Array ( [0] => 15482175 [id] => 15482175 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Docent [uri] => Docent [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{globalizovat}} [1] => {{Různé významy|tento=vědecko-pedagogické hodnosti|druhý=profesi učitele na vysoké škole|stránka=Vysokoškolský učitel}} [2] => {{Různé významy}} [3] => '''Docent''' je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost [[Vysokoškolský učitel|vysokoškolského pedagoga]] vyšší než [[odborný asistent]] a nižší než [[profesor]]. Slovo pochází původně z [[latina|latinského]] ''docere'' – ''vyučovat''. Dle úzu se zpravidla užívá obecná zkratka '''doc.''' umístěná před jménem jako [[akademický titul|titul]], obdobně jako se zkracuje např. prof., přičemž se zkratka doporučuje psát, pokud jí nezačíná větný celek, s malým počátečním písmenem{{Citace elektronické monografie [4] => | titul = Internetová jazyková příručka: Zkratky akademických titulů a hodností [5] => | url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=782 [6] => | datum přístupu = 2015-01-21 [7] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [8] => | místo = Praha [9] => }} (zákon o vysokých školách č. 39/1980 Sb. však zkratku titulů docent a profesor uváděl s velkým počátečním písmenem). Ve světě této hodnosti zhruba odpovídá pozice ''associate professor'', která však na rozdíl od Česka nemívá charakter doživotního „označení“, ale zpravidla je spjata s příslušným funkčním místem. Většinou tuto pozici může vykonávat tzv. postdoktorand, tedy absolvent [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorského studijního programu]] (doktor – [[Ph.D.]]) po splnění předepsaných podmínek. [10] => [11] => Řízení předcházející jmenování docentem se nazývá '''habilitace''' (habilitační řízení). Skládá se zpravidla z obhajoby [[habilitační práce]] před habilitační komisí a habilitační přednášky (před vědeckou radou fakulty), případně může mít daná [[Vysoká škola#Univerzitního typu|vysoká škola univerzitního typu]] ([[univerzita]]), která habilitaci provádí, další požadavky – [[vědec]]ká a [[Učitel|pedagogická]] praxe, citace, články v odborných časopisech (blíže též kupř. [[Hirschův index]]) atp. Řádné ukončení habilitačního řízení a následné jmenování docentem je nutným předstupněm k případnému pozdějšímu jmenování profesorem. [12] => [13] => == Česko == [14] => [15] => === Činnost === [16] => Docenti se většinou podílejí na [[věda|vědecké]] (či [[umění|umělecké]]) a [[pedagogika|pedagogické]] činnosti, mohou provádět [[Základní výzkum|základní]] či [[Aplikovaný výzkum|aplikovaný]] [[výzkum]]{{Citace elektronické monografie [17] => | titul = Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU [18] => | url = http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932 [19] => | vydavatel = Rada pro výzkum, vývoj a inovace (poradní orgán Vlády ČR) [20] => }} (teoretický, klinický, experimentální), vedou vědecké týmy, školí [[student]]y v doktorských [[Vysokoškolský studijní program|studijních programech]] (doktorandy, tedy ''PhD studenty''), vedou výuku klíčových předmětů (předmětů, ze kterých se dělá [[státní zkouška]]), vedou výuku a přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také vést semináře, resp. cvičení. Dále [[Publikace|publikují]], vystupují jako garanti studijních programů či studijních oborů – pracují na jejich zdokonalování; docenti jsou pak důležití pro [[akreditace]]. Dále vystupují v rolích školitelů doktorandů při [[disertační práce|disertačních pracích]], rovněž mohou předsedat různým komisím nebo se jich účastnit. Mohou též vystupovat jako vedoucí či [[oponentura|oponenti]] [[rigorózní práce|rigorózních prací]], či též [[diplomová práce|magisterských (diplomových) prací]], případně též i [[bakalářská práce|bakalářských prací]]. Zasedají ve [[vědecká rada|vědeckých]] (či uměleckých) radách [[fakulta|fakult]], vědeckých (uměleckých, či akademických) radách [[vysoká škola|vysokých škol]], různých kolegiích atd. Další náplní jejich práce je například tvorba vysokoškolských skript, tedy odborných textů pro výuku konkrétních vysokoškolských předmětů (kurzů), příprava materiálů pro výuku, zkoušení studentů, rozvoj předmětů a dalšího směřování, zahraniční hostování, účast na vědeckých konferencích v tuzemsku či zahraničí, členství ve společnostech typu edičních rad, činnost [[recenze]]ntů a další. Docenti jakožto [[Vysoká škola#Akademičtí pracovníci|akademičtí pracovníci]] též mohou zastávat případně i jiné funkce, typicky řídící ([[manažer]]ské), tedy pozice [[Vysoká škola#Akademičtí funkcionáři|akademických funkcionářů]], např. funkce [[rektor]]ů, [[prorektor]]ů, [[děkan]]ů, [[proděkan]]ů atp., případně též mohou působit na jiných institucích, např. na klinikách ve funkci přednostů atd. [21] => [22] => Pro orientaci lze uvést, že docentem obecně je, či má být, dle předpisů týkajících se habilitací, osobnost s výsledky v oboru uznávanými na národní úrovni, profesorem pak osobnost s výsledky v oboru uznávanými ve světě, tedy i na mezinárodní úrovni. [23] => [24] => === Jmenování docentem === [25] => Jmenování docentem je v současnosti v Česku upraveno v § 71 zákona o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Docenta v ČR pro určitý obor [[jmenování|jmenuje]] rektor vysoké školy na základě habilitačního řízení.