Array ( [0] => 15498728 [id] => 15498728 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dubí [uri] => Dubí [3] => Dubi_CZ_kostel_Panny_Marie_092.jpg [img] => Dubi_CZ_kostel_Panny_Marie_092.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Teplicku}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => {{Infobox - česká obec [3] => | název = Dubí [4] => | status = město [5] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [6] => | NUTS3 = CZ042 [7] => | okres = Teplice [8] => | obec s rozšířenou působností = [[Teplice]] [9] => | pověřená obec = [[Teplice]] [10] => | země = [[Čechy]] [11] => | počet katastrálních území = 7 [12] => | PSČ = 417 01 až 417 32 [13] => | počet ZSJ = 17 [14] => | počet částí obce = 7 [15] => | adresa = Ruská 264
417 01 Dubí [16] => | starosta = Ing. Jiří Kašpar ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [17] => | starosta aktuální k = 2023}} [18] => '''Dubí''' ({{Vjazyce2|de|''Eichwald''}}) je město v severních [[Čechy|Čechách]], v [[okres Teplice|okrese Teplice]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Město leží v nadmořské výšce 389 metrů. [19] => [20] => Dubí je [[lázně|lázeňské]] město, které proslulo výrobou skla a porcelánu. Na přelomu tisíciletí bylo však město známé také kvůli vysoké koncentraci [[prostituce]] kolem silnice [[Evropská silnice E55|E55]] u česko-německých hranic. Nicméně po zprovoznění nové dálnice na [[Drážďany]] a podstatně nižšímu provozu došlo k útlumu tohoto negativního jevu. [21] => [22] => == Historie == [23] => [24] => === Starší dějiny === [25] => [[První písemná zmínka|První písemné zmínky]] o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci těžící [[cín]]. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí. [26] => [27] => V 16. století došlo k rozvoji osady a po mnoha změnách majitelů a sporech o její vlastnictví se stává součástí [[Teplice|teplického]] panství. Roku 1592 přikoupil [[Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova|Radslav Vchynský]] († 1619) od [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] další lesní pozemky, vybudoval velkou oboru. V té době snad byla založena i myslivna „Barvář“. Po roce 1634, kdy byl v Chebu spolu s [[Albrecht z Valdštejna|Valdštejnem]] zavražděn i Vilém Vchynský, majitel teplického panství, se toto dostalo do rukou rodu říšského maršálka Jana Jiřího Marka Clary-Aldringena. (Jeho potomci se zde udrželi až do května 1945, kdy uprchli před [[Rudá armáda|Rudou armádou]].) Po převzetí zdejšího panství budovali [[Clary-Aldringenové|Aldringenové]] ve mstišovské oboře šestiboký letohrádek dnes zvaný Dvojhradí – původně Tuppelburg. [28] => [29] => Přes Dubí a Cínovec do Drážďan vedla formanská cesta, kudy se do [[Sasko|Saska]] vozilo obilí, podél cesty byly staré mlýny. Městem se přehnala [[třicetiletá válka]], po které z původních 18 usedlostí zůstalo obydlených jen deset – což byla obvyklá situace po třicetiletém drancování a zabíjení. Později, v době [[Napoleonské války|napoleonských válek]] mělo Dubí již 64 domů a pracovalo devět vodních kol. Pracovala papírna, pily, mlýn na výrobu střelného prachu zničený výbuchem a mlýn – hamr (kovárna) na zpracování železa. Toto období připomíná pamětní kámen {{Cizojazyčně|de|''Franzosenstein''}} s německým nápisem: ''„Napoleon I, dne 30. 8. 1813 – zvrat v řadě jeho vítězství.“'' Nejstarší známou usedlostí v Dubí, již nedochovanou, byl ''Buschmühle'' rodiny Walterů, který stál již roku 1579. Příslušníci této rodiny vykonávali také funkci [[rychtář]]ů. (V 19. století byl přestavěn na závod na výrobu dřevité vlny.) [30] => [31] => == Devatenácté století == [32] => [[Soubor:Dubi-Theresienbad-2.jpg|vlevo|náhled|Tereziny lázně]] [33] => [[Soubor:Dubi-Porzellanbrunnen-1.jpg|vlevo|náhled|Porcelánová fontána v areálu dubské porcelánky]] [34] => [35] => === Lázně === [36] => Po napoleonských válkách, v souvislosti s velkým rozvojem teplického [[Lázně|lázeňství]] se stalo Dubí vyhledávaným výletním místem teplických lázeňských hostů. Patřil k nim po mnoho let například [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goethe]]. 