Array ( [0] => 15488409 [id] => 15488409 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dinosauři [uri] => Dinosauři [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|stránka=Dinosaurus (rozcestník)}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Dinosauři [3] => | výskyt = Střední [[trias]] až současnost ([[ptáci]]) (asi před 245–0 miliony let) [4] => | obrázek = Various dinosaurs3.png [5] => | popisek = Šest různých dinosaurů včetně recentního zástupce skupiny. [6] => | velikost obrázku = 258 px [7] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [8] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [9] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [10] => | třída = [[Sauropsida|sauropsidi]] (Sauropsida) [11] => | podtřída = [[diapsida|diapsidi]] (Diapsida) [12] => | nadřád = '''dinosauři''' (Dinosauria) [13] => | nadřád popsal = [[Richard Owen|Owen]], [[1842]] [14] => | druhotné dělení = Podřazené taxony [15] => | podřazené taxony = [16] => * [[Ornithoscelida]] – ornitoscelidi [17] => ** [[Teropodi|Theropoda]] – teropodi [18] => ** † [[Ornithischia]] – ptakopánví [19] => * † [[Saurischia]] – plazopánví [20] => ** † [[Sauropodomorpha]] – sauropodomorfové [21] => ** † [[Herrerasauridae]] – hererasauridi [22] => }} [23] => [[Soubor:Neognathae.jpg|náhled|alt=montage of four birds|[[Ptáci]] jsou jediná doposud žijící skupina dinosaurů]] [24] => '''Dinosauři''' (z [[řečtina|řec.]] δεινός – ''deinos +'' σαῦρος – ''sauros'' = „strašný [[Ještěři|ještěr]]“, někdy překládáno „hrozný [[plazi|plaz]]“) jsou rozmanitou skupinou [[Obratlovci|obratlovců]] řazenou mezi [[Sauropsida|plazy]] (Reptilia), která dominovala [[Fauna|fauně]] na pevninách této planety přes 134 milionů let{{Citace elektronického periodika [25] => | příjmení1 = Socha [26] => | jméno1 = Vladimír [27] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [28] => | titul = Jak dlouho existovali neptačí dinosauři? [29] => | periodikum = dinosaurusblog.com [30] => | datum_vydání = 2012-07-15 [31] => | url = https://dinosaurusblog.com/2012/07/15/jak-dlouho-existovali-neptaci-dinosauri/ [32] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [33] => }} v období [[Mezozoikum|druhohor]] (zejména v jurské a křídové periodě, asi před 201 až 66 miliony let)[https://www.nature.com/articles/s41559-024-02355-2 Two hundred years of dinosaurs]. ''Nature Ecology and Evolution'' (2024). doi: https://doi.org/10.1038/s41559-024-02355-2. Dle současné systematiky patří mezi dinosaury také [[ptáci]], kteří jsou jejich jedinou dosud žijící skupinou.{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení1 = Socha [35] => | jméno1 = Vladimír [36] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [37] => | titul = Jsou ptáci dinosauři? [38] => | periodikum = dinosaurusblog.com [39] => | datum_vydání = 2009-03-31 [40] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/03/31/776571-jsou-ptaci-dinosauri/ [41] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [42] => }} Dinosauři se objevili ve středním nebo na počátku svrchního [[trias]]u (po [[permské vymírání|permském vymírání]]) asi před 250 až 235 miliony let{{Citace elektronického periodika [43] => | příjmení1 = Yirka [44] => | jméno1 = Bob [45] => | titul = Biggest map of dinosaur tree yet suggests they emerged 20 million years earlier than thought [46] => | periodikum = phys.org [47] => | datum_vydání = 2016-11-09 [48] => | url = https://phys.org/news/2016-11-biggest-dinosaur-tree-emerged-million.html [49] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [50] => | jazyk = anglicky [51] => }}{{Citace elektronického periodika [52] => | příjmení1 = Langer [53] => | jméno1 = Max C. [54] => | příjmení2 = Ramezani [55] => | jméno2 = Jahandar [56] => | příjmení3 = Da Rosa [57] => | jméno3 = Átila A.S. [58] => | titul = U-Pb age constraints on dinosaur rise from south Brazil [59] => | periodikum = Gondwana Research [60] => | ročník = 57 [61] => | datum_vydání = 2018-05 [62] => | strany = 133–140 [63] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1342937X18300327 [64] => | jazyk = anglicky [65] => | doi = 10.1016/j.gr.2018.01.005 [66] => }}{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení1 = Marsola [68] => | jméno1 = Júlio Cesar de Almeida [69] => | příjmení2 = Langer [70] => | jméno2 = Max Cardoso [71] => | titul = Dinosaur Origins [72] => | periodikum = Encyclopedia of Geology [73] => | datum_vydání = 2021 [74] => | strany = 186–193 [75] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/B9780124095489118469 [76] => | jazyk = anglicky [77] => | doi = 10.1016/B978-0-12-409548-9.11846-9 [78] => }} a vyhynuli (kromě jedné větve – [[Ptáci|ptáků]]) před 66 miliony let v rámci [[vymírání na konci křídy]].{{Citace elektronického periodika [79] => | příjmení1 = Socha [80] => | jméno1 = Vladimír [81] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [82] => | titul = Dinosaurům se dařilo do poslední chvíle [83] => | periodikum = osel.cz [84] => | datum_vydání = 2020--11-23 [85] => | url = https://www.osel.cz/11476-dinosaurum-se-darilo-do-posledni-chvile.html [86] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [87] => }} Jejich [[evoluční radiace]] byla velmi rychlá.{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení1 = O’Donovan [89] => | jméno1 = Ciara [90] => | příjmení2 = Meade [91] => | jméno2 = Andrew [92] => | příjmení3 = Venditti [93] => | jméno3 = Chris [94] => | titul = Dinosaurs reveal the geographical signature of an evolutionary radiation [95] => | periodikum = Nature Ecology & Evolution [96] => | ročník = 2 [97] => | číslo = 3 [98] => | datum_vydání = 2018-03 [99] => | strany = 452–458 [100] => | url = https://www.nature.com/articles/s41559-017-0454-6 [101] => | jazyk = anglicky [102] => | doi = 10.1038/s41559-017-0454-6 [103] => }}{{Citace elektronického periodika [104] => | titul = Dinosaurs were 'too successful for their own good' [105] => | periodikum = phys.org [106] => | datum_vydání = 2018-02-06 [107] => | url = https://phys.org/news/2018-02-dinosaurs-successful-good.html [108] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [109] => | jazyk = anglicky [110] => }} [111] => [112] => == Evoluce == [113] => Sesterskou skupinou dinosaurů je čeleď [[Silesauridae]], jejíž zástupci prokazatelně existovali již v období středního triasu (geologický věk [[Anis (geologie)|anis]]), asi před 247 až 242 miliony let.[https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-hudbe-v-mozku-vynalezavych-mravencich-a-prvnim-dinosauru-8370749 Rozhovor o prvních dinosaurech v rozhlasovém pořadu ''Meteor'', čas 33:11 min.] Protože s dinosaury měli společného vývojového předka, je prakticky jisté, že nejstarší dinosauři museli existovat již v této době (nejstarší známé fosilie dinosauromorfů již velmi blízce příbuzných „pravým“ dinosaurům pocházejí z doby před 236 miliony let).{{Citace elektronického periodika [114] => | příjmení1 = Socha [115] => | jméno1 = Vladimír [116] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [117] => | titul = Kdo byl prvním dinosaurem? [118] => | periodikum = osel.cz [119] => | datum_vydání = 2020-07-10 [120] => | url = https://www.osel.cz/11265-kdo-byl-prvnim-dinosaurem.html [121] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [122] => | jazyk = anglicky [123] => }}{{Citace elektronického periodika [124] => | titul = The oldest dinosaur precursor from South America is discovered in Brazil [125] => | periodikum = phys.org [126] => | datum_vydání = 2022-03-04 [127] => | url = https://phys.org/news/2022-03-oldest-dinosaur-precursor-south-america.html [128] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [129] => | jazyk = anglicky [130] => }} Fosilie nejstarších forem diapsidních plazů, kteří by již mohli být dinosaury v pravém smyslu, pocházejí z doby před asi 245 až 235 miliony let{{Citace elektronického periodika [131] => | příjmení = SOCHA [132] => | jméno = Vladimír [133] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [134] => | titul = Půlstoletí králičího krokodýla [135] => | periodikum = OSEL.cz [136] => | rok vydání = 2021 [137] => | měsíc vydání = dubna [138] => | den vydání = 6 [139] => | url = https://www.osel.cz/11681-pulstoleti-kraliciho-krokodyla.html [140] => }} {{cs}} (nejstarší prokazatelné formy pak byly objeveny v sedimentech geologického [[souvrství Santa Maria]] na území [[Brazílie]], a to se stářím 233,2 milionu let – jedná se například o rody ''[[Buriolestes]]'', ''[[Gnathovorax]]'' nebo ''[[Saturnalia]]'').{{Citace elektronického periodika [141] => | příjmení1 = Socha [142] => | jméno1 = Vladimír [143] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [144] => | titul = Saturnalia – skutečný vánoční dinosaurus [145] => | periodikum = osel.cz [146] => | datum_vydání = 2019-12-25 [147] => | url = https://www.osel.cz/10943-saturnalia-skutecny-vanocni-dinosaurus.html [148] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [149] => }} První dinosauři se pravděpodobně vyvinuli na pevninách jižního superkontinentu [[Gondwana|Gondwany]]{{Citace elektronického periodika [150] => | příjmení1 = Marsola [151] => | jméno1 = Júlio C. A. [152] => | příjmení2 = Ferreira [153] => | jméno2 = Gabriel S. [154] => | příjmení3 = Langer [155] => | jméno3 = Max C. [156] => | příjmení4 = Button [157] => | jméno4 = David J. [158] => | příjmení5 = Butler [159] => | jméno5 = Richard J. [160] => | titul = Data from: Increases in sampling support the southern Gondwanan hypothesis for the origin of dinosaurs [161] => | periodikum = Paleontology [162] => | ročník = 62 [163] => | číslo = 3 [164] => | datum_vydání = 2019-05 [165] => | strany = 473–482 [166] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/pala.12411 [167] => | jazyk = anglicky [168] => | doi = 10.5061/dryad.6t5m946 [169] => }} (téměř s jistotou to bylo na jihu dnešní Jižní Ameriky)Michael S. Y. Lee; ''et al.'' (2018). [https://www.cambridge.org/core/journals/earth-and-environmental-science-transactions-of-royal-society-of-edinburgh/article/dynamic-biogeographic-models-and-dinosaur-origins/EB6646C8F473BF6353E429BEF32304A1 Dynamic biogeographic models and dinosaur origins]. ''Earth and Environmental Science Transactions of The Royal Society of Edinburgh.'' doi: https://doi.org/10.1017/S1755691018000920 a k jejich evolučnímu rozkvětu došlo poprvé v době před asi 234 až 232 miliony let v souvislosti s obdobím výrazného zvýšení vlhkosti klimatu (tzv. [[Karnská pluviální epizoda]]).Massimo Bernardi, Piero Gianolla, Fabio Massimo Petti, Paolo Mietto & Michael J. Benton (2018). [https://www.nature.com/articles/s41467-018-03996-1 Dinosaur diversification linked with the Carnian Pluvial Episode.] ''Nature Communications'' '''9''', Article number: 1499 (2018). doi:10.1038/s41467-018-03996-1Michael J. Benton, Massimo Bernardi and Cormac Kinsella (2018). The Carnian Pluvial Episode and the origin of dinosaurs. ''Journal of the Geological Society (advance online publication).'' doi: https://doi.org/10.1144/jgs2018-049{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení1 = Marshall [171] => | jméno1 = Michael [172] => | titul = A million years of terrasic rain [173] => | periodikum = [[Nature]] [174] => | ročník = 576 [175] => | datum_vydání = 2019-12-05 [176] => | url = https://media.nature.com/original/magazine-assets/d41586-019-03699-7/d41586-019-03699-7.pdf [177] => | jazyk = anglicky [178] => }} Tato událost zřejmě způsobila rychlé vystřídání vlhkého a suchého klimatu s vysokými teplotami, kterému se nejlépe přizpůsobili právě tehdejší vývojově primitivní dinosauři.{{Citace elektronického periodika [179] => | příjmení = SOCHA [180] => | jméno = Vladimír [181] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [182] => | titul = Karnská pluviální epizoda [183] => | periodikum = DinosaurusBlog [184] => | rok vydání = 2020 [185] => | měsíc vydání = září [186] => | den vydání = 21 [187] => | url = https://dinosaurusblog.com/2020/09/21/karnska-pluvialni-epizoda/ [188] => }} {{cs}} Podle některých hypotéz dinosauři evolučně převládli díky svému vyspělému lokomočnímu systému (schopnosti rychlého a aktivního pohybu) a výkonnému respiračnímu systému, kterým převyšovali ostatní archosaury i jiné tehdejší obratlovce.Cuff, A. R.; ''et al.'' (2022). [https://academic.oup.com/icb/advance-article-abstract/doi/10.1093/icb/icac049/6590043 Walking—and Running and Jumping—with Dinosaurs and Their Cousins, Viewed Through the Lens of Evolutionary Biomechanics]. ''Integrative and Comparative Biology''. '''icac049'''. doi: https://doi.org/10.1093/icb/icac049 Na druhou stranu však vysoce výkonný respirační systém, který pozdější dinosaury favorizoval v převzetí ekologické dominance nad pevninami jury a křídy, vznikl patrně až později v průběhu dinosauří evoluce, a to nezávisle a vícekrát. Nejstarší známí sauropodomorfové a teropodi (žijící před asi 233 miliony let) ještě vzdušné vaky patrně neměli.Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Rodrigo T. Müller, Leonardo Kerber, Flávio A. Pretto, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2022). [https://www.nature.com/articles/s41598-022-25067-8 The absence of an invasive air sac system in the earliest dinosaurs suggests multiple origins of vertebral pneumaticity]. ''Scientific Reports''. '''12''': 20844. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-25067-8 Vývoj systému vzdušných vaků bývá kladen do souvislosti s permským vymíráním, mezi jehož následky patří i výrazmý pokles hladiny kyslíku v atmosféře z 30 % na konci permu na pouhých 10 % na začátku triasu. To vytvořilo evoluční tlak na vznik adaptace kompenzující snížené množství kyslíku vdechovaného do plic (analogicky u jiných skupin živočichů vtéž době tento evoluční tlak nastartoval evoluci bránice, která však nedosahovala takové efektivity, jako vzdušné vaky). Po opětovném zvýšení hladiny kyslíku v atmosféře se z adaptace pro přežití stal významný prvek zvyšující efektivnost organismu, který tak mohl získat více energie (v současnosti jsou tyto vaky jedním z klíčových prvků adaptace ptáků, potomků dinosaurů, na energeticky náročný aktivní let). [189] => [190] => Obvykle se předpokládá, že dinosauři se vyvinuli na území současné Jižní Ameriky (nejstarší prokazatelné kosterní fosilie pocházejí z území Brazílie a Argentiny). Vznik dinosaurů na území této části tehdejší jihozápadní Pangey je ale některými badateli zpochybňováno.Baron, M. G. (2020). Difficulties with the origin of dinosaurs: a comment on the current debate. ''Palaeovertebrata''. '''43''' (1)-e3. doi: [https://www.palaeovertebrata.com/Articles/view/386 10.18563/pv.43.1.e3] Evoluce dinosaurů byla relativně rychlá a k výrazným morfologickým a anatomickým změnám v rámci jednotlivých vývojových linií docházelo poměrně často.Crouch, N. M. A. (2020). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2020.0231 Extinction rates of non-avian dinosaur species are uncorrelated with the rate of evolution of phylogenetically informative characters.] ''Biology Letters''. '''16''' (6): 20200231. doi: http://dx.doi.org/10.1098/rsbl.2020.0231 Nové výzkumy ukazují, že dinosauři žijící ve vyšších zeměpisných šířkách zažívali na začátku své evoluce v průběhu pozdního triasu výrazné zimy, charakterizované mrazem a sněhem. Na podobné ztížené podmínky tedy byli nejspíš adaptováni již od samotného počátku své existence.Paul Olsen, Jingeng Sha, Yanan Fang, Clara Chang, Jessica H. Whiteside, Sean Kinney, Hans-Dieter Sues, Dennis Kent, Morgan Schaller and Vivi Vajda (2022). [https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abo6342 Arctic ice and the ecological rise of the dinosaurs]. ''Science Advances''. '''8''' (26): eabo6342. doi: 10.1126/sciadv.abo6342 Ancestrální (předchůdcovskou) formou dinosaura byl pravděpodobně obligátní masožravec, za určité fylogenetické situace pak mohlo jít také o všežravce. Herbivorie, tedy býložravost, se u různých dinosauřích vývojových linií objevila až v pozdější době spolu s dalším vývojem a rozrůzněním.Antonio Ballell; Michael J. Benton; Emily J. Rayfield (2022). Dental form and function in the early feeding diversification of dinosaurs. ''SCIENCE ADVANCES''. '''8''' (50): eabq5201. doi: [https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abq5201 10.1126/sciadv.abq5201]https://phys.org/news/2022-12-scientists-menu-dinosaurs.html [191] => [192] => Dinosauři se objevili v prostředí „zaplněného ekoprostoru“, kdy dominovaly jiné formy obratlovců. Nejpočetnějšími zástupci dinosaurů v prvních milionech let jejich známého vývoje byli sauropodomorfové a hererasauři.Fernando E. Novas, Federico L. Agnolin, Martín D. Ezcurra, Rodrigo T. Müller, Agustìn Martinelli & Max Langer (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981121001887 Review of the fossil record of early dinosaurs from South America, and its phylogenetic implications]. ''Journal of South American Earth Sciences''. '''103341'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103341 Značný vliv na šíření a vývoj dinosaurů měla v počátcích jejich evoluce úroveň hladiny moří a oceánů, která v období pozdního triasu výrazně kolísala a střídavě zaplavovala a odhalovala pevninské mosty a další spojení s jinými oblastmi potenciálního výskytu.Tore G. Klausen, Niall W. Paterson & Michael J. Benton (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/ter.12480 Geological control on dinosaurs’ rise to dominance: Late Triassic ecosystem stress by relative sea level change.] ''Terra Nova.'' doi: https://doi.org/10.1111/ter.12480 Vědci se víceméně shodují na tom, že zásadní událostí pro evoluční vzestup dinosaurů bylo vymírání na konci triasu v době před 201,3 miliony let, kdy v relativně krátké době prakticky zcela vyhynuli všichni dosavadní ekologičtí konkurenti dinosaurů (zejména zástupci skupin [[Pseudosuchia]] a [[Therapsida]]). Ti se potom stali dominantní skupinou suchozemských obratlovců na dobu dalších 135 milionů let.{{Citace elektronického periodika [193] => | příjmení = SOCHA [194] => | jméno = Vladimír [195] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [196] => | titul = Jak dinosauři ovládli jurský svět [197] => | periodikum = OSEL.cz [198] => | rok vydání = 2021 [199] => | měsíc vydání = října [200] => | den vydání = 11 [201] => | url = https://www.osel.cz/11972-jak-dinosauri-ovladli-jursky-svet.html [202] => }} {{cs}} [203] => [204] => Velký význam měli býložraví dinosauři pro šíření semen tehdejších rostlin, a to zejména v průběhu jury a křídy. Jak ukázaly některé studie, díky dinosaurům se mohly mnohé druhy rostlin s pevnými semeny (odolávajícími trávicímu traktu býložravých dinosaurů) šířit až o desítky kilometrů za den.George L. W. Perry (2021). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2020.0689 How far might plant-eating dinosaurs have moved seeds?]. ''Biology Letters''. '''17''' (1): 20200689. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0689{{Citace elektronického periodika [205] => | příjmení1 = Panckhurst [206] => | jméno1 = Paul [207] => | titul = How giant dinosaurs may have spread seeds in prehistoric world [208] => | periodikum = phys.org [209] => | datum_vydání = 2021-01-06 [210] => | url = https://phys.org/news/2021-01-giant-dinosaurs-seeds-prehistoric-world.html [211] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [212] => | jazyk = anglicky [213] => }} Výkonná termofyziologie a „teplokrevnost“ (funkční endotermie) se u dinosaurů patrně objevila v období rané jury (asi před 201 až 175 miliony let) a souvisela zejména s teplotou klimatu. U teropodů a ptakopánvých dinosaurů, kteří se rozšířili i do klimaticky méně příznivých prostředí s výrazně nižšími teplotami bylo vyvinutí endotermie nezbytnou anatomickou adaptací. U sauropodomorfů naopak pozorujeme dlouhodobou závislost na vyšších teplotách prostředí.Chiarenza, A. A.; ''et al.'' (2023). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2023.12.21.572807v1 Early Jurassic origin of avian endothermy and thermophysiological diversity in Dinosauria]. ''bioRxiv''. '''2023.12.21.572807''' (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2023.12.21.572807 Tyto rozdíly lze do jisté míry dát do souvislosti i s životním stylem a tělesnou konstitucí. Aktivním lovem se živící teropodi nebo rychlonozí ornitomimisauři měli energeticky náročnější životní styl, zatímco například u velkých sauropodů objem jejich těl v poměru k povrchu těla znamenal pomalejší ztrátu tělesné teploty a tedy větší toleranci teplotních výkyvů prostředí. [214] => [215] => == Definice a význam == [216] => Veškeré informace o druhohorních dinosaurech dnes máme k dispozici pouze ze zachovaných [[Fosilie|fosilií]]. [[Ptáci]] jsou ve skutečnosti pokračovatelé evoluční linie plazopánvých dinosaurů (teropodů, což byli obvykle masožraví dinosauři, kteří chodili po dvou a vykazovali ptačí anatomické znaky). Jednalo se například o duté kosti, plicní vaky, esovité krky a často i peří jako tělesný pokryv, jak v posledních dvaceti letech dokázaly intenzivní výzkumy.Philip J. Currie (2023). [https://cdnsciencepub.com/doi/full/10.1139/cjes-2022-0131 Celebrating dinosaurs: their behaviour, evolution, growth, and physiology]. ''Canadian Journal of Earth Sciences'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1139/cjes-2022-0131 Podle některých paleontologů ([[Robert T. Bakker|Robert T. Bakker]], [[John Ostrom]], [[Jacques Gauthier]] atd.) jsou pak ptáci přímo malí, agilní dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev [[Opeření dinosauři|opeřených dinosaurů]] v oblasti [[Liao-ning]] i jinde). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy Reptilia ([[plazi]]) a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria. Každopádně jde však o [[Monofyletismus|monofyletickou skupinu]] se společným předkem. Dinosauři jsou každopádně přirozenou skupinou vývojově velmi úspěšných obratlovců.{{Citace elektronického periodika [217] => | příjmení1 = Socha [218] => | jméno1 = Vladimír [219] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [220] => | titul = Co je to ten dinosaurus? [221] => | periodikum = dinosaurusblog.com [222] => | datum_vydání = 2011-01-25 [223] => | url = https://dinosaurusblog.com/2011/01/25/879663-co-je-to-ten-dinosaurus/ [224] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [225] => }} {{cs}} [226] => [227] => Dnes již je však důležitější [[kladistika]] nežli přesné určování vnějších [[taxon]]ových kategorií, proto se touto problematikou zabývá jen málokdo. Za dinosaura je podle definice považován jakýkoliv živočich, který je přímým potomkem posledního společného předka [[iguanodon]]a, [[Megalosaurus|megalosaura]] a [[Cetiosaurus oxoniensis|cetiosaura]]{{Citace elektronického periodika [228] => | příjmení1 = Norman [229] => | jméno1 = David B [230] => | příjmení2 = Baron [231] => | jméno2 = Matthew G [232] => | příjmení3 = Garcia [233] => | jméno3 = Mauricio S [234] => | příjmení4 = Müller [235] => | jméno4 = Rodrigo Temp [236] => | titul = Taxonomic, palaeobiological and evolutionary implications of a phylogenetic hypothesis for Ornithischia (Archosauria: Dinosauria) [237] => | periodikum = Zoological Journal of the Linnean Society [238] => | datum_vydání = 2022-09-01 [239] => | strany = zlac062 [240] => | issn = 1096-3642 [241] => | datum_přístupu = 2022-09-26 [242] => | jazyk = anglicky [243] => | doi = 10.1093/zoolinnean/zlac062 [244] => }}{{Citace monografie [245] => | příjmení1 = de Queiroz [246] => | jméno1 = K. [247] => | příjmení2 = Cantino [248] => | jméno2 = P. D. [249] => | příjmení3 = Gauthier [250] => | jméno3 = J. A. [251] => | titul = Phylonyms: A companion to the PhyloCode [252] => | vydavatel = CRC PressTaylor & Francis Group [253] => | datum_vydání = 2020 [254] => | místo = Boca Raton, FL [255] => | kapitola = Section 8, položka 194 [256] => | jazyk = anglicky [257] => | isbn = 978-1-138-33293-5 [258] => }} (někdy se také pro tento účel „využívá“ známějších rodů ''[[Tyrannosaurus]]'' a ''[[Triceratops]]''). Nové objevy přibývají a výzkum dinosaurů se zintenzivnil především od přelomu 20. a 21. století, kdy byla objevena většina dosud známých druhů těchto druhohorních plazů.{{Citace elektronického periodika [259] => | příjmení1 = Socha [260] => | jméno1 = Vladimír [261] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [262] => | titul = Většina dinosaurů byla objevena v posledních dvaceti letech [263] => | periodikum = dinosaurusblog.com [264] => | datum_vydání = 2019-07-29 [265] => | url = https://dinosaurusblog.com/2019/07/29/vetsina-dinosauru-byla-objevena-v-poslednich-dvaceti-letech/ [266] => | datum_přístupu = 2023-11-24 [267] => }} [268] => [269] => == Evoluční význam == [270] => Dinosauři patří mezi nejúspěšnější skupiny suchozemských obratlovců v dějinách života na Zemi. Zcela dominovali suchozemským ekosystémům v období jury a křídy, tedy celkem asi 134 milionů let. I když nepočítáme ptáky, pak kosterní pozůstatky nejstaršího a nejmladšího známého dinosaura dělí doba téměř 170 milionů let.[[Vladimír Socha|SOCHA, Vladimír]] ([[2021]]). ''[[Dinosauři – rekordy a zajímavosti]]''. Nakladatelství Kazda, str. 12. V době jejich existence nedosáhl žádný jiný suchozemský živočich (s výjimkou sladkovodních krokodýlů a ptakoještěrů) rozměrů přesahujících přibližně velikost současného [[Jezevec|jezevce]].Paul C. Sereno (1999). [http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/284/5423/2137 The evolution of dinosaurs.] ''Science''. '''284''': 2137–2146. Na druhou stranu je však pravdou, že jakkoliv byli dinosauři v druhohorních terestrických ekosystémech významní, nebyli zdaleka jedinými početnými a diverzifikovanými organismy tohoto období. Velmi hojní byli i mnozí další plazi, kostnaté ryby, hmyz apod.{{Citace elektronického periodika [271] => | příjmení1 = Carter [272] => | jméno1 = Nicholas [273] => | titul = When Dinosaurs “Ruled” the Earth [274] => | periodikum = dinomuseum.ca [275] => | datum_vydání = 2019-07-30 [276] => | url = https://dinomuseum.ca/2019/07/when-dinosaurs-ruled-the-earth [277] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [278] => | jazyk = anglicky [279] => }} Je nicméně pravděpodobné, že pokud by dinosauři na konci křídy před 66 miliony let nevyhynuli, savci by se evolučně rozvíjeli pomaleji a člověk by se možná objevil až mnohem později (pokud vůbec).{{Citace elektronického periodika [280] => | příjmení1 = Socha [281] => | jméno1 = Vladimír [282] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [283] => | titul = Lidstvo zachránil pád planetky. Dinosaurům by se jinak zřejmě dařilo [284] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [285] => | datum_vydání = 2020-11-28 [286] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-planetka-chixculub-pad-vymreni-dinosauru-michael-benton-krida.A201127_093422_veda_mla [287] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [288] => }} Přesto jsou dosud dinosauři v mnoha ohledech vnímáni jako symbol čehosi zpátečnického a neschopného změny (například pojem „politický dinosaurus“). Takový pohled je však nesprávný a zcela absurdní.{{Citace elektronického periodika [289] => | příjmení = SOCHA [290] => | jméno = Vladimír [291] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [292] => | titul = Proč na dinosaurech záleží [293] => | periodikum = OSEL.cz [294] => | rok vydání = 2018 [295] => | měsíc vydání = února [296] => | den vydání = 9 [297] => | url = http://www.osel.cz/9765-proc-na-dinosaurech-zalezi.html [298] => }} {{cs}} Dinosauři rovněž nebyli předurčeni k vyhynutí, jejich vymizení (s výjimkou ptáků) způsobila náhodná srážka Země s planetkou z [[Hlavní pás planetek|hlavního pásu]]. Vyhynutí proběhlo velmi rychle, podle některých odhadů mohlo trvat pouhé desítky hodin.{{Citace elektronického periodika [299] => | příjmení = SOCHA [300] => | jméno = Vladimír [301] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [302] => | titul = Neptačí dinosauři vyhynuli během 24 hodin [303] => | periodikum = OSEL.cz [304] => | rok vydání = 2022 [305] => | měsíc vydání = srpna [306] => | den vydání = 2 [307] => | url = https://www.osel.cz/12430-neptaci-dinosauri-vyhynuli-behem-24-hodin.html [308] => }} {{cs}} [309] => [310] => Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny [[Šupinatí|šupinatých]], nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu [[Archosauria]], nikoliv [[Lepidosauria]].