Array ( [0] => 14754693 [id] => 14754693 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dvoušroubovice [uri] => Dvoušroubovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Double Helix.png|náhled|Dvoušroubovice je složená ze dvou řetězců, které jsou znázorněny odlišnými barvami.]] [1] => [[Soubor:DNA orbit animated static thumb.png|náhled|B-DNA, struktura dvoušroubovice]] [2] => [3] => '''Dvoušroubovice''' ('''dvojitá šroubovice''', anglicky ''double helix'') je [[geometrie|geometrický]] útvar, který se skládá ze dvou [[šroubovice|šroubovic]] se společnou osou (osou šroubovice) a shodnou vzdáleností od této osy, úhlem stoupání a [[chiralita|chiralitou]], které mají vzájemně posunutou [[fáze (vlna)|fázi]] stoupání (někdy se implicitně předpokládá speciální, symetrický případ, kdy jedna šroubovice je souměrná ke druhé vzhledem k ose šroubovice). [4] => [5] => V současnosti je dvoušroubovice nejčastěji spojována s [[molekula|molekulou]] [[DNA]]. Poprvé byla tato [[biomolekula]] označena za dvoušroubovici [[James Dewey Watson|J. D. Watsonem]] a [[Francis Crick|F. Crickem]] v roce [[1953]]. Velký význam měla i starší práce [[Rosalinda Franklin|Rosalindy Franklin]]. Tvar dvoušroubovice je velmi stabilní. [[DNA]] ho vytváří ze dvou příčin. [[Molekula]], která nese [[dědičnost|dědičnou]] informaci, by měla být dvojitá, aby se mohla rozmnožovat ([[replikace DNA|replikovat]]). Dvoušroubovice je rovněž pevnější než dva samostatné řetězce, protože napínání [[molekula|molekuly]] do všech stran ji tak snadno nerozdělí. [6] => [7] => Tvar dvojité šroubovice má mimoto i mnoho objektů techniky. Příkladem mohou být dvojitá [[točité schodiště|točitá schodiště]] nebo spojové kabely (například [[kroucená dvojlinka]]). [8] => [9] => == Struktura dvoušroubovice DNA == [10] => [11] => === Základní charakteristika === [12] => [[Soubor:DNA Structure+Key+Labelled.pn NoBB.png|náhled|vlevo]] [13] => {{možná hledáte|[[DNA]]}} [14] => Dvoušroubovice DNA je tvořena dvěma [[polynukleotid]]ovými vlákny [[DNA|deoxyribonukleové kyseliny]] (DNA), které se obtáčí kolem společné osy a interagují spolu. Vlákna jsou tzv. [[antiparalelní]], tzn. směřují opačnými směry{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press|isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}} – zatímco jedno vlákno můžeme jedním směrem popsat jako [[5'-3']], druhé je ve stejném směru [[3'-5']]. Čísla [[3' uhlík|3']] a [[5' uhlík|5']] označují čísla uhlíku na [[deoxyribóza|deoxyribóze]], na které se upínají [[Fosforečnany|fosfátové]] skupiny v [[cukr-fosfátová kostra|cukr-fosfátové kostře]] DNA. Dále platí, že jsou vlákna navzájem (alespoň do určité míry) [[komplementarita|komplementární]], tzn. [[adenin]] vytváří komplementární pár s [[thymin]]em a [[guanin]] s [[cytosin]]em. Helikální struktura je určena sekundární strukturou, která determinuje konkrétní prostorovou formu stočení (vzdálenost od osy, úhel stoupání, chiralitu a vzájemné posunutí). [15] => [16] => Za stabilitu dvoušroubovice DNA jsou zodpovědné především dva faktory: [[komplementární pár|párování bází]] ([[Vodíková vazba|vodíkové můstky]] mezi [[nukleová báze|nukleovými bázemi]] v rámci páru bází) a dále [[patrové interakce]] (''stacking interactions'') mezi nukleovými bázemi „nad sebou“.