Array ( [0] => 15493717 [id] => 15493717 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dluhopis [uri] => Dluhopis [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Dluhopis''' (též obligace) je [[cenný papír]] na řad nebo na doručitele (česká právní úprava neakceptuje dluhopis jako cenný papír na doručitele) nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených [[výnos]]ů a další povinnosti. Dluhopis tak umožňuje zajistit subjektu zdroj financování, aniž by si musel půjčit (např. v bance), jeho věřitelská základna je tak rozprostřena mezi širokou řadu majitelů dluhopisů. [1] => [2] => Dluhopisy typicky emituje stát, územní samosprávný celek (kraj, obec) nebo obchodní korporace (právnická osoba). Může ale i jakákoli fyzická osoba. Podmínkou, aby mohl být dluhopis v Česku veřejně nabízen, je schválený prospekt od [[Česká národní banka|ČNB]] nebo pokud je udělena výjimka ČNB, např. velikostí emise do 1 mil. eur. V jiném případě může být nabízen pouze neveřejně. Dluhopis je vedle akcií nejvýznamnější cenný papír [[Finanční trh|finančních trhů]], dluhopisy (především státní) se obchodují ve značných objemech na mimoburzovních finančních trzích. [3] => [4] => == Charakteristika dluhopisů == [5] => [6] => === Dluhopisy jako nástroj financování === [7] => Emitování dluhopisů je jeden ze způsobů, jak společnost (emitent) může získat dlouhodobé finanční prostředky (podobně jako třeba půjčkou). Oproti jiným způsobům má ale hned několik výhod. Prvním je rychlost, neboť v případě snahy získat finance skrze bankovní úvěr musí banka vždy zanalyzovat [[Bonita (finančnictví)|bonitu]] společnosti, což je dlouhý a administrativně náročný proces. [8] => [9] => Druhou výhodou je fakt, že se společnost nemusí podřizovat při rozhodování dalším investorům. Právě to se děje, když chce společnost získat finance skrze emitování akcií. Akciový investor se totiž bude chtít často podílet na rozhodování.{{Citace elektronické monografie [10] => | titul = Dluhopisy ▶️ Jak a proč investovat do dluhopisů v roce [2022] [11] => | url = https://finex.cz/rubrika/dluhopisy/ [12] => | datum přístupu = 2022-11-02 [13] => | jazyk = cs [14] => }} [15] => [16] => Nic z toho není třeba u korporátních dluhopisů. V tomto případě společnost zapůjčí investorovi peníze pouze za úrok a do jejího řízení mluvit nemůže. Když jde pak o podlimitní emisi do 1 miliónu eur (25 miliónů korun), společnost nemusí mít [[Česká národní banka|Českou národní bankou]] schválený ani prospekt. Ten má obsahovat všechny informace, které investorovi umožní zhodnotit rizika nákupu dluhopisů. Díky tomu je taková emise takřka neregulovaná.{{Citace elektronického periodika [17] => | příjmení = Břešťan [18] => | jméno = Robert [19] => | titul = Prašivé dluhopisy: past na investory i podvody od samého počátku [20] => | periodikum = HlídacíPes.org [21] => | url = https://hlidacipes.org/prasive-dluhopisy-past-na-investory-i-podvody-od-sameho-pocatku/ [22] => | datum vydání = 2022-10-10 [23] => | jazyk = cs [24] => | datum přístupu = 2022-11-02 [25] => }} [26] => [27] => Podobně lze dluhopisy financovat i státy (státní dluhopisy) nebo menší územní celky jako [[Obec|obce]] a [[Město|města]] (municipální dluhopisy). [28] => [29] => === Dluhopis jako investiční nástroj === [30] => Majitel dluhopisu má právo získat od osoby, která ho vydala, v dohodnutém termínu jeho nominální hodnotu v penězích nebo jiném majetkovém ekvivalentu. Dluhopis také může stanovit právo vlastníka na získání procenta z jeho nominální hodnoty nebo jiných majetkových práv. Výnosy investora se mohou skládat ze dvou složek: pravidelné platby v dohodnuté výši a rozdíl mezi kupní cenou dluhopisu a splatnou