1849–1851 byla vybudováno prodloužení silnice z Teplic přes Dubí na [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]]. Tím se dále zlepšilo spojení se sousedním Saskem. Budova nové školy byla postavena v roce 1853, vyučovalo se německy, české děti mohly docházet do [[Běhánky|Běhánek]]. Roku 1860 podnikatel Anton Tschinkel zkoumal možnosti výroby dubových sudů. Objekty {{Cizojazyčně|de|''Buschmühle''}} zakoupil Tschinkel v roce 1864 a vybudoval zde továrnu na [[siderolit]] a [[porcelán]]. (V roce 1932 shořela původní dřevěná mlýnská budova.) V roce 1862 také Tschinkel přestavil někdejší hostinec Diana na lázeňský objekt. Úředně přiřazeno k lázeňským místům bylo Dubí roku 1872. Roku 1877 Ing. Thomas Novák, stavitel moldavské železnice, uvedl do provozu Tereziny lázně, v místech bývalého Smrkového mlýna. Významnou událostí bylo dopravní propojení tramvajemi z Teplic. Trasa byla otevřena 14. října 1895. Byla v provozu až do přelomu ledna–února 1959. Poté, co Tereziny lázně v roce 1888 vyhořely, byl Ing. Novák nucen je odprodat – dostaly se do vlastnictví Clary-Aldringenů. [37] => [38] => === Kostel === [39] => Důležitým stavebním počinem bylo vybudování [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Dubí)|kostela Neposkvrněného početí Panny Marie]] z prostředků veřejné sbírky, doplněných rodinou Clary-Aldringen. Stavbu s přísnou sebekázní projektoval profesor Benátské umělecké akademie Pietro Bigaglia. Inspiroval se benátským kostelem [[Madonna dell'Orto]]. Stavba byla a je považována za místně exotický příklad italské gotiky. V době její realizace v letech 1896 až 1906 její tvůrci netušili, že pod povrchem vnitřního nádvoří teplického zámku jsou skryty základy podobné trojlodní baziliky, románské, vystavěné královnou [[Judita Durynská|Juditou]], matkou Přemysla Otakara I. Stavební zbytky byly odhaleny až při archeologickém výzkumu v 50. letech. [40] => [41] => === Uhlí === [42] => Rozhodují měrou ovlivnil život města rozvoj těžby [[Hnědé uhlí|hnědého uhlí]], na jehož slojích se město z velké části rozkládá. Těžba uhlí vyvolala potřebu výstavby železnic a navázal rozvoj [[Rudolfova huť|sklářského]] a keramického průmyslu. [43] => [44] => === Porcelán === [45] => [[Soubor:Dubi-Ruska-128.jpg|thumb|Městský úřad]] [46] => [[Soubor:Dubi-Bahnhof-2.jpg|thumb|[[Dubí (nádraží)|Nádraží]]]] [47] => [48] => Významnou kapitolou v životě města byla a je výroba porcelánu. V roce 1871 byla založena továrna na výrobu porcelánu – „Eichwalde Porzellan-und Ofenfabriken Bloch und Co.“. Později byla známá pod jménem „Eichwalder Porzellan-, Ofen- und Wandplattenfabriken Dr.Widera und Co., Kdt.Ges.“ Její rozsáhlý sortiment zahrnoval stolní nádobí, dekorativní předměty a obkládačky. [[Míšeň]]ská královská manufaktura prodala licenci na výrobu cibulového porcelánu (původní formy i dekor) firmě „Meissner Ofen- und Porzellanfabrik, vorm. Teichert, gegr. 1864“. Ta po spojení s firmou Bloch v Dubí zavedla výrobu [[Cibulák|cibuláku]] nejprve pod značkou Meissen s hvězdičkou provedenou jen v kontuře. Po druhé světové válce byla porcelánka v roce 1945 [[Znárodnění|znárodněna]] a později prošla dalšími organizačními a majetkovými změnami. V současné firmě „Český porcelán Dubí“ výroba „cibulového“ porcelánu tvoří důležitou část výrobního programu. Je tak možno v jistém smyslu hovořit o kontinuitě s míšeňskou tradicí. V původně samostatné obci Bystřice, nyní místní části Dubí, byla v roce 1911 firmou „Krautzberger,Mayer und Purkert G.m.b.H. Wistritz“ založena továrna na porcelán vyrábějící jídelní soubory a nápojové soupravy nebo dekorativní předměty malované po způsobu Kodaně šedomodrými pastelovými tóny. Zboží bylo značeno také K.M.P. nebo KAEMPE. [49] => [50] => Dubí bylo na přelomu 