Array ( [0] => 15480684 [id] => 15480684 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Hodina [uri] => Hodina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=fyzikální jednotce času}} [1] => [2] => '''Hodina''' (značka '''h''') je jedna z jednotek [[čas]]u. [3] => [4] => Hodina byla dříve v [[soustava SI|soustavě SI]] vedlejší jednotkou času. Tato kategorie však byla v r. 2007 zrušena a hodina je v současnosti považován za mimosoustavovou jednotku, jejíž používání souběžně s jednotkami SI však akceptuje Příručka SI i [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIMP).''SI Brochure: The International System of Units (SI)''. Vydání 8., 2006; aktualizované 2014. Oddíl 4.1, tabulka 6: Non-SI units accepted for use with the International System of Units [https://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table6.html Dostupné online] {{Wayback|url=https://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table6.html |date=20190610152819 }} (anglicky) [5] => :1 h = 60 [[minuta|min]] = 3600 [[sekunda|s]] [6] => :1 d ([[den]]) = 24 h [7] => [8] => [[Latina|Latinský]] název hodiny je ''hora'', proto je mezinárodní označení hodiny značkou „h“. [9] => [10] => Hodina je také jednotkou [[rektascenze]], tedy jednotkou času a úhlu. [11] => [12] => == Historie == [13] => [[Soubor:Ancient Roman time keeping hora vigilia duration.webm|náhled|Římské rozdělení ''horae'' a ''vigiliae'' v roce 8 našeho letopočtu.]] [14] => [[Soubor:Schema Orloj v2.png|náhled|Schéma astronomického ciferníku orloje, kde planetární „babylónský“ ciferník ukazuje tyto nestejné hodiny.]] [15] => Hodina byla původně definována starověkými civilizacemi (včetně takových jako byl Sumer, Egypt, Řecko, Řím) a to buď jako jedna dvanáctina doby mezi východem a západem slunce nebo jedna čtyřiadvacetina celého dne. V obou případech toto dělení odráželo rozšíření používání [[Dvanáctková soustava|dvanáctkové]] číselné soustavy. Důležitost číslu 12 byla připisována díky počtu měsíčních cyklů v roce a také skutečnosti, že lidé mají na jedné ruce 12 prstních kůstek ([[Články prstů|článků prstů]]), tj. 3 na každém ze čtyř prstů s vyloučením palce. (Je tak možné počítat do 12 dotýkáním se palce jednotlivých článků prstů.) Rozšířeny jsou také různé analogie mezi jednotlivými množinami dat (12 měsíců, 12 zvířetníkových znamení, 12 hodin, tucet). [16] => [17] => Starověká egyptská civilizace byla známá zavedením dělení noci na 12 částí, i když během staletí se objevily různé varianty tohoto dělení. Astronomové [[Střední říše]] (9. a 10. dynastie) se po celý rok zabývali pozorováním 36 hvězd jednotlivých [[Dekan (astrologie)|dekanů]]. Tyto hvězdné tabulky byly nalezeny na víkách rakví z daného období. Vstupem slunce do následujícího hvězdného dekanu začínal nový civilní týden, který trval 10 dní. Časový úsek mezi západem a východem Slunce byl označen 18 dekanskými hvězdami. Tři z těchto hvězd byly vždy přiřazeny jedné ze dvou soumračných period, takže na samotnou periodu noci připadlo zbylých 12 hvězd dekanu, z čehož vyplývalo dělení noci na 12 částí. Doba mezi objevením se každé z těchto hvězd dekanu nad obzorem v průběhu noci činila asi 40 současných minut. Za éry [[Nové království|Nového království]] byl tento systém zjednodušen používáním 24 hvězd, z nichž 12 označovalo období noci. [18] => [19] => Ačkoli byly v civilním životě užívány tyto „sezónní“ hodiny (jejich délka závisela na roční době stejně jako délka noci), tak se již ve starověku používaly i „rovnodennostní“ („equinoxial“) hodiny.https://link.springer.com/chapter/10.1007%2F0-306-48080-8_2 - Evolution of Time Measurement in Astronomy Jejich rozdílnost byla známa, protože již tehdy existovaly například [[vodní hodiny]]. [20] => [21] => Dřívější definice hodiny jsou různými variacemi následujících parametrů: [22] => [23] => * Jedna dvanáctina doby od východu po západ Slunce. Následkem toho byly hodiny v letních dnech delší než ve dnech zimních, jejich délka kolísala se [[Zeměpisná šířka|zeměpisnou šířkou]] a dokonce se malinko lišily díky lokálním výkyvům počasí (díky vlivu na [[Atmosféra|atmosférický]] index [[Lom světla|lomu]]). Z tohoto důvodu se takové hodiny někdy nazývají ''temporální'', ''sezónní'' nebo ''nestejné''. Tuto definici používali [[Starověký Řím|Římané]], [[Řecko|Řekové]] a Židé. Římané a Řekové také rozdělovali