Array ( [0] => 15491049 [id] => 15491049 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Duha [uri] => Duha [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=optickém úkazu}} [1] => [[Soubor:WhereRainbowRises.jpg|náhled|Konec duhy]] [2] => [[Soubor:Double-alaskan-rainbow.jpg|náhled|Dvojitá duha]] [3] => '''Duha''' je [[fotometeor]] (optický úkaz), projevující se jako skupina soustředných barevných oblouků, které vznikají [[lom světla|lomem]] a vnitřním odrazem [[Slunce|slunečního]] nebo [[Měsíc|měsíčního]] světla na vodních kapkách v [[Atmosféra Země|atmosféře]].{{Citace monografie | příjmení = Kobzová | jméno = Eva | titul = Počasí | vydavatel = Rubico | místo = Olomouc | rok = 1998 | isbn = 80-85839-26-1 | kapitola = | strany = 188}} Podobný úkaz může vzniknout i v drobných [[led]]ových [[krystal]]ech v atmosféře. [4] => [5] => == Podstata vzniku == [6] => [[Soubor:Rainbow1.svg|náhled|vlevo|[[rozklad světla|Rozklad]], [[lom světla|lom]] a jeden vnitřní [[odraz světla|odraz]] [[světelný paprsek|paprsku světla]] v [[kapka|kapce]] [[voda|vody]] vedoucí ke vzniku duhy|195x195pixelů]] [7] => [8] => Za [[déšť|deště]] nebo [[mlha|mlhy]] prochází světlo každou jednotlivou [[kapka|kapkou]]. Protože má [[voda]] větší [[index lomu]] než [[vzduch]], [[světlo]] se v ní [[lom světla|láme]]. Index lomu je různý pro různé [[vlnová délka|vlnové délky]] světla a [[povrch (fyzika)|povrch]] kapky má tvar [[koule]]. Světlo se tedy na okrajích dešťových kapek [[rozklad světla|rozkládá]] na jednotlivé [[barva|barevné]] složky, které se odrážejí na vnitřní stěně a opouštějí pod různými úhly kapku. Kapky, které jsou ve stejné [[úhel|úhlové]] [[vzdálenost]]i od zdroje světla (Slunce či Měsíce), se pak jeví, jako by měly stejnou barvu. Proto má duha tvar kruhu, případně jeho části. [9] => [10] => Vztah mezi [[úhel dopadu|úhlem dopadu]], [[úhel lomu|úhlem lomu]], [[index lomu|indexem lomu]] [[optické prostředí|optického prostředí]] a [[fázová rychlost|rychlosti]] šíření [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] ([[světlo|světla]]) vyjadřuje [[Snellův zákon]]. [11] => == Výzkum duhy == [12] => [[Aristoteles]] usoudil, že duha vzniká odrazem světla ve vodních kapkách. K podobnému závěru dospěl i [[Seneca|Lucius Annaeus Seneca]], který navíc upozornil na podobnost s jevem, kdy světlo prochází skrz skleněný hranol. Vědecky se duhu pokusil popsat slavný filosof [[Roger Bacon]], který ale nedokázal vysvětlil její podstatu, pouze se mu podařilo určit úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky. O popis se neúspěšně pokusil i [[René Descartes]] v letech 1635–1637. První dochovaný vědecký popis podobající se dnešnímu vysvětlení pochází z roku 1611 ze spisu italského matematika Francesca Maurolyca. Největší zásluhu na vysvětlení duhy má v 17. století český fyzik a lékař [[Jan Marcus Marci]], který ve spise ''Thaumantias, liber de arcu coelesti'' správně vysvětlil podstatu duhy lomem paprsků a dokázal jej experimentem s rozkladem světla na hranolu. Později ke stejnému závěru dospěl i [[Isaac Newton]], který navíc dokázal rozložený paprsek znovu spojit do bílého světla.{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Ottův slovník naučný VIII | vydavatel = | místo = | rok = | isbn = | kapitola = | strany = 119}}{{Citace monografie | příjmení = Burroughs [13] => | jméno = William J. | titul = Počasí | vydavatel = Svojtka & Co. | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = 80-7237-005-7 | kapitola = | strany = 256–257}}{{Citace periodika [14] => | příjmení = Corradi [15] => | jméno = Massimo [16] => | titul = A short history of the rainbow [17] => | periodikum = Lettera Matematica [18] => | datum vydání = 2016-03 [19] => | ročník = 4 [20] => | číslo = 1 [21] => | strany = 49–57 [22] => | issn = 2281-6917 [23] => | doi = 10.1007/s40329-016-0127-3 [24] => | jazyk = en [25] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s40329-016-0127-3 [26] => | datum přístupu = 2020-08-14 [27] => }}{{Citát v rámečku|Každý člověk si očima vybírá svou duhu. Duha je subjektivní ''vjem'' objektivní skutečnosti, která vůbec ''není'' duhou.