19. a 20. století součástí teplické aglomerace výroby keramiky a porcelánu nesporně světového významu, orientované silně proexportně. Zejména výrobky ovlivněné secesí ([[Secese|Jugendstill]]) jsou vyhledávaným objektem zájmu muzeí a sběratelů. Existuje záměr radnice, vybudovat a veřejnosti zpřístupnit v budově zrušeného kina expozici výrobků dubských porcelánek. V současnosti v Dubí působí Ateliér designu keramiky [[Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně|Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem]]. Velkým zájmem výtvarníků jsou provázena každoroční „hrnková sympozia“, která přinášejí výrazné výtvarné podněty v oblasti designu hrnku a zároveň zpětně korigují výtvarné pojetí z hlediska technologických možností průmyslové výroby. [51] => [52] => == Dvacáté století == [53] => Značné povodně roku 1897 s sebou přinesly značné množství stromů, kamení a bahna. Narušily koleje tramvajové dráhy Teplice – Dubí, poškodily mnoho domů, v ulicích vymetly hluboká koryta a usmrtily velké množství zvěře. V roce 1933 započala výstavba české školy. V letech 1938 až 1945 bylo Dubí přičleněno (v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]) k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. [54] => [55] => Obnovu české státnosti po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], zahájenou povstáním českého lidu umožnila vojenská akce [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V podvečer 8. května 1945 pronikli do Dubí dva průzkumníci – motocyklisté a za nimi tanková brigáda spěchající na pomoc Praze. Na českém území musely překonávat vojenský odpor kladený Němci i po všeobecné kapitulaci. V Teplicích a různých místech v okolí padlo na dvě stě rudoarmějců. [56] => [57] => Po válce bylo z města [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]] původní [[Sudetští Němci|německé obyvatelstvo]], které do té doby drtivě převažovalo. Došlo zde k takřka kompletní výměně obyvatelstva a město se nikdy nepodařilo dosídlit na předválečnou úroveň. [58] => [59] => Roku 1960 vzniklo město Dubí sloučením obcí Dubí, Pozorka a Horská Bystřice. K Dubí ještě patří Běhánky a Drahůnky. V pozdějších letech (1. července 1980) byly přičleněny obce Mstišov a Cínovec. Roku 1966 získalo Dubí statut lázeňského města. [60] => [61] => Sovětská vojska překročila hranici v prostoru Cínovce znovu v roce 1968, v noci na 21. srpna, kdy v 0.10 hodin mohutná uskupení vojensky [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|obsadila československé území]]. Hranice byly uzavřeny, celníci a pohraničníci internováni. Sovětští vojáci odzbrojili místní oddělení [[Veřejná bezpečnost|VB]], rozmístili se v místních lesích. Později byl v bohosudovských kasárnách (někdejším klášteře) dislokován jejich tankový pluk. [62] => [63] => == Současnost == [64] => Mohutný nárůst kamionové dopravy si vynutil v roce 2000 výstavbu infrastruktury hraničního přechodu na Cínovci. Po převedení dálkové kamionové dopravy na dálnici Praha–Drážďany s přechodem v Petrovicích byla trasa přes Dubí pro nákladní dopravu uzavřena. [65] => [66] => === Chronologie událostí === [67] => * cca 400 př. n. l. nálezy artefaktů dokazujících přítomnost Keltů a styk se středomořskými národy – Muzeum Teplice – výstava Keltové – fakta, která vydala voda. [68] => * 1494–1498 první zmínky o Dubí (krupské městské knihy) [69] => * 1579 postavena první dubská usedlost Buschmühle [70] => * 1592 založení obory ve [[Mstišov]]ě a postavení myslivny Barvář [71] => * 1652 postavení [[Sýpka|sýpky]] pro obilí na vývoz ve mstišovské oboře [72] => * 1783 u dubského horského rybníka založen železný hamr [73] => * 1849–1851 dobudována silnice Dubí–[[Cínovec (Dubí)|Cínovec]] [74] => * 1852 otevřena jednotřídka v soukromém domě [75] => * 1853 postavena škola [76] => * 1860 A. Tschinkel zakoupil pozemky a vystavěl vodoléčebný ústav Dianina lázeň (1862–1885) [77] => * 1864 A. Tschinkel zakoupil mlýn Buschmühle (mlýn v křoví, zarostlý mlýn) a na jeho pozemku zřídil továrnu na porcelán [78] => * 1871 založena porcelánka „Eichwalder Porzellan- und Ofenfabriken Bloch and Co.