Array ( [0] => 14742454 [id] => 14742454 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Egocentrismus [uri] => Egocentrismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Egocentrismus''' (z [[latina|lat]]. doslova ''sebestřednost'') v centru zájmu toho egocentrického člověka je jenom jeho vlastní [[ego]] (odtud pak název tohoto slova –centrum ega). [1] => [2] => V [[praxe|praxi]] se egocentrismus projevuje tak, že dotyčný [[člověk]] buď zčásti, nebo zcela opomíjí jiné dění, problémy ostatních, nevnímá své okolí apod. Vyhrocená forma egocentrismu je nazývána jako [[egoismus]], jenž mívá často podobu prostého [[sobectví]] ([[antonymum]] k [[altruismus|altruismu]]). [3] => [4] => Důležité je umět se orientovat mezi pojmy Já a [[Ego, superego a id|Ego]], které jsou v [[Psychologie|psychologii]] hojně užívány. Zatímco Já je více obecné a charakterizuje také další koncepce osobnosti, pojem ego vyjadřuje „klíčový hypotetický konstrukt pro vysvětlení lidského duševního života, obecně fungující lidský egocentrismus, tj. egocentrický obraz světa a egovztažnou [[Motivace|motivaci]] jako základ psychické činnosti každého jedince“ a je ústředním tématem [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]].{{Citace monografie [5] => | příjmení = Cakirpaloglu, Panajotis, 1954- [6] => | titul = Úvod do psychologie osobnosti [7] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/791319329 [8] => | vydání = Vyd. 1 [9] => | vydavatel = Grada [10] => | místo = Praha [11] => | počet stran = 287 [12] => | isbn = 978-80-247-4033-1 [13] => | isbn2 = 80-247-4033-8 [14] => | oclc = 791319329 [15] => }} Psychologie ega se dostala do povědomí vědeckého světa díky [[W. Jamesovi]], který jako první popsal jeho 2 aspekty: Já jako subjekt duševní činnosti („I-self“) a Já jako objekt duševní činnosti („Me-self“). Pod pojmem „Me-self“ se skrývá ono [[sebepojetí]], vnímání vlastní osoby odlišné od druhých. Myself je definováno jako „suma všeho, co člověk může nazvat svým vlastním“. Rozvíjení ega je celoživotní proces, ve kterém se objevují změny ve stabilitě ega, zejména v období [[dospívání]] a také v kritických situacích či krizích. V tomto procesu vývoje dochází k tzv. učení být sám sebou, kdy si vytváříme osobní [[Sebepojetí|identitu]] na základě uspořádání si zkušeností a poznání.{{Citace monografie [16] => | příjmení = Blatný, Marek, 1965- [17] => | titul = Temperament, inteligence, sebepojetí : nové pohledy na tradiční témata psychologického výzkumu [18] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/53265996 [19] => | vydání = Vyd. 1 [20] => | vydavatel = Psychologický ústav Akademie věd ČR [21] => | místo = Brno [22] => | počet stran = 150 [23] => | isbn = 80-86620-05-0 [24] => | isbn2 = 978-80-86620-05-3 [25] => | oclc = 53265996 [26] => }}{{Citace monografie [27] => | příjmení = Nakonečný, Milan, 1932- [28] => | titul = Sociální psychologie [29] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/428370772 [30] => | vydání = Vyd. 2., rozš. a přeprac [31] => | vydavatel = Academia [32] => | místo = Praha [33] => | počet stran = 498 [34] => | isbn = 978-80-200-1679-9 [35] => | isbn2 = 80-200-1679-1 [36] => | oclc = 428370772 [37] => }} [38] => [39] => == Popis == [40] => Jedná se, mimo jiné, o doprovodný znak [[dospívání]] a rané [[adolescence]]. [[Ego]]centrický jedinec považuje své „já“ za střed všeho [[jednání]] a [[myšlení]], veškeré dění vztahuje výhradně ke své vlastní osobě. Jedině on sám (a nikdo jiný) uvažuje a hodnotí vše správně. [41] => [42] => == Egocentrismus v raném dětství == [43] => Dítě v počáteční fázi života má velice subjektivní myšlení a celkový pohled na svět. Okolo 4. až 8. měsíce života se [[batole]] cítí jako střed světa a z toho se odvíjí i jeho úvahy.