|[[James Jeans]]|Nové základy přírodovědy{{Citace monografie [28] => | příjmení = Jeans [29] => | jméno = James [30] => | titul = Nové základy přírodovědy [31] => | vydání = 1 [32] => | vydavatel = Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství [33] => | místo = Praha [34] => | rok vydání = 1937 [35] => | počet stran = 240 [36] => | strany = 8 [37] => }}}} [38] => == Vlastnosti duhy == [39] => Velikost oblouku závisí na výšce slunce nad obzorem a výšce pozorovatele – pokud je slunce právě na [[horizont]]u, duha bude tvořit půlkruh; pokud je pozorovatel např. v balónu, může někdy spatřit duhu i jako celý uzavřený kruh. Duha je tím zřetelnější, čím větší jsou dešťové kapky. Úhlový poloměr duhy je přibližně 40°–42°. a fialové zbarvení je uvnitř kruhu, červené vně. [40] => [41] => === Dvojitá duha === [42] => [[Soubor:Double-Rainbow.jpg|náhled|Dvojitá duha s temným Alexandrovým pásem]] [43] => [[Soubor:Triple Rainbow (7788896284).jpg|náhled|Trojitá duha]] [44] => V dešťové kapce může dojít nejen k jednomu, ale k více odrazům světelného paprsku. [45] => [46] => Při dvou vnitřních odrazech lze pozorovat druhou, tzv. '''sekundární duhu''' neboli '''vedlejší duhu'''. Hovoří se také o '''dvojité duze'''. Sekundární duha se objevuje nad první duhou (která se pak označuje jako '''primární''' nebo '''hlavní'''), tzn. má větší úhlový poloměr než primární duha (asi 50°–54°), a posloupnost barev v sekundární duze je opačná než v duze primární. Sekundární duha bývá také obvykle výrazně slabší než primární duha. [47] => [48] => Za vhodných podmínek lze pozorovat také třetí, tzv. '''terciární duhu'''. Hovoří se pak o '''trojité duze'''. Terciární duha má větší úhlový poloměr než sekundární duha. Terciární duha bývá ještě méně výrazná než sekundární duha. Vyskytuje se v úhlové vzdálenosti přibližně 39°–43° kolem Slunce, takže i při vhodných podmínkách je značně odcloněna slunečním svitem. Čtvrtá duha by měla průměr 45° kolem Slunce, pátá by se vyskytovala opět na straně jako primární duha. Existují ale i vyšší řády duhy.http://iopscience.iop.org/article/10.1088/0143-0807/37/6/063001 - Rainbows in nature: recent advances in observation and theory [49] => [50] => Ohybem světla v dešťových kapkách mohou na vnitřní straně hlavní duhy (případně i na vnější straně vedlejší duhy) vznikat tzv. '''podružné duhové oblouky'''. Zpravidla jsou nejzřetelnější při vrcholu duhy, směrem k zemi se ztrácejí.{{Citace monografie | příjmení = Bednář | jméno = Jan | titul = Meteorologický slovník | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1993 | isbn = 80-85368-45-5 | kapitola = | strany = 77}} [51] => [52] => === Kruhová duha === [53] => Kruhová duha je [[Halové jevy|halový jev]], který vzniká lomem slunečního nebo měsíčního světla v drobných ledových krystalcích v [[Atmosféra|atmosféře]]. [54] => [55] => === Bílá duha === [56] => Termínem '''bílá duha''' se označuje duha, která má jen minimálně rozlišené jednotlivé barvy, takže vypadá jako bílý oblouk. Vzniká buď při dešti s kapkami různých velikostí, nebo lomem světla v mikroskopických kapičkách mlhy ('''mlžná duha'''). [57] => [58] => === Červená duha === [59] => [[Soubor:Monochrome rainbow.jpg|náhled|vpravo|Červená duha u Minneapolisu v 