“ [79] => * 1875 zřízen poštovní úřad [80] => * 1877 otevřeny Tereziny lázně [81] => * 1879 postavena jednopatrová škola se třemi třídami [82] => * 1895 zahájen provoz elektrické dráhy [83] => * 1897 povodně [84] => * 1898 4. května položen základní kámen kostela [85] => * 1906 vysvěcení kostela [86] => * 1911 založena továrna na porcelán „Krautzberger, Mayer und Purkert G.m.B.H. Wistritz“, (K.M.P., KAEMPE) [87] => * 1926 automobilové závody Dubí-Cínovec (vítěz [[Eliška Junková]]) [88] => * 1933 otevřena nová budova české školy [89] => * 1945-1946 vysídlení původního německého obyvatelstva [90] => * 1946 mohutný požár v lázních [91] => * 1950 znovuotevření lázní po rekonstrukci [92] => * 1956 oslavy 50. výročí trvání kostela [93] => * 1958 otevřen hraniční přechod na Cínovci [94] => * 1960 připojení [[Bystřice (Dubí)|Bystřice]], [[Běhánky|Běhánek]], [[Drahůnky|Drahůnek]] a [[Pozorka (Dubí)|Pozorky]] [95] => * 1966 Dubí získává status [[lázeň]]ského města [96] => * 1973 dokončení stavby Domova důchodců Na Výšině [97] => * 1980 administrativní připojení Cínovce a Mstišova [98] => * 1994 Český porcelán si připomíná 130. výročí založení [99] => * 2002 [[Povodeň v Česku (2002)|povodně]] [100] => [101] => == Obyvatelstvo == [102] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [103] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Dubí{{Citace monografie [104] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [105] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [106] => | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 410, 411 | isbn = 80-250-1310-3 }}{{Citace monografie [107] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [108] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [109] => | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 314 | isbn = 978-80-250-2394-5 }} [110] => |- [111] => ! [112] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [113] => |- style="white-space:nowrap" [114] => ! align="left" | Obyvatelé [115] => | 957 || 1 746 || 2 804 || 4 423 || 4 430 || 4 163 || 4 411 || 2 646 || 3 788 || 3 274 || 3 900 || 3 681 || 3 675 || 3 642 || 3 358 [116] => |- style="white-space:nowrap" [117] => ! align="left" | Domy [118] => | 137 || 189 || 230 || 296 || 311 || 316 || 357 || 359 || 1 240 || 443 || 457 || 497 || 503 || 530 || 534 [119] => |- style="white-space:nowrap" [120] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí [[Běhánky]], [[Bystřice (Dubí)|Bystřice]], [[Drahůnky]] a [[Pozorka (Dubí)|Pozorka]].}} [121] => |} [122] => [123] => == Městská správa == [124] => === Části města === [125] => * [[Běhánky]] [126] => * [[Bystřice (Dubí)|Bystřice]] [127] => * [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]] [128] => * [[Drahůnky]] [129] => * '''Dubí''' [130] => * [[Mstišov]] [131] => * [[Pozorka (Dubí)|Pozorka]] [132] => [133] => === Městské symboly === [134] => Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 4. června 1998. [135] => [136] => == Pamětihodnosti == [137] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Dubí}} [138] => [[Soubor:Dubi-Tovarni-Kaple-1.jpg|thumb|upright|Kaple v Tovární ulici]] [139] => * [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Dubí)|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]]. Kostel, roku 1898 vystavěný podle kostela [[Madonna dell'Orto]] v [[Benátky|Benátkách]], stojí v horní části obce při silnici na [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]]. Ve vysoké boční jižní věži se nachází zvon z roku 1925 od [[Pernerové|Rudolfa Pernera]]. V prvním patře věže je volně uložen malý litinový zvon z roku 1919 s nečitelným nápisem. [140] => * [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Cínovec)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] na