Array ( [0] => 15508389 [id] => 15508389 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Drakkar [uri] => Drakkar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Moragsoorm.jpg|náhled|Moderní replika snekkaru, která se od drakkaru téměř neliší]] [2] => '''Drakkar''' byla rychlá [[Vikingové|vikingská]] dlouhá námořní a říční [[loď]]. V češtině tento termín splývá se správnějším '''[[langskip]]''' (podle severského ''langskippet'' – „dlouhá loď“). Termín drakkar podle námořních historiků přísluší správně pouze největším válečným lodím, kdežto válečné lodě běžné velikosti se nazývají langskip. V následujícím článku je jednotně používáno pojmu drakkar. [3] => [4] => Drakkar je jednořadá válečná [[veslice]] se sklopným [[stěžeň|stěžněm]] a velkou příčnou ráhnovou plachtou, zaoblenou přídí i zádí, ovládaná kormidelním veslem. Nejčastější délka lodě byla 30 až 40 metrů, i když jsou známy menší i ještě delší. Šířka trupu odpovídala zhruba šestině délky. [5] => [6] => Drakkar se vyznačoval snadnou ovladatelností, rychlostí a odolností proti nepřízni počasí, díky nízkému ponoru mohl přistávat i na mělčinách či plout řekou; proti proudu [[Volchov]]a se [[Varjagové]] dostávali dál na [[východní Evropa|východ Evropy]]. [7] => [8] => Drakkar znamená ''dračí loď'', pojmenován byl podle dračí hlavy, kterou měl zdobenou příď; loď s hlavou hadí se nazývá ''[[snekkar]]''. Podle drakkaru byl pak pojmenován československý časopis [[Drakkar (časopis)|Drakkar]] o hrách na hrdiny a souvisejících tématech. [9] => [10] => == Části lodi == [11] => [12] => === Trup === [13] => Trup tvořila konstrukce [[kýl]]u, žeber, přední a zadní vaz, okrajové [[obrubnice]] a plášť sestavený tzv. [[klinkerová obšívka|klinkerovou obšívkou]]. Lodě byly otevřené, trup nebyl uzavřený palubou. Vzhledem ke konstrukci a profilu trupu nepřesáhl [[ponor (loď)|ponor]] drakkaru 2 metry. [14] => [15] => Každá plaňka obšívky byla zhotovená tak, aby přesně zapadla na své místo. Klinkerová obšívka znamená, že výše položená plaňka překrývala spodní, čímž se dosáhlo mimořádně pevného a zároveň pružného spojení. Jednotlivé plaňky se mezi sebou spojovaly železnými nýty, netěsnosti v obšívce se vyplňovaly vlněnými provazci namočenými v dehtu nebo se vysmolily. [16] => [17] => Na obrubnicích lemujících trup drakkaru byly úchyty, na které se věšely [[štít]]y. Ty se jednak nepletly v lodi a jednak navyšovaly vlastní boky lodě, čímž chránily veslaře před vysokými vlnami i střelami nepřátel. [18] => [19] => Kýl a obě vaznice se zhotovovaly z jednoho kusu dubového dřeva. Na konce vaznic, v oblouku se vypínajících nad boky lodě, se vyřezávaly dračí hlavy. [20] => [21] => === Stěžeň a plachta === [22] => Stěžeň se upevňoval do mohutného dubového bloku ležícího uprostřed na dně lodi; býval borový, dlouhý polovinu až dvě třetiny délky lodě a v případě potřeby se dal sklopit. Vztyčený stěžeň byl lany upevněn k přednímu i zadnímu vazu a obrubnicím. [23] => [24] => Plachta byla používána více než na starověkých středomořských lodích. Byla pouze jedna, obdélníková nebo čtvercová, sešitá z barevných (nejčastěji červených, modrých a zelených) pruhů vlněné látky, připevňovala se na horní ráhno. Díky její vysoké pohyblivosti se loď mohla pohybovat i velmi ostře proti větru. Její šířka bývala rovna polovině délky lodě. [25] => [26] => Za příznivého větru drakkary běžně dosahovaly cestovní rychlosti 10–12 [[uzel (jednotka)|uzlů]] (cca 18,5–22 km/h). [27] => [28] => === Vesla === [29] => Počet vesel se lišil podle délky lodě, nejčastější byl 30. Dlouhá bývala až 6 metrů, vyráběla se nejčastěji z borového dřeva. [30] => [31] => Uchycena byla v obšívce mezi jednotlivými žebry ve vyvrtaném otvoru, rozšířeném tak, aby se jím protáhl i list vesla ukládaného do lodě. Zatékání vody do lodi kolem otvoru bránila kožená manžeta upínaná kolem vesla. [32] => [33] => Veslaři neměli řádné pevné lavice, při veslování seděli na truhlách se svými osobními věcmi nebo stáli v předklonu a veslo při záběru tlačili od sebe místo tažení k sobě. [34] => [35] => Za bezvětří mohli veslaři dosáhnout až 5 uzlů (cca 9 km/h). [36] => [37] => === Kormidlo === [38] => Kormidelní veslo bylo jedno, na zádi na pravém boku lodi. Díky