cenou. Často se vyskytují dluhopisy s pohyblivou [[Úroková sazba|úrokovou sazbou]], která je spojena s mezibankovními sazbami, refinancováním nebo jinými finančními ukazateli. [31] => [32] => Jako investice jsou dluhopisy atraktivní pevnou dobou oběhu na trhu a pevným úrokovým výnosem, což umožňuje přesně předpovědět výši návratnosti takové investice. To výrazně snižuje riziko investic do dluhopisů ve srovnání s [[akcie]]mi, jejichž výnosy závisí na velkém počtu faktorů a jsou dlouhodobě špatně předvídatelné. Samozřejmě, že rizika selhání emitenta jsou totožná jak s investicemi do dluhopisů, tak s nákupem akcií, ale mechanismus konkurzního řízení činí platby dluhopisů prioritnějšími a u akcií v poslední řadě. [33] => [34] => == Základní parametry dluhopisů == [35] => * Označení dluhopisu [36] => * Konvence pro počítání časových intervalů [37] => * Charakter úrokového výnosu, kupónová sazba, od které se odvozuje velikost kupónové platby [38] => * Frekvence výplaty kupónových plateb [39] => * Jmenovitá hodnota [40] => * Doba do splatnosti [41] => * Doba života dluhopisu [42] => * Denominace [43] => * [[Emitent]], typ emitenta [44] => * Další práva držitele a emitenta [45] => * Zajištění proti inflaci [46] => * Forma dluhopisu [47] => * Způsob převiditelnosti [48] => * Cena/výnos [49] => [50] => == Rozdělení dluhopisů == [51] => Dluhopisy lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji jsou dluhopisy děleny podle rizika, [[emitent]]a, doby splatnosti, způsobu [[úrok|úročení]] a podle správ s nimi spojených (např. vyměnitelné dluhopisy). Mimo tyto skupiny lze v literatuře najít celou řadu dalších dělení, např. podle podoby... [52] => [53] => === Podle emitenta === [54] => Rozdělení na dluhopisy podle emitenta spočívá v dělení, podle toho, kdo a za jaké situace tyto dluhopisy vydal. Význam tohoto dělení spočívá v určení [[riziko|rizika]] podle důvěryhodnosti emitenta. Velké riziko sebou nese větší [[výnos]], ale je spojen s nízkou [[likvidita|likviditou]]. Samozřejmě i při tomto dělení je třeba zvažovat další faktory, neboť důvěryhodnost se může s časem měnit. [55] => [56] => * ''Státní dluhopisy''[http://akcie-cz.kurzy.cz/emise/dluhopisy/statni-dluhopisy/ Státní dluhopisy] Seznam dluhopisů emitovaných MFČR – emitentem (vydavatelem) je [[stát]], v případě České republiky se jedná o [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstvo financí]]. Emisi zajišťuje [[Česká národní banka]] tzv. [[Holandská aukce|holandskou aukcí]]. ČNB se také stará o vyplácení úroků. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika, proto jsou mezi [[investor]]y populární. Státy, které jsou vnímány jako rizikovější, musí přilákat investory tím, že platí vyšší úrok kvůli rizikové přirážce. Půjčené peníze stát nejčastěji vkládá do [[infrastruktura|infrastruktury]] nebo ke splácení [[státní dluh|státního dluhu]]. [57] => * ''Komunální dluhopisy'' (''municipální'') – emitentem je územní [[samosprávný celek]]. V České republice je podmínkou emitování tohoto typu dluhopisu souhlas [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstva financí]]. Takovéto dluhopisy jsou zajištěny buď [[daně]]mi,{{Fakt/dne|20130502145236}} což znamená, že úrok je splácen z vybraných daní, anebo konkrétním projektem, tedy kupón se vyplácí z určitých projektů,{{Fakt/dne|20130502145236}} jako je [[mýtné]] na [[dálnice|dálnici]] či poplatky ze sportovních akcí.