{{Citace právního předpisu [26] => | typ = Zákon [27] => | číslo = 111/1998 Sb. [28] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [29] => | paragraf = 71. [30] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p71-1 [31] => }} Habilitační řízení může probíhat na vysoké škole, která má akreditovaný doktorský studijní program (tedy univerzitního typu), v jehož rámci se zde vyučuje daný obor habilitace nebo alespoň jeho podstatná část a zároveň je nutné, aby vysoká škola nebo její součást disponovala platnou akreditací pro habilitační řízení.{{Citace právního předpisu [32] => | typ = Zákon [33] => | číslo = 111/1998 Sb. [34] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [35] => | paragraf = 82. [36] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p82-3 [37] => }} [38] => [39] => Již po jmenování rektorem je následně možné docenta formálně oslovovat touto hodností, tedy užívat toto označení (nikoliv až po obsazení místa docenta), např. ''doc. MUDr. Jan Novák, Ph.D., doc. Ing. Jan Novák, Ph.D., doc. MgA. Jan Novák, doc. RNDr. Jan Novák, CSc., doc. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane docente'', ve všech případech. [40] => [41] => Titulu „docent“ („profesor“) získanému v ČR se ze zákona za [[Akademický titul#Slovenské vysokoškolské tituly uznávané v Česku|rovnocenný]] pokládá odpovídající titul získaný v [[Slovensko|SR]] v době od 1. ledna 1993{{Citace právního předpisu [42] => | typ = Zákon [43] => | číslo = 137/2016 Sb. [44] => | název = kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [45] => | paragraf = [46] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-137#cl2-3 [47] => }} do 28. března 2015, kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.{{Citace právního předpisu [48] => | typ = Sdělení [49] => | číslo = 23/2015 Sb. m. s. [50] => | název = Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice. [51] => | paragraf = [52] => | url = https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2015-23 [53] => | datum přístupu = 2016-10-28 [54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161029043845/https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2015-23 [55] => | datum archivace = 2016-10-29 [56] => | nedostupné = ano [57] => }} [58] => [59] => === Habilitační řízení === [60] => Řízení, které předchází jmenování docentem (habilitační řízení, habilitace) je upraveno v § 72 zákona o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Dle toho se docentem může stát uchazeč, který úspěšně projde habilitačním řízením, tento uchazeč (většinou jde o tzv. postdoktoranda, tedy absolventa [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorského studijního programu]] – [[Ph.D.]]) je tedy následně způsobilý zastávat pozici docenta na vysoké škole. Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo [[umělec]]ká kvalifikace uchazeče (ten se označuje jako tzv. habilitant), a to zejména na základě předložené [[habilitační práce]] a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných (nebo uměleckých) prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení ''habilitační přednášky''{{Citace elektronické monografie [61] => | titul = Habilitační přednášky [62] => | url = http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/habilitacni_prednasky [63] => | datum přístupu = 2015-01-21 [64] => | vydavatel = Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně [65] => | místo = Brno [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160913172902/http://ipm.af.mendelu.cz/cz/veda_a_vyzkum/habilitacni_prednasky [67] => | datum archivace = 2016-09-13 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} a předcházející pedagogické praxe. Habilitační komise na základě posudků oponentů hodnotí úroveň předložené habilitační práce.{{Citace právního předpisu [70] => | typ = Zákon [71] => | číslo = 111/1998 Sb. [72] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [73] => | paragraf = 72. [74] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-1 [75] => }} Předložit je rovněž nutné [[vysokoškolský diplom|vysokoškolské diplomy]], [[životopis]], seznamy [[publikace|publikací]] a jiných prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných (nebo uměleckých) stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, doklady o pedagogické praxi a další (habilitační spis). V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém o habilitaci žádá. Dále se většinou posuzují: dosavadní [[výzkum]]ná a vědecká činnost, její výsledky, příp. umělecká činnost, účasti na řešení [[Grant (účelový dar)|grantů]] (typicky [[Grantová agentura České republiky|GA ČR]] / [[Technologická agentura České republiky|TA ČR]]), zahraniční praxe, účasti na projektech a další výstupy a činnosti.