upravenému uchycení k trupu a vyvýšenému stanovišti kormidelníka bylo lehce ovladatelné i na rozbouřeném moři a loď na něj výborně reagovala; podle dochovaných zpráv mnohem lépe než starověké veslice. [39] => [40] => === Kotva === [41] => Zpočátku se používala kotva římského typu s vyvažujícím příčným břevnem na konci, které zajišťovalo zabodnutí jednoho z háků do dna. Pozdější, tzv. normanská kotva, již příčné břevno neměla – čtyři i více háků zajistily, že se kotva vždy alespoň jedním někde zachytila. Kotva tohoto typu se používá dodnes. [42] => [43] => == Posádka == [44] => Veslaři a další lodníci nebyli otroci, ale normální členové družiny. Další členové posádky se starali o plachtu či stáli na přídi jako hlídka, varující před útesy a mělčinami při proplouvání mělkými vodami. Velitel lodě byl často i kormidelník. [45] => [46] => == Orientace a plavba == [47] => Při plavbách se Vikingové orientovali zejména podle pobřeží a zdaleka viditelných orientačních bodů, které znali buďto z vlastní zkušenosti, nebo z vyprávění jiných mořeplavců. Oblast, ve které se nacházejí, dokázali určit podle barvy moře a druhu mořských chaluh a řas i na volném moři. Při plavbě přes oceán s sebou brávali mořské ptáky, které vypouštěli a když se pták rozlétl nějakým směrem, následovali ho, protože věděli, že tam leží země. Když se pták vrátil zpět na loď, byla země ještě daleko. O navigačních mapách nebo plavební denících neexistují žádné záznamy. [48] => [49] => == Boj == [50] => Na rozdíl od starověkých veslic drakkary nikdy neměly beran (též zvaný [[kloun]]), nemohly tedy taranovat. [51] => [52] => == Odkazy == [53] => [54] => === Literatura === [55] => * {{Citace monografie [56] => | příjmení = Kay [57] => | jméno = Bernhard [58] => | odkaz na autora = [59] => | titul = Dobrudružné plavby: Až na konec světa [60] => | vydavatel = Albatros [61] => | místo = Praha [62] => | rok = 2004 [63] => | isbn = 80-00-01412-2 [64] => | kapitola = [65] => | strany = [66] => | jazyk = [67] => }} [68] => * {{Citace monografie [69] => | příjmení = Patočka [70] => | jméno = Václav [71] => | odkaz na autora = [72] => | titul = Plachty objevují svět [73] => | vydavatel = Albatros [74] => | místo = Praha [75] => | rok = 1987 [76] => | isbn = [77] => | kapitola = [78] => | strany = [79] => | jazyk = [80] => }} [81] => * {{citace monografie | jméno = František | příjmení = Novotný | titul = Plachty v ohni. Od Vikingů k Sinopu. 1000 let námořních bojů | vydavatel = Albatros | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 413 | isbn = 978-80-00-01873-7}} [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Snekkar]] [85] => * [[Knarr]] [86] => * [[Koga]] [87] => * [[Dračí loď]] [88] => [89] => === Externí odkazy === [90] => * {{commonscat}} [91] => * [https://web.archive.org/web/20070219233056/http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0061.htm Plavba drakkarem z Islandu do Vinlandu na '''Severských listech'''] [92] => * [http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Vikingeskibsmuseet_Roskilde/Wikingerschiffsmuseum_Roskilde.htm Bilder von den Wikingerschiff-Nachbauten im Museum Roskilde] {{Wayback|url=http://www.modelships.de/Museums_and_replicas/Vikingeskibsmuseet_Roskilde/Wikingerschiffsmuseum_Roskilde.htm |date=20180124091029 }} [93] => * [http://drakkar.sk/50/drakkar.html O drakkarech z časopisu Drakkar] [94] => [95] => {{Autoritní data}} [96] => {{Portály|Loďstvo}} [97] => [98] => [[Kategorie:Plachetnice podle konstrukce a velikosti trupu]] [99] => [[Kategorie:Veslice]] [100] => [[Kategorie:Typy válečných lodí]] [101] => [[Kategorie:Vikingské lodě]] [102] => [[Kategorie:Hmotná kultura středověku]] [] => )
good wiki

Drakkar

Moderní replika snekkaru, která se od drakkaru téměř neliší Drakkar byla rychlá vikingská dlouhá námořní a říční loď. V češtině tento termín splývá se správnějším langskip (podle severského langskippet - „dlouhá loď“).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Moragsoorm.jpg','východní Evropa','Kategorie:Vikingské lodě','Kategorie:Veslice','Dračí loď','Knarr','kloun','štít','ponor (loď)','klinkerová obšívka','obrubnice','kýl'

Kategorie:Veslice

Kloun

Knarr

Kýl

Soubor:Moragsoorm.jpg

Štít