{{Citace periodika [17] => | příjmení = Yakovchuk [18] => | jméno = P. [19] => | příjmení2 = Protozanova [20] => | jméno2 = E. [21] => | příjmení3 = Frank-Kamenetskii [22] => | jméno3 = M. D. [23] => | titul = Base-stacking and base-pairing contributions into thermal stability of the DNA double helix [24] => | periodikum = Nucleic Acids Res. [25] => | rok = 2006 [26] => | číslo = 2 [27] => | ročník = 34 [28] => | strany = 564–74 [29] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1360284/?tool=pubmed [30] => | issn = 1362-4962 [31] => }}{{citace monografie| titul = DNA structure and function| jméno=Richard R. | příjmení = Sinden| vydavatel=Gulf Professional Publishing | rok=1994 |počet stran= 398| url = http://books.google.com/books?id=Q6Yd-qYvx9UC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false}} V obou případech platí, že interakce jsou samy o sobě velmi slabé a jejich síla spočívá v tom, že jich je v dvoušroubovici DNA obrovské množství. Patrové interakce jsou poněkud více závislé na konkrétní sekvenci nukleotidů v jejich oblasti, ale obecně platí, že jsou pro stabilitu dvoušroubovice určující - tedy nikoliv párování bází, nýbrž patrové interakce zodpovídají za stabilitu dvoušroubovice. Roli patrových interakcí popsal český vědec [[Pavel Hobza]].{{citace elektronické monografie| titul = DNA je nádherný systém |url = http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/dna-je-nadherny-system_14053.html}}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.veda.cz/article.do?articleId=14491 |datum přístupu=2011-06-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304230535/http://www.veda.cz/article.do?articleid=14491 |datum archivace=2016-03-04 }} [32] => [33] => === Helikální formy === [34] => [[Soubor:A-DNA, B-DNA and Z-DNA.png|náhled|A-DNA, B-DNA, Z-DNA]] [35] => Většina DNA v buňkách se nachází ve formě tzv. [[B-DNA]], kterou prakticky již v roce [[1953]] popsali [[Francis Crick|Crick]] a [[James D. Watson|Watson]].{{citace sborníku | sestavitel = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | sborník = Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4| titul= DNA Secondary Structure| autor=Albino Bacolla; Robert D. Wells}} Mimo to však byla popsána celá řada jiných (méně či více významných) modelů dvoušroubovice, z nichž některé se zřejmě vyskytují i [[in vivo]], v buňkách živých organismů. Ke známým modelům patří zejména [[Z-DNA]] a dále také [[A-DNA]] (viz níže). Ukazuje se, že minimálně Z-DNA a [[H-DNA]] se mohou v krátkých úsecích polynukleotidových řetězců v genomu živých organismů reálně vyskytovat a zřejmě plní i důležité funkční role.{{citace monografie| titul = DNA: Alternative Conformations and Biology| autor = Vladimir N. Potaman; Richard R. Sinden| vydavatel = Landes Bioscience, Madame Curie Bioscience Database |rok= 2000-| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK6545/}} Z-DNA je energeticky velice bohatá a zřejmě se může vyskytovat v místech, kde došlo k silnému negativními [[nadšroubovicové vinutí|nadšroubovicovému vinutí]]. [36] => [[Soubor:Circular DNA Supercoiling.png|náhled|Nadšroubovicové vinutí DNA, různé typy (v tomto případě kružnicové) [[topologie DNA]]]] [37] => {{Helikální formy DNA}} [38] => [39] => Každý zdroj však uvádí poněkud odlišná čísla, výše uvedená tabulka tedy není jediná správná. Koneckonců ani B-DNA nacházející se v živých buňkách není ideální Watson-Crickovská struktura. Struktura je zejména silně závislá na sekvenci bází v daném místě. [40] => [41] => === Žlábky === [42] => {{podrobně|Žlábek (DNA)}} [43] => Důležitou součástí dvoušroubovic jsou žlábky ([[angličtina|angl]]. ''groove''), prohlubňovité struktury nacházející se na dvoušroubovici DNA. Žlábky jsou mimoto přítomny i u [[dsRNA|dvoušroubovicové RNA]], která je však vzácnější. [44] => {{Citace periodika [45] => | příjmení = Bevilacqua [46] => | jméno = P. C. [47] => | příjmení2 = Cech [48] => | jméno2 = T. R. [49] => | titul = Minor-groove recognition of double-stranded RNA by the double-stranded RNA-binding domain from the RNA-activated protein kinase PKR [50] => | periodikum = Biochemistry [51] => | rok = 1996 [52] => | číslo = 31 [53] => | ročník = 35 [54] => | strany = 9983–94 [55] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8756460 [56] => | issn = 0006-2960 [57] => }} Konkrétní stavba žlábků se liší v závislosti na typu helikálního uspořádání. Žlábky jsou důležitým místem regulace [[exprese genu|genové exprese]], vážou se do nich různé [[transkripční faktor]]y a podobně. Tzv. [[velký žlábek]] (GM) je ten, ve kterém je úhel C(1')–osa šroubovice–C(1') větší než 180°.{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | jméno= Robert C.| příjmení=King| jméno2=William D. | příjmení2=Stansfield| jméno3=Pamela K.| příjmení3=Mulligan | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}} Ten druhý se označuje jako „[[malý žlábek]]“. [58] => [59] => === Nadšroubovicové vinutí === [60] => {{podrobně|Nadšroubovicové vinutí}} [61] => Nadšroubovicové vinutí (supercoiling nebo superhelix{{citace elektronické monografie| url = http://www2.zf.jcu.cz/special/users/urbanek/publikace/html/scripta/katedry/k110/molekbiologie/skrip-4.htm| vydavatel = Jihočeská univerzita| titul = Historie molekulární biologie}}{{Nedostupný zdroj}}) je dodatečné [[vinutí]] již existující dvoušroubovice DNA.{{citace monografie | příjmení = Alberts| jméno = Bruce , et al.| rok=2002|titul= The Molecular Biology of the Cell | edice=4th. ed|vydavatel = Garland Science | isbn=0-8153-3218-1 | url =https://archive.org/details/molecularbiology0004albe| = registration}} Jedná se o běžný jev, který však výrazně mění parametry i vlastnosti dvoušroubovice. Podobné struktury bude vytvářet třeba i gumový kroužek, který několikrát převineme přes sebe. [[Linking number|Celkový počet vinutí]] (L) je potom dáno součtem [[dvoušroubovicové číslo|dvoušroubovicového čísla]] (T, obvykle počet otáček běžné dvoušroubovice [[B-DNA]]) a tzv. [[nadšroubovicové číslo|nadšroubovicového čísla]] (W). Zmíněné nadšroubovicové číslo slouží jako měřítko superhelicity DNA, jedná se vlastně o počet otáček osy dvoušroubovice kolem osy nadšroubovice.{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}} Negativní supercoiling vzniká tehdy, když se nadšroubovice stáčí proti směru hodinových ručiček, tedy naopak, než pravotočivá DNA dvoušroubovice běžné [[B-DNA]]. Pozitivní supercoiling má stejnou tendenci jako dvoušroubovice DNA.{{citace monografie| titul = Harper’s Illustrated Biochemistry; twenty-sixth edition| autor = Robert K. Murray; Daryl K. Granner; Joe C. Davis; Peter A. Mayes; Victor W. Rodwell| isbn = 0-07-138901-6| rok=2003}} Na vytváření a potlačování supercoilingu se podílí enzymy známé jako [[topoisomeráza|topoisomerázy]]. [62] => [63] => == Struktura dvoušroubovice RNA == [64] => {{podrobně|dsRNA}} [65] => RNA se obvykle považuje za jednovláknovou molekulu, nicméně to není úplná pravda. I RNA má silnou tendenci k tvorbě kratších či delších dvouvlánkových úseků, jež mají rovněž strukturu dvoušroubovice. Typické je to např. pro některé ds[[RNA