Array ( [0] => 14666101 [id] => 14666101 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Elektromagnetismus [uri] => Elektromagnetismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Elektromagnetismem''' se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost [[elektřina|elektřiny]] a [[magnetismus|magnetismu]]. ''Elektromagnetismem'' se také může myslet oblast [[fyzika|fyziky]], která tyto jevy zkoumá, případně přímo ''teorie [[elektromagnetické pole|elektromagnetického pole]]'', která elektromagnetické jevy vysvětluje. [1] => [2] => Z abstraktnějšího pohledu podle [[standardní model|standardního modelu]] je elektromagnetismus projevem jedné ze čtyř [[základní interakce|základních interakcí]] ([[elektromagnetická interakce|elektromagnetické interakce]]). [3] => [4] => [[Dynamika|Dynamickým]] působením elektromagnetického pole na pohyb nabitých částic se zabývá odvětví fyziky označované někdy jako [[elektrodynamika]]. [5] => [6] => == Elektrické a magnetické pole z klasického pohledu == [7] => [[Elektromagnetické pole]] se klasicky popisuje složením dvou [[Fyzikální pole|polí]]: [[elektrické pole|elektrického]] a [[magnetické pole|magnetického]]. Tato pole jsou ovlivňována částicemi s [[elektrický náboj|elektrickým nábojem]] a jsou jimi a jejich pohybem přímo definována. Elektrické pole vzniká v okolí elektricky nabitých částic, magnetické pole zpravidla vzniká pohybem elektrických nábojů (např. elektrického proudu tekoucího drátem) a jeho důsledkem je také [[Lorentzova síla|magnetická síla]] tvořená [[magnet]]y. [8] => [9] => Termín ''elektromagnetismus'' označuje fakt, že elektrické a magnetické pole jsou úzce spojená a za mnohých okolností (obzvláště v [[teorie relativity|teorii relativity]]) je vůbec nelze oddělit. Např. kromě toho, že pohybem elektrického náboje vzniká magnetické pole, také změna magnetického pole generuje elektrické pole; tento jev se označuje jako [[elektromagnetická indukce]] a je základem funkce [[elektrický generátor|elektrických generátorů]] či [[transformátor]]ů. [10] => [11] => == Elektromagnetická síla == [12] => [[Síla]], kterou elektromagnetické pole působí na elektricky nabité částice, se nazývá [[elektromagnetická síla]] a jde o jednu ze čtyř základních interakcí. Ukazuje se, že elektromagnetická síla je (kromě [[gravitace]]) téměř výlučně odpovědna za prakticky všechny jevy pozorované v každodenním životě. Skoro všechny interakce mezi [[atom]]y jsou způsobeny elektromagnetickou sílou působící na elektricky nabité [[proton]]y a [[elektron]]y v atomech. Sem patří i síla, kterou libovolné pevné těleso klade odpor proti vniknutí jiného tělesa (a kterou člověk vnímá dotykem), ale také všechny formy [[chemie|chemických jevů]], které vznikají z interakcí mezi [[atomový orbital|elektronovými orbitaly]]. Rovněž [[světlo]] je typem poruchy v elektromagnetickém poli, která se šíří prostorem (tedy [[elektromagnetické vlnění|elektromagnetickým vlněním]]). Všechny [[optika|optické jevy]] jsou tedy vlastně elektromagnetického původu. [13] => [14] => == Původ teorie elektromagnetismu == [15] => Na kvantitativní teorii elektromagnetismu, známé jako klasický elektromagnetismus, pracovalo během [[19. století]] větší množství fyziků, toto snažení kulminovalo v experimentálních objevech [[Michael Faraday|Michaela Faradaye]] a teoretické práci [[James Clerk Maxwell|Jamese Clerka Maxwella]], který předešlý vývoj shrnul a zobecnil do jednotné teorie a objevil elektromagnetickou povahu světla. V klasickém elektromagnetismu se elektromagnetické pole řídí sadou rovnic známých jako [[Maxwellovy rovnice]] a elektromagnetická síla je daná [[Lorentzova síla|Lorentzovým silovým zákonem]]. [16] => [17] => Klasický elektromagnetismus je (sadou svých [[transformace|transformačních vztahů]]) neslučitelný s [[klasická mechanika|klasickou mechanikou]]. Zatímco [[Maxwellovy rovnice]] jsou invariantní vůči [[Lorentzovy transformace|Lorentzově transformaci]], [[klasická mechanika]] je invariantní vůči [[Galileova transformace|Galileově transformaci]]. Z toho také vyplývá, že podle Maxwellových rovnic je [[rychlost světla]] univerzální konstanta, která je příslušným vztahem propojena s [[permitivita|elektrickou permitivitou]] a [[magnetická permeabilita|magnetickou permeabilitou]] vakua. [18] => [19] => Jedním způsobem, jak uvést tyto dvě teorie v soulad, je předpoklad existence [[éter (fyzika)|světlonosného éteru]], kterým se světlo šíří podobně jako (mechanické) vlnění na hladině rybníka. Následné experimenty (mezi nejslavnější patří [[Michelson-Morleyův experiment|Michelsonův pokus]]) však nedokázaly přítomnost éteru detekovat. [20] => [21] => V roce [[1905]] [[Albert