Array ( [0] => 15482065 [id] => 15482065 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Diamant [uri] => Diamant [3] => PierrePrecieusesf.png [img] => PierrePrecieusesf.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Diamant** Diamant je jedním z nejkrásnějších a nejvíce ceněných minerálů na světě, známý pro svou jedinečnou brilanci a trvanlivost. Je to forma uhlíku, který se vytváří pod vysokým tlakem a teplotou hlouběji v zemské kůře. Díky svým fyzikálním vlastnostem je diamant nejen vynikajícím materiálem pro šperky, ale také se široce využívá v průmyslu. Jedním z fascinujících aspektů diamantu je jeho schopnost refrakce světla, což vytváří úchvatné spektrum barev, když je správně broušen. Tento jev, známý jako "ohňové efekty", dává diamantům jejich nezaměnitelnou krásu a přitažlivost. V mnoha kulturách jsou diamanty symbolem lásky a vytrvalosti, často spojovány s oslavou významných životních okamžiků, jako jsou svatby nebo výročí. Kromě své krásy je diamant také extrémně tvrdým materiálem, což z něj činí ideální volbu pro nástroje používané v průmyslových aplikacích, například při řezání, broušení nebo vrtání. Tento aspekt je důkazem, jak mohou být přírodní materiály využity k dosažení praktických cílů, zatímco si zachovávají svou estetickou hodnotu. Dohoda mezi těžbou diamantů a ochranou životního prostředí se stává stále důležitější. Moderní přístupy se zaměřují na udržitelnost a etické standardy, což pomáhá zajistit, že těžba diamantů probíhá s respektem k životnímu prostředí a podporuje místní komunity. Tento posun směrem k odpovědnosti a zodpovědnému obchodování ukazuje, jak může být těžba surovin přizpůsobena namísto poškozování přírody. Věda a technologie také stále více přispívají k novým metodám výroby syntetických diamantů, které jsou nejen ekologičtější, ale i cenově dostupnější. Tyto inovace poskytují nové příležitosti pro designéry a šperkaře a otevírají tak cestu k širšímu využití diamantů v široké škále aplikací. Celkově lze říci, že diamanty představují fascinující kombinaci krásy a síly, ať už ve formě přírodního minerálu nebo syntetického produktu. Tato jedinečná výjimečnost nám připomíná hodnotu přírody a důležitost zodpovědného přístupu k jejím zdrojům. Dovolují nám obdivovat nejen jejich estetické vlastnosti, ale také přemýšlet o našem vztahu k přírodě a odpovědnosti, kterou máme vůči ní. [oai_cs_optimisticky] => **Diamant** Diamant je jedním z nejkrásnějších a nejvíce ceněných minerálů na světě, známý pro svou jedinečnou brilanci a trvanlivost. Je to forma uhlíku, který se vytváří pod vysokým tlakem a teplotou hlouběji v zemské kůře. Díky svým fyzikálním vlastnostem je diamant nejen vynikajícím materiálem pro šperky, ale také se široce využívá v průmyslu. Jedním z fascinujících aspektů diamantu je jeho schopnost refrakce světla, což vytváří úchvatné spektrum barev, když je správně broušen. Tento jev, známý jako "ohňové efekty", dává diamantům jejich nezaměnitelnou krásu a přitažlivost. V mnoha kulturách jsou diamanty symbolem lásky a vytrvalosti, často spojovány s oslavou významných životních okamžiků, jako jsou svatby nebo výročí. Kromě své krásy je diamant také extrémně tvrdým materiálem, což z něj činí ideální volbu pro nástroje používané v průmyslových aplikacích, například při řezání, broušení nebo vrtání. Tento aspekt je důkazem, jak mohou být přírodní materiály využity k dosažení praktických cílů, zatímco si zachovávají svou estetickou hodnotu. Dohoda mezi těžbou diamantů a ochranou životního prostředí se stává stále důležitější. Moderní přístupy se zaměřují na udržitelnost a etické standardy, což pomáhá zajistit, že těžba diamantů probíhá s respektem k životnímu prostředí a podporuje místní komunity. Tento posun směrem k odpovědnosti a zodpovědnému obchodování ukazuje, jak může být těžba surovin přizpůsobena namísto poškozování přírody. Věda a technologie také stále více přispívají k novým metodám výroby syntetických diamantů, které jsou nejen ekologičtější, ale i cenově dostupnější. Tyto inovace poskytují nové příležitosti pro designéry a šperkaře a otevírají tak cestu k širšímu využití diamantů v široké škále aplikací. Celkově lze říci, že diamanty představují fascinující kombinaci krásy a síly, ať už ve formě přírodního minerálu nebo syntetického produktu. Tato jedinečná výjimečnost nám připomíná hodnotu přírody a důležitost zodpovědného přístupu k jejím zdrojům. Dovolují nám obdivovat nejen jejich estetické vlastnosti, ale také přemýšlet o našem vztahu k přírodě a odpovědnosti, kterou máme vůči ní. ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Diamant [2] => | obrázek = Brillanten.jpg [3] => | popisek = Broušené diamanty [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = [[uhlík|C]] [6] => | barva = bezbarvý [7] => | vzhled = zaoblené osmistěny [8] => | soustava = krychlová [9] => | tvrdost = 10 [10] => | lesk = diamantový [11] => | štěpnost = dokonalá podle osmistěnu [12] => | index lomu = 2,417 (589,3 [[nanometr|nm]]) [13] => | vryp = bílý [14] => | hustota = 3,5 [15] => | rozpustnost = odolný [[kyseliny|kyselinám]] [16] => | ostatní = velmi vysoká tepelná vodivost [17] => }} [18] => {{Různé významy|tento=nejtvrdším známém minerálu}} [19] => [[Soubor:Diamant1.gif|náhled|Model krystalu diamantu (čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový)]] [20] => '''Diamant''' je téměř nejtvrdší známý přírodní [[minerál]] (nerost){{#tag:ref|V roce 2009 byly objeveny další dvě teoreticky předpovězené modifikace uhlíku podobné diamantu a [[lonsdaleit]]u ([[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečné]] modifikace diamantu).{{Citace elektronického periodika [21] => | příjmení = Ferroir [22] => | jméno = Tristan [23] => | příjmení2 = Dubrovinsky [24] => | jméno2 = Leonid [25] => | spoluautoři = Ahmed El Goresy, Alexandre Simionovici, Tomoki Nakamura, Philippe Gillet [26] => | titul = Carbon polymorphism in shocked meteorites: Evidence for new natural ultrahard phases [27] => | periodikum = Earth and Planetary Science Letters [28] => | rok vydání = 2010 [29] => | měsíc vydání = únor [30] => | den vydání = 15 [31] => | ročník = 290 [32] => | typ ročníku = svazek [33] => | číslo = 1–2 [34] => | datum přístupu = 2010-02-04 [35] => | strany = 150–154 [36] => | url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V61-4Y4XCTH-3&_user=376791&_coverDate=02%2F15%2F2010&_rdoc=1&_fmt=high&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_acct=C000018039&_version=1&_urlVersion=0&_userid=376791&md5=65fae028995654c17dded773baad2e43 [37] => | dostupnost2 = PDF [38] => | url2 = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=MImg&_imagekey=B6V61-4Y4XCTH-3-B&_cdi=5801&_user=376791&_pii=S0012821X09007389&_orig=search&_coverDate=02%2F15%2F2010&_sk=997099998&view=c&wchp=dGLbVlz-zSkzV&md5=5a111828d5ba89def3e94d618098e7fc&ie=/sdarticle.pdf [39] => | issn = 0012-821X [40] => | doi = 10.1016/j.epsl.2009.12.015 [41] => | jazyk = anglicky [42] => }}{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení1 = Edwards [44] => | jméno1 = Lin [45] => | titul = Meteorite yields carbon crystals harder than diamond [46] => | periodikum = phys.org [47] => | datum_vydání = 2010-02-03 [48] => | url = https://phys.org/news/2010-02-meteorite-yields-carbon-crystals-harder.html [49] => | datum_přístupu = 2023-01-12 [50] => | jazyk = anglicky [51] => }} V [[meteorit]]u Haverö třídy ureilitů byly zjištěny mikrokrystaly (řádově 10 [[nanometr|nm]]) [[Krystalografická soustava#Klencová (trigonální)|romboedrické]] modifikace diamantu a tzv. polytypu 21R diamantu. Obě se vyznačují [[Mohsova stupnice tvrdosti|tvrdostí]] vyšší, než má diamant, což bylo prokázáno leštěním meteoritu pastou obsahující krystaly diamantu.|group="pozn."}} a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. [[Fullereny|fullerit]], [[Krystalografická soustava#Klencová (trigonální)|romboedrická]] modifikace diamantu či [[ADNR|nanokrystalická forma diamantu – ADNR]]).{{#tag:ref|V roce 2020 byla počítačově studována nově navržená alotropní modifikace zvaná '''pentadiamant'''. Je tvořená pravidelnou krystalovou strukturou se symetrií prostorové grupy Fm{{Nadtrženo|3}}m (č. 225), kombinující atomy uhlíku s hybridizací sp2 a sp3, a významně překonává tvrdost diamantu: Její [[modul pružnosti v tahu]] je 1691 G[[pascal (jednotka)|Pa]] (diamant podle orientace pouze 1050–1210 GPa) a [[modul pružnosti ve smyku]] 1113 GPa (diamant pouze cca 480 GPa). Je předpovězeno [[polovodič]]ové chování.