Array ( [0] => 15504797 [id] => 15504797 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Drusus [uri] => Drusus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba [1] => | obrázek = Drusus the elder bust.jpg [2] => | popisek = Drusova busta v Musée du Cinquantenaire ([[Brusel]]) [3] => }} [4] => '''Nero Claudius Drusus''' ([[14. leden|14. ledna]] [[38 př. n. l.]] – [[14. září]] [[9 př. n. l.]])., nazývaný také '''Drusus starší''' ([[latina|latinsky]] ''Drusus maior'') nebo jen '''Drusus''', byl [[Starověký Řím|římský]] [[politik]] a [[vojevůdce]], nevlastní syn císaře [[Augustus|Augusta]]. Jeho rodiči byli [[Livia Drusilla]], Augustova žena, a její první manžel [[Tiberius Claudius Nero]]. [5] => [6] => == Život == [7] => Narodil se jen krátce předtím, než se jeho matka rozvedla s Tiberiem Claudiem Neronem, aby ihned vzápětí vstoupila do manželství s Augustem ([[17. leden|17. ledna]] 38 př. n . l.). Tím zavdala podnět k fámám, že jeho skutečným otcem byl Augustus, třebaže většina moderních historiků toto zpochybňuje, neboť v době jeho zplození se Augustus s Livií ještě vůbec nesetkali. Ostatně, dříve než se Augustus s Livií oženil, byl Tiberius Claudius Nero prohlášen jeho biologickým otcem. [8] => [9] => Podle [[Gaius Suetonius Tranquillus|Suetonia]] obdržel po narození ''[[praenomen]]'' Decimus, což bylo později změněno na Nero. Po smrti svého otce byl spolu s bratrem, pozdějším císařem [[Tiberius|Tiberiem]], vychováván v Augustově domě. Mezi sourozenci se v tomto prostředí vyvinul výjimečný bratrský vztah, který měl přetrvat až do konce jeho života. Tiberius pojmenoval svého nejstaršího syna po svém bratrovi (což odporovalo římským zásadám udělování jmen) a on sám se později zachoval obdobně. [10] => [11] => Oženil se s [[Antonie mladší|Antonií mladší]], dcerou [[Marcus Antonius|Marca Antonia]] a Augustovy sestry, Octavie mladší, jíž po celý svůj život zachovával bezvýhradnou věrnost. Měli spolu pět dětí: [[Germanicus|Germanica]], Livillu, budoucího císaře [[Claudius|Claudia]] a ještě nejméně dvě další, které se však nedožily dospělosti. Po jeho smrti se Antonie již nikdy neprovdala, třebaže svého manžela přežila o skoro 50 let. [12] => [13] => Augustus prokazoval svému nevlastnímu synovi mnohé pocty. V roce [[19 př. n. l.]] mu tak bylo umožněno zastávat veřejné úřady, což bylo o pět let dříve, než dosáhl potřebné věkové hranice. Když Tiberius v době své [[Praetor|praetury]] v roce [[16 př. n. l.]] opustil [[Itálie|Itálii]], nastoupil na jeho místo. V následujícím roce zastával [[Quaestor|quaesturu]] a osvědčil se v bojích proti [[Alpy|alpskému]] kmenu [[Raetie|Rhaetů]], který nejprve zahnal na ústup, ale protože nedokázal zcela rozdrtit jeho vojsko, požádal Tiberia o posily. Bratři pak společnými silami alpské kmeny snadno porazili a posunuli hranice Římské říše až k hornímu [[Dunaj]]i. [14] => [15] => V roce [[13 př. n. l.]] byl vyslán do [[Galie]], kde měl urovnat nepokoje vyvolané chováním předchozího římského správce. Zatímco uklidňoval zdejší poměry, překročily [[Germáni|germánské kmeny]] řeku [[Rýn]] a zaútočily na římské [[kolonie]] na [[sever]]u Galie. Proto zmobilizoval [[Římská legie|legie]] a zatlačil útočníky zpět za řeku. Během následného odvetného tažení pronikl hluboko na území pravobřežní [[Germánie]] a dokonce stanul se svými