Array ( [0] => 14807613 [id] => 14807613 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dekompozice [uri] => Dekompozice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|stránka=rozklad}} [1] => [[Soubor:Dead rat(poisonned)and naturally mummifiedFungus.jpg|náhled|Mrtvý [[Hlodavci|hlodavec]] v pokročilé fázi rozkladu]] [2] => [[Soubor:Flies feasting on a mango (18936917583).jpg|náhled|[[Moucha domácí|Mouchy]] podílející se na rozkladu [[Mango|manga]]]] [3] => '''Dekompozice''' ('''rozklad''') je postupná dezintegrace [[smrt|mrtvé]] [[organická látka|organické]] hmoty, vrcholící '''mineralizací''', tedy úplnou přeměnou na látky [[anorganická látka|anorganické]], jako je [[voda]], [[oxid uhličitý]] a různé [[soli]]. Rozkladu podléhají jak části těl (spadané [[list]]í, mrtvé kusy kůže), tak i celé organizmy poté, co zemřou. Příčinou rozkladu jsou nejen fyzikální, ale zejména také biologičtí činitelé, kteří mrtvou biologickou hmotu [[heterotrofní organismus|konzumují]].{{citace monografie| titul=Ekologie; jedinci, populace a společenstva| příjmení=Begon|jméno=Michael| příjmení2=Harper|jméno2= John L.|příjmení3=Townsend|jméno3=Colin R.| vydavatel=Univerzita Palackého| rok=1997| místo=Olomouc}} [4] => [5] => == Typy rozkladu == [6] => [7] => === Fyzikální a chemický rozklad === [8] => Organizmy se obvykle vzápětí po smrti rozkládají samovolně, a to díky procesu [[Autolýza (biologie)|autolýzy]]. Tělo trpí nedostatkem [[kyslík]]u, v buňkách se hromadí odpadní produkty a nekontrolovaně začnou pracovat i různé [[hydrolýza|hydrolytické]] trávicí [[enzym]]y ([[lipáza|lipázy]], [[proteáza|proteázy]] a podobně). K popisu stavu těla se používá několika termínů: [[algor mortis]] označuje vyrovnání teploty těla s okolím, [[livor mortis]] představuje blednutí pokožky, [[rigor mortis]] (ztuhlost) je způsobeno gelovatěním [[cytoplazma|cytoplazmy]] buněk. Nakonec se vylijí z buněk živiny a ke slovu se následně dostává spíše biologický rozklad.{{citace periodika| příjmení=Vass| jméno=Arpad A.| periodikum=Microbiology Today| ročník=28| měsíc=Nov| rok=2001| titul=Beyond the grave - understanding human decomposition| url=http://www.sgm.ac.uk/pubs/micro_today/pdf/110108.pdf| datum přístupu=2009-01-17| url archivu=https://web.archive.org/web/20110722032132/http://www.sgm.ac.uk/pubs/micro_today/pdf/110108.pdf| datum archivace=2011-07-22| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.sgm.ac.uk/pubs/micro_today/pdf/110108.pdf |date=20110722032132 }} [9] => [10] => === Biologický rozklad === [11] => {{podrobně|rozkladač}} [12] => V dekompozici jsou asi nejvýznamnějším činitelem právě organizmy, v této souvislosti nazývaní [[rozkladač]]i (zejména pokud se jedná o [[houby]] a [[bakterie]]) nebo [[detritovor]]ové (pokud se jedná o [[Živočichové|živočichy]]), případně [[saprotrof]]ové a [[saprofyt]]y (pokud se jedná o [[houby]] a živočichy). Speciálním případem jsou též [[koprofág]]ové, živící se [[trus]]em. [13] => [14] => Rozklad bez přístupu kyslíku činností [[anaerobní]]ch organizmů se označuje jako [[anaerobní digesce]] či [[hnití]]. [15] => [16] => == Průběh dekompozice == [17] => Obvykle neprobíhá rozklad jednotlivých stavebních látek zároveň, nýbrž v jednotlivých fázích. Nejprve se rozkládají jednoduché [[cukr]]y, následně [[škrob]], [[hemicelulóza|hemicelulózy]], dále [[pektin]]y a [[Bílkovina|proteiny]], a až v posledních fázích [[celulóza]], [[lignin]]y, [[suberin]]y a [[kutin]]y. [18] => [19] => === Rozklad těla obratlovců === [20] => [[Soubor:Ants cleaning dead snake.jpg|náhled|vlevo|[[Mravenci]] se mohou také podílet na dekompozici]] [21] => [22] => Udává se, že rozklad např. lidského těla začíná již asi 4 minuty po smrti, a to díky chemickým a fyzikálním procesům v těle ([[Autolýza (biologie)|autolýza]]), při nichž začnou nekontrolovaně pracovat různé trávicí enzymy. Nejdříve tyto enzymy zasáhnou orgány, kde je enzymů velké množství ([[játra]]) nebo obsahují mnoho vody ([[mozek]]), postupně však enzymy natráví celé tělo. Nejprve není tento proces patrný, ale po několika dnech se na kůži vytvoří [[puchýř]]e a popraská kůže. [23] => [24] => Brzy se však začnou uplatňovat i organizmy a začíná biologický rozklad. Tělo [[obratlovci|obratlovců]] nejdříve kolonizují rozkladači – [[bakterie]] a dále tzv. [[cukrové plísně]] (známé rody ''[[Mucor]]'', ''[[Penicillium]]''). Obě skupiny jsou v těle přítomny již za života (bakterie v [[trávicí soustava|trávicím traktu]], [[plísně]] na [[sliznice|sliznicích]] a na [[kůže|kůži]]), ale k masovému šíření do těla jim obvykle brání [[imunitní systém]]. Po smrti rychle využívají vzniklé situace. Cukrové plísně se živí, jak název naznačuje, převážně volně přítomnými [[cukr]]y, ale i [[aminokyselina]]mi.{{citace monografie| příjmení=Baláž| jméno=Vojtech| spoluautoři=et al.| titul=Smrt jako součást života| vydavatel=NIDM| místo=Praha| rok=2008| url=http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf| datum přístupu=2009-12-09| url archivu=https://web.archive.org/web/20130114130747/http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf| datum archivace=2013-01-14| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.biologickaolympiada.cz/files/pripravne_texty/PT2008.pdf |date=20130114130747 }} [25] => [26] => V přírodě brzy následují i další fáze. Těkavé látky lákají k tělu zástupce [[hmyz]]u ([[bzučivkovití]], [[masařkovití]]), které nakladou [[vajíčka]], z nichž se brzy vylíhnou [[larva|larvy]] a živí se [[Bílkovina|proteiny]] ve [[sval]]ech a [[tuky]]. Další skupiny živočichů se poměrně záhy specializují na konzumaci nikoliv těla samotného, ale rozkladačů v něm usídlených (tzv. [[mikrobivor]]ové živící se [[hyfa]]mi hub a bakteriemi). Jiné druhy loví [[kořist]] větší velikosti: larvami much a podobně. [27] => [28] => V poslední fázi na těle mrtvého obratlovce obvykle zbývá jen kůže, [[kost]]i a některé další tuhé a tím pádem těžko stravitelné části. Někteří jsou však schopní konzumovat i tento typ potravy: konkrétně [[kožojedovití|kožojedi]] (Dermestidae), [[molovití|moli]] (Tineidae), určité skupiny [[roztoči|roztočů]] (Acari) a podobně. [29] => [30] => V zeměpisných šířkách České republiky dochází při pohřbu do země ve vhodné půdě za 6–12 měsíců k rozpadu kůže a měkkých částí, po 1–2 letech k rozrušení chrupavek žeber, obnažení přední části kostí, obličejové dutiny zejí a hrudní a břišní dutina je široce otevřena. Celý proces dekompozice je zakončen zhruba za 10 let, kdy již z těla zůstávají pouze kosti a vlasy.