Array ( [0] => 15483662 [id] => 15483662 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Den [uri] => Den [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => "DEN je český internetový deník, který se zaměřuje na aktuální události, analýzy a komentáře z oblasti politiky, ekonomiky, kultury, sportu a vědy. Byl založen v roce 2009 Janem Potůčkem a dalšími novináři. Na svých stránkách DEN nabízí nejen zpravodajství, ale také rozhovory, komentáře a publicistické články od renomovaných autorů. Cílem DEN je poskytovat čtenářům kvalitní a nezávislé informace. Je registrován jako soukromá obchodní společnost, která je financována převážně z vlastních zdrojů a reklamních příjmů. Webová stránka DEN.cz patří mezi nejnavštěvovanější a nejčtenější zpravodajské portály v České republice." [oai] => "DEN je český internetový deník, který se zaměřuje na aktuální události, analýzy a komentáře z oblasti politiky, ekonomiky, kultury, sportu a vědy. Byl založen v roce 2009 Janem Potůčkem a dalšími novináři. Na svých stránkách DEN nabízí nejen zpravodajství, ale také rozhovory, komentáře a publicistické články od renomovaných autorů. Cílem DEN je poskytovat čtenářům kvalitní a nezávislé informace. Je registrován jako soukromá obchodní společnost, která je financována převážně z vlastních zdrojů a reklamních příjmů. Webová stránka DEN.cz patří mezi nejnavštěvovanější a nejčtenější zpravodajské portály v České republice." [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [2] => '''Den''' má dva významy: [3] => # [[Fyzikální jednotka|jednotka]] [[čas]]u trvající 24 [[Hodina|hodin]], [4] => # denní doba, čas mezi [[Východ slunce|východem]] a [[Západ slunce|západem slunce]], tedy opak [[noc]]i. [5] => [6] => Den o 24 hodinách je obvykle ohraničen [[půlnoc]]í daného [[Časové pásmo|časového pásma]] a tvoří základní jednotku [[kalendář]]e. Dříve se obvykle počítal a dosud v mnoha náboženstvích počítá od západu slunce do dalšího západu slunce. [7] => Jeho délka je dána dobou [[Rotace Země|otočení Země]] kolem osy vzhledem ke [[Slunce|Slunci]], tedy se započtením pohybu po [[Oběžná dráha|oběžné dráze]] kolem Slunce. Samotná perioda rotace je asi o 4 minuty kratší a nazývá se [[Hvězdný čas|hvězdný den]] (doba rotace vzhledem ke vzdáleným hvězdám). [8] => [9] => Délka dne a noci se mění nejen v rámci [[rok]]u a [[Roční období|ročních období]], ale i se [[Zeměpisná šířka|zeměpisnou šířkou]]. Nejkratší a nejdelší je den o [[slunovrat]]ech a stejně dlouhý jako noc při [[rovnodennost]]i. Jiná je situace za [[Polární kruh|polárními kruhy]], kde slunce část roku nezapadá a [[polární den]] může trvat až půl roku (na [[Zeměpisný pól|pólech]]). [10] => [11] => Střídání dne a noci je základní, tzv. [[cirkadiánní rytmus]] ovlivňující život na Zemi včetně lidské činnosti. [12] => [13] => == Latinské názvosloví == [14] => Středověcí [[Výpočet data Velikonoc|komputisté]] někdy nazývali takovýto den ''dies usualis'' nebo ''artificialis''. Celý den (tedy světlý den a noc) byl ve [[středověk]]u nazýván ''dies integer'' nebo také ''dies naturalis'', v [[Církevní právo|církevním právu]] pak ''dies legitimus''. [15] => [16] => == Historie dělení dne == [17] => Okamžik [[půlnoc]]i (stejně jako okamžik [[poledne]]) je pouze teoretický, byl stanoven až v [[novověk]]u v důsledku rozvoje vědy. V minulosti byl rytmus dne určován světlem a tmou. [18] => [19] => Den se dělil na '''horae inaequales''' („hodiny nestejnoměrné“). Den (v užším slova smyslu) byl rozdělen na 12 hodin, na stejný počet hodin byla rozdělena i noc. Protože délka dne a noci v průběhu roku kolísá, kolísala i délka denní a noční hodiny. Při [[Zimní slunovrat|zimním slunovratu]] např. hodina dne = 30 min, hodina noci 90 min. [20] => [21] => V církevním prostředí bylo běžné dělení dne podle [[Denní modlitba církve|denních modliteb]], tzv. hodinek: '''matutinum''' ([[rozbřesk]]), '''hora prima''' (1. hodina - východ [[slunce]]), '''h. tercia''' (3. hodina - uprostřed dne [[dopoledne]]), '''h. sexta''' (6. hodina - [[poledne]]), '''h. nona''' (9. hodina, uprostřed [[odpoledne]]), '''vespera''' (večerní - hodina před západem slunce), '''závěr - completorium''' (krátce po západu slunce). [22] => [23] => Dělení dne dle '''horae equales''' („hodiny stejnoměrné“) se prosadilo až na konci [[středověk]]u. Krom námi dnes používaného způsobu, kdy den dělíme od půlnoci do půlnoci na 24 hodin (tzv. německý čas), existovalo 24 hodin, které se počítaly od západu slunce do západu (tzv. italský nebo český čas, ale obecně od starověku). Starý způsob byl zatlačen, protože západ slunce je pohyblivý (v rámci dvou dnů sice jen nepatrně, během roku však o několik hodin). [24] => [25] => == Dělení dne dle času == [26] => [[Soubor:Hours of daylight vs latitude vs day of year cmglee.svg|náhled|vpravo|250px|Délka slunečního svitu v závislosti na poloze a ročním období.]] [27] => [28] => * [[ráno]] [29] => * [[dopoledne]] [30] => * [[poledne]] 12 h [31] => * [[odpoledne]] [32] => * [[večer]] [33] => * [[noc]] [34] => * [[půlnoc]] 24 h (0 h) [35] => [36] => == Hranice dne == [37] => Pro většinu denních zvířat i člověka přirozený den začíná východem a končí západem Slunce. Dnešní lidé se svými kulturními normami, znalostmi, ale i pod civilizačním tlakem toto přirozené pojetí dne opustili. [38] => [39] => V dnešní době počítáme den od půlnoci do půlnoci. V minulosti však byla denní doba od které byl počítán den různá. U nejstarších historických období lze však, díky velmi skrovným dokladům, určit zpětně počátek dne pouze s výhradami. Je předpoklad, že národy s lunárním kalendářem začínaly den od západu Slunce nebo od setmění, zatímco národy řídící se solárním kalendářem začínaly den východem Slunce. Tento předpoklad však neplatí všeobecně. [40] => * V [[Babylón]]u odborníci předpokládají jako počátek dne pro lidový kalendář západ Slunce, astronomové však prý počítali dny od půlnoci. Podle svědectví římských spisovatelů byl den v občanském životě počítán od východu Slunce.{{Doplňte zdroj}} [41] => * Obyvatelé Athén a Delf zřejmě v nejstarších dobách počítali dny od východu Slunce, později se však v Řecku prosadil lunisolární kalendář a Řekové přesunuli začátek dne na večer. Nepočítali ho však od západu Slunce, ale od setmění. Tento začátek dne byl v Řecku používán až do přijetí [[Juliánský kalendář|Juliánského kalendáře]].{{Doplňte zdroj}} [42] => * Peršané a Egypťané, kteří počítali čas podle Slunce, zahajovali den při východu Slunce. [43] => * Římané, jak píše [[Plinius starší]], začínali svůj den o půlnoci. Týkalo se to zřejmě právního a sakrálního jednání. Běžným lidem postačovalo počítání pouze světelného dne, noční hodiny pak byly připočítávány k předchozímu nebo následujícímu dni. Častější však bylo počítání dne od východu Slunce do dalšího východu. [44] => * Židovský kalendář počítal dny od západu do [[Západ Slunce|západu Slunce]] nebo od [[Soumrak|soumraku]] (když se objevily tři hvězdy druhé [[Hvězdná velikost|magnitudy]]). Tento způsob byl pak převzat i křesťanskou církví, která počítala den od nešpor. [45] => * V českých zemích se ve středověku používal tzv. ''italský čas'', kdy den začínal navečer (nebo na konci šera, tj. půl hodiny po západu Slunce. Výraz jako „dvě hodiny ze dne“ tedy znamenal dvě hodiny po západu Slunce a o tento večerní čas je nutné posunout zpět kalendářní den v moderním počítání dnů. Části dnů jako [[Štědrý den|Štědrý večer]], [[Halloween]], a předvečer svátku [[Anežka Římská|svaté Anežky]] jsou pozůstatky staršího modelu dne, kdy svátky začínaly již večer před vlastním dnem jejich oslav. Tento čas byl v českých zemích od první poloviny [[16. století]] vytlačován tzv. ''německým časem'', kdy den začínal o půlnoci.{{Doplňte zdroj}} [46] => * Současná běžná konvence je taková, že den začíná o půlnoci časem 0.00 a končí dosažením hodiny 24.00.