{{Fakt/dne|20130502145236}} [58] => * ''Korporátní dluhopisy'' (''podnikové'')[http://akcie-cz.kurzy.cz/emise/dluhopisy/korporatni-dluhopisy/ Korporátní dluhopisy] Seznam českých dluhopisů, informace o emitentech a vazby firem – jedná se o dluhopisy, jejichž emitentem je [[obchodní korporace]], cílem takové emise je získání kapitálu k nějaké činnosti (od modernizace přes rozšíření až po odvrácení [[bankrot]]u). Korporátní dluhopisy mají různou míru rizikovosti, od čehož se odvíjí velikost úroků. [59] => * ''Bankovní dluhopisy'' – emitentem je peněžní ústav, tento typ dluhopisů je někdy považován za součást korporátních dluhopisů se specifickými právními i finančními možnostmi (např. [[banka]] může být distributorem). [60] => * ''Pokladniční poukázky'' – krátkodobé dluhopisy, jejichž emitentem je [[stát]] anebo orgány a instituce [[veřejná správa|veřejné správy]], popř. bankovní domy.[http://www.penize.cz/16910-obligace-pokladnicni-poukazky-strips-nekousou Článek na peníze.cz] Tento typ dluhopisů slouží ke krátkodobému pokrytí přechodného nedostatku peněz.[http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/pokladnicni-poukazky Slovník cizích slov] Pokladniční poukázky jsou nejméně rizikovým dluhopisem, čemuž odpovídá nízká úroková míra. [61] => [62] => === Podle doby splatnosti === [63] => Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost emise, je doba [[splatnost]]i. Obecně platí, že čím dříve je dluhopis splatný, tím menší je riziko defaultu a tedy nižší úrok. Toto tvrzení platí pouze u srovnatelných typů emitentů a dluhopisů. Obecně lze uvažovat dluhopisy: [64] => * ''Krátkodobé dluhopisy'' – s dobou splatnosti do jednoho roku.[http://www.sagit.cz/pages/delfinheslatxt.asp?cd=149&typ=r&refresh=yes&levelid=/H/KRATKOD.HTM Vymezení pojmu na Sagit.cz] Mezi ně patří například [[státní pokladniční poukázky]] (vydává stát), [[komerční papíry]] (emitují podniky, nejběžnější doba splatnosti je 45 dní) či [[depozitní certifikáty]] (používají peněžní domy). [65] => * ''Střednědobé dluhopisy'' – s dobou splatnosti od jednoho [[rok]]u do deseti let, [66] => * ''Dlouhodobé dluhopisy'' – doba splatnosti dluhopisu nad deset let. [67] => [68] => === Podle způsobu úročení === [69] => Dalším typickým dělením dluhopisů je dělení podle způsobu, jak je nastaveno úročení dluhopisu. Tento způsob bývá malými investory velmi často považován za prioritní, pro velké investory má menší váhu, neboť není spojen s [[likvidita|likviditou]]. [70] => [71] => * ''Dluhopisy s pevným kupónem'' (''zúročením'') – kupón sjednaný při emisi se nemění po celou dobu životnosti dluhopisu. Výhodou je, že lze snadno spočítat [[zisk]], nevýhodou je jejich [[rentabilita|nerentabilnost]] při výkyvech [[ekonomika|ekonomiky]]. U velkých emitentů ([[Spojené státy americké|USA]]) to může způsobit zájem např. na [[inflace|inflaci]], kdy dochází k jejímu vývozu, především do [[rozvojové země|rozvojových zemí]]. [72] => * ''[[Dluhopis s proměnlivým úročením|Dluhopisy s proměnlivým variabilním kupónem]]'' (''proměnlivým zúročením'') – poprvé byly emitovány v 70. letech [[20. století]] a jejich kupón je závislý na referenční sazbě, často jde o mezibankovní sazbu typu [[PRIBOR]], [[LIBOR]], [[EURIBOR]]. K referenční sazbě je přičítána přirážka v určité výši kompenzující vyšší [[riziko]] ve srovnání s mezibankovním [[Trh (ekonomie)|trhem]]. [73] => * ''dluhopisy s nulovým zúročením'' (''kupónem'') – během životnosti těchto dluhopisů nejsou vypláceny žádné kupónové platby. Výnosu dosahují věřitelé tím, že cenný papír nakupují s [[diskont (dluhopis)|diskontem]], tedy pod nominální hodnotou, kterou musí dlužník splácet. [74] => * ''Indexované dluhopisy'' – instrumenty, jejichž kupónové platby jsou vázány na vývoj indexů mezd, cen, zlata, ropy či jiných komodit. Známé jsou americké státní dluhopisy ''TIPS'' (''[[Treasury Inflation-Protected Securities]]''). Jejich kupón je fixní, ale modifikovaný podle aktuálního růstu [[cenová