Array ( [0] => 15486354 [id] => 15486354 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Dánština [uri] => Dánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Dánština ''(dansk)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Dánsko]], [[Faerské ostrovy]], [[Grónsko]], [[Šlesvicko-Holštýnsko]] [4] => | mluvčích = 5,5 milionu [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Germánské jazyky]] [8] => *** [[Severogermánské jazyky]] [9] => **** [[Východní skandinávština]] [10] => ***** '''Dánština''' [11] => | písmo = [[Latinka]] [12] => | úřední jazyk = [13] => [[Dánsko]], [[Grónsko]], [[Faerské ostrovy]], oficiálně uznáván jako jazyk minority v [[Německo|Německu]] [14] => | regulátor = [15] => [http://www.dsn.dk/ Dánský jazykový ústav] (Dansk Sprognævn) [16] => | ISO6391 = da [17] => | ISO6392B = dan [18] => | ISO6392T = dan [19] => | SIL = DNS [20] => | wikipedie = [[:da:Forside|da.wikipedia.org]] [21] => | mapa rozšíření = Idioma danés.PNG [22] => }} [23] => '''Dánština''', (dánsky ''dansk'') je [[Severogermánské jazyky|severogermánský jazyk]], kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v [[Dánsko|Dánsku]]. Početné jazykové menšiny žijí v [[Německo|severoněmecké]] spolkové zemi [[Šlesvicko-Holštýnsko]], na [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovech]] a v [[Grónsko|Grónsku]]. Je blízce příbuzná s [[Norština|norštinou]] a [[Švédština|švédštinou]], s nimiž je do jisté míry vzájemně srozumitelná. [24] => [25] => Dánština se od ostatních skandinávských jazyků začala oddělovat kolem roku [[1000]] a v porovnání s nimi prošla největšími změnami. V období [[Hanza|Hansy]], která založila pobočky i v [[Dánsko|Dánsku]], převzala z [[dolnoněmčina|dolnoněmčiny]] celou řadu slov, a to nejenom slovník oborů a řemesel, které přišly s Hansou do Dánska (jakož i do celé [[Skandinávie]]), ale dolnoněmecká slova pronikla až do základního slovníku. Během jazykového vývoje se značně zjednodušila [[gramatika]], především [[skloňování]] a [[časování]]. Současná dánština má převažující charakter [[Analytický jazyk|analytického jazyka]]. [26] => [27] => == Klasifikace == [28] => {{Viz též|Rozdíly mezi dánštinou, norštinou a švédštinou}} [29] => Dánština je [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]], který patří do severogermánské větve [[germánské jazyky|germánských jazyků]]. Spolu se [[švédština|švédštinou]] a [[bokmål]]em (jedna z variant norštiny) se řadí mezi východoskandinávské jazyky, zatímco [[norština]] (resp. varianta označovaná jako [[nynorsk]]), [[faerština]] a [[islandština]] se řadí mezi západoskandinávské. Toto rozdělení vyplývá z [[fonologie|fonologických]] rozdílů, které mají základ již v době nářečního štěpení [[Stará severština|staré severštiny]]. Ve východoskandinávských jazycích například zanikly původní [[Dvojhláska|dvojhlásky]], zatímco západoskandinávské jazyky tyto dvojhlásky zachovaly. [30] => [31] => Jiné rozdělení řadí dánštinu spolu se švédštinou a norštinou mezi kontinentální skandinávské jazyky, které mají v současnosti charakter [[analytický jazyk|analytických jazyků]]. Ostrovní skandinávské jazyky (faerština, islandština) si uchovaly charakter [[flektivní jazyk|flektivních jazyků]].Berkov (2002), s. 116. [32] => [33] => == Fonetika == [34] => Nejvýznamnější fonetické charakteristiky dánského jazyka jsou tyto: [35] => [36] => * ''a'' se většinou vyslovuje [æ]: ''panamakanal [pænæmækænæl]. [37] => [38] => * ''r'' se vyslovuje [[Uvulára|uvulárně]], čili vzadu u čípku, při čemž se na konci slabiky vokalizuje, čili předchozí [[samohláska]] se vyslovuje otevřeněji: ''Der løber en løber.'' [dea lø'ba en løba] 'Tam běží nějaký běžec.' [39] => [40] => * [[Neznělá souhláska|Neznělé souhlásky]] ''p, t, k'', které byly následovány samohláskami, se změnily v [[Znělá