{{Citace elektronického periodika [311] => | příjmení = SOCHA [312] => | jméno = Vladimír [313] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [314] => | titul = Proč dinosauři nejsou ještěři [315] => | periodikum = OSEL.cz [316] => | rok vydání = 2021 [317] => | měsíc vydání = října [318] => | den vydání = 19 [319] => | url = https://www.osel.cz/11983-proc-dinosauri-nejsou-jesteri.html [320] => }} {{cs}} [321] => [322] => == Anatomie == [323] => [[Soubor:Carcharodontosaurus BW.jpg|vpravo|250px|náhled|''[[Carcharodontosaurus]]'', jeden z obřích teropodních dinosaurů.]] [324] => Dinosauři patří mezi [[Diapsida|diapsidní]] [[Živočichové|živočichy]] – mají dva spánkové otvory na upevnění [[Žvýkací sval|žvýkacích svalů]]. [325] => Dalším typickým znakem, který odlišuje dinosaury od většiny ostatních [[plazi|plazů]], je postavení [[Končetina|končetin]].{{Citace elektronického periodika [326] => | příjmení1 = Allen [327] => | jméno1 = V. R. [328] => | příjmení2 = Kilbourne [329] => | jméno2 = B. M. [330] => | příjmení3 = Hutchinson [331] => | jméno3 = J. R. [332] => | titul = The evolution of pelvic limb muscle moment arms in bird-line archosaurs [333] => | periodikum = Science Advances [334] => | ročník = 7 [335] => | číslo = 12 [336] => | datum_vydání = 2021-03-19 [337] => | strany = eabe2778 [338] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abe2778 [339] => | jazyk = anglicky [340] => | doi = 10.1126/sciadv.abe2778 [341] => }} Specialitou je tzv. čtvrtý trochanter, sloužící k upnutí mohutných kaudofemorálních svalů. Ty pomáhaly při pohybu zadních končetin, které stahovaly dozadu.{{Citace elektronického periodika [342] => | příjmení1 = Persons [343] => | jméno1 = Walter S. [344] => | příjmení2 = Currie [345] => | jméno2 = Philip J. [346] => | titul = The Anatomical and Functional Evolution of the Femoral Fourth Trochanter in Ornithischian Dinosaurs [347] => | periodikum = The Anatomical Record [348] => | ročník = 303 [349] => | číslo = 4 [350] => | datum_vydání = 2020-04 [351] => | strany = 1146–1157 [352] => | url = https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.24094 [353] => | jazyk = anglicky [354] => | doi = 10.1002/ar.24094 [355] => | datum přístupu = 2022-08-12 [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221024052531/https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.24094 [357] => | datum archivace = 2022-10-24 [358] => }} U [[Recentní organismus|současných plazů]] jsou končetiny postaveny směrem do stran (např. [[krokodýl]]i), zatímco dinosauří končetiny směřují přímo pod tělo (jako u [[savci|savců]]). Přední končetiny byly obvykle kratší než zadní. Další významný znak je zvláštní stavba zadních končetin. [[Stehenní kost]] byla opatřena kulovitou hlavicí, která zapadala do pánevní jamky a umožňovala svislé umístění končetiny. [[Lýtková kost]] (''fibula'') byla na vnější straně mnohem tenčí než [[holenní kost]] (''tibia'') na straně vnitřní. Kyčelní jamka (acetabulum) byla charakteristicky perforovaná.Shiro Egawa; ''et al.'' (2018). [http://rsos.royalsocietypublishing.org/content/5/10/180604 Morphogenetic mechanism of the acquisition of the dinosaur-type acetabulum]. ''Royal Society Open Science'' '''5'''(10): 180604. doi: 10.1098/rsos.180604. Speciální anatomická stavba kyčelního kloubu umožnila sauropodům i teropodům dosáhnout gigantických rozměrů.{{Citace elektronického periodika [359] => | příjmení1 = Tsai [360] => | jméno1 = Henry P. [361] => | příjmení2 = Middleton [362] => | jméno2 = Kevin M. [363] => | příjmení3 = Hutchinson [364] => | jméno3 = John R. [365] => | příjmení4 = Holliday [366] => | jméno4 = Casey M. [367] => | titul = More than one way to be a giant: Convergence and disparity in the hip joints of saurischian dinosaurs [368] => | periodikum = Evolution [369] => | ročník = 74 [370] => | číslo = 8 [371] => | datum_vydání = 2020-08 [372] => | strany = 1654–1681 [373] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/evo.14017 [374] => | jazyk = anglicky [375] => | doi = 10.1111/evo.14017 [376] => }} Histologickým rozborem fosilních kostí bylo zjištěno, že také dinosauři měli [[meziobratlová ploténka|meziobratlové ploténky]].Tanja Wintrich, Martin Scaal, Christine Böhmer, Rico Schellhorn, Ilja Kogan, Aaron van der Reest & P. Martin Sander (2020). [https://www.nature.com/articles/s41598-020-70751-2 Palaeontological evidence reveals convergent evolution of intervertebral joint types in amniotes.] ''Scientific Reports'', '''10'''. Article number: 14106. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-70751-2 K osifikaci křížových (sakrálních) kostí docházelo u dinosaurů už v počátcích jejich evolučního vývoje, jak ukázaly objevy z [[Brazílie]] (pozdně triasové souvrství Candelária).{{Citace elektronického periodika [377] => | příjmení1 = Moro [378] => | jméno1 = Débora [379] => | příjmení2 = Kerber [380] => | jméno2 = Leonardo [381] => | příjmení3 = Müller [382] => | jméno3 = Rodrigo T. [383] => | příjmení4 = Pretto [384] => | jméno4 = Flávio A. [385] => | titul = Sacral co‐ossification in dinosaurs: The oldest record of fused sacral vertebrae in Dinosauria and the diversity of sacral co‐ossification patterns in the group [386] => | periodikum = Journal of Anatomy [387] => | ročník = 238 [388] => | číslo = 4 [389] => | datum_vydání = 2021-04 [390] => | strany = 828–844 [391] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/joa.13356 [392] => | jazyk = anglicky [393] => | doi = 10.1111/joa.13356 [394] => }} [395] => [396] => Ocasy dinosaurů měly velkou tvarovou i velikostní variabilitu, od relativně krátkých až zakrnělých (a proměněných v synsakrum, jako u některých oviraptorosaurů) až po extrémně dlouhé u některých sauropodů nebo uzpůsobené obranné funkci (ankylosauři, stegosauři, někteří sauropodi). Pravděpodobně ale neexistuje přímý vztah mezi délkou ocasu a přední částí těla ve smyslu vyvažování. U různých skupiny dinosaurů se ocasy a jejich anatomická stavba vyvíjely nezávisle, a to především v závislosti na jejich funkci.David W. E. Hone, W. Scott Persons & Steven C. Le Comber (2021). [https://peerj.com/articles/10721 New data on tail lengths and variation along the caudal series in the non-avialan dinosaurs]. ''PeerJ''. '''9''': e10721. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.10721{{Citace elektronického periodika [397] => | titul = Dinosaur tails redux [398] => | periodikum = archosaurmusings.wordpress.com [399] => | datum_vydání = 2021-02-15 [400] => | url = https://archosaurmusings.wordpress.com/2021/02/15/dinosaur-tails-redux/ [401] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [402] => | jazyk = anglicky [403] => }} [404] => [405] => Dinosauři měli [[zub]]y zasazeny v jamkách, podobně jako krokodýli, u plazů vyrůstají zuby přímo z čelistní kosti. Dinosauří páteř byla tvořena různým počtem obratlů, které byly mnohdy duté a vyplněné vzdušnými vaky ([[plazopánví]]). [[Žebro|Žebra]] byla připojena dvěma kloubními hlavicemi. [406] => [407] => Stejně jako ostatní plazi byli dinosauři [[vejcorodost|vejcorodí]] (přestože se již objevily teorie o [[živorodost]]i některých druhů). Jejich [[vejce]] však byla původně kožovitá,{{Citace elektronického periodika [408] => | příjmení1 = Socha [409] => | jméno1 = Vladimír [410] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [411] => | titul = První dinosauři kladli měkká vejce [412] => | periodikum = osel.cz [413] => | datum_vydání = 2020-06-25 [414] => | url = https://www.osel.cz/11237-prvni-dinosauri-kladli-mekka-vejce.html [415] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [416] => }} ale později měla pevnou skořápku inkrustovanou minerálními látkami, podobně jako vejce dnešních [[ptáci|ptáků]]. [417] => [418] => Výzkum L. Witmera z roku [[2008]] prokázal, že většina dinosaurů měla zřejmě odlehčené lebky a ty byly do značné míry vyplněné vzdušnými dutinami.{{Citace elektronického periodika [419] => | příjmení1 = Socha [420] => | jméno1 = Vladimír [421] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [422] => | titul = Tři kulatá paleontologická výročí [423] => | periodikum = dinosaurusblog.com [424] => | datum_vydání = 2008-12-14 [425] => | url = https://dinosaurusblog.com/2008/12/14/750099-tri-kulata-paleontologicka-vyroci/ [426] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [427] => }} Výzkum z roku 2018 dokládá, že výrazné změny na pánevních kostech některých skupin dinosaurů (například maniraptorů a ptakopánvých) souvisejí zejména s dýchacím systémem a nikoliv s přechodem k herbivorii, jak se mnozí paleontologové domnívali dříve.Loredana Macaluso & Emanuel Tschopp (2018). Evolutionary changes in pubic orientation in dinosaurs are more strongly correlated with the ventilation system than with herbivory. ''Palaeontology.'' doi: https://doi.org/10.1111/pala.12362 Pro dinosaury je endotermie („teplokrevnost“) sdíleným odvozeným znakem od jejich předků, ačkoliv u ptakopánvých dinosaurů mohly některé vývojové linie přejít druhotně k ektotermii. Velcí teropodi a sauropodi však byli endotermní, nikoliv gigantotermní (jak se dříve často předpokládalo).Jasmina Wiemann, Iris Menéndez, Jason M. Crawford, Matteo Fabbri, Jacques A. Gauthier, Pincelli M. Hull, Mark A. Norell & Derek E. G. Briggs (2022). [https://www.nature.com/articles/s41586-022-04770-6 Fossil biomolecules reveal an avian metabolism in the ancestral dinosaur]. ''Nature (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-04770-6 [428] => [429] => === Peří === [430] => Kůže zejména teropodních dinosaurů byla často pokrytá peřím nebo proto-peřímDaniel T. Ksepka (2020). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(20)31511-6 Feathered dinosaurs.] ''Current Biology'', '''30'''(22): R1347-R1353. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.10.007 a ti dinosauři, kteří v evoluci o [[peří]] přišli, měli kůži podobnou kůži dnešních slonů nebo nosorožců. Výjimečně se dochovaly otisky kůže například také u obřích sauropodních dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [431] => | příjmení1 = Socha [432] => | jméno1 = Vladimír [433] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [434] => | titul = Fosilie evropského dinosaura ukázala tajemství sauropodí kůže [435] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [436] => | datum_vydání = 2022-05-14 [437] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-druhohory-fosilie-haest-haestasaurus-sauropod-kuze.A220512_131054_veda_vse [438] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [439] => }} U některých druhů, zejména velkých býložravců, se vyvinuly mohutné kostěné pláty. Existovali také četní [[opeření dinosauři]], ze kterých se později, někdy během jurského období, vyvinuli praví [[ptáci]]. V současnosti známe kolem dvaceti druhů malých dravých [[Teropodi|teropodů]] s pernatým integumentem (pokryvem těla), téměř všechny pocházejí z provincie [[Liao-ning]] v [[Čína|Číně]]. Nicméně se nedokonalé proto-peří objevilo i u některých býložravých dinosaurů. Peří známe jak u plazopánvých, ale protopeří i u ptakopánvých. Jelikož nejmladší společný předchůdce plazopánvých a ptakopánvých žil ve stejné době jako první dinosauři, je velmi pravděpodobné, že první dinosauři byli opeření, co znamená, že peří je pravděpodobně znakem dinosaurů, podobně jako srst je znakem savců a podobně jako někteří savci ztratili srst, tak někteří dinosauři ztratili peří. Možná se tedy u předka všech dinosaurů objevilo ještě v triasu nebo se u dinosarů peří objevilo několikrát nezávisle na sobě, první verze je však mnohem pravděpodobnější. [440] => [441] => Ačkoliv současní ptáci jsou přímými potomky teropodních dinosaurů (resp. jsou sami přežívajícími teropodními dinosaury), ani v případě druhotně nelétavých druhů jejich mozky nejsou neurofyziologickým ekvivalentem mozků druhohorních dinosaurů.Maria Eugenia Leone Gold and Akinobu Watanabe (2018). [https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-018-1312-0 Flightless birds are not neuroanatomical analogs of non-avian dinosaurs.] ''BMC Evolutionary Biology'' '''18''': 190. doi: https://doi.org/10.1186/s12862-018-1312-0 V současnosti se již paleontologové shodují na závěru, že ptáci vznikli v průběhu jurské periody z opeřených teropodních dinosaurů.Federico L. Agnolin, Matias J. Motta, Federico Brissón Egli, Gastón Lo Coco and Fernando E. Novas (2019). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2018.00252/full Paravian Phylogeny and the Dinosaur-Bird Transition: An Overview]. ''Frontiers in Earth Science'' '''6''':252. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2018.00252 [442] => [443] => === Rozměry === [444] => {{Viz též|Velikost dinosaurů}} [445] => [[Soubor:Lebka tyranosaura.jpg|náhled|vlevo|Lebka tyranosaura, jednoho z nejpopulárnějších druhohorních dinosaurů.]] [446] => Dinosauři ze skupiny [[Sauropodi|Sauropoda]] představovali největší suchozemské živočichy všech dob.[https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-zivote-ve-vesmiru-dinosaurech-a-uzasnem-psim-cichu-8218929 Rozhovor o největších dinosaurech v pořadu ''Meteor'', čas 16:25 min.]P. Martin Sander (2023). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(22)01960-1 Sauropods]. ''Current Biology''. '''33''' (2): R52-R58. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.12.024 Důvody jejich gigantismu zřejmě souvisejí především s jejich ontogenetickým růstem, způsobem reprodukce a fyziologií.{{Citace elektronického periodika [447] => | příjmení1 = Socha [448] => | jméno1 = Vladimír [449] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [450] => | titul = Proč byli sauropodní dinosauři tak velcí? [451] => | periodikum = pravek.info [452] => | datum_vydání = 2019-08-29 [453] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/proc-byli-sauropodni-dinosauri-tak-velci/ [454] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [455] => }} Někteří snad mohli dosáhnout délky až kolem 40 metrů (avšak jedná se o nejisté fosilní objevy), tedy zhruba o 10 metrů více, než dosahují největší [[velryba|velryby]]!) a hmotnosti až přes 100 tun. Výrazně těžší je pouze jediný žijící druh kytovce – [[plejtvák obrovský]].{{Citace elektronického periodika [456] => | příjmení1 = Socha [457] => | jméno1 = Vladimír [458] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [459] => | titul = Největší obratlovec všech dob [460] => | periodikum = dinosaurusblog.com [461] => | datum_vydání = 2011-05-24 [462] => | url = https://dinosaurusblog.com/2011/05/24/893631-nejvetsi-obratlovec-vsech-dob/ [463] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [464] => }} [465] => [466] => Zatím největším relativně dobře známým dinosaurem je rod ''[[Argentinosaurus]]'', u něhož se předpokládá hmotnost zhruba 70 až 96 tun.Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. ''Palaeontology.'' doi: [http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full 10.1111/pala.12329] Vážil tedy asi tolik, jako 15 dospělých slonů. [467] => Dosud nejpřesnější dosud získaný odhad hmotnosti tohoto obřího sauropoda činí asi 85 000 kg, byl tedy těžší než například dopravní letadlo ''[[Boeing 737]]''.{{Citace elektronického periodika [468] => | příjmení = SOCHA [469] => | jméno = Vladimír [470] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [471] => | titul = ''Argentinosaurus'' byl těžší než ''Boeing 737'' [472] => | periodikum = OSEL.cz [473] => | rok vydání = 2020 [474] => | měsíc vydání = listopadu [475] => | den vydání = 10 [476] => | url = https://www.osel.cz/11453-argentinosaurus-byl-tezsi-nez-boeing-737.html [477] => }} {{cs}} Podobně velký byl také ''[[Puertasaurus]]'' nebo ''[[Patagotitan mayorum|Patagotitan]]'', rovněž z Argentiny. [478] => [479] => Některé izolované obrovské fosilní kosti naznačují existenci ještě větších dinosaurů (viz např. ''[[Bruhathkayosaurus]]'' z Indie, původní materiál však již není k dispozici).http://paleoking.blogspot.com/2012/01/giant-that-never-was-all-your.html K roku 2016 bylo známo asi osm sauropodních rodů, jejichž hmotnost podle odhadů přesahovala 60 metrických tun.{{Citace elektronického periodika [480] => | příjmení1 = Socha [481] => | jméno1 = Vladimír [482] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [483] => | titul = Těžší než deset slonů [484] => | periodikum = dinosaurusblog.com [485] => | datum_vydání = 2016-09-12 [486] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/09/12/tezsi-nez-deset-slonu/ [487] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [488] => }} Na druhou stranu však existovali i velmi drobní dinosauři (např. [[dromaeosauridae|dromeosauridi]] ''[[Microraptor]]'' nebo ''[[Epidendrosaurus]]'', který je však často řazen k [[Avialae]], tedy již k „ptačím dinosaurům“ do čeledi [[Scansoriopterygidae]], jejíž validita je diskutabilní), kteří dosahovali velikostí jen v řádu desítek centimetrů a stovek gramů. Nejmenším známým druhem teropodního dinosaura je podle moderní systematiky kolibřík kalypta nejmenší (''Mellisuga helenae'') s průměrnou délkou těla kolem 6 centimetrů a hmotností kolem 2 gramů.{{Citace elektronického periodika [489] => | příjmení1 = Socha [490] => | jméno1 = Vladimír [491] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [492] => | titul = Nejmenší ze všech teropodů [493] => | periodikum = pravek.info [494] => | datum_vydání = 2019-02-25 [495] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/nejmensi-ze-vsech-teropodu/ [496] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [497] => }} Největšího a nejmenšího známého dinosaura (rody argentinosaurus a kalypta nejmenší) dělí rozdíl přibližně čtyřiceti-milion-násobku hmotnosti (kalypta je asi 40 milionkrát lehčí).[[Vladimír Socha|SOCHA, Vladimír]] ([[2021]]). ''[[Dinosauři – rekordy a zajímavosti]]''. Nakladatelství Kazda, str. 54. [498] => [499] => ==== Nejdelší dinosauři ==== [500] => Z důvodu nekompletnosti fosilního materiálu a skutečnosti, že nikdy nenalezneme skutečného rekordmana, nelze brát tabulky rekordů zcela vážně. Jsou zde nicméně indicie (znalost blízkých příbuzných, biomechanické studie), které nám dovolují byť přibližně určit délku, výšku či hmotnost zvířete. Dle těchto indicií by pak k nejdelším dinosaurům mohl patřit severoamerický rod ''[[Maarapunisaurus]] fragillimus'' s délkou kolem 32 metrů. K dalším obrům patřily rody ''[[Bruhathkayosaurus]]'' s odhadovanou délkou až kolem 44 metrů (u tohoto rodu je však možné, že se jedná o zkamenělý kmen stromu){{Citace elektronického periodika [501] => | příjmení1 = Socha [502] => | jméno1 = Vladimír [503] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [504] => | titul = Záhada jménem Bruhathkayosaurus [505] => | periodikum = pravek.info [506] => | datum_vydání = 2019-01-11 [507] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/zahada-jmenem-bruhathkayosaurus/ [508] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [509] => }}{{Citace elektronického periodika [510] => | příjmení1 = Socha [511] => | jméno1 = Vladimír [512] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [513] => | titul = Gigantický dinosaurus, který byl popsán v roce 1989, byl těžký jako pětadvacet slonů [514] => | periodikum = veda.instory.cz [515] => | datum_vydání = 2020-09-25 [516] => | url = https://veda.instory.cz/1352-giganticky-dinosaurus-ktery-byl-popsan-v-roce-1989-byl-tezky-jako-petadvacet-slonu.html [517] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [518] => }}, ''[[Puertasaurus]]'' s 35–40 m, ''[[Argentinosaurus]]'' s 30–37 m, ''[[Turiasaurus]]'' 30–39 m (dosud největší suchozemský živočich, jaký kdy byl na evropském kontinentu nalezen), ''[[Supersaurus]]'' s 35 m–?40 m, ''[[Sauroposeidon]]'' s 29–34 m (s výškou snad 18 metrů nejvyšší dosud známý dinosaurus){{Citace elektronického periodika [519] => | příjmení1 = Socha [520] => | jméno1 = Vladimír [521] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [522] => | titul = Nejvyšší živočich všech dob [523] => | periodikum = osel.cz [524] => | datum_vydání = 2020-02-14 [525] => | url = https://www.osel.cz/11034-nejvyssi-zivocich-vsech-dob.html [526] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [527] => }}, ''„[[Seismosaurus]]“'' s 33–35 m, ''[[Paralititan]]'' s 26–35 m, ''[[Antarctosaurus]]'' s až 40 m nebo ''[[Argyrosaurus]]'' s 18–30 m.{{Citace elektronického periodika [528] => | příjmení1 = Socha [529] => | jméno1 = Vladimír [530] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [531] => | titul = Takže který byl ten největší z největších? [532] => | periodikum = dinosaurusblog.com [533] => | datum_vydání = 2012-07-18 [534] => | url = https://dinosaurusblog.com/2012/07/18/takze-ktery-byl-ten-nejvetsi-z-nejvetsich/ [535] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [536] => }} [537] => [538] => Pozdně jurský severoamerický druh ''[[Supersaurus]] vivianae'' mohl být podle novějších zjištění dlouhý asi 39 až 42 metrů, což by z něho patrně činilo nejdelšího dosud známého obratlovce vůbec.{{Citace elektronického periodika [539] => | příjmení = SOCHA [540] => | jméno = Vladimír [541] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [542] => | titul = ''Supersaurus'' vrací úder [543] => | periodikum = OSEL.cz [544] => | rok vydání = 2021 [545] => | měsíc vydání = listopadu [546] => | den vydání = 18 [547] => | url = https://www.osel.cz/12027-supersaurus-vraci-uder.html [548] => }} {{cs}} [549] => [550] => ==== Největší draví dinosauři ==== [551] => [[Soubor:Lady Giga im Hbf Ffm DSC 5439.jpg|náhled|250px|Model druhu ''[[Giganotosaurus]] carolinii'']] [552] => Největší draví dinosauři ([[teropodi]]) představují společně s některými zástupci krokodýlů zároveň největší suchozemské dravce všech dob. Dlouhou dobu držel primát rekordního predátora známý severoamerický ''[[Tyrannosaurus]]'', v 90. letech minulého století ho však překonal argentinský obr ''[[Giganotosaurus]]'', který měřil na délku kolem 13 metrů a vážil snad až kolem 8 tun. Ani tento teropod však zřejmě nebyl největší, jak potvrzují nedávné nálezy. Dnes je držitelem velikostního primátu mezi teropody ''[[Spinosaurus]]'', vědecky popsaný již roku 1915. [553] => [554] => K nejdelším teropodům patřil severoafrický rod ''[[Spinosaurus]]'', jež se svými 16–18 metry neměl v dospělosti žádného přirozeného nepřítele (nepočítáme-li příslušníky stejného druhu).{{Citace elektronického periodika [555] => | příjmení1 = Socha [556] => | jméno1 = Vladimír [557] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [558] => | titul = Jak velký byl Spinosaurus? [559] => | periodikum = dinosaurusblog.com [560] => | datum_vydání = 2017-02-20 [561] => | url = https://dinosaurusblog.com/2017/02/20/jak-velky-byl-spinosaurus/ [562] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [563] => }} Šlo však o velmi specializovanou formu dravého dinosaura, uzpůsobenou na lov ryb ve vodním prostředí. V závěsu za ním je pak rod ''[[Giganotosaurus]]'' s 13,5–13,7 m, ''[[Tyrannotitan]]'' s 13,4 m, ''[[Deltadromeus]]'' s 13,3 m, ''[[Mapusaurus]]'' s 12,8 m, ''[[Tyrannosaurus]]'' s 12,5 m nebo ''[[Carcharodontosaurus]]'' s 11,1–13,5 m. Tyto údaje jsou však pouze přibližné a v budoucnu nejspíš dojde k jejich revizi. [564] => [565] => === Inteligence dinosaurů === [566] => Obecně byli dinosauři v porovnání se současnými savci a ptáky relativně málo inteligentními tvory s poměrně malými mozky.Ariana Paulina-Carabajal, Mario Bronzati & Penélope Cruzado-Caballero (2022). [https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-031-13983-3_8 Paleoneurology of Non-avian Dinosaurs: An Overview]. In: Dozo, M.T., Paulina-Carabajal, A., Macrini, T.E., Walsh, S. (eds) ''Paleoneurology of Amniotes'': 267–332. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-031-13983-3_8 Existují ale významné výjimky. Za jednoho z nejinteligentnějších známých druhohorních dinosaurů je obecně považován menší deinonychosaurní teropod druhu ''[[Troodon]] formosus'' ze svrchní křídy USA a [[Kanada|Kanady]], jehož encefalizační kvocient (EQ – vyjadřující poměrnou velikost mozku k tělu oproti stejně těžkému krokodýlovi) činil až 6,5. ''Troodon'' byl tak zřejmě stejně inteligentní jako dnešní [[šelmy]] a někteří [[ptáci]] (a mnohem inteligentnější než dnešní [[plazi]]). Objevily se také hypotetické rekonstrukce možného vzezření vysoce inteligentních dinosaurů (tzv. [[dinosauroid]]ů), kteří by podle názoru některých vědců (např. [[Dale Russell]]) mohli v případě přežití do kenozoika vzniknout postupným vývojem z některých [[Troodontidae|troodontidů]]. Pro tyto názory však chybí jakékoliv fosilní doklady.[https://www.youtube.com/watch?v=gZMvYSmXWRo Záznam přednášky V. Sochy o možnosti vzniku hypotetické civilizace dinosauroidů] {{cs}} [567] => [568] => Nedávno byl však změřen objem mozkovny jiného malého svrchnokřídového teropoda druhu ''[[Bambiraptor]] feinbergi'' (objeven v roce [[1995]] v Montaně, [[Spojené státy americké|USA]]). Výsledek odpovídá téměř dvojnásobku hodnoty u troodonta (EQ 12,5 až 13,8). Navíc bylo zjištěno, že tento dinosaurus používal „vratiprst“ a mohl tedy možná manipulovat s předměty (na druhou stranu však šlo ještě o mládě, u kterého je mozkovna relativně větší v poměru k tělu). Porovnáváme-li EQ neptačích dinosaurů s ptáky, vycházejí nám obvykle hodnoty v širokém rozpětí 0,05 až 1,4. [569] => [570] => Vůbec nejinteligentnějšími dinosaury jsou zřejmě dnešní [[vrána|vrány]] (konkrétně [[vrána novokaledonská]], která se pozná v zrcadle a používá jednoduché nástroje). Většina dinosaurů (především býložravých) však zřejmě příliš vysoké inteligence nedosahovala.{{Citace elektronického periodika [571] => | příjmení1 = Socha [572] => | jméno1 = Vladimír [573] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [574] => | titul = Byl T. rex chytřejší než vrána? [575] => | periodikum = dinosaurusblog.com [576] => | datum_vydání = 2007-03-02 [577] => | url = https://dinosaurusblog.com/2007/03/02/495299-byl-t-rex-chytrejsi-nez-vrana/ [578] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [579] => }} Jinou otázkou je také komunikace dinosaurů, která mohla nabývat mnoha různých podob – vokalizace, zvuk produkovaný chrastěním tělesného „brnění“, dupáním, máváním opeřenými končetinami a mnoho dalších způsobů dorozumívání.{{Citace elektronického periodika [580] => | příjmení1 = Carter [581] => | jméno1 = Nicholas [582] => | titul = The Calls of the Past: How Dinosaurs Might Have Communicated [583] => | periodikum = dinomuseum.ca [584] => | datum_vydání = 2019-06-17 [585] => | url = https://dinomuseum.ca/2019/06/the-calls-of-the-past-how-dinosaurs-might-have-communicated [586] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [587] => | jazyk = anglicky [588] => }} [589] => [590] => Mozek dinosaurů se vyvíjel a rostl rovnoměrným tempem a tvarově se příliš neodlišoval u malých mláďat a dospělců. Podobný vzorec nacházíme i u dnešních ptáků, zatímco u krokodýlovitých plazů je zcela odlišný (tvar mozku prochází v průběhu [[ontogeneze]] významnými změnami).{{Citace elektronického periodika [591] => | příjmení1 = Hu [592] => | jméno1 = Krishna [593] => | příjmení2 = King [594] => | jméno2 = J. Logan [595] => | příjmení3 = Romick [596] => | jméno3 = Cheyenne A. [597] => | příjmení4 = Dufeau [598] => | jméno4 = David L. [599] => | příjmení5 = Witmer [600] => | jméno5 = Lawrence M. [601] => | příjmení6 = Stubbs [602] => | jméno6 = Thomas L. [603] => | příjmení7 = Rayfield [604] => | jméno7 = Emily J. [605] => | příjmení8 = Benton [606] => | jméno8 = Michael J. [607] => | titul = Ontogenetic endocranial shape change in alligators and ostriches and implications for the development of the non‐avian dinosaur endocranium [608] => | periodikum = The Anatomical Record [609] => | ročník = 304 [610] => | číslo = 8 [611] => | datum_vydání = 2021-08 [612] => | strany = 1759–1775 [613] => | url = https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.24579 [614] => | jazyk = anglicky [615] => | doi = 10.1002/ar.24579 [616] => | datum přístupu = 2020-12-13 [617] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220120035906/https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ar.24579 [618] => | datum archivace = 2022-01-20 [619] => }} [620] => [621] => Rozšíření páteřního kanálu v křížové oblasti, zjištěné u některých sauropodů a stegosauridů přivedlo badatele na konci 19. a v první polovině 20. století k mylné domněnce, že tito dinosauři byli vybaveni druhým nervovým centrem právě v této oblasti těla. Sekundární „mozek“ měl pomáhat s ovládáním ocasu a zadních končetin a posilovat zde funkci vzdáleného mozku v lebce. Ve skutečnosti však dinosauři žádný druhý mozek neměli, jedná se patrně jen o rozšíření páteřního kanálu pro umístění [[glykogen]]ového tělesa – zásobárny polysacharidu glykogenu, známou například u dnešních ptáků.