Array ( [0] => 14660323 [id] => 14660323 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Demokracie [uri] => Demokracie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí. Tato forma vlády dává možnost občanům vyjadřovat svůj názor, volit své zástupce a podílet se na politickém procesu, a to přes svobodné a spravedlivé volby. Důležitou součástí demokracie je také zajištění lidských práv a svobod a respektování právního systému. Demokracie má také dodržovat principy právního státu, transparentnosti a odpovědnosti. V článku jsou popsány rozdílné formy demokracie, včetně parlamentní demokracie, přímé demokracie, představitelské demokracie a dalších variant. Dále se článek zabývá také historií demokracie v Česku a jeho vývojem od sametové revoluce roku 1989. [oai] => Demokracie je politický systém, ve kterém mají občané zásadní vliv na správu a rozhodování veřejných záležitostí. Tato forma vlády dává možnost občanům vyjadřovat svůj názor, volit své zástupce a podílet se na politickém procesu, a to přes svobodné a spravedlivé volby. Důležitou součástí demokracie je také zajištění lidských práv a svobod a respektování právního systému. Demokracie má také dodržovat principy právního státu, transparentnosti a odpovědnosti. V článku jsou popsány rozdílné formy demokracie, včetně parlamentní demokracie, přímé demokracie, představitelské demokracie a dalších variant. Dále se článek zabývá také historií demokracie v Česku a jeho vývojem od sametové revoluce roku 1989. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{NPOV}} [1] => {{různé významy|tento=formě vlády}} [2] => [[Soubor:Democracy Index 2022.svg|náhled|500px|Index demokracie 2022 [3] => {{Sloupce|2| [4] => ''úplné demokracie:'' [5] => {{Legenda|#006837|9.01–10}} [6] => {{Legenda|#1a9850|8.01–9}} [7] => ''demokracie s nedostatky:'' [8] => {{Legenda|#66bd63|7.01–8}} [9] => {{Legenda|#a6d96a|6.01–7}} [10] => {{Legenda|#DCDCDC|žádná data}} [11] => ''hybridní režimy:'' [12] => {{Legenda|#fee08b|5.01–6}} [13] => {{Legenda|#fdae61|4.01–5}} [14] => ''autoritativní režimy:'' [15] => {{Legenda|#f46d43|3.01–4}} [16] => {{Legenda|#a8261f|2.01–3}} [17] => {{Legenda|#660018|1.01–2}} [18] => {{Legenda|#240011|0–1}} [19] => }}]] [20] => [[Soubor:Masaryk kulaty.png|náhled|upright|[[Tomáš Garrigue Masaryk]], hlavní český představitel demokracie. Jednou k demokracii řekl: „Demokracie má své chyby, protože občané mají své chyby. Jaký pán, takový krám.“ Často říkal, že demokracie je diskuse.]]'''Demokracie''' ([[řečtina|řecky]] ,Δημοκρατία doslovně „vláda lidu“)[http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0058%3Aentry%3Ddhmokrati%2Fa δημοκρατία] in Henry George Liddell, Robert Scott, "A Greek-English Lexicon", Perseus. je [[Seznam forem vlády|forma vlády]], v níž o výkonu státní (obecní, krajské atd.) moci rozhoduje mínění většiny oprávněných občanů, nejčastěji volbou. Způsob, jak občané své mínění v demokratickém státě uplatňují, určuje [[ústava]]. Prvotní formou demokracie byla přímá demokracie, kde občané hlasováním rozhodují o jednotlivých otázkách (zákonech, rozhodnutích, rozpočtech atd.), dále je [[Zastupitelská demokracie|zastupitelská či nepřímá]], kde k tomu zmocňují své zastupitele (poslance atd.), nebo kombinovaná, kde se užívají oba postupy. V přímé demokracii se zpravidla rozhoduje [[referendum|referendy]], v nepřímé [[volby|volbami]]. Přímá demokracie v čisté podobě se užívá v menších společenstvích ([[Spolek|spolky]], [[Samospráva|samosprávy]], [[Družstvo|družstva]] atd.), v žádném státě se nepoužívá. [21] => [22] => Převážným dennodenním pravidlem rozhodování v demokraciích je právo [[většina|většiny]]Locke, John. ''Two Treatises on Government: a Translation into Modern English (Dvě pojednání o vládě: překlad do moderní angličtiny;'' 2009; původní vyd. 1689'')''. Citát: "Neexistuje žádná praktická alternativa k politickému pravidlu většiny - tzn. k tomu, že se souhlas většiny vezme jako souhlas celku, který zavazuje každého jedince. Bylo by nejspíše nemožné získat souhlas každého jedince předtím, než by se jednalo kolektivně. ... Žádní racionální lidé by si nemohli přát a ustavit společnost, která by se musela okamžitě rozložit, pokud by většina byla neschopná udělat konečné rozhodnutí a společnost by nemohla jednat jako jeden celek." There is no practical alternative to majority political rule %E2%80%93 i.e., to taking the consent of the majority as the act of the whole and binding every individual." Google Books.. Avšak i jiné způsoby rozhodování jako právo kvalifikované většiny a konsenzuální demokracie jsou možné. Jejich účelem je zajistit integrování a širší legitimitu v citlivých otázkách – jakožto protipólu