Array ( [0] => 14753221 [id] => 14753221 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dhoul [uri] => Dhoul [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Dhoul [2] => | obrázek = Dhole_(Asiatic_wild_dog)_cropped.jpg [3] => | popisek = [4] => | velikost obrázku = 280px [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [8] => | řád = [[šelmy]] (Carnivora) [9] => | čeleď = [[psovití]] (Canidae) [10] => | rod = '''dhoul''' (''Cuon'') [11] => | rod popsal = [[Brian Houghton Hodgson|Hodgson]], [[1838]] [12] => | binomické jméno = Cuon alpinus [13] => | druh popsal = ([[Peter Simon Pallas|Pallas]], [[1811]]) [14] => | mapa rozšíření = Cuon-alpinus-map.png [15] => }} [16] => '''Dhoul''' (''Cuon alpinus''), někdy též '''dhól''',{{Citace elektronické monografie [17] => | příjmení = Kipling [18] => | jméno = Rudyard [19] => | titul = Druhá kniha džunglí [20] => | url = http://ld.johanesville.net/kipling-02-druha-kniha-dzungli?page=13 [21] => | vydavatel = [22] => | místo = [23] => | datum vydání = [24] => | datum přístupu = 2018-12-31 [25] => | kapitola = Ryšavý pes [26] => }} '''ryšavý pes''', '''vlk rudý''' či dříve nesprávně '''vlk alpský'''{{Citace monografie [27] => | příjmení = Havlová [28] => | jméno = Eva [29] => | příjmení2 = [30] => | jméno2 = [31] => | titul = České názvy savců [32] => | vydání = [33] => | vydavatel = NLN [34] => | místo = Praha [35] => | rok vydání = 2010 [36] => | počet stran = [37] => | strany = 128 [38] => | isbn = [39] => }}, je [[Psovití|psovitá]] [[Šelmy|šelma]] a jediný druh rodu ''Cuon''. Je rozšířen v jižní, východní a jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Živí se středně velkými [[Sudokopytníci|kopytníky]], menšími [[Živočichové|živočichy]] a někdy i [[ovoce]]m. Žije ve skupinách, které obvykle čítají do 12 jedinců. Jeden jeho [[poddruh]] žil na území Čech v době pozdního [[pleistocén]]u. V současné době je dhoul veden [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem ochrany přírody]] jako [[Ohrožený taxon|ohrožený druh]] a odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 1 000 až 2 200 dospělých jedinců.{{Citace elektronického periodika [40] => | příjmení = Kamler [41] => | jméno = J. F. [42] => | spoluautoři = a kol. [43] => | titul = Cuon alpinus (Dhole) [44] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [45] => | vydavatel = [46] => | url = https://www.iucnredlist.org/en [47] => | datum vydání = 2015 [48] => | url archivu = [49] => | datum přístupu = 2018-12-29 [50] => }} [51] => [52] => == Rod a jméno == [53] => Dhoul je jediným zástupcem rodu ''Cuon''. Tento rod se od rodu ''[[Canis]]'' odlišuje tím, že jeho zástupci mají nižší počet [[Stolička|stoliček]] a vyšší počet [[Struk (vemeno)|struků]].{{Citace monografie [54] => | příjmení = Sillero-Zubiri [55] => | jméno = Claudio [56] => | příjmení2 = [57] => | jméno2 = [58] => | spoluautoři = a kol. [59] => | titul = Canids: Foxes, Wolves, Jackals and Dogs [60] => | vydání = [61] => | vydavatel = IUCN [62] => | místo = Gland [63] => | rok vydání = 2004 [64] => | počet stran = [65] => | kapitola = R. S. Durbin, A. Venkantaraman, S. Hedges, W. Duckworth: Dhole - Cuon Alpinus [66] => | strany = 210–219 [67] => | isbn = [68] => }} [69] => [70] => Český název dhoul je odvozen z anglického pojmenování ''dhole''. Žádný domorodý indický název se nepodobá tomuto slovu, jež se objevilo jako údajný místní název v dílech anglických autorů v počátcích kolonizace. [[Etymologie]] tohoto jména není zcela jasná. Vyskytuje se teorie, že je odvozeno od názvu pro vlka v jihoindické [[kannadština|kannadštině]]: ''tōḷa''.