Einstein]] problém vyřešil uvedením [[speciální teorie relativity]], která nahradila klasickou kinematiku novou teorií, která je kompatibilní s klasickým elektromagnetismem. V této teorii vystupují magnetické a elektrické pole jako formy obecného elektromagnetického pole a mohou na sebe (z pohledu různých pozorovatelů) navzájem přecházet. [22] => [23] => == Problémy klasického elektromagnetismu == [24] => V jiné práci, publikované ve stejném roce, však Einstein zpochybnil samotné základy klasického elektromagnetismu. Jeho teorie [[fotoelektrický jev|fotoelektrického jevu]] předpokládala, že světlo se nešíří jako vlnění elektromagnetického pole, ale může existovat ve formě [[částice|částic]], diskrétních [[kvantum|kvant]], později nazývaných [[foton]]y. Einsteinova teorie fotoelektrického jevu byla v souladu s představami, které se objevily v navrženém řešení tzv. [[ultrafialová katastrofa|ultrafialové katastrofy]], které představil [[Max Planck]] v roce [[1900]]. Ve své práci Planck předpokládal, že elektromagnetické vyzařování těles probíhá po diskrétních kvantech, což vede ke konečné celkové [[energie|energii]]. Tato představa byla v přímém protikladu s klasickým pohledem na světlo jako spojitou vlnu. Planckova a Einsteinova teorie následně vedly ke [[kvantová mechanika|kvantové mechanice]], která byla formulována v roce [[1925]]. Na jejím základě byla kolem roku [[1940]] dokončena nová kvantově mechanická teorie elektromagnetismu; tato teorie se označuje jako [[kvantová elektrodynamika]] („QED“) a je jednou z nejpřesnějších fyzikálních teorií. [25] => [26] => == Související jednotky SI == [27] => {| class="wikitable" [28] => |+ Jednotky [[Soustava SI|soustavy SI]] používané v elektromagnetismu [29] => |- [30] => ! Název !! Symbol !! Rozměr !! Veličina [31] => |- [32] => | [[ampér]] (základní jednotka SI) [33] => | A [34] => | A [35] => | [[Elektrický proud|Proud]] [36] => |- [37] => | [[coulomb]] [38] => | C [39] => | A·s [40] => | [[Elektrický náboj|Náboj]] [41] => |- [42] => | [[volt]] [43] => | V [44] => | J/C = kg·m2·s−3·A−1 [45] => | [[Elektrický potenciál|Potenciál]], [[elektrické napětí|napětí]] [46] => |- [47] => | [[ohm]] [48] => | Ω [49] => | V/A = kg·m2·s−3·A−2 [50] => | [[Elektrický odpor|Odpor]], [[Impedance]], [[Reaktance]] [51] => |- [52] => | [[ohm]] [[metr]] [53] => | Ω·m [54] => | kg·m3·s−3·A−2 [55] => | [[Rezistivita]] [56] => |- [57] => | [[farad]] [58] => | F [59] => | C/V = kg−1·m−2·A2·s4 [60] => | [[Elektrická kapacita|Kapacita]] [61] => |- [62] => | [[farad]] na [[metr]] [63] => | F/m [64] => | kg−1·m−3·A2·s4 [65] => | [[Permitivita]] [66] => |- [67] => | reciproký [[farad]] [68] => | F−1 [69] => | kg1·m2·A−2·s−4 [70] => | [[Elektrická elastance|Elastance]] [71] => |- [72] => | [[siemens (jednotka)|siemens]] [73] => | S [74] => | Ω−1 = kg−1·m−2·s3·A2 [75] => | [[Elektrická vodivost|Vodivost]], [[admitance]], [[susceptance]] [76] => |- [77] => | [[siemens (jednotka)|siemens]] na [[metr]] [78] => | S/m [79] => | kg−1·m−3·s3·A2 [80] => | [[Konduktivita]] [81] => |- [82] => | [[weber (jednotka)|weber]] [83] => | Wb [84] => | V·s = kg·m2·s−2·A−1 [85] => | [[Magnetický tok]] [86] => |- [87] => | [[Tesla (jednotka)|tesla]] [88] => | T [89] => | Wb/m2 = kg·s−2·A−1 [90] => | [[Magnetická indukce]] [91] => |- [92] => | [[ampér]] na [[metr]] [93] => | A/m [94] => | m−1·A [95] => | [[Intenzita magnetického pole]] [96] => |- [97] => | [[henry]] [98] => | H [99] => | V·s/A = kg·m2·s−2·A−2 [100] => | [[Indukčnost]], [[permeance]] [101] => |- [102] => | reciproký [[henry]] [103] => | H−1 [104] => | kg−1·m−2·s2·A2 [105] => | [[Reluktance]] [106] => |- [107] => | [[henry]] na [[metr]] [108] => | H/m [109] => | kg·m·s−2·A−2 [110] => | [[Permeabilita]] [111] => |} [112] => [113] => == Související články == [114] => * [[Elektřina]] [115] => * [[Magnetismus]] [116] => [117] => == Externí odkazy == [118] => * {{Commonscat}} [119] => [120] => {{Autoritní data}} [121] => {{Portály|Fyzika}} [122] => [123] => [[Kategorie:Elektromagnetismus| ]] [124] => [[Kategorie:Obory a disciplíny fyziky]] [] => )
good wiki

Elektromagnetismus

Elektromagnetismem se rozumí soubor jevů, ve kterém se projevuje vzájemná souvislost elektřiny a magnetismu. Elektromagnetismem se také může myslet oblast fyziky, která tyto jevy zkoumá, případně přímo teorie elektromagnetického pole, která elektromagnetické jevy vysvětluje.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'metr','henry','farad','siemens (jednotka)','klasická mechanika','ampér','Lorentzova síla','ohm','Maxwellovy rovnice','elektromagnetické vlnění','James Clerk Maxwell','kvantová elektrodynamika'

Ampér

Farad

Henry

Metr

Ohm