{{zdroj?}} [[Juliánský den]] začínal v poledne, protože astronomická měření v dřívějších dobách neumožňovala přesné stanovení půlnoci. Zpřesnění hodin nezávislých na Slunci však umožnilo zavést Modifikované juliánské datum, které začíná o půlnoci. [47] => * [[Muslim]]ové zachovávají v měsíci [[Ramadán]]u každý den půst od úsvitu do západu Slunce. [48] => * [[Damašský dokument]], jehož kopie byla také nalezena mezi [[svitky od Mrtvého moře]], stanoví s ohledem na zachovávání [[Sabat]]u že, ''Nikdo se nesmí v pátek zabývat jakoukoli prací od chvíle, kdy sluneční disk stojí nad obzorem ve vzdálenosti rovnající se svému průměru,'' z čehož zřejmě vyplývá, že klášterní společenství, zabývající se touto prací, uvažovalo s koncem dne krátce před západem Slunce. [49] => [50] => V mnoha zemích včetně [[Česko|Česka]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]] se noc nazývá po předchozím dni, například „páteční noc“ a většinou tento termín zahrnuje celou noc mezi pátkem a [[Sobota|sobotou]]. To je v přímé opozici k židovskému a muslimskému vzoru. Tento rozdíl oproti občanskému dni může často vést k omylům a nedorozuměním. Události uvedené v chod o půlnoci jsou často uváděny, že nastaly den předtím. Televizní programy také uvádějí noční programy k předchozímu dni, i když programovací [[Videorekordér|VCR]] systém vyžaduje přísnou logiku začátku dalšího dne v 0.00 (další spornou otázkou je, že VCR sety s [[Dvanáctihodinové počítání|dvanáctihodinovou notací]] vyžadují označení takového záznamu jako „12:00 AM“). Výrazy jako "dnes", "včera" a "zítra" se staly během noci nejednoznačnými. [51] => [52] => Platnost denních lístků, propustek apod. může končit o půlnoci nebo zavírací dobou, pokud má dřívější termín. Přesto, jestliže daná služba (např. [[veřejná doprava]]) je provozována od 6.00 do 1.00 následujícího dne (což může být považováno za čas 25.00), může být právě tato poslední hodina počítána v rámci této služby za součást předchozího dne (také pro uspořádání [[Jízdní řád|jízdního řádu]]). [53] => [54] => == Astronomický význam == [55] => [[Soubor:Deviation of day length from SI day.svg|náhled|Odchylky délky dne dané nepravidelností rotace Země.]] [56] => Jako den se označuje doba jednoho otočení [[planeta|planety]] [[Země]] kolem své [[osa|osy]]. Rozlišuje se tzv. [[hvězdný čas|hvězdný den]], kdy se otočení sleduje relativně vůči hvězdnému pozadí, a [[Sluneční čas|sluneční den]], kdy se otočení sleduje relativně vůči [[Slunce|Slunci]]. Jelikož se Země současně s otáčením kolem své osy pohybuje i kolem Slunce, je hvězdný den o cca čtyři minuty kratší (tento rozdíl za [[rok]] dá dohromady jeden den, tzn. jedno otočení kolem osy, ke kterému došlo jedním oběhem kolem Slunce). [57] => [58] => Sluneční den trvá přesně 24 [[hodina|hodin]], hvězdný den trvá 23 [[hodina|hodin]], 56 [[minuta|minut]] a 4,09 [[sekunda|sekundy]]. [59] => [60] => Kvůli [[slapové zpomalování|slapovému zpomalování]] se délka dne velice zvolna prodlužuje (rotace Země se zpomaluje). Před 650 miliony let trvalo jedno otočení Země kolem osy přibližně 22 hodin. Délka dne je v současné době 86 400,002 sekundy a prodlužuje se o cca 2 [[milisekunda|milisekundy]] za století. Podle změny [[Orbita Měsíce|orbity Měsíce]] by to mělo být +2,3 ms/století, ale pozorováno je jen +1,8 ms/století.{{Citace elektronického periodika [61] => | titul = Earth's days getting longer: study (Update) [62] => | periodikum = phys.org [63] => | datum_vydání = 2016-12-07 [64] => | url = https://phys.org/news/2016-12-earth-days-longer.html [65] => | datum_přístupu = 2023-01-08 [66] => | jazyk = anglicky [67] => }} Aby tento rozdíl nezpůsoboval odchylku systému občanského času od rotace Země, zavádí se v systému [[Koordinovaný světový čas|UTC]] nepravidelná oprava přičtením (nebo hypoteticky v případě potřeby odečtením, to se však dosud nestalo) tzv. [[přestupná sekunda|přestupné