hladina|cenové hladiny]]. Zajímavostí je, že při první emisi v roce [[1997]] se nazývaly ''Treasury Inflation-Targeted Securities'', ale po protestech náboženských organizací z důvodu nevhodného [[akronym]]u (v angličtině znamena slangový výraz pro prsa) byly přejmenovány na TIPS. [75] => [76] => Existují i další typy dluhopisů, které se obecně vyznačují tím, že finanční inovace jich vytvořila mnoho druhů na rozdíl od [[akcie|akcií]], které jsou již století stejné. [77] => * konvertibilní dluhopisy – kromě klasických práv je s tímto dluhopisem spojeno i právo na výměnu (konverzi) tohoto instrumentu na akcii v době splatnosti. Vzhledem k této možnosti se v průběhu životnosti dluhopisu chová jinak i jeho vnitřní hodnota/cena. [78] => * prioritní dluhopisy – prioritní dluhopis dává majiteli právo na přednostní úpis akcií dané společnosti. [79] => * podřízené dluhopisy – tento zvláštní typ dluhopisu představuje jistou nevýhodu, pokud emitent zkrachuje. Pohledávky za tímto typem dluhopisů jsou uspokojeny až jako poslední. [80] => * svlečené dluhopisy – vznikají z klasického dluhopisu, který je rozdělen na dvě části. Na příjem v podobě kupónu je vydáván anuitní dluhopis a na jistinu pak diskontovaný dluhopis (s nulovým kupónem). [81] => * vypověditelné dluhopisy – dluhopis je možné za určitých podmínek předčasně splatit či naopak požadovat jeho předčasné splacení. [82] => * perpetuitní dluhopisy – takové nemají stanovené datum splatnosti. [83] => * naturální dluhopisy – jsou ne často používaným typem dluhopisu, jehož kupónové platby probíhají v určité komoditě, nebo jde o oprávnění k výhodné koupi. [84] => * dluhopisy s odloženou platbou – tyto dluhopisy během prvních let nenesou žádný úrok. [85] => [86] => === Podle zajištění === [87] => V některých zemích (např. ve [[Spojené království|Velké Británii]]) může být dluhopis [[zajištění|zajištěn]] [[zástavní právo|zástavním právem]] na majetek dlužníka.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.businessdictionary.com/definition/debenture.html |datum přístupu=2007-09-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071014173532/http://www.businessdictionary.com/definition/debenture.html }} V České republice jsou rozšířené [[hypoteční zástavní list]]y, což je speciální druh dluhopisů, které jsou kryty pohledávkami z [[Hypoteční úvěr|hypotečních úvěrů]].[http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/hypotecni-zastavni-listy/ Finance.cz: Hypoteční zástavní listy] [88] => [89] => == Obchodování == [90] => Dluhopisy se převážně obchodují na mimoburzovním trhu, kde si jednotlivé strany obchodu přímo mezi sebou sjednávají podmínky obchodu. Mimoburzovní obchodování s sebou přináší určitou netransparentnost, jelikož [[kontrakt]]y nejsou standardizované a nikde se uskutečněné obchody nezobrazují. Část obchodování s dluhopisy probíhá také na veřejných trzích.[http://akcie-cz.kurzy.cz/dluhopisy Dluhopisy na Burze a RMS] Poslední veřejné ceny a privátní kotace dluhopisů. [91] => [92] => == Názvy některých dluhopisů == [93] => Americké krátkodobé dluhopisy se splatností do jednoho roku se nazývají ''[[T-Bills]]'' – obvykle se vydávají na jeden, tři či šest měsíců. Nominální hodnota je 1000 [[Americký dolar|dolarů]]. Patří mezi nejlikvidnější, tedy nejobchodovanější instrumenty na světě. ''[[Treasury Notes]]'' se jmenují dluhopisy, které mají splatnost od jednoho roku do deseti let. Ještě delší splatnost mají ''[[T-Bonds]]''. [94] => [95] => V [[Evropa|Evropě]] je často možné zaslechnout výrazy ''bund'' a ''gilt''. „Bundy“ jsou německé dluhopisy, ten nejdůležitější má splatnost deset let a vzhledem k ekonomické síle a kreditibilitě [[Německo|Německa]] slouží