{{Citace elektronického periodika [71] => | titul = Definition of DHOLE [72] => | periodikum = www.merriam-webster.com [73] => | url = https://www.merriam-webster.com/dictionary/dhole [74] => | jazyk = en [75] => | datum přístupu = 2019-01-01 [76] => }} Někteří autoři 19. století spojovali toto slovo s tureckým ''deli'' (bláznivý, šílený). Tamilové ho nazývají červený pes (''sen naal''), [[Maráthové]] mu přezdívají ''kólsún'', [[Hindština|hindská]] jména jsou ''sónkuttá'' ("zlatopes") či ''džanglí kuttá'' ("lesní pes"), [[Bengálština|bengálský]] název je ''rámkuttá'' ("[[Ráma|Rámův]] pes"). Thajsky se nazývá ''mánai'', vietnamsky ''sói đỏ'', indonésky ''ajak'' (vysl. "aďak"). Na jihovýchodní Sibiři ho [[Tuvinci]] nazývají ''subri'', v [[Mongolsko|Mongolsku]] ''ulaan čono'' ("rudý vlk"), v [[Tibet]]u mu říkají ''pharčang''. (Názvy převzaty z hesel Wikipedie v příslušných jazycích.) [77] => [[Soubor:Canis phylogeny (eng).png|náhled|Fylogenetický strom tzv. vlčí skupiny psovitých]] [78] => [79] => == Evoluce a taxonomie == [80] => Dhoulové mají svůj původ v [[pleistocén]]ním období. Příbuznost s jinými [[Psovití|psovitými]] šelmami je stále předmětem sporů. Podle všeho mají blíže k [[vlk]]ům, [[Pes hyenový|psům hyenovým]] nebo [[Šakal obecný|šakalům obecným]] než k [[Šakal čabrakový|šakalům čabrakovým]] či [[Šakal pruhovaný|pruhovaným]].{{Citace periodika|příjmení=Lindblad-Toh|jméno=Kerstin|příjmení2=Wade|jméno2=Claire M.|příjmení3=Mikkelsen|jméno3=Tarjei S.|titul=Genome sequence, comparative analysis and haplotype structure of the domestic dog|periodikum=Nature|datum=2005-12-08|ročník=438|číslo=7069|strany=803–819|issn=0028-0836|doi=10.1038/nature04338|jazyk=en|url=http://www.nature.com/nature/journal/v438/n7069/full/nature04338.html|datum přístupu=2016-04-29}} Podle jedné z teorií se stali sociálními zvířaty žijícími ve smečkách adaptací na sdílení životního prostoru s [[tygr]]y a [[levhart]]y.{{Citace periodika [81] => | příjmení = Venkataraman [82] => | jméno = Arun B. [83] => | titul = Do dholes (Cuon alpinus) live in packs in response to competition with or predation by large cats? [84] => | periodikum = Current Science [85] => | datum vydání = 10 December 1995 [86] => | ročník = 69 [87] => | číslo = 11 [88] => | strany = 934–936 [89] => | url = https://www.jstor.org/stable/24097214 [90] => }} [91] => [92] => Celkem existuje 6 uznávaných poddruhů dhoulů, z toho 3 již vyhynuly.{{Citace elektronické monografie|titul=Mammal Species of the World: Cuon alpinus|url=http://www.departments.bucknell.edu/biology/resources/msw3/browse.asp?id=14000793|vydavatel=www.departments.bucknell.edu|datum přístupu=2016-04-29}} [93] => * ''Cuon alpinus alpinus'' (Pallas, [[1811]]) – dhoul východní nebo ussurijský [94] => * ''Cuon alpinus hesperius'' (Afanasjev and Zolotarev, [[1935]]) – dhoul západní nebo ťanšanský [95] => * ''Cuon alpinus sumatrensis'' (Hardwicke, [[1821]]) – dhoul sumatranský nebo sumaterský{{Citace elektronické monografie|příjmení=Kořínek|jméno=Milan|titul=Profil taxonu: dhoul Cuon alpinus|url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1882/|vydavatel=www.biolib.cz|datum přístupu=2016-04-29}} [96] => * ''Cuon alpinus europaeus'' (Bourguignat, [[1875]]) † – žil ve střední a alpské Evropě, mj. i na území dnešní [[Česko|České republiky]] [97] => * ''Cuon alpinus fossilis'' (Nehring, [[1890]]) † – žil v [[Německo|Německu]] [98] => * ''Cuon alpinus priscus'' (Thenius, [[1954]]) † [99] => [100] => Poddruh ''Cuon alpinus alpinus'', který je největší a nejrozšířenější, se někdy dělí na samostatné poddruhy jako je dhoul čínský, indický či sundský. Některé zdroje udávají existenci 10 až 11 poddruhů.