{{Citace elektronického periodika [52] => | příjmení = Fujii [53] => | jméno = Yasumaru [54] => | příjmení2 = Maruyama [55] => | jméno2 = Mina [56] => | příjmení3 = Cuong [57] => | jméno3 = Nguyen Thanh [58] => | příjmení4 = Okada [59] => | jméno4 = Susumu [60] => | titul = Pentadiamond: A Hard Carbon Allotrope of a Pentagonal Network of sp2 and sp3 C Atoms [61] => | periodikum = Physical Review Letters [62] => | rok vydání = 2020 [63] => | měsíc vydání = červen [64] => | den vydání = 30 [65] => | ročník = 125 [66] => | typ ročníku = svazek [67] => | číslo = 1: 016001 [68] => | datum přístupu = 2020-07-01 [69] => | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.125.016001 [70] => | dostupnost2 = [71] => | url2 = [72] => | issn = 1079-7114 [73] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.125.016001 [74] => | jazyk = anglicky [75] => }}{{Citace elektronického periodika [76] => | autor1 = University of Tsukuba [77] => | titul = Researchers building a harder diamond, called pentadiamonds [78] => | periodikum = Phys.Org [79] => | datum_vydání = 2020-07-01 [80] => | url = https://phys.org/news/2020-07-harder-diamond-pentadiamonds.html [81] => | datum_přístupu = 2020-07-01 [82] => | jazyk = anglicky [83] => }}|name="pentadiamant_2020"|group="pozn."}} Jedná se o krystalickou formu [[uhlík]]u C. Tvoří hlavně jednotlivé [[krystal]]y [[Osmistěn|oktaedrického]], [[Dvanáctistěn|dodekaedrického]] nebo [[krychle|krychlového]] vzhledu, typický je vypouklý a vzácně až kulovitý tvar krystalů. Diamanty často tvoří srostlice krystalů. Pro použití ve šperku je nejoblíbenější výbrus nazývaný [[briliant]]. [84] => [85] => == Etymologie == [86] => Slovo diamant pochází z řeckého ἀδάμας [adámas] znamenající nezničitelný.{{Citace elektronického periodika [87] => | příjmení1 = Coxon [88] => | jméno1 = Paul [89] => | titul = Have scientists really found something tougher than nature's invincible material? [90] => | periodikum = phys.org [91] => | datum_vydání = 2016-01-19 [92] => | url = https://phys.org/news/2016-01-scientists-tougher-nature-invincible-material.html [93] => | datum_přístupu = 2023-01-12 [94] => | jazyk = anglicky [95] => }} [96] => [97] => == Vznik == [98] => Podle tradiční teorie vznikají diamanty ve svrchním zemském plášti za vysokých [[teplota|teplot]] (900–1300 °C) a [[tlak]]ů (4,5–6 GPa) v ultrabazických [[vyvřelina|vyvřelinách]] – [[kimberlit]]ech, [[lamproit]]ech a [[komatiit]]ech. Podle izotopového složení uhlíku v diamantech se hovoří o harzburgitických diamantech, původem z pláště, a eklogitických diamantech, které mají podíl uhlíku z organických zdrojů a zřejmě vznikají při hluboké subdukci sedimentů. [99] => [100] => Nicméně geneze diamantů není zcela jednoznačná. V posledních letech byly objeveny mikroskopické diamanty v granulitech, které zřejmě vznikly za podstatně nižších tlaků než se předpokládá u diamantů. Dalším nedořešeným problémem je vznik tmavých diamantů [[carbonado]] z Jižní Ameriky. [101] => [102] => Většina diamantů vzniká v hloubce 150–200 km, nalezen byl ale i diamant vzniklý v hloubce 700 km.{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení = Černý [104] => | jméno = Jiří [105] => | autor = [106] => | odkaz na autora = [107] => | spoluautoři = [108] => | titul = Raritní diamant obsahuje dosud neviděný minerál z hlubin Země [109] => | periodikum = VTM [110] => | odkaz na periodikum = [111] => | datum vydání = 9. března 2018 [112] => | datum aktualizace = [113] => | datum přístupu = [114] => | ročník = [115] => | číslo = [116] => | strany = [117] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/raritni-diamant-obsahuje-dosud-nevideny-mineral-z-hlubin-zeme/sc-870-a-192164 [118] => | issn = 1213-8991 [119] => }} V [[Zemský plášť|zemském plášti]] je pravděpodobně uloženo velké množství diamantů.{{Citace elektronického periodika [120] => | příjmení = Chu [121] => | jméno = Jennifer [122] => | titul = Sound waves reveal diamond cache deep in Earth’s interior [123] => | periodikum = MIT News [124] => | vydavatel = Massachusetts Institute of Technology [125] => | url = https://news.mit.edu/2018/sound-waves-reveal-diamond-cache-deep-earths-interior-0716 [126] => | datum vydání = 2018-07-16 [127] => | jazyk = en [128] => | datum přístupu = 2023-05-20 [129] => }} [130] => [131] => Ve vesmíru vznikají diamanty ve vychladlých hvězdách, zatím největší takový byl objeven v [[bílý trpaslík|bílém trpaslíku]] v systému [[PSR J2222-0137]].{{Citace elektronického periodika [132] => | příjmení = Vašíček [133] => | jméno = Petr (Ereb) [134] => | autor = [135] => | odkaz na autora = [136] => | spoluautoři = [137] => | titul = Astronomové objevili diamant o velikosti zeměkoule [138] => | periodikum = cdr.cz [139] => | odkaz na periodikum = cdr.cz [140] => | datum vydání = 27. 