majoritářství – a tak jsou většinou uplatňovány na úrovni ústavy. V běžné variantě demokracie je většinová moc vykonávána formou zastupitelské demokracie, ale ústava omezuje vliv většiny a chrání menšinu – obvykle garantováním určitých zásadnější práv, např. práva na svobodu projevu nebo svobodu sdružování. [23] => [24] => Pojem demokracie se objevil v 5. st. př. n. l. v řeckých městských státech, významně v klasických Aténách, kdy znamenal „vládu lidu“ v kontrastu k vládě aristokracie (ἀριστοκρατία, aristokratía), tedy „vládě elity“ či „vládě těch nejlepších“. Pro západní demokracie, odlišné od té starověké, je hledán původ v řeckých městských státech, jako byly klasické Atény, a v Římské republice, kde fungovaly různé vzorce a stupně volebního práva svobodné mužské populace, než začaly na Západě mizet během konce pozdního starověku (4.- 6. st. n. l.)  Opravdu ve všech demokratických uspořádáních během dávné i moderní historie bylo původní zapojení obyvatelstva omezeno na elitní třídy, později pak rozšířeno na všechny dospělé občany. Ve většině moderních demokracií bylo tohoto docíleno hnutím za volební právo žen v 19. a 20. století. [25] => [26] => == Charakteristika == [27] => {{Podrobně|Volební právo}} [28] => V demokracii v moderním slova smyslu jsou často principy [[volební právo|volebního práva]] považovány za: [29] => * '''všeobecné''' – každý svéprávný občan od určitého věku smí volit [30] => * '''rovné''' – každý hlas váží stejně [31] => * '''přímé''' – bez zprostředkovatelů ([[Zastupitel|zastupitelů]]) [32] => * '''tajné''', na definici se však odborníci neshodují.[http://www.economist.com/markets/rankings/displaystory.cfm?story_id=8908438 Liberty and justice for some] at [[The Economist|Economist.com]]{{Citace elektronické monografie |url=http://www.schlanch.com/w/index.php?title=Democracy&action=pd&article102888=1 |titul=Aristotle, Politics.1317b (Book 6, Part II) |vydavatel=Perseus.tufts.edu |datum vydání= |datum přístupu=2010-08-22 }}{{Nedostupný zdroj}} [33] => Tyto principy se projevují v nároku všech občanů na rovnost a rovný přístup k [[zákonodárná moc|zákonodárství]]. Například v [[zastupitelská demokracie|zastupitelské demokracii]] má každý hlas stejnou váhu, každý občan může být volen či volit a [[právo volit]] je zajištěno [[ústava|ústavou]].R. Alan Dahl, I. Shapiro, J. A. Cheibub, ''The Democracy Sourcebook'', MIT Press 2003, {{ISBN|0-262-54147-5}}[http://books.google.co.uk/books?id=B8THIuSkiqgC Google Books link]M. Hénaff, T. B. Strong, ''Public Space and Democracy'', University of Minnesota Press, {{ISBN|0-8166-3387-8}} [34] => [35] => Jedna z teorií vyžaduje tři základní principy: [36] => # vzestupná pyramida vlády tj. [[svrchovanost]] náležící v nejnižší úrovni autority, [37] => # politická rovnost, [38] => # sociální normy, skrze které osoby a instituce akceptují pouze takové jednání, které je v souladu s principy vzestupné vlády a politické rovnosti.{{cite journal|last=Kimber|first=Richard|title=On Democracy|journal=Scandinavian Political Studies|year=1989|volume=12|issue=3|pages=201, 199–219|issn=0080-6757}} [39] => [40] => Protikladem demokracie je [[autokracie]], [[Autoritarismus|autoriářský režim]]. [41] => [42] => == Historie == [43] => {{Podrobně|Dějiny demokracie}} [44] => První pokusy o demokracii vznikaly již v [[městský stát|městských státech]] obchodních [[Féničané|Féničanů]].{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení1 = Stockwell [46] => | jméno1 = Stephen [47] => | titul = Before Athens: Early Popular Government in Phoenician and Greek City States [48] => | periodikum = Geopolitics, History, and International Relations [49] => | ročník = 2 [50] => | číslo = 2 [51] => | datum_vydání = 2010 [52] => | strany = 123–135 [53] => | url = https://research-repository.griffith.edu.au/bitstream/handle/10072/37713/68173_1.pdf [54] => | issn = 1948-9145 [55] => | datum_přístupu = 2022-12-22 [56] => | jazyk = anglicky [57] => }}{{Citace elektronického periodika [58] => | příjmení1 = Griffin [59] => | jméno1 = Jasper [60] => | titul = Cradle of Democracy [61] => | periodikum = [[The New York Times]] [62] => | datum_vydání = 1998-10-11 [63] => | url = https://archive.nytimes.com/www.nytimes.com/books/98/10/11/reviews/981011.11griffit.html [64] => | datum_přístupu = 2022-12-22 [65] => | jazyk = anglicky [66] => }} Ti obchodovali s Řeky, pro něž měl obchod také zásadní význam{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení1 = Cartwright [68] => | jméno1 = Mark [69] => | titul = Trade in Ancient Greece [70] => | periodikum = World History Encyclopedia [71] => | datum_vydání = 2018-05-22 [72] => | url = https://www.worldhistory.org/article/115/trade-in-ancient-greece/ [73] => | datum_přístupu = 2022-12-22 [74] => | jazyk = anglicky [75] => }} a přejali tak i jejich [[fénické písmo]]. [76] => [77] => Za první politické uspořádání, v němž se uplatnily některé demokratické prvky, se považuje to, jež vzniklo v jistých [[Starověké Řecko|řeckých]] městských státech (zejména v [[Athény|Athénách]] spojených s přístavem [[Pireus]]) a trvalo přibližně 100 let – od poloviny pátého do poloviny čtvrtého století před naším letopočtem. Tato demokracie se však vztahovala jen na [[svoboda|svobodné]] muže, kteří měli [[občanství]] městského státu, tedy na menšinu. Je důležité zdůraznit, že se [[občanská práva]] nevztahovala na část svobodných mužů, na ženy, přistěhovalce, cizince a na otroky, proto není možné tento systém považovat za demokratický v moderním slova smyslu.{{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení = Vázičkin [79] => | jméno = Péťa [80] => | titul = Čím se athénská demokracie lišila od té naší? [81] => | periodikum = Seznam Médium [82] => | vydavatel = Seznam.cz [83] => | url = https://medium.seznam.cz/clanek/peta-vazickin-cim-se-athenska-demokracie-lisila-od-te-nasi-2562 [84] => | datum vydání = 2023-01-31 [85] => | jazyk = cs [86] => | datum přístupu = 2023-01-31 [87] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20230131141850/https://medium.seznam.cz/clanek/peta-vazickin-cim-se-athenska-demokracie-lisila-od-te-nasi-2562 [88] => | datum archivace = 2023-01-31 [89] => }} Volba probíhala losem, tudíž rozhodovala náhoda a nikoli volič. Velký význam pro demokracii měla [[agora]], obchodní a politický prostor ve středu města. Po obsazení řeckých států Římem tato částečná demokracie jako systém státního zřízení zde na dvě tisíciletí prakticky zaniká. Řecká demokracie byla nejen procesně, ale i obsahově značně odlišná od současné – zejména neznala ochranu práv jednotlivce. [[Sókratés|Sokratés]] byl odsouzen k smrti athénským shromážděním, případná [[ostrakizace]] záležela na momentální náladě hlasujících atp. [90] => [91] => Ve starověkém Římě existoval [[římský senát]] a volená [[Magistratus|magistratura]]. Obchodně politické místo zde reprezentovalo [[Fórum (antika)|fórum]] (například [[Forum Romanum]]). [92] => [93] => Po středověku se na počátku [[novověk]]u demokracie objevuje nejdříve v bohaté koloniální Anglii, která se postupně přetváří z monarchie v konstituční monarchii. V druhé polovině [[18. století]] vzniká demokracie ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], byť ve smyslu [[republikánství]]. Demokratickým étosem byly živeny i některé proudy Velké francouzské revoluce. V průběhu 19. století vznikají z těchto zdrojů novodobé liberální demokracie po Evropě, pro něž jsou zcela novými znaky jednak [[Zastupitelská demokracie|zastupitelský systém]], jednak liberální výdobytky plného osvobození lidí z [[poddanství]] a z moci [[Feudál|feudální aristokracie]]. Během druhé poloviny 19. století a v prvních desetiletích 20. století dochází ke stále většímu rozšíření osob oprávněných volit (např. [[volební právo žen]]) až po zásady dnešního všeobecného volebního práva, které vylučuje již jen osoby např. nezletilé, nesvéprávné nebo cizince. [94] => [95] => V době mezi dvěma světovými válkami dochází k selhání demokracií v řadě evropských států jako např. Itálie, později Německo, Španělsko, Portugalsko a četné další. Před druhou světovou válkou patřilo [[První republika|Československo]] k nejvyspělejším světovým demokraciím. [96] => [97] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se v [[Západní svět|západní Evropě]] etablují demokratické země, zatímco demokracie v zemích sovětského vlivu jsou likvidovány. Sovětské satelity jsou řízeny totalitně. Koncem 80. let dochází k rozpadu sovětského bloku a k restauraci demokracií (Polsko, Československo, Maďarsko a další státy), nebo k pokusům o zavedení funkční demokracie vlastně vůbec poprvé (např. Rusko). Předpovídá se zlatý věk demokracie kolem celého světa, nicméně postup v řadě států je obtížnější než se předpokládalo. [98] => [99] => V oblasti třetího světa dochází k zavádění demokracií postupně, zejména po druhé světové válce a nově od 90. let, ovšem s více než spornými výsledky. Alarmujícím případem zneužití implantace demokracie byla [[Rwandská genocida|genocida ve Rwandě]]. [100] => [101] => Historické srovnání demokracií ukazuje, že daňový systém a [[byrokracie]] jsou základními prvky demokracie.