{{Citace elektronické monografie [101] => | příjmení = Chacon [102] => | jméno = Raquel [103] => | titul = Cuon alpinus: dhole [104] => | url = http://animaldiversity.org/accounts/Cuon_alpinus/ [105] => | vydavatel = Animal Diversity Web [106] => | místo = [107] => | datum vydání = 2000 [108] => | datum přístupu = 2016-04-29 [109] => }} [110] => [[Soubor:Dholeskull.jpg|náhled|Lebka jávského dhoula]] [111] => [[Soubor:Cuon alpinus (Dhole).jpg|náhled|Pár dhoulů z Port Lympne Wild Animal Park, Kent, U.K.]] [112] => [113] => == Popis == [114] => * Délka těla: 88–113 cm [115] => * Délka ocasu: 32–50 cm{{Citace monografie [116] => | příjmení = Hunter [117] => | jméno = Luke [118] => | příjmení2 = Barrett [119] => | jméno2 = Priscilla [120] => | titul = A Field Guide to the Carnivores of the World [121] => | vydání = [122] => | vydavatel = Panthera, New Holland Publishers [123] => | místo = London etc. [124] => | rok vydání = 2011 [125] => | počet stran = [126] => | strany = 102 [127] => | isbn = [128] => }} [129] => * Výška v kohoutku: 43–56 cm [130] => * Hmotnost: 10–21 kg (samice obvykle 10–17 kg, samci nejčastěji 15–21 kg) [131] => [132] => Dhoulí feny mají 6–7 párů struků, přičemž u ostatních psovitých je běžných 5 párů. Stoličky jsou slabší a je jich méně než mají ostatní psovití. [[Zubní vzorec]] je [[Řezák|I]] 3/3, [[Špičák (zub)|C]] 1/1, [[Třenový zub|P]] 4/4, [[Stolička|M]] 2/2. Zbarvení srsti osciluje od rudé, rudohnědé či ryšavé na hřbetu a bocích po béžové až žlutobílé na břiše a hrdle. Spodní část těla je obvykle světlejší, ale není to vždy pravidlem. Ocas je sytěji do hněda zbarvený a na svém konci může být až téměř černý. Dhoulové mají vůči tělu relativně kratší nohy, ale přesto dokáží výborně skákat jak do dálky tak do výšky. Jsou schopni běžet rychlostí až 50 km/h, což je mezi psovitými nepříliš výrazný výkon. Dhoulové vydávají různou paletu zvuků ("křik", "mňoukání", "kdákání"), z nichž nejvýraznějším je hvízdání, které používají ke shromáždění členů klanu v hustém lesním porostu. Dhoulové se dožívají v průměru 10–15 let, v zajetí i více. Sexuálně zralí jsou ve věku 1 rok. [133] => [134] => == Rozšíření == [135] => Dříve byl dhoul rozšířen v jižní, východní a jihovýchodní Asii – v [[Kazachstán]]u, [[Kyrgyzstán]]u, [[Pákistán]]u, [[Afghánistán]]u, [[Tádžikistán]]u, [[Rusko|Rusku]], [[Čína|Číně]], [[Tibet]]u, [[Mongolsko|Mongolsku]], [[Nepál]]u, [[Indie|Indii]], [[Bhútán]]u, [[Bangladéš]]i [[Severní Korea|KLDR]], [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], [[Myanmar]]u, [[Indočína|Indočíně]], [[Thajsko|Thajsku]], [[Malajsie|Malajsii]], [[Sumatra|Sumatře]] a [[Jáva|Jávě]].