{{Citace elektronické monografie [76] => | titul = Osnova stanovisek habilitační a jmenovací komise (do 1. 2. 2014) [77] => | url = http://www.cuni.cz/UK-2569.html [78] => | vydavatel = Univerzita Karlova [79] => }} [80] => [81] => Návrh se podává děkanovi fakulty, která má [[akreditace|akreditaci]] pro uvedený obor habilitace, nebo [[rektor]]ovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Následně je celá věc rektorem či děkanem předložena vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z [[profesor]]ů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru (např. [[Doktor věd|doktorů věd]]). Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. Návrh na jmenování docentem postoupí [[vědecká rada]] rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. Na habilitační řízení se nevztahuje [[správní řád]].{{Citace právního předpisu [82] => | typ = Zákon [83] => | číslo = 111/1998 Sb. [84] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [85] => | paragraf = 72. [86] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72 [87] => }} [88] => [89] => Vysokoškolský zákon uvádí, že v [[umění|uměleckých oborech]] může příslušná umělecká (vědecká) rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek [[vysoká škola|vysokoškolského vzdělání]].{{Citace právního předpisu [90] => | typ = Zákon [91] => | číslo = 111/1998 Sb. [92] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [93] => | paragraf = 72. [94] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-6 [95] => }} Habilitační řízení je (podobně jako [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativní'' rigorózní řízení]] nebo [[řízení ke jmenování profesorem]]) zpravidla spojeno s finančními poplatky, které jsou pak příjmem dané vysoké školy – nejedná se o další [[studium]].{{Citace právního předpisu [96] => | typ = Zákon [97] => | číslo = 111/1998 Sb. [98] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [99] => | paragraf = 72. [100] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-16 [101] => }} Habilitační řízení by zpravidla mělo být vedeno tak, aby mohlo být ukončeno do 12 měsíců od jeho zahájení, přičemž podrobnosti bývají upraveny v jednotlivých vnitřních předpisech (habilitačních řádech) univerzit.{{Citace elektronické monografie [102] => | titul = Habilitační a jmenovací řízení [103] => | url = http://www.cuni.cz/UK-36.html [104] => | vydavatel = Univerzita Karlova [105] => }}{{Citace elektronické monografie [106] => | titul = Doporučená hlediska hodnocení pro habilitační a jmenovací řízení (do 1. 2. 2014) [107] => | url = http://www.cuni.cz/UK-2669.html [108] => | vydavatel = Univerzita Karlova [109] => }} [110] => [111] => === Historie === [112] => Vědecko-pedagogický titul (tedy doživotní označení [[kvalifikace (osobní)|kvalifikace]]), nikoli hodnost, ''docent'' (ve zkratce ''„doc.“'', případně ''„Doc.“'', v závislosti na konkrétním zákonu) se udílel do roku 1998, do [[Boloňský proces|Boloňského procesu]], a to podle vysokoškolského zákona z roku 1990 či zákonů dřívějších (z roku 1980, či z roku 1966).{{Citace právního předpisu [113] => | typ = Zákon [114] => | číslo = 19/1966 Sb. [115] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [116] => | paragraf = 24. [117] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1966-19#p24 [118] => }}{{Citace právního předpisu [119] => | typ = Zákon [120] => | číslo = 39/1980 Sb. [121] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [122] => | paragraf = 71. [123] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-39#p71 [124] => }}{{Citace právního předpisu [125] => | typ = Zákon [126] => | číslo = 172/1990 Sb. [127] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [128] => | paragraf = 27. [129] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p27-4 [130] => }} Pozdější zákony uvedené nechaly v platnosti, respektive ponechaly uvedené beze změn.{{Citace právního předpisu [131] => | typ = Zákon [132] => | číslo = 111/1998 Sb. [133] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [134] => | paragraf = 102. [135] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p102 [136] => }} Uváděna bývá kritika, že jmenovaní následně utvářeli v České republice velmi přísná kritéria pro generaci, která má nesrovnatelně přísnější podmínky pro habilitaci.{{zdroj?}} Od prosince 1969 mohl navíc tento titul udělovat [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr školství]] i tzv. za zásluhy, tedy bez řádného habilitačního řízení, resp. předložené [[habilitační práce]].