{{Citace elektronického periodika [102] => | autor1 = Field Museum of Natural History [103] => | titul = Like it or not, history shows that taxes and bureaucracy are cornerstones of democracy [104] => | periodikum = phys.org [105] => | datum_vydání = 2021-02-18 [106] => | url = https://phys.org/news/2021-02-history-taxes-bureaucracy-cornerstones-democracy.html [107] => | datum_přístupu = 2022-12-22 [108] => | jazyk = anglicky [109] => }} [110] => [111] => == Teorie demokracie == [112] => {{Podrobně|Teorie demokracie}} [113] => Teorie demokracie je vědní předmět spadající do oboru [[politologie]]. Zabývá se podstatou hodnot i funkčních zákonitostí obsahu a procesů demokracie. Poznatky o antické demokracii jsou zprostředkovány především z děl [[Aristotelés|Aristotela]] a některých historiků jako třeba [[Thúkýdidés|Thúkýdida]]. [114] => [115] => V moderní době bývá demokracie zdůvodňována dvěma základními teoriemi demokracie: klasickou liberální teorií [[John Stuart Mill|J.S. Milla]] a konkurenční teorií demokracie [[Josef Alois Schumpeter|J. Schumpetera]]. První vychází z premisy delegace a převádění úkolů voliči na zastupitele, druhá více odráží skutečnou praxi a spíše předpokládá, že kandidáti soutěží na trhu politických osobností a stran, z nichž si volič vybírá a po volbách na ně má již jen omezený vliv. Zatímco první teorie spíše odráží koncepci demokratických hodnot, druhá přesněji popisuje praxi. Mezi oběma teoriemi a zastánci jejich směrů panuje určité napětí, které odráží i vztah ideál – realita. [116] => [117] => Oba výše uvedené teoretické modely v zásadě spočívají na většinovém pravidlu vlády (se základní právní ochranou menšin). V případě některých společností se složitým vnitřním uspořádáním se nicméně ujaly modely demokracie, které relativně trvalým menšinám zaručují vyšší úroveň ochrany vlastní účastí – demokracie označované jako [[konsensuální demokracie|konsensuální]] popř. konsociační. Hodnocení těchto dílčích modelů je ambivalentní – sice umožňují existenci demokracie ve státních útvarech, které by ji jinak nesnesly, zároveň jsou ale poměrně málo akceschopné. [118] => [119] => [[Roger Scruton]] tvrdí, že demokracie sama nemůže zajistit osobní a politické svobody, pokud nejsou přítomny instituce občanské společnosti.{{cite news | url=http://www.bbc.co.uk/news/magazine-23607302 | title=A Point of View: Is democracy overrated? | author=Roger Scruton | publisher=BBC News | date=2013-08-09}} [120] => [121] => Ve veřejném prostoru se často za demokracii považuje její typ [[liberální demokracie]]. [122] => [123] => == Měření demokracie == [124] => [[Soubor:Countries democratizing or autocratizing substantially and significantly 2010–2020.svg|náhled|400x400px|Země s eroze demokracie (červená) nebo demokratizující (modrá) (2010–2020).Nazifa Alizada, Rowan Cole, Lisa Gastaldi, Sandra Grahn, Sebastian Hellmeier, Palina Kolvani, Jean Lachapelle, Anna Lührmann, Seraphine F. Maerz, Shreeya Pillai, and Staffan I. Lindberg. 2021. Autocratization Turns Viral. Democracy Report 2021. University of Gothenburg: V-Dem Institute. https://www.v-dem.net/media/filer_public/74/8c/748c68ad-f224-4cd7-87f9-8794add5c60f/dr_2021_updated.pdf]] [125] => Úroveň demokracie lze odhadnout pomocí měření demokracie{{Citace monografie | příjmení =Plíhal | jméno=Tomáš | titul=Autokracie, demokracie a ekonomický růst | datum vydání= 2015 | url=https://is.muni.cz/th/cljw7/Plihal_DP.pdf}} publikovaných několika organizacemi podle různých definic demokracie a opírají se o různé typy dat. Mezi indexy měřícími demokracii jsou index demokracie-diktatury,{{Citace monografie | příjmení =Ristei | jméno=Mihaiela | titul=The Democracy Cluster Classification Index | vydavatel=Political Analysis | url=https://doi.org/10.1093/pan/mpt004 | datum vydání= 2013}} polity data series{{Citace monografie | příjmení =Casper | jméno=Gretchen | titul=Correlation Versus Interchangeability: the Limited Robustness of Empirical Finding on Democracy Using Highly Correlated Data Sets | vydavatel=Political Analysis | url=https://doi.org/10.1093/pan/mpg009 | datum vydání= 2003}} a V-Dem indexy demokracie,{{Citace monografie| titul=The V-Dem Dataset |url=https://v-dem.net/data/the-v-dem-dataset/ | instituce=V-Dem Institut | datum vydání = 2014 | citace = 2023-03-01}} které zahrnují samostatné indexy volební demokracie, [[liberální demokracie]], participativní demokracie, deliberativní demokracie a rovnostářske demokracie. [[Index demokracie]] rozděluje zemi na úplne demokracie, demokracie s nedostatky, hybridní režimy a autoritářské režimy a číselně hodnotí dosaženou míru demokracie ve 166 státech pomocí 60 indikátorů řazených do pěti oblastí: 1. Volební proces a pluralismus; 2. fungování vlády; 3. účast v politice; 4. politická kultura; 5. občanské svobody. Některé aspekty demokracie lze měřit pomocí index [[Freedom House]], [[index lidského rozvoje]], Democracy