sekundy]]. [68] => [69] => == Občanský význam == [70] => Jako den se označuje období 24 hodin mezi dvěma půlnocemi [[místní čas|místního času]], tzn. od 0.00 do 24.00. Den také označuje protiklad [[Noc|noci]], dobu od východu do západu [[Slunce]]. V průměru je den delší než noc, což je způsobeno dvěma faktory: jednak Slunce není [[bod]]ový [[zdroj světla]], ale má rozměr cca 32 [[úhlová minuta|úhlových minut]], jednak zemská [[atmosféra]] [[Lom světla|láme světlo]], takže i v době, kdy už je celé Slunce pod [[Obzor|obzorem]] (horizontem), dopadá na krajinu jeho [[rozptýlené světlo]]. Tyto jevy způsobují, že skutečný [[soumrak]] nastává až v době, kdy je střed Slunce cca 50 úhlových minut pod horizontem. Odpovídající čas závisí na [[Zeměpisné souřadnice|zeměpisné poloze]] a [[Roční doba|roční době]], ale minimálně se jedná o přibližně 7 minut. [71] => [72] => == Soustava SI == [73] => Den byl dříve v [[soustava SI|soustavě SI]] [[Vedlejší jednotka|vedlejší jednotkou]] času. Tato kategorie však byla v r. 2007 zrušena a den je v současnosti považován za mimosoustavovou jednotku, jejíž používání souběžně s jednotkami SI však akceptuje Příručka SI i [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM).''SI Brochure: The International System of Units (SI)''. Vydání 8., 2006; aktualizované 2014. Oddíl 4.1, tabulka 6: Non-SI units accepted for use with the International System of Units [https://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table6.html Dostupné online] {{Wayback|url=https://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table6.html |date=20190610152819 }} (anglicky) Značí se '''d'''. [74] => :1 d = 24 [[hodina|h]] = 1 440 [[minuta|min]] = 86 400 [[sekunda|s]] [75] => [76] => == Metaforické dny == [77] => V [[Bible|Bibli]] jako cesta k pochopení toho, že čas je pro [[Bůh|Boha]] nepodstatný, je vysloveno, že jeden den je pro něj totéž jako tisíc let ([[Kniha žalmů|Žalm]] 90, 4; [[Druhý list Petrův|2 list Petrův]] 3, 8). Také v 2. listu Petrově 3, 8 je jeden tisíc let líčen, jako by byl jeden den. Přesto někteří z expertů na Bibli interpretují tento text jako cestu k porozumění některých proroctví, jako se například nachází v [[Kniha Daniel|Knize Daniel]] (jako [[Zjevení Janovo|Janovo zjevení]]), kde jsou zmiňovány dny ve formě týdnů a roků. [78] => [79] => ==Meteorologie== [80] => Z hlediska meteorologie se určuje '''den charakteristický''', ve kterém došlo k dosažení nebo překročení určité prahové hodnoty meteorologického prvku, případně se vyskytl nebo naopak nevyskytl určitý meteorologický jev.http://slovnik.cmes.cz/heslo/24326 Meteorologický slovník – den charakteristický [81] => [82] => ;Podle maximální teploty [83] => *[[arktický den]] – maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty nejvýše –10 °C [84] => *[[ledový den]] – maximální teplota vzduchu nedosáhla hodnoty 0 °C [85] => *[[letní den]] – maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 25 °C nebo vyšší [86] => *horký den (též [[tropický den]]) – maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 30 °C nebo vyšší [87] => *velmi horký den – maximální teplota vzduchu dosáhla hodnoty 35,0 °C nebo vyšší [88] => [89] => ;Podle minimální teploty [90] => *[[mrazový den]] – minimální teplota vzduchu klesla pod 0 °C, takže se alespoň část dne vyskytl [[mráz]] [91] => *tropická noc – noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesla pod 20 °C (v Česku se uvažuje období mezi 21 h předchozího dne do 7 h daného dne) [92] => [93] => ;Podle denního úhrnu srážek [94] => *den bezsrážkový – den, v němž byly srážky nulové, nebo denní úhrn srážek nedosáhl určité prahové hodnoty [95] => *den se srážkami (též srážkový den) – den, v němž byly zaznamenány srážky nebo denní úhrn srážek dosáhl určité nízké prahové hodnoty. (k období od 06:00 UTC daného dne do 06:00 UTC následujícího dne). V datech ČHMÚ se jako den se srážkami označuje období mezi