jako srovnávací hladina pro ostatní evropské dluhopisy, co se úrokového výnosu týče. „Gilty“ (název získaly kvůli svému pozlacenému okraji) představují původně dluhopisy vydávané [[Bank of England]], anglickou centrální bankou; jsou to obecně dluhopisy [[Spojené království|Velké Británie]], [[Irsko|Irska]] či [[Jižní Afrika|Jižní Afriky]], pokud ovšem někdo mluví o „giltech“ bez bližší specifikace, má na mysli pouze dluhopisy britské. [96] => [97] => == Cena dluhopisu == [98] => Dluhopisy jsou cenné papíry, které nesou s určitou pravidelnou periodou kupón,[http://akcie-cz.kurzy.cz/burza/dluhopisy_kupon Kupóny dluhopisů] Výplata kuponu dluhopisů kotovaných na Burze Praha který je většinou stanovený jako procentní poměr k nominální hodnotě dluhopisu. Z toho vyplývá hlavní riziko tohoto instrumentu. Pokud se změní úrokové sazby, změní se i cena, za kterou lze prodat či nakoupit tento cenný papír. Cena se vypočítává diskontováním budoucích toků na současnou hodnotu. Vnímání úrokových měr, kterými se cena diskontuje, ovlivňuje právě riziko. U dluhopisů se jedná především o úrokové riziko. Cenu jako i jiné finanční instrumenty ovlivňuje kromě rizika i likvidita. [99] => [100] => == Likvidita dluhopisů == [101] => Dalším činitelem, který ovlivňuje tržní cenu dluhopisů, je [[likvidita]]. Nízká likvidita se může projevit například vyšším rozpětím mezi nákupní a prodejní cenou. Například pokud si investor koupí české státní dluhopisy, jsou pro něj výhodné, především pokud je bude držet do splatnosti, kdy riziku nízké likvidity není vystaven. Likvidita českých státních dluhopisů je totiž oproti německým či americkým podstatně nižší. [102] => [103] => == Rizika spojená s podlimitními dluhopisy == [104] => Zejména u společností s podlimitní emisí dluhopisů (do 25 miliónů korun) se po roce 2013 v ČR můžeme setkat s jevem, kdy je část emisí podvodná nebo vydaná bez dobrého obchodního plánu. Umožnila to změna zákona, která rozvolnila pravidla pro vydávání podlimitních dluhopisů. Ty přestaly být takřka hlídané a regulované – pravidla [[Česká národní banka|České národní banky]] mohly tak splnit i velmi rizikové dluhopisy. [105] => [106] => To vedlo k tomu, že téměř desetina firem, která nabídla své dluhopisy, skončila v insolvenci. Nebyly výjimkou ani situace, kdy dluhopisy vydávaly podniky, které byly předlužené nebo již splňovaly podmínky úpadku. [107] => [108] => S ohledem na to je lepší nenakupovat korporátní dluhopisy z inzertních webů nebo dluhopisových tržišť, která nejsou zákonem regulovány a mohou nabízet i velmi rizikové dluhopisy. Jinak je tomu u obchodníků s cennými papíry. Ti totiž podléhají dohledu České národní banky a jsou povinni sestavovat investiční profil každého investora a nenabízet vysoce rizikové dluhopisy konzervativním investorům. [109] => [110] => == Zahraniční obligace == [111] => Některé společnosti, banky, vlády a další suverénní subjekty se mohou rozhodnout vydávat dluhopisy v cizích měnách, protože se mohou jevit stabilnější a předvídatelnější než jejich domácí měna. Emise dluhopisů denominovaných v cizích měnách také dává emitentům možnost přístupu ke kapitálu dostupnému na zahraničních trzích. Výnosy z emise těchto dluhopisů mohou společnosti použít k rozdělení na zahraniční trhy, nebo je lze převést na místní měnu emitující společnosti, k použití ve stávajících operacích pomocí devizových swapů. Dluhopisy zahraničních emitentů lze také použít k zajištění kurzového rizika. Některé dluhopisy zahraničních emitentů se nazývají přezdívkami, například „samurajský dluhopis“. Mohou je vydávat zahraniční emitenti usilující o diverzifikaci své investorské základny mimo domácí trhy. Tyto emise