{{Citace elektronické monografie [136] => | příjmení = Kamler [137] => | jméno = J. F. a kol [138] => | titul = Cuon alpinus [139] => | url = http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/5953/0 [140] => | vydavatel = www.iucnredlist.org [141] => | datum vydání = 2009 [142] => | datum přístupu = 2016-04-28 [143] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100226181558/http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/5953/0 [144] => | datum archivace = 2010-02-26 [145] => | nedostupné = ano [146] => }} V poslední [[Doba ledová|době ledové]] žili i v [[Evropa|Evropě]] a podle jednoho nálezu zřejmě i v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Dokonce i na [[Sardinie|Sardinii]] žil tzv. dhoul sardinský (''Cynotherium sardous''), který však nebyl blízce příbuzný se skutečným rodem dhoul – ''Cuon''. [147] => [148] => V současnosti nejsou zprávy o výskytu dhoulů v Rusku a bývalých republikách [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. V Číně s výjimkou Tibetu se vyskytují jen zcela vzácně na jihu. V Severní Koreji zřejmě stále žijí, ale chybí hodnověrné údaje. V Indii jsou poměrně rozšíření, ale jejich počty výrazně klesají. V podhůří [[Himálaj]]í a v [[Kašmír]]u se místy vyskytují. V Bhútánu se populace dhoulů uzdravuje z travičské kampaně, kterou od 70. let 20. století vedla proti těmto zvířatům vláda. V Bangladéši je jejich výskyt nepotvrzený. V Myanmaru přežívají zhruba na 11 místech. V Thajsku a Indočíně je jejich populace velmi roztříštěná. V Malajsii žijí na 4 místech. Na Jávě a Sumatře se vyskytují v rezervacích. [149] => [150] => Biotop dhoulů je poměrně různorodý. Osciluje od [[Tropický deštný les|tropických deštných lesů]], přes [[tropický střídavě vlhký les|střídavě vlhké lesy]], sušší tropické lesy, [[Savana|savany]], [[step]]i, [[Polopoušť|polopouště]], horské oblasti až po opadavé [[Opadavý listnatý les|lesy mírného pásu]]. Nežije v pouštních oblastech. Přes schopnost žít v různých podmínkách preferují tyto šelmy spíše řidčeji zalesněný terén před čistě travnatým. [151] => [152] => == Ekologie a chování == [153] => Dhoulové jsou v některých ohledech více společenští než [[Vlk obecný|vlci]], ale mají méně [[Hierarchie|hierarchické]] členění skupiny. Sociální strukturou se nejvíce podobají [[Pes hyenový|psům hyenovým]]. Hlavní roli ve skupině hraje alfa samice. Dominantní dhoulové jsou poměrně obtížně identifikovatelní, neboť nedávají příliš výrazně najevo svou převahu. Podřízení členové jim nicméně občas prokazují své submisivní postavení. Žijí spíše v [[klan]]ech než ve [[Smečka|smečkách]]. Zvířata ve smečkách loví vždy společně, klany nikoli. Klany tvoří několik skupin po 3 až 5 zvířatech, které především v jarním období žijí a loví osamoceně. Během ostatních ročních období se tyto skupiny sdružují do klanů, které čítají obvykle 5 až 12, ale někdy až 40 zvířat. V Indii bývají klany (smečky) početnější, než je tomu v oblastech stálezelených tropických lesů jihovýchodní Asie. V minulosti mohly být tyto skupiny ještě početnější. Dhoulové nejsou příliš teritoriálními šelmami a neexistuje důkaz, že by používali moč či drápali zem při značkování svého území, jako to dělají jiní psovití. Velikost území jedné skupiny se pohybuje od 12 do 199 km2. Více než jiní psi jsou dhoulové spjati s vodou. I během požírání kořisti se často odbíhají napít, ve vodě se mnohdy chladí a hrají si v ní. [154] => [[Soubor:2012-bandipur-dhole-sambar.jpg|náhled|Dhoulové útočící na sambara]] [155] => [156] => === Rozmnožování === [157] => U indických dhoulů spadá [[Kopulace|páření]] do období mezi říjnem a lednem. Na rozdíl od vlčích smeček, může u dhoulích klanů zabřeznout více než jedna