6. 2014 [141] => | datum aktualizace = [142] => | datum přístupu = [143] => | ročník = [144] => | číslo = [145] => | strany = [146] => | url = http://cdr.cz/clanek/astronomove-objevili-diamant-o-velikosti-zemekoule [147] => | issn = 1213-2225 [148] => }} [149] => [150] => == Vlastnosti == [151] => [[Soubor:ThompsonDiamonds.JPG|náhled|Klenotníci někdy dělají kolekce z diamantů stejných barev]] [152] => [[Soubor:Hope Diamond.jpg|náhled|[[Hope (diamant)|Diamant Hope]]. Jeho tmavě modré zabarvení je způsobeno stopovými příměsmi [[bor (prvek)|boru]]]] [153] => Na diamantu bývá vyvinuto rýhování, plochy někdy naleptány a pak jsou matné. Diamant jako jediný drahý kámen se vyskytuje ve všech barevných modifikacích, nejčastěji je však bílý. Bývá šedý, neprůhledný [[bort]], [[karbonádo]], bezbarvý, dokonale štěpný podle osmistěnu {111}. Má [[Mohsova stupnice tvrdosti|tvrdost]] 10 v [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici]], je 4× tvrdší než [[korund]], nejvyšší tvrdost má na plochách štěpného osmistěnu (což umožňuje broušení diamantu diamantovým práškem), [[hustota]] 3,52–3,6 g/cm³. Má vysoký [[index lomu]] světla – přes 2,4 (ale [[karbid křemíku|moissanit]] má vyšší – 2,65–2,69) a nejvyšší [[tepelná vodivost|tepelnou vodivost]] ze všech látek vůbec. [[Permitivita#Relativní permitivita|Relativní permitivita]] εr je 5,5. Nevede elektřinu.{{Citace elektronické monografie [154] => | příjmení1 = Helmenstine [155] => | jméno1 = Anne Marie [156] => | titul = Is Diamond a Conductor? [157] => | url = https://www.thoughtco.com/diamond-a-conductor-607583 [158] => | vydavatel = thoughtco.com [159] => | datum_aktualizace = 2018-08-25 [160] => | datum_přístupu = 2023-01-12 [161] => | jazyk = anglicky [162] => }} Diamanty s příměsí určitých nečistot mohou mít vlastnosti polovodičů. [163] => [164] => === Hmotnost === [165] => {{Podrobně|Hmotnost diamantu}} [166] => Hmotnost diamantů se udává v [[karát (hmotnost)|karátech]]. Metrický karát (Carat) je definován jako 0,2 g a značí se ct. [167] => [168] => Diamant o hmotnosti 1 g má tedy 5 karátů. Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle hmotnost v setinách, desetinách až jednotkách karátů. [169] => [170] => Tato jednotka hmotnosti se historicky vyvinula od hmotnosti semene svatojánského chleba ([[Rohovník obecný]] – Ceratonia siliqua – Carob Tree – St. John's Bread). Semena byla tradičně používána v Arábii a [[Persie|Persii]] jako závaží při určování hmotnosti drahých kamenů. Důvodem je skutečnost, že velikost a hmotnost těchto semen je poměrně uniformní a v uvedené oblasti světa jsou semena běžně dostupná. [171] => [172] => === Barva === [173] => {{podrobně|Barva diamantů}} [174] => Chemicky čistý a strukturálně perfektní diamant je dokonale čirý bez odstínů nebo zabarvení. [[Barva diamantů|Barva diamantu]] může být způsobena chemickou nečistotou nebo strukturálními kazy v krystalové mřížce. Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu. Například čiré diamanty s odstínem žluté nebo hnědé jsou většinou levnější, zatímco růžové, červené, sytě žluté nebo modré diamanty (jako například [[Hope (diamant)|diamant Hope]]) jsou velmi ceněny. Proto se také někdy provádí umělá změna barvy diamantů fyzikálními procesy, jako je ozařování nebo žíhání za vysokého tlaku a teploty. Další úpravou (zlepšením) barvy je bělení diamantů. [175] => Všechny úpravy barev diamantů mají za účel zvýšit cenu diamantu. Diamanty s upravenou barvou musí být označeny jako upravené. [176] => [177] => === Čistota === [178] => {{podrobně|Čistota diamantu}} [179] => Čistotou se míní míra vnitřních defektů. Mohou to být třeba krystaly cizího materiálu, nezkrystalizovaný [[uhlík]] nebo strukturální nedostatky jako malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu. Pouze asi 20 procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to, aby mohly být užity v klenotnictví. Ostatních 80 procent se využívá průmyslově jako řezné nástroje nebo brusivo. [180] => [181] => === Brus === [182] => {{podrobně|Brus diamantů}} [183] => Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam z hrubého diamantu. [[Brus diamantů|Broušení diamantů]] popisuje způsob jakým byl hrubý kámen vybroušen a vyleštěn do své finální drahokamové podoby. Často je zaměňován brus s tvarem