ranking,[http://democracyranking.org/wordpress The Democracy Ranking of the Quality of Democracy] [[efektivní počet stran|efektivního počtu stran]]{{Citace kvalifikační práce [126] => | příjmení = Novotný [127] => | jméno = Ondřej [128] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [129] => | titul = Možnosti a limity uplatnění taageperovské prediktivní logiky při zkoumání volebních soutěží na substátní úrovni [130] => | url = https://theses.cz/id/rwesmt/ [131] => | typ práce = Diplomová práce [132] => | vedoucí = doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. [133] => | rok = 2009 [134] => | počet stran = [135] => | strany = [136] => | citace = 2023-02-18 [137] => | poznámka = [138] => | jazyk = [139] => }} a [[Gallagherův index|Gallagherova indexu]].{{Citace monografie [140] => | příjmení = Gallagher [141] => | jméno = Michael [142] => | titul = The Politics of Electoral Systems [143] => | vydavatel = Department of Political Science, Trinity College Dublin [144] => | url = https://www.tcd.ie/Political_Science/people/michael_gallagher/ElSystems/Docts/ElectionIndices.pdf [145] => | datum vydání = 2006 [146] => }} Zvyšování úrovně demokracie vede k [[Demokratizace|demokratizaci]], na druhé straně snížení úrovně demokracie vede k [[Eroze demokracie|erozi demokracie]] a [[demokratický deficit|demokratickému deficitu]]. Lze pozorovat [[demokratizační vlny|vlny demokratizace]]. [147] => [148] => == Demokracie ve světě == [149] => Demokracie je jeden z nejrozšířenějších způsobů řízení státu. Mezi demokratické státy patří téměř všechny státy Evropy, Austrálie, Nový Zéland, Indie, Izrael, USA, Kanada či některé státy v Jižní Americe.{{doplňte zdroj}} [150] => [151] => Demokracie předpokládá svobodnou politickou soutěž. Proto je základem a ideálem demokracie svobodné formování veřejného mínění[http://www.richardjung.cz/Mineni_verejne.pdf Mínění] veřejné, in: Reifová, I. (ed.) (2004), Slovník mediální komunikace., které je současně základem autentické svobody občanů. Vyspělost a hloubka demokratického uspořádání dále principiálně závisí na vyspělosti elit dané země a zejména na jejich schopnosti, jakým způsobem a v jakém rozsahu dokážou tyto elity nalézat a veřejnosti předkládat závažná témata. [152] => [153] => Mnozí lidé (např. spisovatel [[Francis Fukuyama]]) považují demokracii za nejlepší státní zřízení a tvrdí, že zde demokracie bude navždy. Naopak mezi odpůrce demokracie patřil například [[Aristotelés|Aristoteles]], jemuž „…demokracie splývala s vládou lůzy…“. Ačkoliv Aristoteles pracoval s dobovým poznáním a rozeznával i kladnou verzi demokracie, pouze pod jiným svým názvem politeia, jeho postřehy a varování o možnosti degenerace „lidových“ zřízení jsou stále vysoce aktuální.{{Fakt/dne|20200112145603|}} [154] => [155] => === Česko === [156] => O omezené demokracii můžeme hovořit už v souvislosti s přijetím [[Prosincová ústava|Prosincové ústavy]] v roce [[1867]]. Nicméně až po přijetí [[Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku|všeobecného a rovného volebního práva]] v roce [[1907]] [[Předlitavsko|předlitavská část monarchie]] splňovala jednu z hlavních norem, které definují moderní demokracii. V Česku poté existovala demokracie v rámci [[První republika|první republiky]] mezi roky [[1918]] až [[1938]]. Roku 1920 bylo volební právo přiznáno ženám. Mezi roky [[1948]] až [[1989]] zde panoval [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]]. Od roku 1989 je v Česku demokracie. V roce [[2014]] bylo 48 % lidí spokojených s fungováním demokracie v Česku a 49 % nespokojených (výzkum [[Centrum pro výzkum veřejného mínění|CVVM]] [[SOÚ AV|SOÚ AV ČR]]). V roce 2013 bylo nespokojených 63 %.{{Citace periodika [157] => | příjmení = [[ČTK]]. EuroZprávy.cz [158] => | jméno = [159] => | titul = Je lepší totalita, či demokracie? Česko je rozdělené, potvrdil průzkum [160] => | periodikum = eurozprávy.cz [161] => | datum vydání = 2014-03-06 [162] => | ročník = [163] => | číslo = [164] => | strany = [165] => | jazyk = [166] => | url = https://eurozpravy.cz/domaci/zivot/88693-je-lepsi-totalita-ci-demokracie-cesko-je-rozdelene-potvrdil-pruzkum [167] => | datum přístupu = 2023-02-02 [168] => | datum = [169] => }} V šetření v srpnu a září 2021 vyjádřilo 48 % respondentů spokojenost a 48 % nespokojenost.