dluhopisů se obecně řídí právem trhu emise, například samurajský dluhopis emitovaný investorem se sídlem v Evropě se bude řídit japonským právem. [112] => [113] => === Druhy zahraničních obligací === [114] => [115] => ==== Eurodolární dluhopisy ==== [116] => Eurodolární dluhopisy jsou největší součástí trhu eurobondů. Eurodolární dluhopis musí být denominován v amerických dolarech a napsán mezinárodní společností. Vzhledem k tomu, že eurodolární dluhopisy nejsou registrovány u SEC, nelze je prodávat veřejnosti v USA. Lze s nimi však obchodovat na sekundárním trhu. Přestože mnoho portfolií zahrnuje eurodolární dluhopisy v amerických portfoliích, američtí investoři se na primárním trhu nepodílejí. Na primárním trhu proto dominují zahraniční investoři.{{Citace periodika [117] => | příjmení = Friedman [118] => | jméno = Milton [119] => | titul = The Euro-Dollar Market: Some First Principles [120] => | periodikum = Review [121] => | datum vydání = 1971 [122] => | ročník = 53 [123] => | doi = 10.20955/r.53.16-24.xqk [124] => | url = http://dx.doi.org/10.20955/r.53.16-24.xqk [125] => | datum přístupu = 2019-12-01 [126] => }} [127] => [128] => ==== Yankee dluhopisy ==== [129] => Yankee dluhopisy jsou dalším typem dluhopisů denominovaných v dolarech. Na rozdíl od eurodolárních dluhopisů je však cílový trh dluhopisů Yankee v USA. Tyto dluhopisy vydává zahraniční společnost nebo země, která se zaregistrovala u Komise pro cenné papíry (SEC). Vzhledem k tomu, že dluhopisy Yankee mají kupovat občané USA na primárním trhu, musí se řídit pravidly stanovenými SEC. Například společnost vydávající dluhopis musí být finančně stabilní a schopna provádět platby po celou dobu trvání dluhopisu.{{Citace periodika [130] => | příjmení = Miller [131] => | jméno = Darius P. [132] => | příjmení2 = Puthenpurackal [133] => | jméno2 = John J. [134] => | titul = The Costs, Wealth Effects, and Determinants of International Capital Raising: Evidence from Public Yankee Bonds [135] => | periodikum = Journal of Financial Intermediation [136] => | datum vydání = 2002-10 [137] => | ročník = 11 [138] => | číslo = 4 [139] => | strany = 455–485 [140] => | issn = 1042-9573 [141] => | doi = 10.1006/jfin.2002.0342 [142] => | url = http://dx.doi.org/10.1006/jfin.2002.0342 [143] => | datum přístupu = 2019-12-01 [144] => }} [145] => [146] => ==== Samurajské dluhopisy ==== [147] => Samurajské dluhopisy jsou denominovány v japonské měně (jenech), vydávány zahraniční společností a podléhající japonským předpisům. Tyto dluhopisy dávají emitentům přístup k investičnímu kapitálu dostupnému v Japonsku a poskytují příležitost expandovat na japonský trh bez měnových rizik obvykle spojených se zahraniční investicí, protože jsou vydávány v jenech. Výnosy z emise samurajských dluhopisů mohou být použity jinými než japonskými společnostmi na japonský trh, nebo mohou být převedeny na místní měnu emitenta, která se použije na stávající operace.{{Citace periodika [148] => | příjmení = Rivers [149] => | jméno = Mary Jean [150] => | příjmení2 = Yates [151] => | jméno2 = Barbara M. [152] => | titul = City size and geographic segmentation in the municipal bond market [153] => | periodikum = The Quarterly Review of Economics and Finance [154] => | datum vydání = 1997-09 [155] => | ročník = 37 [156] => | číslo = 3 [157] => | strany = 633–645 [158] => | issn = 1062-9769 [159] => | doi = 10.1016/s1062-9769(97)90014-4 [160] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/s1062-9769(97)90014-4 [161] => | datum přístupu = 2019-12-01 [162] => }} [163] => [164] => ==== Javorové dluhopisy ==== [165] => Javorové dluhopisy jsou denominovány v kanadských dolarech, které v Kanadě