samice. [[Březost]] trvá 60–63 dnů a vrh čítá obvykle 4–6 mláďat, výjimečně až 12. Štěňata rostou rychleji než vlčata a sají mléko nejméně 58 dní. Během té doby klan krmí samici v doupěti či v jeho blízkosti. I po odstavení štěňat zůstává alespoň jeden dospělý člen klanu u doupěte, když jsou ostatní na lovu. Ve věku 6 měsíců se mláďata přidávají k loveckým výpravám dospělých, přičemž asi od 8 měsíců věku se podílejí na zabíjení větší kořisti. Mláďata vyrůstají v doupatech, která mohou být buď jednoduchá (díra v zemi, dutina pod velkým kamenem) nebo velká a komplexní (podzemní síť chodeb). [158] => [[Soubor:Dholes fighting over a kill.jpg|náhled|Agresivní chování dhoulů u mrtvého axise]] [159] => [160] => === Potrava, lov, konzumace kořisti === [161] => Dhoul loví velké množství různých zvířat, především [[Jelenovití|jeleny]]. Patří mezi ně [[Axis indický|axis]] (čital), [[sambar]], [[muntžak]], [[Kančilovití|kančil]], [[barasinga]], [[Jelen sika|sika]], [[jelen lyrorohý]], různé druhy [[Srnec obecný|srnců]] a další. Dále je na jejich jídelníčku divoké [[Prase divoké|prase]], [[gaur]], [[Buvol domácí|vodní buvol]], [[banteng]], antilopa [[nilgau]], [[koza]], [[zajíc]], [[krysa himálajská]], [[koza šrouborohá]], [[kozorožec sibiřský]], [[Hulman posvátný|hulman]] a skot. Občas chytá i ptáky a hmyz. Existuje alespoň jeden záznam, že ulovili mládě [[Slon indický|slona]], navzdory houževnaté obraně matky, jež způsobila zranění či zabití několika útočníků. Nejsou známy případy, že by dhoulové napadli člověka (kromě zvířat se vzteklinou). Jako doplněk stravy jedí ovoce a to v míře větší, než jiní psovití. V pohoří [[Ťan-šan]] byli pozorováni, jak konzumují velké množství [[Reveň kadeřavá|rebarbory]]. V zajetí se rovněž rádi živí trávou či různými rostlinami. Dhoulové loví dobytek v podstatně menší míře než například vlci. Nicméně v Bhútánu bylo dříve napadání dobytka ze strany dhoulů považováno za poměrně velký problém.{{Citace monografie [162] => | příjmení = Fox [163] => | jméno = Michael W. [164] => | příjmení2 = [165] => | jméno2 = [166] => | titul = The Whistling Hunters: Field Studies of the Asiatic Wild Dog (Cuon Alpinus) [167] => | url = https://books.google.cz/books?id=V8qMs6x-PhUC&hl=cs&source=gbs_navlinks_s [168] => | vydání = [169] => | vydavatel = SUNY Press [170] => | místo = [171] => | rok vydání = 1984 [172] => | počet stran = 164 [173] => | strany = [174] => | isbn = 9780873958424 [175] => | jazyk = en [176] => }} [177] => [178] => Předtím, než se klan vydá na lov, dochází k předloveckým sociálním [[rituál]]ům, jež zahrnují tulení, tření těl a napodobování sexuálního aktu. Dhoulové jsou především denními lovci, spoléhají se převážně na zrak a loví nejčastěji v brzkých ranních hodinách (mezi 5:00 a 8:30). Nejsou sice tak rychlí jako jiné psovité šelmy, ale na druhou stranu dokáží svou kořist pronásledovat mnoho hodin. Během nahánění a útočení na kořist se jednotliví členové klanu střídají v aktivitě. Většina štvanic je krátká, končí do 500 metrů. Dhoulové často zaženou pronásledované zvíře do vody a tím ho výrazně zpomalí. Ve vodě někdy svou kořist i zabíjejí.