{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = Čadová [171] => | jméno = Naděžda [172] => | příjmení2 = AVČR [173] => | jméno2 = Centrum pro výzkum veřejného mínění [174] => | titul = Česká veřejnost o fungování demokracie a nedemokratických alternativách politického systému – srpen/září 2021 [175] => | periodikum = CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění [176] => | url = https://cvvm.soc.cas.czindex.php/?option=com_content&view=article&id=5513:ceska-verejnost-o-fungovani-demokracie-a-nedemokratickych-alternativach-politickeho-systemu-srpen-zari-2021&catid=35:demokracie-obcanska-spolecnost [177] => | jazyk = cs-cz [178] => | datum přístupu = 2023-02-02 [179] => }}{{Nedostupný zdroj}} [180] => [181] => {| class="wikitable sortable" [182] => |+Index demokracie pro Českou republiku [183] => !Rok [184] => !Pořadí [185] => !Bodové hodnocení (0–10) [186] => !Slovní popis [187] => |- [188] => |2019 [189] => |32. [190] => |7,69 [191] => |demokracie s vadami [192] => |- [193] => |2020 [194] => |31. [195] => |7,67 [196] => |demokracie s vadami [197] => |- [198] => |2021 [199] => |29. [200] => |7,74 [201] => |demokracie s vadami [202] => |- [203] => |2022 [204] => |25. [205] => |7,97 [206] => |demokracie s vadami [207] => |} [208] => [209] => == Kritika demokracie == [210] => {{Podrobně|Kritika demokracie}} [211] => Každé společenské zřízení je terčem kritiky jak zevnitř, tak zvenčí, jak ze strany zastánců jiných ideologií a forem vlády, tak jeho stoupenců. Demokracie je dnes západním světem uznávána jako optimální forma vlády (nebo alespoň jako ta „nejméně špatná“, jak tvrdil britský premiér [[Winston Churchill|Churchill]]). Byla vždy a je cílem rozličných námitek, z nichž za hlavní můžeme považovat např. [212] => [213] => * [[Platón]] ve své [[Ústava (Platón)|Ústavě]] kritizoval demokracii jako vládu lůzy ([[Ochlokracie|ochlokracii]]) a jako ideální formu řízení státu navrhoval vládu [[filosof]]ů, jejichž největší předností oproti nevzdělanému davu je moudrost. Moderní obdoba této kritiky mluví o hloupých voličích a [[Populismus|populistických]] [[Politik|politicích]], kteří na tuto hloupost a závislost na emocích spoléhají. Otázkou také je, zda jsou vůbec obyčejní lidé způsobilí vybírat si politické vedení.{{Citace monografie [214] => | příjmení = Carl [215] => | jméno = Schmitt [216] => | příjmení2 = [217] => | jméno2 = [218] => | titul = Die Diktatur [219] => | vydání = [220] => | vydavatel = [221] => | místo = [222] => | rok vydání = 1921 [223] => | počet stran = [224] => | strany = [225] => | isbn = [226] => }}{{Citace monografie [227] => | příjmení = Platón [228] => | jméno = [229] => | příjmení2 = [230] => | jméno2 = [231] => | titul = Ústava [232] => | vydání = [233] => | vydavatel = Academia [234] => | místo = Praha [235] => | rok vydání = 1993 [236] => | počet stran = 524 [237] => | strany = [238] => | isbn = [239] => }} [240] => [241] => * [[Aristotelés]] při svém dělení soudobých forem vlády zařadil demokracii do skupiny stojící proti vhodným formám vlády, spolu s [[Tyrannis|tyranií]] a [[oligarchie|oligarchií]]. Za ideální považoval monarchii jakožto vládu urozeného, a aristokracii, vládu skupiny privilegovaných. Třetí v pořadí doporučoval systém s názvem politeia, který se blíží zastupitelské demokracii, kde existuje menší skupina volených představitelů, kteří získávají mandáty ve svobodných volbách.{{Citace monografie [242] => | příjmení = Aristoteles [243] => | jméno = [244] => | příjmení2 = [245] => | jméno2 = [246] => | titul = Politika [247] => | vydání = [248] => | vydavatel = OIKOYMENH [249] => | místo = Praha [250] => | rok vydání = 2020 [251] => | počet stran = 160 [252] => | strany = [253] => | isbn = [254] => }} Antická demokracie preferovala výběr zastupitelů losem. [255] => * Německý filozof [[Oswald Spengler]] kritizoval demokracii, nazýval ji "vládou peněz", jelikož podle něj si bohatý může najmout prostředky na kampaň a pomocí demagogie se dostat k moci. Tudíž zde dochází k velkému zvýhodňování majetnějších politiků, což může zapříčinit silně oligarchickou vládu navzájem spřízněných podnikatelů. Právě spojování politických a ekonomických zájmů vjedno nevyhnutelně vede k úpadku.{{Citace monografie [256] => | příjmení = Spengler [257] => | jméno = Oswald [258] => | příjmení2 = [259] => | jméno2 = [260] => | titul = Zánik západu [261] => | vydání = 1918 [262] => | vydavatel = Europa [263] => | místo = Praha [264] => | rok vydání = 2010 [265] => | počet stran = 776 [266] => | strany = [267] => | isbn = [268] => }} [269] => [270] => * Totalitní a autoritativní režimy a jejich stoupenci kritizují demokracii za to, že je slabá, tj. že neumí reagovat rychle a účelně na nenadálé krize, jako jsou války, přírodní pohromy a jiné neočekávané události. V dějinách můžeme nalézt příklady, kdy tomu tak bylo, např. [[Velká hospodářská krize|hospodářská krize]] z roku 1929, vzestup [[Nacismus|nacismu]] a následná politika [[appeasement]]u před druhou světovou válkou, [[Únor 1948|komunistický převrat]] v Československu, [[Zemětřesení na Haiti 2010|zemětřesení na Haiti]] v roce 2010 a mnoho dalších.