Array ( [0] => 15494674 [id] => 15494674 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dudy [uri] => Dudy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Dudy jsou dechové nástroje, které patří do skupiny dřevěných dechových nástrojů. Jsou to velmi populární nástroje v tradiční české hudbě a jsou hojně používány v lidových kapelách a orchestrech. Dudy se skládají z několika dílů, včetně dstory, bočnice, řeziva, roury a píšťaly. Dudy se hrají za pomocí balónek, které jsou umístěny mezi řezivem a píšťalou. Když hráč zakladá do balónku a vytváří tlak, pohybují se píšťalou a vytvářejí zvuk. Existuje několik druhů dud, včetně klasických českých dud, hornických dud, valašských dud a mnoha dalších. Každý druh má své specifické vlastnosti a hlasitost. Dudoví hráči jsou obvykle schopni hrát různé melodie a melodie během jednoho dechového nátahu. V současné době jsou dudy stále více populární v České republice i ve světě, a to zejména díky obnově zájmu o tradiční a folklórní hudbu. Výroba a hra na dudy je považována za důležitou kulturní činnost, která pomáhá udržovat a šířit českou hudební tradici. [oai] => Dudy jsou dechové nástroje, které patří do skupiny dřevěných dechových nástrojů. Jsou to velmi populární nástroje v tradiční české hudbě a jsou hojně používány v lidových kapelách a orchestrech. Dudy se skládají z několika dílů, včetně dstory, bočnice, řeziva, roury a píšťaly. Dudy se hrají za pomocí balónek, které jsou umístěny mezi řezivem a píšťalou. Když hráč zakladá do balónku a vytváří tlak, pohybují se píšťalou a vytvářejí zvuk. Existuje několik druhů dud, včetně klasických českých dud, hornických dud, valašských dud a mnoha dalších. Každý druh má své specifické vlastnosti a hlasitost. Dudoví hráči jsou obvykle schopni hrát různé melodie a melodie během jednoho dechového nátahu. V současné době jsou dudy stále více populární v České republice i ve světě, a to zejména díky obnově zájmu o tradiční a folklórní hudbu. Výroba a hra na dudy je považována za důležitou kulturní činnost, která pomáhá udržovat a šířit českou hudební tradici. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => [[Soubor:Bagpipe simple type.jpg|náhled|upright|Dudy]] [2] => '''Dudy''', na [[Morava|Moravě]] '''gajdy''', na [[Chodsko|Chodsku]] též '''pukl''' jsou prastarý lidový [[hudební nástroj]], užívaný již v [[Starověké Řecko|antickém Řecku]]. V českých zemích se pro ně kromě uvedených užívaly názvy bukl, bzikalky, hrkavky, [3] => kejdy, kor, kořec, kozice, kozlik, moldánky aj.SKALICKÝ, Petr. Pojmenování dud ve světě. In: ''Dudy.eu'' [online]. 2007–2010 [cit. 20. 2. 2023]. Dostupné z: https://www.dudy.eu/dudy-eu/dudy-eu-pojmenovani-dud-ve-svete.php [4] => [5] => Dudy byly původně jednoduchým dechovým nástrojem, který pravděpodobně vznikl již před 4000 lety v [[Egypt]]ě a v [[Jihozápadní Asie|přední Asii]]. Odtud se postupně šířily s pastýři a především s četnými arabsko-tureckými nájezdy do [[Evropa|Evropy]], kde se rozšířily a kde vznikaly různé druhy dud – různé národy si dudy různě upravovaly a mají pro ně vlastní pojmenování. První zmínka o dudách v českých zemích pochází ze [[Zbraslavská kronika|Zbraslavské kroniky]] (1335-1339). [6] => [[Soubor:Modern huemmelchen.jpg|náhled|vlevo|upright|Moderní Hümmelchen]] [7] => [8] => Dudy jsou [[aerofon]]. Funkce nástroje je založena na pumpování vzduchu, a to buď dofukovaném ústy, nebo koženým [[měch]]em umístěným v podpaží hudebníka do zásobního koženého [[měch]]u pod rukou na opačné straně těla. Na dofukování ústy jsou založeny například galicijské gaity nebo skotské [[Skotské dudy|Great Highland bagpipe]], v Česku známé jako „skotské dudy“ – pravděpodobně