{{Doplňte zdroj}} Neznalost uvažování se v této pozici projeví jako egocentrický postoj. Egocentrismus není nijak zarážející, jelikož dítě se teprve seznamuje s celým okolním světem. Teď je dítě „pasivním příjemcem“. Egocentrismus u tak malého dítěte tedy [[Kojenec|kojence]] se neprojevuje jen v jeho poznávání, ale i v celkovém myšlení o světě např. že matka je jen pro něj. [44] => [45] => Egocentrické myšlení je vyjádřením velmi subjektivního přístupu dítěte k poznávání a zahrnuje i představu, že toto je jediná možná varianta. [46] => [47] => Rozvíjení řeči a hlavně egocentrické řeči je velmi důležité pro pozdější rozvoj [[Poznávací procesy|poznávacích procesů]].VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999. {{ISBN|978-80-246-2153-1}}, s. 36,76,86. [48] => [49] => Experimentální výzkum roku 2023 ale prokázal, že malé děti důvěřují více jiným lidem než sami sobě, a tak nejsou egocentrické.{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Infants are not egocentric: Study finds they trust other people's attention more than their own observations [51] => | url = https://medicalxpress.com/news/2023-07-infants-egocentric-people-attention.html [52] => | datum_přístupu = 2023-07-03 [53] => }} [54] => [55] => == Egocentrismus v dětství == [56] => Podle teorie [[kognitivního]] vývoje švýcarského psychologa [[Jean Piaget|Jeana Piageta]] nastává u dětí mezi druhým až sedmým rokem života fáze, během níž se v jedinci teprve utváří koncept [[Subjektivita|subjektivity]] a [[Objektivita (filosofie)|objektivity]]. To znamená, že dítě není schopné vnímat [[Perspektiva|perspektivu]] ostatních a jako obecně platné bere pouze své pocity a tím pádem je egocentrické. Piaget a další navrhují, že pro kognitivní vývoj jedince v této fázi je prospěšné trávit čas spíš se svými vrstevníky než s dospělými. Měli by se s nimi účastnit her a skupinových aktivit, a tak docílit lepšímu porozumění empatie a subjektivity.{{Citace periodika [57] => | příjmení = Aalsma [58] => | jméno = Matthew C. [59] => | příjmení2 = Lapsley [60] => | jméno2 = Daniel K. [61] => | příjmení3 = Flannery [62] => | jméno3 = Daniel J. [63] => | titul = Personal fables, narcissism, and adolescent adjustment [64] => | periodikum = Psychology in the Schools [65] => | datum vydání = 2006 [66] => | ročník = 43 [67] => | číslo = 4 [68] => | strany = 481–491 [69] => | issn = 0033-3085 [70] => | doi = 10.1002/pits.20162 [71] => | url = http://dx.doi.org/10.1002/pits.20162 [72] => | datum přístupu = 2019-12-03 [73] => }} [74] => [75] => Určitou míru egocentrismu má každá lidská bytost v sobě zakořeněnou. Hlavně během předškolních let se u dětí tento dětský egocentrismus projevuje. Jde o proces, během kterého si dítě uvědomuje a prosazuje své přání bez ohledu na následky na okolí.{{Citace monografie [76] => | příjmení = Vágnerová, Marie, 1956- [77] => | titul = Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří [78] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/44526548 [79] => | vydání = Vyd. 1 [80] => | vydavatel = Portál [81] => | místo = Praha [82] => | počet stran = 522 [83] => | isbn = 80-7178-308-0 [84] => | isbn2 = 978-80-7178-308-4 [85] => | oclc = 44526548 [86] => }} [87] => [88] => == Egocentrismus v adolescenci == [89] => Egocentrismus [[Adolescence|adolescentů]] prvně popsal psycholog [[David Elkind]] a jeho teorie vychází z kognitivních stádii [[Jean