{{Citace právního předpisu [137] => | typ = Zákon [138] => | číslo = 163/1969 Sb. [139] => | název = kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. [140] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-163#cl1-3 [141] => }}{{Citace právního předpisu [142] => | typ = Zákon [143] => | číslo = 19/1966 Sb. [144] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [145] => | paragraf = 55a. [146] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1966-19#p55a-1-e [147] => }}{{Citace právního předpisu [148] => | typ = Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky [149] => | číslo = 111/1980 Sb. [150] => | název = o postupu při jmenování profesorů a docentů a při obsazování volných míst učitelů vysokých škol, ve znění pozdějších předpisů [151] => | paragraf = 3. [152] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-111#p3 [153] => }} V letech 1980–1989 habilitační řízení nevyžadovalo předložení habilitační práce{{Citace právního předpisu [154] => | typ = Zákon [155] => | číslo = 39/1980 Sb. [156] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [157] => | paragraf = 78. [158] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1980-39#p78-3 [159] => }}. [160] => [161] => Po [[sametová revoluce|revoluci]] byly novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 vědecko-pedagogické tituly přiznané ministrem školství bez habilitačního řízení mezi 22. prosincem 1969 a 1. lednem 1990, odňaty.{{Citace právního předpisu [162] => | typ = Zákon [163] => | číslo = 172/1990 Sb. [164] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [165] => | paragraf = 40. [166] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p40 [167] => }} Pro jmenování docentem byla zákonem zavedena povinnost nejprve úspěšně absolvovat habilitační řízení, a to na základě předložené habilitační práce, přičemž docenty jmenoval rektor bez ingerence ministra školství.{{Citace právního předpisu [168] => | typ = Zákon [169] => | číslo = 172/1990 Sb. [170] => | název = o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů [171] => | paragraf = 13. [172] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-172#p13-2 [173] => }} Později, až do roku 1998, na základě vysokoškolského zákona z roku 1990, tedy až do přijetí nového vysokoškolské zákona, který již stavěl na principech Boloňského procesu, se ještě udílel titul ''docent'' (obdobně též ''profesor''), tento zákon však již zkratky těchto titulů nekodifikoval. Pozdější zákony tyto nechaly v platnosti, respektive uvedené ponechaly beze změn. [174] => [175] => Nový vysokoškolský zákon od roku 1998 již uvedené za tituly původně nepovažoval (hovořilo a většinou i hovoří se tedy o "označení"), nicméně po novelizaci zákonem č. 137/2016 Sb. lze opět pojem "titul" ve vztahu k označení docet a profesor použítsrv. Čl. II bod 2. zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111 Dostupné on-line] . Zákon neuvádí jejich zkratky, nejvyšším akademickým titulem je doktor (ve zkratce [[Ph.D.]]), nicméně stále se po jmenování jedná o získání doživotního – nyní „označení“ – nositele.{{Citace právního předpisu [176] => | typ = Zákon [177] => | číslo = 111/1998 Sb. [178] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. [179] => | paragraf = [180] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111 [181] => }}{{Citace právního předpisu [182] => | typ = Zákon [183] => | číslo = 328/1999 Sb. [184] => | název = o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů [185] => | paragraf = 3. [186] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-328#p3-5 [187] => }} Habilitační řízení pak byla podstatným způsobem v tomto zákoně zpřesněna, kupř. příslušná komise musí být ze zákona pětičlenná,{{Citace právního předpisu [188] => | typ = Zákon [189] => | číslo = 111/1998 Sb. [190] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [191] => | paragraf = 72. [192] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-5 [193] => }} musí být jmenováni 3 [[oponentura|oponenti]] pro habilitační práci, přičemž z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být maximálně jeden z nich.{{Citace právního předpisu [194] => | typ = Zákon [195] => | číslo = 111/1998 Sb. [196] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [197] => | paragraf = 72. [198] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-7 [199] => }} Habilitační prací se pak podle zákona rozumí výslovně buďto: „písemná práce, která přináší nové [[vědecká metoda|vědecké]] poznatky, nebo soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněných komentářem, nebo tiskem vydaná [[monografie]], která přináší nové vědecké poznatky, nebo [[umělecké dílo]] nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.“{{Citace právního předpisu [200] => | typ = Zákon [201] => | číslo = 111/1998 Sb. [202] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [203] => | paragraf = 72. [204] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p72-3 [205] => }} Tento zákon i po [[novela (právo)|novelizování]], tedy současný zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po Boloňském procesu, který vysoké školství v Evropě do jisté míry sjednocuje, ponechal v Česku i nadále rozdíl mezi ustanovováním na pracovní místo docenta (či profesora) a jmenováním docentem (profesorem), tj. přiznáním doživotního označení „docent“ („profesor“), které osvědčuje [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]] dané osoby. Habilitační řízení, či [[řízení ke jmenování profesorem]], stejně jako [[Rigorózní zkouška#Fakultativní|''fakultativní'' rigorózní řízení]],{{Citace právního předpisu [206] => | typ = Zákon [207] => | číslo = 111/1998 Sb. [208] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [209] => | paragraf = 46. [210] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p46-5 [211] => }} (event. i [[Doktor věd#Řízení k udělení vědeckého titulu|řízení k udělení vědeckého titulu]]) nepředstavuje však dle tohoto zákona další [[Vysoká škola#Studijní programy|vysokoškolské studium]],{{Citace právního předpisu [212] => | typ = Zákon [213] => | číslo = 111/1998 Sb. [214] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. [215] => | paragraf = [216] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#cast7 [217] => }} jehož nejvyšším stupněm je [[Vysoká škola#Doktorský studijní program|doktorské studium]], na jehož základě je přiznáván akademický titul doktor ([[Ph.D.]]), tedy kvalifikace doktorského stupně (''doctor's degree'', doktorské vzdělání, 8 v [[International Standard Classification of Education|ISCED]]). Například v [[občanský průkaz|občanském průkazu]] se tak označení ''docent'' (''profesor'') u jeho současných držitelů tedy event. uvádí plně vypsané, dle zákona jakožto ''označení'' (de facto stále jako titul, tedy doživotní označení kvalifikace). [218] => [219] => === Kritika === [220] => Současný systém obsazování pracovních míst docentů, jmenování docentů a habilitačních řízení bývá kritizován, a to ačkoli i v Česku proběhl [[Boloňský proces]], který uvádí jako poslední/finální (''terminal degree''), tedy jako nejvyšší možnou [[kvalifikace (osobní)|kvalifikaci]], doktorský program (akademický titul doktor – Ph.D.), což je kvalifikace (vzdělání) doktorského stupně (blíže [[International Standard Classification of Education|ISCED]]). Nicméně i nadále je v Česku jmenování docentem [[rektor]]em vysoké škole bráno de facto jako získání dalšího titulu (přesněji: přiznání doživotního označení) ''docent'', a to historicky během [[akademický obřad|akademického obřadu]] podobného [[promoce|promoci]], tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí např. rektora zakládající [[pracovněprávní vztah]], a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování docentem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,{{Citace právního předpisu [221] => | typ = Zákon [222] => | číslo = 111/1998 Sb. [223] => | název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů [224] => | paragraf = 77. [225] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p77-4 [226] => }} jako je tomu např. u [[odborný asistent|odborných asistentů]], [[asistent (pedagog)|asistentů]] či [[lektor (pedagog)|lektorů]]. V praxi je tedy v Česku brán i nadále jakožto další titul, tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem. Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení habilitačního řízení a následného jmenování docenta (rektorem školy) není docent jmenován na příslušné místo, pozici, na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by docentem nebyl, ale jedná se nejprve o získání tohoto doživotního ''označení'' „[[jmenování]]m“ a následně se dotyčný docent může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jako ''docent'' na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovat [[výběrové řízení]], nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jako ''docent'' (nikoliv pouze jako doktor – jako je tomu běžné např. v ''anglosaském světě''). Docenti však po svém jmenování obdrží jmenovací dekret, tedy nikoliv [[vysokoškolský diplom]] jako v případě akademických titulů. [227] => [228] => Někdy je uváděno, že současné nastavení habilitací v Česku „není optimální“.{{Citace elektronické monografie | titul = Jiří Nantl: Co s habilitacemi a profesurami? | příjmení = Šimíček | jméno = Vojtěch | url = http://jinepravo.blogspot.com/2012/01/jiri-nantl-co-s-habilitacemi.html | datum vydání = 2012-01-17 | vydavatel = jinepravo.blogspot.com}} Uváděno je též, že Česko má docentů „jako pošťáků“ nebo že zde „o habilitacích rozhodují často více nežli odborná kvalita uchazeče jeho přátelské styky a počet jeho publikací je brán za bernou minci bez ohledu na jejich kvalitu a původnost“.{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Možný | jméno1 = Ivo | titul = Brouk Pytlík docentem | url = https://iforum.cuni.cz/IFORUM-12078.html | periodikum = iForum | datum vydání = 2012-11-23}} Zmiňována je kupř. též i následující kritika: „Mlčky vznikají přátelské koalice, často i ve snaze zabránit vzniku [[Vysokoškolská katedra|kateder]] spravovaných naprostými nedouky na [[univerzita|univerzitách]], které rostou jako houby po dešti – máme jich už přes 70 a všechny chtějí růst.“ [229] => [230] => Obdobný systém funguje v současnosti též u nejvyšší hodnosti – [[profesor]]a, který je rovněž de facto stále brán jako [[akademický titul|titul]]. Tento současný systém v případě profesorů [[vysoká škola|vysokých škol]] bývá též kritizován (v tomto případě je v Česku nejmenuje [[rektor]], ale [[Prezident České republiky|prezident]]). Například [[Mikuláš Bek]], rektor [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]], v jednom z rozhovorů pro ''[[Mladá fronta DNES|Mladou frontu]]'' v roce 2014 situaci vysvětlil následovně: „(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivé univerzity. Aby je nejmenoval prezident ani [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministr]], nýbrž vysoké školy samy. Klíčová je tam úloha [[vědecká rada|vědeckých rad]], v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.