vojáky na březích [[Severní moře|Severního moře]]. Místnímu kmenu [[Frísové|Frísů]] poté uložil povinnost platit Římanům pravidelný každoroční [[tribut]]. Za odměnu jej [[římský senát]] v roce [[11 př. n. l.]] jmenoval městským praetorem. [16] => [17] => V [[Řím]]ě se však dlouho nezdržel a již na jaře se vypravil zpět na hranice Germánie. Znovu vpadl na území divokých [[Germáni|germánských]] kmenů, přičemž jeho energický postup do nitra země zastavil teprve příchod chladného počasí na konci roku. Během návratu římského vojska do zimních táborů na [[Rýn]]ě ho náhle přepadli Germáni, nicméně Římané se jim díky jeho chladnokrevnosti dokázali ubránit a nakonec obrátili [[Barbaři|barbary]] na útěk. Drusovi vojáci ho poté provolali [[imperátor]]em, načež obdržel [[triumf]]ální odznaky, stejně jako úřad [[prokonzul]]a pro následující rok. V roce [[10 př. n. l.]] se [[Chattové]] spojili se [[Sugambrové|Sugambry]] a napadli jeho tábor, ten je však snadno odrazil. Poté se setkal s Augustem a Tiberiem v [[Lugdunum|Lugdunu]] (dnešní [[Lyon]]) a společně s nimi odcestoval do Říma, kde byl v roce [[9 př. n. l.]] zvolen za [[Římský konzul|konzula]]. Ovšem dříve než se mohl ujmout [[úřad]]u, opustil město a opět vyrazil do boje proti [[Chattové|Chattům]]. V témže roce stihl ještě před návratem za [[Rýn]] zahájit tažení proti [[Markomani|Markomanům]]. Na zpátečním pochodu si ale při pádu z koně zlomil nohu a asi měsíc po nehodě následkům tohoto zranění podlehl. [18] => [19] => Suetonius udává, že se odmítl před svou smrtí vrátit do Říma. Jeho tělo bylo Tiberiem dopraveno zpět do města a ostatky uloženy do Augustova [[Mauzoleum|mauzolea]]. Jeho velice silnou oblibu mezi vojáky vyjadřuje monument v Mogontiacu (dnešní [[Mohuč]]), jenž legionáři vztyčili na jeho počest. Posmrtně obdržel čestné [[Agnomen|přízvisko]] ''Germanicus'', které bylo později dáno jeho nejstaršímu synovi, předtím než dosáhl zletilosti. Augustus měl prý sepsat [[životopis]] svého nevlastního syna, který se ale nedochoval. [20] => [21] => == Reference == [22] => [23] => [24] => == Externí odkazy == [25] => * {{Commonscat}} [26] => [27] => == Literatura == [28] => * SUETONIUS, Gaius Tranquillus, ''Životopisy dvanácti císařů'', Praha, Svoboda, 1974 [29] => [30] => == Související články == [31] => * [[Augustus]] [32] => * [[Julsko-klaudijská dynastie]] [33] => [34] => {{Autoritní data}} [35] => {{Portály|Starověký Řím}} [36] => [37] => [[Kategorie:Starověcí římští vojevůdci]] [38] => [[Kategorie:Julsko-klaudijská dynastie]] [39] => [[Kategorie:Narození v 1. století př. n. l.]] [40] => [[Kategorie:Úmrtí v 1. století př. n. l.]] [41] => [[Kategorie:Muži]] [42] => [[Kategorie:Úmrtí následkem pádu z koně]] [43] => [[Kategorie:Narození v roce 38 př. n. l.]] [44] => [[Kategorie:Narození 14. ledna]] [45] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 9 př. n. l.]] [46] => [[Kategorie:Úmrtí 14. září]] [] => )
good wiki

Drusus

Nero Claudius Drusus (14. ledna 38 př.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rýn','Chattové','Germáni','9 př. n. l.','Augustus','Quaestor','latina','Starověký Řím','praenomen','Tiberius','17. leden','Agnomen'

Agnomen

Augustus

Chattové

Germáni

Latina

Praenomen

Praenomen je latinský název, který se používal v antickém Římě pro první část jména.

Quaestor

Rýn

Tiberius