prodávají zahraniční finanční instituce a společnosti. Umožňují domácím investorům investovat do zahraničních společností bez obav z účinků kolísání směnných kurzů.Vydávání těchto dluhopisů je ovlivněno nákladovou efektivitou emitenta půjčovat si v kanadských dolarech a vyměňovat výnosy zpět do své měny financování, kterou si oni sami vyberou. Vzhledem k tomu, že zahraniční emitent přebírá úvěrové riziko, když vydává dluhopisy v kanadských dolarech, je náchylný kjakýmkoli nákladům nebo výhodám plynoucím ze změn směnného kurzu kanadských dolarů k měně zahraničního emitenta.{{Citace periodika [166] => | příjmení = Pasricha [167] => | jméno = Gurnain Kaur [168] => | příjmení2 = Falagiarda [169] => | jméno2 = Matteo [170] => | příjmení3 = Bijsterbosch [171] => | jméno3 = Martin [172] => | titul = Domestic and multilateral effects of capital controls in emerging markets [173] => | periodikum = Journal of International Economics [174] => | datum vydání = 2018-11 [175] => | ročník = 115 [176] => | strany = 48–58 [177] => | issn = 0022-1996 [178] => | doi = 10.1016/j.jinteco.2018.08.005 [179] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/j.jinteco.2018.08.005 [180] => | datum přístupu = 2019-12-01 [181] => }} [182] => [183] => ==== Buldočí dluhopisy ==== [184] => Buldočí dluhopisy jsou vydávány ne-britskými společnostmi, který se snaží získat kapitál v librách (GBP) od britských investorů. Jsou vypisovány jedinou bankou nebo syndikátem domácích bank, denominovány v britských librách a vydávány, když jsou úrokové sazby ve Spojeném království vzhledem k domácím úrokovým sazbám zahraniční společnosti nízké. Emise buldokového dluhopisu snižuje náklady emitenta na úroky nebo náklady na půjčky.{{Citace elektronického periodika [185] => | příjmení = Chen [186] => | jméno = James [187] => | titul = Bulldog Bond [188] => | periodikum = Investopedia [189] => | url = https://www.investopedia.com/terms/b/bulldogbond.asp [190] => | jazyk = en [191] => | datum přístupu = 2019-12-01 [192] => }} [193] => [194] => === Umístění zahraničních obligací === [195] => Dlužník může emitovat dluhopisy buď na domácím trhu nebo v zahraničí, například formou emise zahraničních dluhopisů. V tomto případě umisťuje dluhopisy na zahraniční kapitálový trh stejně jako jakákoli místní společnost. Dluhopisy musí být samozřejmě denominovány v místní měně a jejich emise musí být v souladu s národními předpisy. Pro americké dlužníky se Švýcarsko a Japonsko staly nejdůležitějšími zahraničními dluhopisovými trhy. [196] => [197] => Zahraniční dluhopisy jsou vydávány k umístění v konkrétní zemi a musí splňovat požadavky vnitrostátních právních předpisů. Existuje však mezinárodní trh pro dlouhodobé půjčky, známý jako trh Eurobondů. [198] => [199] => Trh Eurobondů kombinuje trhy zahraničních dluhopisů a eurobondů. Zahraniční dluhopisy se prodávají na konkrétní burze, zatímco eurobondy lze kótovat na jakékoli burze. Zahraniční obligace jsou emitovány nerezidentem, jsou nominovány v národní měně a emitovány podle pravidel země vydání. [200] => [201] => Hlavními zeměmi vydávajícími zahraniční dluhopisy jsou Švýcarsko, Japonsko a USA. Název dluhopisu označuje vydávající zemi. [202] => [203] => Státní, zahraniční dluhopisy a eurobondy dluhopisy s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou, s kupónem nebo bez něj, dluhopisy jsou odvolatelné, prodlužované nebo s právem na včasný prodej dluhopisů s dluhopisy nebo bez nich, priorita a „junior“. Na trhu dluhopisů se objevuje téměř každý den novinka. To jsou jen několik příkladů exotických vazeb. [204] => [205] => === Výnosnost zahraničních dluhopisů  === [206] => Při vydávání zahraničních dluhopisů musí