“ Dále uvedl: „Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]], kdy profesoři byli vlastně státními [[úředník]]y. Univerzity tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástí [[stát]]u. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou v Evropě univerzity samostatné [[právnická osoba|právnické osoby]] a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance do [[hodnost]]i, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl od [[Armáda České republiky|armády]], kde prezident jmenuje [[generál]]y, protože prezident je [[vrchní velitel]] armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.“{{Citace elektronického periodika [231] => | titul = Do jmenování profesorů by Zeman mluvit neměl, míní rektor Bek [232] => | url = http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-rektorem-mikulasem-bekem-dvd-/domaci.aspx?c=A141120_164608_domaci_zt [233] => | periodikum = iDNES.cz [234] => | datum vydání = 2014-11-21 [235] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [236] => }} V rámci proběhlé [[Reforma vysokých škol v Česku|reformy vysokých škol v Česku]] (zákon č. 137/2016 Sb.) se uvedené zvažovalo, tedy zda profesory bude dál jmenovat prezident (případně ministr školství, či [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předseda Senátu]]), či samotné vysoké školy (univerzity) – ty však byly pro zachování současného stavu.{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil [238] => | url = http://zpravy.idnes.cz/chladek-predal-profesorske-dekrety-du9-/domaci.aspx?c=A141218_134752_domaci_jj [239] => | periodikum = iDNES.cz [240] => | datum vydání = 2014-12-18 [241] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [242] => }} V rámci reformy uvedl k nastavení zmíněných principů [[Václav Klaus]], bývalý český prezident, mimo jiné též profesor, že (...) vysoké školství [v Česku] neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu (...) školy podle něj usilují hlavně o růst počtu studentů a množství titulů u svých učitelů.{{Citace elektronického periodika [243] => | titul = Hrají falešnou hru, pobouřily Klause protesty akademiků [244] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hraji-falesnou-hru-pobourily-klause-protesty-akademiku/r~i:article:730208/ [245] => | periodikum = Aktuálně.cz [246] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [247] => | vydavatel = Economia [248] => | odkaz na vydavatele = Economia [249] => | datum vydání = 2012-01-21 [250] => | datum_přístupu = 2012-04-03 [251] => }} Někdy se např. uvádí, že (v Česku) by se nemělo jednat o „doživotní kvaziaristokratické tituly“ (docent/profesor), resp. že by se mělo jednat o pracovní (funkční) pozice.{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Opatrný | jméno1 = Tomáš | titul = Nový vysokoškolský zákon - výzkumné školy nebo fakulty? Co s profesory a docenty? | url = https://ihned.cz/c3-53005250-000000_d-53005250-novy-vysokoskolsky-zakon-vyzkumne-skoly-nebo-fakulty-co-s-profesory-a-docenty | periodikum = iHned.cz | datum vydání = 2011-09-26}} [252] => [253] => [[Václav Bělohradský]], český profesor, v roce 2016 v jednom z rozhovorů k současnému nastavení univerzitního prostředí v Česku uvedl, že univerzity (...) jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů z [[akademický pracovník|akademických řad]]. „Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějaký [[grant (účelový dar)|grant]] – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,“ vysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že „to, co jsem psal, byly blbosti.“{{Citace elektronického periodika [254] => | titul = Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá [255] => | url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Belohradsky-Diky-Zemanovi-vychladl-nahnedly-proud-Lide-se-uklidnili-protoze-vidi-ze-jim-nekdo-nasloucha-445506 [256] => | periodikum = Parlamentní listy [257] => | datum vydání = 2016-07-20 [258] => | datum_přístupu = 2016-07-20 [259] => }} Kupříkladu [[Rudolf Haňka]], profesor [[Univerzita v Cambridgi|Univerzity v Cambridgi]], uvádí, že: „V celém světě jsou ale profesoři jmenováni univerzitou, protože jsou jejími profesory. V Česku jde o přežitek [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] modelu, kdy profesory vždy jmenoval [[císař]]. Ale zapomíná se na to, že i císař jmenoval profesora [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]], a ne profesora Rakousko-Uherska. Vždy šlo o místo na konkrétní univerzitě. V roce 1918 profesory podle nové ústavy začal jmenovat prezident, ale v zákonu již stálo: na doporučení dané vysoké školy. Až v roce 1952 a 1953 ministr [[Zdeněk Nejedlý]] vymyslel koncept státního docenta a státního profesora, čímž chtěl spíše odměňovat věrné [[Komunistická strana Československa|straníky]], dát jim nějaký ten zlatý řetěz a podobně. Problém je, že i po více než dvaceti letech od [[sametová revoluce|sametové revoluce]] zůstává ten systém uzavřený modernímu myšlení.