Array ( [0] => 15501132 [id] => 15501132 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elbasan [uri] => Elbasan [3] => Elbasan 1.jpg [img] => Elbasan 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | stát = Albánie [2] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [3] => | název vyššího celku = [[Elbasan (kraj)|Elbasan]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [5] => | název nižšího celku = [[Okres Elbasan|Elbasan]] [6] => | mapa = Albania location Elbasan.svg [7] => | velikost mapy = 150px [8] => }} [9] => '''Elbasan''' ([[albánština|albánsky]]: ''{{cizojazyčně|sh|Elbasan}}'' nebo také ''{{cizojazyčně|sh|Elbasani}}'') je město ve střední [[Albánie|Albánii]], jihovýchodně od [[metropole]] [[Tirana|Tirany]]. Nachází se na řece [[Shkumbin]] cca 60 km od pobřeží Jaderského moře, a má statut krajského i okresního města. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, je to jedno [[Seznam měst v Albánii|z největších měst]] v zemi (po [[Skadar]]u a [[Tirana|Tiraně]]). [10] => [11] => Město se rozkládá v širokém údolí řeky [[Shkumbin]] (na jeho soutoku s říčkou [[Zaranika]]). Je obklopené řadou horských hřebenů, jejichž nejvyšší nadmořská výška dosahuje okolo 900 m n. m. Samotné město se rozkládá na prostranství s nadmořskou výškou 150 m n. m. [12] => [13] => == Název == [14] => [15] => Název města pochází z [[turečtina|tureckého]] ''El Basan'', tam byl převzat z [[arabština|arabštiny]].{{Citace monografie [16] => | příjmení = Frasheri [17] => | jméno = Kristo [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [20] => | vydavatel = [21] => | místo = Tirana [22] => | rok = 1964 [23] => | počet stran = [24] => | isbn = [25] => | kapitola = [26] => | strany = 84 [27] => | jazyk = angličtina [28] => }} Město tak pojmenoval sultán Mehmet II. v [[15. století]] krátce po svém obnovení. V tureckém jazyce znamená ''dobytou zemi'', patrně po albánských povstalcích, kteří kladli odpor postupující ale lépe organizované turecké armádě. [29] => [30] => Historické názvy města v dalších jazycích odkazují na nově budovanou pevnost v raných dobách turecké nadvlády nad městem ([[řečtina|řecky]] ''Νεόκαστρον'', [[srbština|srbsky]] ''Novi Grad/Нови Град'', [[italština|italsky]] ''Terra Nuova''). Tyto názvy nicméně vyšly z užívání.{{doplňte zdroj}} [31] => [32] => == Historie == [33] => [34] => Založení města se datuje do [[1. století]]. Tehdy zde existovala [[Starověký Řím|římská]] osada, nacházející se na cestě [[Via Egnatia]].{{Citace monografie [35] => | příjmení = Vickers [36] => | jméno = Miranda [37] => | odkaz na autora = [38] => | titul = The Albanians: A modern history [39] => | vydavatel = I. B. Tauris [40] => | místo = [41] => | rok = 2001 [42] => | počet stran = 652 [43] => | isbn = [44] => | kapitola = [45] => | strany = 2 [46] => | jazyk = angličtina [47] => }} Nesla název Mansio Scampa{{Citace monografie [48] => | příjmení = Frasheri [49] => | jméno = Kristo [50] => | odkaz na autora = [51] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [52] => | vydavatel = [53] => | místo = Tirana [54] => | rok = 1964 [55] => | počet stran = [56] => | isbn = [57] => | kapitola = [58] => | strany = 33 [59] => | jazyk = angličtina [60] => }} a nacházela se v blízkosti jeho současného středu. Postupně se osada změnila v antické město. [61] => [62] => [[File:Elbasan - Stadtmauer 3a Tor.jpg|left|thumb|Pozůstatky středověké pevnosti.]] [63] => Jak postupně říše ztrácela svoji sílu a čelila stále častěji útokům [[Barbar]]ů, bylo ve [[4. století]] rozhodnuto o vybudování pevnosti. Ta měla několik věží a její plocha zaujímala rozlohu 300 m2 V pozdní antice nesl Elbasan název Scampis, resp. Hiscampis – podle původního římského názvu a také dnešní řeky Shkumbin, která Elbasanem protéká. [64] => [65] => V dobách raného křesťanství se zde usídlilo [[biskupství]], byly vybudovány některé kostely a také katedrála. Za vzestupu [[Byzantská říše|Byzantské říše]] a vlády císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] byla rozšířena a opravena pevnost. Jako byzantské{{doplňte zdroj}} město přežil několik útoků Bulharů a [[Ostrogóti|Ostrogótů]]. O existenci Elbasanu se také zmiňoval v [[6. století]] [[Prokopios z Kaisareie]]. Pozůstatky byzantské [[bazilika|baziliky]] z přelomu 5. a 6. století byly v centru dnešního města odhaleny při [[archeologický průzkum|archeologickém průzkumu]] v roce [[2014]]. [66] => [67] => Do příchodu [[Osmanská říše|Turků]] na území Balkánu byl Elbasan nejspíše z nějakého důvodu opuštěný. Nejspíše mu poslední ránu uštědřil příchod Slovanů.{{Citace monografie [68] => | příjmení = Bartl [69] => | jméno = Peter [70] => | odkaz na autora = [71] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [72] => | vydavatel = Clio [73] => | místo = Bělehrad [74] => | rok = 2001 [75] => | počet stran = 324 [76] => | isbn = [77] => | kapitola = [78] => | strany = 290 [79] => | jazyk = srbština [80] => }} Osmané zde nicméně velmi záhy po svém příchodu umístili vojenskou posádku, neboť velmi dlouhou dobu bojovali s albánskými vbouřenci a ne a ne dobýt jejich pevnost v [[Krujë|Kruji]]. Samotné město je opětovně doloženo k roku [[1466]].{{Citace monografie [81] => | příjmení = Frasheri [82] => | jméno = Kristo [83] => | odkaz na autora = [84] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [85] => | vydavatel = [86] => | místo = Tirana [87] => | rok = 1964 [88] => | počet stran = [89] => | isbn = [90] => | kapitola = [91] => | strany = 84 [92] => | jazyk = angličtina [93] => }} Sultán [[Mehmet II.]] nechal přestavět pevnost a obklopit ji hlubokými příkopy. V roce [[1492]] byla dokončena [[Královská mešita (Elbasan)|místní mešita]], která nesla jméno sultána, a byla dochována jako nejstarší na území Albánie. Řada dalších mešit a náboženských památek z 16. a 17. století byla nicméně ve století dvacátém v souvislosti s násilnou [[ateizace|ateizací]] země zbořena a do současné doby se nedochovala. [94] => [95] => [[File:Elbasan - Basilika Bezistan 1.jpg|left|thumb|Pozůstatky základů původní baziliky.]] [96] => Postupem času se stal Elbasan regionálním centrem. Součástí Osmanské říše zůstal následujících 445 let, až do roku [[1912]]. Byl zřízen tzv. [[Elbasanský sandžak]], a to buď po dokončení místní pevnosti, nebo až později (do té doby mělo být město součástí [[Ohridský sandžak|Ohridského sandžaku]]. V roce [[1467]] sem bylo přesunuto [[křesťanství|křesťanské]] obyvatelstvo ze [[Skopje]], [[Ohrid]]u, [[Serres]]u a [[Kastoria|Kastorie]]. [97] => [98] => Podle záznamů tureckého cestovatele [[Evlija Čelebi|Evliji Čelebiho]], který město navštívil, na konci [[17. století]] ''mluvili všichni místní obyvatelé albánsky'', uměli ale také turecky a místní vzdělaná elita ovládala [[perština|perštinu]]. Obchodníci mluvili [[řečtina|řecky]] a ''franckými'' (západoevropskými) jazyky. Ke konci [[17. století]] měl Elbasan okolo 2000 obyvatel a byl otevřen pro kupce i z řady evropských zemí.{{Citace monografie [99] => | příjmení = Bartl [100] => | jméno = Peter [101] => | odkaz na autora = [102] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [103] => | vydavatel = Clio [104] => | místo = Bělehrad [105] => | rok = 2001 [106] => | počet stran = 324 [107] => | isbn = [108] => | kapitola = [109] => | strany = 81 [110] => | jazyk = srbština [111] => }} Několik desítek místních trhovců obchodovalo např. s [[Benátská republika|Benátskou republikou]].