Array ( [0] => 15496036 [id] => 15496036 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dubá [uri] => Dubá [3] => Dubá náměstí 2021 (20)- kopie.jpg [img] => Dubá náměstí 2021 (20)- kopie.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Dubá [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] [4] => | okres = Česká Lípa [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Česká Lípa]] [6] => | pověřená obec = [[Doksy]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 471 41 [9] => | počet ZSJ = 17 [10] => | počet částí obce = 20 [11] => | počet katastrálních území = 11 [12] => | adresa = Masarykovo náměstí 138
471 41 Dubá [13] => | web = http://www.mestoduba.cz [14] => | úřední web = http://www.mestoduba.cz [15] => | e-mail = podatelna@mestoduba.cz [16] => | starostka = Ing. Irena Žalovičová [17] => | starostka aktuální k = 2022 [18] => | obrázek = Dubá 2021 (14).jpg [19] => | popisek = Centrální část města s památkově chráněnými budovami pošty, katolického kostela a českobratrské modlitebny [20] => | mapa = Duba CL CZ.png [21] => | NUTS3 = CZ051 [22] => }} [23] => {{Různé významy}} [24] => '''Dubá''' ({{Vjazyce2|de|''Dauba''}}) je město v [[Okres Česká Lípa|okrese Česká Lípa]] na jihozápadě [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]], ležící 16 km jižně od [[Česká Lípa|České Lípy]] a 9 km jihozápadně od [[Máchovo jezero|Máchova jezera]]. Město se nachází na hranici [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj]] v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi [[Pískovec|pískovcovými]] skalami. Jde o přirozené středisko [[chalupář]]ů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Kolem města po obchvatu z roku 2017 vede tranzitní [[silnice I/9]] z Prahy na hraniční přechod [[Rumburk]]/[[Neugersdorf]]. V Dubé je evidováno asi 830 adres a žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [25] => [26] => == Historie == [27] => [[Soubor:Pohled na Dubou.jpg|vlevo|náhled|Pohled na Dubou]] [28] => První písemná zmínka o Dubé pochází z roku [[1253]], listina dosvědčuje ''nadání'' Dubé a dalších vesnic králem [[Václav I.|Václavem I.]] a dalších šlechticů nově založenému [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|řádu křížovníků s červenou hvězdou]]. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu [[Ronovci|Ronovců]], kteří Dubou drželi téměř 400 let.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Dulík [30] => | příjmení2 = Mgr.Prášil [31] => | jméno = Stanislav [32] => | jméno2 = Petr [33] => | titul = Dubá a okolí na starých pohlednicích [34] => | vydavatel = Mgr Petr Prášil [35] => | místo = Hostivice [36] => | rok = 2006 [37] => | kapitola = Dubá [38] => | strany = 11 [39] => | isbn = 80-86914-16-X [40] => }} Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu [[Ronovci|Ronovců]], například nejvyšší pražský purkrabí [[Hynek Berka z Dubé]] († [[1348]]). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán [[Častolov ze Žitavy]]. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka. [41] => [42] => V té době již existoval [[Dubá (hrad)|hrad Dubá]], [[Kostel svatého Petra a Pavla (Dubá)|kostel sv. Petra a Pavla]] a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Dubá)|kostela Nalezení sv. Kříže]] a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století.{{Citace monografie| příjmení = Podhorský| jméno = Marek| titul = Liberecký kraj| vydavatel = freytag&berndt| místo = Praha 7| rok = 2002| isbn = 80-7316-032-3| kapitola = Českolipsko| strany = 37 [43] => }} Poblíž města v 3 km vzdálených [[Pavličky|Pavličkách]] byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu ze 7. století.{{Citace monografie [44] => | příjmení = Novotná [45] => | jméno = Mgr Daniela [46] => | titul = Kokořínsko [47] => | vydavatel = Olympia a.s. [48] => | místo = Praha 1 [49] => | rok = 2004 [50] => | kapitola = Místopisná část [51] => | strany = 46 [52] => | isbn = 80-7033-843-1 [53] => }} [54] => [55] => Město bylo založeno kolem roku [[1300]] v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku [[1408]] i škola. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Po jeho [[Atentát na Albrechta z Valdštejna|násilné smrti při atentátu]] roku 1634 v [[Cheb]]u se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha [[Walter Butler|Richarda Waltera Butlera]]. Po jeho smrti přešla Dubá do rukou vdovy regentky Anny Marie [[Páni z Donína|z Donína]], která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů.Dubá a okolí, str.11 Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár.Liberecký kraj – Českolipsko, str. 38 Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté. [56] => [57] => V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě [[Karel Rudolf Sweerst-Sporck]] (z rodiny [[Šporkové|Šporků]]). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.Dubá a okolí, str.11 [58] => [59] => V letech [[1744]]–[[1760]] byl postaven [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Dubá)|kostel Nalezení sv. Kříže]], oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil [[Adam Berka z Dubé]] nedaleko města zámek [[Nový Berštejn (zámek)|Nový Berštejn]]. [60] => [61] => V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město. [62] => [63] => === Dubá okresním městem === [64] => Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena [[panství]] šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Dubá byla v roce 1848 součástí [[panství Berštejn]], které vlastnil hrabě [[Kristián z Valdštejna-Wartenbergu|Kristián z Valdštejna a Vartenberka]]. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav. [65] => [[Soubor:Dubá náměstí sloup Nejsv. Trojice 4.jpg|vlevo|náhled|[[Radnice (Dubá)|Radnice]] a barokní [[Sloup Nejsvětější Trojice (Dubá)|sloup Nejsvětější Trojice]] na Masarykově náměstí]] [66] => [[Soubor:Dubá 2020-10 (4).jpg|náhled|Vstup do budovy radnice]] [67] => Po reformě se stala Dubá sídlem [[Politický okres Dubá|politického okresu Dubá]] (Politischer Bezirk Dauba),{{Citace elektronické monografie [68] => | příjmení = [69] => | jméno = [70] => | titul = Ehem. politischer Bezirk / prev. district: Dauba [71] => | url = http://www.vsff.de/SUD/kb/dauba.html [72] => | vydavatel = [73] => | místo = [74] => | datum vydání = [75] => | datum přístupu = 2018-05-03 [76] => | jazyk = německy [77] => }} jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a [[Doksy]]. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě. [78] => [79] => Při další státní reformě byl roku 1855 [[Českolipský kraj]] zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi. [80] => [81] => V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Sovadina [83] => | jméno = Miloslav [84] => | titul = Správní vývoj Českolipska [85] => | vydavatel = Státní okresní archiv [86] => | místo = Česká Lípa [87] => | rok = 1998 [88] => | isbn = 80-238-3843-1 [89] => | kapitola = Vývoj správy na Českolipsku [90] => | strany = 48 [91] => }} Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování [[Chmel otáčivý|chmele]], které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i [[demografie|demografický]] pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce [[1845]] bylo město přestavěno do [[klasicismus|klasicistní]] podoby, postavena byla i [[Radnice (Dubá)|nová radnice]], kde sídlily od roku 1851 okresní úřady a soud.{{Citace monografie [92] => | příjmení = Dulík [93] => | jméno = Stanislav [94] => | titul = Doksy a okolí [95] => | vydavatel = Mgr Petr Prášil [96] => | místo = Hostivice [97] => | rok = 2009 [98] => | kapitola = Popis regionu [99] => | strany = 4 [100] => | isbn = 978-80-86914-81-7 [101] => }} [102] => [103] => V roce 1869 byla v Dubé ustavena [[Jednota bratrská]], vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.