Array ( [0] => 15485502 [id] => 15485502 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Empirismus [uri] => Empirismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Empirismus''' ([[řečtina|řecky]] ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je směr v [[Epistemologie|teorii poznání]] různých [[Filozofie|filozofických]] soustav, který pokládá [[Smysl (biologie)|smyslovou]] [[zkušenost]] za jediný zdroj poznatků.{{sfn|Stručný filosofický slovník|s=125}}{{sfn|Makarov|s=14}} Stojí v protikladu k [[racionalismus|racionalismu]], který klade důraz na [[rozum]]ovou složku poznání, jako jsou například u [[Immanuel Kant|Kanta]] [[apriori|apriorní]] formy [[Prostor (filosofie)|prostoru]] a [[čas]]u, které jsou předpokladem každé zkušenosti a nedají se z ní tedy odvodit. [1] => [2] => Na rozdíl od filosofického empirismu, který se týká veškerého poznání a zkušenosti, empirismus jako součást [[metodologie]] přírodních věd člověku rozumí „empirií“ čili zkušeností pouze opakovatelný [[Experiment|pokus]] s [[měření|měřitelnými]] výsledky. [3] => [4] => == Odrůdy empirismu == [5] => Empirismus může být jak [[materialismus|materialistický]], tak [[Idealismus|idealistický]]. Představitelé materialistického empirismu ([[Francis Bacon]], [[Thomas Hobbes]], [[John Locke]], [[Francouzský materialismus|francouzští materialisté 18. století]]) tvrdí, že existuje objektivní svět, že smyslová zkušenost, bezprostřední údaje smyslových organů jsou zdrojem spolehlivých poznatků o tomto světě.{{sfn|Stručný filosofický slovník|s=125}}{{sfn|Makarov|s=15}} Formami, předcházejícími materialistický empirismus, jsou učení o poznání [[epikureismus|epikureismu]], [[Stoicismus|stoy]] a [[Realismus a nominalismus|nominalismu]].{{sfn|Filozofický slovník: A-N|s=152}} [6] => [7] => Empirici, kteří jsou [[Subjektivní idealismus|subjektivními idealisty]] ([[George Berkeley]], [[David Hume]], [[Ernst Mach]], [[Richard Avenarius]], [[Alexandr Alexandrovič Bogdanov|Bogdanov]], [[Logický pozitivismus|logičtí empirikové]]), neuznávají existenci objektivní reality odrážené v lidských počitcích. Za zdroj poznatků považují subjektivně chápanou smyslovou zkušenost, kterou redukují na pouhý popis počitků.{{sfn|Stručný filosofický slovník|s=125}}{{sfn|Makarov|s=15}} [8] => [9] => == Představitelé empirismu == [10] => [[Soubor:John Locke.jpg|náhled|[[Anglie|Anglický]] [[filosof]] [[John Locke]]]] [11] => Za zakladatele novověkého empirismu je považován [[Francis Bacon]]. Hlavním představitelem je anglický filozof [[John Locke]], který se postavil proti [[René Descartes|Descartovu]] postulátu vrozených [[idea|idejí]]. Podle něj lze skutečnost poznat pouze prostřednictvím smyslové zkušenosti. Mezi další důležité postavy patří [[George Berkeley]] a [[David Hume]]. Reálné pro ně nejsou věci, ale pouze [[vjem]]y těchto věcí. Existenci předmětného světa podle nich vlastně nelze vůbec dokázat. [12] => [13] => Mezi představitele vědeckého empirismu patří [[Hermann von Helmholtz]], [[Bertrand Russell]] nebo [[Karl Raimund Popper|Karl Popper]]. [14] => [15] => == Kritika == [16] => Omezení poznání na oblast pouhé zkušenosti je podle kritiků empirismu neudržitelná. Nelze totiž ze zkušenosti odvodit základní postulát, totiž: „Všechna zkušenost je pravdivá.“ Pokud by tato věta neplatila, veškerá další tvrzení empiristů nebudou pravdivá. Hlavní zásada empirismu je tak sama v sobě [[Spor (logika)|sporná]]. Podle P. Markie je ovšem ostré rozlišování empirismu a racionalismu problematické, protože u všech významných představitelů se vyskytují i zdánlivě opačné názory.