souhláska|znělé]], např.: ''ikke'' 'ne' ['egə], ''købe'' 'koupit' (srov. no. ''kjøpe'', šv. ''köpa''), ''sætte'' 'posadit' [sedə]. [41] => [42] => * ''g'' mezi vokály se vyslovuje jako [j] anebo odpadá: ''pige'' 'holka' [pijə], ''uge'' 'týden' [uə]. [43] => [44] => * Intervokalické a koncové ''d'' se vyslovuje téměř stejně jako anglické ''th'', při čemž se však jazyk nasadí na ''dolní'' zubní řadu, např.: ''rød grøde med fløde'' ‚červená krupičná kaše se šlehačkou‘ [Røð gRøðə með fløðə] (na srovnání norsky: rød grøte med fløte [rø grøtə me fløtə]); ''hvad'' 'co' [vað]. [45] => [46] => * Koncové kdysi plné vokály nahradila [[schwa]]. Srov. šv. ''krona'' 'koruna' - pl. ''kronor'' [kruna, krunur] = dán. ''krone'', pl. ''kroner'' [kRonə, kRona]. [47] => [48] => * V hláskovém systému hraje důležitou roli [[Ráz (fonetika)|ráz]] (''stød'' [stø'ð]), který je v češtině známý např. mezi dvěma hláskami '''''e''''' ve slově ''neexistuje''. V dánštině se však ráz vyskytuje uvnitř slov, a to mnohdy v jednoslabičných. Má fonematický charakter, tj. rozlišuje významy, např.: [49] => :: ''hun'' [hun] 'ona' ≠ ''hund'' [hu'n] 'pes', [50] => :: ''løber'' [løba] 'běžec' ≠ ''løber'' [lø'ba] 'běží', [51] => :: ''annen'' [ænn] 'jiný' ≠ ''anden'' [æn'n] 'kachna'. [52] => [53] => == Gramatika == [54] => {{Viz též|Dánská gramatika}} [55] => [[Gramatika|Gramatická]] struktura dánštiny je podobná [[norština|norštině]] a [[švédština|švédštině]], především norštině, resp. její spisovné variantě ''[[bokmål]]'', což vyplývá ze skutečnosti, že [[Norsko]] bylo od roku [[1380]] do roku [[1814]] pod dánskou vládou a dánština tam byla po celou dobu úředním a spisovným jazykem. Bokmål byl [[kodifikace (lingvistika)|kodifikován]] na základě jazyka dánsko-norského. [56] => [57] => V [[morfologie (lingvistika)|morfologii]] dánštiny došlo během historického vývoje ke značným zjednodušením (zejména [[ohýbání]]), což jí v současnosti dává charakter [[analytický jazyk|analytického jazyka]]. [58] => [59] => === Jmenný rod === [60] => V dánštině došlo ke splynutí mužského a ženského [[jmenný rod|rodu]], moderní dánština má 2 rody – společný a střední. [61] => [62] => === Podstatná jména === [63] => Z původního systému 4 [[mluvnický pád|pádů]] se u [[Podstatné jméno|podstatných jmen]] zachoval [[nominativ]] a [[genitiv]] (zakončení ''-s''), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. [[syntax|Syntaktické]] vztahy se vyjadřují pomocí [[předložka|předložek]]. [64] => [65] => Jako ve všech skandinávských jazycích se určitý [[člen (mluvnice)|člen]] připojuje v podobě [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] k podstatnému jménu: [66] => # - ''mand'' „muž“ → ''manden'' „(ten) muž“ [67] => # - ''pige'' „holka“ → ''pigen'' „(ta) holka“ [68] => # - ''hus'' „dům“ → ''huset'' „(ten) dům“ [69] => [70] => ; [[Množné číslo]]: [71] => # - ''mænd'' „muži“ → ''mændene'' „(ti) muži“ [72] => # - ''piger'' „holky“ → ''pigerne'' „(ty) holky“ [73] => # - ''huse'' „domy“ → ''husene'' „(ty) domy“ [74] => [75] => Množné číslo končí většinou na ''-er'', přičemž některá slova [[přehláska|přehlasují]] kmenovou samohlásku: ''tand'' 'zub' → ''tænder'' 'zuby'. Ojediněle dochází k nepravidelnostem, např.: ''barn'' 'dítě' → ''børn'' 'děti'. [76] => [77] => Jednoslabičná neutra a některá jednoslabičná maskulina mají většinou v množném čísle ''-e'': [78] => * ''hus'' 'dům' → ''huse'' 'domy', [79] => * ''brev'' 'dopis' → ''breve'' 'dopisy', [80] => * ''hest'' 'kůň' → ''heste'' 'koně'. [81] => [82] => === Slovesa === [83] => Systém [[sloveso|sloves]] má, stejně jako i v ostatních germánských jazycích, jednoduché tvary v přítomném a [[préteritum|minulém]] [[čas (mluvnice)|čase]]. Ostatní časy se tvoří pomocnými slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních [[zájmeno|zájmen]], protože