{{Citace monografie| příjmení = Sovadina| jméno = Miloslav| titul = Bezděz – sborník Českolipska| vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipsko| místo = Česká Lípa| rok = 2007| kapitola = Proč vznikla Jednota bratrská v Dubé [104] => | strany = 93| isbn = 978-80-86319-00-1}} [105] => [106] => === Vývoj po roce 1945 === [107] => Dnešní podobu město získalo po bombardování [[9. květen|9. května]] [[1945]] a následných demolicích. Dubá byla součástí [[Sudety|Sudet]], po II. světové válce došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] a příchodu nových osídlenců. Roku [[1949]] byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut [[Seznam měst v Česku|města]] byl Dubé vrácen v roce [[1992]]. [108] => [109] => == Doprava == [110] => Do roku 2017, než byl dokončen obchvat Dubé, procházela středem města [[silnice I/9]], která vede z [[Praha|Prahy]] přes [[Mělník]] a [[Česká Lípa|Českou Lípu]] do [[Sasko|Saska]]. Z Dubé vycházejí též [[silnice II/260]] přes [[Tuhaň (okres Česká Lípa)|Tuhaň]] do [[Úštěk]]u, [[silnice II/259|II/259]] přes [[Mšeno]] do [[Kosmonosy|Kosmonos]], z místní části [[Nový Berštejn]] vychází [[silnice II/270]] na [[Doksy]], [[Mimoň]] a [[Jablonné v Podještědí]]. Nejbližší železniční [[Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová|trať 080]] prochází přes [[Doksy]] asi 9 km východoseverovýchodně od Dubé, [[Železniční trať Mladá Boleslav – Mělník|trať 076]] přes [[Mšeno]] asi 14 km jihojihovýchodně od Dubé, asi 14 km jihozápadně prochází [[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|trať 072]] přes Štětí a asi 12 km severoseverozápadně [[Železniční trať Lovosice – Česká Lípa|trať 087]] přes [[Zahrádky (okres Česká Lípa)|Zahrádky]] (a [[Úštěk]]). [111] => [112] => Dvě státní poštovní autobusové linky, v trase Dubá – Liběchov a Dubá – Doksy, zřídila C. k. provozní správa státních autobusových linií v Dubé 30. července 1908. V prosinci 1909 přibyla linka Dubá – Jestřebí, čímž se správa v Dubé spolu s pardubickou a opavskou stala jednou ze tří největších autobusových správ v českých zemích; v červenci 1914 ujely dubské autobusy 7751 km a přepravily 6995 cestujících, čímž se po Opavě umístila tato správa na druhém místě. Provoz dubských linek byl z důvodu válečného stavu ukončen 29. července 1914.Petr Hoffmann: ''Dějiny státní autobusové dopravy v českých zemích a na Slovensku, 1. díl. Poštovní autobusy 1908–1914.'', vydavatelství dopravní literatura Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2010. Str. 147, správa Dubá, str. 49, přehled státních autobusových linek v českých zemích před 1. světovou válkou [113] => [114] => Za první republiky se Dubá opět stala centrem místní autobusové dopravy. K roku 1929 odtud vyjížděly autobusové linky státní poštovní automobilní správy:Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, {{ISBN|80-86116-30-1}}, kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 38, seznam státních poštovních linek k roku 1929 [115] => * 771 Dubá – [[Liběchov]] [116] => * 776 Dubá – [[Doksy]] [117] => * 821 Dubá – [[Dřevčice (Dubá)|Dřevčice]] – [[Česká Lípa]] [118] => * 821a Dubá – [[Jestřebí (okres Česká Lípa)|Jestřebí]] – [[Česká Lípa]] [119] => * 826 Dubá – [[Štětí]] [120] => [121] => Po začlenění dosavadní [[Správa poštovní automobilní dopravy|Správy poštovní automobilní dopravy]], dominantního státního dopravce, do ČSD v letech 1933–1934 existovala podle ročenky pro rok 1938 autospráva ČSD Česká Lípa, pod niž patřily garáže Dubá a Mladá Boleslav a pobočné garáže Bělá pod Bezdězem, Bor u České Lípy, Cvikov, Děčín, Litoměřice dolní nádraží, Jablonec nad Nisou, Nové Benátky, Turnov.Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, {{ISBN|80-86116-30-1}}, kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 46 a násl. [122] => [123] => Po osvobození Dubé v roce 1945 byla zahájena výstavba nových garáží ČSD. V roce 1949 došlo k zásadní reorganizaci a Autospráva ČSD byla převedena pod nově založený národní podnik ČSAD. Dubá se stala součástí okresu Doksy nově zřízeného Libereckého kraje. Výstavba garáží ČSAD v Dubé byla ukončena a následně byl vybudován nový dopravní závod v Bělé pod Bezdězem a Dubá se stala provozovnou dopravního závodu 610 Bělá pod Bezdězem. K další změně dochází v roce 1960, kdy provozovna Dubá je začleněna do nově zřízeného Dopravního závodu se sídlem v České Lípě. K další změně dochází v roce 1963 kdy je ustaven národní podnik [[Československá státní