{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = SVĚT: Přichází čas diktatury? - Neviditelný pes [272] => | periodikum = iDNES.cz [273] => | url = https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/svet-prichazi-cas-diktatury.A200130_215444_p_zahranici_wag [274] => | datum vydání = 2020-02-01 [275] => | datum přístupu = 2021-01-16 [276] => }} [277] => * Filozof [[Carl Schmitt]] upozornil, že jedinou proměnnou, kterou se demokraté řídí, je vůle lidu. Ale ta nemusí nutně znamenat tu nejlepší volbu, protože mnohdy nejsou pochopeni (a ani voleni) ti schopnější lídři. Tudíž demokracie pracuje s ideálním názorem, že si lid pokaždé zvolí nejlepší politiky, k čemuž podle něj rozhodně nedochází. Proto podle něj radši politici sází na populistické a liberální aspekty vedoucí k podpoře místo odborné (a často nepopulární) stránky věci. Tento stav dle Schmittova názoru vede ke společenské stagnaci a úpadku morálky. [278] => * Demokracie nezajišťuje mezinárodní bezpečnost státu před agresí diktatur, ale války mezi demokratickými státy navzájem jsou výjimkou. „Demokratický mír“ je však narušen mezinárodním obchodem a organizacemi.{{Citace elektronického periodika [279] => | příjmení1 = Grabmeier [280] => | jméno1 = Jeff [281] => | autor1 = The Ohio State University [282] => | titul = 'Democratic peace' may not prevent international conflict [283] => | periodikum = phys.org [284] => | datum_vydání = 2015-09-03 [285] => | url = https://phys.org/news/2015-09-democratic-peace-international-conflict.html [286] => | datum_přístupu = 2022-12-22 [287] => | jazyk = anglicky [288] => }} [289] => * Vždy se soustavně objevovaly a objevují názory, že v demokracii nejsou dodržována některá lidská práva – od základních po intelektuální. Demokracie sama o sobě nezajišťuje svobodu a lidská práva: „V uplynulých padesáti letech demokracie a svoboda na Západě splynuly. Jinde ve světě jsou však tyto dvě věci často odděleny. Demokracie vzkvétá, svoboda nikoli.“{{Citace monografie [290] => | příjmení = 1964- [291] => | jméno = Zakaria, Fareed, [292] => | titul = Budoucnost svobody : neliberální demokracie v USA i ve světě [293] => | oclc = 85158516 [294] => | vydání = Vyd. 2., opr [295] => | vydavatel = Academia [296] => | místo = Praha [297] => | počet stran = 363 [298] => | isbn = 8020012850 [299] => }} [300] => [301] => * Ukazuje se, že demokracie nezapříčiňuje ekonomický rozvoj.{{Citace elektronického periodika [302] => | příjmení1 = Robinson [303] => | jméno1 = James A. [304] => | titul = Economic development and democracy [305] => | periodikum = Annual Review of Political Science [306] => | ročník = 9 [307] => | číslo = 1 [308] => | datum_vydání = 2006-06-01 [309] => | strany = 503–527 [310] => | url = https://scholar.harvard.edu/jrobinson/files/jr_econdevelopment.pdf [311] => | jazyk = anglicky [312] => | doi = 10.1146/annurev.polisci.9.092704.171256 [313] => }} Spíše platí podmínka určité minimální ekonomické úrovně pro životaschopnou liberální, neboli ústavní demokracii. [314] => * V posledních letech se stále častěji mluví o neschopnosti liberální demokracie čelit aktuálním geopolitickým výzvám (migrace, [[terorismus]], vzestup [[Čína|Číny]], [[Pandemie covidu-19|koronavirová pandemie]]...).{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Proč nemají intelektuálové v oblibě liberalismus [316] => | periodikum = Centrum pro studium demokracie a kultury [317] => | url = https://www.cdk.cz/proc-nemaji-intelektualove-v-oblibe-liberalismus [318] => | datum vydání = 2015-12-10 [319] => | jazyk = cs [320] => | datum přístupu = 2021-01-16 [321] => }}{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = Volný trh má slabiny, přibývá státního kapitalismu a ubývá demokracie. Proč? [323] => | periodikum = HlídacíPes.org [324] => | url = https://hlidacipes.org/volny-trh-ma-slabiny-pribyva-statniho-kapitalismu-ubyva-demokracie-proc/ [325] => | datum vydání = 2017-09-05 [326] => | jazyk = cs [327] => | datum přístupu = 2021-01-16 [328] => }}{{Citace elektronického periodika [329] => | příjmení = EuroZprávy.cz [330] => | titul = Konec demokracie ve světě se blíží? Známý politolog si zoufá {{!}} EuroZprávy.cz [331] => | periodikum = eurozpravy.cz [332] => | url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/amerika/konec-demokracie-ve-svete-se-blizi-znamy-politolog-si-zoufa.7d8f72f9/ [333] => | jazyk = cs [334] => | datum přístupu = 2021-01-16 [335] => }}{{Citace monografie [336] => | příjmení = Patrick J. [337] => | jméno = Deneen [338] => | příjmení2 = [339] => | jméno2 = [340] => | titul = Proč selhal liberalismus [341] => | vydání = 1. vydání [342] => | vydavatel = Academia [343] => | místo = Praha [344] => | rok vydání = 2020 [345] => | počet stran = 180 [346] => | strany = [347] => | isbn = [348] => }} [349] => [350] => * Obecně platí, že rozhodnutí skupiny není lepší či vyváženější než rozhodnutí jednotlivce.