proto, že jsou ze skotských dud nejznámější. Na dofukování měchem jsou založeny dudy z českých zemí a například irské loketní dudy a skotské [[Border pipes]] a [[Smallpipes]]. [9] => [10] => V českých zemích je zásobní měch dud umístěn pod pravou dudákovou rukou (opačně než na ostrovech). Z měchu proudí vzduch do píšťaly s otvory. Proudí přes strojek nazývaný piskor, s jedním nebo více plátky. Rozechvíváním plátků vzniká zvuk. [[Tón]] je tvořen odkrýváním jednoho nebo více otvorů píšťaly prsty. [11] => [12] => Při hře na dudy se v českých zemích užívá tzv. uzavřený prstoklad, odkrývá se vždy jen jeden otvor píšťaly (na rozdíl od většiny dud odjinud a dechových nástrojů). Dudy jsou nejčastěji laděny v [[tónina|tónině]] Es dur, často v tónině C dur, a to více na Moravě než v Čechách. [13] => [14] => Zvuk dud je mečivý a na přední píšťale, tzv. předničce (chanter, melodická píšťala) hrají dudy českých zemí pouze na osm tónů, což dodává jejich hře jednotvárnosti. Malý rozsah osmi devíti tónů je poměrně běžný, ale jsou i výjimky, např. rozsah irských dud je dvě a půl oktávy včetně všech půltónů. [15] => [16] => Zvláštním rysem je přítomnost jedné nebo více zadních píšťal (tzv. borduny, huky, příp. drony), které nepřetržitě hrají stále jeden o dvě oktávy hlubší tón, který se kombinuje s proměnlivými tóny na přední píšťale. [17] => [18] => Irské dudy mají na rozdíl od ostatních ještě další tzv. regulátory – tři píšťaly s dvouplátkovým strojkem k hraní doprovodu. Ovládají se klapkami, převážně pravým zápěstím. [19] => [20] => Dudy většinou nemají rovnoměrně temperované ladění, nejčastěji je použito [[Čisté ladění|přirozené ladění]]. Tím zadní píšťaly ladí k přední píšťale bez ohledu na hraný tón, ale může to působit potíže při hře společně s nástrojem laděným v temperovaném ladění. [21] => Nebývá častý ani komorní tón A = 440 Hz, např. skotské Great Highland Bagpipes mají komorní tón nejčastěji mezi 470 Hz a 480 Hz. Dudáci hrající s orchestrem obvykle podladí na A = 466,16 Hz (čemuž odpovídá tón B při A = 440 Hz), čímž se v moderním pojetí dá o těchto skotských dudách uvažovat jako o transponujícím nástroji, pro ostatní hrající tóny z Es dur, přestože se ve skutečnosti jedná o mixolydické A. [22] => [23] => Dudy mají stále své ctitele. Nejvíce je v českých zemích proslavili dudáci ze Strakonicka a Chodska. V [[Česko|Česku]] existuje několik kvalitních lidových souborů a ve [[Strakonice|Strakonicích]] se pořádá jednou za dva roky významný [[Mezinárodní dudácký festival]]. [24] => [25] => '''Dudy v Srbsku'''
[26] => Vědecká pracovnice a ředitelka Etnografického ústavu [[Srbská akademie věd a umění|Srbské akademie věd a umění (SANU)]] prof. dr. Dragana Radojičić, Ph.D., a tamní vědecká pracovnice Dr. Miroslava Lukić Krstanović, Ph.D., uvádějí, že skutečnost, že se na [[Balkán]]ě i dnes vyrábějí primitivní typy dud, na jaké v dávných dobách hráli naši předkové, je pravou cenností. Hra na dudy se udržela nejvíce v [[Zaječar]]u, [[Pančevo|Pančevu]], [[Kikinda|Kikindě]], [[Svrljig]]u a [[Lebane|Lebani]], takže zvuky tradičního nástroje lze dosud slyšet při vesnických slavnostech, „''čímž se zachovává bohatství srbského nehmotného [[Kulturní dědictví|kulturního dědictví]] mnoha generací.''“RADOJIČIĆ, Dragana a LUKIĆ KRSTANOVIĆ, Miroslava. Vytváření nehmotného kulturního dědictví v Srbsku. ''Národopisná revue.'' 