Piaget|Jeana Piageta]]. Elkind tvrdí, že egocentrismus umožňuje dospívajícím abstraktní myšlení.ELKIND, David. All grown up & no place to go: Teenagers in crisis. Reading, Mass: Addison-Wesley, 1984. {{ISBN|9780201113792}}. [90] => [91] => Popsal několik variant adolescentního egocentrismu: [92] => [93] => * Dospívající je hyperkritický. Je to způsobeno intenzivním zaujetím jeho novou schopností vlastního uvažování a také jeho snahy nalezení něčeho trvalého a ideálního. [94] => * Dospívající mají sklony polemizovat. Toto je způsobeno nutností prokázat svou schopnost uvažovat. Polemizují ale spíše s vrstevníky než s autoritami. [95] => * Dospívající často podléhá osobnímu klamu, že jeho myšlenky a zkušenosti jsou zcela výjimečné. Jejich víra, že díky své výjimečnosti nemohou být ohroženi, vyúsťuje v [[sebedestruktivní chování]] ale na druhou stranu jim i pomáhá s radikální změnou dospívání. [96] => * Egocentrismus se také může projevit ve formě vztahovačnosti, zde Elkind mluví o iluzi “imaginárního publika”, čímž se navíce i rozvíjí [[empatie]] a citlivost k názorům jiných lidí.VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999. {{ISBN|978-80-246-2153-1}}, s. 250–251. [97] => [98] => == Egocentrismus v dospělosti == [99] => Chování [[Dospělost|dospělých]] je obecně méně egocentrické než je to u dětí. Tento rozdíl není způsoben tím, že by informace zpracovávají méně egocentricky ale tím, že mají lepší schopnost následně tuto egocentrickou interpretaci opravit. Schopnost komunikovat a být součástí [[Sociální skupina|sociální skupiny]] nejsou vrozené vlastnosti a je třeba se jim naučit. Proto i děti si potřebují projít určitým vývojem než pochopí, že ne každý vnímá svět stejně jako oni. U dospělých se předpokládá, že tuto [[vědomost]] již mají a dokážou tak zamezit případnému chybnému úsudku. Mají zkušeností s tím, že [[motivace]], očekávání, znalosti a vizuální vnímání okolí mezi skupinami zainteresovanými do komunikace se liší. Dospělí však nikdy zcela nevyrostou z jejich dětského myšlení a jejich sociální domněnky jsou často nadále zkreslené. Typicky si zvyknou přeceňovat rozsah postojů a názorů o jaké se s ostatními dělí a často nabývají pocit, že ostatní mají větší přístup do rozpoložení jejich vnitřního myšlení než je tomu ve skutečnosti. Další nesprávný postoj je pokládání vlastních znalostí jako základ, který by ostatní měli také mít a používání sama sebe jako standard při hodnocení jiných.EPLEY, N., MOREWEDGE, C., & KEYSARB, B. (2004). ''Perspective taking in children and adults: Equivalent egocentrism but differential correction''. {{ISBN|978-1-84169-887-8}} GINER-SOROLLA, R. (Ed.), Journal of Experimental Social Psychology (pp. 760–768). United States: Academic Press. [100] => [101] => == Reference == [102] => [103] => [104] => == Související články == [105] => * [[Biocentrismus]] [106] => * [[Egoismus]] [107] => * [[Gaslighting]] [108] => [109] => {{pahýl}} [110] =>
[111] => {{Autoritní data}} [112] => [113] => [[Kategorie:Psychologie]] [114] => [[Kategorie:Sociologie]] [115] => [[Kategorie:Latinská slova a fráze]] [] => )
good wiki

Egocentrismus

Egocentrismus (z lat. doslova sebestřednost) v centru zájmu toho egocentrického člověka je jenom jeho vlastní ego (odtud pak název tohoto slova -centrum ega).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dospívání','Jean Piaget','Motivace','Psychoanalýza','W. Jamesovi','sebepojetí','Sebepojetí','Ego','Psychologie','myšlení','Subjektivita','kognitivního'

Dospívání

Motivace

Myšlení

Psychoanalýza

Psychologie

Sebepojetí

Subjektivita