briliantů. [184] => [185] => Techniky broušení diamantu jsou zlepšovány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na moderním brusu má matematik a drahokamový nadšenec [[Marcel Tolkowski]], který v roce 1919 zdokonalil kruhový briliantový brus tím, že spočítal ideální tvar pro maximální zpětný odraz a disperzi barev světla. Moderní kruhový briliant má nejméně 57 faset (vybroušených plošek). [186] => [187] => V současné době se většina menších diamantů brousí v Indii a Rusku, kde je levná lidská práce. Většina operací při broušení menších diamantů je více méně zautomatizována. [188] => [189] => == Těžba a výroba == [190] => [[Soubor:Dia scalpel.jpg|náhled|Skalpel s břitem z umělého diamantu]] [191] => '''Přírodní diamanty''' se průmyslově těží ve velkých povrchových lomech, hlubinnou důlní těžbou [[kimberlit]]ových nebo [[lamproit]]ových komínů (důl [[Argyle]] v severní Austrálii), nebo podmořskou těžbou ze sedimentů. [192] => [193] => Lze také vyrobit [[Syntetický diamant|umělé diamanty]], např. krystalizací uhlíku z kovových slitin za velmi vysokých tlaků a teplot. Jejich výroba je poměrně levná (spotřeba energie může být nižší než u těžby){{Citace elektronického periodika [194] => | autor1 = National Research University Higher School of Economics [195] => | titul = Researchers compare energy consumption during extraction and synthesis of one diamond carat [196] => | periodikum = techxplore.com [197] => | datum_vydání = 2021-11-12 [198] => | url = https://techxplore.com/news/2021-11-energy-consumption-synthesis-diamond-carat.html [199] => | datum_přístupu = 2023-01-12 [200] => | jazyk = anglicky [201] => }} a používají se jako průmyslové diamanty pro řezné nástroje a brusivo. Výroba velkých syntetických diamantů poslední dobou potenciálně ohrožuje průmysl přírodních šperkařských diamantů. Konečný efekt obecné dostupnosti syntetických diamantů šperkařské kvality na cenu přírodních diamantů lze těžko předvídat. Přírodní a umělé (syntetické) diamanty lze rozlišit většinou spektroskopickými metodami v dobře vybavené laboratoři. [202] => Pomocí [[Epitaxe z molekulárních svazků (MBE)|epitaxe z molekulárních svazků]] se za vysokého tlaku a teploty získávají diamanty ve tvaru tenkých destiček. Tyto umělé diamanty jsou velmi drahé a mají použití např. v [[optika|optice]], [[elektronika|elektronice]] a v jiných speciálních zařízeních. [203] => [204] => == Zpracování diamantů == [205] => Před 15. stoletím se do diamantových [[šperk]]ů používaly pouze surové neopracované drahokamy, lidé ještě tenkrát nevěděli, jak tento nejtvrdší nerost opracovat. Diamanty se začaly poprvé brousit v průběhu 15. století, kdy Belgičan [[Lodewijck van Bercken]] objevil způsob, jakým se dá surový diamant opracovat – pouze jiným diamantem. Nejčastěji používaným brusem je v současnosti [[briliant]]. Neopracovaný a neleštěný diamant vypadá jako kousek skla. [206] => [207] => Vybroušením faset vzniká mistrovské dílo, třpytivý diamant. Typický kulatý briliant má celkem 57 faset neboli plošek: tabulku (velkou fasetu uprostřed), 32 faset na korunce (horní části briliantu) a 24 faset v pavilonu (dolní části briliantu zakončené špičkou). Při broušení ztrácí přes polovinu své původní [[Hmotnost diamantu|hmotnosti]]. Diamanty se v dnešní době zpracovávají především moderními metodami, využívá se například [[laser]]u při rozřezávání a tvarování kamene. Pro konečnou fázi úpravy diamantu a jeho vybroušení v nádherný lesklý skvost je ale stále nenahraditelná lidská práce a zručnost. [208] => [209] => == Certifikace diamantů == [210] => [[Soubor:Certifikát GIA.jpg|náhled|Certifikát vydaný gemologickou laboratoří GIA]] [211] => Klíčovým ukazatelem přesných parametrů diamantu, a tedy i jeho výsledné hodnoty je certifikát vystavený mezinárodní gemologickou laboratoří. Jedná se o profesionální posudek, který deklaruje přírodní původ, nebo dodatečné technologické úpravy, kterými diamant prošel. [212] => [213] => Certifikát dále popisuje veškeré výše popsané vlastnosti diamantu jako je hmotnost, [[Barva diamantů|barva]] a [[Čistota diamantu|čistota]], ale také hodnocení zpracování brusu diamantu nebo stupeň jeho fluorescence. Každý certifikovaný diamant získá během procesu hodnocení své unikátní číslo, které jej pak spojuje s vystaveným certifikátem. Díky digitálním technologiím je zpravidla možné toto číslo ověřit i online na stránkách gemologické laboratoře.