Cínovci. Barokní kostel vystavěný mezi lety 1729 až 1732. [141] => * Kaple v Pozorce. Na návsi v obci mimo hlavní silnici stojí kaple s vysokou věží, v níž se nachází malý zvon. [142] => * Kaple sv. Eustacha v Mstišově. Kaple z roku 1707 stojí na návsi v obci. V zadní věžičce se nachází litinový zvon úlovitého tvaru. [143] => * V budově [[Dubí (nádraží)|nádraží v Dubí]] se nachází soukromé železniční muzeum. Jde o [[Úvrať (doprava)|úvraťové nádraží]], součást [[Moldavská horská dráha|Moldavské horské dráhy]], na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi [[Most (město)|Mostem]] a saským [[Freiberg]]em. [144] => [145] => == Osobnosti == [146] => * [[Gustav Brecher]] (1879–1940), dirigent [147] => * [[Václav Draxl]] (1874-1939), [[Československo|československý]] politik a meziválečný poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národního shromáždění]] [148] => * [[František Gregor Emmert]] (1940-2015), hudební skladatel [149] => * [[Volkmar Gabert]] (1923–2003), německý sociálně demokratický politik a poslanec [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]] [150] => * [[Christian Lagler]] (1668-1741), stavitel [151] => * Rudolf Hänsel (1920-2018), farmakolog a profesor farmakognozie [152] => * [[Rudolf Mader]] (1943-2021), fotbalista [153] => * [[Eduard Joseph Machaczek]] (1815-1893), římskokatolický duchovní a publicista, narodil se v Cínovci [154] => * [[Carl Oskar Renner]] (1908–1998), bavorský spisovatel [155] => * [[Horst Seemann]] (1937-2000), filmový herec, scenárista a skladatel [156] => * [[Oldřich Šváb]] (1944-2020), fotbalista a trenér [157] => * [[Max Tandler]] (1895-1982), krušnohorský básník [158] => * [[František Weigend]] (* 1951), fotbalista [159] => * [[Horymír Zelenka]] (1931-1992), básník a malíř [160] => [161] => == Partnerská města == [162] => * {{Flagicon|Německo}} [[Altenberg]], [[Německo]] [163] => * {{Flagicon|Německo}} [[Arnstadt]], [[Německo]] [164] => * {{Flagicon|Německo}} [[Bannewitz]], [[Německo]] [165] => [166] => == Odkazy == [167] => [168] => === Reference === [169] => [170] => {{Citace elektronické monografie [171] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [172] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [173] => | datum přístupu = 2022-04-18 [174] => }} [175] => {{Citace elektronické monografie [176] => | titul = Udělené symboly – Dubí [177] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5061 [178] => | datum vydání = 1998-06-04 [179] => | datum přístupu = 2022-06-09 [180] => }} [181] => [182] => [183] => === Externí odkazy === [184] => * {{Commonscat}} [185] => * {{Otto|heslo=Dubí}} [186] => * {{Oficiální web}} [187] => * {{RÚIAN}} [188] => * [https://www.facebook.com/groups/MestoDubi/ Staré fotografie Dubí] [189] => [190] => {{Části české obce}} [191] => {{Okres Teplice}} [192] => {{Autoritní data}} [193] => {{Portály|Česko|Geografie}} [194] => [195] => [[Kategorie:Dubí| ]] [196] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [197] => [[Kategorie:Obce v okrese Teplice]] [198] => [[Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi]] [199] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [200] => [[Kategorie:Lázně v Ústeckém kraji]] [201] => [[Kategorie:Mikroregion Cínovec]] [202] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [203] => [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]] [204] => [[Kategorie:Města v okrese Teplice]] [205] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Labe]] [206] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [] => )
good wiki

Dubí

Dubí je město v severních Čechách, v okrese Teplice, v Ústeckém kraji. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Běhánky','Cínovec (Dubí)','Teplice','Německo','Bystřice (Dubí)','Drahůnky','Pozorka (Dubí)','Čechy','Mstišov','Ústecký kraj','Madonna dell\'Orto','Rudá armáda'

Běhánky

Čechy

Drahůnky

Mstišov

Německo

Teplice