noc do tří nebo čtyř hlídek, ale byla noc (čas mezi západem a východem Slunce) také dělena do dvanácti hodin. Pokud, v pozdějších dobách, měly hodiny ukazovat takovýto čas, musela se u nich měnit každé ráno a večer perioda (např. výměnou délky jejich kyvadla) nebo musely být schopny zjišťovat aktuální polohu Slunce na ekliptice (viz [[Staroměstský orloj]]). [24] => * Jedna čtyřiadvacetina zdánlivého [[Sluneční den|slunečního dne]] (mezi jedním a následujícím polednem, nebo jedním a dalším západem Slunce). Důsledkem je, že délka hodiny se trochu liší v závislosti na tom jak se mění zdánlivý sluneční den během roku. Pokud hodinový stroj ukazuje tyto hodiny, musí být několikrát do měsíce seřizován. Tyto hodiny byly někdy nazývány ''ekvinokciální'' hodiny. [25] => * Jedna čtyřiadvacetina středního slunečního dne. Podívejte se na [[střední sluneční čas]] ohledně rozdílu vůči zdánlivému slunečnímu dni. Pokud přesné hodiny ukazují tento čas, nemusejí být fakticky nikdy seřizovány. Přesto, díky zpomalování rotace Země, byla tato definice opouštěna. Viz [[Koordinovaný světový čas|UTC]]. [26] => [27] => Ve starověké Číně se nejprve používalo dělení dne na 100 dílů. Později se den dělil na 12 částí délkou odpovídající dvěma hodinám. V jihozápadní Asii se používaly hodiny, kde den měl 6 hodin. Hinduisté dělili den na 30 hodin. [28] => [29] => == Počítání hodin == [30] => Je několik způsobů jak počítat hodiny: [31] => [32] => * V kulturách starověkého a středověkého světa, kde více záleželo na dělení na den a noc než ve společnostech používajících umělé osvětlení, počítání hodin začínalo východem Slunce. Východ Slunce tak vždy připadl na první hodinu, poledne na konec šesté hodiny a západ Slunce vycházel na konec hodiny dvanácté. Z toho vyplývá, že délka hodiny kolísala podle ročních období. Tento typ počítání je občas možno vidět na [[astroláb]]ech nebo [[orloj]]ích např. pod názvem „[[babylónské hodiny]]“. Je také použit v židovském náboženském právu ([[Halacha]]) a židovských textech. [33] => * V tzv. ''italském čase'', nebo také „italských hodinách“ či „[[vlašské hodiny|vlašských hodinách]]“, začínala první hodina navečer (nebo na konci šera, tj. půl hodiny po západu Slunce, v závislosti na místních zvyklostech). Bylo tomu tak nejspíše v návaznosti na kanonický začátek dne. Hodiny byly číslovány od 1 do 24. Například v Luganu svítání v prosinci připadlo na 14. hodinu a poledne pak na 19. hodinu; v červnu svítání připadlo na 7 hodinu a poledne bylo v 15 hodin. Západ Slunce byl vždy situován na konec 24. hodiny. Toto počítání hodin mělo tu výhodu, že každý měl přehled kolik času mu zbývá na dokončení práce v časové mzdě za denního světla. Tento způsob počítání hodin byl používán v Itálii ve [[14. století]] a to až do poloviny [[18. století]], v některých částech dokonce do poloviny [[19. století]]. Byl také do [[17. století]] používán v [[Polsko|Polsku]] a v [[Čechy|Čechách]]. V zemích koruny české pak byl tento systém nazýván ''českými hodinami'', ale v posledních dvou staletích byl vytlačován hodinami ''německými''. Systém italských hodin je možno vidět na mnoha hodinách v Itálii, přičemž jejich číselník je číslován od 1 do 24 v římských nebo arabských číslicích. Hodinové stroje byly upravovány, když se začátek první hodiny odchyloval od západu Slunce alespoň o čtvrt hodiny. K tomuto účelu byly sestavovány speciální tabulky. Známým příkladem je hodinový stroj na věži umístěné na náměstí sv. Marka v [[Benátky|Benátkách]]. [34] => * Středověký [[islám]]ský den začínal se západem slunce. První modlitba dne ([[maghrib]]) se provádí mezi západem slunce a koncem soumraku. [35] => * V některých jihoněmeckých městech jako např. v [[Norimberk]]u či [[Řezno|Řezně]] byly od pozdního středověku používány tzv. ''velké hodiny'' (''Große Uhr''). Den byl rozdělen na 24 hodin, ale počítaly se zvlášť hodiny denní a zvlášť hodiny noční. Zvoněním zvaným ''garaus'' pak den začínal a také se jím ukončoval. Den a noc se tak lišily v různých ročních dobách počtem hodin, např. v prosinci měl den pouze 8 hodin (věžní hodiny tak odbíjely přes den od 1 do 8), v červnu měl den 16 hodin (věžní hodiny odbíjely přes den od 1 do 16). Po setmění pak hodiny odbíjely opět od 1 hodiny. Trvání dne a noci se měnilo asi po třech a půl týdnech na základě nařízení městské rady. [36] => * U moderního