automobilová doprava]], Ústí n. L. s Dopravním závodem 402 Česká Lípa, který sdružuje 4 provozovny (Česká Lípa, Dubá, Mimoň a Nový Bor) [124] => [125] => V současné době se v centru Dubé nachází poněkud zanedbané autobusové nádraží. Zdejší dominantní dopravce [[ČSAD Česká Lípa]] a. s. neuvádí v Dubé ani provozovnu, ani informační kancelář. Na autobusovém nádraží zastavují kromě regionálních a dálkových linek tohoto dopravce též dálkové linky dopravců [[Quick Bus]] a.s., [[Josef Hemelík]] a [[BusLine]] a. s. z Prahy na Šluknovsko a linka dopravce [[Jaroslav Štěpánek (autobusový dopravce)|Jaroslava Štěpánka]] z Prahy do Jablonného v Podještědí. Na území města Dubá se nachází celkem 25 zastávkových bodů (názvů zastávek), z toho jen 2 (Dubá, aut. nádr. a Dubá, školka) přímo v místní části Dubá, ostatní v připojených vsích či na rozcestích mimo zástavbu. [126] => [127] => == Části města == [128] => Město Dubá se skládá z celkem 20 [[Část obce|částí]], které se rozkládají na 11 [[Katastrální území|katastrálních územích]]: [129] => * k. ú. ''Dubá'' – '''Dubá''', [[Horní Dubová Hora]] a [[Nový Berštejn]] [130] => * k. ú. ''Deštná u Dubé'' – [[Deštná (Dubá)|Deštná]] [131] => * k. ú. ''Dražejov u Dubé'' – [[Dražejov (Dubá)|Dražejov]], [[Kluk (Dubá)|Kluk]] a [[Nedvězí (Dubá)|Nedvězí]] [132] => * k. ú. ''Dřevčice'' – [[Dřevčice (Dubá)|Dřevčice]] a [[Sušice (Dubá)|Sušice]] [133] => * k. ú. ''Heřmánky'' – [[Heřmánky (Dubá)|Heřmánky]] [134] => * k. ú. ''Horky u Dubé'' – [[Horky (Dubá)|Horky]] [135] => * k. ú. ''Korce'' – [[Korce]] a [[Plešivec (Dubá)|Plešivec]] [136] => * k. ú. ''Lhota u Dřevčic'' – [[Lhota (Dubá)|Lhota]] [137] => * k. ú. ''Nedamov'' – [[Nedamov]], [[Křenov (Dubá)|Křenov]] a [[Panská Ves]] [138] => * k. ú. ''Zakšín'' – [[Zakšín]] a [[Bukovec (Dubá)|Bukovec]] [139] => * k. ú. ''Zátyní'' – [[Zátyní]] [140] => [141] => == Symboly města == [142] => Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Mgr Markéta Myšková. V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil [[podvýbor pro heraldiku a vexilologii]] [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] a 13. listopadu 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.{{Citace periodika [143] => | příjmení = Kasík [144] => | jméno = Stanislav [145] => | titul = Nové symboly měst [146] => | periodikum = Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska [147] => | rok = 2002 [148] => | ročník = 11 [149] => | strany = 241 [150] => | issn = 1211-9172 [151] => }} [152] => [153] => == Pamětihodnosti města == [154] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v místní části Dubá|Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá}} [155] => Historické jádro města je [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].{{Citace monografie [156] => | příjmení = Novotná [157] => | jméno = Mgr Daniela [158] => | titul = Kokořínsko [159] => | vydavatel = Olympia a.s. [160] => | místo = Praha 1 [161] => | rok = 2004 [162] => | kapitola = Turistická část [163] => | strany = 23 [164] => | isbn = 80-7033-843-1 [165] => }} [166] => [167] => === Kostel Nalezení svatého Kříže === [168] => [[Soubor:Dubá kostel Nalezení sv. Kříže 4.jpg|náhled|Kostel Nalezení sv. Kříže]] [169] => [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Dubá)|Kostel Nalezení svatého Kříže]] byl postaven v letech [[1744]]–[[1760]] nákladem hraběte [[František Karel Rudolf Swéerts-Sporck|Františka Karla Sweert-Sporcka]] pravděpodobně architektem [[Anselmo Lurago|Anselmem Luragem]]. Barokní báně věží shořely při požáru v roce [[1845]] a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce [[1945]]. Zařízení je [[rokoko]]vé od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován „FB 1755“, obraz [[Nanebevzetí Panny Marie]] od F. J. Richtera z roku [[1729]] pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřině]], posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce [[1855]], sochy [[Svatý Václav|sv. Václava]] a [[Svatá Ludmila|sv. Ludmily]], které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] z roku [[1740]], přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku [[1736]]. [170] => [171] => === Sušárna chmele === [172] => {{Podrobně|Sušárna chmele (Dubá)}}[[Soubor:Sušárna chmele Dubá 2021 (16).jpg|náhled|vlevo|Sušárna chmele v Dubé]]Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny [[Chmel otáčivý|chmele]] na jižním okraji města Dubá je z roku [[1877]]. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku [[1877]] sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní [[Vidim]]i a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – [[1889]]. V roce [[1904]] získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku [[1924]] ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce [[1936]] odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci [[1943]] se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé. [173] => [174] => Po II. světové válce byla sušárna [[znárodnění|konfiskována]] a v únoru [[1950]] přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – [[brojler]]y. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v [[Anglie|Anglii]]. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží. [175] => [176] => Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého [[mor]]u v roce [[1680]], velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela. [177] => [178] => === Zámek Nový Berštejn === [179] => {{Podrobně|Nový Berštejn (zámek)}}[[Soubor:Sloup Dubá.jpg|náhled|Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí]] [180] => [181] => === Jiné městské památky === [182] => * [[Sloup Nejsvětější Trojice (Dubá)|Sloup Nejsvětější Trojice]] z roku [[1726]] na náměstí [183] => * [[Smírčí kříž]] zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici [184] => * Socha [[Svatý Florián|sv. Floriana]] u máchadla [185] => * Českobratrská modlitebna čp. 87 [186] => * [[Hotel Slávie (Dubá)|Hotel Slávie]] [187] => * Socha sv. Jana Nepomuckého z r. [[1740]] [188] => * [[Empír|Empírová]] [[Radnice (Dubá)|radnice]] z r. [[1851]] na náměstí [189] => * [[Sloup Nejsvětější Trojice (Dubá)|Sloup Nejsvětější Trojice]] [190] => * V ulicích Sadová a Jana Roháče z Dubé je [[Soubor 54 skalních sklípků (Dubá)|54 sklípků]] v navazujícím svahu vybudovaných v období 1839-1865. Sklípky byly zapsány mezi kulturní památky a městem jsou postupně opravovány.{{Citace elektronického periodika [191] => | autor = Zdeněk Kraus [192] => | titul = Dubá opraví další unikátní sklípky. Turisty tam nepustí [193] => | periodikum = Českolipský deník [194] => | datum vydání = 2014-01-22 [195] => | datum přístupu = 2014-01-22 [196] => | url = http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/duba-opravi-dalsi-unikatni-sklipky-turisty-tam-nepusti-20140122.html [197] => }} [198] => [199] => == Osobnosti == [200] => S Dubou je spojována řada osobností kulturního a veřejného života. [[Bohumil Kinský]], učitel z České Lípy, aktivní činitel [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], fotograf, historik a autor turistických průvodců, vydal v roce 1936 u příležitosti 100. výročí Máchova úmrtí svou nejobsáhlejší publikaci "Dubské Švýcarsko".{{Citace monografie [201] => | příjmení = Vojtíšková [202] => | jméno = Marie [203] => | příjmení2 = Vojtíšek [204] => | jméno2 = Břetislav [205] => | spoluautoři = et al. [206] => | titul = Dubá a okolí [207] => | vydání = [208] => | vydavatel = [209] => | místo = Praha [210] => | rok vydání = 1993 [211] => | počet stran = 40 [212] => | strany = 20–23 [213] => | isbn = [214] => }} V Dubé žila a působila spisovatelka [[Markéta Reichmannová-Bělská]] a profesorka [[Mia Visconti-Pollitzer]].