1980]] [60] => Červená duha je monochromatická duha, která vzniká při svítání či při západu Slunce, kdy v jejím světle převažuje červená barva. [61] => [62] => === Měsíční duha === [63] => Měsíční duha vzniká lomem měsíčního světla na vodních kapkách. Jde o poměrně vzácný jev. Měsíční duha má nevýrazné spektrum, zpravidla má pouze bílou nebo nažloutlou barvu. [64] => [65] => === Převrácená duha === [66] => Převrácená duha je ve skutečnosti tzv. [[cirkumzenitální oblouk]], typ [[Halové jevy|halového jevu]] vznikající ve výškách asi 10 kilometrů. K jejímu vzniku jsou zapotřebí ledové krystaly tvaru destičky. Sluneční (nebo měsíční) paprsky vstupují vrchní stranou krystalu a vychází vertikální boční stranou. Vzhledem k úhlu vycházejících paprsků (90°) jsou barvy tohoto halového jevu mnohem výraznější,http://www.atoptics.co.uk/halo/czaform.htm než u klasické duhy vznikající na vodních kapkách. [67] => [68] => Ve srovnání s běžnou duhou je převrácená duha relativně vzácným jevem a v zeměpisných šířkách České republiky bývá pozorována asi jednou ročně.{{Citace elektronické monografie [69] => | příjmení = Petrášková [70] => | jméno = Martina [71] => | titul = Krkonošský deník: Nad Turnovem se objevila vzácná „obrácená duha“ [72] => | url = https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/nad-turnovem-se-objevila-vzacna-obracena-duha-20140923-ug7.html [73] => | datum přístupu = 2022-05-25 [74] => | vydavatel = [75] => | jazyk = [76] => }} [77] => == Duha v umění == [78] => [[Soubor:Rubens-Landscape.with.Rainbow1632-1635.jpg|náhled|[[Peter Paul Rubens]]: ''Krajina s duhou'', 1632–1635]] [79] => Na olejovém plátně [[Constantino Brumidi|Constantina Brumidiho]] z roku 1866 s názvem ''[[Apoteóza]] [[George Washington]]a'' je na tváři otce Ameriky výraz klidu. Pod ním se klene na obloze duha a obklopuje ho třináct dívek. Pod Washingtonem je ozbrojená ''Lady Liberty'', která nedopustí pošlapávání práva a svobody z pravomoci králů a tyranů. [80] => [81] => Na olejomalbě [[John Everett Millais|Johna Everetta Millaise]] ''Slepá dívka'' z roku 1856 je duha – jedna z přírodních krás, které nevidomá dívka nemůže zažít – užita ke zdůraznění patosu jejího osudu. [82] => [83] => O uloupené duze vypráví [[pohádka]] ''Jak [[Rumcajs]] vysadil duhu na nebe''. [84] => [85] => == Duha v náboženství a mytologii == [86] => {{Upravit část}} [87] => {{Neověřeno část}} [88] => [89] => [[Soubor:Millais-Blind Girl.jpg|náhled|vlevo|upright|[[John Everett Millais]]: ''Slepá dívka'', (1856)]] [90] => Duha se stala součástí [[mytologie|mytologií]] v celé historii. [[Norsko|Norové]] ji vnímali jako [[Bifröst]] – most mezi nebem a zemí, [[judaismus|židovsko]]-[[křesťanství|křesťanské]] tradice ji označovaly jako smlouvu s [[Bůh|Bohem]], že už nemůže povodní zničit svět. Různé [[kultura|kultury]] vnímají duhu jako zdroj představivosti. Symbolizuje [[most]], [[posel|posla]], [[luk]], nebo [[had (symbol)|hada]], duha jako [[symbol]] slouží po celá tisíciletí. [91] => [92] => Lidé chtěli pochopit svět kolem nás a pochopit význam a původ života. Kultury vyvinuly [[systém víry]] a vysvětlovaly [[historie|historii]] své existence.Také duha v tom hrála pro nás nepolapitelnou, nebeskou, kouzelnou tajuplnou část, která přesahovala po celém světě ve většině [[starověk]]ých i moderních kulturách do systému víry. [93] => [94] => {{Citát|Po celou dobu obydleného světa, ve všech časech a za všech okolností, vzkvétaly mýty člověka a byly životní inspirací pro to, co mohlo vzejít z lidské činnosti těla a mysli. Duha je mýtus… tajný zdroj nevyčerpatelné energie z vesmíru, která se vlévá do lidských kulturních projevů.