pozbyla skoro všech odlišujících osobních koncovek. V přítomném čase se zachovala pouze koncovka ''-r'', která původně označovala druhou a třetí [[osoba (mluvnice)|osobu]] jednotného čísla (jako v současné [[islandština|islandštině]]). [84] => [85] => * at bo 'bydlet' - jeg bor 'bydlím', [86] => * at tale 'mluvit - vi taler 'mluvíme'. [87] => [88] => Jako všechny germánské jazyky rozlišují i skandinávské jazyky [[slabá a silná slovesa]]: [89] => [90] => ; Slabá slovesa: [91] => * at bo 'bydlet' – (pres.) bor – (pret.) boede – (part. perf.) boet, [92] => * at huske 'vzpomínat si' – huskede – husket, [93] => * at købe 'koupit' – købte – købt. [94] => [95] => ; Silná slovesa: [96] => * at se 'vidět' – ser – så – set, [97] => * at få 'dostat; smět' – får – fik – fået, [98] => * at trække 'táhnout' – trækker – trak – trukket. [99] => [100] => === Přídavná jména === [101] => [[Přídavné jméno|Přídavná jména]] mají určitý a neurčitý tvar. [102] => [103] => '''Neurčitý tvar''' se používá s neurčitým členem a při používání bez členu. Ve středním rodě přibírá přídavné jméno koncovku ''-t'' (tento tvar často funguje i jako [[příslovce]]). V množném čísle mají koncovku ''-e''. Např.: [104] => * ''en dyr bil'' '(nějaké) drahé auto', [105] => * ''et gammelt hus'' '(nějaký) starý dům', [106] => * ''skittent vand'' 'špinavá voda', [107] => * ''røde klær'' 'červené šaty'. [108] => [109] => V '''určitém tvaru''' se připojuje koncovka ''-e'' v obou rodech v jednotném i množném čísle. Určitý tvar se používá s určitým členem (''den'' pro společný rod, ''det'' pro střední rod, v množném čísle pro oba rody ''de'' [di:]), který v tomto případě stojí před přídavným jménem. Připojený člen přitom odpadá. Např.: [110] => * ''den dyre bil'' '(to) drahé auto', [111] => * ''det gamle hus'' ''(ten) starý dům', [112] => * ''de røde klær'' '(ty) červené šaty'. [113] => [114] => Některá adjektiva se neskloňují: bra 'dobrý', moderne 'moderní', tilfreds 'spokojený', stakkars 'ubohý' aj. [115] => [116] => Přídavné jméno se přizpůsobuje podstatnému jménu i v [[přísudek|přísudkové]] pozici: [117] => [118] => * ''Bilen er dyr.'' 'Auto je drahé.' [119] => * ''Bilerne er dyre.'' 'Auta jsou drahá.' [120] => * ''Huset er gammelt.'' 'Dům je starý.' [121] => * ''Husene er gamle.'' 'Domy jsou staré.' [122] => [123] => == Příklady == [124] => [125] => === Číslovky === [126] => {| cellspacing="7" [127] => |- [128] => | '''Dánsky''' || '''Česky''' [129] => |- [130] => | en / et || jedna [131] => |- [132] => | to || dva [133] => |- [134] => | tre || tři [135] => |- [136] => | fire || čtyři [137] => |- [138] => | fem || pět [139] => |- [140] => | seks || šest [141] => |- [142] => | syv || sedm [143] => |- [144] => | otte || osm [145] => |- [146] => | ni || devět [147] => |- [148] => | ti || deset [149] => |} [150] => [151] => == Abeceda == [152] => Dánština používá [[anglická abeceda|anglickou abecedu]] bez písmene Q. Navíc obsahuje následující písmena, která se umísťují v tomto pořadí na konec abecedy: [153] => * æ Æ [154] => * ø Ø [155] => * å Å [156] => [157] => Písmena '''c''', '''w''', '''x''', '''z''' se vyskytují jen ve slovech přejatých (např. ''cykler'', česky ''cyklista''). Na rozdíl od češtiny je spřežka '''ch''' – která se v dánštině vyskytuje jen v cizích slovech – chápána jako dvě písmena '''c''' a '''h''' a je řazeno v abecedě mezi '''ce''' a '''ci'''. [158] => [159] => == Nářečí == [160] => [[Soubor:Danishdialectmap.png|náhled|Mapa dánských nářečí]] [161] => V běžném hovoru Dánové používají nářečí, která se rozdělují do 3 základních skupin: [162] => * '''ostrovní nářečí''' (''ømål'') – oblast ostrovů [[Sjælland]], [[Fyn]], [[Lolland]], [[Falster]] a [[Møn]]; zahrnují nářečí hlavního města Kodaně, z něhož vychází základ spisovné dánštiny (''rigsdansk''); [163] => * '''jutská