{{Citace elektronické monografie [179] => | příjmení = [180] => | jméno = [181] => | titul = Wild Dog Diaries (Wild Dog Packs of the Indian Forest - Nature Documentary) [182] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=GsrraWkpGiA&list=FLwXQ7dKpkzyXRc5RTET7AkA [183] => | další = Filmař - Senani Krupakar [184] => | vydavatel = [185] => | místo = [186] => | datum vydání = [187] => | datum přístupu = 2018-12-31 [188] => | poznámka = Dokumentární film [189] => }} [190] => [191] => Pokud větší kořist doženou, jeden dhoul chytne zvíře za čumák a ostatní psi, kteří ho drží za slabiny a zadní nohy, ho strhnou na zem. Nezabíjejí prokousnutím hrdla. Občas oslepí svou kořist prokousnutím očí. Psi rozpářou kopytníkům slabiny a břicho a sežerou vnitřnosti, kromě žaludku, který obvykle nekonzumují. První nechají nažrat mláďata, když jsou nablízku. Větší úlovek si jednotliví psi roztrhají a žerou v ústraní. Mrchožrouti dhoulům u kořisti většinou nevadí. [[Serau]] je zřejmě jediný kopytník, který se dhoulům dokáže účinně bránit – má silnou kůži a krátké ostré rohy, jimiž může psy snadno probodnout. [192] => [193] => Dhoulové si vyvinuli některé zvláštní adaptace týkající se požírání kořisti, které mají za cíl omezit ztrátu pracně ulovené potravy ve prospěch [[Kleptoparazitismus|kleptoparazitů]] - tygrů, levhartů, lidí, vlků, hyen a dalších. Žerou velmi rychle, k čemuž mají uspořádaný chrup. Konzumace kořisti se většinou obejde bez agrese (nikoliv bezvýhradně). Jejich žaludek dokáže pojmout relativně velké množství potravy (až 3 kg), z níž část mohou následně vyvrhnout zpět (mláďatům či členům smečky, kteří se neúčastnili lovu). Jeden nebo více jedinců při žraní hlídá a kontroluje přítomnost případné konkurence či nebezpečí.[[Soubor:Tigerdholes.jpg|náhled|Velká skupina dhoulů útočí na tygra, kresba z roku [[1807]]]]Málokdy se vracejí ke staré kořisti resp. jen výjimečně požírají mršiny. Děje se to v zásadě jen v obdobích nedostatku potravy. [194] => [195] => == Vztahy s ostatními predátory == [196] => [[Soubor:Dhole killed by leopard.jpg|náhled|Levhartem zabitý dhoul zachycený ve větvích stromu.]] [197] => V některých oblastech žijí dhoulové společně s [[tygr]]y a [[levhart]]y. Soupeření mezi těmito šelmami je zčásti eliminováno jiným výběrem kořisti, ačkoli k překrývání a tím i kompetici dochází.{{Citace periodika|příjmení=Karanth|jméno=K. Ullas|příjmení2=Sunquist|jméno2=Melvin E.|titul=Prey Selection by Tiger, Leopard and Dhole in Tropical Forests|periodikum=Journal of Animal Ecology|datum=1995-01-01|ročník=64|číslo=4|strany=439–450|doi=10.2307/5647|url=http://www.jstor.org/stable/5647|datum přístupu=2016-04-29}} Dhoulové a levharti napadají téměř výhradně kořist maximálně 175 kg těžkou (průměr na dhouly je 35,3 kg, na levharty 23,4 kg), zatímco tygři dokáží útočit na zvířata těžší než 176 kg (nicméně tygří průměr je 65,5 kg). Každý z těchto predátorů navíc upřednostňuje jiné druhy a někdy i pohlaví v rámci jednoho druhu, což omezuje vzájemnou konkurenci. [198] => [199] => Tygři dhouly občas zabíjejí, jako to dělají s ostatními šelmami. Ve zcela vzácných případech dhoulové naopak napadají tygry. Pokud k tomu dojde, tygři se většinou brání tak, že zadní část těla drží u stromu či křoví a odráží útoky psů. Když se rozhodnou tuto výhodnou obrannou pozici opustit a pokusí se utéct, jsou obvykle dhouly zabiti. V opačném případě většinou přežijí. Za zabití tygra psi v mnoha případech platí značnými ztrátami, neboť tygr dokáže dhoula usmrtit jediným úderem tlapy. Je zaznamenán případ, kdy tygr zabil z útočících 22 dhoulů 12, a pak teprve podlehl – psi mu při závěrečném útoku roztrhali břicho. Celý zápas trval více než hodinu.