'''''"Pro neodbornou veřejnost je nákup diamantu bez mezinárodního certifikátu velmi nebezpečným krokem, protože celou řadu parametrů, ale i technologických úprav lze ověřit jen v laboratorních podmínkách!"'''''
[214] => [215] => === Laboratoře hodnotící diamanty === [216] => Globálně existují stovky laboratoří, které poskytují služby v oboru hodnocení drahých kamenů. Ovšem pouhý fakt, že se společnost těmto službám věnuje, nestačí k tomu, abyste získali kvalitní a celosvětově uznatelný posudek. Důvodem jsou vysoké nepřesnosti ve výsledném hodnocení, které se mohou lišit i o více než 6 stupňů. [217] => [218] => Takové gemologické laboratoře většinou úmyslně nadhodnocují své posudky, aby přilákaly nepoctivé obchodníky, kteří pak nabízejí diamanty s uměle navýšenou hodnotou. [219] => [220] => Pozor také na tzv. firemní certifikáty! Takto vydaná hodnocení složitě prokazují svou objektivitu, protože nebyly vytvořeny nezávislým odborným institutem, ale samotným prodejcem. Na diamantovém trhu jsou proto neakceptovatelné. [221] => [222] => I přesto, že regionální laboratoř dodržuje daná pravidla hodnocení, není považována za mezinárodní, protože je na opačném konci světa neznámá. Takový certifikát pak sice udává relevantní posudek, ale pro kupujícího z jiné země je bezpředmětný. [223] => [224] => === Mezinárodně uznávané gemologické laboratoře === [225] => Celosvětově uznávané laboratoře hodnotící drahé kameny mají pobočky po celém světě a striktně dodržují definovaná pravidla pro jejich hodnocení. Vzhledem k přísným kritériím se dá výběr mezinárodně uznávaných gemologických laboratoří zúžit na následující výpis: [226] => [227] => ·      GIA – [https://www.vvdiamonds.cz/spolupracujeme/gia-americky-gemologicky-institut.html Gemological Institute of America] [228] => [229] => ·      HRD – [https://www.vvdiamonds.cz/spolupracujeme/hrd-institut-gemologie.html Hoge Raad voor Diamant] [230] => [231] => ·      EGL – [https://www.vvdiamonds.cz/spolupracujeme/egl-evropska-gemologicka-laborator.html European Gemological Laboratory] [232] => [233] => ·      IGI – [https://www.vvdiamonds.cz/spolupracujeme/igi-mezinarodni-gemologicky-institut.html International Gemological Institute] [234] => [235] => == Využití == [236] => Nejznámější je využití diamantů ve [[šperkařství]]. Aby vynikly jejich optické vlastnosti, jsou vybrušovány do tvaru speciálního mnohostěnu – [[briliant]]u. Hmotnost diamantu se vyjadřuje v [[Karát (hmotnost)|karátech]] (ct). [237] => [238] => Velmi významné je využití diamantů v průmyslu, kde je spotřeba mnohonásobně vyšší než ve šperkařství. Vyrábějí se z nich řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty. Díky extrémním fyzikálním vlastnostem se diamanty používají také pro řadu speciálních elektronických součástek a v laboratorním výzkumu. [239] => [240] => Diamanty mohou poskytovat také informace vědcům, o tom, co se děje v [[Země|Zemi]]. Byl například nalezen diamant, který v sobě obsahoval křemičitan vápenatý (CaSiO3) se strukturou [[perovskit]]u, minerál, který vzniká za vysokých tlaků a za běžných podmínek se v hloubce menší než 650 km stává nestabilním. [241] => [242] => == Naleziště == [243] => [[File:Groot Gat Kimberly Big Hole.jpg|thumb|Důl [[Big Hole]] v [[Kimberly]], vytěžený v letech 1871–1923, stav r. 2011]] [244] => [[Soubor:Udachnaya pipe.JPG|náhled|Sibiřský důl [[Udačnaja]]]] [245] => '''Nejstarší naleziště''' diamantů jsou známa [246] => * v Indii (oblast Golgonda); [247] => * v Brazílii (stát [[Minas Gerais]]), [248] => * v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]] [249] => * v [[Rusko|Rusku]]: Sibiř [250] => * V [[Česko|Česku]] byl nalezen dvakrát ([[Dlažkovice]], [[Chrášťany (okres Rakovník)|Chrášťany]]). Třetí nález u Starého Města se ukázal jako natavený kousek umělého sklo-keramického materiálu. Krom těchto byly v horninách Českého středohoří objeveny [http://abicko.avcr.cz/2011/11/07/lady.html mikrodiamanty] o velikosti 5 až 30 mikrometrů. [251] => [252] => '''Současná významná naleziště''' (řazená podle hodnoty produkce) [253] => * [[Botswana]], jižní Afrika [254] => * [[Lesotho]], jižní Afrika, důl Letseng [255] => * Rusko, Sibiř, (Jakutsko – Republika Sacha) [256] => * Kanada [257] => * Jihoafrická republika, důl Jagersfontein Mine [258] => * [[Angola]] [259] => * [[Namibie]], jižní Afrika [260] => * Austrálie [261] => [262] => == Napodobeniny diamantů == [263] => Napodobeniny diamantů jsou minerály jako [[karbid křemíku]] (moissanit), [[Topaz|bílý topaz]] nebo [[Oxid zirkoničitý|kubická zirkónie]]. Umělé diamanty se pro šperkařské a obchodní účely podle metodiky mezinárodní klenotnické organizace CIBJO (např. The Diamond Book 2006–1) rovněž řadí mezi napodobeniny, i když se fyzikálně a chemicky jedná o diamanty. [264] => [265] => == Přehled největších surových diamantů (nálezy do roku 2019) == [266] => [[Soubor:Cullinan copie 1(République d'Afrique du Sud).jpg|náhled|Surový Cullinan (kopie)...]] [267] => [[Soubor:Cullinan Diamond and some of its cuts - copy.jpg|náhled|... a diamanty z něj vybroušené v roce 1908 v Amsterodamu. Vlevo nahoře Cullinan I, zvaný také (Velká) Hvězda Afriky, o hmotnosti 530,20 karátů. V současné době je součástí [[Britské korunovační klenoty|britských korunovačních klenotů]] umístěných v londýnském [[Tower]]u.]] [268] => [[File:Diamanter, Några stora och ryktbara diamanter, Nordisk familjebok.png|thumb|Slavné drahokamy a typy jejich brusů: 1. Velký Mohul, 2. a 11. Regent (dva brusy), 3. Florentský, 4. a 12. Hvězda jihu (dva brusy), 6. Sancy, 7. Zelený drážďanský; 8. Koh-i-noor starý brus; 9. Hope, 10. Koh-i-noor nový brus]] [269] => {|class="wikitable" [270] => ! karáty !! jméno !! barva !! rok !! místo [271] => |- [272] => |3150||Sergio||..||[[1895]]||[[Brazílie]] Bahía [273] => |- [274] => |3106||[[Cullinan|Cullinan I.]]||bez barvy||[[1905]]||[[Jihoafrická republika|Jižní Afrika]] [275] => |- [276] => |1758,7||Sewelô ||bez barvy||[[2019]]||[[Botswana]], Jižní Afrika [277] => |- [278] => |1111||Graff Lesedi La Rona||bez barvy||[[2015]]||[[Botswana]]{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Largest diamond in over century found in Botswana [280] => | periodikum = phys.org [281] => | datum_vydání = 2015-11-19 [282] => | url = https://phys.org/news/2015-11-largest-diamond-century-botswana.html [283] => | datum_přístupu = 2023-01-12 [284] => | jazyk = anglicky [285] => }} [286] => |- [287] => |995,2||Excelsior||bez barvy||[[1893]]||[[Jihoafrická republika|Jižní Afrika]] [288] => |- [289] => |968,8||Hvězda Sierry Leone||bez barvy||[[1972]]||[[Sierra Leone]] [290] => |- [291] => |910||Lesotho Legend||bez barvy||[[2018]]||[[Lesotho]], Jižní Afrika [292] => |- [293] => |890||Incomparable||hnědožlutá||[[2004]]||[[Kongo]] [294] => |- [295] => |787,5||[[Orlov (diamant)|Velký Mogul]]||namodralá||[[1650]]||[[Indie]] [296] => |- [297] => |770||Woyie River||bez barvy||[[1945]]||Sierra Leone [298] => |- [299] => |755||Golden Jubilee||žlutohnědá||[[1985]]||[[Jihoafická republika]] [300] => |- [301] => |726.6||President Vargas||modrobílá||[[1938]]||[[Brazílie]] [302] => |- [303] => |726||Jonker||..||[[1934]]||[[Jihoafrická republika]] [304] => |- [305] => |650,8||Reitz (Jubilee)||bez barvy||[[1895]]||Jižní Afrika [306] => |- [307] => |609,25||Baumgold/Victoria Transvaal||žlutá||[[1922]]||Jižní Afrika [308] => |- [309] => |603||Lesotho Promise||bílá||[[2006]]||Jižní Afrika [[Lesotho]] [310] => |- [311] => |601||Lesotho brown||hnědá||[[1967]]||Jižní Afrika [[Lesotho]] [312] => |- [313] => |532||Sierra Leone||..||[[1943]]||Sierra Leone [314] => |- [315] => |455||Darcy Vargas||..||[[1939]]||Brazílie [316] => |- [317] => |440||[[Nizám]]||..||[[1835]]||Indie [318] => |- [319] => |410||Regent||bílá namodralá||[[1698]]||[[Indie]] [320] => |- [321] => |404||Grisogono||bílá||[[2016]]||[[Angola]] [322] => |- [323] => |353||Premier Rose||bez barva||[[1977]]||[[Jihoafrická republika]] [324] => |- [325] => |342||26. sjezd KSSS||žlutá||[[1981]]||[[Rusko]], [[Sibiř]] [326] => |- [327] => |320,6||Alexandr Puškin||bez barvy||[[1989]]||[[Rusko]], [[Sibiř]] [328] => |- [329] => |312||Spirit of de Grisogono||černá||[[2007]]||Střední Afrika [330] => |- [331] => |298||Kreator||bez barvy||[[2004]]||[[Rusko]], [[Sibiř]] [332] => |- [333] => |287||Tiffany Yellow||žlutá||[[1872]]||[[Jižní Afrika]] [[Kimberley]] [334] => |- [335] => |273,8||Centenary||bez barvy||[[1986]]||[[Jihoafrická republika]], Premier Mine [336] => |- [337] => |186||[[Koh-i-Noor]]||bez barvy||[[1655]]||[[Indie]] již vybroušený [338] => |} [339] => [340] => == Zajímavosti == [341] => * Diamant hoří. Právě důkaz o jeho složení a chemii vůbec vedl k experimentům, kdy se diamanty i pálily.