{{Citace elektronického periodika [622] => | příjmení = SOCHA [623] => | jméno = Vladimír [624] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [625] => | titul = Dinosauři neměli dva mozky [626] => | periodikum = OSEL.cz [627] => | rok vydání = 2021 [628] => | měsíc vydání = května [629] => | den vydání = 13 [630] => | url = https://www.osel.cz/11743-dinosauri-nemeli-dva-mozky.html [631] => }} {{cs}} [632] => [633] => Mozky většiny dinosaurů byly relativně malé, ale neplatí to obecně. U některých teropodů byly relativně velké dokonce i v přímém srovnání s mozky současných savců a ptáků. Například mozek druhu ''Tyrannosaurus rex'' vážil dle většiny odhadů, založených na obrazech a modelech z [[Počítačová tomografie|počítačové tomografie]], kolem 355 gramů. Koncový mozek tohoto teropoda pak obsahoval dle odhadu z roku [[2022]] asi 3,378 miliardy nervových buněk ([[neuron]]ů), což je o půl milardy víc než činí počet telencefalických neuronů u současné africké opice [[pavián]]a. Je tedy možné, že někteří dinosauři (zejména velcí teropodi) byli inteligentnější, než se donedávna předpokládalo.{{Citace elektronického periodika [634] => | příjmení = Socha [635] => | jméno = Vladimír [636] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [637] => | titul = Byl tyranosaurus chytřejší než šimpanz? [638] => | periodikum = osel.cz [639] => | rok vydání = 2022 [640] => | měsíc vydání = července [641] => | den vydání = 14 [642] => | url = https://www.osel.cz/12406-byl-tyranosaurus-chytrejsi-nez-simpanz.html [643] => }}Herculano-Houzel, S. (2022). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2022.06.20.496834v1 Theropod dinosaurs had primate-like numbers of telencephalic neurons]. ''biorXiv''. doi: [https://doi.org/10.1101/2022.06.20.496834 10.1101/2022.06.20.496834] [644] => [645] => === Zbarvení dinosaurů === [646] => Celkový vzhled hraje v životě zvířete velkou roli. Je nejen důležitou součástí sexuálního výběru, ale často slouží i jako ochrana proti predátorům, po případě jako maskovací úbor lovců. Dinosauři byli zpočátku představováni jako šedí tvorové bez jakýchkoli výrazných barevných znaků. Nicméně není důvod tento názor považovat za prokazatelný fakt. Stejně jako i dnešní [[fauna]], byli zcela jistě i dinosauři barevnými živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že se nikdy nedozvíme, jakými barvami tito diapsidní plazi oplývali, lze na toto téma pouze spekulovat. Různorodost zbarvení záležela na způsobu života daného druhu. Zvíře žijící v lesích se z důvodu maskování jistě lišilo od tvorů obývajících volná prostranství. Pestrost byla určitě výhodou i během námluv, kdy si samice vybraly jedince, kteří jim nejvíce imponovali. Vzhledem k přítomnosti [[peří]] u mnoha druhů dinosaurů je předpoklad zbarvení velmi pravděpodobný. Počátkem roku 2010 bylo vědci oznámeno, že byly objeveny molekuly pigmentů (původních barviv) v primitivním peří neptačích teropodních dinosaurů rodu ''[[Sinosauropteryx]]'', ''[[Anchiornis]]'', ''[[Caudipteryx]]'' a snad i některých dalších. Jedná se o historicky vůbec první příležitost, kdy byla identifikována barva neptačího dinosaura. [647] => [648] => Dnes již známe původní barvu opeření u šesti rodů druhohorních teropodů – ''[[Sinosauropteryx]]'', ''[[Anchiornis]]'', ''[[Microraptor]]'', ''[[Sinornithosaurus]]'', ''[[Archaeopteryx]]'' a ''[[Confuciusornis]]''.{{Citace elektronického periodika [649] => | příjmení1 = Socha [650] => | jméno1 = Vladimír [651] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [652] => | titul = Dějiny výzkumu dinosauřích barev [653] => | periodikum = dinosaurusblog.com [654] => | datum_vydání = 2015-03-03 [655] => | url = https://dinosaurusblog.com/2015/03/03/dejiny-vyzkumu-dinosaurich-barev/ [656] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [657] => }} [658] => [659] => [[Soubor:Hnízdo maiasaury.jpg|náhled|vlevo|Hnízdo s fosilizovanými vajíčky kachnozobého dinosaura druhu ''[[Maiasaura]] peeblesorum'' v [[Museum of the Rockies]], [[Bozeman]], Montana]] [660] => [661] => === Reprodukční biologie dinosaurů === [662] => Dinosauři byli často společenskými tvory, žijícími trvale ve skupinách.Marco Romano & James Farlow (2018). [http://paleoitalia.org/archives/bollettino-spi/98/vol-57-1-2018-including-invited-paper/ Bacteria meet the „titans“: horizontal transfer of symbiotic microbiota as a possible driving factor of sociality in dinosaurs] {{Wayback|url=http://paleoitalia.org/archives/bollettino-spi/98/vol-57-1-2018-including-invited-paper/ |date=20180507154224 }}. ''Bollettino della Societa Paleontologica Italiana'' '''57''': 75–79. doi:10.4435/BSPI.2018.05 Podobně jako všichni dnešní [[plazi]] a [[ptáci]] se rozmnožovali výhradně [[Vejce|vejci]].{{Citace elektronického periodika [663] => | příjmení1 = Carter [664] => | jméno1 = Nicholas [665] => | titul = All About Baby Dinosaurs [666] => | periodikum = dinomuseum.ca [667] => | datum_vydání = 2019-11-04 [668] => | url = https://dinomuseum.ca/2019/11/all-about-baby-dinosaurs [669] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [670] => | jazyk = anglicky [671] => }} Četné objevy vajíček i celých hnízd nebo hnízdních kolonií byly od 20. let minulého století postupně učiněny prakticky po celém světě (především [[Mongolsko]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína]] a [[Argentina]]).Ksepka, D. (2023). A New Picture of Dinosaur Nesting Ecology. ''American Scientist''. '''111''' (1): 18. doi: [https://www.americanscientist.org/article/a-new-picture-of-dinosaur-nesting-ecology 10.1511/2023.111.1.18] První dinosauří vejce byla objevena na jihu Francie již roku 1859, jako dinosauří ale byly rozeznány až později. Objevitel, kněz a amatérský přírodovědec Jean-Jacques Pouech, je považoval za fosilie ptačích vajíček.Socha, V. (2020). ''[[Pravěcí vládci Evropy]].'' Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 170) Aktivní rodičovská péče již byla prokázána alespoň u některých druhů dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [672] => | příjmení1 = Osterloff [673] => | jméno1 = Emily [674] => | titul = Were dinosaurs good parents? [675] => | periodikum = nhm.ac.uk [676] => | url = https://www.nhm.ac.uk/discover/were-dinosaurs-good-parents.html [677] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [678] => | jazyk = anglicky [679] => }} Dinosauří vejce měla většinou pevnou skořápku, často zdobenou různými vystupujícími útvary. Dnes známe dinosauří vejce z více než 200 lokalit po celém světě.{{Citace elektronického periodika [680] => | příjmení1 = Socha [681] => | jméno1 = Vladimír [682] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [683] => | titul = Dinosauří vejce [684] => | periodikum = dinosaurusblog.com [685] => | datum_vydání = 2009-06-02 [686] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/06/02/790787-dinosauri-vejce/ [687] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [688] => }} Některé objevy nicméně naznačují, že například u nejstarších dinosaurů mohla být vajíčka měkká a kožnatá, podobně jako u ještěrů a hadů.{{Citace elektronického periodika [689] => | příjmení1 = Socha [690] => | jméno1 = Vladimír [691] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [692] => | titul = První dinosauři kladli měkká vejce [693] => | periodikum = dinosaurusblog.com [694] => | datum_vydání = 2020-06-25 [695] => | url = https://dinosaurusblog.com/2020/06/25/prvni-dinosauri-kladli-mekka-vejce/ [696] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [697] => }} Tato interpretace však bývá některými odbornými pracemi zpochybňována.Lucas J. Legendre, David Rubilar-Rogers, Alexander O. Vargas & Julia A. Clarke (2020). [https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.12.10.406678v1 The first dinosaur egg remains a mystery.] ''bioRxiv'' '''2020.12.10.406678'''. doi: https://doi.org/10.1101/2020.12.10.406678[https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-dna-mamutu-prvnim-mobilu-a-vejcich-dinosauru-8460681 V. Socha v pořadu ČRo ''Meteor'' (3. 4. 2021, čas 16:37 min.)] U některých fosilizovaných dinosauřích vajec se dokonce dochovaly stopy po původní podskořápečné bláně (''Membrana testacea''), a to v případě skvěle dochovaných nálezů z Indie a Argentiny.Ranjit Singh Lourembam, Harsha Dhiman & Guntupalli VR Prasad (2022). [https://www.cambridge.org/core/journals/geological-magazine/article/abs/preservation-of-membrana-testacea-in-titanosaurid-dinosaur-eggshells-from-the-upper-cretaceous-deccan-volcanosedimentary-strata-of-central-india/DE7A64F24B3E360CAF6AF6F5CC61B4DA Preservation of Membrana Testacea in titanosaurid dinosaur eggshells from the Upper Cretaceous Deccan volcano-sedimentary strata of Central India]. ''Geological Magazine'' (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1017/S0016756822000978 [698] => [699] => Dodnes však neexistuje relevantní metoda k určení pohlaví u těchto vyhynulých tvorů. Pouze v případě některých skupin na toto rozlišení ukazují například různé imponující útvary na lebkách (hadrosauridi, ceratopsidi, pachycefalosauridi).{{Citace elektronického periodika [700] => | příjmení1 = Socha [701] => | jméno1 = Vladimír [702] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [703] => | titul = Dinosaurák nebo dinosauřice? [704] => | periodikum = dinosaurusblog.com [705] => | datum_vydání = 2009-02-27 [706] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/02/27/769708-dinosaurak-nebo-dinosaurice/ [707] => }} Existují sice domněnky, že například velcí sauropodi mohli rodit živá mláďata (viviparie), ty jsou však dnes již prakticky zcela vyvráceny.{{Citace elektronického periodika [708] => | příjmení1 = Socha [709] => | jméno1 = Vladimír [710] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [711] => | titul = Rodili dinosauři živá mláďata? [712] => | periodikum = dinosaurusblog.com [713] => | datum_vydání = 2014-06-09 [714] => | url = https://dinosaurusblog.com/2014/06/09/rodili-dinosauri-ziva-mladata/ [715] => }} O pohlavních orgánech dinosaurů jsou zatím jen nepřímé fosilní doklady, proto je v jejich rekonstrukci potřeba srovnávání se současnými živočichy (zejména nejbližšími žijícími příbuznými dinosaurů, ptáky a krokodýly).{{Citace elektronického periodika [716] => | příjmení1 = Socha [717] => | jméno1 = Vladimír [718] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [719] => | titul = Tyrannosaurus sex [720] => | periodikum = dinosaurusblog.com [721] => | datum_vydání = 2016-08-25 [722] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/08/25/tyrannosaurus-sex/ [723] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [724] => }} Podoba [[Kloaka|kloaky]] (tělního vývodu) u druhohorních dinosaurů byla poprvé popsána až díky výborně zachovanému exempláři rodu ''[[Psittacosaurus]]''.Jakob Vinther, Robert Nicholls & Diane A. Kelly (2021). [https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(20)31891-1 A cloacal opening in a non-avian dinosaur.] ''Current Biology.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2020.12.039 Tento exemplář dochoval přibližnou podobu vnější části kloaky s její protáhlou stavbou, nezachoval ale žádné informace o její vnitřní struktuře, ani o pohlaví jejího původce.{{Citace elektronického periodika [725] => | příjmení = SOCHA [726] => | jméno = Vladimír [727] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [728] => | titul = První rekonstrukce dinosauří kloaky [729] => | periodikum = OSEL.cz [730] => | rok vydání = 2021 [731] => | měsíc vydání = února [732] => | den vydání = 5 [733] => | url = https://www.osel.cz/11583-prvni-rekonstrukce-dinosauri-kloaky.html [734] => }} {{cs}} [735] => [736] => Ukazuje se také, že teropodní dinosauři mohli provozovat jakési námluvní rituály, kdy ryli do země drápy na zadních končetinách. Stopy po těchto aktivitách jsou dnes objevovány na území Spojených států a Číny.{{Citace elektronického periodika [737] => | příjmení1 = Switek [738] => | jméno1 = Brian [739] => | titul = How Dinosaurs Strutted Their Stuff [740] => | periodikum = [[Scientific American]] [741] => | datum_vydání = 2017-11-08 [742] => | url = https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/how-dinosaurs-strutted-their-stuff/ [743] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [744] => | jazyk = anglicky [745] => }}Lockley, M., Houck, K., Matthews, N., McCrea, R., Xing, L., Tsukui, L., Ramezani, J., Breithaupt, B., Cart, K., Martin, J., Buckley, L., Hadden, G. (2017). New theropod display arena sites in the Cretaceous of North America: clues to distributions in space and time. ''Cretaceous Research''. doi: 10.1016/j.cretres.2017.09.009 Výzkum inkubace u současných plazů ukazuje, že v polárních oblastech nebylo možné udržet dostatečnou teplotu vajíček pouze nahrnutou zeminou či jiným materiálem, ale bylo nezbytné vajíčka zahřívat vlastním tělesným teplem.{{Citace elektronického periodika [746] => | příjmení1 = Tanaka [747] => | jméno1 = Kohei [748] => | příjmení2 = Zelenitsky [749] => | jméno2 = Darla K. [750] => | příjmení3 = Therrien [751] => | jméno3 = François [752] => | příjmení4 = Kobayashi [753] => | jméno4 = Yoshitsugu [754] => | titul = Nest substrate reflects incubation style in extant archosaurs with implications for dinosaur nesting habits [755] => | periodikum = Scientific Reports [756] => | ročník = 8 [757] => | číslo = 1 [758] => | datum_vydání = 2018-12 [759] => | strany = 3170 [760] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-018-21386-x [761] => | jazyk = anglicky [762] => | doi = 10.1038/s41598-018-21386-x [763] => }} Rituály hnízdění a inkubace vajec u mnoha druhů dinosaurů byly zřejmě podobné chování současných hnízdících ptáků.Kohei Tanaka; ''et al.'' (2018). [https://www.jstage.jst.go.jp/article/jjo/67/1/67_25/_article/-char/en Transition in Nesting Methods and Behaviors from Non-Avian Dinosaurs to Birds]. ''Japanese Journal of Ornithology'' '''67'''(1): 25–40. doi: https://doi.org/10.3838/jjo.67.25 Dinosauři svá hnízda pravděpodobně chránili před potravními oportunisty, kteří se na nich chtěli přiživit (ještěři, jiní draví a všežraví dinosauři).{{Citace elektronického periodika [764] => | příjmení1 = Lambert [765] => | jméno1 = Jonathan [766] => | titul = Ancient Mongolian nests show that dinosaurs protected their eggs [767] => | periodikum = [[Nature]] [768] => | ročník = 571 [769] => | číslo = 7765 [770] => | datum_vydání = 2019-07 [771] => | strany = 308–309 [772] => | url = https://www.nature.com/articles/d41586-019-02174-7 [773] => | jazyk = anglicky [774] => | doi = 10.1038/d41586-019-02174-7 [775] => }}{{Citace elektronického periodika [776] => | příjmení1 = Socha [777] => | jméno1 = Vladimír [778] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [779] => | titul = Jak hnízdili dinosauří: Rodiče s metrovými drápy [780] => | periodikum = [[ABC (časopis)|ABC]] [781] => | datum_vydání = 2019-12-18 [782] => | url = https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/25711/dinosauri-jesle-rodice-s-metrovymi-drapy.html [783] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [784] => }} Oviraptorosauři nám zanechali také největší známá fosilní vajíčka všech dob, například největší exempláře čínského oodruhu ''[[Macroelongatoolithus]] xixianensis'' měří až 61 cm.{{Citace elektronického periodika [785] => | příjmení1 = Socha [786] => | jméno1 = Vladimír [787] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [788] => | titul = Největší vejce všech dob [789] => | periodikum = pravek.info [790] => | datum_vydání = 2019-04-18 [791] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/nejvetsi-vejce-vsech-dob/ [792] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [793] => }} Naopak nejmenší známá vajíčka druhohorních dinosaurů (oorod ''[[Himeoolithus]]'') byla objevena na území [[Japonsko|Japonska]] a jejich odhadovaná hmotnost je 9,9 gramu.{{Citace elektronického periodika [794] => | příjmení1 = Tanaka [795] => | jméno1 = Kohei [796] => | příjmení2 = Zelenitsky [797] => | jméno2 = Darla K. [798] => | příjmení3 = Therrien [799] => | jméno3 = François [800] => | příjmení4 = Ikeda [801] => | jméno4 = Tadahiro [802] => | příjmení5 = Kubota [803] => | jméno5 = Katsuhiro [804] => | příjmení6 = Saegusa [805] => | jméno6 = Haruo [806] => | příjmení7 = Tanaka [807] => | jméno7 = Tomonori [808] => | příjmení8 = Ikuno [809] => | jméno8 = Kenji [810] => | titul = Exceptionally small theropod eggs from the Lower Cretaceous Ohyamashimo Formation of Tamba, Hyogo Prefecture, Japan [811] => | periodikum = Cretaceous Research [812] => | ročník = 114 [813] => | datum_vydání = 2020-10 [814] => | strany = 104519 [815] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0195667120302056 [816] => | jazyk = anglicky [817] => | doi = 10.1016/j.cretres.2020.104519 [818] => }}{{Citace elektronického periodika [819] => | příjmení1 = Socha [820] => | jméno1 = Vladimír [821] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [822] => | titul = Objevena nejmenší dinosauří vejce [823] => | periodikum = dinosaurusblog.com [824] => | datum_vydání = 2020-07-27 [825] => | url = https://dinosaurusblog.com/2020/07/27/objevena-nejmensi-dinosauri-vejce/ [826] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [827] => }} [828] => [829] => U lépe známých druhů, jako je obří teropod ''Tyrannosaurus rex'', u něhož známe několik desítek kosterních exemplářů, někteří paleontologové předpokládají pohlavní dimorfismus. Mohutnější kostry pak obvykle označují za samičí. Ve skutečnosti ale máme k podobným úsudkům příliš málo fosilního materiálu, jak ukázal například i rozsáhlý výzkum koster recentních [[gaviál]]ů.{{Citace elektronického periodika [830] => | příjmení1 = Hone [831] => | jméno1 = David [832] => | příjmení2 = Mallon [833] => | jméno2 = Jordan C. [834] => | příjmení3 = Hennessey [835] => | jméno3 = Patrick [836] => | příjmení4 = Witmer [837] => | jméno4 = Lawrence M. [838] => | titul = Ontogeny of a sexually selected structure in an extant archosaur Gavialis gangeticus (Pseudosuchia: Crocodylia) with implications for sexual dimorphism in dinosaurs [839] => | periodikum = PeerJ [840] => | ročník = 8 [841] => | datum_vydání = 2020-05-12 [842] => | strany = e9134 [843] => | url = https://peerj.com/articles/9134/ [844] => | jazyk = anglicky [845] => | doi = 10.7717/peerj.9134 [846] => }} Rozlišit pohlaví dinosaurů je na základě samotného fosilního záznamu velmi obtížné. Nově by s tímto problémem mohla pomoci statistická metoda za využití přesného měření a počítačových programů pro analýzu morfometrie většího vzorku jedinců v populacích různých skupin dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [847] => | titul = Using math to examine the sex differences in dinosaurs [848] => | periodikum = sciencedaily.com [849] => | datum_vydání = 2020-08-26 [850] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2020/08/200826200704.htm [851] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [852] => | jazyk = anglicky [853] => }} Mezi lety 2004 a 2007 ale byly paleontoložkou [[Mary Higby Schweitzer]] objeveny na stehenních kostech jednoho exempláře Tyrannosaura (MOR 1125) tzv. medulární kosti, což je specifická tkáň, která se v současnosti vyskytuje pouze u ptačích samic jako zásobárna vápníku před kladením vajec. Na základě tohoto objevu byla kostra označena za samici.{{Citace elektronického periodika [854] => | příjmení1 = Socha [855] => | jméno1 = Vladimír [856] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [857] => | titul = Příběh gravidní tyranosauřice pokračuje [858] => | periodikum = dinosaurusblog.com [859] => | datum_vydání = 2021-12-23 [860] => | url = https://dinosaurusblog.com/2021/12/23/pribeh-gravidni-tyranosaurice-pokracuje/ [861] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [862] => }} [863] => [864] => Dinosauři se v mnoha ohledech podobali ve své reprodukci a hnízdním chování současným ptákům, v některých ohledech ale zase nikoliv. Jejich reprodukční chování bylo komplexní a zahrnovalo odvozené i primitivní prvky. To dokládají unikátní nálezy fosilních koster dospělců i embryí z hnízdišť především z území současné Číny.Shundong Bi, Romain Amiot, Claire Peyre de Fabrègues, Michael Pittman, Matthew C. Lamanna, Yilun Yu, Congyu Yu, Tzuruei Yang, Shukang Zhang, Qi Zhao & Xing Xu (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2095927320307635 An oviraptorid preserved atop an embryo-bearing egg clutch sheds light on the reproductive biology of non-avialan theropod dinosaurs.] ''Science Bulletin.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.scib.2020.12.018 [865] => [866] => [[Sexuální dimorfismus]] (pohlavní dvojtvárnost), tedy rozdílný vzhled a velikost obou pohlaví stejného druhu, se nepochybně vyskytoval i u dinosaurů. Jeho míra a význam jsou ale stále předmětem intenzivních debat mezi paleontology. Hlavním vodítkem jsou přitom srovnávací morfologické studie, které ale mohou být poněkud zavádějící.{{Citace elektronického periodika [867] => | příjmení1 = Motani [868] => | jméno1 = Ryosuke [869] => | titul = Sex estimation from morphology in living animals and dinosaurs [870] => | periodikum = Zoological Journal of the Linnean Society [871] => | ročník = 192 [872] => | číslo = 4 [873] => | datum_vydání = 2021-07-30 [874] => | strany = 1029–1044 [875] => | url = https://academic.oup.com/zoolinnean/article/192/4/1029/6105009 [876] => | jazyk = anglicky [877] => | doi = 10.1093/zoolinnean/zlaa181 [878] => }} [879] => [880] => === Fyziologie dinosaurů === [881] => Již od 60. let 20. století je známo, že dinosauři měli rychlý metabolismus, podobný metabolismu dnešních ptáků, nikoliv současných plazů. Je také vysoce pravděpodobné, že minimálně někteří (pravděpodobně všichni [[teropod]]i) dinosauři byli teplokrevní a jejich tělesná teplota tak nebyla závislá na teplotě okolního prostředí (podobně jako u dnešních ptáků a savců).{{Citace elektronického periodika [882] => | příjmení1 = Socha [883] => | jméno1 = Vladimír [884] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [885] => | titul = Byli dinosauři teplokrevní? [886] => | periodikum = dinosaurusblog.com [887] => | datum_vydání = 2009-03-27 [888] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/03/27/775683-byli-dinosauri-teplokrevni/ [889] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [890] => }}{{Citace elektronického periodika [891] => | příjmení1 = Socha [892] => | jméno1 = Vladimír [893] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [894] => | titul = Byli tyranosauři teplokrevní? [895] => | periodikum = dinosaurusblog.com [896] => | datum_vydání = 2016-11-29 [897] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/11/29/byli-tyranosauri-teplokrevni/ [898] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [899] => }} To odpovídá novějšímu pojetí dinosaurů coby rychlých a aktivních tvorů, žijících například i v polárních oblastech a migrujících na velké vzdálenosti (pro předpokládané migrace na vzdálenost až několika tisíc kilometrů však dosud chybí přímé fosilní důkazy).{{Citace elektronického periodika [900] => | příjmení1 = Carter [901] => | jméno1 = Nicholas [902] => | titul = Dinosaurs in the Frost [903] => | periodikum = dinomuseum.ca [904] => | datum_vydání = 2019-05-21 [905] => | url = https://dinomuseum.ca/2019/05/dinosaurs-in-the-frost [906] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [907] => | jazyk = anglicky [908] => }} O potenciální teplokrevnosti teropodních dinosaurů by mohl svědčit také poměr počtu dravých dinosaurů a jejich kořisti na jednotlivých paleontologických lokalitách. Ten se pohybuje zhruba kolem 2 až 5 %, což odpovídá mnohem lépe teplokrevným savcům než studenokrevným plazům (kde je poměr mnohem vyšší a dosahuje zhruba 15–20 %).[[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]] (1986). ''[[The Dinosaur Heresies]]'', Zebra Books, New York (str. 381). Objevy fosilií dinosaurů v oblastech, které v době druhohor ležely za polárním kruhem, rovněž poukazují na jejich pravděpodobnou teplokrevnost a vysoký stupeň metabolické výměny.Alexei B. Herman, Robert A. Spicer & Teresa E. V. Spicer (2015). [http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018215005519 Environmental Constraints on Terrestrial Vertebrate Behaviour and Reproduction in the High Arctic of the Late Cretaceous]. ''Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology''. '''441'''(2): 317–338. doi:10.1016/j.palaeo.2015.09.041 V roce 2014 se však objevila studie, která v dinosaurech spatřuje spíše tzv. mezotermy.{{Citace elektronického periodika [909] => | příjmení1 = Socha [910] => | jméno1 = Vladimír [911] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [912] => | titul = Měli dinosauři teplou krev? [913] => | periodikum = dinosaurusblog.com [914] => | datum_vydání = 2014-06-19 [915] => | url = https://dinosaurusblog.com/2014/06/19/meli-dinosauri-teplou-krev/ [916] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [917] => }}{{Citace elektronického periodika [918] => | příjmení1 = Socha [919] => | jméno1 = Vladimír [920] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [921] => | titul = Co v Jurském světě neuvidíte: Jak teplí byli dinosauři a jaké měli peří [922] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [923] => | datum_vydání = 2015-06-26 [924] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosauri-telesna-teplota-jursky-svet.A150625_144229_veda_mla [925] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [926] => }} Otázka endotermie dinosaurů nicméně zůstává nevyřešena i ve druhém desetiletí 21. století.{{Citace elektronického periodika [927] => | příjmení1 = Socha [928] => | jméno1 = Vladimír [929] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [930] => | titul = Dinosaury nevyhubila studenokrevnost [931] => | periodikum = osel.cz [932] => | datum_vydání = 2017-07-07 [933] => | url = https://www.osel.cz/9456-dinosaury-nevyhubila-studenokrevnost.html [934] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [935] => }} Podle některých studií se teplokrevnost objevila spolu s miniaturizací (zmenšováním tělesných rozměrů) u teropodních dinosaurů v průběhu spodní až střední jury (asi před 180 až 170 miliony let) a ptáci ji získali coby odvozený fyziologický znak, zděděný přímo od svých dinosauřích předků.Enrico L. Rezende, Leonardo D. Bacigalupe, Roberto F. Nespolo and Francisco Bozinovic (2020). [https://advances.sciencemag.org/content/6/1/eaaw4486 Shrinking dinosaurs and the evolution of endothermy in birds.] ''Science Advances''. '''6'''(1): eaaw4486. doi: 10.1126/sciadv.aaw4486 [936] => [937] => Jisté je, že dinosauři tvořili v období jury a křídy pevninskou megafaunu, charakteristickou fyziologií odlišnou od fyziologie prakticky všech současných živočichů.Roger B. J. Benson (2018). Dinosaur Macroevolution and Macroecology. ''Annual Review of Ecology, Evolution, and Systematics'' '''49'''. doi: https://doi.org/10.1146/annurev-ecolsys-110617-062231 Mnozí dinosauři měli systém tzv. vzdušných vaků, které se jim rozšiřovaly až do kostních dutin a umožňovaly jim efektivnější dýchání. Tento respirační systém po teropodních dinosaurech zdědili i jejich potomci ptáci.Markus Lambertz, Filippo Bertozzo & P. Martin Sander (2018). Bone histological correlates for air sacs and their implications for understanding the origin of the dinosaurian respiratory system. ''Biology Letters'' '''14''': 20170514. doi: [http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/14/1/20170514 10.1098/rsbl.2017.0514] Jazyk dinosaurů byl fixovaný k čelistnímu dnu a nevyčníval z ústní dutiny.