nářečí''' (''jysk'') – oblast [[Jutsko|Jutského poloostrova]]; dále se dělí na západní, východní a jižní; [164] => * '''bornholmské nářečí''' (''bornholmsk'') – ostrov [[Bornholm (ostrov)|Bornholm]]; jediný zástupce východánských nářečí, kterými se v minulosti hovořilo také v jižních provinciích Skandinávského poloostrova předtím, než připadly Švédsku. [165] => [166] => [[Soubor:Denmark-stoed.png|náhled|Přítomnost rázu v dánských nářečích: růžová – nářečí s rázem; zelená – nářečí s melodickým přízvukem; modrá – nářečí bez rázu i bez melodického přízvuku]] [167] => Důležitým rozlišujícím rysem nářečí je přítomnost rázu. Většina nářečí má ráz. Bez rázu jsou nářečí na jihu země. Část těchto nářečí má melodický přízvuk (jako švédština a norština), který je v korelaci s rázem v jiných nářečích. [168] => [169] => [[Soubor:Denmark-gender.png|náhled|Počet mluvnických rodů v dánských nářečích a výskyt připojeného určitého členu]] [170] => Nářečí se liší také počtem mluvnických rodů. Některá nářečí mají dva rody (společný a střední) jako spisovná dánština. Část nářečí však zachovává systém tří rodů (mužský, ženský a střední). Nářečí na západě země rody vůbec nerozlišují. [171] => [172] => Nářečí na západě a jihu Jutska také nemají připojený určitý člen. Ten vždy stojí před podstatným jménem, např. '''''æ''' hus'' – spisovně ''hus'''et''''' (ten dům). [173] => [174] => == Odkazy == [175] => [176] => === Reference === [177] => [178] => [179] => === Literatura === [180] => * BERKOV, Valerij Pavlovič. ''Současné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki.'' Překlad Renata Blatná. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. {{ISBN|80-246-0268-7}}. [181] => * Skautrup, Peter: ''Det danske sprogs historie''. København 1944 [182] => [183] => === Slovníky === [184] => * ''Dánsko. Jazyk.'' In [[Ottův slovník naučný]] VII, pp. 13 – 14 [185] => * Blanka Kirsteinová, Blanka Borg: ''Dánsko-český slovník; Dansk-Tjekkisk ordbog'', Leda, [[1999]], {{ISBN|80-85927-55-1}} [186] => * Petr Kurfürst: ''Dánský slovník; Tjekkisk ordbog'', Nakladatelství – Forlaget V RÁJI, [[2000]], {{ISBN|80-85894-72-6}} [187] => * [http://slovniky.lingea.cz/Dansko-cesky Dánsko-český slovník online] [188] => [189] => === Externí odkazy === [190] => {{InterWiki|code=da|Dánská}} [191] => * {{Commonscat}} [192] => * {{Wikislovník|heslo=dánština}} [193] => * {{Wikislovník|kategorie=Dánština}} [194] => * [https://web.archive.org/web/20090201172800/http://hjem.tele2adsl.dk/johnmadsen/Danish/danish.html Anglické stránky o dánské gramatice] [195] => * [https://web.archive.org/web/20121115200648/http://www.multiphrasebook.com/Danstina.php Stručná česko-dánská konverzace volně k vytištění] – můžete si ji také online nakombinovat s některým z dalších 45 jazyků [196] => [197] => {{Dánsko}} [198] => {{Germánské jazyky}} [199] => {{Oficiální jazyky EU}} [200] => {{Autoritní data}} [201] => {{Portály|Dánsko}} [202] => [203] => [[Kategorie:Dánština| ]] [204] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [205] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [206] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [207] => [[Kategorie:Jazyky Dánska]] [208] => [[Kategorie:Jazyky Faerských ostrovů]] [209] => [[Kategorie:Jazyky Německa]] [210] => [[Kategorie:Jazyky Grónska]] [] => )
good wiki

Dánština

Dánština, (dánsky dansk) je severogermánský jazyk, kterým hovoří okolo 5,5 milionu lidí, a to především v Dánsku. Početné jazykové menšiny žijí v severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, na Faerských ostrovech a v Grónsku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dánsko','Grónsko','Faerské ostrovy','islandština','Německo','norština','analytický jazyk','Severogermánské jazyky','Šlesvicko-Holštýnsko','švédština','bokmål','skloňování'