}} [95] => [96] => V [[Slovanská mytologie|mytologii starých Slovanů]] se věří, že když se muž dotkne duhy, je vytažen do nebe a stane se z něj [[planetník]] – napůl [[démon]]ické stvoření, nad kterým má moc bůh hromů a blesků [[Perun]].{{Fakt/dne|20210131112742|}} [97] => [98] => === Sumerská mytologie === [99] => ''[[Epos o Gilgamešovi]]'', což byl starověký [[Sumer]]ský král (cca 3000 př. n. l.), poskytuje první podrobné písemné důkazy o lidské civilizaci. Ve viktoriánském překladu Gilgameše [[Leonidas Le Cenci Hamilton|Leonida Hamiltona]] [[Epos Ishtar a Izdubar]], vidí král [[Izdubar]] „barevnou hmotu jako odstíny duhy“, které jsou „božím schválením války“. Později Izdubar vidí „jiskřivé barvy duhového oblouku“ ve [[fontána života|fontáně života]] u [[Elam]]ova [[Strom nesmrtelnosti|Stromu nesmrtelnosti]]. [100] => [101] => Sumerský bůh země [[Ninurta]], který [[Sumer]] brání s lukem a šípy, nosí na hlavě korunu z duhy. [102] => [103] => === Severská mytologie === [104] => Nejslavnější Duhový most v [[západní mytologie|západní mytologii]] je [[Bifröst]]. Ten spojuje Zemi s [[Ásgard]]em, domovem norských bohů. Bifröst mohou použít pouze bohové a ti, kteří byli zabiti v boji. Tento most byl nakonec rozbit ve válce [[Ragnarök]] (německy Götterdämmerung, tj. Soumrak bohů). Představa, že duhový most do nebe je dosažitelný pouze dobrým nebo ctnostným lidem, jako jsou například bojovníci, je téma, které se často ve světě mýtu opakuje. [105] => [106] => Další teorie, kterou jako první vyslovil amatérský etymolog Christopher Houmann, je to, že s ohledem na společnou historii Indo-evropských národů by Asgard na konci duhy měl mít symbolický význam starověké znalosti [[čakra|čaker]] a jejich barvy. [107] => [108] => === Řecká mytologie === [109] => V řeckém starověkém pantheonu je význam bohyně [[Iris (mytologie)|Iris]] mnohem větší, než by se dalo předpokládat. Tato dcera první generace bohů [[Élektra (dcera Ókeanova)|Élektry]] a [[Thaumás]]e, nosila Iris šaty v duhových barvách. Jako posel bohů létala na zlatých křídlech. Iris se objevuje „rychlosti větru“ v devíti ze čtyřiadvaceti knih [[Homér|Homerovy]] [[Ilias]]. [110] => [111] => V řeckých bájích Iris nosí mír nebo štěstí. Jednou měla Iris pro Dia naplnit zlatý džbán svěcenou vodou. Nicméně, stejně jako mnoho řeckých bohů, také Iris neustále hledá lidstvo novou definici. Duha se pro Iris nakonec stala „pouze dopravním prostředkem“, která se jeví být stejně jako duha sama prchavá a nepředvídatelná. [112] => [113] => === Australská domorodá mytologie === [114] => V australském domorodém bájesloví Aboriginců je [[Duhový had|hadovitá duha]] Stvořitel ([[Kurreah]], [[Andrenjinyi]], [[Yingarna]], [[Ngalyod]] a jiné), v mytologickém světě Snění – nekonečném časovém období, které ''začalo stvořením světa a nemá konce. Lidé, zvířata a věčné bytosti, jako je duha – to vše je součástí „Snění“ a každodenní život člověka ovlivňuje snivá nesmrtelnost'', a které zná téměř každý australský [[domorodec]]. V těchto kmenech, které jsou starší než 50 let, jsou skutečné duhy obrovští, často zlomyslní hadi, kteří obývají oblohu nebo zemi. Tento had má různé názvy v různých kmenech a částečně se mění jeho znaky z pokolení na pokolení. [115] => [116] => [[Soubor:Joseph Anton Koch 006.jpg|náhled|[[Joseph Anton Koch]], ''Přistání Noeho'' (1803)]] [117] => Většina australských kmenů však věří v to, že [[Duhový had]] je stvořitelem světa a všech bytostí. Během období [[sucha]] sestupuje Duhový had do hlubokého pramene. Dalším společným tématem všech domorodých kmenů je, že Duhový had nemá pohlaví. Duhový had může dát plodnost půdy a úrodu tím, že stvoří déšť, ale může také postihovat lidi slepotou a nemoci. „Domorodá duha znamená lidstvo, protože šíří 'energii' a 'dech', který dává lidem život.