{{Doplňte zdroj}} [215] => [216] => * [[Karel Hynek Mácha]] – básník několikrát procházel Dubou při svých cestách do [[Doksy|Doks]] a na hrady [[Houska (hrad)|Housku]] či [[Bezděz (hrad)|Bezděz]]. Z návštěv [[Starý Bernštejn|Starého]] a [[Nový Berštejn (zámek)|Nového Berštejna]] se dochovala Máchova perokresba a akvarel. Děj jeho [[Máj (Karel Hynek Mácha)|Máje]] byl inspirován událostí, k níž došlo v květnu 1774 u [[Rozprechtice|Rozprechtic]], kdy zde Ignác Schiffner zavraždil svého otce Antonína. [217] => [218] => [[Soubor:Nedamovská Dubá 2021 (3).jpg|náhled|Městská knihovna]] [219] => [220] => * [[Jiří Mahen]] – básník a spisovatel, vlastním jménem Antonín Vančura. Pocházel z Čáslavi, jeho otec po úpadku své živnosti působil 12 let v Dubé jako pomocník zdejšího kazatele [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a kolportér náboženské literatury. Jiří Mahen rok strávil v měšťanské škole v Dubé a později v době studií v Čáslavi do Dubé jezdil za otcem na prázdniny. Své vzpomínky promítl do statí "Knížka o českém charakteru" a "Mezi Němci", vztah k odkazu K. H. Máchy vyjádřil ve studii "Máchovská krajina". [221] => * [[Jiří Weil]] – po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] žil spisovatel ve svém domku ve [[Vrchovany|Vrchovanech]]. Od roku 1948 se stal tzv. kulturním patronem Dubska, organizoval kulturní život ve vesnicích, besedy a přednášky. Obraz zdejší krajiny zachytil ve svém díle "Harfeník" z roku 1958. [222] => * [[Marie Majerová]] – spisovatelka krátce působila na Dubsku jako kulturní patronka, téma zdejších přírodních krás se objevilo v některých jejích fejetonech a v povídce "Tři kamarádi". [223] => * Gustav Zvěřina – kazatel Jednoty bratrské, v Dubé působil v letech 1948 až 1980. V roce 1959 se podílel na obnově expozic místního muzea, které však bylo po roce 1960 zrušeno. Spolupracoval s českolipským okresním muzeem při mapování kulturních památek v Dubé a okolí a zpracování jejich soupisu. [224] => [225] => == Zajímavosti z okolí == [226] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá}} [227] => === Socha sv. Prokopa === [228] => Socha [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. Brzy po vraždě byl popraven [[Lámání kolem|vpletením do kola]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]]. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň ''[[Máj (Karel Hynek Mácha)|Máj]]'' [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]]. [229] => [230] => [[Soubor:Smírčí kříž v Dubé.jpg|náhled|vlevo|Zazděný smírčí kříž v Českolipské ulici v centru Dubé]] [231] => [232] => === Další místa === [233] => * [[Nový Berštejn (zámek)|Zámek Nový Berštejn]] je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen [[baroko|barokními]] přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18. století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19. století. [234] => * Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí v podezdívce plotu domu číslo 105 při hlavní silnici (ulice Českolipská) poblíž křižovatky s Dlouhou ulicí. [235] => * [[Velký beškovský vrch]] [236] => * Blízká zřícenina [[Chudý hrádek]] [237] => * jeskyně poustevníka a Boží hrob se sochou Krista, ke kterému vedla ze Studeného dolu [[Křížová cesta (Dubá)|křížová cesta]]. [238] => [239] => == Chráněné přírodní lokality == [240] => [[Soubor:Sklípky Sadová Dubá 2021 - detail.jpg|náhled|Památkově chráněné skalní sklípky v Sadové ulici]] [241] => Větší část městské zástavby Dubé s okolními vesnicemi leží na území [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko – Máchův kraj|Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj]], přesněji její jižně položené kokořínské části.{{Citace elektronické monografie [242] => | příjmení = [243] => | jméno = [244] => | korporace = Seznam [245] => | titul = CHKO Kokořínsko – Máchův kraj [246] => | url = https://mapy.cz/turisticka?x=14.5553955&y=50.5458996&z=11&source=area&id=59 [247] => | vydavatel = mapy.cz [248] => | místo = [249] => | datum vydání = [250] => | datum přístupu = 2020-10-09 [251] => }} Nachází se zde [[přírodní rezervace]] [[Mokřady horní Liběchovky]],{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.kokorinsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=2971 |datum přístupu=2007-09-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070927222629/http://www.kokorinsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=2971 |datum archivace=2007-09-27 }} v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]]. Na území Dubé částečně zasahuje svým jižním výběžkem v okolí [[Malý Vlhošť|Malého Vlhoště]] [[Vlhošť (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Vlhošť]]. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou dále [[přírodní památka|přírodní památky]] [[Martinské stěny]], [[Kamenný vrch u Křenova]] a [[Deštenské pastviny]].{{Citace monografie [252] => | příjmení = Modrý Ing. PhD [253] => | příjmení2 = Sýkorová RNDr [254] => | jméno = Martin [255] => | jméno2 = Jarmila [256] => | titul = Maloplošná chráněná území Libereckého kraje [257] => | vydavatel = Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství [258] => | místo = Liberec [259] => | rok = 2004 [260] => | strany = 13 a 17 [261] => | isbn = [262] => }} [263] => [264] => == Současnost == [265] => Dubá se profiluje jako výletní a turistické středisko. Je zde autokemp [[Nedamov]] na břehu Černého rybníka, v okolních vesnicích je několik penzionů (Nedamov, Horní Dubová Hora, Heřmánky). [[Naučná stezka Dubsko – Kokořínsko|Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko]], která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. Okolní krajina je protkána sítí turistických značených stezek a vedou odtud [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]] směrem na [[Mšeno]], [[Doksy]], [[Štětí]] či [[Holany]]. Dostupnost většiny okolních vesnic a osad veřejnou dopravou je o víkendu či o letních prázdninách velmi problematická, ve městě nenabízí své služby ani taxi. [266] => [267] => V létě 2014 se začalo se stavbou přeložky [[silnice I/9]] z Prahy na [[Česká Lípa|Českou Lípu]], vedoucí dosud středem města (zhruba 5000 vozidel za den, z toho tisíc nákladních). Přeložka je dlouhá 2922 metrů, se třemi mosty, náklady byly plánovány ve výši 440 milionů Kč bez DPH.{{Citace elektronického periodika [268] => | autor = Michael Polák [269] => | titul = Po deseti letech odkladů padlo rozhodnutí: Dubá bude mít obchvat [270] => | periodikum = Českolipský deník [271] => | datum vydání = 2013-07-16 [272] => | datum přístupu = 2013-07-17 [273] => | url = http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/po-deseti-letech-odkladu-padlo-rozhodnuti-duba-bude-mit-obchvat-20130716.html [274] => }}{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Silnice I/9, Dubá – obchvat. Informační leták.|url = http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/9489E8C8F18C69A5C12574DD004E2950/$file/s9-duba-obchvat.pdf|vydavatel = Ředitelství silnic a dálnic|místo = |datum vydání = květen 2015|datum přístupu = 2015-06-19|url archivu = https://web.archive.org/web/20150619174022/http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/9489E8C8F18C69A5C12574DD004E2950/$file/s9-duba-obchvat.pdf|datum archivace = 2015-06-19|nedostupné = ano}} [275] => [276] => === Společenský život === [277] => {{Aktualizovat po|20110101}} [278] => [279] => V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení: [280] => [[Soubor:Dubá, Dny evropského dědictví 2022 (2).jpg|náhled|Dny evropského dědictví v areálu sušárny chmele (září 2022)]] [281] => * TJ Slavoj Dubá – organizuje především kopanou a tenis. Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13 místě ve čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje.{{Citace periodika [282] => | autor = Radek Valenta [283] => | titul = Fotbalová I.B třída Liberecka [284] => | periodikum = Českolipský deník [285] => | odkaz na periodikum = [286] => | rok = 2011 [287] => | měsíc = červen [288] => | ročník = 18 [289] => | číslo = 22. června [290] => | strany = 16 [291] => | issn = 1214-8462 [292] => }} O rok později skončili fotbalisté v II. třídě okresního přeboru čtvrtí.