{{Citace elektronického periodika [938] => | příjmení1 = Li [939] => | jméno1 = Zhiheng [940] => | příjmení2 = Zhou [941] => | jméno2 = Zhonghe [942] => | příjmení3 = Clarke [943] => | jméno3 = Julia A. [944] => | titul = Convergent evolution of a mobile bony tongue in flighted dinosaurs and pterosaurs [945] => | periodikum = PLOS ONE [946] => | ročník = 13 [947] => | číslo = 6 [948] => | datum_vydání = 2018-06-20 [949] => | strany = e0198078 [950] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0198078 [951] => | jazyk = anglicky [952] => | doi = 10.1371/journal.pone.0198078 [953] => }} Dýchací soustava dinosaurů byla v každém případě vysoce výkonná a zřejmě byla i jedním z hlavních faktorů, který jim zajistil jejich dlouhodobý evoluční úspěch.Robert J. Brocklehurst, Emma R. Schachner & William I. Sellers (2018). Vertebral morphometrics and lung structure in non-avian dinosaurs. ''Royal Society Open Science'' '''5''': 180983. doi: [http://rsos.royalsocietypublishing.org/content/5/10/180983 10.1098/rsos.180983]{{Citace elektronického periodika [954] => | příjmení1 = Switek [955] => | jméno1 = Brian [956] => | titul = Dinosaurs Had Birdlike Lungs [957] => | periodikum = scientificamerican.com [958] => | datum_vydání = 2018-10-25 [959] => | url = https://blogs.scientificamerican.com/laelaps/dinosaurs-had-birdlike-lungs/ [960] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [961] => | jazyk = anglicky [962] => }} V souvislosti s výzkumy [[Permské vymírání|permského vymírání]] a jeho následků (v tomto kontextu hlavně výrazné snížení kyslíku v atmosféře) se usuzuje, že u přímých předků dinosaurů, kteří toto vymírání přežili, se jednalo o způsob adaptace na změnu složení atmosféry (zvýšení objemu vzduchu vstupoujícího do plic na kompensování nízké hladiny kyslíku). Ve stejné době se u savčích předků začala ze stejných důvodů vyvíjet bránice, ale vzdušné vaky svojí vyšší efektivitou vedly k výraznému nástupu a rozvoji diapsidních skupin. Ptačí soustava vzdušných vaků byla dříve dávána do přímé souvislosti s vývojem energeticky náročeného aktivního letu. V současnosti je však zjevné, že využití vzdušných vaků k aktivnímu letu je až druhotné využití již přítomného anatomického rysu sdíleného s dinosauřími předky. [963] => [964] => Velcí dinosauři měli nepochybně problém s udržováním stále tělesné teploty, zejména pak s přehříváním. Aby jejich mozek fungoval ve stálé ideální teplotě, museli být tito dinosauři vybaveni neurovaskulárním systémem cévních svazků, které jejich mozky ochlazovaly a udržovaly dlouhodobě v optimální teplotě. To platilo přinejmenším pro obří sauropody, teropody i ornitopody.Wm. Ruger Porter & Lawrence M. Witmer (2019). [https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ar.24234 Vascular Patterns in the Heads of Dinosaurs: Evidence for Blood Vessels, Sites of Thermal Exchange, and Their Role in Physiological Thermoregulatory Strategies.] {{Wayback|url=https://anatomypubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ar.24234 |date=20191017131852 }} ''The Anatomical Record (advance online publication).'' doi: https://doi.org/10.1002/ar.24234 [965] => [966] => Víme také, že neptačí dinosauři rostli relativně rychle (dospívali obvykle do 10. roku života) a nedožívali se příliš vysokého věku.{{Citace elektronického periodika [967] => | příjmení1 = Socha [968] => | jméno1 = Vladimír [969] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [970] => | titul = Jak rychle dinosauři rostli? [971] => | periodikum = dinosaurusblog.com [972] => | datum_vydání = 2009-04-03 [973] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/04/03/777177-jak-rychle-dinosauri-rostli/ [974] => }} Četné objevy patologií na kostech ukazují, že mnozí dinosauři se utkávali v agresivních vnitrodruhových soubojích (například rohatí dinosauři, tyranosauridi apod.).{{Citace elektronického periodika [975] => | příjmení1 = Buchholz [976] => | jméno1 = Pete [977] => | titul = Dinosaur fossils show that they were bruisers [978] => | periodikum = eartharchives.org [979] => | url = https://eartharchives.org/articles/dinosaur-fossils-show-that-they-were-bruisers/ [980] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [981] => | jazyk = anglicky [982] => }} Obecně se dá říci, že dinosauři velmi rychle rostli. U některých hadrosauridů činil rozdíl v hmotnosti u čerstvě vylíhlého mláděte a plně dorostlého dospělce asi 1 ku 16 000, malí dinosauři však díky rapidnímu růstu rychle tento rozdíl doháněli.[[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]] (1986). ''[[The Dinosaur Heresies]]'', Zebra Books, New York (str. 357). Vnitřní stavba kostí dinosaurů se nicméně lišila od stavby kostí savců, ačkoliv povrchové jsou si relativně značně podobné.Trevor G. Aguirre, Aniket Ingrole, Luca Fuller, Tim W. Seek, Anthony R. Fiorillo, Joseph J. W. Sertich & Seth W. Donahue (2020). [https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0237042 Differing trabecular bone architecture in dinosaurs and mammals contribute to stiffness and limits on bone strain.] ''PLoS ONE''. '''15'''(8): e0237042. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0237042 Růst přinejmenších některých druhů dinosaurů se po dosažení dospělosti zastavoval.Bruce M. Rothschild & Florian Witzmann (2021). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03115518.2021.1921273 Identification of growth cessation in dinosaurs based on microscopy of long bone articular surfaces: preliminary results]. ''Alcheringa (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1080/03115518.2021.1921273 [983] => [984] => Druhohorní dinosauři se obvykle dožívali spíše nižšího věku, například populární teropod druhu ''Tyrannosaurus rex'' pravděpodobně jen vzácně překračoval 30. rok života.Erickson, Gregory M.; ''et al.'' (2004). „Gigantism and comparative life-history parameters of tyrannosaurid dinosaurs“. ''Nature.'' '''430''' (7001): 772–775. doi:[https://www.nature.com/articles/nature02699 10.1038/nature02699] Nejstarším doložitelným věkem dinosaura je 55 let, zjištěných díky počtu a tvaru přírůstků na průřezu fosilních kostí afrického sauropoda druhu ''[[Janenschia]] robusta''. Tento pozdně jurský dlouhokrký dinosaurus zahynul přibližně v 55 letech věku, u několika dalších sauropodů (''[[Mamenchisaurus]]'', ''[[Apatosaurus]]'', ''[[Camarasaurus]]'') byl zase zjištěn věk přes 40 let.{{Citace elektronického periodika [985] => | příjmení1 = Socha [986] => | jméno1 = Vladimír [987] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [988] => | titul = Pětapadesátiny nejstaršího dinosaura [989] => | periodikum = dinosaurusblog.com [990] => | datum_vydání = 2019-09-23 [991] => | url = https://dinosaurusblog.com/2019/09/23/petapadesatiny-nejstarsiho-dinosaura/ [992] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [993] => }} [994] => [995] => Četné známky zranění a nemocí na kostech některých dinosaurů svědčí také o tom, že tito pravěcí tvorové trpěli četnými chorobami včetně nádorových onemocnění.{{Citace elektronického periodika [996] => | příjmení1 = Socha [997] => | jméno1 = Vladimír [998] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [999] => | titul = Také dinosauři umírali na rakovinu [1000] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1001] => | datum_vydání = 2009-04-10 [1002] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/04/10/778654-take-dinosauri-umirali-na-rakovinu/ [1003] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1004] => }} Byly objeveny fosilní otisky těl parazitů, mezi jejichž hostitele nejspíš patřili ptakoještěři a opeření dinosauři (například velké blechy, vši a klíšťata).{{Citace elektronického periodika [1005] => | příjmení1 = Socha [1006] => | jméno1 = Vladimír [1007] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1008] => | titul = Gigantické blechy v dinosauřím peří [1009] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1010] => | datum_vydání = 2016-04-19 [1011] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/04/19/giganticke-blechy-v-dinosaurim-peri/ [1012] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1013] => }} Velkými parazity dinosaurů byly například jurské a křídové blechy rodu ''[[Pseudopulex]]'', dosahující délky i přes 2 centimetry (zhruba desetinásobek velikosti dnešních blech). [1014] => [1015] => Co se týče rychlosti pohybu, většina velkých čtyřnohých dinosaurů zřejmě vysokých rychlostí v běhu nedosahovala. Někteří menší a středně velcí dinosauři však byli schopni dosáhnout pozoruhodné rychlosti kolem 40 km/h, jak ukázaly zkamenělé otisky sérií jejich stop{{Citace elektronického periodika [1016] => | příjmení1 = Socha [1017] => | jméno1 = Vladimír [1018] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1019] => | titul = OSEL.CZ [1020] => | periodikum = osel.cz [1021] => | datum_vydání = 2015-03-10 [1022] => | url = https://www.osel.cz/8105-svetovy-rekord-nejrychlejsiho-dinosaura.html [1023] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1024] => }}. Jedna série fosilních otisků stop z pozdní křídy Polska dokonce poukazuje na menšího dromeosaurida, běžícího rychlostí kolem 50 km/h.{{Citace elektronického periodika [1025] => | příjmení1 = Socha [1026] => | jméno1 = Vladimír [1027] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1028] => | titul = Pekelně rychlý polský raptor [1029] => | periodikum = osel.cz [1030] => | datum_vydání = 2021-01-20 [1031] => | url = https://www.osel.cz/11560-pekelne-rychly-polsky-raptor.html [1032] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1033] => }} Vůbec nejrychlejší byli zřejmě tzv. pštrosí dinosauři (ornitomimosauři), schopní v běhu dosáhnout rychlosti kolem 60 km/h. Díky fosilním stopám také přibližně víme, jak se někteří dinosauři dokázali zvedat ze země a pohybovat se ve svém životním prostředí.{{Citace elektronického periodika [1034] => | příjmení1 = Socha [1035] => | jméno1 = Vladimír [1036] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1037] => | titul = Fascinující objev stop napřimujícího se krále dinosaurů [1038] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [1039] => | datum_vydání = 2021-02-13 [1040] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/tyranosaurus-vyvoj-historie-dinosaurus-stopa-stopy.A210212_141152_veda_vse [1041] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1042] => }} Dá se předpokládat (na základě tělesné stavby a předpokládaného způsobu života), že například již zmiňovaní pštrosí dinosauři byli schopni vysoké rychlosti udržovat po delší dobu, zatímco velcí theropodi (jako například ''Tyrannosaurus'') dokázali vyšší rychlost vyvinout jen krátkodobě při útoku na kořist. Někteří současní krokodýli jsou schopni krátkodobě vyvinout na souši rychlost až 35 km/h, ačkoliv obvykle se pohybují rychlostí poloviční. Na základě fosilních nálezů ale tyto domněnky o krátkodobosti nebo dlouhodobosti rychlého pohybu dinosaurů nelze s jistotou potvrdit. [1043] => [1044] => O anatomii dinosaurů se dozvídáme jen nepřímo, z výzkumu jejich koster a otisků měkkých tkání. Obrovské byly například vnitřní tělesné orgány obřích sauropodů. Podle odhadů vážilo například jen srdce brachiosaurida rodu ''[[Giraffatitan]]'' asi 200 kilogramů, zatímco jeho žaludek mohl být těžký až 2500 kilogramů. Srdce pracovalo tempem asi 14 až 17 úderů za minutu a dinosaurus se nadechl přibližně 3,5krát za minutu. V jeho těle bylo podle odhadů také asi 3000 litrů krve, tedy asi 600krát více než u dospělého člověka.{{Citace elektronického periodika [1045] => | příjmení1 = Socha [1046] => | jméno1 = Vladimír [1047] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1048] => | titul = Jak velké vnitřní orgány měli obří sauropodi? [1049] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1050] => | datum_vydání = 2016-07-04 [1051] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/07/04/jak-velke-vnitrni-organy-meli-obri-sauropodi/ [1052] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1053] => }} [1054] => [1055] => Některé vědecké studie se zabývají také zajímavými a obtížně interpretovatelnými tématy, jako je odolnost různých druhů dinosaurů vůči bolesti, reakce na ni a chování spojené s předcházením zranění či s reakcemi na utržené zranění (v rámci jedinců i společenstvev, například dinosauřích hnízdních kolonií, stád apod.).{{Citace elektronického periodika [1056] => | příjmení1 = Hearn [1057] => | jméno1 = Les [1058] => | příjmení2 = Williams [1059] => | jméno2 = Amanda C. de C. [1060] => | titul = Pain in dinosaurs: what is the evidence? [1061] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [1062] => | ročník = 374 [1063] => | číslo = 1785 [1064] => | datum_vydání = 2019-11-11 [1065] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rstb.2019.0370 [1066] => | jazyk = anglicky [1067] => | doi = 10.1098/rstb.2019.0370 [1068] => }} Diskutovanou otázkou je také zvuk, který dinosauři vydávali. Rekonstrukce hlasu dinosaurů byla provedena například u kachnozobého dinosaura rodu ''[[Parasaurolophus]]'' (kde se na vyluzování zvuku podílel výrazný lebeční hřeben){{Citace elektronického periodika [1069] => | příjmení1 = Socha [1070] => | jméno1 = Vladimír [1071] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1072] => | titul = Krásné parasaurolofovo bučení [1073] => | periodikum = osel.cz [1074] => | datum_vydání = 2017-10-12 [1075] => | url = https://www.osel.cz/9592-krasne-parasaurolofovo-buceni.html [1076] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1077] => }}{{Citace elektronického periodika [1078] => | příjmení = SOCHA [1079] => | jméno = Vladimír [1080] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1081] => | titul = Sto let dinosaura s lebeční trubicí [1082] => | periodikum = OSEL.cz [1083] => | rok vydání = 2022 [1084] => | měsíc vydání = dubna [1085] => | den vydání = 8 [1086] => | url = https://www.osel.cz/12262-sto-let-dinosaura-s-lebecni-trubici.html [1087] => }} {{Cs}} a teropoda rodu ''[[Tyrannosaurus]]'' (ovšem pouze hypotetická){{Citace elektronického periodika [1088] => | příjmení1 = Socha [1089] => | jméno1 = Vladimír [1090] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1091] => | titul = Tyranosaurus „řval“ jako ptáci a krokodýli, zvuk vyvolává strach i dnes [1092] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [1093] => | datum_vydání = 2019-09-28 [1094] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/jak-znel-t-rex.A190927_100835_veda_mla [1095] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1096] => }}. [1097] => [1098] => Termofyziologii a metabolickou termoregulaci u druhohorních dinosaurů zjišťují vědci i s pomocí geochemického rozboru fosilizovaných vaječných skořápek.Robin R. Dawson, Daniel J. Field, Pincelli M. Hull, Darla K. Zelenitsky, François Therrien and Hagit P. Affek (2020). [https://advances.sciencemag.org/content/6/7/eaax9361 Eggshell geochemistry reveals ancestral metabolic thermoregulation in Dinosauria.] ''Science Advances'', '''6'''(7) eaax9361. doi: 10.1126/sciadv.aax9361 [1099] => [1100] => O rychlém metabolismu a výkonné respiraci druhohorních dinosaurů svědčí také schopnost velmi rychlého běhu přinejmenším u některých skupin (menší teropodi a ornitopodi, mláďata a subadultní exempláře velkých teropodů).{{Citace elektronického periodika [1101] => | příjmení1 = Socha [1102] => | jméno1 = Vladimír [1103] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1104] => | titul = Dinosauří olympiáda: Kdo byli nejrychlejší sprinteři z říše dinosaurů? [1105] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [1106] => | datum_vydání = 2021-06-08 [1107] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/dinosauri-olympiada-kdo-byli-nejrychlejsi-sprinteri-z-rise-dinosauru [1108] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1109] => }} Svědčí o ní například také dochované ichnofosilie (zkamenělé otisky stop), které umožňují vypočítat přibližnou rychlost pohybu. U dvou sérií fosilních stop z [[Polsko|Polska]] a [[Utah]]u v USA byla vypočítána rychlost běhu jejich původců až na 50 km/h.{{Citace elektronického periodika [1110] => | příjmení = SOCHA [1111] => | jméno = Vladimír [1112] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1113] => | titul = Pekelně rychlý polský raptor [1114] => | periodikum = OSEL.cz [1115] => | rok vydání = 2021 [1116] => | měsíc vydání = ledna [1117] => | den vydání = 20 [1118] => | url = https://www.osel.cz/11560-pekelne-rychly-polsky-raptor.html [1119] => }} {{cs}} [1120] => [1121] => Výzkum založený na rozboru biomarkerů oxidačního stresu ve stehenních kostech dinosaurů a dalších obratlovců ukazuje, že teplokrevní (endotermní) byli patrně všichni plazopánví dinosauři, zatímco mezi ptakopánvými nalezneme převážně potenciálně „studenokrevné“ druhy nebo zástupce s jinými fyziologickými adaptacemi.{{Citace elektronického periodika [1122] => | příjmení = SOCHA [1123] => | jméno = Vladimír [1124] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1125] => | titul = Dinosauři byli teplokrevní jako ptáci [1126] => | periodikum = OSEL.cz [1127] => | rok vydání = 2022 [1128] => | měsíc vydání = června [1129] => | den vydání = 16 [1130] => | url = https://www.osel.cz/12360-dinosauri-byli-teplokrevni-jako-ptaci.html [1131] => }} {{cs}} [1132] => [1133] => === Ekologie dinosaurů === [1134] => Převážná většina druhohorních dinosaurů obývala pouze suchozemské ekosystémy, mající charakter pralesů, záplavových nížin a říčních delt, výjimečně snad i polopouští a náhorních plošin (o těch se nám však nedochovalo mnoho informací vzhledem k malé pravděpodobnosti dochování zkamenělin). Někteří dinosauři byli adaptovaní na život v dlouhodobém suchu, jiní zase v polární zimě (jak ukazují objevy z Antarktidy, jihu Austrálie nebo Aljašky). Některé opeřené druhy se dokázaly pohybovat klouzavým letem mezi stromy (například čínský ''[[Microraptor]]''), jiné formy zase byly uzpůsobeny částečnému nebo i dlouhodobému životu ve vodě (například teropodi [[Spinosauridae|spinosauridi]] nebo rody ''[[Halszkaraptor]]'' a ''[[Koreaceratops]]'').{{Citace elektronického periodika [1135] => | příjmení1 = Socha [1136] => | jméno1 = Vladimír [1137] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1138] => | titul = Uměli dinosauři plavat? [1139] => | periodikum = osel.cz [1140] => | datum_vydání = 2019-10-29 [1141] => | url = https://www.osel.cz/10848-umeli-dinosauri-plavat.html [1142] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1143] => }}{{Citace elektronického periodika [1144] => | příjmení1 = Carter [1145] => | jméno1 = Nicholas [1146] => | titul = Swimming Dinosaurs [1147] => | periodikum = dinomuseum.ca [1148] => | datum_vydání = 2020-07-31 [1149] => | url = https://dinomuseum.ca/2020/07/swimming-dinosaurs [1150] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1151] => | jazyk = anglicky [1152] => }} [1153] => [1154] => Zajímavé adaptace pro hrabavý způsob života byly objeveny u několika druhů dinosaurů, zejména u malého ornitopoda druhu ''[[Oryctodromeus]] cubicularis'' z americké Montany. Tento malý býložravec, žijící v době před 95 miliony let, zřejmě aktivně vyhrabával podzemní nory. Podobné útvary byly objeveny například také v Austrálii. Dosud ale nevíme, kolik druhů dinosaurů a z jakých taxonomických skupin podobnou schopnost vykazovalo.[https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-odpuzovani-vody-pavoucich-a-zabijackych-svetluskach-8130390 Rozhovor pro rozhlasový pořad ''Meteor'' (čas 17:53 minut)] Adaptace pro „norování“ byly prokázány také u dalšího severoamerického rodu ''[[Thescelosaurus]]''.David J. Button & Lindsay E. Zanno (2023). [https://www.nature.com/articles/s41598-023-45658-3 Neuroanatomy of the Late Cretaceous ''Thescelosaurus neglectus'' (Neornithischia: Thescelosauridae) reveals novel ecological specialisations within Dinosauria]. ''Scientific Reports''. '''13''': 19224. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-45658-3 [1155] => [1156] => U býložravých dinosaurů se evoluční úprava čelistního aparátu pro mechanické zpracování potravy rozdělila do dvou základních linií – u jedné vznikl kousací aparát podobný tomu, který známe u savců, a ve druhém případě tomu, který více odpovídá dnešním ptákům (a čelistem přeměněným v zobák).Roger B. J. Benson & Paul M. Barrett (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0960982219315052 Evolution: The Two Faces of Plant-Eating Dinosaurs.] ''Current Biology''. '''30''' (1): R14-R16. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2019.11.035. doi: https://www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(19)31505-2 [1157] => [1158] => Jaké pachy dinosauři vydávali, je stále velkou otázkou. Pravděpodobně se některé druhy mohly dorozumívat pachy, produkovanými pachovými žlázami v kůži. O tomto aspektu dinosauří biologie však nemáme žádné pevné fosilní doklady.{{Citace elektronického periodika [1159] => | příjmení1 = Socha [1160] => | jméno1 = Vladimír [1161] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1162] => | titul = Jak moc páchl Tyrannosaurus rex [1163] => | periodikum = osel.cz [1164] => | datum_vydání = 2020-02-20 [1165] => | url = https://www.osel.cz/11044-jak-moc-pachl-tyrannosaurus-rex.html [1166] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1167] => }} [1168] => [1169] => Dinosauři žili ve světě mírně odlišném od našeho – čím starší období bereme v potaz, tím více odlišná byla tehdejší fauna i flóra. Ke konci křídové periody již vegetace připomínala současnou mnohem více, než v období triasu o 150 milionů let dříve. Také délka dní se tehdy lišila od současných. Například v období svrchní křídy (asi před 75 miliony let) byla délka dne o půl hodiny kratší než dnes (činila asi 23,5 hodiny), protože Země se tehdy ještě o trochu rychleji otáčela kolem své osy. Dinosauří rok měl tedy více (konkrétně 372) dní, oproti dnešním 365,25 dne.{{Citace elektronického periodika [1170] => | příjmení = SOCHA [1171] => | jméno = Vladimír [1172] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1173] => | titul = Dinosauří rok měl 372 dnů [1174] => | periodikum = OSEL.cz [1175] => | rok vydání = 2020 [1176] => | měsíc vydání = března [1177] => | den vydání = 18 [1178] => | url = http://www.osel.cz/11081-dinosauri-rok-mel-372-dnu.html [1179] => }} {{cs}} V této době byl rovněž [[Měsíc]] zemi o 2000 kilometrů blíže než je tomu v současnosti (na začátku druhohor byl měsíc o dalších cca 5000 kilometrů blíže). To ovlivňovalo i výši slapovými silami vyvolaných přílivů, které při větší blízkosti měsíce dosahovaly vyšší úrovně. [1180] => [1181] => Ukazuje se také, že někteří velcí draví dinosauři mohli lovit ve smečkách a zvětšovat tak své šance na úspěch. Příkladem může být [[Tyrannosauridae|tyranosauridní teropod]] druhu ''[[Teratophoneus]] curriei'', známý z geologického [[souvrství Kaiparowits]].{{Citace elektronického periodika [1182] => | příjmení = SOCHA [1183] => | jméno = Vladimír [1184] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1185] => | titul = Deset let společenského tyranosaurida [1186] => | periodikum = OSEL.cz [1187] => | rok vydání = 2021 [1188] => | měsíc vydání = prosince [1189] => | den vydání = 7 [1190] => | url = https://www.osel.cz/12056-deset-let-spolecenskeho-tyranosaurida.html [1191] => }} {{cs}} [1192] => [1193] => Výjimečně jsou objeveny také fosilie dokazující, že i dinosauři se stávali potravou jiných živočichů ve svém okolí. Takovým objevem je například v Číně nalezený raně křídový savec ''[[Repenomamus]]'' (s mládětem [[Psittacosaurus|psitakosaura]] v břišní dutině)Hu; ''et al.'' (2005). Large Mesozoic mammals fed on young dinosaurs. ''Nature''. '''433''' (7022): 149–152. doi: [https://doi.org/10.1038%2Fnature03102 10.1038/nature03102] nebo podobný objev krokodýlovitého plaza rodu ''[[Confractosuchus]]'' z počátku pozdní křídy [[Austrálie]] (s fosiliemi mláděte ornitopoda v někdejším žaludku)Matt A. White, Phil R. Bell, Nicolás E. Campione, Gabriele Sansalone, Tom Brougham, Joseph J. Bevitt, Ralph E. Molnar, Alex G. Cook, Stephen Wroe & David A. Elliott (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1342937X22000338 Abdominal contents reveal Cretaceous crocodyliforms ate dinosaurs]. ''Gondwana Research (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2022.01.016{{Citace elektronického periodika [1194] => | příjmení1 = Science [1195] => | jméno1 = Australian Nuclear [1196] => | příjmení2 = Organisation [1197] => | jméno2 = Technology [1198] => | titul = Nuclear techniques confirm rare finding of crocodile that devoured a baby dinosaur [1199] => | periodikum = phys.org [1200] => | datum_vydání = 2022-02-15 [1201] => | url = https://phys.org/news/2022-02-nuclear-techniques-rare-crocodile-devoured.html [1202] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1203] => | jazyk = anglicky [1204] => }}. [1205] => [1206] => V některých případech se dochová značné množství souvisejících fosilních otisků stop dinosaurů na velké ploše – tyto lokality jsou nazývány „mega tracksite“ (obří lokalita se stopami) a byly již objeveny například v USA, Bolívii, Číně, Austrálii i jinde. Otázka jejich vzniku a způsobu uchování je stále předmětem vědeckých debat.Martin G. Lockley and Christian A. Meyer (2022). [https://sp.lyellcollection.org/content/early/2022/02/24/SP522-2021-164 The Megatracksite phenomenon: implications for tetrapod palaeobiology across terrestrial-shallow marine transitional zones]. ''Geological Society, London, Special Publications SP522 Ichnology in Shallow-marine and Transitional Environments''. doi: https://doi.org/10.1144/SP522-2021-164 [1207] => [1208] => == Historie výzkumu == [1209] => [1210] => === Předvědecké období === [1211] => [[Soubor:Achelousaurus dinosaur.png|vpravo|250px|náhled|Rohatý dinosaurus rodu ''[[Achelousaurus]]'']] [1212] => Zkameněliny dinosaurů v podobě fosilních skořápek vajec byly v Mongolsku možná využívány k výrobě náhrdelníků již ke konci období [[paleolit]]u{{Citace elektronického periodika [1213] => | příjmení1 = Socha [1214] => | jméno1 = Vladimír [1215] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1216] => | titul = Dinosauří zkameněliny využívali lidé již v paleolitu [1217] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1218] => | datum_vydání = 2013-07-17 [1219] => | url = https://dinosaurusblog.com/2013/07/17/dinosauri-zkameneliny-vyuzivali-lide-jiz-v-paleolitu/ [1220] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1221] => }}. Podle objevů v lokalitě Šabarak-usu („Planoucí útesy“) se jeví jako pravděpodobné, že fosilní úlomky skořápek vajec [[oviraptor]]ů (nebo příbuzných taxonů) používali již kolem roku 8000 př. n. l. [[neolit]]ičtí obyvatelé pouště [[Gobi]], kteří je opracovávali a navrtávali do podoby „korálků“ pro nošení na náhrdelnících a jiných přívěscích.{{Citace elektronického periodika [1222] => | příjmení = SOCHA [1223] => | jméno = Vladimír [1224] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1225] => | titul = 10 tisíc let stará móda dinosauřích náhrdelníků [1226] => | periodikum = OSEL.cz [1227] => | rok vydání = 2022 [1228] => | měsíc vydání = února [1229] => | den vydání = 4 [1230] => | url = https://www.osel.cz/12163-10-tisic-let-stara-moda-dinosaurich-nahrdelniku.html [1231] => }} {{cs}} Fosilní kosti dinosaurů již prokazatelně znali také staří Číňané kolem roku [[300]] n. l., kdy máme první písemný záznam o jejich objevení.{{Citace elektronického periodika [1232] => | příjmení = SOCHA [1233] => | jméno = Vladimír [1234] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1235] => | titul = Po stopách Fénixe vstříc dinosaurům [1236] => | periodikum = OSEL.cz [1237] => | rok vydání = 2017 [1238] => | měsíc vydání = prosince [1239] => | den vydání = 4 [1240] => | url = http://www.osel.cz/9674-po-stopach-fenixe-vstric-dinosaurum.html [1241] => }} {{cs}} Lze však předpokládat, že je místní obyvatelé znali již před mnoha tisíciletími, ačkoliv o jejich pravé podstatě neměli ještě správnou představu. Považovali je proto často za zkamenělé květy nebo otisky stop různých bájných tvorů.Xing, L. D.; ''et al.'' (2015). [http://www.xinglida.net/pdf/Xing_et_al_2015_Stone_flowers_undertracks.pdf Stone flowers explained as dinosaur undertracks: unusual ichnites from the Lower Cretaceous Jiaguan Formation, Qijiang District, Chongqing, China]. ''Geological Bulletin of China''. '''34''' (5): 885–890.Leonardo P. Troiano, Heloísa B. dos Santos, Tito Aureliano & Aline M. Ghilardi (2024). [https://www.nature.com/articles/s41598-024-56479-3 A remarkable assemblage of petroglyphs and dinosaur footprints in Northeast Brazil]. ''Scientific Reports''. '''14''': 6528. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-024-56479-3 Významným příkladem je „Lotosová pevnost“, 200 metrů dlouhý vertikální zářez do pískovcové skály, obsahující fosilní otisky stop dinosaurů z období rané křídy (ichnorod ''[[Caririchnium]]''). Stopy ptakopánvých dinosaurů připomínají květy [[lotos]]u, což dalo této lokalitě její název i pověst magického místa s kouzelnou mocí. Lokalita je přitom trvale osídlena minimálně od poloviny 13. století a sloužila původně jako pevnost s posádkou, chránící tuto část Číny před vpády mongolských kmenů.{{Citace elektronického periodika [1242] => | příjmení = SOCHA [1243] => | jméno = Vladimír [1244] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1245] => | titul = Dinosauři z Lotosové pevnosti [1246] => | periodikum = OSEL.cz [1247] => | rok vydání = 2021 [1248] => | měsíc vydání = dubna [1249] => | den vydání = 30 [1250] => | url = https://www.osel.cz/11720-dinosauri-z-lotosove-pevnosti.html [1251] => }} {{cs}} [1252] => [1253] => V některých oblastech [[Čína|Číny]] byly (a dosud jsou) tyto [[fosilie]] tak četné, že je místní mudrci a [[lékař]]i roztloukali na prach a používali údajně jako prostředek na mužskou potenci. V roce [[2007]] bylo navíc zjištěno, že mnozí venkované takto používají fosilie dinosaurů i v současnosti.