“ [118] => [119] => Ngalyod, prvorozený syn [[Yingarna]], který je tvůrcem Duhového hada [[Kunwinjku]] v západní části [[Arnhemská země|Arnhemu]] v Austrálii, vysává vodu v období sucha a plive ji jako déšť během mokré sezóny. Stejně jako Iris, také Ngalyod pomáhá zajistit plodnost deštěm, ale může zničit i život. Yingarna, tvůrce lidí Kunwinjku, je [[androgyn]] jako jeho syn Ngalyod. Má rafinovaně ambivalentní formu, je kombinací prvků [[Hadi|hada]], [[ryby]], [[krokodýl]]a, [[sumec|sumce]], [[emu]] a [[klokan]]a. [120] => [121] => === Judaismus === [122] => V [[Bible|biblickém]] příběhu o [[Potopa světa|potopě světa]], obsaženém v knize [[Genesis]], je duha popsána jako znamení smlouvy mezi [[JHVH|Hospodinem]] a [[Noe]]mem, jeho potomstvem a vším živým tvorstvem: [123] => [124] => {{Citát v rámečku|Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou i vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva.|Genesis 9,13–15{{Citace bible|Gn|9|13||15}}}} [125] => [126] => === Další mytologie === [127] => [[Soubor:Rainbow formation.png|náhled|Tvorba duhy]] [128] => * Duha jako nebeský luk se objevuje ve starobylých hinduistických mytologiích. [[Indra]] – [[hinduismus|hinduistický]] bůh hromu a války, používá duhu ke střelbě šípů jako [[blesk]]u – k zabití [[Asura Vrta]] – prvotního démonického hada. [129] => * Při stvoření národa [[Navahové|Navajo]] se ''klenou dvě duhy v páru jako [[krokev|krokve]] na [[zenit]]u'' a proto je svět tak malý, jelikož ''hlava a pata duhy se téměř dotýká hlav a nohou mužů''. [130] => * V čínském bájesloví jsou [[Hsienpo]] a [[Yingt'ai]] osudem stíhaní milenci, kteří musí čekat o samotě, dokud se neobjeví duha. Hsienpo je v duze znázorněna červeně a Yingt'ai je barva modrá. [131] => * [[Sumu]] v [[Honduras]]u a [[Nikaragua|Nikaragui]] odkazuje na duhu jako na ''walasa aniwe'' – ''ďábel je rozmrzelý''. Tito lidé schovávají své děti, aby duhu neviděly, nebo na ni neukazovaly. [132] => * [[Fang]] v africkém [[Gabon]]u vnímají duhu v náboženství jako „transcendentální zážitek, když dorazí doprostřed duhy, protože tam je vidět i celý kruh duhy a země, což signalizuje úspěch jejich vize“. Fang také zakazuje dětem se dívat na duhu. [133] => * [[Buddhismus|Buddhisté]] věří, že duha je „nejvyšší možné dosažitelné, než se dosáhne [[Nirvána|Nirvány]], kde zanikají individuální touhy a vědomí“. [134] => * [[Karenové]] (oblast [[Myanmar|Barma]]) považují duhu za malovaného a nebezpečného démona, který jí děti. [135] => * Mýtus [[Izanami]] a [[Izanagi]] jsou muž a žena – tvůrci světa v [[japonská mytologie|japonské mytologii]], „spustili z nebe plovoucí most na zemi, aby vytvořili z oceánu [[chaosu]] půdu“. V mnoha textech je tento most známý jako duha. [136] => * V době starodávného Japonska byla duha často vnímána jako předzvěst neštěstí, protože představuje hada. [137] => * V jižním [[Gabon]]u věří, že předkové člověka sestoupili na zemi po duze. [138] => * [[Šaman]]i [[sibiř]]ských [[Burjat]]ů mluví prostřednictvím duhy o stoupání k nebeskému duchovnímu světu. [139] => * V [[Bulharsko|bulharské]] legendě se říká, že když člověk přijde pod duhu, změní pohlaví: pokud je muž, musí začít myslet jako žena, a je-li žena, musí začít myslet jako muž. Bulhaři také říkají „svítí-li slunce a prší, medvěd se žení“ (hrubě přeložená původní poezie). [140] => * [[Irsko|Irská]] legenda tvrdí, že se na konci duhy nachází „hrnec zlata“, čeká na šťastného člověka, který ho najde. Tento poklad však střeží [[leprikón]]. [141] => * [[Estonsko|Estonský]] Duhový had, stejně jako Ngalyod, nasává vodu a plive ji pak jako déšť. Na hadím těle má hlavu [[vůl|vola]]. [142] => [143] => === Duhovky === [144] => Lidé občas nacházeli na polích [[Keltové|keltské]] platidlo [[statér]]y po prudkém dešti, který mince omyl a ty se potom třpytily na slunci. Lidé věřili, že tyto mince padají z duhy nebo se nacházejí tam, kde se duha dotkla země. Proto se jim začalo říkat [[duhovka (platidlo)|duhovky]]. Lidé věřili, že přinášejí štěstí a ochraňují proti nemocem. Také dešťová voda, sbíraná, když je duha, prý léčí všechny nemoci.