{{Citace elektronické monografie [17] => | příjmení1 = Markie [18] => | jméno1 = Peter [19] => | odkaz_na_autora1 = Peter Markie [20] => | titul = Rationalism vs. Empiricism [21] => | url = http://plato.stanford.edu/entries/rationalism-empiricism/ [22] => | vydavatel = [[Stanford Encyclopedia of Philosophy]] [23] => | datum_vydání = Aug 19, 2004 [24] => | datum_aktualizace = Sep 2, 2021 [25] => | datum_přístupu = 2023-08-24 [26] => | jazyk = en [27] => | spoluautoři = M. Folescu [28] => }} [29] => [30] => == Odkazy == [31] => [32] => === Reference === [33] => [34] => [35] => === Literatura === [36] => * [[Arno Anzenbacher|Anzenbacher, A]]. ''Úvod do filozofie''. Praha: SPN, 1990: {{ISBN|80-04-25414-4}}. [37] => * {{Citace monografie [38] => | příjmení1 = Makarov [39] => | jméno1 = Alexej [40] => | odkaz na autora = Alexej Makarov [41] => | titul = Stručné dějiny filosofie [42] => | vydavatel = [[Mladá fronta]] [43] => | místo = [[Praha]] [44] => | rok = 1972 [45] => | počet_stran = 226 [46] => | překladatelé = [[Stanislav Kučera]] [47] => | ilustrátoři = Josef Týfa (autor obálky) [48] => | vydání = 1 [49] => | edice = Most, svazek 7 [50] => | titul původní = Историко-философское введение к курсу марксистско-ленинской философии, Istoriko-filosofskoje vveděnije k kursu marksistsko-leninskoj filosofii [51] => | ref = Makarov [52] => }} [53] => * {{Citace monografie [54] => | titul = Filozofický slovník: A-N [55] => | odkaz na titul = Filozofický slovník (Klaus–Buhr) [56] => | titul původní = Philosophisches Wörterbuch [57] => | vydavatel = Svoboda [58] => | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) [59] => | místo = [[Praha]] [60] => | rok = 1985 [61] => | kapitola = „Empirismus“ [62] => | počet stran = 457 [63] => | strany = 152–153 [64] => | jazyk = cs [65] => | redaktoři = : [[Georg Klaus]], [[Manfred Buhr]] [66] => | překladatelé = : [[Karel Berka]], [[Vladimír Čechák]], [[František Čížek]], [[Miloš Havelka]], [[Jaromir Janoušek]], [[Jaromir Novotný]], [[Jaroslava Pešková]], [[Jiří Pešek]], [[Jiří Šíma]], [[Otto Vochoč]] [67] => | vydání = 1 [68] => | svazek = I [69] => | ref = Filozofický slovník: A-N [70] => }} [71] => * ''[[Ottův slovník naučný]]'', heslo Empirismus. Sv. 8, str. 591 [72] => * {{Citace monografie [73] => | titul = [[Stručný filosofický slovník]] [74] => | titul původní = Краткий философский словарь [75] => | vydavatel = SNPL [76] => | odkaz na vydavatele = Státní nakladatelství politické literatury [77] => | místo = [[Praha]] [78] => | rok = 1955 [79] => | kapitola = „Empirismus” [80] => | počet stran = [81] => | strany = 125 [82] => | jazyk = cs [83] => | redaktoři = : [[Pavel Judin]], [[Mark Rozental]] [84] => | překladatelé = : J. Bauer aj [85] => | vydání = 1 [86] => | ref = Stručný filosofický slovník [87] => }} [88] => [89] => === Související články === [90] => * [[Empirické poznání]] [91] => * [[Falzifikovatelnost]] [92] => * [[Gnozeologie]] [93] => * [[Pozitivismus]] [94] => * [[Racionalismus]] [95] => * [[Zkušenost]] [96] => [97] => === Externí odkazy === [98] => * {{Commonscat}} [99] => [100] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/rationalism-empiricism/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Rationalism vs. Empiricism] [101] => [102] => {{Autoritní data}} [103] => {{Portály|Filozofie}} [104] => [105] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [106] => [[Kategorie:Epistemologie]] [] => )
good wiki

Empirismus

Empirismus (řecky ἐμπειρισμός ze zkušenosti) je směr v teorii poznání různých filozofických soustav, který pokládá smyslovou zkušenost za jediný zdroj poznatků. Stojí v protikladu k racionalismu, který klade důraz na rozumovou složku poznání, jako jsou například u Kanta apriorní formy prostoru a času, které jsou předpokladem každé zkušenosti a nedají se z ní tedy odvodit.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'John Locke','David Hume','Francis Bacon','George Berkeley','Karl Raimund Popper','Gnozeologie','Filozofie','Arno Anzenbacher','Realismus a nominalismus','epikureismus','Hermann von Helmholtz','idea'

Epikureismus

Epikureismus je filosofický směr, který byl založen antickým filosofem Epikúrem ve 4.

Filozofie

Gnozeologie

Idea