{{Citace monografie [112] => | příjmení = Bartl [113] => | jméno = Peter [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [116] => | vydavatel = Clio [117] => | místo = Bělehrad [118] => | rok = 2001 [119] => | počet stran = 324 [120] => | isbn = [121] => | kapitola = [122] => | strany = 82 [123] => | jazyk = srbština [124] => }} [125] => [126] => Pevnost, která vznikla ve středověku, nechal roku [[1832]] místní správce [[Reshit Pasha]] zbourat. Jižní a západní část opevnění se nicméně dochovala a v místech určených původně pro vojenskou posádku byly vybudovány nové domy. V závěru století [[19. století|devatenáctého]] žilo v Elbasanu na 3000 [[islám|muslimských]] rodin, 280 pravoslavných rodin které žily především v křesťanské čtvrti a 180 [[Arumunové|arumunských]] rodin, které žily na okraji města. Na začátku [[19. století]] mělo město okolo patnácti tisíc obyvatel. Trojlodní katedrála zasvěcená [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] byla dokončena v roce [[1833]]. [127] => [128] => Roku [[1896]] došlo v Elbasanu k protestům albánského obyvatelstva, které bylo nespokojené především s výší daní. Místní chtěli také zavést výuku na školách v [[albánština|albánském]] jazyce.{{Citace monografie [129] => | příjmení = Bartl [130] => | jméno = Peter [131] => | odkaz na autora = [132] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [133] => | vydavatel = Clio [134] => | místo = Bělehrad [135] => | rok = 2001 [136] => | počet stran = 324 [137] => | isbn = [138] => | kapitola = [139] => | strany = 109 [140] => | jazyk = srbština [141] => }} [142] => [143] => V roce [[1905]] se místní obyvatelstvo opět vzbouřilo proti turecké nadvládě a rovnou vyhnalo osmanského správce ven z města. Ve snaze obnovit svojí moc byla osmanská armáda přinucena město v následujících týdnech násilně obsadit.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Vickers [145] => | jméno = Miranda [146] => | odkaz na autora = [147] => | titul = The Albanians: A modern history [148] => | vydavatel = I. B. Tauris [149] => | místo = [150] => | rok = 2001 [151] => | počet stran = 652 [152] => | isbn = [153] => | kapitola = [154] => | strany = 49 [155] => | jazyk = angličtina [156] => }} [157] => [158] => Roku [[1908]] se zde uspořádal kongres, který potvrdil dřívější rozhodnutí z [[Bitola|Bitoly]] (Monastiru). Přítomných 35 učenců{{Citace monografie [159] => | příjmení = Vickers [160] => | jméno = Miranda [161] => | odkaz na autora = [162] => | titul = The Albanians: A modern history [163] => | vydavatel = I. B. Tauris [164] => | místo = [165] => | rok = 2001 [166] => | počet stran = 652 [167] => | isbn = [168] => | kapitola = [169] => | strany = 60 [170] => | jazyk = angličtina [171] => }}{{Citace monografie [172] => | příjmení = Bartl [173] => | jméno = Peter [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [176] => | vydavatel = Clio [177] => | místo = Bělehrad [178] => | rok = 2001 [179] => | počet stran = 324 [180] => | isbn = [181] => | kapitola = [182] => | strany = 123 [183] => | jazyk = srbština [184] => }} se rozhodlo pro výběr písma, kterým má být albánština zapisována.{{Citace monografie [185] => | příjmení = Frasheri [186] => | jméno = Kristo [187] => | odkaz na autora = [188] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [189] => | vydavatel = [190] => | místo = Tirana [191] => | rok = 1964 [192] => | počet stran = [193] => | isbn = [194] => | kapitola = [195] => | strany = 167 [196] => | jazyk = angličtina [197] => }} Ve městě samotném proběhly v tu dob velké [[demonstrace (protest)|demonstrace]]. Rozhodnutím nicméně skončil dlouholetý spor v rámci [[Albánské národní obrození|albánského národního obrození]] v tom, jaké [[písmo]] má jazyk používat (byla nakonec vybrána i přes protest [[islám|muslimských]] duchovních [[latinka]]). Rovněž byla zahájena i rozsáhlá kampaň za zvýšení míry gramotnosti obyvatelstva. Největší budova ve městě, kterou byla místní [[věznice]], byla přebudována na školu. Otevřeny byly nové tiskárny a ve velkém tisknuty učebnice.