{{Citace periodika | příjmení = Zíbrt | jméno = Čeněk | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Pokusy o přirozený výklad pověr československých na sklonku XVIII. a na začátku XIX. věku | periodikum = Český lid | odkaz na periodikum = Český lid | rok = 1899 | měsíc = | ročník = 8 | číslo = | strany = 386 | url = | issn = }} V [[Irsko|Irsku]] se vypráví, že [[Skřítek (mytologie)|skřítek]] [[leprikón]] zakope na konci duhy hrnec zlaťáků. Málokomu se však podaří leprikónovu skrýš odhalit, možná i proto, že konce duhy nelze dosáhnout.[http://www.yourirish.com/lucky-leprechauns.htm Pověsti o leprikónovi (anglicky)] [145] => [146] => == Symbol rozličnosti == [147] => {{Podrobně|Duhová vlajka}} [148] => [[Soubor:Flying rainbow flag at Taiwan Pride 20041106.jpg|náhled|vlevo|upright=0.6|Duhová vlajka]] [149] => [150] => Duha je chápána také jako symbol jednoty v pestrosti a rozličnosti, symbol integrace odlišných lidí, příslušníků menšin. Proto se používá jak jako symbol [[LGBT]] hnutí, tak jako symbol integrace mentálně [[Zdravotní postižení|handicapovaných]] osob.[http://www.spolecnostduha.cz/ Společnost Duha a Nadace Duha], integrace osob s mentálním postižením Pestrost přírody a života vyjadřuje duha též v symbolice ekologických hnutí – např. [[Hnutí Duha]] patří mezi nejvlivnější česká [[ekologismus|ekologistická]] občanská sdružení. [151] => [152] => Méně zjevná je souvislost v případě sdružení Duha, které se zabývá volnočasovými aktivitami mládeže, nicméně i to operuje s pestrostí své činnosti, integrací všech skupin dětí i vztahem k přírodě.[http://www.duha.cz/o-nas Duha], sdružení dětí a mládeže pro volný čas, přírodu a recesi [153] => [154] => == Reference == [155] => [156] => [157] => == Literatura == [158] => * {{Citace monografie | příjmení = Bednář | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Bednář | rok = 1989 | titul = Pozoruhodné jevy v atmosféře: Atmosférická optika, akustika a elektřina | vydavatel = Academia | místo = Praha | vydání = 1 | počet stran = 236 | kapitola = Vnitřní odrazy na vodních kapkách, vznik duh | typ kapitoly = Podkapitola | strany = 155–162 | isbn = 80-200-0054-2}} [159] => [160] => == Související články == [161] => * [[Halové jevy]] [162] => * [[Lom světla]] [163] => * [[Odraz světla]] [164] => * [[Disperze světla]] [165] => [166] => == Externí odkazy == [167] => * {{Commonscat}} [168] => * {{Wikicitáty|téma=Duha}} [169] => * {{Wikislovník|heslo=duha}} [170] => [171] => {{Meteorologie}} [172] => {{Autoritní data}} [173] => [174] => {{Portály|Meteorologie}} [175] => [176] => [[Kategorie:Meteorologické jevy]] [177] => [[Kategorie:Optika]] [] => )
good wiki

Duha

Konec duhy Dvojitá duha Duha je fotometeor (optický úkaz), projevující se jako skupina soustředných barevných oblouků, které vznikají lomem a vnitřním odrazem slunečního nebo měsíčního světla na vodních kapkách v atmosféře. Podobný úkaz může vzniknout i v drobných ledových krystalech v atmosféře.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Halové jevy','světlo','leprikón','Sumer','Yingarna','Irsko','lom světla','index lomu','Gabon','Bifröst','Duhový had','Isaac Newton'

Bifröst

Gabon

Irsko

Leprikón

Sumer

Světlo