektivitou výroby]] i klesat) [79] => Různé ekonomické školy tudíž dávají na tutéž otázku odlišné odpovědi. Na jediné se proto dosud celá profese nemůže shodnout. Nicméně naprostá většina centrálních bank vyspělého světa má v rámci [[měnová politika|měnové politiky]] za úkol udržovat nízkou stabilní inflaci, tedy provádí inflační cílování. [80] => [81] => == Odkazy == [82] => [83] => === Reference === [84] => {{Překlad|es|Década perdida (Japón)|147295654}} [85] => [86] => === Literatura === [87] => * {{Citace monografie [88] => | příjmení = Hannich [89] => | jméno = Günter [90] => | odkaz na autora = [91] => | titul = Deflace: utajené nebezpečí [92] => | vydavatel = Earth Save [93] => | místo = Praha [94] => | rok = 2008 [95] => | isbn = 978-80-86916-04-0 [96] => }} [97] => * Koderová; Sojka; Havel. ''Teorie peněz''. Praha : Wolters Kluwer, 2011. [98] => [99] => === Související články === [100] => * [[Cenová hladina]] [101] => * [[Konjunktura]] [102] => * [[Past na likviditu]] [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{Commonscat}} [106] => * {{Wikislovník|heslo=deflace}} [107] => {{Makroekonomie}}{{Autoritní data}} [108] => [109] => [[Kategorie:Makroekonomie]] [110] => [[Kategorie:Inflace]] [] => )
good wiki

Deflace

Míra inflace ve světě (2019) Deflace je absolutní meziroční pokles cenové hladiny v ekonomice. Obvykle se měří indexem spotřebitelských cen.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rakouská škola','Cenová hladina','Poptávka','centrální banka','logistika','nezaměstnanost','investice','Zlatý standard','Albín Bráf','Ztracená dekáda (Japonsko)','Phillipsova křivka','výroba'

Investice

Logistika

Nezaměstnanost

Poptávka

Výroba