{{Citace monografie [198] => | příjmení = Bartl [199] => | jméno = Peter [200] => | odkaz na autora = [201] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [202] => | vydavatel = Clio [203] => | místo = Bělehrad [204] => | rok = 2001 [205] => | počet stran = 324 [206] => | isbn = [207] => | kapitola = [208] => | strany = 117 [209] => | jazyk = srbština [210] => }} [211] => [212] => [[File:Elbasan - Mbret-Moschee 1 Minarett.jpg|left|thumb|Královská mešita ze sklonku [[15. století]].]] [213] => Od roku [[1912]] bylo město součástí nezávislé Albánie. Tehdejší předseda první dočasné albánské vlády [[Ismail Kemal]] apeloval, aby se Elbasan díky své vhodné poloze přímo ve středu země stal novou metropolí státu.{{Citace monografie [214] => | příjmení = Vickers [215] => | jméno = Miranda [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = The Albanians: A modern history [218] => | vydavatel = I. B. Tauris [219] => | místo = [220] => | rok = 2001 [221] => | počet stran = 652 [222] => | isbn = [223] => | kapitola = [224] => | strany = 77 [225] => | jazyk = angličtina [226] => }} Ve svém přesvědčení však nakonec neuspěl a byla vybrána severněji položená Tirana. A to i přes to, že pro Elbasan se vyslovili i zástupci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]].{{Citace monografie [227] => | příjmení = Bartl [228] => | jméno = Peter [229] => | odkaz na autora = [230] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [231] => | vydavatel = Clio [232] => | místo = Bělehrad [233] => | rok = 2001 [234] => | počet stran = 324 [235] => | isbn = [236] => | kapitola = [237] => | strany = 164 [238] => | jazyk = srbština [239] => }} [240] => [241] => Nedlouho poté, v listopadu [[1912]] jej obsadila [[srbská armáda]]{{Citace monografie [242] => | příjmení = Vickers [243] => | jméno = Miranda [244] => | odkaz na autora = [245] => | titul = The Albanians: A modern history [246] => | vydavatel = I. B. Tauris [247] => | místo = [248] => | rok = 2001 [249] => | počet stran = 652 [250] => | isbn = [251] => | kapitola = [252] => | strany = 88 [253] => | jazyk = angličtina [254] => }} [[Stažení srbské armády na Korfu|stahující se]] ze Srbska na jih. [255] => [256] => V období [[První světová válka|první světové války]] město obsadila vojska [[Srbsko|Srbska]], [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Bulharsko|Bulharska]] a [[Itálie]]. Bulharské vojsko do Elbasanu vstoupilo dne [[29. leden|29. ledna]] [[1916]], v březnu téhož roku předala vojenskou správu Rakousko-Uhersku. Bulhaři namísto toho přesunuli své jednotky dále na jih.{{Citace monografie [257] => | příjmení = Vickers [258] => | jméno = Miranda [259] => | odkaz na autora = [260] => | titul = The Albanians: A modern history [261] => | vydavatel = I. B. Tauris [262] => | místo = [263] => | rok = 2001 [264] => | počet stran = 652 [265] => | isbn = [266] => | kapitola = [267] => | strany = 90 [268] => | jazyk = angličtina [269] => }} Ve městě nedlouho po příchodu Rakousko-uherské armády vypukla epidemie [[cholera|cholery]] a musel být zaveden zákaz vycházení.{{Citace monografie [270] => | příjmení = Bartl [271] => | jméno = Peter [272] => | odkaz na autora = [273] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [274] => | vydavatel = Clio [275] => | místo = Bělehrad [276] => | rok = 2001 [277] => | počet stran = 324 [278] => | isbn = [279] => | kapitola = [280] => | strany = 174 [281] => | jazyk = srbština [282] => }} Zároveň se však neuskutečnil plánovaný národní kongres, kterého se měl účastnit [[Ahmet Zogu]], budoucí albánská hlava státu. [283] => [284] => Od června 1916 do března 1917 obsazoval Elbasan s rakousko-uherskou armádou rovněž [[Stanislav Kostka Neumann]], který shrnul své válečné vzpomínky na toto období do knihy ''Elbasan'' (1922).S.K.Neumann: Elbasan, družstevní nakladatelství "Kniha", knihovna socialistické kultury", svazek III., Praha 1922 [285] => [286] => Během vlády krále [[Zog I.