{{Citace elektronického periodika [1254] => | příjmení1 = Socha [1255] => | jméno1 = Vladimír [1256] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1257] => | titul = Byli dinosauři objeveni již ve starověku? [1258] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1259] => | datum_vydání = 2009-06-25 [1260] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/06/25/795085-byli-dinosauri-objeveni-jiz-ve-staroveku/ [1261] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1262] => }} Představa o množství zničených cenných pozůstatků pravěku je potom téměř děsivá. Zkameněliny dinosaurů byly na mnoha místech světa známé již v předvědeckém období, obvykle ale byly považovány za pozůstatky legendárních králů, božstev, obrů nebo draků.{{Citace elektronického periodika [1263] => | příjmení1 = Socha [1264] => | jméno1 = Vladimír [1265] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1266] => | titul = Dinosauři nebo draci? Co si ve starověku mysleli o zkamenělinách [1267] => | periodikum = [[ABC (časopis)|ABC]] [1268] => | datum_vydání = 2020-04-05 [1269] => | url = https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/26070/dinosauri-nebo-draci-co-si-ve-stredoveku-mysleli-o-zkamenelinach.html [1270] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1271] => }} Mnohé domnělé pozůstatky „draků“ byly spíše fosiliemi velkých [[pleistocén]]ních savců než zkamenělinami druhohorních dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [1272] => | příjmení = SOCHA [1273] => | jméno = Vladimír [1274] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1275] => | titul = Dinosauři nejsou draci [1276] => | periodikum = OSEL.cz [1277] => | rok vydání = 2021 [1278] => | měsíc vydání = dubna [1279] => | den vydání = 2 [1280] => | url = https://www.osel.cz/11675-dinosauri-nejsou-draci.html [1281] => }} {{cs}} [1282] => [1283] => Podobná božstva, založená na objevech dinosauřích zkamenělin, však uctívali například také [[Tibet|Tibeťané]] a [[Skytové]].{{Citace elektronického periodika [1284] => | příjmení1 = Socha [1285] => | jméno1 = Vladimír [1286] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1287] => | titul = Mocné dinosauří božstvo [1288] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1289] => | datum_vydání = 2011-01-18 [1290] => | url = https://dinosaurusblog.com/2011/01/18/879011-mocne-dinosauri-bozstvo/ [1291] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1292] => }} Staří [[Číňané]] věřili, že velké kosti patřily drakům a dali jim jméno ''konglong'' („hrozný drak“). Také původní obyvatelé [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] se již před mnoha stovkami (a možná tisíci) let setkávali s fosilními kostmi velkých vymřelých zvířat, včetně kostí dinosaurů (především na severozápadě [[Spojené státy americké|USA]] a na západě [[Kanada|Kanady]]){{Citace elektronického periodika [1293] => | příjmení1 = Socha [1294] => | jméno1 = Vladimír [1295] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1296] => | titul = Indiáni a dinosauři [1297] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1298] => | datum_vydání = 2015-11-02 [1299] => | url = https://dinosaurusblog.com/2015/11/02/indiani-a-dinosauri/ [1300] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1301] => }}. V [[Evropa|Evropě]] byly velké kosti dinosaurů (ale i [[mamut]]ů, [[Medvěd jeskynní|jeskynních medvědů]] apod.) považovány za pozůstatky zvířat žijících před biblickou potopou. V [[Portugalsko|Portugalsku]] byly od [[13. století]] stopy sauropodního dinosaura na útesech mysu Cabo Espichel považovány za stopy oslíka, který vezl na hřbetě panenku Marii s malým Ježíšem.{{Citace elektronického periodika [1302] => | příjmení1 = Socha [1303] => | jméno1 = Vladimír [1304] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1305] => | titul = Nejstarší evropské zpodobnění dinosauří fosílie [1306] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1307] => | datum_vydání = 2009-10-16 [1308] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/10/16/816850-nejstarsi-evropske-zpodobneni-dinosauri-fosilie/ [1309] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1310] => }}{{Citace elektronického periodika [1311] => | příjmení1 = Socha [1312] => | jméno1 = Vladimír [1313] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1314] => | titul = Gigantický oslík z Portugalska [1315] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1316] => | datum_vydání = 2017-02-28 [1317] => | url = https://dinosaurusblog.com/2017/02/28/giganticky-oslik-z-portugalska/ [1318] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1319] => }} Dinosauří stopy byly nicméně dlouhodobě známé a dokonce i nábožensky uctívané již před staletími{{Citace elektronického periodika [1320] => | příjmení1 = Socha [1321] => | jméno1 = Vladimír [1322] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1323] => | titul = Další dinosauří božstvo z Číny [1324] => | periodikum = osel.cz [1325] => | datum_vydání = 2015-03-31 [1326] => | url = https://www.osel.cz/8153-dalsi-dinosauri-bozstvo-z-iny.html [1327] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1328] => }}. To dokládá také příklad z polských [[Svatokřížské hory|Svatokřížských hor]], kde byly vedle stop raně jurských dinosaurů (ichnodruh ''[[Moyenisauropus]] karaszevskii'') tesány do kamene [[petroglyf]]y, které možná měly zobrazovat domnělou podobu jejich původce (a mohly být také místem jakýchsi magických okultních rituálů).{{Citace elektronického periodika [1329] => | příjmení1 = Socha [1330] => | jméno1 = Vladimír [1331] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1332] => | titul = Dinosauří čerti z Polska [1333] => | periodikum = osel.cz [1334] => | datum_vydání = 2019-12-19 [1335] => | url = https://www.osel.cz/10936-dinosauri-certi-z-polska.html [1336] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1337] => }} Podle některých dobových pramenů (např. tzv. Pseudo-Arostotelés) mohli fosilní dinosauří stopy (označované za stopy mytického [[Hérakles|Hérakla]]) znát také obyvatelé území jižní [[Itálie]] v dobách klasické [[antika|antiky]] již před více než dvěma tisíciletími.{{Citace elektronického periodika [1338] => | příjmení = SOCHA [1339] => | jméno = Vladimír [1340] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1341] => | titul = Znal Aristotelés dinosauří fosilie? [1342] => | periodikum = OSEL.cz [1343] => | rok vydání = 2018 [1344] => | měsíc vydání = ledna [1345] => | den vydání = 18 [1346] => | url = http://www.osel.cz/9732-znal-aristoteles-dinosauri-fosilie.html [1347] => }} {{cs}} [1348] => [1349] => Fosilie dinosaurů byly vědomě či nevědomě využívány také jako stavební materiál a můžeme je dnes vzácně nalézt například ve zdech různých prehistorických i historických budov.Brianna A. Santucci, Carol A. Moneymaker, John F. Lisco and Vincent L. Santucci (2021). [https://irma.nps.gov/DataStore/DownloadFile/654713 An overview of paleontological resources preserved within prehistoric and historic structures.] {{Wayback|url=https://irma.nps.gov/DataStore/DownloadFile/654713 |date=20210411010403 }} In: Lucas, S. G., Hunt, A. P. & Lichtig, A. J., 2021, Fossil Record 7. ''New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin'', '''82''': 347–356. První kvalitní písemná zmínka o dinosauří fosílii však pochází až z raně novověké [[Anglie]] a datuje se k roku [[1676]] (jiný údaj hovoří o roku [[1677]]), jde však zatím jen o zobrazení bez odborného popisu (autorem byl tehdejší ředitel [[Ashmolean Museum|Ashmolean museum]] [[Robert Plot]] a jednalo se o část [[stehenní kost]]i teropoda [[Megalosaurus|megalosaura]]). V roce [[1763]] popsal tuto fosilii anglický přírodovědec [[Richard Brookes]] jako ''Scrotum humanum'' („šourek lidský“), a to na základě její povrchní podobnosti s mužskými varlaty.{{Citace elektronického periodika [1350] => | příjmení1 = Socha [1351] => | jméno1 = Vladimír [1352] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1353] => | titul = „Šourek lidský“, aneb pikantní vstup dinosaurů do dějin [1354] => | periodikum = pravek.info [1355] => | datum_vydání = 2019-02-21 [1356] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/sourek-lidsky-aneb-pikantni-vstup-dinosauru-do-dejin/ [1357] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1358] => }} [1359] => [1360] => Prvním vědeckým názvem, přisouzeným fosilii dinosaura, byl taxon ''Rutellum excavatum'', který použil Plotův nástupce ve funkci ředitele muzea, [[Edward Lhuyd]] roku [[1699]] k popisu zubu [[Sauropodi|sauropoda]] [[Cetiosaurus|cetiosaura]] (o skutečném zvířeti však neměl správnou představu). Již kolem roku [[1778]] zkoumal dinosauří fosilie francouzský učenec a kněz Charles Bacheley. Pravou povahu jejich fosilií ještě nerozpoznal, ale domníval se již, že se mohlo jednat o dnes již nežijící živočichy.Arnaud Brignon (2020). Les premières découvertes de vertébrés jurassiques aux Vaches Noires (Calvados, France). [https://www.researchgate.net/publication/346548541_Les_premieres_decouvertes_de_vertebres_jurassiques_aux_Vaches_Noires_Calvados_France_-_The_early_discoveries_of_Jurassic_vertebrate_remains_in_the_Vaches_Noires_Normandy_France The early discoveries of Jurassic vertebrate remains in the Vaches Noires (Normandy, France). Actes du 1er Colloque Paléontologie et Archéologie en Normandie de Villers-sur-Mer 5–6 octobre 2019.] ''Bulletin de l'Association paléontologique de Villers-sur-Mer'': '''2020''': 7–40. [1361] => [1362] => === Vědecké období === [1363] => Prvním opravdu vědecky popsaným dinosaurem byl tak opět ''[[Megalosaurus]]'', popsaný roku [[1824]],{{Citace elektronického periodika [1364] => | příjmení1 = Socha [1365] => | jméno1 = Vladimír [1366] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1367] => | titul = 185 let dinosauří paleontologie [1368] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1369] => | datum_vydání = 2009-02-20 [1370] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/02/20/768006-185-let-dinosauri-paleontologie/ [1371] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1372] => }} avšak o dinosaury propukl zájem teprve po objevu jiného dinosaura, ornitopoda [[iguanodon]]a. V květnu roku [[1822]] nalezl doktor a nadšený [[paleontologie|paleontolog]] amatér, [[Gideon Mantell]], v oblasti Tilgate Forest v jihoanglickém [[hrabství]] [[Sussex]] kus pískovce se zkamenělým zubem. Zub jej nadchl a tak pátral po dalších pozůstatcích záhadného živočicha. Měl štěstí a objevil další fosílie patřící stejnému druhu. Doktor Mantell dospěl k závěru, že se jednalo o obrovitého plaza a co víc, z tvaru a opotřebování zubů usoudil, že to byl [[býložraví|býložravec]] (býložravý plaz – to byla pro tehdejší biology věc nepředstavitelná). [1373] => Nález doktora Mantella nebyl přijat vědci z Geologické společnosti v [[Londýn]]ě. Tvrdili, že se jedná o zub [[ryby]], případně [[savci|savce]] z [[diluvium|diluvia]]. Byl dokonce varován profesorem oxfordské univerzity, [[William Buckland|Williamem Bucklandem]], aby netvrdil, že nálezy pocházejí z pískovcových lomů oblasti Tilgate Forest, protože „v žádném případě nemohou být tak staré“. [1374] => [[Soubor:Eoraptor resto. 01.png|vlevo|250px|náhled|''[[Eoraptor]] lunensis'']] [1375] => Sám Buckland popsal v roce 1824 z fosilních pozůstatků jež měl k dispozici (část [[čelist]]i, [[pánev (anatomie)|pánve]], [[lopatka|lopatky]] zadní nohy a několik [[obratel|obratlů]]) [[Megalosaurus|megalosaura]] (použil pouze [[rodové jméno]]). Popsal jej jako obrovitého dravého ještěra, přestože si všiml, že zuby jsou, podobně jako u [[krokodýl]]ů, zasazeny v jamkách. ''[[Megalosaurus]]'' byl bez problémů akceptován vědeckou veřejností (a stal se prvním formálně popsaným dinosaurem). [1376] => [1377] => Ale [[Gideon Mantell]] svůj boj nevzdával. Vydal se do Londýna, aby nalezené zuby porovnal se zuby v muzejních sbírkách plazů. Nenalezl ovšem nic podobného tomu, co měl v ruce. Shodou náhod se v muzeu potkal se Samuelem Stutchburym, který se zabýval studiem [[leguánovití|leguánů]]. Fosilní zub byl nápadně podobný zubům leguána. To byl pro Mantella konečný impuls a tak roku [[1825]] popsal býložravého plaza pod jménem ''[[Iguanodon]]'' („leguání zub“). Tentokrát se mu už dostalo patřičného uznání. V roce 1826 byly mimochodem fosilie dinosaurů objeveny poprvé ve Francii.Arnaud Brignon (2018). Nouvelles données historiques sur les premiers dinosaures trouvés en France. [New historical data on the first dinosaurs found in France.] ''Bulletin de la Société Géologique de France'' '''189''' (1): 4. doi: https://doi.org/10.1051/bsgf/2018003 Do roku [[1852]] (kdy umírá G. Mantell) bylo známo již devět druhů dinosaurů, kteří se výrazně odlišovali od současných plazů. Proto Sir [[Richard Owen]], první ředitel [[Britské museum|Britského muzea]] přírodních věd, navrhl, aby byli zařazeni do samostatné skupiny nazvané Dinosauria („strašný ještěr“). Sám Mantell již zkoumal i stavbu fosilních kostí (konkrétně u vývojově primitivního stegosaura rodu ''[[Regnosaurus]]'') a stal se tak jedním ze zakladatelů vědního oboru [[paleohistologie]].{{Citace elektronického periodika [1378] => | titul = From Mantell to de Ricqlès: A brief history of Paleohistology [1379] => | periodikum = paleonerdish.wordpress.com [1380] => | datum_vydání = 2020-01-31 [1381] => | url = https://paleonerdish.wordpress.com/2020/01/31/from-mantell-to-de-ricqles-a-brief-history-of-paleohistology/ [1382] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1383] => | jazyk = anglicky [1384] => }} [1385] => [1386] => Vědecké jméno Dinosauria bylo poprvé publikováno Richardem Owenem v dubnu roku [[1842]], když v [[Londýn]]ě vydal svoji druhou odbornou zprávu o „britských fosilních plazech“. Ústně toto jméno zmínil již při jedné ze svých přednášek o rok dříve, ale oficiálně platí právě až od doby písemné publikace.Socha, V. (2020). ''[[Pravěcí vládci Evropy]].'' Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 24) Výzkum britského historika vědy Hugha Torrense z roku [[1992]] totiž ukázal, že Owen vymyslel jméno Dinosauria až krátce před publikováním své zprávy v dubnu 1842 (v přednášce z předchozího roku ještě toto jméno nepoužil).{{Citace elektronického periodika [1387] => | příjmení = SOCHA [1388] => | jméno = Vladimír [1389] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1390] => | titul = Kdy dostali dinosauři své jméno [1391] => | periodikum = OSEL.cz [1392] => | rok vydání = 2022 [1393] => | měsíc vydání = října [1394] => | den vydání = 21 [1395] => | url = https://www.osel.cz/12550-kdy-dostali-dinosauri-sve-jmeno.html [1396] => }} {{cs}} [1397] => [1398] => Dinosauři se jako skupina dostávají do obecného povědomí laické veřejnosti až po slavných objevech na území Severní Ameriky, především v době tzv. [[Válka o kosti|války o kosti]], odehrávající se v poslední třetině 19. století. Velkou obrodou prošel pohled na dinosaury v období tzv. [[Dinosauří renesance]], malé vědecké revoluce na přelomu 60. a 70. let 20. století.{{Citace elektronického periodika [1399] => | příjmení1 = Socha [1400] => | jméno1 = Vladimír [1401] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1402] => | titul = Dinosauří renesance [1403] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1404] => | datum_vydání = 2015-10-27 [1405] => | url = https://dinosaurusblog.com/2015/10/27/dinosauri-renesance/ [1406] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [1407] => }}{{Citace elektronického periodika [1408] => | příjmení1 = Socha [1409] => | jméno1 = Vladimír [1410] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1411] => | titul = Dinosauří renesance [1412] => | periodikum = pravek.info [1413] => | datum_vydání = 2019-02-27 [1414] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/dinosauri-renesance/ [1415] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1416] => }} V roce [[1960]] byly na mrazivých [[Špicberky|Špicberkách]] objeveny první fosilní otisky stop [[Ornithopoda|ornitopodních dinosaurů]] staré kolem 125 milionů let (raná [[křída]]), další pak byly odkryty v 70. letech 20. století a na začátku 21. století. Tyto objevy se významně podílely na změně pohledu na dinosaury v poslední třetině 20. století.{{Citace elektronického periodika [1417] => | příjmení = SOCHA [1418] => | jméno = Vladimír [1419] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1420] => | titul = Dinosauři ze Špicberků [1421] => | periodikum = OSEL.cz [1422] => | rok vydání = 2021 [1423] => | měsíc vydání = května [1424] => | den vydání = 11 [1425] => | url = https://www.osel.cz/11739-dinosauri-ze-spicberku.html [1426] => }} {{cs}} Ve 21. století jsou již fosilie dinosaurů známé prakticky ze všech kontinentů světa, například i ze zaledněné [[Antarktida|Antarktidy]] (například [[Ostrov Jamese Rosse]]).Matthew C. Lamanna; ''et al.'' (2019). Late Cretaceous non-avian dinosaurs from the James Ross Basin, Antarctica: description of new material, updated synthesis, biostratigraphy, and paleobiogeography. ''Advances in Polar Science'' '''30'''(3). doi: [http://aps-polar.org/news/details/M1905220000033a6d 10.13679/j.advps.2019.0007] {{Wayback|url=http://aps-polar.org/news/details/M1905220000033a6d |date=20190623184243 }} [1427] => [1428] => === Moderní doba === [1429] => Zhruba od poloviny 20. století se rozvíjí jako nový obor paleohistologie, která umožnila nový a přesnější výzkum dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [1430] => | příjmení1 = Bailleul [1431] => | jméno1 = Alida M. [1432] => | příjmení2 = O’Connor [1433] => | jméno2 = Jingmai [1434] => | příjmení3 = Schweitzer [1435] => | jméno3 = Mary H. [1436] => | titul = Dinosaur paleohistology: review, trends and new avenues of investigation [1437] => | periodikum = PeerJ [1438] => | ročník = 7 [1439] => | datum_vydání = 2019-09-27 [1440] => | strany = e7764 [1441] => | url = https://peerj.com/articles/7764/ [1442] => | jazyk = anglicky [1443] => | doi = 10.7717/peerj.7764 [1444] => }} V posledních desetiletích dochází k výraznému rozkvětu a zintenzivnění ve výzkumu dinosaurů, a to jak vlivem využívání nových technologií a postupů výzkumu, tak i objevováním nových paleontologických lokalit nebo třeba zapojením většího množství výzkumných kapacit.{{Citace elektronického periodika [1445] => | příjmení1 = Socha [1446] => | jméno1 = Vladimír [1447] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1448] => | titul = Dinosauří Apollo 11 – největší úspěchy posledních padesáti let dinosauří paleontologie [1449] => | periodikum = pravek.info [1450] => | datum_vydání = 2019-07-19 [1451] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/dinosauri-apollo-1-nejvetsi-uspechy-poslednich-padesati-let-dinosauri-paleontologie/ [1452] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1453] => }} [1454] => [1455] => V současnosti probíhá tzv. Zlatá éra dinosauří paleontologie, kdy jsou objevovány desítky nových druhů dinosaurů každým rokem a informací o této pravěké skupině živočichů takřka raketovým tempem přibývá. Například jen za rok [[2019]] bylo popsáno rovných 50 nových druhů druhohorních dinosaurů (z toho 49 nových rodů), tedy zhruba jeden nový druh každý týden.{{Citace elektronického periodika [1456] => | příjmení1 = Socha [1457] => | jméno1 = Vladimír [1458] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1459] => | titul = Dinosauří statistika za rok 2019 [1460] => | periodikum = osel.cz [1461] => | datum_vydání = 2020-01-02 [1462] => | url = https://www.osel.cz/10957-dinosauri-statistika-za-rok-2019.html [1463] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1464] => }} Nepřímo dochází i k výzkumu velmi delikátních prvků v dinosauří biologii, jako je například přibližná rekonstrukce jejich původního genomu.Darren K. Griffin, Denis M. Larkin, Rebecca E. O’Connor and Michael N. Romanov (2023). [https://www.mdpi.com/2076-2615/13/1/106 Dinosaurs: Comparative Cytogenomics of their Reptile Cousins and Avian Descendants]. ''Animals''. '''13''' (1): 106. doi: https://doi.org/10.3390/ani13010106 [1465] => [1466] => Výrazně se zpřesnilo také pochopení průběhu vymírání na konci křídy, kterému dinosauři (s výjimkou ptáků) a mnozí jejich současníci padli za oběť.{{Citace elektronického periodika [1467] => | příjmení = SOCHA [1468] => | jméno = Vladimír [1469] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1470] => | titul = Čtyři kroky k vyhubení dinosaurů [1471] => | periodikum = OSEL.cz [1472] => | rok vydání = 2023 [1473] => | měsíc vydání = srpna [1474] => | den vydání = 22 [1475] => | url = https://www.osel.cz/13038-ctyri-kroky-k-vyhubeni-dinosauru.html [1476] => }} {{Cs}} [1477] => [1478] => == Klasifikace == [1479] => [1480] => === Počet dinosaurů === [1481] => {{podrobně|Seznam dinosaurů}} [1482] => Dinosauři jsou často označování jako pravěcí (vele)ještěři, ale ve skutečnosti mají k ještěrům vývojově i fyziologicky daleko. Dinosauři byli mnohem vyspělejší skupinou živočichů, než jsou zástupci kladu [[Lepidosauria]].[[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]] (1986). ''[[The Dinosaur Heresies]]'', Zebra Books, str. 22–23. Není jisté, kolik v průběhu druhohor existovalo dinosauřích druhů, ale pravděpodobně se mohlo jednat řádově o miliony až desítky milionů.https://www.smithsonianmag.com/science-nature/how-many-dinosaurs-remain-undiscovered-180982560/ Například k roku [[2010]] bylo známo již přes 700 platných rodů (a kolem 1 500 druhů) dinosaurů, přičemž bylo jisté, že zdaleka nejde o konečná čísla. K polovině roku [[2023]] již bylo známo kolem 1480 vědecky platných druhů druhohorních „neptačích“ dinosaurů, z toho více než polovina z území pouhých tří států (Číny, USA a Argentiny).{{Citace elektronického periodika [1483] => | příjmení = SOCHA [1484] => | jméno = Vladimír [1485] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1486] => | titul = Víc než polovina dinosaurů byla objevena ve třech státech [1487] => | periodikum = OSEL.cz [1488] => | rok vydání = 2023 [1489] => | měsíc vydání = července [1490] => | den vydání = 5 [1491] => | url = https://www.osel.cz/12966-vic-nez-polovina-dinosauru-byla-objevena-ve-trech-statech.html [1492] => }} {{cs}} Většina odhadů skutečného počtu dinosaurů se v současnosti pohybuje kolem 2 000 až 20 000 druhů. V roce [[2006]] byla však publikována studie, podle které známe dnes 527 platných rodů a celkem jich existovalo asi 1 844. Tento odhad je však velmi pochybný (nemluvě o zarážející „přesnosti“). Podle odhadů většiny odborníků totiž rozhodně neznáme více než pětinu všech kdysi existujících rodů. Zajímavé jsou počty Američana [[George Olshevsky|George Olshevského]], který uvádí až 220 000 druhů (nikoli rodů). Olshevsky vychází z toho, že každých 4,5 milionu let se v průměru vymění jedna megafauna s počtem 6 000 druhů. Během 165 milionů let by se tedy vystřídalo celkem asi 220 000 druhů (165 000 000 / 4 500 000 = 37 * 6 000 = 220 000). Jde však jen o spekulace, které se nijak nedají dokázat. Společně s ptáky (kteří patří mezi dinosaury do podřádu [[Teropodi|Theropoda]]) roste celkový počet známých rodů na zhruba 10 000 (z toho 9 600 tvoří dnešní ptáci). Další statisíce rodů by pak tvořili fosilní ptáci. Novější studie z roku 2016 uvádí, že celkem mohlo v průběhu druhohor existovat asi 1500–2500 druhů neptačích dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [1493] => | příjmení1 = Socha [1494] => | jméno1 = Vladimír [1495] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1496] => | titul = Většinu dinosaurů ještě neznáme [1497] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1498] => | datum_vydání = 2016-03-30 [1499] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/03/30/vetsinu-dinosauru-jeste-nezname/ [1500] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1501] => }} K červenci roku [[2019]] jich je známo přibližně 1350.{{Citace elektronického periodika [1502] => | příjmení1 = Socha [1503] => | jméno1 = Vladimír [1504] => | titul = Dinosauří statistika roku 2019 [1505] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1506] => | datum_vydání = 2019-07-01 [1507] => | url = https://dinosaurusblog.com/2019/07/01/dinosauri-statistika-roku-2019/ [1508] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1509] => }} Ukazuje se však, že odhady dinosauří biodiverzity významně snižuje výběrovost objevů, kdy z určitých období a regionů nemáme dostatečně kompletní fosilní záznam.Jonathan P. Tennant, Alfio Alessandro Chiarenza & Matthew Baron (2018). How has our knowledge of dinosaur diversity through geologic time changed through research history? ''PeerJ'' '''6''':e4417. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.4417 Odhady druhové rozmanitosti dinosaurů však může silně ovlivňovat nejistota ohledně tvarové variace jednotlivých částí kostry. Mnohé domněle odlišné rody a druhy totiž mohou ve skutečnosti představovat jen odlišně disponované (morfologicky variabilní) jedince stejného druhu či rodu.{{Citace elektronického periodika [1510] => | příjmení1 = Carter [1511] => | jméno1 = Nicholas [1512] => | titul = How Many Kinds of Dinosaurs Were There? [1513] => | periodikum = dinomuseum.ca [1514] => | datum_vydání = 2019-12-17 [1515] => | url = https://dinomuseum.ca/2019/12/how-many-kind-of-dinosaurs-were-there [1516] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1517] => | jazyk = anglicky [1518] => }} [1519] => [1520] => Dinosauři byli rozšíření prakticky na všech kontinentech druhohorní éry. Jejich fosilie dnes známe z oblastí [[Špicberky|Špicberk]], [[Antarktida|Antarktidy]] nebo i [[Tibet]]u.Lida Xing, Martin G. Lockley, Hendrik Klein, W. Scott Persons IV, Mengyuan Wei, Chen Li & Miaoyan Wang (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195667120302354 The first record of Cretaceous non-avian dinosaur tracks from the Qinghai-Tibet Plateau, China.] ''Cretaceous Research'', '''104549'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104549 [1521] => [1522] => Podle údajů [[Skotsko|skotského]] [[Paleontologie|paleontologa]] Michaela Bentona bylo k září 2008 popsáno již 1 047 druhů dinosaurů, pouze asi 500 z nich je však považováno za platné (validní) taxony.{{Citace elektronického periodika [1523] => | příjmení1 = Amos [1524] => | jméno1 = Jonathan [1525] => | titul = Will the real dinosaurs stand up? [1526] => | periodikum = [[BBC News]] [1527] => | datum_vydání = 2008-09-17 [1528] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/7620621.stm [1529] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1530] => | jazyk = anglicky [1531] => }} [1532] => [1533] => Rozvoji dinosaurů napomohlo to, že přečkali hromadné vymírání na konci triasu před 201 miliony lety, kdy vymřeli hlavní konkurenti dinosaurů v triasu – „krurotarsánští archosauři“ ([[archosauři]] skupiny [[Crurotarsi]]).{{Citace elektronického periodika [1534] => | příjmení1 = Urban [1535] => | jméno1 = Zdeněk [1536] => | titul = Štěstí a smůla dinosaurů [1537] => | periodikum = [[Lidové noviny]] [1538] => | datum_vydání = 2008-09-12 [1539] => | url = https://www.lidovky.cz/orientace/veda/stesti-a-smula-dinosauru.A080912_095256_ln_veda_hel [1540] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1541] => }} [1542] => [1543] => Podle analýzy z roku [[2015]] z dosavadních nálezů za posledních 200 let nelze přesněji určit celkový počet druhů dinosaurů, který kdy žil.{{Citace elektronického periodika [1544] => | titul = Just how good (or bad) is the fossil record of dinosaurs? [1545] => | periodikum = phys.org [1546] => | datum_vydání = 2015-08-28 [1547] => | url = https://phys.org/news/2015-08-good-bad-fossil-dinosaurs.html [1548] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1549] => | jazyk = anglicky [1550] => }}Michael J. Benton (2015). [http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12191/pdf Palaeodiversity and formation counts: redundancy or bias?] ''Palaeontology.'' '''58'''(6). 