“{{Citace elektronické monografie [260] => | titul = Prezidentem jmenovaní profesoři jsou přežitek a světový unikát – rozhovor: Rudolf Haňka, vědecký poradce premiéra [261] => | příjmení = Daňková [262] => | jméno = Julie [263] => | url = https://cuni.cz/UK-5810.html?event=8749&lang=CZ [264] => | datum vydání = 2013-05-21 [265] => | datum přístupu = 2015-07-30 [266] => | vydavatel = Univerzita Karlova [267] => }} [268] => [269] => == Zajímavosti == [270] => [271] => === Česko === [272] => * Dosud nejmladším docentem v Česku byl jmenován [[Profesor|prof.]] [[Inženýr|Ing.]] Martin Zatloukal, [[Ph.D.]], [[Doktor věd|DSc.]] z [[Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně|Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně]] – habilitoval se v 28 letech.{{Citace elektronického periodika [273] => | titul = Profesura v 33 + 3 děti [274] => | url = http://www.euro.cz/byznys/profesura-v-33-3-deti-787805 [275] => | periodikum = Euro [276] => | datum vydání = 2007-05-30 [277] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [278] => }}{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Z dobrých zpráv: Vědecká špička ze Zlína [280] => | url = http://obchod.readersdigest.cz/clanky/z-dobrych-zprav-vedecka-spicka-ze-zlina/ [281] => | periodikum = Časopis Výběr [282] => | datum vydání = 2008-06-18 [283] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [284] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160816165250/http://obchod.readersdigest.cz/clanky/z-dobrych-zprav-vedecka-spicka-ze-zlina/ [285] => | datum archivace = 2016-08-16 [286] => }} Pravděpodobně druhým nejmladším docentem je doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D. z [[Česká zemědělská univerzita v Praze|České zemědělské univerzity v Praze]] ([[Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity|Fakulty tropického zemědělství]]), habilitoval se v 30 letech. [287] => * Jmenování nových docentů obvykle v ČR historicky probíhá při slavnostním ceremoniálu, [[akademický obřad|akademickém obřadu]], který je podobný [[promoce|promoci]], přičemž dříve se ještě jednalo výslovně o titul; u nižších pozic, např. odborných asistentů, asistentů či lektorů tomu tak není. [288] => * Mezi [[akademický pracovník|akademickými pracovníky]] bylo k roku 2009 34 % žen, ty navíc méně často dosahují vyšších titulů – mezi docenty je pak pouze 26 % žen a pouze 16 % profesorů jsou ženy.{{Citace elektronického periodika [289] => | titul = Průměrný plat akademiků je 33 500 korun [290] => | url = https://www.novinky.cz/kariera/178104-prumerny-plat-akademiku-je-33-500-korun.html [291] => | periodikum = Novinky.cz [292] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [293] => | vydavatel = Borgis [294] => | datum vydání = 2009-09-03 [295] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [296] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160918134600/https://www.novinky.cz/kariera/178104-prumerny-plat-akademiku-je-33-500-korun.html [297] => | datum archivace = 2016-09-18 [298] => }} [299] => * Průměrný výdělek [[Vysokoškolský učitel|vysokoškolských pedagogů]] byl k roku 2009 podle [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstva]] 33 500 Kč, nejméně brali odborní asistenti mladší 30 let, naopak profesoři měli průměrně přes 50 tisíc Kč. [300] => * Akademičtí pracovníci se získáním pozice docenta dostávají do vyšší třídy, pro [[vysoká škola|vysokou školu]] jsou důležití jako garanti při [[akreditace|akreditaci]] [[Vysokoškolský studijní program|studijních programů]]. [301] => * V rámci [[Reforma vysokých škol v Česku|reformy vysokých škol v Česku]] se uvažovalo nad tím, zda budou i profesory, tak jako docenty, jmenovat samotné vysoké školy (nikoliv [[Prezident České republiky|prezident republiky]]), ty však byly pro zachování současného stavu. [302] => * V roce 2009 na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] byl průměrný výdělek docenta 44 268 Kč, v porovnání s tím profesora pak 61 854 Kč ([[odborný asistent|odborného asistenta]] 32 601 Kč, [[asistent (pedagog)|asistenta]] 23 964 Kč a [[lektor (pedagog)|lektora]] 19 260 Kč).{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun [304] => | url = http://www.ilist.cz/clanky/akademicti-pracovnici-vydelavaji-na-vse-v-prumeru-pres-tricet-tisic-korun [305] => | periodikum = iList.cz [306] => | datum vydání = 2011-01-03 [307] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [308] => }} [309] => * Kupříkladu na [[Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické|Fakultě podnikohospodářské VŠE]] byl v roce 2009 průměrný výdělek docenta 43 218 Kč, profesora pak 78 178 Kč. [310] => * V roce 2010 si vydělal v průměru český akademický pracovník na [[Vysoká škola#Veřejné vysoké školy|veřejné vysoké škole]] 36 636 Kč hrubého, včetně nadtarifů, docenti dosáhli na průměr 45 551 Kč (profesoři na 60 098 Kč, odborní asistenti pak v průměru na 31 041 Kč měsíčně).