|Zoga I.]] tu vznikly první průmyslové závody na výrobu [[tabák]]u a [[alkoholický nápoj|alkoholických nápojů]]. Do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a [[Enver Hodža|Hodžova]] režimu však byl Elbasan ještě městem ryze [[Osmanská říše|osmanského]] rázu. Zaostalost města dokládal i fakt, že se zde nacházela jediná [[střední škola]].{{Citace monografie [287] => | příjmení = Vickers [288] => | jméno = Miranda [289] => | odkaz na autora = [290] => | titul = The Albanians: A modern history [291] => | vydavatel = I. B. Tauris [292] => | místo = [293] => | rok = 2001 [294] => | počet stran = 652 [295] => | isbn = [296] => | kapitola = [297] => | strany = 112 [298] => | jazyk = angličtina [299] => }} [300] => [301] => Během druhé světové války bylo město okupováno Albánií. Okupační úřady zde nechaly vypracovat velkolepý plán rozvoje a modernizace města. Projekt dokonce sloužil i jako inspirace pro socialistické projektanty po válce.{{Citace monografie [302] => | příjmení = Mëhilli [303] => | jméno = Elidor [304] => | odkaz na autora = [305] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [306] => | url = [307] => | vydavatel = Cornell University Press [308] => | místo = Londýn [309] => | rok = 2017 [310] => | počet stran = [311] => | isbn = 9781501714153 [312] => | kapitola = [313] => | strany = 29 [314] => | jazyk = angličtina [315] => }} Mezitím docházelo po celé Albánii k řadě protestů proti italské okupační správě. V [[srpen 1942|srpnu]] [[1942]] protestovali v Elbasanu studenti, následně byla prováděna rozsáhlá zatýkání v řadách místního albánského obyvatelstva.{{Citace monografie [316] => | příjmení = Vickers [317] => | jméno = Miranda [318] => | odkaz na autora = [319] => | titul = The Albanians: A modern history [320] => | vydavatel = I. B. Tauris [321] => | místo = [322] => | rok = 2001 [323] => | počet stran = 652 [324] => | isbn = [325] => | kapitola = [326] => | strany = 148 [327] => | jazyk = angličtina [328] => }} V Elbasanu po kapitulaci Itálie sídlilo rovněž i německé velitelství pro okupační správu země.{{Citace monografie [329] => | příjmení = Vickers [330] => | jméno = Miranda [331] => | odkaz na autora = [332] => | titul = The Albanians: A modern history [333] => | vydavatel = I. B. Tauris [334] => | místo = [335] => | rok = 2001 [336] => | počet stran = 652 [337] => | isbn = [338] => | kapitola = [339] => | strany = 152 [340] => | jazyk = angličtina [341] => }} [342] => [343] => V roce [[1950]] bylo napojeno na albánskou [[Železniční trať Peqin–Elbasan|železniční síť]].{{Citace monografie [344] => | příjmení = Mëhilli [345] => | jméno = Elidor [346] => | odkaz na autora = [347] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [348] => | url = [349] => | vydavatel = Cornell University Press [350] => | místo = Londýn [351] => | rok = 2017 [352] => | počet stran = [353] => | isbn = 9781501714153 [354] => | kapitola = [355] => | strany = 39 [356] => | jazyk = angličtina [357] => }} Město bylo modernizováno, vzniklo několik širokých bulvárů (např. ''Bulevari Aqif Pasha'' nebo ''Ruga Qemal Stafa''). [358] => [359] => V 70. letech už začalo hospodářství stagnovat, díky spojenectví [[socialismus|socialistické]] Albánie a ČLR tu byla roku [[1974]] s pomoci právě Číny vybudována velká [[ocelárna]], jejíž komíny jsou nejvyšší na [[Balkán]]ě. Ocelárna zaměstnávala ve své době 8000 lidí{{Citace monografie [360] => | příjmení = Vickers [361] => | jméno = Miranda [362] => | odkaz na autora = [363] => | titul = The Albanians: A modern history [364] => | vydavatel = I. B. Tauris [365] => | místo = [366] => | rok = 2001 [367] => | počet stran = 652 [368] => | isbn = [369] => | kapitola = [370] => | strany = 199 [371] => | jazyk = angličtina [372] => }}; žila zde i malá