1003–1029. doi: 10.1111/pala.12191 [1551] => [1552] => Ve 21. století je objevováno nejvíce nových druhů dinosaurů v historii. Zhruba za prvních 20 let tohoto století (2000–2019) bylo objeveno více než 63 % všech známých druhů dinosaurů (674 z 1067), ačkoliv k roku 2019 od doby prvního formálního popisu dinosaura (''Megalosaurus'', 1824) uplynulo již 195 let. Za desetiletí 2010 až 2019 to bylo k červenci 2019 celkem 404 druhů, což představuje téměř 38 % z celkového počtu všech dosud objevených druhů druhohorních dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [1553] => | příjmení1 = Socha [1554] => | jméno1 = Vladimír [1555] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1556] => | titul = Většina dinosaurů byla objevena v posledních dvaceti letech [1557] => | periodikum = osel.cz [1558] => | datum_vydání = 2019-07-29 [1559] => | url = https://www.osel.cz/10675-vetsina-dinosauru-byla-objevena-v-poslednich-dvaceti-letech.html [1560] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1561] => }} [1562] => [1563] => === Státy a kontinenty s nejvíce dinosauřími fosiliemi === [1564] => Celkový počet známých platných druhů dinosaurů činí k červenci [[2020]] zhruba 1380 až 1390 (v závislosti na vědecké platnosti několika sporných taxonů). Státem s nejvíce platnými dinosauřími druhy je [[Čína]] s 308 druhy (22,37 %), dále [[Spojené státy americké]] s 280 druhy (20,33 %) a na třetím místě [[Argentina]] se 147 druhy (10,68 %). Následuje [[Mongolsko]] s 94 druhy (6,83 %) a [[Spojené království]] s 84 druhy (6,10 %). [[Kanada]] má ze svého území popsáno 79 druhů (5,74 %). Další v pořadí je [[Brazílie]] s 31 druhy (2,25 %), [[Jihoafrická republika]] s 29 druhy (2,11 %) a [[Indie]] se [[Španělsko|Španělskem]] s 27 druhy (1,96 %). [[Francie]] má 26 druhů, což odpovídá 1,89 %. [1565] => [1566] => V rámci kontinentů dominuje [[Asie]] s 500 druhy (36,3 %), následuje [[Severní Amerika]] s 362 druhy (26,3 %) a dále [[Evropa]] s 207 druhy (15,2 %). [[Jižní Amerika]] má druhů 185 (13,1 %), [[Afrika]] 96 (7,0 %), [[Austrálie]] 23 (1,7 %) a [[Antarktida]] zatím 6 (0,4 %). V poměru ke své rozloze však má nejvyšší hustotu objevů Evropa, kde tento průměr činí 1 druh na 49 197 km² (z jednotlivých států pak dominuje [[Spojené království|Velká Británie]] s 1 druhem na 2887 km²). Naopak v [[Rusko|Rusku]] je to jen 1 druh na víc než 1,4 milionu km² a v Antarktidě dokonce 1 na 2,3 milionu km². V poměru mezi plazopánvými a ptakopánvými dinosaury převažují početně první jmenovaní 859 : 520, což odpovídá poměru 62,29 % ku 37,71 %. Nejvíce bylo popsáno teropodních dinosaurů (486 – 35,2 %), dále sauropodomorfů (373 – 27,0 %), ornitopodů (216 – 15,7 %), rohatých dinosaurů (114 – 8,3 %), ankylosaurů (95 – 6,9 %), stegosaurů (28 – 2,0 %), pachycefalosaurů (22 – 1,6 %) a heterodontosaurů (8 – 0,6 %). Zbylých 37 druhů nelze přesně taxonomicky zařadit, většinou se však jedná o vývojově pokročilé ptakopánvé dinosaury.{{Citace elektronického periodika [1567] => | příjmení = SOCHA [1568] => | jméno = Vladimír [1569] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1570] => | titul = Dinosauří statistika roku 2020 [1571] => | periodikum = OSEL.cz [1572] => | rok vydání = 2020 [1573] => | měsíc vydání = července [1574] => | den vydání = 8 [1575] => | url = https://www.osel.cz/11259-dinosauri-statistika-roku-2020.html [1576] => }} [1577] => [1578] => Již v červnu roku 2019 bylo z Číny popsáno rovných 300 platně popsaných druhů dinosaurů a zůstává tak nejbohatší zemí, co se fosilních objevů této skupiny týká.{{Citace elektronického periodika [1579] => | příjmení = SOCHA [1580] => | jméno = Vladimír [1581] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1582] => | titul = Čína bude mít brzy 300 dinosauřích druhů [1583] => | periodikum = OSEL.cz [1584] => | rok vydání = 2019 [1585] => | měsíc vydání = června [1586] => | den vydání = 3 [1587] => | url = http://www.osel.cz/10576-cina-bude-mit-brzy-300-dinosaurich-druhu.html [1588] => }} [1589] => [1590] => === Systém === [1591] => [[Soubor:Saurischia.png|náhled|225px|vlevo|[[Plazopánví]]]][[Soubor:Ornithischia.png|náhled|225px|vpravo|[[Ptakopánví]]]] [1592] => Dinosauři patří do kladů [[Dinosauromorpha]], [[Dinosauriformes]] a [[Dracohors]]. Nadřád dinosauři (Dinosauria [[Richard Owen|Owen]], [[1842]]) jsou zřejmě přirozenou [[Monofyletismus|monofyletickou]] skupinou, sdílející společného předka a tradičně se dělí na dva morfologicky dobře vymezené řády – [[Saurischia]] (= plazopánví; [[Harry Govier Seeley|Seeley]], [[1887]]) a [[Ornithischia]] (= ptakopánví; [[Harry Govier Seeley|Seeley]], [[1888]]). Do těchto dvou řádů jsou dinosauři řazeni na základě stavby pánve.[[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]] (1986). ''[[The Dinosaur Heresies]]'', Zebra Books, New York (str. 457). [1593] => [1594] => Řád [[Saurischia]] zahrnuje dva podřády – [[Teropodi|Theropoda]], mezi které patří všichni masožraví dinosauři; a [[Sauropodomorpha]], mezi které patří sauropodi ([[Sauropodi|Sauropoda]]), největší suchozemští živočichové všech dob. [1595] => [1596] => Řád [[Ornithischia]] zahrnuje dva podřády – [[Thyreophora]], mezi které patří všichni obrnění dinosauři a [[Cerapoda]], mezi které patří [[Heterodontosauriformes|heterodontosauriformové]], jejichž vývoj kulminoval pestrou faunou svrchní křídy a [[Ornithopoda|ornitopodi]], kteří zahrnovali veleúspěšné [[Hadrosauroidea|hadrosauroidy]] a [[Iguanodontidae|iguanodontidy]]. [1597] => [1598] => V současnosti jsou však vyřešení dinosauří klasifikace a otázky jejich původu a vývoje velmi obtížné – je nezbytné objevit další významné fosilie z kritických období a upravit také některé dosavadní metody výzkumu.David Černý; Ashley L. Simonoff (2023). [https://www.nature.com/articles/s41598-023-35784-3 Statistical evaluation of character support reveals the instability of higher-level dinosaur phylogeny]. ''Scientific Reports''. '''13''': 9273. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-023-35784-3 [1599] => [1600] => V roce 2017 publikovala trojice [[Paleontologie|paleontologů]] nový pohled na systematiku dinosaurů, ze kterého by vyplývalo, že tradiční dělení je zcela nesprávné a ve skutečnosti jsou [[teropodi]] blíže příbuzní [[Ptakopánví|ptakopánvým]] dinosaurům, zatímco mezi [[Plazopánví|plazopánvé]] by již byli řazeni pouze [[Sauropodomorpha|sauropodomorfové]] a [[Herrerasauridae|herrerasauridi]].Baron, Matthew G.; noram, Norman B.; Barrett, Paul M. (22 March 2017). „A new hypothesis of dinosaur relationships and early dinosaur evolution“. 543: 501–506. doi: 10.1038/nature21700{{Citace elektronického periodika [1601] => | příjmení = Socha [1602] => | jméno = Vladimír [1603] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1604] => | titul = Zemětřesení v dinosauří systematice [1605] => | periodikum = OSEL.cz [1606] => | rok vydání = 2017 [1607] => | měsíc vydání = března [1608] => | den vydání = 30 [1609] => | url = http://www.osel.cz/9323-zemetreseni-v-dinosauri-systematice.html [1610] => }}{{Citace elektronického periodika [1611] => | příjmení1 = Botkin-Kowacki [1612] => | jméno1 = Eva [1613] => | titul = Is the dinosaur family tree becoming a dinosaur? [1614] => | periodikum = csmonitor.com [1615] => | datum_vydání = 2017-11-02 [1616] => | url = https://www.csmonitor.com/Science/2017/1102/Is-the-dinosaur-family-tree-becoming-a-dinosaur [1617] => | issn = 0882-7729 [1618] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [1619] => | jazyk = anglicky [1620] => }}{{Citace elektronického periodika [1621] => | příjmení1 = Joel [1622] => | jméno1 = Lucas [1623] => | titul = Redefining Dinosaurs: Paleontologists are Shaking the Dinosaur Family Tree to its Roots [1624] => | periodikum = earthmagazine.org [1625] => | datum_vydání = 2019-01-11 [1626] => | url = https://www.earthmagazine.org/article/redefining-dinosaurs-paleontologists-are-shaking-dinosaur-family-tree-its-roots [1627] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [1628] => | jazyk = anglicky [1629] => }} Podle novější systematiky, která však není plně uznávána, jsou dinosauři děleni takto: [1630] => [1631] => Dinosauria – dinosauři [1632] => [1633] => * [[Ornithoscelida]] – ornitoscelidi [1634] => ** [[Teropodi|Theropoda]] – teropodi [1635] => ** [[Ornithischia]] – ptakopánví [1636] => * [[Saurischia]] – plazopánví (v upravené podobě) [1637] => ** [[Sauropodomorpha]] – sauropodomorfové [1638] => ** [[Herrerasauridae]] – hererasauridi [1639] => [1640] => Jde o převratné změny, které se do povědomí dostavají jen zvolna, je jim ale přizpůsoben i níže uvedený systém známých taxonů dinosaurů. [1641] => [1642] => (Znamení kříže (†) je použito u taxonů, jejichž jedinci už zcela vymřeli.) [1643] => [1644] => === Řád [[Saurischia]]Novas, F.E.; Agnolin, F.L.; Ezcurra, M.D.; Müller, R.T.; Martinelli, A.; Langer, M. (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981121001887 Review of the fossil record of early dinosaurs from South America, and its phylogenetic implications]. ''Journal of South American Earth Sciences''. '''10''': 103341. === [1645] => [1646] => ==== †Podřád [[Herrerasauria]]{{Citace elektronického periodika [1647] => | příjmení = SOCHA [1648] => | jméno = Vladimír [1649] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [1650] => | titul = Vyhladovělá čelist nejstarším známým dinosaurem [1651] => | periodikum = OSEL.cz [1652] => | rok vydání = 2022 [1653] => | měsíc vydání = září [1654] => | den vydání = 20 [1655] => | url = https://www.osel.cz/12507-vyhladovela-celist-nejstarsim-znamym-dinosaurem.html [1656] => }} {{cs}} ==== [1657] => [1658] => ==== †Podřád [[Sauropodomorpha]] ==== [1659] => * †''[[Saturnalia]]'' [1660] => * †Čeleď [[Plateosauridae]] [1661] => * †Infrařád [[Sauropodi|Sauropoda]] [1662] => * †(nedefinováno) [[Vulcanodontidae]] [1663] => ** †(nedefinováno) [[Eusauropoda]] [1664] => *** †(nedefinováno) [[Turiasauria]] [1665] => *** †(nedefinováno) [[Neosauropoda]] [1666] => **** †Nadčeleď [[Diplodocoidea]] [1667] => ***** †(nedefinováno) [[Diplodocoidea|Flagellicaudata]] [1668] => ****** †Čeleď [[Diplodocidae]] [1669] => ****** †Čeleď [[Dicraeosauridae]] [1670] => **** †(nedefinováno) [[Macronaria]] [1671] => ***** †(nedefinováno) [[Macronaria|Titanosauriformes]] [1672] => ****** †Čeleď [[Brachiosauridae]] [1673] => ****** †(nedefinováno) [[Somphospondyli]] [1674] => ******* †(nedefinováno) [[Titanosauria]] [1675] => ******** †(nedefinováno) [[Lithostrotia]] [1676] => ********* †Čeleď [[Saltasauridae]] [1677] => [1678] => === Řád [[Ornithoscelida]]{{Fakt/dne|20170330104055|}} === [1679] => [1680] => ==== †Podřád [[Ptakopánví|Ornithischia]] ==== [1681] => * ?†''[[Pisanosaurus]]'' [1682] => * †Čeleď [[Heterodontosauridae]] [1683] => * †(nedefinováno) [[Genasauria]] [1684] => ** †Podřád [[Thyreophora]] [1685] => *** †Infrařád [[Stegosauria]] [1686] => **** †Čeleď [[Stegosauridae]] [1687] => *** †Infrařád [[Ankylosauria]] [1688] => **** †Čeleď [[Nodosauridae]] [1689] => ***** †Podčeleď [[Nodosaurinae]] [1690] => **** †Čeleď [[Ankylosauridae]] [1691] => ***** †Podčeleď [[Ankylosaurinae]] [1692] => '''†Podřád''' [[Cerapoda]] [1693] => ** †Čeleď [[Heterodontosauridae]] [1694] => ** †(nedefinováno) [[Marginocephalia]] [1695] => ** †Infrařád [[Pachycephalosauria]] [1696] => ** †Infrařád [[Ceratopsia]] [1697] => *** †Čeleď [[Psittacosaurus|Psittacosauridae]] [1698] => *** †(nedefinováno) [[Ceratopsia|Neoceratopsia]] [1699] => **** †Čeleď [[Leptoceratopsidae]] [1700] => **** †Čeleď [[Bagaceratopidae]] [1701] => **** †(nedefinováno) [[Ceratopsia|Coronosauria]] [1702] => ***** †Čeleď [[Protoceratopsidae]] [1703] => ***** †Nadčeleď [[Ceratopsia|Ceratopsoidea]] [1704] => ****** †Čeleď [[Ceratopsidae]] [1705] => ******* †Podčeleď [[Centrosaurinae]] [1706] => ******* †Podčeleď [[Ceratopsinae]] [1707] => *** †Infrařád [[Ornithopoda]] [1708] => ***** †Čeleď [[Hypsilophodontidae]] (parafylycká) [1709] => ***** †Čeleď [[Rhabdodontidae]] [1710] => ***** †(nedefinováno) [[Iguanodontia]] [1711] => ****** †(nedefinováno) [[Iguanodontia|Dryomorpha]] [1712] => ******* †Čeleď [[Dryosauridae]] [1713] => ******* †(nedefinováno) [[Ankylopollexia]] [1714] => ******** †Čeleď [[Camptosaurus|Camptosauridae]] [1715] => ******** †(nedefinováno) [[Ankylopollexia|Hadrosauriformes]] [1716] => ********* †Nadčeleď [[Hadrosauroidea]] [1717] => ********** †Čeleď [[Hadrosauridae]] [1718] => [1719] => ==== Podřád Theropoda ==== [1720] => * ?†''[[Eoraptor]]'' [1721] => * (nedefinováno) [[Saurischia|Eusaurischia]] [1722] => ** Podřád [[Teropodi|Theropoda]] [1723] => *** (nedefinováno) [[Neotheropoda]] [1724] => *** †Nadčeleď [[Coelophysoidea]] [1725] => *** (nedefinováno) [[Averostra]] [1726] => **** †Infrařád [[Ceratosauria]] [1727] => ***** †Nadčeleď [[Abelisauroidea]] [1728] => ****** †Čeleď [[Abelisauridae]] [1729] => ******* †Podčeleď [[Carnotaurinae]] [1730] => ******* †Čeleď [[Noasauridae]] [1731] => **** (nedefinováno) [[Tetanurae]] [1732] => ***** rody [[Dilophosaurus]] a [[Cryolophosaurus]] [1733] => ***** †Nadčeleď [[Megalosauroidea]] [1734] => ****** †Čeleď [[Megalosauridae]] [1735] => ******* †Podčeleď [[Megalosauridae|Megalosaurinae]] [1736] => ******* †Podčeleď [[Megalosauridae|Eustreptospondylinae]] [1737] => ****** †Čeleď [[Spinosauridae]] [1738] => ******** †Podčeleď [[Spinosauridae|Spinosaurinae]] [1739] => ******** †Podčeleď [[Spinosauridae|Baryonychinae]] [1740] => **** (nedefinováno) [[Avetheropoda]] [1741] => ***** †Infrařád [[Carnosauria]] [1742] => ****** †Nadčeleď [[Allosauroidea]] [1743] => ******* †Čeleď [[Allosauridae]] [1744] => ******* †Čeleď [[Sinraptoridae]] [1745] => ******* †Čeleď [[Carcharodontosauridae]] [1746] => ******** †Podčeleď [[Carcharodontosaurinae]] [1747] => ******** †Tribus [[Carcharodontosauridae|Giganotosaurini]] [1748] => ***** Infrařád [[Coelurosauria]] [1749] => ****** †''[[Compsognathidae]]''[[Soubor:Palais de la Decouverte Tyrannosaurus rex p1050042.jpg|náhled|250px|Lebka a část kostry druhu ''[[Tyrannosaurus rex]]'']] [1750] => ****** †Nadčeleď [[Tyrannosauroidea]] [1751] => ******* †Čeleď [[Tyrannosauridae]] [1752] => ******** †Podčeleď [[Albertosaurinae]] [1753] => ******** †Podčeleď [[Tyrannosaurinae]] [1754] => ****** †(nedefinováno) [[Ornithomimosauria]] [1755] => ******* †Čeleď [[Ornithomimidae]] [1756] => ****** (nedefinováno) [[Maniraptora]] [1757] => ****** †(nedefinováno) [[Oviraptorosauria]] [1758] => ******* †Nadčeleď [[Caenagnathoidea]] [1759] => ******** †Čeleď [[Caenagnathidae]] [1760] => ******** †Čeleď [[Oviraptoridae]] [1761] => ********** †Podčeleď [[Oviraptoridae|Oviraptorinae]] [1762] => ********** †Podčeleď [[Oviraptoridae|Ingeniinae]] [1763] => ****** (nedefinováno) [[Therizinosauria]] [1764] => ******* †Nadčeleď [[Therizinosauroidea]] [1765] => ******** †Čeleď [[Therizinosauridae]] [1766] => ******* (nedefinováno) [[Paraves|Eumaniraptora]] (Paraves) [1767] => ******** (nedefinováno) [[Deinonychosauria]] [1768] => ********* †Čeleď [[Troodontidae]] [1769] => ********* †Čeleď [[Dromaeosauridae]] [1770] => ********** †(nedefinováno) [[Microraptoria]] [1771] => ********** †Podčeleď [[Dromaeosaurinae]] [1772] => ********** †Podčeleď [[Velociraptorinae]] [1773] => ********* klad [[Avialae]] (např. [[ptáci]]) [1774] => [1775] => == Paleontologie == [1776] => [1777] => === Unikátní objevy === [1778] => Mezi unikátní objevy dinosaurů patří především tzv. „dinosauří mumie“, tedy fosilizované pozůstatky neptačích dinosaurů se zachovanými otisky měkkých tkání. Mezi nejproslulejší patří tzv. [[opeření dinosauři]] z Číny nebo kachnozobí dinosauři „Leonardo“ (''[[Brachylophosaurus]]'') a „Dakota“ (''[[Edmontosaurus]]''), u nichž se dochovala i část kůže, svaloviny, vaziva, vnitřních orgánů apod.{{Citace elektronického periodika [1779] => | příjmení1 = Socha [1780] => | jméno1 = Vladimír [1781] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1782] => | titul = Tutanchamon doby křídové [1783] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1784] => | datum_vydání = 2009-05-12 [1785] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/05/12/786688-tutanchamon-doby-kridove/ [1786] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1787] => }} {{cs}}https://www.osel.cz/13005-nadherne-dinosauri-mumie.html Ukazuje se, že k zachování podobných struktur přispívá velké množství různých faktorů a biologických i geologických procesů.Luke A. Parry, Fiann Smithwick, Klara K. Nordén, Evan T. Saitta, Jesus Lozano-Fernandez, Alastair R. Tanner, Jean-Bernard Caron, Gregory D. Edgecombe, Derek E. G. Briggs and Jakob Vinther (2017). Soft-Bodied Fossils Are Not Simply Rotten Carcasses – Toward a Holistic Understanding of Exceptional Fossil Preservation. ''Bioessays.'' doi: [http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bies.201700167/full 10.1002/bies.201700167] Možnost dochování původního organického materiálu v dinosauřích fosilních kostech je však dosud zpochybňována (s poukazem na to, že předchozí výsledky mohly být zkresleny objevem recentních organických molekul, náležejících mikrobiomu v kostech).Evan Thomas Saitta; ''et al.'' (2018). [https://www.biorxiv.org/content/early/2018/09/07/400176 Life Inside A Dinosaur Bone: A Thriving Microbiome]. ''BioRxiv'' '''400176'''. doi: https://doi.org/10.1101/400176 Jednou z cest pro zachování měkkých tkání ve fosilním stavu by přitom mohla být přeměna proteinů do polymerů v oxidativních prostředích.Jasmina Wiemann, Matteo Fabbri, Tzu-Ruei Yang, Koen Stein, P. Martin Sander, Mark A. Norell & Derek E. G. Briggs (2018). [https://www.nature.com/articles/s41467-018-07013-3.pdf Fossilization transforms vertebrate hard tissue proteins into N-heterocyclic polymers]. ''Nature Communications'' '''9''', Article number: 4741. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-018-07013-3Mary Higby Schweitzer, Elena R. Schroeter, Timothy P. Cleland & Wenxia Zheng (2019). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pmic.201800251 Paleoproteomics of Mesozoic dinosaurs and other Mesozoic fossils]. ''PROTEOMICS (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1002/pmic.201800251 Mnohé případy domnělých „měkkých tkání“ dinosaurů však mohou být způsobeny přítomností mikrobiálního filmu, tedy bakteriální mikroflóry ve fosiliích.{{Citace elektronického periodika [1788] => | příjmení1 = Saitta [1789] => | jméno1 = Evan T [1790] => | příjmení2 = Liang [1791] => | jméno2 = Renxing [1792] => | příjmení3 = Lau [1793] => | jméno3 = Maggie CY [1794] => | příjmení4 = Brown [1795] => | jméno4 = Caleb M [1796] => | příjmení5 = Longrich [1797] => | jméno5 = Nicholas R [1798] => | příjmení6 = Kaye [1799] => | jméno6 = Thomas G [1800] => | příjmení7 = Novak [1801] => | jméno7 = Ben J [1802] => | příjmení8 = Salzberg [1803] => | jméno8 = Steven L [1804] => | příjmení9 = Norell [1805] => | jméno9 = Mark A [1806] => | příjmení10 = Abbott [1807] => | jméno10 = Geoffrey D [1808] => | příjmení11 = Dickinson [1809] => | jméno11 = Marc R [1810] => | příjmení12 = Vinther [1811] => | jméno12 = Jakob [1812] => | příjmení13 = Bull [1813] => | jméno13 = Ian D [1814] => | příjmení14 = Brooker [1815] => | jméno14 = Richard A [1816] => | příjmení15 = Martin [1817] => | jméno15 = Peter [1818] => | příjmení16 = Donohoe [1819] => | jméno16 = Paul [1820] => | příjmení17 = Knowles [1821] => | jméno17 = Timothy DJ [1822] => | příjmení18 = Penkman [1823] => | jméno18 = Kirsty EH [1824] => | příjmení19 = Onstott [1825] => | jméno19 = Tullis [1826] => | titul = Cretaceous dinosaur bone contains recent organic material and provides an environment conducive to microbial communities [1827] => | periodikum = eLife [1828] => | ročník = 8 [1829] => | datum_vydání = 2019-06-18 [1830] => | strany = e46205 [1831] => | url = https://elifesciences.org/articles/46205 [1832] => | jazyk = anglicky [1833] => | doi = 10.7554/eLife.46205 [1834] => }} [1835] => [1836] => V průběhu historie bylo objeveno také množství lokalit s hromadnými nálezy koster dinosaurů. Může se jednat o pohřebiště, vzniklá vinou přírodní živelné katastrofy, nebo o náhodná nahromadění koster například v říčních deltách. Podobné objevy pocházejí například z USA, Kanady, Belgie, Švýcarska, Číny i mnoha jiných zemí.{{Citace elektronického periodika [1837] => | příjmení1 = Socha [1838] => | jméno1 = Vladimír [1839] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1840] => | titul = Dinosauří pohřebiště: Místa dávné zkázy [1841] => | periodikum = [[ABC (časopis)|ABC]] [1842] => | datum_vydání = 2019-08-22 [1843] => | url = https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/25254/dinosauri-pohrebiste-mista-davne-zkazy.html [1844] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1845] => }} [1846] => [1847] => Zajímavé jsou také objevy fosilních otisků stop dinosaurů, které již známe z velké části světa. Některé rozsáhlé lokality mohou vytvářet přerušovaný obří systém tzv. mega-tracksites, jako tomu je například v jihoamerické [[Bolívie|Bolívii]], kde má podobná multi-lokalita rozlohu přes 100 000 km2.Ch. A. Meyer, D. Marty, B. Thüring, S. Thüring & M. Belvedere (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981120305356 The Late Cretaceous dinosaur track record of Bolivia – Review and perspective.] ''Journal of South American Earth Sciences''. '''102992'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.102992 [1848] => [1849] => V mnoha případech byly objeveny také stopy infekcí a kosterních patologií, včetně kostních nádorů. Například u jedince rohatého dinosaura rodu ''[[Centrosaurus]]'' z kanadské [[Alberta|Alberty]] byla v roce [[2020]] odhalena poprvé také zhoubná forma choroby v podobě tumoru [[osteosarkom]]u.{{Citace elektronického periodika [1850] => | příjmení = SOCHA [1851] => | jméno = Vladimír [1852] => | titul = Objeven první případ zhoubné rakoviny u dinosaura [1853] => | periodikum = OSEL.cz [1854] => | rok vydání = 2020 [1855] => | měsíc vydání = srpna [1856] => | den vydání = 7 [1857] => | url = https://www.osel.cz/11308-objeven-prvni-pripad-zhoubne-rakoviny-u-dinosaura.html [1858] => }} {{cs}} Objeveny byly také stopy po zánětu kostní dřeně, tedy [[Osteomyelitida|osteomyelitidě]] u druhohorních dinosaurů (a to například u obřího jedince tyranosaura [[Sue (Tyrannosaurus)|„Sue“]]).{{Citace elektronického periodika [1859] => | příjmení1 = Socha [1860] => | jméno1 = Vladimír [1861] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1862] => | titul = Krále dinosaurů trápil zánět kostní dřeně, podle vědců se slavná Sue dožila 33 let [1863] => | periodikum = techfocus.cz [1864] => | datum_vydání = 2021-02-04 [1865] => | url = https://techfocus.cz/veda-vesmir/2855-krale-dinosauru-trapil-zanet-kostni-drene-podle-vedcu-se-slavna-sue-dozila-33-let.html [1866] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1867] => }} [1868] => [1869] => === České nálezy === [1870] => {{Podrobně|Nálezy dinosaurů na území Česka}} [1871] => [[Soubor:Czech iguanodontid fossil.JPG|vpravo|258px|náhled|První kost českého dinosaura (''Burianosaurus augustai''), objevená v roce 2003 u Kutné Hory]] [1872] => Dinosauři byli běžnou součástí druhohorních ekosystémů také na území Evropy.{{Citace elektronického periodika [1873] => | příjmení1 = Socha [1874] => | jméno1 = Vladimír [1875] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1876] => | titul = Evropští dinosauři [1877] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1878] => | datum_vydání = 2009-05-15 [1879] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/05/15/787311-evropsti-dinosauri/ [1880] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1881] => }} První fosilie přisuzované dinosaurům byly na našem území objeveny již koncem 19. století a popsáni profesorem [[Antonín Frič|Antonínem Fričem]]. Vesměs se však jedná o pozůstatky jiných tvorů nebo nelze přesně jejich původ rozlišit.[https://www.youtube.com/watch?v=fO3yHyDz-GU Kompletní záznam přednášky V. Sochy o českých objevech druhohorních plazů, 19. 3. 2021] [1882] => V roce [[2003]] byl objeven vůbec první nepochybný [[Burianosaurus|český dinosaurus]] známý podle kosterních pozůstatků na Kutnohorsku (předtím byla u nás objevena pouze fosilní tříprstá stopa malého dravého dinosaura z lomu „[[U Devíti Křížů|U Devíti Křížů]]“ nedaleko [[Červený Kostelec|Červeného Kostelce]]).{{Citace elektronického periodika [1883] => | příjmení1 = Socha [1884] => | jméno1 = Vladimír [1885] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1886] => | titul = Informační karta jediného českého teropoda [1887] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1888] => | datum_vydání = 2009-11-03 [1889] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/11/03/819828-informacni-karta-jedineho-ceskeho-teropoda/ [1890] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1891] => }} V roce [[2006]] byly na stejném místě objeveny další kosti, pravděpodobně články prstů nohy tohoto ornitopodního dinosaura pravděpodobně příbuzného rodu ''[[Rhabdodon]]''. Během roku [[2007]] bylo oznámeno, že se údajně našly další otisky stop malého teropoda, patřící pravděpodobně stejnému druhu jako ta předchozí. V roce 2011 přibyl další objev, stopy ptakopánvého dinosaura ze stejného lomu (pískovcová deska v Pražské botanické zahradě).{{Citace elektronického periodika [1892] => | příjmení1 = Socha [1893] => | jméno1 = Vladimír [1894] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1895] => | titul = Českých dinosaurů bylo mnohem víc [1896] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1897] => | datum_vydání = 2011-04-26 [1898] => | url = https://dinosaurusblog.com/2011/04/26/890720-ceskych-dinosauru-bylo-mnohem-vic/ [1899] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1900] => }} V roce [[2007]] se na internetu objevila [[recese|recesistická]] zpráva o objevu velkého teropodního dinosaura jménem ''[[Torvosaurus]] orliciensis'' v [[Orlické hory|Orlických horách]] (nedaleko obce [[Kounov (okres Rychnov nad Kněžnou)|Kounov]]). V roce [[2016]] pak přibyl další fiktivní rod, ceratopsid ''Hlukyceratops kounoviensis''.{{Citace elektronického periodika [1901] => | příjmení1 = Socha [1902] => | jméno1 = Vladimír [1903] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1904] => | titul = Torvosaurus orliciensis a Hlukyceratops kounoviensis [1905] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1906] => | datum_vydání = 2016-06-16 [1907] => | url = https://dinosaurusblog.com/2016/06/16/torvosaurus-orliciensis-a-hlukyceratops-kounoviensis/ [1908] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1909] => }} [1910] => [1911] => V roce 2014 popsal Daniel Madzia fosilní zub ze sbírek PřF MU v Brně jako první zub teropdního dinosaura, známého z našeho území (tzv. [[Moravská tetanura]]). Tento asi 5 metrů dlouhý dravý dinosaurus žil v období pozdní jury (asi před 160 miliony let) na území dnešní Jižní Moravy (lokalita Švédské šance nedaleko Brna).{{Citace elektronického periodika [1912] => | příjmení1 = Socha [1913] => | jméno1 = Vladimír [1914] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1915] => | titul = Jak asi vypadal teropod od Brna [1916] => | periodikum = osel.cz [1917] => | datum_vydání = 2020-05-29 [1918] => | url = https://www.osel.cz/11194-jak-asi-vypadal-teropod-od-brna.html [1919] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [1920] => }} V září 2017 publikoval paleontolog [[Daniel Madzia]] s kolegy vědeckou studii, ve které stanovil prvního českého dinosaura s oficiálním vědeckým jménem – ''[[Burianosaurus augustai]]'' (dříve známého jako „ornitopod od Kutné Hory“).{{Citace elektronického periodika [1921] => | příjmení1 = Lázňovský [1922] => | jméno1 = Matouš [1923] => | titul = První český dinosaurus se změnil: byl primitivnější a nebyl zakrslý [1924] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [1925] => | datum_vydání = 2017-09-25 [1926] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/cesko-kosti-dinosaurus-burianosaurus-augustai.A170924_170849_veda_mla [1927] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [1928] => | jazyk = anglicky [1929] => }} [1930] => [1931] => [[Soubor:Otisk stopy ceskeho dinosaura.jpg|náhled|vlevo|Replika otisku tříprsté stopy českého dinosaura (či dinosauromorfa) od Červeného Kostelce. Byla objevena na pískovcové desce a má stáří kolem 215 milionů let (pozdní trias). Délka stopy činí 14 centimetrů.]] [1932] => [1933] => === Vyhynutí === [1934] => {{podrobně|Vymírání na konci křídy}} [1935] => Podle některých výzkumů začali dinosauři postupně vymírat již v období geologického věku [[kampán]], asi 10 milionů let před koncem druhohor.{{Citace elektronického periodika [1936] => | titul = Dinosaurs were in decline before the end, according to new study [1937] => | periodikum = phys.org [1938] => | datum_vydání = 2021-06-29 [1939] => | url = https://phys.org/news/2021-06-dinosaurs-decline.html [1940] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [1941] => | jazyk = anglicky [1942] => }} Tyto výzkumy však nezohledňují nové objevy dinosauřích fosilií z nejpozdnější křídy na mnoha místech světa.{{Citace elektronického periodika [1943] => | příjmení = Socha [1944] => | jméno = Vladimír [1945] => | titul = Vymírali dinosauři už před koncem prázdnin? [1946] => | periodikum = OSEL.cz [1947] => | rok vydání = 2021 [1948] => | měsíc vydání = července [1949] => | den vydání = 2 [1950] => | url = https://www.osel.cz/11822-vymirali-dinosauri-uz-pred-koncem-prazdnin.html [1951] => }} {{cs}} [1952] => [1953] => Otázka masového vymírání na konci [[Mezozoikum|druhohor]] je téma, ke kterému se vědci často vracejí. Teorií na téma, proč dinosauři vymřeli, je celá řada. Některé jsou podpořeny plnohodnotnými důkazy, jiné jsou spíše úsměvné a zakládají se na pouhých spekulacích nebo vyložených nesmyslech.