viry]]. RNA se od DNA liší přítomností jedné z OH skupin [[ribóza|ribózy]], což má za následek poněkud odlišný druh konformace - jedná se vlastně o A-formu podobnou [[A-DNA]]. Také kombinovaný hybridní helix [[RNA/DNA]] vytváří A-formu.http://cnx.org/content/m11065/latest/ [66] => [67] => == Dynamika == [68] => Dvoušroubovice není netečná struktura a v čase podléhá poměrně výrazným proměnám. Řada experimentů ukazuje, že dvoušroubovice DNA mohou i za běžné teploty čas od času přechodně [[denaturace|denaturovat]], tzn. vytvářet lokální „bubliny“, v nichž se rozrušila dvoušroubovice. Toto tzv. [[dýchání DNA]] (DNa breathing) je zřejmě do velké míry zodpovědné za nízkou stabilitu krátkých oligonukleotidů.{{Citace periodika [69] => | příjmení = Lee [70] => | jméno = O. C. [71] => | příjmení2 = Jeon [72] => | jméno2 = J. H. [73] => | příjmení3 = Sung [74] => | jméno3 = W. [75] => | titul = How double-stranded DNA breathing enhances its flexibility and instability on short length scales [76] => | periodikum = Phys Rev E Stat Nonlin Soft Matter Phys. [77] => | rok = 2010 [78] => | číslo = 2 Pt 1 [79] => | ročník = 81 [80] => | strany = 021906 [81] => | url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20365594 [82] => | issn = 1550-2376 [83] => }} Nejsnáze denaturují oblasti bohaté na AT páry (s nízkým [[obsah GC|GC obsahem]]). V buňce mohou [[dvoušroubovicové číslo]] (počet obrátek dvoušroubovice) snižovat tzv. [[helikáza|DNA helikázy]], enzymy, které za spotřeby [[adenosintrifosfát|ATP]] rozplétají dvouvlákno DNA. Bez helikáz by mimo jiné nebylo možno replikovat a transkribovat DNA – pro správný průběh obou procesů je nutná lokální denaturace. V experimentálních podmínkách se denaturace dvoušroubovice provádí obvykle zvýšením teploty, jde to i chemickou cestou.{{citace elektronické monografie| titul = DNA Denaturation| url = http://www.cbs.dtu.dk/staff/dave/genomics_course/2001_DNAdenature.pdf| jméno = D. W.| příjmení = Ussery| rok = 2001| datum přístupu = 2011-06-14| url archivu = https://web.archive.org/web/20100331174225/http://www.cbs.dtu.dk/staff/dave/genomics_course/2001_DNAdenature.pdf| datum archivace = 2010-03-31| nedostupné = ano}} [84] => [85] => == Odkazy == [86] => [87] => === Reference === [88] => {{Překlad|en|Double helix|161551002}} [89] => [90] => [91] => === Související články === [92] => * [[Helix]] [93] => * [[Alfa-helix]] [94] => * [[Nadšroubovicové vinutí]] [95] => [96] => === Externí odkazy === [97] => * {{Commonscat}} [98] => {{Nukleové kyseliny}} [99] => {{Portály|Biologie}} [100] => [101] => [[Kategorie:Prostorové křivky]] [102] => [[Kategorie:Genetika]] [103] => [[Kategorie:Nukleové kyseliny]] [] => )
good wiki

Dvoušroubovice

Dvoušroubovice je složená ze dvou řetězců, které jsou znázorněny odlišnými barvami. B-DNA, struktura dvoušroubovice Dvoušroubovice (dvojitá šroubovice, anglicky double helix) je geometrický útvar, který se skládá ze dvou šroubovic se společnou osou (osou šroubovice) a shodnou vzdáleností od této osy, úhlem stoupání a chiralitou, které mají vzájemně posunutou fázi stoupání (někdy se implicitně předpokládá speciální, symetrický případ, kdy jedna šroubovice je souměrná ke druhé vzhledem k ose šroubovice).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'DNA','B-DNA','1953','molekula','A-DNA','Francis Crick','dvoušroubovicové číslo','cukr-fosfátová kostra','geometrie','5\'-3\'','Helix','3\' uhlík'

1953

B-DNA

DNA

Geometrie

Helix

Molekula