skupina Číňanů, jejichž přítomnost však mezi Albánci vyvolávala konflikty. Ocelárna, kterou režim častoval přezdívkou "ocel Straně"{{Citace monografie [373] => | příjmení = Bartl [374] => | jméno = Peter [375] => | odkaz na autora = [376] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [377] => | vydavatel = Clio [378] => | místo = Bělehrad [379] => | rok = 2001 [380] => | počet stran = 324 [381] => | isbn = [382] => | kapitola = [383] => | strany = 256 [384] => | jazyk = srbština [385] => }} ([[albánština|albánsky]] ''Celiku i Partise'') však také způsobovala problematické [[znečištění]], se kterým se město po desetiletí potýkalo.{{Citace elektronického periodika [386] => | titul = Elbasan, the polluted city [387] => | periodikum = Balcanicaucaso [388] => | url = https://www.balcanicaucaso.org/eng/Areas/Albania/Elbasan-the-polluted-city-124037 [389] => | jazyk = en [390] => | datum přístupu = 2023-09-07 [391] => }} Vybudována byla i řada dalších továren, např. cementárny, konzervárny{{Citace monografie [392] => | příjmení = Vickers [393] => | jméno = Miranda [394] => | odkaz na autora = [395] => | titul = The Albanians: A modern history [396] => | vydavatel = I. B. Tauris [397] => | místo = [398] => | rok = 2001 [399] => | počet stran = 652 [400] => | isbn = [401] => | kapitola = [402] => | strany = 183 [403] => | jazyk = angličtina [404] => }} apod. V roce [[1990]] měl Elbasan 83 300 obyvatel.{{Citace monografie [405] => | příjmení = Bartl [406] => | jméno = Peter [407] => | odkaz na autora = [408] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [409] => | vydavatel = Clio [410] => | místo = Bělehrad [411] => | rok = 2001 [412] => | počet stran = 324 [413] => | isbn = [414] => | kapitola = [415] => | strany = 10 [416] => | jazyk = srbština [417] => }} [418] => [419] => Po roce [[1991]] nastal ekonomický rozvoj města a v druhé dekádě [[21. století]] získalo město napojení na metropoli [[Tirana|Tiranu]] prostřednictvím dálnice. [420] => [421] => == Obyvatelstvo == [422] => [423] => Elbasan je dnes ryze [[Albánci|albánským]] městem, dříve zde ale žilo i mnoho [[Turci|Turků]]. [424] => [425] => == Ekonomika == [426] => [427] => [[File:Elbasan, ocelárna 2.jpg|right|thumb|Ocelárna v Elbasanu.]] [428] => [[File:Elbasan - panoramio.jpg|right|thumb|Ulice v Elbasanu.]] [429] => [[File:Elbasan, vlak.jpg|right|thumb|Vlak projíždějící městem.]] [430] => [[File:Elbasan, řeka Shkumbin.jpg|right|thumb|Řeka Shkumbin.]] [431] => Elbasan byl v dobách existence socialistické Albánie rozvíjen jako průmyslové centrum. Kromě rozsáhlé ocelárny, která se nachází jihozápadně od města a vlastí rozlohou je se zbytkem Elbasanu srovnatelná{{doplňte zdroj}}, se zde nachází také cementárna, dřevozpracující průmysl apod. [432] => [433] => Místní ocelárna po svém zprovoznění produkovala 750 tisíc tun oceli ročně, a až do roku [[1990]] zaměstnávala tisíce lidí. Po pádu komunistického režimu v zemi došlo k útlumu výroby. Provoz ocelárny byl obnoven až v roce [[1999]] po podepsání smlouvy s [[Turecko|tureckým]] investorem, který se zavázal podnik zmodernizovat a dále do něj investovat prostředky. [434] => [435] => V okolních horách se nachází řada lomů, kde se těží [[vápenec]]. [436] => [437] => == Doprava == [438] => [439] => Hlavní dopravní tahy se v průběhu staletí vyvíjely v údolí řeky Shkumbin, která protéká Elbsanem východo-západním směrem. [[Železniční trať Peqin–Elbasan|Železniční trať]] do [[Peqin]]u a [[Železniční trať Elbasan–Prrenjas|do Prrenjasu]] procházejí město paralelně s tokem řeky. Hlavní silniční směry vedou směrem na východ (k hranici se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] a městu [[Pogradec]] a na západ k moři. Horským terénem směrem na sever vedou silniční tahy do [[Tirana|Tirany]], např. [[Dálnice A3 (Albánie)|dálnice A3]]. K ní se má výhledově připojit nová dálnice k břehu Jónského moře.