{{Citace elektronického periodika [1954] => | příjmení1 = Socha [1955] => | jméno1 = Vladimír [1956] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1957] => | titul = Kuriózní hypotézy o příčinách vyhynutí dinosaurů: Agresivní housenky, toxické rostliny i smrtící vlna nudy [1958] => | periodikum = instory.cz [1959] => | datum_vydání = 2020-12-03 [1960] => | url = https://veda.instory.cz/1462-kuriozni-hypotezy-o-pricinach-vyhynuti-dinosauru-agresivni-housenky-toxicke-rostliny-i-smrtici-vlna-nudy.html [1961] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [1962] => }} K takovým může patřit myšlenka, že za vyhynutí dinosaurů je odpovědná nějaká zvláštní nemoc, téměř [[pandemie]], která vyhubila veliké množství tehdejší [[Fauna|fauny]]. Vědci však zatím nemají žádné důkazy, že by se v minulosti něco takového přihodilo. Byly sice nalezeny pozůstatky nemocných jedinců, kteří na svoji nemoc pravděpodobně zemřeli, avšak často se doba úmrtí neshoduje s dobou vyhynutí zbylých druhů. [1963] => [1964] => Další, ne příliš populární a uznávanou teorií (či opět raději spekulací), je ta o „samozničení“. Tvrdí, že během dlouhých miliónů let evoluce se dinosauři vyvinuli do takových tvarů, až nebyli schopni dál přežít. Jenže to nijak neodpovídá přírodnímu výběru, dle něhož přežije ten nejsilnější, nejlépe přizpůsobený. Vědci, kteří zastávali/zastávají tuto teorii, poukazují, jakožto důkaz, na skupiny [[Pachycephalosauria|pachycefalosaurů]], [[Ankylosauria|ankylosaurů]], [[Ceratopsidae|ceratopsidů]] a jiných, bizarně vyhlížejících živočichů z konce [[Křída|křídového]] období. [1965] => [1966] => Tato teorie se nezdá být příliš pravděpodobná už jen proto, že dinosauři nebyli jedinými tvory, kteří tehdy vymizeli ([[ptakoještěři]], mořští [[plazi]], …), a kteří zdaleka nemuseli vypadat až tak bizarně. Ba naopak je jasné, že tyto „bizarnosti“ byly veledůležitým aspektem pohlavního výběru, což dokazuje skutečnost, že během vývoje docházelo ke zvětšování a vývoji těchto „ozdob“, a nikoli ke ztrátě, popřípadě redukci. Ve stejné době navíc vyhynula i většina dosud rostoucích druhů [[cykasy|cykasů]]. Objevují se také jiné hypotézy, například i taková, že za vyhynutí dinosaurů může nedostatek [[vitamín D|vitamínu D]] u dinosauřích embryí.D. R. Fraser (2019). [https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-nutritional-science/article/why-did-the-dinosaurs-become-extinct-could-cholecalciferol-vitamin-d3-deficiency-be-the-answer/8CEF7A04523F6C76A3C5BE41D060947B Why did the dinosaurs become extinct? Could cholecalciferol (vitamin D3) deficiency be the answer?] ''Journal of Nutritional Science'' '''8''': d9: 1-5. doi: https://doi.org/10.1017/jns.2019.7 Podobné myšlenky jsou ale velmi nepravděpodobné. [1967] => [1968] => Paleontolog Robert T. Bakker se domnívá, že hlavní příčinou vyhynutí dinosaurů byly [[pandemie]] nemocí, které se mezi dinosauřími populacemi rozšířily spolu s tím, jak se na konci křídy vytvořily pevninské mosty mezi východní Asií a Severní Amerikou.{{Citace elektronického periodika [1969] => | příjmení = Socha [1970] => | jméno = Vladimír [1971] => | titul = Vyhubila dinosaury pandemie? [1972] => | periodikum = OSEL.cz [1973] => | rok vydání = 2020 [1974] => | měsíc vydání = března [1975] => | den vydání = 2 [1976] => | url = http://www.osel.cz/11062-vyhubila-dinosaury-pandemie.html [1977] => }} {{cs}} Bakker sice uznává i realitu dopadu velkého asteroidu, nevidí v něm však hlavní příčinu vymírání na konci křídy. Tato hypotéza však nevysvětluje vyhynutí mnoha jiných skupin organismů.[[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]] (1986). ''[[The Dinosaur Heresies]]'', Zebra Books, New York (str. 425 - 444). [1978] => [1979] => Snad nejvíc uznávanou a rozšířenou teorií je ta o katastrofě způsobené dopadem vesmírného tělesa na [[Země|Zemi]]. Tato teorie vznikla v osmdesátých letech dvacátého století, kdy dva američtí vědci, a [[Walter Alvarez]] a jeho otec [[Luis Walter Alvarez]], poukázali na neobvykle vysoké množství [[Iridium|iridia]] nacházejícího se v sedimentech z [[K-T rozhraní|rozhraní K-Pg]]. Podle jejich teorie dopadl na [[Země|Zemi]] zhruba před 65 mil. let (některé údaje však hovoří spíše o 66 milionech let) gigantický [[Asteroid Chicxulub|asteroid]] o průměru přesahujícím 10 [[Metr|km]]. Tato teorie měla však jeden drobný „nedostatek“. Pokud by na Zemi spadl asteroid (a způsobil takovou katastrofu), někde by přece musel být nějaký kráter nebo alespoň pozůstatky po něm. Důkaz přišel v devadesátých letech. U mexického poloostrova [[Yucatán (poloostrov)|Yucatán]] objevili [[geologie|geologové]] pozůstatky po obrovském kráteru ([[Chicxulub]]) o průměru až 200 km, který odpovídal i přibližným geologickým stářím.{{Citace elektronického periodika [1980] => | příjmení1 = Socha [1981] => | jméno1 = Vladimír [1982] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1983] => | titul = Dějiny zkoumání zániku dinosaurů [1984] => | periodikum = dinosaurusblog.com [1985] => | datum_vydání = 2015-09-29 [1986] => | url = https://dinosaurusblog.com/2015/09/29/dejiny-zkoumani-zaniku-dinosauru/ [1987] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [1988] => }} Další výzkumy ukazují, že globální podnebí se po dopadu drasticky ochladilo, což mohlo k vyhynutí dinosaurů významně přispět.{{Citace elektronického periodika [1989] => | příjmení1 = Socha [1990] => | jméno1 = Vladimír [1991] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [1992] => | titul = Poslední dinosauři vymírali ve světě plném mrazu a temnoty [1993] => | periodikum = techfocus.cz [1994] => | datum_vydání = 2020-11-30 [1995] => | url = https://techfocus.cz/veda-vesmir/2628-posledni-dinosauri-vymirali-ve-svete-plnem-mrazu-a-temnoty.html [1996] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [1997] => }} [1998] => [1999] => [[Soubor:Triceratops 2.jpg|vpravo|250px|náhled|Lebka [[triceratops]]e, jednoho z posledních neptačích dinosaurů.]] [2000] => [2001] => Hlavní příčinou katastrofy byla zřejmě kombinace událostí, které proběhly v relativně krátkém, a jak se zdá, geologicky velice aktivním časovém úseku. Příčin bylo hned několik a šlo o složitější komplex jevů. Dominantní roli měl však pravděpodobně dopad planetky Chicxulub.Shelby L. Lyons, Allison T. Karp, Timothy J. Bralower, Kliti Grice, Bettina Schaefer, Sean P. S. Gulick, Joanna V. Morgan, and Katherine H. Freeman (2020). [https://www.pnas.org/content/early/2020/09/22/2004596117 Organic matter from the Chicxulub crater exacerbated the K-Pg impact winter.] ''Proceedings of the National Academy of Sciences.'' doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2004596117{{Citace elektronického periodika [2002] => | příjmení1 = Yirka [2003] => | jméno1 = Bob [2004] => | titul = New evidence suggests it was matter ejected from the Chicxulub crater that led to impact winter [2005] => | periodikum = phys.org [2006] => | datum_vydání = 2020-09-29 [2007] => | url = https://phys.org/news/2020-09-evidence-ejected-chicxulub-crater-impact.html [2008] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2009] => | jazyk = anglicky [2010] => }} Hlavním mechanismem vymírání mohlo být drastické ochlazení trvající roky až desetiletí po dopadu, kdy se průměrná teplota na planetě snížila ze zhruba 25 °C na mrazivých −35 °C.{{Citace elektronického periodika [2011] => | příjmení = SOCHA [2012] => | jméno = Vladimír [2013] => | titul = Dinosaury vyhubila desetiletí mrazu [2014] => | periodikum = OSEL.cz [2015] => | rok vydání = 2020 [2016] => | měsíc vydání = prosince [2017] => | den vydání = 7 [2018] => | url = https://www.osel.cz/11500-dinosaury-vyhubila-desetileti-mrazu.html [2019] => }} Ukazuje se, že dinosauři rozhodně nebyli na ústupu a nevymírali již dlouho před touto událostí.{{Citace elektronického periodika [2020] => | příjmení1 = Socha [2021] => | jméno1 = Vladimír [2022] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2023] => | titul = Dinosaurům se dařilo do poslední chvíle [2024] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2025] => | datum_vydání = 2020-11-23 [2026] => | url = https://dinosaurusblog.com/2020/11/23/dinosaurum-se-darilo-do-posledni-chvile/ [2027] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2028] => }}Joseph A. Bonsor, Paul M. Barrett, Thomas J. Raven and Natalie Cooper (2020). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsos.201195 Dinosaur diversification rates were not in decline prior to the K-Pg boundary.] ''Royal Society Open Science'', '''7'''(11): 201195. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.201195 Dříve se přitom objevovaly domněnky, že dinosauři jako skupina byli na ústupu již relativně dlouho před hranicí K-Pg.{{Citace elektronického periodika [2029] => | titul = Dinosaurs 'already in decline' before asteroid apocalypse [2030] => | periodikum = phys.org [2031] => | datum_vydání = 2016-04-18 [2032] => | url = https://phys.org/news/2016-04-dinosaurs-decline-asteroid-apocalypse.html [2033] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [2034] => | jazyk = anglicky [2035] => }}{{Citace elektronického periodika [2036] => | příjmení = Socha [2037] => | jméno = Vladimír [2038] => | titul = Vymírali dinosauři již dlouho před koncem křídy? [2039] => | periodikum = OSEL.cz [2040] => | rok vydání = 2017 [2041] => | měsíc vydání = dubna [2042] => | den vydání = 13 [2043] => | url = http://www.osel.cz/9344-vymirali-dinosauri-jiz-dlouho-pred-koncem-kridy.html [2044] => }} [2045] => [2046] => Některé odborné práce postulují možnost, že neptačí dinosauři mohli přežít až desítky nebo i stovky tisíc let do [[paleogén]]u (obecně však nejsou přijímané).{{Citace elektronického periodika [2047] => | příjmení1 = Socha [2048] => | jméno1 = Vladimír [2049] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2050] => | titul = Žili v Montaně třetihorní dinosauři? [2051] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2052] => | datum_vydání = 2015-02-03 [2053] => | url = https://dinosaurusblog.com/2015/02/03/zili-v-montane-tretihorni-dinosauri/ [2054] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2055] => }} V roce 2008 byla publikována studie, zpřesňující dosavadní odhady doby vymření dinosaurů (katastrofu K-Pg). Vylepšená datovací metoda argon-argon s odchylkou pouhých 0,25 % určila dobu předělu druhohor a třetihor na 65 950 000 let (± 40 000 let).{{Citace elektronického periodika [2056] => | příjmení1 = Michael J. [2057] => | jméno1 = Ryan [2058] => | titul = The Smoking Gun For The Permian Extinction [2059] => | periodikum = palaeoblog.blogspot.com [2060] => | datum_vydání = 2011-01-24 [2061] => | url = https://palaeoblog.blogspot.com/2011/01/smoking-gun-for-permian-extinction.html [2062] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2063] => | jazyk = anglicky [2064] => }} Ještě novější údaje z roku 2013 a 2014 hovoří o 66,04 až 66,23 milionu let. [2065] => [2066] => Občas se také objevují vědecky nepodložené spekulace o možném dalším vývoji dinosaurů. Podle některých vědců by se někteří teropodní dinosauři změnili v inteligentní bytosti, tvořící kulturu a vlastní civilizaci – tzv. [[dinosauroid]]y.{{Citace elektronického periodika [2067] => | příjmení = SOCHA [2068] => | jméno = Vladimír [2069] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2070] => | titul = Kde se vzali hypotetičtí superchytří dinosauři [2071] => | periodikum = OSEL.cz [2072] => | rok vydání = 2014 [2073] => | měsíc vydání = října [2074] => | den vydání = 24 [2075] => | url = http://www.osel.cz/7838-kde-se-vzali-hypoteticti-superchytri-dinosauri.html [2076] => }} {{cs}} Pro tyto spekulace je podkladem relativně velká inteligence dinosaurů čeledí [[dromaeosauridae]] a [[troodontidae]], z nichž by se (nebýt oné katastrofy) mohl v dalším vývoji takový dinosauroid vyvinout. Jedná se ale o pouhé nepodložené spekulace.{{Citace elektronického periodika [2077] => | příjmení1 = Socha [2078] => | jméno1 = Vladimír [2079] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2080] => | titul = Alternativní historie: Mohla existovat dinosauří civilizace? [2081] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [2082] => | datum_vydání = 2019-07-14 [2083] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/alternativni-historie-mohla-existovat-dinosauri-civilizace [2084] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2085] => }} [2086] => [2087] => === Otázka třetihorních dinosaurů === [2088] => Již dlouho vědci spekulují o možném přežití dinosaurů do [[paleocénní dinosauři|paleocénu]] (nejstaršího období třetihor). Podle studie z roku [[2007]] (Fassett ''et al.'') pak skutečně neptačí dinosauři kritickou hranici K-Pg přežili. Alespoň na území dnešního [[Nové Mexiko|Nového Mexika]] a [[Colorado|Colorada]] v [[Spojené státy americké|USA]], kde se jejich zkameněliny pravděpodobně nacházely ještě před 64,4 miliony let (a přežili tak minimálně 1,1 milionu let po skončení druhohor). Podle jiných [[Paleontologie|paleontologů]] však tyto údaje nejsou pravdivé a jedná se o křídové fosílie druhotně uložené již v třetihorním období. Přežití alespoň některých neptačích dinosaurů do paleocénu po dobu alespoň několika set tisíc let je nicméně velmi pravděpodobné.{{Citace elektronického periodika [2089] => | příjmení1 = Socha [2090] => | jméno1 = Vladimír [2091] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2092] => | titul = Třetihorní neptačí dinosauři [2093] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2094] => | datum_vydání = 2009-05-01 [2095] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/05/01/784379-tretihorni-neptaci-dinosauri/ [2096] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2097] => }} Nálezy z Montany, které měly tomuto scénáři nasvědčovat, ale dnes nejsou obecně uznávány.{{Citace elektronického periodika [2098] => | příjmení = Socha [2099] => | jméno = Vladimír [2100] => | titul = Žili v Montaně třetihorní dinosauři? [2101] => | periodikum = OSEL.cz [2102] => | rok vydání = 2015 [2103] => | měsíc vydání = února [2104] => | den vydání = 3 [2105] => | url = http://www.osel.cz/8034-ili-v-montane-tretihorni-dinosauri.html [2106] => }} [2107] => [2108] => Dlouho se předpokládalo, že žádní dinosauři nedokázali hrabat nory a dlouhodobě je obývat, což bylo pokládáno za jedno z vysvětlení jejich vyhynutí (zachránit se měli jen savci a plazi schopní „norování“). V roce [[2007]] však byl objeven malý dinosaurus druhu ''[[Oryctodromeus]] cubicularis'', který prokazatelně dokázal hrabat nory. Takových druhů dinosaurů zřejmě i na konci křídy mohlo být více, takže možnost jejich přežití do starších třetihor se tak alespoň v teoretické rovině zvýšila.{{Citace elektronického periodika [2109] => | příjmení1 = Socha [2110] => | jméno1 = Vladimír [2111] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2112] => | titul = Norující dinosaurus [2113] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2114] => | datum_vydání = 2007-03-21 [2115] => | url = https://dinosaurusblog.com/2007/03/21/506983-norujici-dinosaurus/ [2116] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2117] => }} Podobné objevy přicházejí také z Austrálie, pravděpodobně jde o dílo jiných malých ornitopodů.{{Citace elektronického periodika [2118] => | příjmení1 = Socha [2119] => | jméno1 = Vladimír [2120] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2121] => | titul = Tak přece norovali! [2122] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2123] => | datum_vydání = 2009-07-20 [2124] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/07/20/799230-tak-prece-norovali/ [2125] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2126] => }} Na druhou stranu, dinosauři vlastně zcela nevymřeli. Jedna skupina [[Teropodi|teropodů]], [[ptáci]], žijí na Zemi dodnes. [2127] => [2128] => Další nesmyslnou teorií je, že dinosauři přežili až dodnes jako takoví. Tuto teorii zdánlivě podporují určitá svědectví o údajných pozorováních podobných tvorů z [[Afrika|Afriky]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].{{Citace elektronického periodika [2129] => | příjmení1 = Socha [2130] => | jméno1 = Vladimír [2131] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2132] => | titul = Mohou v rovníkové Africe do dneška přežívat dinosauři? [2133] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [2134] => | datum_vydání = 2021-02-08 [2135] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/mohou-jeste-nekde-zit-dinosauri.A210206_074644_veda_mla [2136] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2137] => }} Tato teorie není mezi vědci příliš oblíbená a jedná se o spekulaci bez nezvratných důkazů, spadající spíše do oboru [[kryptozoologie]]. Existují nicméně podložené spekulace o tom, jak by se dinosauři mohli vyvíjet dál, kdyby na konci křídy nevyhynuli.{{Citace elektronického periodika [2138] => | příjmení = SOCHA [2139] => | jméno = Vladimír [2140] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2141] => | titul = Co kdyby dinosauři nevyhynuli? [2142] => | periodikum = OSEL.cz [2143] => | rok vydání = 2020 [2144] => | měsíc vydání = října [2145] => | den vydání = 2 [2146] => | url = https://www.osel.cz/11388-co-kdyby-dinosauri-nevyhynuli.html [2147] => }} {{cs}} [2148] => [2149] => == Odraz v kultuře == [2150] => [2151] => === Dinosauři v klasické literatuře === [2152] => První zmínka o dinosaurech v klasické literatuře se týká nikoliv překvapivě teropoda megalosaura. Tento dravý dinosaurus se již v roce [[1852]] objevil jako element pro dokreslení temné a nepříznivé atmosféry v díle britského spisovatele [[Charles Dickens|Charlese Dickense]] [[Ponurý dům]] (v orig. ''Bleak House'', 1852–1853).{{Citace elektronického periodika [2153] => | příjmení1 = Socha [2154] => | jméno1 = Vladimír [2155] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2156] => | titul = Další výročí Jurského parku a Dickensovo prvenství [2157] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2158] => | datum_vydání = 2009-10-14 [2159] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/10/14/816483-dalsi-vyroci-jurskeho-parku-a-dickensovo-prvenstvi/ [2160] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2161] => }} Dinosauři bývají často zobrazováni také v souvislosti s vesmírem a astronomií.{{Citace elektronického periodika [2162] => | příjmení1 = Ferreira [2163] => | jméno1 = Becky [2164] => | titul = A Brief History of Dinosaurs in Space [2165] => | periodikum = vice.com [2166] => | datum_vydání = 2018-05-29 [2167] => | url = https://www.vice.com/en/article/nek7ed/dinosaurs-in-space-history-fiction [2168] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2169] => | jazyk = anglicky [2170] => }} V první polovině 20. století se například objevily dnes již zcela vyvrácené hypotézy o možné existenci dinosaurů na (do té doby povrchově nezmapované) [[Venuše (planeta)|sousední planetě Venuši]].{{Citace elektronického periodika [2171] => | příjmení1 = Socha [2172] => | jméno1 = Vladimír [2173] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2174] => | titul = Lekce z dějin astronomie: Jak dlouho žili dinosauři na Venuši? [2175] => | periodikum = [[100+1 zahraniční zajímavost]] [2176] => | datum_vydání = 2020-06-21 [2177] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/lekce-z-dejin-astronomie-jak-dlouho-zili-dinosauri-na-venusi [2178] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2179] => }} Je také dobře známé, že dinosauří fosilie sehrály významnou úlohu v mytologii a legendách různých národů dlouho před vznikem vědecké paleontologie.{{Citace elektronického periodika [2180] => | příjmení1 = Socha [2181] => | jméno1 = Vladimír [2182] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2183] => | titul = Temná strana vědy o pravěku [2184] => | periodikum = instory.cz [2185] => | datum_vydání = 2020-09-08 [2186] => | url = https://veda.instory.cz/1344-temna-strana-vedy-o-praveku.html [2187] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2188] => }} [2189] => [[Soubor:Europasaurus holgeri Scene.jpg|náhled|250px|Scéna ze svrchní [[Jura|jury]] severního Německa, v popředí „trpasličí“ sauropod ''[[Europasaurus]]''.]] [2190] => [2191] => === Dinosauři v populární kultuře === [2192] => {{Viz též|Dinosauři v populární kultuře|Tyrannosaurus v populární kultuře|Stegosaurus v populární kultuře}} [2193] => [2194] => Dinosauři jsou předmětem zájmu a obliby značného množství lidí.{{Citace elektronického periodika [2195] => | příjmení1 = Socha [2196] => | jméno1 = Vladimír [2197] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2198] => | titul = Proč jsou dinosauři důležití? [2199] => | periodikum = pravek.info [2200] => | datum_vydání = 2018-09-21 [2201] => | url = http://www.pravek.info/novinky/proc-jsou-dinosauri-duleziti/ [2202] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2203] => }}{{Citace elektronického periodika [2204] => | příjmení1 = Socha [2205] => | jméno1 = Vladimír [2206] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2207] => | titul = Jak nekreslit tyranosaura [2208] => | periodikum = pravek.info [2209] => | datum_vydání = 2021-06-07 [2210] => | url = http://www.pravek.info/zajimavosti/jak-nekreslit-tyranosaura/ [2211] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2212] => }} Nejvíce jimi bývají fascinovány děti, u mnohých z nich se dinosauři stanou na delší dobu intenzivním zájem. Psychologové dokonce popisují cosi jako „dinosauří období“, jakožto vývojovou fázi psychiky mnoha dětí zhruba mezi 2. a 6. rokem věku.{{Citace elektronického periodika [2213] => | příjmení = SOCHA [2214] => | jméno = Vladimír [2215] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2216] => | titul = Proč podporovat dětský zájem o dinosaury [2217] => | periodikum = DinosaurusBlog.com [2218] => | rok vydání = 2017 [2219] => | měsíc vydání = prosince [2220] => | den vydání = 21 [2221] => | url = http://dinosaurusblog.com/2017/12/21/proc-podporovat-detsky-zajem-o-dinosaury/ [2222] => }} {{cs}} První vzedmutí popularity dinosaurů nastalo zřejmě v 50. letech 19. století, kdy byly v Seydenhamu nedaleko Londýna umístěny velmi nepřesné, ale impozantní betonové [[Sochy prehistorických zvířat v Crystal Palace Parku|modely dinosaurů v životní velikosti]].{{Citace elektronického periodika [2223] => | titul = Up Close and Personal With the Crystal Palace Dinosaurs [2224] => | periodikum = tetzoo.com [2225] => | url = https://tetzoo.com/blog/2018/12/11/up-close-and-personal-crystal-palace-dinosaurs [2226] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2227] => | jazyk = anglicky [2228] => }} Obecný pohled na dinosaury (i na jejich vzezření a ekologii) je stále u většiny populace poněkud zastaralý a nerespektuje nové vědecké poznatky o nich.{{Citace elektronického periodika [2229] => | příjmení1 = Carter [2230] => | jméno1 = Nicholas [2231] => | titul = The Life Appearance of Dinosaurs, and Common Myths Surrounding It [2232] => | periodikum = dinomuseum.ca [2233] => | datum_vydání = 2019-08-27 [2234] => | url = https://dinomuseum.ca/2019/08/the-life-appearance-of-dinosaurs-and-common-myths-surrounding-it [2235] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2236] => | jazyk = anglicky [2237] => }} Setkáváme se tak s nesprávnými údaji v hračkářstvích, filmech, starších nebo dětských knihách, nebo běžných diskuzích (kdy jsou například s dinosaury zaměňováni jiní pravěcí obratlovci jako [[ptakoještěři]], [[mosasauři]], [[Pelycosauria|pelykosauři]], [[Plesiosauria|plesiosauři]] atd.).{{Citace elektronického periodika [2238] => | příjmení1 = Socha [2239] => | jméno1 = Vladimír [2240] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2241] => | titul = Největší omyly o dinosaurech [2242] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2243] => | datum_vydání = 2009-06-23 [2244] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/06/23/794681-nejvetsi-omyly-o-dinosaurech/ [2245] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [2246] => }} [2247] => [2248] => Největší posun ve vnímání dinosaurů nastal v 70. letech 20. století, kdy začíná období tzv. dinosauří renesance. Dinosauři se prakticky od počátku dějin kinematografie na počátku 20. století stali její nedílnou součástí a jsou jí stále.{{Citace elektronického periodika [2249] => | příjmení1 = Knipfel [2250] => | jméno1 = Jim [2251] => | titul = From King Kong to Jurassic World: The Evolution of Dinosaur Movies [2252] => | periodikum = denofgeek.com [2253] => | datum_vydání = 2018-06-21 [2254] => | url = https://www.denofgeek.com/movies/from-king-kong-to-jurassic-world-the-evolution-of-dinosaur-movies/ [2255] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2256] => | jazyk = anglicky [2257] => }} Pochopitelný je také komerční potenciál dinosaurů, ať již v podobě prodeje skutečných fosilií (často na černém trhu) nebo například prodej replik koster velkých dinosaurů.{{Citace elektronického periodika [2258] => | příjmení = SOCHA [2259] => | jméno = Vladimír [2260] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2261] => | titul = Chcete si koupit tyranosaura? [2262] => | periodikum = OSEL.cz [2263] => | rok vydání = 2017 [2264] => | měsíc vydání = října [2265] => | den vydání = 23 [2266] => | url = http://www.osel.cz/9582-chcete-si-koupit-tyranosaura.html [2267] => }} {{cs}} Zajímavá je také historie zobrazování dinosaurů („paleoart“), jejíž tradice sahá až do první třetiny 19. století a v níž se udál velmi výrazný posun zejména v posledních desetiletích.{{Citace elektronického periodika [2268] => | titul = Welcome to Jurassic Art [2269] => | periodikum = 99percentinvisible.org [2270] => | url = https://99percentinvisible.org/episode/welcome-to-jurassic-art/ [2271] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2272] => | jazyk = anglicky [2273] => }} Po dlouhou dobu byli dinosauři zobrazováni jako strach nahánějící monstra z legend a mýtů, ve skutečnosti však byl jejich vzhled a chování mnohem podobnější skutečným tvorům ze současnosti (jako jsou velcí ptáci a plazi, případně i savci).{{Citace elektronického periodika [2274] => | titul = Mark Witton, Depicting prehistoric animals as monsters: how, why, and so what? [2275] => | periodikum = poppalaeo.com [2276] => | datum_vydání = 2019-06-20 [2277] => | url = http://www.poppalaeo.com/blogposts/2019/6/19/mark-witton-depicting-prehistoric-animals-as-monsters-how-why-and-so-what [2278] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2279] => | jazyk = anglicky [2280] => }}{{Citace elektronického periodika [2281] => | titul = Reimagining Dinosaurs [2282] => | periodikum = [[National Geographic Magazine]] [2283] => | url = https://www.nationalgeographic.com/family/topic/reimagining-dinosaurs [2284] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2285] => | jazyk = anglicky [2286] => }} [2287] => [2288] => Ankety ukazují, že i přes výraznou stopu této skupiny vyhynulých tvorů v populární kultuře je celková obeznámenost veřejnosti s ní poměrně špatná. Například bezmála polovina americké dospělé veřejnosti se k roku 2021 stále domnívá, že klasičtí dinosauři (nepočítaje ptáky) stále existují v odlehlých koutech naší planety nebo že dinosauři jako skupina vyhynuli před méně než 10 000 lety.{{Citace elektronického periodika [2289] => | příjmení = SOCHA [2290] => | jméno = Vladimír [2291] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2292] => | titul = Skutečně existoval Doyouthinktheysaurus? [2293] => | periodikum = OSEL.cz [2294] => | rok vydání = 2021 [2295] => | měsíc vydání = června [2296] => | den vydání = 10 [2297] => | url = https://www.osel.cz/11787-skutecne-existoval-doyouthinktheysaurus.html [2298] => }} {{cs}} [2299] => [2300] => Patrně nejznámějším a nejpopulárnějším druhem dinosaura a snad i pravěkého živočicha vůbec je obří teropod ''Tyrannosaurus rex'', formálně popsaný roku [[1905]]. V průběhu 20. století se stal natrvalo součástí populární kultury a objevil se v mnoha filmech, na nesčetných malbách a ilustracích, jeho kosterní repliky a modely se objevily ve stovkách muzeí.