[[Vratislav Mazák|MAZÁK, Vratislav]]. ''Velké kočky a gepardi''. Zvířata celého světa - 7. Státní zemědělské nakladatelství Praha 1980, s. 133-134.SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. ''Wild Cats of the World''. University of Chicago Press, 2002, s. 347 [200] => [201] => Leopardi loví dhouly, pokud k tomu mají příležitost (mláďata, osamocení jedinci) a naopak smečky dhoulů se snaží napadat levharty a odhánět je od kořisti, kdykoli mohou. Byl zaznamenán případ, kdy pouzí dva dhoulové zahnali levharta na útěk. Obecně bývá interakce mezi dhouly a levharty agresivnější než mezi dhouly a tygry, a to zřejmě z toho důvodu, že levharti loví dhouly častěji než tygři. [202] => [203] => Dříve se myslelo, že dhoulové byli důležitým faktorem v redukci asijské [[Gepard indický|gepardí]] populace, nyní je tento názor zpochybňován. Dhoulí klany příležitostně napadají černé [[medvěd ušatý|medvědy himálajské]] a [[Medvěd pyskatý|medvědy pyskaté]], přičemž se jim snaží zabránit, aby našli útočiště v jeskyni. [204] => [205] => Často se zdůrazňuje nepřátelství dhoulů vůči [[Vlk obecný|vlkům]]. Tuto animositu popsal například [[Rudyard Kipling]] v [[Knihy džunglí|Knize džunglí]], kde boj obou skupin zvířat vylíčil téměř jako nenávistnou vyhlazovací válku. Vzájemná konkurence mezi nimi určitě panuje, nicméně v mnoha případech dokáží tyto dvě psovité šelmy lovit a živit se jedna vedle druhé. Dhoulové výjimečně vytvářejí smíšené skupiny s [[Šakal obecný|šakaly obecnými]]. [206] => [207] => [[Soubor:1 Rubel Rothund.gif|náhled|Dhoul alias rudý vlk na ruském pamětním [[Ruský rubl|rubl]] z roku 2005]] [208] => [209] => == Hrozby, lov a ochrana == [210] => Hlavní hrozbou pro dhouly je úbytek jejich přirozené kořisti. To se týká především lesů jihovýchodní Asie, v nichž jsou populace kopytníků zdecimované lidmi. Dalším problémem je ztráta či přeměna životního prostředí. Důvodem je komerční těžba dřeva, zakládání plantáží palmy olejné, rozšiřování zemědělské půdy především na pastviny a stavba rozsáhlých infrastrukturních projektů. [211] => [212] => Podobně jako mnohé další psovité šelmy byli i dhoulové lidmi odedávna pronásledováni. Indové je zabíjeli kvůli ochraně dobytka a britští kolonizátoři proto, že je obviňovali z úbytku populace divokých lovných zvířat. Za mrtvé dhouly se platily i odměny. Od roku [[1972]] jsou v Indii na základě "Wildlife Protection Act" chráněni, neboť jejich počty do té doby extrémně poklesly. Kůže dhoulů není a nebyla příliš vyhledávána jako trofej či obchodní artikl s výjimkou [[Mandžusko|Mandžuska]] a [[Dálný východ|Dálného východu]], kde byla jejich zimní kožešina považována za nejteplejší a byla velmi drahá. V Rusku panuje zákaz lovu od roku 1974, přesto zde v současnosti pravděpodobně již nežijí. V jiných státech jsou chráněni především v rámci rezervací. Tyto zákazy nedokáží zabránit pytlákům a farmářům v jejich zabíjení. [213] => [214] => Kromě lovu a ničení životního prostředí ohrožují dhouly především nemoci jako [[vzteklina]] a [[psinka]] zavlečené mezi ně zdivočelými psy domácími. [215] => [216] => Útoky dhoulů na člověka (vyjma případů onemocnění [[Vzteklina|vzteklinou]]) nejsou známy, je však možné, že některé útoky na lidi, připisované vlkům (např. v indickém státě [[Uttarpradéš]] v 70. letech 19. stol.) způsobili dhoulové. [217] => [218] => V některých částech Indie došlo v důsledku dlouholetého žití v blízkosti lidí k zajímavému přizpůsobení ze strany dhoulů. Po celé generace je někteří vesničané sledovali při lovu a pak jim kradli čerstvě zabitou kořist. Dhoulové na to zareagovali tím, že jakmile zaregistrují přítomnost člověka během lovu, útok přeruší. V těchto oblastech je proto velmi těžké vidět tyto psy zabíjet kořist. [219] => [220] => Odhady celkové dhoulí populace oscilují od 949 po 2215 dospělých jedinců a počty mají klesající úroveň. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] proto vyhodnocuje šelmu jako [[Ohrožený taxon|ohroženou vyhubením]]. [221] => [222] => === Dhoulové v lidské kultuře === [223] => Dhoulové se objevují na [[Buddhismus|buddhistických]] kamenných [[reliéf (sochařství)|reliéfech]] [[Bhárhut]] [[stúpa]] z roku asi 100 př. n. l. V některých starých evropských textech – například v [[Ostrogóti|ostrogótských]] [[Sága|ságách]] – jsou portrétováni jako pekelní psi. Asi nejznámější a velmi negativní popis dhoulů je v druhé [[Knihy džunglí|''Knize džunglí'']] od Rudyarda Kiplinga. V kapitole ''Ryšavý pes'' jsou dhoulové vylíčeni jako krvelačné bestie ničící vše živé, které tvoří obrovské smečky čítající stovky členů. Ostatní obyvatelé džungle se jejich nájezdů velmi obávají a prchají před nimi. Vlčí smečka však pomocí lsti, kterou připraví adoptovaný člověk Mauglí a had Ká, dhouly přes těžké ztráty porazí a jejich nájezd zastaví. [224] => [225] => V epizodě zvané ''Alfa'' v šesté sérii seriálu ''[[Akta X]]'' je čínský "kryptodhoule" (Wanshangský dhoul) obviňován z řady zabití. [226] => [227] => == Odkazy == [228] => [229] => === Reference === [230] => {{Překlad|en|Dhole|497492870}} [231] => [232] => [233] => === Literatura === [234] => * LYDEKKER, Richard. ''The great and small game of India, Burma, and Tibet''. Rowland Ward ltd. 1907 [http://www.archive.org/stream/gameanimalsofind00lyde#page/360/mode/2up Dostupné online.] [235] => * FOX, Michael W. ''The Whistling Hunters: Field Studies of the Asiatic Wild Dog (Cuon Alpinus)''. Steven Simpson Books, 1984. [http://books.google.cz/books/about/The_Whistling_Hunters.html?id=V8qMs6x-PhUC&redir_esc=y Dostupné online] [236] => [237] => === Externí odkazy === [238] => * {{Commonscat}} [239] => * {{Wikidruhy|taxon=Cuon alpinus}} [240] => * [https://web.archive.org/web/20090304234005/http://www.canids.org/species/Dhole.pdf Dhole - Cuon Alpinus (2004)] [241] => * [http://www.biolib.cz/cz/formsearch/?action=execute&searcharea=1&string=dhoul BioLib.cz - Dhoul] [242] => * [https://web.archive.org/web/20111222063028/http://www.arkive.org/dhole/cuon-alpinus/video-00.html ARKive: Obrázky a videa dhoulů] [243] => {{Taxonbar|from=Q132585}} [244] => {{Autoritní data}} [245] => [246] => {{Portály|Živočichové|Ohrožená a vyhynulá zvířata}}{{Psovití}} [247] => [248] => [[Kategorie:Psovití]] [249] => [[Kategorie:Fauna Asie]] [] => )
good wiki

Dhoul

Dhoul (Cuon alpinus), někdy též dhól, ryšavý pes, vlk rudý či dříve nesprávně vlk alpský, je psovitá šelma a jediný druh rodu Cuon. Je rozšířen v jižní, východní a jihovýchodní Asii.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pleistocén','Tibet','Knihy džunglí','Mongolsko','levhart','Stolička','Psovití','Vlk obecný','Šakal obecný','Mezinárodní svaz ochrany přírody','tygr','Ohrožený taxon'

Levhart

Mongolsko

Pleistocén

Psovití

Stolička

Tibet

Tibet je území nacházející se v Číně, které v minulosti fungovalo jako nezávislý stát.

Tygr