{{Citace elektronického periodika [440] => | titul = Albania seeks consultant for Elbasan-Lekaj highway section [441] => | periodikum = Seenews [442] => | url = https://seenews.com/news/albania-seeks-consultant-for-elbasan-lekaj-highway-section-823679 [443] => | jazyk = en [444] => | datum přístupu = 2023-09-07 [445] => }} [446] => [447] => == Sport == [448] => [449] => Město má jeden fotbalový klub, [[FK Elbasani]]. [450] => [451] => Od roku [[2014]] získalo město také i moderní sportovní arénu s názvem [[Elbasan Arena]], která nahradila starší stadion Ruzhdi Bizhuty. Stadion sloužil také pro mezinárodní utkání albánského národního fotbalového týmu.{{doplňte zdroj}} [452] => [453] => == Známé osobnosti == [454] => [455] => * [[Kostandin Kristoforidhi]]{{Citace monografie [456] => | příjmení = Bartl [457] => | jméno = Peter [458] => | odkaz na autora = [459] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [460] => | vydavatel = Clio [461] => | místo = Bělehrad [462] => | rok = 2001 [463] => | počet stran = 324 [464] => | isbn = [465] => | kapitola = [466] => | strany = 153 [467] => | jazyk = srbština [468] => }} (1827-1895), spisovatel a překladatel [469] => * [[Qemal Karaosmani]] (1875-1948), politik a zakladatel moderního albánského státu [470] => * [[Shefqet Vërlaci]] (1877-1946), politik a dvojnásobný předseda vlády Albánie [471] => * [[Lef Nosi]] (1877-1946), politik a zakladatel albánského státu [472] => * [[Isuf Myzyri]] (1881-1956), zpěvačka a houslista [473] => * [[Shefqet Dajiu]] (1882-1946), politik a zakladatel albánského státu [474] => * [[Hasan Ceka]] (1900-1998), historik [475] => * [[Xhafer Belegu]] (1904-1962), historik a diplomat [476] => * [[Ibrahim Biçakçiu]]{{Citace monografie [477] => | příjmení = Bartl [478] => | jméno = Peter [479] => | odkaz na autora = [480] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [481] => | vydavatel = Clio [482] => | místo = Bělehrad [483] => | rok = 2001 [484] => | počet stran = 324 [485] => | isbn = [486] => | kapitola = [487] => | strany = 223 [488] => | jazyk = srbština [489] => }} (1905-1977), agronom, politik a premiér Albánie [490] => * [[Baki Kongoli]] (1913-1980), badatel lidové písně [491] => * [[Qemal Stafa]] (1920-1942), antifašista a zakládající člen strany práce [492] => * [[Todi Lubonja]] (1923-2005), novinář a politik [493] => * [[Pirro Dodbiba]] (nar. 1925), politik [494] => * [[Fatos Kongoli]] (1944), spisovatel [495] => * [[Rexhep Meidani]] (* 1944), politik a prezident Albánské republiky od roku 1997 do roku 2002 [496] => * [[Saimir Pirgu]] (* 1981), operní zpěvačka [497] => * [[Miriam Cani]] (* 1985), zpěvák [498] => * [[Armando Sadiku]] (* 1991), fotbalista [499] => * [[Hysen Pulaku]] (nar. 1992), vzpěrač [500] => [501] => == Reference == [502] => [503] => {{Překlad|en|Elbasan|824761399|de|Elbasan|170886367}} [504] => [505] => [506] => == Externí odkazy == [507] => [508] => * {{commonscat}} [509] => * {{Commons|Elbasan}} [510] => [511] => {{Kraj Elbasan}} [512] => {{Města v Albánii}} [513] => {{Albánie}} [514] => {{Autoritní data}} [515] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [516] => [517] => [[Kategorie:Elbasan| ]] [518] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [519] => [[Kategorie:Elbasan (kraj)]] [] => )
good wiki

Elbasan

Elbasan (albánsky: nebo také ) je město ve střední Albánii, jihovýchodně od metropole Tirany. Nachází se na řece Shkumbin cca 60 km od pobřeží Jaderského moře, a má statut krajského i okresního města.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tirana','1912','albánština','Shkumbin','1990','2014','Železniční trať Peqin-Elbasan','islám','17. století','řečtina','19. století','Osmanská říše'

1912

1990

2014

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Tirana