{{Citace elektronického periodika [311] => | titul = Kde platí profesorům nejvíc? [312] => | url = http://ceskapozice.lidovky.cz/kde-plati-profesorum-nejvic-dp9-/tema.aspx?c=A120611_092904_pozice_69702 [313] => | periodikum = Lidovky.cz [314] => | datum vydání = 2012-06-11 [315] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [316] => }} [317] => * Vedení MŠMT uvádí ten fakt, že [[filozofická fakulta|filozofické fakulty]] nemohou mít z principu vysoké výdělky docentů (i profesorů), protože i když mají hodně [[student]]ů, peníze dostávají podle nízkého koeficientu, navíc mají omezené možnosti, jak získat peníze z jiných zdrojů, kupř. spoluprací s [[průmysl]]em.{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací [319] => | url = http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4517 [320] => | periodikum = Učitelské noviny [321] => | datum vydání = 2004-01-01 [322] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [323] => }} [324] => * K roku 2004 mělo v ČR bezkonkurenční prvenství v ohodnocení vysokoškolských pedagogů [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]] (v průměru přes 34 tis. Kč). [325] => [326] => === Svět === [327] => * Učitelé na vysokých školách k roku 2010 pobírali nejvyšší výplaty v [[Kanada|Kanadě]] (7196 USD), [[Itálie|Itálii]] (6955 USD) a [[Jihoafrická republika|JAR]] (6531 USD) – ČR patří na 21. příčku z 28 uváděných států (hluboko za ČR zůstávají výdělky učitelů například v [[Arménie|Arménii]], [[Rusko|Rusku]] a [[Čína|Číně]]). [328] => * Profesor [[technika|techniky]] k roku 2010 dosáhne i na stotisícové výplaty (v průměru), docent [[humanitní vědy|humanitní]] [[fakulta|fakulty]] vydělává (opět v průměru) něco pod třicet tisíc. [329] => * Pro [[Spojené státy americké|USA]] kupř. uvedl profesor Philip Altbach následující: „Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma, například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí; skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí.“{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Kde platí učitele vysokých škol nejlépe? [331] => | url = https://vsmonitor.wordpress.com/2012/06/07/kde-plati-ucitele-vysokych-skol-nejlepe/ [332] => | periodikum = VSmonitor [333] => | datum vydání = 2012-06-07 [334] => | datum_přístupu = 2016-07-01 [335] => }} [336] => * Vysokoškolští pedagogové v [[Nizozemsko|Nizozemí]] jsou s platem (v [[Parita kupní síly|PPP]]) 5313 USD na vyšší střední úrovni, podobně je na tom [[Německo|SRN]] (5141 USD) a [[Norsko]] (4940 USD), [[Spojené království|UK]] (5943 USD) a USA (6054 USD) si vedou trochu lépe, kdežto [[Francie]] (3484 USD) a [[Japonsko]] (3473 USD) mnoho požitků vysoce kvalifikovaným vysokoškolským učitelům nenabízejí (pro ČR je udávána hodnota 2495 USD). [337] => [338] => == Odkazy == [339] => [340] => === Reference === [341] => [342] => [343] => === Související články === [344] => * [[Profesor]] [345] => * [[Hirschův index]] [346] => * [[Impakt faktor]] [347] => * [[Rejstřík informací o výsledcích|RIV]] [348] => * [[Web of Science]] [349] => * [[Scopus (databáze)]] [350] => * [[Grantová agentura České republiky]] [351] => * [[Technologická agentura České republiky]] [352] => [353] => === Externí odkazy === [354] => * {{Commonscat}} [355] => * {{Otto|heslo=Docent}} [356] => * {{Wikislovník|heslo=docent}} [357] => * {{Otto|heslo=Habilitace}} [358] => * {{Wikislovník|heslo=habilitace}} [359] => * [http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/akreditovane-obory-habilitacniho-a-jmenovaciho-rizeni Akreditované obory habilitačního a jmenovacího řízení – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky] [360] => * [http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/habilitacni-rizeni Seznam habilitačních řízení v ČR a docentů od roku 1999 do současnosti – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky] [361] => * [http://www.msmt.cz/file/15472/download/ Docenti jmenovaní v roce 1999 a dále – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky] [362] => [363] => {{České akademické tituly}} [364] => {{Zahraniční akademické tituly}} [365] => {{Autoritní data}} [366] => [367] => [[Kategorie:Akademické tituly]] [368] => [[Kategorie:Vědecké hodnosti]] [369] => [[Kategorie:Lidé vysokých škol]] [370] => [[Kategorie:Docenti| ]] [] => )
good wiki

Docent

Docent je vědecko-pedagogická (nebo umělecko-pedagogická) hodnost vysokoškolského pedagoga vyšší než odborný asistent a nižší než profesor. Slovo pochází původně z latinského docere - vyučovat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ph.D.','rektor','vysoká škola','habilitační práce','odborný asistent','vědecká rada','Vysoká škola#Doktorský studijní program','akreditace','profesor','kvalifikace (osobní)','Vysokoškolský učitel','Technologická agentura České republiky'

Akreditace

Ph.D.

Profesor

Rektor