{{Citace periodika [293] => | autor = [294] => | titul = Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží [295] => | periodikum = Českolipský deník [296] => | odkaz na periodikum = [297] => | rok = 2012 [298] => | měsíc = červen [299] => | ročník = 19 [300] => | číslo = 20. června [301] => | strany = 16 [302] => | issn = 1214-8462 [303] => }} [304] => [305] => * Sbor dobrovolných hasičů [306] => * Rybáři [307] => * Zahrádkáři [308] => * Chovatelé [309] => * ''Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací'' pořádá výstavy a příležitostně jiné kulturní akce [310] => * ''Bodlinky'' je název dětské skupiny, která podniká především ekologicky zaměřené akce [311] => [312] => Ve městě jsou k dispozici dva sály pro společenské akce – diskotéka v bývalém kině a sálek bývalého [[Svazarm]]u. Chátrající budovu hotelu Slavie s divadelním sálem muselo město vykoupit od správce konkurzní podstaty a od roku 2015 je objekt v rekonstrukci.{{Citace elektronické monografie [313] => | příjmení = [314] => | jméno = [315] => | titul = Hotel Slavie, Dubá [316] => | url = https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/1189-hotel-slavie-duba [317] => | vydavatel = [318] => | místo = [319] => | datum vydání = [320] => | datum přístupu = 2020-10-09 [321] => }} Od roku 2006 funguje ''Galerie Pošta'' a příležitostně výstavní prostor v bývalé šatlavě. V autokempu Nedamov se každoročně v polovině srpna pořádá [[jazz]]ový festival. Město vydává svůj měsíčník Dubáček a na internetu je jeho obdoba. V rámci [[Dny evropského dědictví|Dnů evropského dědictví]] je každoročně zpřístupněna historická [[Sušárna chmele (Dubá)|sušárna chmele]], kterou město rekonstruuje od roku 2017, a v jejím areálu se odehrává pestrý kulturní program.{{Citace elektronické monografie [322] => | titul = Dny evropského dědictví v Dubé u sušárny chmele [323] => | url = https://www.mestoduba.cz/aktuality/kulturni-kalendar/dny-evropskeho-dedictvi-v-dube-u-susarny-chmele-817cs.html [324] => | vydavatel = Městský úřad [325] => | místo = Dubá [326] => | datum vydání = 2022 [327] => | datum přístupu = 2022-09-12 [328] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220912055023/https://www.mestoduba.cz/aktuality/kulturni-kalendar/dny-evropskeho-dedictvi-v-dube-u-susarny-chmele-817cs.html [329] => | datum archivace = 2022-09-12 [330] => | nedostupné = ano [331] => }} [332] => [333] => == Partnerská města == [334] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Mirsk]], [[Polsko]]{{Citace elektronické monografie [335] => | příjmení = [336] => | jméno = [337] => | titul = Přeshraniční spolupráce s městem Mirsk [338] => | url = http://www.mestoduba.cz/mesto/preshranicni-spoluprace/ [339] => | vydavatel = Městský úřad Dubá [340] => | místo = Dubá [341] => | datum vydání = [342] => | datum přístupu = 2019-10-17 [343] => }} [344] => [345] => == Odkazy == [346] => === Reference === [347] => [348] => [349] => === Související články === [350] => * [[Seznam kulturních památek v Dubé]] [351] => * [[Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá]] [352] => [353] => === Externí odkazy === [354] => * {{Commonscat|Dubá}} [355] => * {{RÚIAN}} [356] => * {{Oficiální web}} [357] => * [http://netdubacek.euweb.cz/ Diskusní a informační server města Dubá] {{Wayback|url=http://netdubacek.euweb.cz/ |date=20210318130242 }} [358] => * [http://nedvezi-kokorinsko.webnode.cz/ Nedvězí na Kokořínsku (Dubá)] - www stránky o Nedvězí a jeho historii, přírodě a pamětihodnostech [359] => [360] => {{Město Dubá}} [361] => {{Okres Česká Lípa}} [362] => {{Autoritní data}} [363] => [364] => [[Kategorie:Dubá| ]] [365] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [366] => [[Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině]] [367] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [368] => [[Kategorie:Máchův kraj]] [369] => [[Kategorie:Podralsko]] [370] => [[Kategorie:Bývalá okresní města v Česku]] [371] => [[Kategorie:Obce v okrese Česká Lípa]] [372] => [[Kategorie:Města v okrese Česká Lípa]] [373] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj]] [] => )
good wiki

Dubá

Dubá je město v okrese Česká Lípa na jihozápadě Libereckého kraje, ležící 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Město se nachází na hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Doksy','Česká Lípa','Mšeno','Kostel Nalezení svatého Kříže (Dubá)','Nový Berštejn (zámek)','silnice I/9','Úštěk','Liberecký kraj','1945','Sloup Nejsvětější Trojice (Dubá)','1740','Radnice (Dubá)'

1740

1945

Doksy

Mšeno

Úštěk