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Štefan [32] => | jméno = Jiří [33] => | příjmení2 = Mach [34] => | jméno2 = Jan [35] => | titul = Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi [36] => | vydavatel = Grada [37] => | místo = Praha [38] => | rok = 2005 [39] => | isbn = 80-247-0931-7 [40] => | strany = 18 [41] => | počet stran = 248 [42] => }} [43] => [44] => === Rozklad těla rostlin === [45] => [[Soubor:DecayingPeachSmall.gif|náhled|Postupný rozklad [[broskev|broskve]]]] [46] => Za zmínku také stojí rozklad rostlinného materiálu. Obecně platí, že odolné části se rozkládají pomaleji. [[Dřevo]] se rozkládá obvykle činností hub, a to dvojího typu. Takzvané celulózovorní houby rozkládají [[celulóza|celulózu]] a způsobují, že má zbylý materiál červenou barvu ([[červená hniloba]]), zatímco ligninovorní houby rozkládají [[lignin]] a způsobují, že zbylé dřevo dostává bílou barvu ([[bílá hniloba]]). Například [[dřevomorka domácí]] (''Serpula lacrymans'') patří mezi houby celulózovorní. Na rozkladu listí se rovněž podílí dvě skupiny organizmů: nejen ti schopní rozkládat celulózu, ale dále také ti rozkládající [[kutin]]. [47] => [48] => Specifickým příkladem je dekompozice [[nektar]]u a jiných sladkých částí u rostlin: ty obvykle kolonizují jako první [[kvasinky]], které jsou schopné [[kvašení|kvasit]] cukry (někdy za vzniku [[alkoholy|alkoholů]], tímto procesem se totiž vyrábí např. [[víno]] a [[pivo]]). [[Zelená píce]] je obvykle zpracovávána na [[siláž]], k tomu slouží skupina bakterií (zejména z okruhu [[Lactobacillus|laktobacilů]]), které z [[glycid]]ů tvoří [[kyselina mléčná|kyselinu mléčnou]] a další [[organické kyseliny]]. Listový opad, který spadne do vody, zase obvykle jako první osídlí [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusné houby]] ze skupiny [[Hyphomycetes]]. [49] => [50] => == Odkazy == [51] => [52] => === Reference === [53] => [54] => [55] => === Literatura === [56] => * {{citace monografie| příjmení=Baláž| jméno=Vojtech| spoluautoři=et al.| titul=Smrt jako součást života| vydavatel=NIDM| místo=Praha| rok=2008| url=http://biologickaolympiada.cz/prilohy/smrt.pdf| datum přístupu=2009-01-16| url archivu=https://web.archive.org/web/20090306121610/http://www.biologickaolympiada.cz/prilohy/smrt.pdf| datum archivace=2009-03-06| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://biologickaolympiada.cz/prilohy/smrt.pdf |date=20090306121610 }} [57] => * {{citace monografie| titul=Ekologie; jedinci, populace a společenstva| příjmení=Begon|jméno=Michael| příjmení2=Harper|jméno2= John L.|příjmení3=Townsend|jméno3=Colin R.| vydavatel=Univerzita Palackého| rok=1997| místo=Olomouc}} [58] => [59] => === Související články === [60] => * [[Farma mrtvol]] [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat}} [64] => [65] => {{Smrt}} [66] => [67] => {{Autoritní data}} [68] => {{Portály|Medicína}} [69] => [70] => [[Kategorie:Dekompozice| ]] [71] => [[Kategorie:Ekologie]] [72] => [[Kategorie:Posmrtné změny]] [] => )
good wiki

Dekompozice

hlodavec v pokročilé fázi rozkladu manga Dekompozice (rozklad) je postupná dezintegrace mrtvé organické hmoty, vrcholící mineralizací, tedy úplnou přeměnou na látky anorganické, jako je voda, oxid uhličitý a různé soli. Rozkladu podléhají jak části těl (spadané listí, mrtvé kusy kůže), tak i celé organizmy poté, co zemřou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'houby','cukr','celulóza','kutin','bakterie','Autolýza (biologie)','lignin','Bílkovina','puchýř','enzym','heterotrofní organismus','Mucor'

Bakterie

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Celulóza

Cukr

Enzym

Houby

Houby jsou skupina organismů patřících mezi heterotrofní eukaryoty.

Kutin

Lignin

Puchýř