dvanáctihodinového hodinového stroje se hodiny začínají počítat o půlnoci a poté znovu od jedničky v poledne. Hodiny jsou číslovány 12, 1, 2, …, 11. [[Sluneční čas|Sluneční poledne]] se vždy nachází poblíž poledne ve 12 hodin, liší se od něj podle [[Časová rovnice|časové rovnice]] (okolo 15 minut v obou směrech). V době [[rovnodennost]]i připadá východ slunce na 6 [[12hodinové počítání|A.M.]] (ante meridiem, před polednem) a západ slunce na 6 [[12hodinové počítání|P.M.]] (post meridiem, po poledni). Tento způsob počítání pronikal od první poloviny [[16. století]] také do českých zemí a od [[17. století]] se zde stal nejobvyklejším způsobem určování denního času. Protože se šířil do [[Střední Evropa|Střední Evropy]] z [[Německo|Německa]], byl v jednotlivých zemích, kde nahrazoval postupně ''italské hodiny'', nazýván ''německým časem'' nebo ''německými hodinami''. [37] => * U moderních hodinových strojů o [[24hodinové počítání|24 hodinách]] se hodiny začínají počítat o půlnoci a jsou číslovány od 0 do 23. Sluneční poledne je vždy okolo 12. hodiny (opět se liší podle časové rovnice). V době rovnodennosti slunce vychází podle tohoto počítání okolo 06:00 a zapadá v 18:00. [38] => * Po mnoho století, až do roku [[1925]], počítali astronomové hodiny a dny od poledne, protože tak bylo usnadněno přesné měření slunečních událostí. Výhodou této metody (užívané v [[Juliánské datum|Juliánském datovacím systému]], kde nový den začínal v poledne) bylo to, že se datum dne neměnilo v průběhu nočního pozorování oblohy. [39] => [40] => Východ a západ slunce jsou mnohem snáze rozeznatelné časové body dne než poledne nebo půlnoc; začátek počítání hodin od těchto bodů bylo proto pro lidi většiny společností mnohem snazší než počítání hodin od poledne nebo od půlnoci. Přesto s moderním astronomickým vybavením (a telegrafem či podobným zařízením schopným přenášet časové signály ve zlomcích sekundy) přestal být tento problém závažným. [41] => [42] => [[Astroláb]]y, [[sluneční hodiny]] a [[orloj]]e občas ukazují délku hodin a počítají je podle starých definic a počítacích metod. [43] => [44] => == Další definice == [45] => Slovo hodina se také požívá jako následující termíny: [46] => * [[Vyučovací hodina]] (zpravidla 45 minut např. v [[Česko|Česku]] a [[Německo|Německu]], 50 minut v [[Rakousko|Rakousku]]) [47] => * [[Temporální hodina]]. Hodiny mající rozdílnou délku ve dne a v noci a také podle ročního období, vznikající dělením doby mezi svítáním a západem slunce na 12 stejných částí. [48] => * [[Francouzský revoluční kalendář]] dělil den na 10 hodin skládajících se ze 100 minut po 100 sekundách, ''revoluční hodina'' byla proto zcela jiným časovým intervalem než naše dnešní hodina. [49] => * V obecném jazykovém pojetí označující okamžik, čas zvláštního významu, začátku nějakého děje (např. „hodina pravdy“, „udeřila něčí hodina“ apod.) [50] => [51] => == Odkazy == [52] => === Reference === [53] => [54] => [55] => === Literatura === [56] => * S. I. Selešnikov (1974), ''Člověk a čas'' – nakl. Práce, Praha [57] => * [[Eva Kotulová]] (1978), ''Kalendář aneb kniha o věčnosti času'' – nakl. Svoboda, Praha [58] => * Marie Bláhová (2001), ''Historická chronologie'' – nakl. Libri, s.r.o., Praha, {{ISBN|80-7277-024-1}} [59] => [60] => === Související články === [61] => * [[Kanonické hodiny]] [62] => * [[24hodinové počítání]] [63] => * [[Den]], [[Noc]] [64] => * [[Týden]], [[Měsíc]], [[Rok]] [65] => * [[Minuta]], [[Sekunda]] [66] => * [[Čas]] [67] => [68] => === Externí odkazy === [69] => * {{Commonscat}} [70] => * {{Otto|heslo=Hodina}} [71] => * {{Wikicitáty|téma=Hodina}} [72] => * {{Wikislovník|heslo=hodina}} [73] => [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => [[Kategorie:Jednotky SI]] [77] => [[Kategorie:Jednotky času]] [] => )
good wiki

Hodina

Hodina (značka h) je jedna z jednotek času. Hodina byla dříve v soustavě SI vedlejší jednotkou času.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'12hodinové počítání','24hodinové počítání','orloj','17. století','Německo','Dvanáctková soustava','Rakousko','astroláb','sluneční hodiny','vlašské hodiny','Soubor:Schema Orloj v2.png','babylónské hodiny'

Astroláb

Německo

Orloj

Orloj, také známý jako pražský orloj, je historické astronomico-kalendářní hodiny nacházející se na jižní fasádě Staroměstské radnice v Praze.

Rakousko