emitent dodržovat pravidla a pokyny stanovené vládou země, ve které je emise vydána. V závislosti na zemi to může být snadný nebo obtížný úkol. Jednou z hlavních výhod získávání zahraničních dluhopisů je schopnost diverzifikovat riziko selhání portfoliových dluhopisů bez obav z fluktuací měny. [207] => [208] => Většina emisí zahraničních dluhopisů je prakticky soustředěna na národních trzích pouze čtyř států –USA, Německa, Švýcarska a Japonska. Až do začátku 70. let byla zaznamenána nesporná převaha amerického kapitálového trhu. Takže v letech 1963-1970 na americkém trhu bylo vydáno téměř 2/3 celkové částky všech zahraničních dluhopisů. Od 70. let se však situace změnila a na evropských a japonských trzích s cennými papíry se provádí stále rostoucí část emisí. [209] => [210] => Americký zahraniční dluhopisový trh je atraktivní pro mezinárodní dlužníky, zejména s velkými půjčkami v průměru 100 milionů dolarů, z nichž největší dosahuje 300 milionů dolarů a více, a také s významnou dobou trvání. Nejdelší půjčky byly poskytovány až 30 let, což je mnohem více než v západní Evropě. Emisní náklady jsou asi 1 %, tj. asi polovina nákladů na dolarovém trhu eurobondů, asi třetina nákladů na německém trhu dluhopisů a pouze čtvrtina nákladů na zahraničním dluhopisovém trhu ve švýcarských francích. [211] => [212] => Úroková sazba na zahraniční dluhopisy je obvykle o něco vyšší než u prvotřídních tuzemských dlužníků, ale málo známý dlužník musí samozřejmě platit výrazně vyšší sazbou, výrazně vyšší než sazba tuzemského prvotřídního dlužníka, který se ve druhé polovině 80. let pohyboval v rozmezí 9–9,7 %. [213] => [214] => == Odkazy == [215] => [216] => === Reference === [217] => [218] => [219] => === Literatura === [220] => * Stádník, Bohumil. ''Trhy dluhopisů''. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2015, 209. {{ISBN|978-80-245-2084-1}}. [221] => * Murphy, John J. Intermarket analysis. Profiting from global market relationships, 2004, 288. {{ISBN|978-0471023296}}. [222] => * Richard Brealey, Stewart Myers, Franklin Allen. ''Principles of Corporate Finance''. New York: McGraw-Hill, 2017, 896. {{ISBN|978-1-259-14438-7}}. [223] => [224] => === Související články === [225] => * [[Alikvotní úrokový výnos]] [226] => * [[Úrokové riziko]] [227] => * [[Výnos]] [228] => * [[Riziko]] [229] => * [[Výnosová křivka]] [230] => * [[Podílový fond]] [231] => [232] => === Externí odkazy === [233] => * {{commonscat}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=dluhopis}} [235] => * {{Otto|heslo=Dluhopis}} [236] => * [http://akcie.penize.cz/15921-kurz-v-dluhopisy/ Akcie.penize.cz: Kurz-dluhopisy] [237] => * [http://www.penize.cz/51575-statni-dluhopisy-bezpecna-ale-skryta-investice Penize.cz: Státní dluhopisy] [238] => * [http://akcie-cz.kurzy.cz/emise/dluhopisy/ kurzy.cz: Emise dluhopisů] Seznam dluhopisů registrovaných v depozitáři cenných papírů. [239] => [240] => {{Autoritní data}} [241] => {{Portály|Ekonomie}} [242] => [243] => [[Kategorie:Cenné papíry]] [244] => [[Kategorie:Úvěry]] [] => )
good wiki

Dluhopis

Dluhopis (též obligace) je cenný papír na řad nebo na doručitele (česká právní úprava neakceptuje dluhopis jako cenný papír na doručitele) nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky a případně vyplacení stanovených výnosů a další povinnosti. Dluhopis tak umožňuje zajistit subjektu zdroj financování, aniž by si musel půjčit (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česká národní banka','likvidita','Spojené království','stát','riziko','výnos','akcie','Ministerstvo financí České republiky','rozvojové země','Bank of England','T-Bonds','LIBOR'

Akcie

Libor

Likvidita

Riziko

Stát

Výnos