klimatologickými termíny 7 h daného dne a 7 h následujícího dne, pokud byly v tomto období zaznamenány alespoň neměřitelné srážky. [96] => [97] => ;Podle charakteru srážek [98] => *den s deštěm – den se srážkami, v němž byly zaznamenány srážky v podobě trvalého deště nebo deště v přeháňkách. V Česku k zařazení mezi dny s deštěm stačí i neměřitelné srážky. [99] => *den se sněžením – den se srážkami, v němž bylo pozorováno sněžení, případně padaly sněhově krupky, sněhová zrna, zmrzlý déšť nebo krupky, ledové jehličky nebo sníh s deštěm. V některých zemích (např. v Německu) je definice zúžena na dny, kdy se vyskytly výlučně tuhé srážky, přičemž denní úhrn srážek dosáhl určitého minimálního prahu (např. 0,1 mm). [100] => *den s krupobitím – den, v němž došlo ke krupobití, a to buď na dané meteorologické stanici, nebo na rozsáhlejším uvažovaném území [101] => [102] => ;Podle průměrné [[oblačnost]]i [103] => Případně podle relativního trvání slunečního svitu rozlišujeme: [104] => *jasný den – den, v němž prům. oblačnost byla menší než 2 desetiny (relativní trvání slunečního svitu bylo větší než 0,8) [105] => *oblačný den – den, v němž prům. oblačnost byla v intervalu od 2 do 8 desetin (relativní trvání slunečního svitu byl v intervalu od 0,2 do 0,8) [106] => *zamračený den – den, v němž prům. oblačnost byla větší než 8 desetin (relativní trvání slunečního svitu bylo menší než 0,2) [107] => [108] => ;Další charakteristické dny [109] => *dusný den – den, v němž nastaly met. podmínky pro pocit dusna. V Česku se za dusný den zpravidla považuje den, v němž [[Vlhkost vzduchu#tlak vodní páry|tlak vodní páry]] ve 14 h dosáhl alespoň hodnoty 18,8 hPa [110] => *den s bouřkou – den, v němž byla na dané meteorologické stanici zaznamenána [[bouřka]], a to bouřka blízká nebo vzdálená. Den, v němž byla pozorována pouze [[blýskavice]], není tedy do dnů s bouřkou započítáván [111] => *den s mlhou – den, v němž byla kdykoliv během 24 hodin na meteorologické stanici zaznamenána [[mlha]] [112] => *den se sněhovou pokrývkou – den, v němž byla v určitém termínu nejméně polovina povrchu půdy v blízkém okolí meteorologické stanice pokryta sněhovou pokrývkou, přičemž v některých zemích je stanovena prahová hodnota její výšky. V Česku se za den se sněhovou pokrývkou považuje den, v němž v klimatologickém termínu 7 h ležela na stanici souvislá sněhová pokrývka o výšce alespoň 1 cm. Za den se sněhovou pokrývkou se tedy nepovažuje den, v němž se sněhová pokrývka vyskytla, avšak nikoli v klimatologickém termínu 7 h, případně se vyskytl pouze sněhový poprašek. [113] => [114] => == Odkazy == [115] => [116] => === Literatura === [117] => * HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. ''Vademecum pomocných věd historických''. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. {{ISBN|80-85467-47-X}}. s. 99-118 [118] => [119] => === Reference === [120] => [121] => [122] => === Související články === [123] => * [[Den D]] [124] => * [[Den matek]] [125] => * [[Den Evropy]] [126] => * [[Datování]] [127] => * [[Datum]] [128] => [129] => === Externí odkazy === [130] => * {{Commonscat}} [131] => * {{Wikislovník|heslo=den}} [132] => * {{Wikicitáty|téma=Den}} [133] => * [http://www.timeanddate.com/worldclock/sunrise.html Výpočet východu a západu slunce dle polohy] (anglicky) [134] => [135] => {{Části dne}} [136] => {{Autoritní data}} [137] => [138] => [[Kategorie:Chronologie]] [139] => [[Kategorie:Jednotky času]] [140] => [[Kategorie:Jednotky SI]] [141] => [[Kategorie:Části dne| ]] [] => )
good wiki

Den

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'půlnoc','hodina','Slunce','poledne','rok','odpoledne','noc','středověk','minuta','dopoledne','sekunda','16. století'

Dopoledne

Hodina

Minuta

Noc

Odpoledne

Poledne

Půlnoc

Půlnoc je fantasy román od britského spisovatele Terryho Pratchetta, který byl poprvé vydán v roce 1994.

Rok

Sekunda

Slunce

Středověk