{{Citace elektronického periodika [2301] => | příjmení = SOCHA [2302] => | jméno = Vladimír [2303] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2304] => | titul = 115 let dinosauří legendy [2305] => | periodikum = OSEL.cz [2306] => | rok vydání = 2020 [2307] => | měsíc vydání = října [2308] => | den vydání = 29 [2309] => | url = https://www.osel.cz/11433-115-let-dinosauri-legendy.html [2310] => }} Největší model dinosaura, rovněž tyranosaura, stojí od podzimu roku [[2000]] v kanadském [[Drumheller]]u. Jedná se o zpodobnění slavného teropoda v nadživotní velikosti, s výškou 26 metrů a hmotností téměř 66 tun.{{Citace elektronického periodika [2311] => | příjmení1 = Babych [2312] => | jméno1 = Stephanie [2313] => | titul = 'Looking her absolute best': World's Largest Dinosaur in Drumheller undergoing $300k restoration [2314] => | periodikum = calgaryherald.com [2315] => | datum_vydání = 2020-05-28 [2316] => | url = https://calgaryherald.com/news/looking-her-absolute-best-worlds-largest-dinosaur-in-drumheller-undergoing-300k-restoration [2317] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2318] => | jazyk = anglicky [2319] => }} [2320] => [2321] => V průběhu doby se ustavily jisté trendy v zobrazování dinosaurů, z nichž některé jsou nesprávné a zavádějící. Příkladem může být zobrazování druhu ''Tyrannosaurus rex'' v zastaralé a nesprávné vertikalizované pozici.{{Citace elektronického periodika [2322] => | příjmení = SOCHA [2323] => | jméno = Vladimír [2324] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2325] => | titul = Jak nekreslit tyranosaura [2326] => | periodikum = OSEL.cz [2327] => | rok vydání = 2021 [2328] => | měsíc vydání = června [2329] => | den vydání = 1 [2330] => | url = https://www.osel.cz/11771-jak-nekreslit-tyranosaura.html [2331] => }} {{cs}} I proto je vhodné tematiku dinosaurů popularizovat a dlouhodobé omyly uvádět na pravou míru. Mezi známé popularizátory tematiky dinosaurů v České republice patřil dlouhodobě například [[Jaroslav Mareš (cestovatel)|Jaroslav Mareš]] ([[1937]]–[[2021]]){{Citace elektronického periodika [2332] => | příjmení1 = Socha [2333] => | jméno1 = Vladimír [2334] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2335] => | titul = Vzpomínka na Jaroslava Mareše [2336] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2337] => | datum_vydání = 2021-05-07 [2338] => | url = https://dinosaurusblog.com/2021/05/07/vzpominka-na-jaroslava-marese/ [2339] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2340] => }} nebo aktuálně [[Vladimír Socha]].{{Citace elektronické monografie [2341] => | titul = Vladimír Socha [2342] => | url = https://www.databazeknih.cz/zivotopis/vladimir-socha-6559 [2343] => | vydavatel = databazeknih.cz [2344] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2345] => }}{{Citace elektronického periodika [2346] => | titul = O dinosaurech. Čtivé knihy populárního Vladimíra Sochy [2347] => | periodikum = citarny.cz [2348] => | datum_vydání = 2020-03-19 [2349] => | url = https://www.citarny.cz/knihy-lide/o-knihach-a-lidech/spisovatele-knihy/socha-vladimir-knihy-dinosauri [2350] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2351] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211205143545/https://citarny.cz/knihy-lide/o-knihach-a-lidech/spisovatele-knihy/socha-vladimir-knihy-dinosauri [2352] => | datum archivace = 2021-12-05 [2353] => }} [2354] => [2355] => Vědecká jména některých dinosaurů jsou velmi obtížná na vyslovení (zejména v případě, že jsou vytvořena z místních názvosloví domorodých kmenů), což jim ale na druhou stranu dodává jistou atraktivitu.{{Citace elektronického periodika [2356] => | příjmení1 = Socha [2357] => | jméno1 = Vladimír [2358] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2359] => | titul = Podívejte se na nejpodivnější dinosauří jména a zkuste si je vyslovit [2360] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [2361] => | datum_vydání = 2021-12-25 [2362] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-jmeno-pojmenovani-taxon-druhohory.A211223_105637_veda_vse [2363] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2364] => }} [2365] => [2366] => V současnosti jsou například animované komiksy, dokumenty, a knihy o dinosaurech často vypracovávány s dostatečnou dávkou erudice a kromě pobavení mohou také vzdělávat čtenáře z hlediska paleontologie (anatomie, fyziologie a ekologie dinosaurů).Luke-Elizabeth Gartley (2023). [https://catalystjournal.org/index.php/catalyst/article/view/37839 Through the Eyes of the ''T. rex'': Animal Behavior in Dinosaur Fiction]. ''Catalyst''. '''9''' (2). doi: https://doi.org/10.28968/cftt.v9i2.37839 [2367] => [2368] => [[Soubor:Amphicoelias Krasiejow.jpg|náhled|Pohled na modely dinosaurů v JuraParku Krasiejów. Podobné modely se v poslední době těší velké popularitě.]] [2369] => [2370] => === Klonování a měkké tkáně dinosaurů === [2371] => Klonovat dinosaury, jak to bylo zobrazeno v [[Jurský park|Jurském parku]] věda zatím nedokáže, a zřejmě tomu tak bude i v budoucnu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/DINO.pdf |datum přístupu=2008-11-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111016183428/http://www.zshorakhk.cz/tvorba/ucitele/DINO.pdf |datum archivace=2011-10-16 |nedostupné=ano }} V roce [[2009]] byl však zahájen projekt pod vedením [[Spojené státy americké|amerického]] [[Paleontologie|paleontologa]] [[Jack Horner|Jacka Hornera]], který si klade za cíl pozměnit genom současného kuřete. Tím by mělo být možné vytvořit živého kura s dosud zachovanými archaickými znaky dinosauřích předků (ocas, ozubené čelisti apod.).{{Citace elektronického periodika [2372] => | příjmení1 = Socha [2373] => | jméno1 = Vladimír [2374] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2375] => | titul = První vážný pokus o Jurský park [2376] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2377] => | datum_vydání = 2009-03-07 [2378] => | url = https://dinosaurusblog.com/2009/03/07/771302-prvni-vazny-pokus-o-jursky-park/ [2379] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2380] => }}http://www.wired.com/magazine/2011/09/ff_chickensaurus/all/1 V současnosti jsou také některé fosílie podrobovány výzkumu a pátrání po původních proteinech, které již byly údajně skutečně izolovány.{{Citace elektronického periodika [2381] => | příjmení1 = Socha [2382] => | jméno1 = Vladimír [2383] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2384] => | titul = Další podpora pro dinosauří proteiny [2385] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2386] => | datum_vydání = 2012-11-05 [2387] => | url = https://dinosaurusblog.com/2012/11/05/dalsi-podpora-pro-dinosauri-proteiny/ [2388] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2389] => }} V současnosti se touto problematikou zabývá především americká biochemička [[Mary Higby Schweitzerová]], spolupracující již od 90. let s Jackem Hornerem{{Citace elektronického periodika [2390] => | příjmení1 = Socha [2391] => | jméno1 = Vladimír [2392] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2393] => | titul = Jak svět poznal těhotnou tyranosauřici [2394] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2395] => | datum_vydání = 2015-02-17 [2396] => | url = https://dinosaurusblog.com/2015/02/17/jak-svet-poznal-tehotnou-tyranosaurici/ [2397] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2398] => }}. O podobě genomu (jeho přibližné délce a struktuře) druhohorních dinosaurů již mají vědci díky porovnávání s genomem ptáků a krokodýlů určitou představu, což však neumožňuje jejich klonování.Darren K. Griffin, Denis M. Larkin & Rebecca E. O'Connor (2019). [https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-3-030-16477-5_11 Jurassic Park: What Did the Genomes of Dinosaurs Look Like?] In: Kraus R. (eds) ''Avian Genomics in Ecology and Evolution.'' Springer, Cham: 331-348. doi: https://doi.org/10.1007/978-3-030-16477-5_11{{Citace elektronického periodika [2399] => | příjmení1 = Socha [2400] => | jméno1 = Vladimír [2401] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2402] => | titul = Jak vypadal dinosauří genom? [2403] => | periodikum = osel.cz [2404] => | datum_vydání = 2019-09-02 [2405] => | url = https://www.osel.cz/10749-jak-vypadal-dinosauri-genom.html [2406] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2407] => }} Slavným exemplářem dinosaura je v tomto směru jedinec druhu ''Tyrannosaurus rex'' se sbírkovým označením ''MOR 1125'', u něhož byly patrně dochovány původní organické molekuly.Paul V. Ullmann, Kyle Macauley, Richard D. Ash, Ben Shoup and John B. Scannella (2021). [https://www.mdpi.com/2079-7737/10/11/1193 Taphonomic and Diagenetic Pathways to Protein Preservation, Part I: The Case of ''Tyrannosaurus rex'' Specimen ''MOR 1125'']. ''Biology''. '''10''' (11): 1193. doi: https://doi.org/10.3390/biology10111193 [2408] => [2409] => Některé novější výzkumy přicházejí se závěrem, že v dinosauřích zkamenělinách se původní [[Bílkovina|proteiny]] nemohly dochovat (ale vyskytují se v nich kolonie recentních mikroorganismů či klamná stopa po biomolekulách){{Citace elektronického periodika [2410] => | příjmení1 = Alleon [2411] => | jméno1 = Julien [2412] => | příjmení2 = Montagnac [2413] => | jméno2 = Gilles [2414] => | příjmení3 = Reynard [2415] => | jméno3 = Bruno [2416] => | příjmení4 = Brulé [2417] => | jméno4 = Thibault [2418] => | příjmení5 = Thoury [2419] => | jméno5 = Mathieu [2420] => | příjmení6 = Gueriau [2421] => | jméno6 = Pierre [2422] => | titul = Pushing Raman spectroscopy over the edge: purported signatures of organic molecules in fossil animals are instrumental artefacts [2423] => | periodikum = BioEssays [2424] => | ročník = 43 [2425] => | číslo = 4 [2426] => | datum_vydání = 2021-04 [2427] => | strany = 2000295 [2428] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/bies.202000295 [2429] => | jazyk = anglicky [2430] => | doi = 10.1002/bies.202000295 [2431] => }} nebo naopak s tvrzením, že stopy původních organických molekul (a bílkovin, jako je [[kolagen]]) se skutečně mohou za určitých podmínek dochovat do současnosti.{{Citace elektronického periodika [2432] => | příjmení1 = Socha [2433] => | jméno1 = Vladimír [2434] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2435] => | titul = Co je nového u dinosauřích měkkých tkání? [2436] => | periodikum = osel.cz [2437] => | datum_vydání = 2019-11-21 [2438] => | url = https://www.osel.cz/10891-co-je-noveho-u-dinosaurich-mekkych-tkani.html [2439] => | datum_přístupu = 2022-08-12 [2440] => }}https://phys.org/news/2023-05-dinosaur-tissues-deep.html Některé novější objevy skutečně naznačují možnost dochování původních biomolekul (proteinů, chromozomů a DNA-markerů) ve fosiliích některých druhohorních dinosaurů.Mariam Tahoun, Marianne Engeser, Vigneshwaran Namasivayam, Paul Martin Sander and Christa E. Müller (2022). [https://www.mdpi.com/2079-7737/11/5/670 Chemistry and Analysis of Organic Compounds in Dinosaurs.] ''Biology''. '''11''' (5): 670. doi: https://doi.org/10.3390/biology11050670 V tomto případě ve skvěle dochovaném fosilním exempláři chrupavčité tkáně mláděte kachnozobého dinosaura druhu ''[[Hypacrosaurus]] stebingeri''.Alida M. Bailleul, Wenxia Zheng, John R. Horner, Brian K. Hall, Casey M. Holliday & Mary H. Schweitzer (2020). [https://academic.oup.com/nsr/advance-article/doi/10.1093/nsr/nwz206/5762999 Evidence of proteins, chromosomes and chemical markers of DNA in exceptionally preserved dinosaur cartilage.] National Science Review, nwz206. doi: https://doi.org/10.1093/nsr/nwz206 Zatím není zcela jisté, nakolik významné mohou být tyto objevy pro budoucí výzkum.{{Citace elektronického periodika [2441] => | příjmení1 = Sobotka [2442] => | jméno1 = Petr [2443] => | titul = Meteor o slunečním kouzle, žraločím oku a zdrogované Libuši [2444] => | periodikum = [[Český rozhlas Dvojka]] [2445] => | vydavatel = [[Český rozhlas]] [2446] => | datum_vydání = 2020-09-12 [2447] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-slunecnim-kouzle-zralocim-oku-a-zdrogovane-libusi-8294754 [2448] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2449] => }} [2450] => [2451] => V červnu roku 2021 byla publikována odborná práce o objevu potenciálních proteinů ve zkamenělých skořápkách dinosauřích vajec z [[Mexiko|Mexika]] (lokalita El Rosario, stát [[Baja California]]).Nerith Rocío Elejalde-Cadena, José Octavio Estevez, Vicente Torres-Costa, María Dolores Ynsa-Alcalá, Gastón García-López, and Abel Moreno (2021). [https://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/acsearthspacechem.1c00077 Molecular Analysis of the Mineral Phase and Examination of Possible Intramineral Proteins of Dinosaur Eggshells Collected in El Rosario, Baja California, Mexico]. ''ACS Earth and Space Chemistry''. '''5''' (6): 1552–1563. doi: https://doi.org/10.1021/acsearthspacechem.1c00077 [2452] => [2453] => Podle vědecké studie, publikované na konci roku 2021, mohla být i holá kůže dinosaurů (u teropodů na místech bez opeření) výrazně zbarvená, podobně jako u dnešních ptáků.{{Citace elektronického periodika [2454] => | titul = Dinosaur Faces and Feet May Have Popped with Color [2455] => | periodikum = utexas.edu [2456] => | datum_vydání = 2021-12-09 [2457] => | url = https://news.utexas.edu/2021/12/09/dinosaur-faces-and-feet-may-have-popped-with-color/ [2458] => | datum_přístupu = 2022-08-09 [2459] => | jazyk = anglicky [2460] => }} [2461] => [2462] => Odborná práce publikovaná v červnu roku [[2022]] ukázala, že malí rohatí dinosauři rodu ''[[Psittacosaurus]]'' měli na břiše rýhu po "[[Pupek|pupeční šňůře]]", kterou byli vyživováni jako zárodky ve vajíčku. Jedná se o první doložený objev jakéhosi "pupíku" u dinosaurů.Phil R. Bell, Christophe Hendrickx, Michael Pittman & Thomas G. Kaye (2022). [https://link.springer.com/article/10.1186/s12915-022-01329-9 Oldest preserved umbilical scar reveals dinosaurs had ‘belly buttons’]. ''BMC Biology'' '''20''': 132. doi: https://doi.org/10.1186/s12915-022-01329-9 [2463] => [2464] => === Inteligentní dinosauři === [2465] => Hojně se již několik desetiletí spekuluje o tom, zda dinosauři mohli (v případě že by nevyhynuli na konci křídy) vytvořit [[Civilizace|civilizaci]], v mnoha ohledech podobnou té lidské{{Citace elektronického periodika [2466] => | příjmení1 = Socha [2467] => | jméno1 = Vladimír [2468] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2469] => | titul = Mohli dinosauři vytvořit civilizaci? [2470] => | periodikum = osel.cz [2471] => | datum_vydání = 2015-06-30 [2472] => | url = https://www.osel.cz/8310-mohli-dinosauri-vytvorit-civilizaci.html [2473] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2474] => }}. Objevují se také modely hypotetických inteligentních dinosaurů – tzv. [[dinosauroid]]ů{{Citace elektronického periodika [2475] => | příjmení1 = Socha [2476] => | jméno1 = Vladimír [2477] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2478] => | titul = Kde se vzali (hypotetičtí) superchytří dinosauři? [2479] => | periodikum = osel.cz [2480] => | datum_vydání = 2014-10-24 [2481] => | url = https://www.osel.cz/7838-kde-se-vzali-hypoteticti-superchytri-dinosauri.html [2482] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2483] => }}. Nejslavnější je nejspíš zpodobnění od kanadského paleontologa [[Dale Russell|Dalea Russella]] a výtvarníka Rona Séguina z roku [[1982]].{{Citace elektronického periodika [2484] => | příjmení1 = Socha [2485] => | jméno1 = Vladimír [2486] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2487] => | titul = Úsvit dinosauroidů [2488] => | periodikum = dinosaurusblog.com [2489] => | datum_vydání = 2021-02-01 [2490] => | url = https://dinosaurusblog.com/2021/02/01/usvit-dinosauroidu/ [2491] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2492] => }} Jedná se však pouze o fiktivní ztvárnění „dinosauřího humanoida“ bez jakéhokoliv vědeckého základu.{{Citace elektronického periodika [2493] => | příjmení1 = Socha [2494] => | jméno1 = Vladimír [2495] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2496] => | titul = Hypotézy o vysoké inteligenci některých dinosaurů i možné civilizaci vytvořené dinosaury [2497] => | periodikum = veda.instory.cz [2498] => | datum_vydání = 2020-11-02 [2499] => | url = https://veda.instory.cz/1418-hypotezy-o-vysoke-inteligenci-nekterych-dinosauru-i-mozne-civilizaci-vytvorene-dinosaury.html [2500] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2501] => | jazyk = anglicky [2502] => }} Podobnou fikcí jsou také úvahy o tom, jak by vypadal svět sdílený dinosaury i lidmi a zda by například některé druhy „neptačích“ dinosaurů byly v současnosti domestikovatelné.{{Citace elektronického periodika [2503] => | titul = Could We Domesticate (Non-Bird) Dinosaurs? [2504] => | periodikum = tetzoo.com [2505] => | url = https://tetzoo.com/blog/2018/8/16/could-we-domesticate-non-bird-dinosaurs [2506] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2507] => | jazyk = anglicky [2508] => }}{{Citace elektronického periodika [2509] => | příjmení1 = Pickrell [2510] => | jméno1 = John [2511] => | titul = What if the dinosaurs had survived? [2512] => | url = https://www.sciencefocus.com/nature/what-if-the-dinosaurs-had-survived/ [2513] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2514] => | jazyk = anglicky [2515] => }} [2516] => [2517] => Zajímavou otázkou také je, zda inteligentní dinosauři dokázali již v druhohorním období používat jednoduché nástroje. Vzhledem k tomu, že tuto schopnost mají do určité míry někteří dnešní ptáci i krokodýli, nedá se tato varianta zcela vyloučit.{{Citace elektronického periodika [2518] => | příjmení1 = Socha [2519] => | jméno1 = Vladimír [2520] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2521] => | titul = OSEL.CZ [2522] => | periodikum = osel.cz [2523] => | datum_vydání = 2021-06-25 [2524] => | url = https://www.osel.cz/11811-pouzivali-druhohorni-dinosauri-nastroje.html [2525] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2526] => }} [2527] => [2528] => === Ptáci coby přežívající dinosauři === [2529] => Od konce 20. století je i širokou veřejností postupně akceptován vědecky potvrzený fakt, že ptáci jsou poslední přežívající skupinou teropodních dinosaurů (což ukázal již objev druhu ''[[Archaeopteryx]] lithographica'' v 60. letech 19. století, tehdy však ještě nebyl tento závěr obecně učiněn).{{Citace elektronického periodika [2530] => | příjmení = SOCHA [2531] => | jméno = Vladimír [2532] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2533] => | titul = ''Archaeopteryx'' a evoluční teorie [2534] => | periodikum = OSEL.cz [2535] => | rok vydání = 2022 [2536] => | měsíc vydání = června [2537] => | den vydání = 2 [2538] => | url = https://www.osel.cz/12340-archaeopteryx-a-evolucni-teorie.html [2539] => }} {{cs}} Dnes víme, že první ptáci vznikli z dinosauřích předků v období jury (asi před 160 miliony let) a jako jediná (vysoce specializovaná) skupina maniraptorů přežili vymírání na konci křídy před 66 miliony let. V populární kultuře se tato myšlenka těší poměrně značné oblibě, ačkoliv ne všichni tradicionalisté z řad [[Biologie|biologů]], [[Ornitologie|ornitologů]] nebo paleontologů jsou jí zcela nakloněni.{{Citace elektronického periodika [2540] => | příjmení1 = Kaufman [2541] => | jméno1 = Kenn [2542] => | titul = Ask Kenn Kaufman: Which Birds Are Most Like Their Dinosaur Ancestors? [2543] => | periodikum = audubon.org [2544] => | datum_vydání = 2020-06-30 [2545] => | url = https://www.audubon.org/news/ask-kenn-kaufman-which-birds-are-most-their-dinosaur-ancestors [2546] => | datum_přístupu = 2022-07-22 [2547] => | jazyk = anglicky [2548] => }}{{Citace elektronického periodika [2549] => | příjmení = Socha [2550] => | jméno = Vladimír [2551] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2552] => | titul = Žijí dinosauři všude kolem nás? [2553] => | periodikum = OSEL.cz [2554] => | rok vydání = 2019 [2555] => | měsíc vydání = září [2556] => | den vydání = 6 [2557] => | url = https://www.osel.cz/10753-ziji-dinosauri-vsude-kolem-nas.html [2558] => }} {{cs}} [2559] => [2560] => === Dinosauři jako komodita === [2561] => Od konce 20. století se začíná šířit pašování fosilií a nelegální vývoz cenných fosilních exemplářů ze zemí jako je Mongolsko a Čína. Legálně jsou pak vydražovány také kvalitní a kompletní kostry dinosaurů, které vykopávají komerční sběratelé. Paleontologové na tyto praktiky nemají příliš pozitivní náhled, protože cenné exempláře dinosaurů i jiných pravěkých živočichů jsou pak obvykle pro vědu zcela ztraceny.{{Citace elektronického periodika [2562] => | příjmení = Socha [2563] => | jméno = Vladimír [2564] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [2565] => | titul = Dinosauří byznys [2566] => | periodikum = OSEL.cz [2567] => | rok vydání = 2020 [2568] => | měsíc vydání = června [2569] => | den vydání = 4 [2570] => | url = https://www.osel.cz/11206-dinosauri-byznys.html [2571] => }} {{cs}} [2572] => [2573] => Některé dobře zachované objevy dinosauřích koster jsou vykopány komerčními sběrateli a následně prodávány či vydraženy za značné finanční částky. To je příklad dvou tyranosauřích exemplářů, jednoho s přezdívkou [[Sue (Tyrannosaurus)|"Sue"]] (v roce [[1997]] za 8,4 milionu dolarů) a dalšího s přezdívkou [[Stan (Tyrannosaurus)|"Stan"]] (v roce 2020 za rekordních 31,8 milionu dolarů).{{Citace elektronického periodika [2574] => | příjmení1 = Socha [2575] => | jméno1 = Vladimír [2576] => | odkaz_na_autora1 = Vladimír Socha [2577] => | titul = NÁZOR: Dinosaurus za tři čtvrtě miliardy je prohra pro vědu [2578] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [2579] => | datum_vydání = 2020-10-13 [2580] => | url = https://www.idnes.cz/technet/veda/nejdrazsi-fosilie-tyranosaurus-t-rex-stan.A201012_151325_veda_mla [2581] => | datum_přístupu = 2022-07-21 [2582] => }} [2583] => [2584] => == Odkazy == [2585] => [2586] => === Reference === [2587] => [2588] => * [http://dml.cmnh.org/1998May/msg00573.html George Olshevsky o dosud neobjevených dinosaurech] {{Wayback|url=http://dml.cmnh.org/1998May/msg00573.html |date=20080423002137 }} [2589] => * [https://web.archive.org/web/20070928010656/http://www.wildprehistory.org/index.php?option=com_content&task=view&id=374&Itemid=83 Wild Prehistory: O zbarvení dinosaurů] [2590] => * [http://www.livescience.com/animalworld/060301_big_carnivores.html The Biggest Carnivore: Dinosaur History Rewritten] [2591] => * [http://dml.cmnh.org/2003Jul/msg00355.html Rozměry teropodů, k roku 2003, Mickey Mortimer] {{Wayback|url=http://dml.cmnh.org/2003Jul/msg00355.html |date=20100325195202 }} [2592] => [2593] => === Literatura === [2594] => * [[Robert T. Bakker|Bakker, R. T.]]: ''[[Červený raptor]]'', Pavel Dobrovský BETA, Praha 2000 [2595] => * [[Jaroslav Mareš (cestovatel)|Mareš, J.]]: ''[[Gladiátoři druhohor]]'', Filip Trend, Praha 2001 [2596] => * Mareš, J.: ''[[Záhada dinosaurů]]'', Svoboda-Libertas, Praha [[1993]] [2597] => * [[Vladimír Socha|Socha, V.]]: ''[[Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů]]'', Libri, Praha 2010 [2598] => * Socha, V.: ''[[Úžasný svět dinosaurů]]'', Triton, Praha 2009 [2599] => * Socha, V.: ''[[Neznámí dinosauři]]'', Mladá fronta, Praha 2015 [2600] => * Socha, V.: ''[[Dinosauři v Čechách]]'', Vyšehrad, Praha 2017 [2601] => [2602] => ==== Zahraniční tituly ==== [2603] => * [[Thomas Holtz|Holtz, T. R.]]: ''[[Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages]]'', Random House, 2007 [2604] => * Long, J. A.: ''[[Feathered Dinosaurs: The Origin of Birds]]'', Oxford University Press, 2008 [2605] => * [[Gregory S. Paul|Paul, G. S.]]: ''[[Predatory Dinosaurs of the World]]'', Simon & Schuster, 1988 [2606] => * Paul, G. S.: ''[[The Princeton Field Guide to Dinosaurs]]'', Princeton University Press, 2010 [2607] => [2608] => === Související články === [2609] => * [[Opeření dinosauři]] [2610] => * [[Seznam dinosaurů]] [2611] => * [[Velikost dinosaurů]] [2612] => [2613] => === Externí odkazy === [2614] => * {{Commonscat|Dinosauria}} [2615] => * {{Wikislovník|heslo=dinosaurus}} [2616] => * {{Wikidruhy|taxon=Dinosauria}} [2617] => [2618] => ==== České stránky ==== [2619] => * [http://dinosaurusblog.com/ Web ''DinosaurusBlog''] [2620] => * [http://www.pravek.info Web ''Pravěk.info''] [2621] => * [http://www.dinopark.cz/ Oficiální web ''DinoPark Czech Republic''] [2622] => [2623] => ==== Česká videa ==== [2624] => * [http://www.youtube.com/watch?v=u84USa6Posg Přednáška o vyhynutí dinosaurů; Mgr. Vladimír Socha, Hvězdárna a planetárium Brno, 27. 10. 2016] [2625] => [2626] => ==== Články ==== [2627] => * [http://www.osel.cz/index.php?clanek=7830 Článek o předvědeckých objevech dinosaurů na webu ''Osel.cz''] {{cs}} [2628] => * [https://dinosaurusblog.com/2015/06/30/mohli-dinosauri-vytvorit-civilizaci/ Článek o dinosauří inteligenci] {{cs}} [2629] => * [https://dinosaurusblog.com/2007/03/19/505735-dinosauri-rychlost/ Článek o rychlosti dinosauřího pohybu] {{cs}} [2630] => * [https://dinosaurusblog.com/2017/01/05/muzeme-vytvorit-jursky-park/ Článek o „klonování“ dinosaurů] {{cs}} [2631] => * [http://dinosaurusblog.com/2016/08/01/dinosauri-rekordy/ Článek o obecných dinosauřích rekordech] {{cs}} [2632] => * [http://www.osel.cz/10520-dinosauri-faq.html Článek ''Nejčastěji kladené dotazy o dinosaurech''] {{cs}} [2633] => * [https://dinosaurusblog.com/2020/05/14/all-about-dinosaurs/ Článek ''Vše o dinosaurech'' na webu ''DinosaurusBlog''] {{cs}} [2634] => * [https://veda.instory.cz/1336-fakta-o-pravekych-vladcich-nasi-planety-aneb-co-jste-mozna-o-dinosaurech-nevedeli.html Článek ''Fakta o dinosaurech''] {{cs}} [2635] => [2636] => ==== Zahraniční stránky ==== [2637] => [2638] => ===== V angličtině ===== [2639] => * [https://web.archive.org/web/20070321030838/http://www.fmnh.helsinki.fi/users/haaramo/metazoa/Deuterostoma/Chordata/Archosauria/Dinosauria.htm Mikko's Phylogeny Archive: Dinosauria – fylogeneze dinosaurů] [2640] => * [http://www.dinodata.org/ DinoData.org – databáze dinosaurů] [2641] => * [http://dml.cmnh.org Dinosaur Mailing List] [2642] => * [https://web.archive.org/web/20070406193520/http://www.dinosauria.com/index.html Dinosauria On-Line] [2643] => * [https://web.archive.org/web/20180821174648/http://www.dinosaurfact.net/ Dinosaurs] Dinosaur Facts. [2644] => * [http://www.dinosaur-world.com/ Dinosaur World – plakáty a ilustrace] [2645] => * [https://web.archive.org/web/20070425090433/http://www.users.qwest.net/~jstweet1/ Web ''Thescelosaurus!''] [2646] => * [https://web.archive.org/web/20121028023147/http://palaeo.gly.bris.ac.uk/macro/supertree/index.html Numerical study of dinosaur evolution – Supertree], zatím nejnovější ALi fylogenetický strom z roku 2008 [2647] => [2648] => ===== V němčině ===== [2649] => * [http://www.dinosaurier-interesse.de/ Dinosaurier-interesse] [2650] => * [http://www.dinosaurier.org/ Dinosaurier.org] [2651] => * [http://www.dinospuren.de/ Dinosaurier-Spuren] {{Wayback|url=http://www.dinospuren.de/ |date=20070513183436 }} [2652] => * [https://web.archive.org/web/20151103224813/https://epilog.de/Bibliothek/DinoMedia/ Dinos in den Medien] [2653] => * [http://www.dinosaurier-web.de dinosaurier-web.de] {{Wayback|url=http://www.dinosaurier-web.de/ |date=20130817033746 }} [2654] => * [https://web.archive.org/web/20090302082047/http://wald.heim.at/urwald/540645/Index.html Jurassic Harz] [2655] => * [http://www.dino-park.de/ Dinosaurierpark Münchehagen] [2656] => * [http://www.sauriermuseum.ch Sauriermuseum Aathal bei Zürich] [2657] => [2658] => ===== V polštině ===== [2659] => * [http://www.dinozaury.com Dinozaury.com! – největší polská stránka o dinosaurech] [2660] => * [https://web.archive.org/web/20070412214936/http://www.paleontologia.pl/forum/ Polskie Forum Sympatyków Paleontologii] [2661] => [2662] => {{Taxonbar|from=Q430}} [2663] => {{Autoritní data}} [2664] => {{Portály|Dinosauři}} [2665] => [2666] => [[Kategorie:Dinosauři| ]] [2667] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [2668] => [[Kategorie:Dinosauriformes]] [2669] => [[Kategorie:Pravěcí plazi]] [2670] => [[Kategorie:Organismy žijící v triasu]] [2671] => [[Kategorie:Organismy žijící v juře]] [2672] => [[Kategorie:Organismy žijící v křídě]] [] => )
good wiki

Dinosauři

Ptáci jsou jediná doposud žijící skupina dinosaurů Dinosauři (z řec. δεινός - deinos + σαῦρος - sauros = „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou rozmanitou skupinou obratlovců řazenou mezi plazy (Reptilia), která dominovala fauně na pevninách této planety přes 134 milionů let v období druhohor (zejména v jurské a křídové periodě, asi před 201 až 66 miliony let).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ptáci','Teropodi','plazi','Spojené státy americké','Saurischia','2007','Megalosaurus','Sauropodomorpha','Ornithischia','Čína','Spinosauridae','Ceratopsia'

2007

Ceratopsia

Čína

Megalosaurus

Plazi

Ptáci

Sauropodomorpha

Spinosauridae

Teropodi