[https://www.bejvavalo.cz/clanky.php?detail=271 Pozor na vybuchující diamanty], Bejvávalo.cz; původ historického článku: Epocha 1908, autor V. H. Online od 1. prosince 2017. [342] => * Může se roztrhnout až explodovat. Vnitřní tlaky se mohou projevit prasknutím až explozí, zejména po oslabení brusem, například při změně teploty. [343] => [344] => == Poznámky == [345] => [346] => [347] => == Reference == [348] => [349] => [350] => == Externí odkazy == [351] => * {{Commonscat}} [352] => * {{Wikislovník|heslo=diamant}} [353] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20100401024750/http://download.cibjo.org/CIBJO_2006-1_diamond-2008.pdf CIBJO: The Diamond Book 2006–1] [354] => * {{en}} [http://www.mindat.org/min-1282.html Diamant na webu mindat.org] [355] => * [http://mineralogie.sci.muni.cz/kap_7_2_prvky/kap_7_2_prvky.htm#7.2.3.2. Učebnice mineralogie PřF MU] [356] => [357] => {{Autoritní data}} [358] => [359] => [[Kategorie:Diamanty| ]] [360] => [[Kategorie:Minerály]] [361] => [[Kategorie:Minerály 1. třídy]] [362] => [[Kategorie:Nekov (minerál)]] [363] => [[Kategorie:Formy uhlíku]] [364] => [[Kategorie:Minerály krystalizující krychlově]] [365] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [366] => [[Kategorie:Šperkařství]] [] => )
good wiki

Diamant

Model krystalu diamantu (čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový) Diamant je téměř nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. fullerit, romboedrická modifikace diamantu či nanokrystalická forma diamantu - ADNR).

More about us

About

Je to forma uhlíku, který se vytváří pod vysokým tlakem a teplotou hlouběji v zemské kůře. Díky svým fyzikálním vlastnostem je diamant nejen vynikajícím materiálem pro šperky, ale také se široce využívá v průmyslu. Jedním z fascinujících aspektů diamantu je jeho schopnost refrakce světla, což vytváří úchvatné spektrum barev, když je správně broušen. Tento jev, známý jako "ohňové efekty", dává diamantům jejich nezaměnitelnou krásu a přitažlivost. V mnoha kulturách jsou diamanty symbolem lásky a vytrvalosti, často spojovány s oslavou významných životních okamžiků, jako jsou svatby nebo výročí. Kromě své krásy je diamant také extrémně tvrdým materiálem, což z něj činí ideální volbu pro nástroje používané v průmyslových aplikacích, například při řezání, broušení nebo vrtání. Tento aspekt je důkazem, jak mohou být přírodní materiály využity k dosažení praktických cílů, zatímco si zachovávají svou estetickou hodnotu. Dohoda mezi těžbou diamantů a ochranou životního prostředí se stává stále důležitější. Moderní přístupy se zaměřují na udržitelnost a etické standardy, což pomáhá zajistit, že těžba diamantů probíhá s respektem k životnímu prostředí a podporuje místní komunity. Tento posun směrem k odpovědnosti a zodpovědnému obchodování ukazuje, jak může být těžba surovin přizpůsobena namísto poškozování přírody. Věda a technologie také stále více přispívají k novým metodám výroby syntetických diamantů, které jsou nejen ekologičtější, ale i cenově dostupnější. Tyto inovace poskytují nové příležitosti pro designéry a šperkaře a otevírají tak cestu k širšímu využití diamantů v široké škále aplikací. Celkově lze říci, že diamanty představují fascinující kombinaci krásy a síly, ať už ve formě přírodního minerálu nebo syntetického produktu. Tato jedinečná výjimečnost nám připomíná hodnotu přírody a důležitost zodpovědného přístupu k jejím zdrojům. Dovolují nám obdivovat nejen jejich estetické vlastnosti, ale také přemýšlet o našem vztahu k přírodě a odpovědnosti, kterou máme vůči ní.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.