2015, roč. 25, č. 3, s. 302. ISSN 0862-8351. Přístup také z: https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/04/r3-2015.pdf [27] => [28] => [[Etnografie|Etnografky]] dále uvádějí: „''Existuje několik typů dud, které se v těchto oblastech vyrábějí. Nejznámější je bezesporu jihomoravsko-makedonský typ, charakteristický pro oblast od okolí [[Niš]]e až na jih [[Makedonie]]. Vedle tohoto typu se můžeme setkat i se svrljižskými, erskými, banátskými nebo mokrinskými a vojvodinskými dudami. Liší se v metodě výroby, v částech, z kterých se skládají, ale i ve způsobu, jak se na ně hraje. Dudy se skládají z několika prvků: melodické neboli přední píšťaly (gajdenica), tj. části, která vytváří zvuk a která se nejčastěji vyrábí ze [[zimostráz]]u, [[šeřík]]u, [[dřín]]u nebo švestky, dále ze strojku neboli piskoru (pisak), na němž z větší části záleží naladění dud, potom [[měch]]u (mešina), který se vyrábí z vysušené kůzlečí nebo jehněčí kůže, dále z plátků (glavčina nebo prsteni) a z bordunové píšťaly (prdalo), tedy dlouhé zadní píšťaly, která vytváří hluboký tón. Celý nástroj se maže [[Lůj|lojem]] nebo [[vosk]]em, jen měch vepřovým sádlem, aby se zachoval v co nejlepším stavu.''“ [29] => [30] => == Odkazy == [31] => === Reference === [32] => [33] => === Literatura === [34] => * ČÍP, Pavel a KLAPKA, Rudolf F. ''Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: nástin historie, rozšíření, návod na výrobu a malá škola hry na tento tradiční nástroj = Dudelsäcke in Böhmen, Mähren und Schlesien: Einführung in die Geschichte, Verbreitung und Anleitung zur Selbstbau sowie eine kurze Schule des Spielens.'' Brno: Salve Regina, 2006. 223 s., 1 CD. ISBN 80-902332-5-2. [Kniha nadšenců milujících a propagujících dudy obsahuje četné ikonografické materiály a bohatou textovou část s nástinem historie, návod na výrobu dud, malou školu hry a báchorky i skutečné příběhy vztahující se k dudám. Autoři se snaží poskytnout zájemcům o výrobu vlastního nástroje vodítko ke získání vědomostí a dovedností jak v technickém, tak historicko-muzikologickém směru a oslovit i náhodné zájemce o tento nástroj, v nichž mohou dřímat schopnosti užitečné pro záchranu dud a dudáctví obecně. Český text doprovází německý překlad. CD s vybranými dudáckými skupinami a sólisty z Čech, Moravy i Slezska + technická dokumentace v Adobe Acrobat (PDF).] [35] => * ČÍP, Pavel a REŽNÝ, Josef. ''České dudy: výroba, zdobení, ladění.'' Rožnov pod Radhoštěm: Blok, 1991. 46 s. [36] => * ETNOLOGICKÝ ÚSTAV. ''Dudy a dudácká muzika 1909.'' Praha: Tyllner, Lubomír, 2001. Textová a obr. část 138 s., 1 CD. Nejstarší zvukové záznamy lidové hudby v Čechách, sv. 1. ISBN 80-85010-40-2. [37] => * FIBICH, Ondřej. ''Obří dudy: stará legenda ze Strakonic.'' Strakonice: Antikvariát, Hrad, 2000. [4] s. [Vlastní: Městská knihovna Strakonice a Knihovna města Hradce Králové.] [38] => * KOLÁŘ, Arnošt. ''Dudy: stručné pojednání o dudách, dudácích a dudácké muzice.'' [Česko], 1958. 26 listů strojopisu. [] [39] => * LUGHOFER, Rudolf et al. ''Grenzenlos – die Wiederkehr des Dudelsacks: Gedanken und Fakten über ein europäisches Instrument = Bez hranic – aneb návrat dud: úvahy a fakta o jednom evropském hudebním nástroji.'' Weitra: Bibliothek der Provinz, [2014]. 275 s. Literatur, Kunst und Musikalien. ISBN 978-3-99028-407-0. [40] => * MARKL, Jaroslav. ''Dudy a dudáci: o jihočeských písních a lidové hudbě.'' 1. vyd. České Budějovice: Krajské nakladatelství, 1962. 98 s., 1 mikrodeska. [Práce pojednává o jihočeských lidových písních a zdůrazňuje jejich dudácký sloh, dále o dudácké hudbě a o blatském dudáku [[František Kopšík|Františku KOPŠÍKOVI]], jednom z mála, o jejichž životě a umění se dochovalo dostatek pramenů. Výklady jsou blíže objasněny četnými notovými doklady a ke kapitole o [[František Kopšík|Kopšíkovi]] připojuje zápis písní, které u něho zachytil sběratel Č. Holas, a přepisy [[fonograf]]ických zápisů Kopšíkových dudáckých variací, jež r. 1909 natočil [[Otakar Zich]].] [41] => * MARKL, Jaroslav. ''Dudy v české národní tradici.'' Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1974. 53 s. [42] => * MATTHEW, Donald. ''Svět středověké Evropy: kulturní atlas.'' Překlad Kateřina Přádová a Věra Kotábová. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1996. 240 s. Kulturní atlasy; sv. 7. ISBN 80-7176-374-8. [43] => * MUZEUM STŘEDNÍHO POOTAVÍ. ''Dudácká dílna: 3. dudácká dílna Strakonice 1990, Krajské kult. středisko Čes. Budějovice, Muzeum stř. Pootaví Strakonice: Sborník příspěvků.'' Čes. Budějovice: Krajské kulturní středisko, 1990. 93 s. [44] => * RADOJIČIĆ, Dragana a LUKIĆ KRSTANOVIĆ, Miroslava. Vytváření nehmotného kulturního dědictví v Srbsku. ''Národopisná revue.'' 2015, roč. 25, č. 3, s. 297–306. ISSN 0862-8351. Přístup také z: https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/04/r3-2015.pdf [45] => * [[Josef Režný|REŽNÝ, Josef]]. ''5000 let s dudami.'' 2., uprav. vyd. Strakonice: Městské kulturní středisko ve Strakonicích, 2012. 269 s. ISBN 978-80-260-2572-6. [46] => * REŽNÝ, Josef. Středoevropská dudácká zóna. ''Český lid.'' 1992, roč. 79, č. 1, s. 37–46. ISSN 0009-0794. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:d67cff93-4611-11e1-1586-001143e3f55c [47] => * REŽNÝ, Josef. ''Po stopách dudáků na Chebsku.'' 1. vyd. Cheb: Chebské muzeum, 1992. 156 s. ISBN 80-85018-04-7. [48] => * REŽNÝ, Josef. ''Škola hry na české dudy. 1.'' 1. vyd. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1981. 75 s. [49] => * [[Josef Režný|REŽNÝ, Josef]]. ''Škola hry na české dudy. 2.'' [Noty.] 1. vyd. České Budějovice: Krajské kulturní středisko, ©1981, s. 78–135. [50] => * ROUT, Václav. Historie vývoje dud… převážně (ale nejen) na Britských ostrovech. In: ''Dudy.eu'' [online]. 2007–2010 [cit. 20. 2. 2023]. Dostupné z: https://www.dudy.eu/dudy-eu/dudy-eu-historie-rout.php [51] => * SKALICKÝ, Petr. Irské loketní dudy. In: ''Dudy.eu'' [online]. 2007–2010 [cit. 20. 2. 2023]. Dostupné z: https://www.dudy.eu/dudy-eu/dudy-eu-uilleann-pipes.php [52] => * SKALICKÝ, Petr; KOLÁŘ, Arnošt a VAVÁČEK, Míla. Pojmenování dud ve světě. In: ''Dudy.eu'' [online]. 2007–2010 [cit. 20. 2. 2023]. Dostupné z: https://www.dudy.eu/dudy-eu/dudy-eu-pojmenovani-dud-ve-svete.php [53] => * SKALICKÝ, Petr. Popis dud. In: ''Dudy.eu'' [online]. 2007–2010 [cit. 20. 2. 2023]. Dostupné z: https://www.dudy.eu/dudy-eu/dudy-eu-popis-dud.php [54] => * ZÍBRT, Čeněk. ''Hrály dudy…: dějiny starodávné selské muziky české.'' Praha: Českoslovanská akciová tiskárna, 1917. 96 s. [Texty českého folkloristy k dějinám české hudby a etnomuzikologii jsou věnovány lidové hudbě, tanci a zejména dudám v pramenech přibližně od vrcholného středověku do 19. stol. S výběrovou ikonografií a texty k písním.] Dostupné také z: http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:1a683260-b88b-11e6-88f6-005056827e52 [55] => [56] => === Související články === [57] => * [[Skotské dudy]] [58] => [59] => === Externí odkazy === [60] => * [https://www.gajdoszvalasska.cz/gajdoszvalasska/Gajdy.html gajdy na stránkách Petra Sovjáka z Neobuze] [61] => * {{Wikislovník|heslo=dudy}} [62] => * {{Commonscat|Bagpipes}} [63] => {{Pahýl}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => {{Portály|Hudba}} [66] => [67] => [[Kategorie:Dudy| ]] [] => )
good wiki

Dudy

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'měch','František Kopšík','Skotské dudy','Kulturní dědictví','Kikinda','Česko','Svrljig','Pančevo','Balkán','Jihozápadní Asie','tónina','fonograf'

Balkán

Česko

Fonograf

Fonograf je český hudební nástroj, který slouží k nahrávání zvuku na fonografickou pásku.

Kikinda

Měch

Pančevo

Svrljig

Tónina