{{Citace elektronického periodika [351] => | příjmení1 = Simon [352] => | jméno1 = Clea [353] => | titul = Research overturns belief that groups reach more balanced, less hawkish decisions [354] => | periodikum = phys.org [355] => | datum_vydání = 2022-04-12 [356] => | url = https://phys.org/news/2022-04-overturns-belief-groups-hawkish-decisions.html [357] => | datum_přístupu = 2022-12-22 [358] => | jazyk = anglicky [359] => }} Demokracie tedy nenabízí lepší rozhodování než diktatura jednotlivce. Pravda také nevzniká hlasováním, to je leda [[argumentační klam]] zvaný [[argumentum ad populum]]. [360] => [361] => == Odkazy == [362] => [363] => === Reference === [364] => {{překlad|en|Democracy|633199280}} [365] => [366] => [367] => === Literatura === [368] => * {{Citace monografie [369] => | příjmení = Aristotelés [370] => | odkaz na autora = Aristotelés [371] => | titul = Politika [372] => | vydavatel = Rezek [373] => | místo = Praha [374] => | rok = 1998 [375] => | isbn = 80-86027-10-4 [376] => }} [377] => * {{Citace monografie [378] => | příjmení = Aristotelés [379] => | odkaz na autora = Aristotelés [380] => | titul = Athénská ústava [381] => | vydavatel = Baset [382] => | místo = Praha [383] => | rok = 2004 [384] => | isbn = 80-7340-061-8 [385] => }} [386] => * [[Bohuslav Brouk|BROUK, Bohuslav]]. ''O svobodě a demokracii''. Londýn: vl. nákl., 1960 (in: B. BROUK: ''Zde trapno existovat'', ed. V. A. Debnár, Brno: Host, 2008. {{ISBN|978-80-7294-248-0}}) [387] => * [[HANS Joachim Störig]]. ''Malé dějiny filosofie''. Karmelitánské nakladatelství., Kostelní Vydří. 2000. {{ISBN|80-7192-500-4}} [388] => * {{Citace monografie [389] => | příjmení = Cabada [390] => | jméno = Ladislav [391] => | odkaz na autora = Ladislav Cabada [392] => | příjmení2 = Kubát a kol. [393] => | jméno2 = Michal [394] => | odkaz na autora2 = Michal Kubát [395] => | příjmení3 = a kol. [396] => | titul = Úvod do studia politických věd [397] => | vydavatel = Eurolex Bohemia s. r. o. [398] => | místo = Praha [399] => | rok = 2004 [400] => | isbn = 80-86432-63-7 [401] => | stran = 495 [402] => }} [403] => * {{Citace monografie [404] => | příjmení = Novák [405] => | jméno = Miroslav [406] => | odkaz na autora = Miroslav Novák (politolog) [407] => | titul = Systémy politických stran : Úvod do jejich srovnávacího studia [408] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [409] => | místo = Praha [410] => | rok = 1997 [411] => | isbn = 80-85850-22-2 [412] => }} [413] => * {{Citace monografie [414] => | příjmení = Dahl [415] => | jméno = Robert A. [416] => | odkaz na autora = Robert A. Dahl [417] => | titul = O demokracii : průvodce pro občany [418] => | vydavatel = Portál [419] => | místo = Praha [420] => | rok = 2001 [421] => | isbn = 80-7178-422-2 [422] => }} [423] => * CHLUP, Vladimír. ''Západ. Kronika naší kultury.'' Olomouc: Vladimír Chlup, 2017. {{ISBN|978-80-903958-7-9}}. [424] => * {{Citace monografie [425] => | příjmení = Sartori [426] => | jméno = Giovanni [427] => | odkaz na autora = Giovanni Sartori [428] => | titul = Teória demokracie [429] => | vydavatel = Archa [430] => | místo = Bratislava [431] => | rok = 1993 [432] => | isbn = 80-7115-049-5 [433] => }} [434] => [435] => === Související články === [436] => * [[Demokratura]] [437] => * [[Korporativismus]] [438] => * [[Teorie podkovy]] [439] => * [[Srovnání volebních systémů]] [440] => * [[Volební právo v Česku]] [441] => * [[Rovnost (právo)]] [442] => * [[Poměrný volební systém]] [443] => [444] => === Externí odkazy === [445] => * {{commonscat}} [446] => * {{Otto|heslo=Demokracie}} [447] => * {{Wikislovník|heslo=demokracie}} [448] => * {{Wikicitáty|téma=Demokracie}} [449] => * {{NK ČR|věc=ano}} [450] => [451] => {{Demokracie}} [452] => {{Autoritní data}} [453] => {{Portály|Politika|Filozofie}} [454] => [455] => [[Kategorie:Demokracie| ]] [456] => [[Kategorie:Politické systémy]] [457] => [[Kategorie:Volby]] [] => )
good wiki

Demokracie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aristotelés','ústava','První republika','Zastupitelská demokracie','liberální demokracie','fénické písmo','Seznam forem vlády','18. století','Eroze demokracie','volební právo žen','volební právo','řečtina'

Aristotelés

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Ústava

Ústava je základní právní dokument, který stanovuje základní principy a pravidla pro fungování státu.